Středa 7. prosince 1921

Začátek schůze v 10 hod. 30 min. dopol.

Přítomní:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

205 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Srba, Staněk, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Zahajuji 105. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Brožíkovi pro neodkladné zaměstnání.

Chorobou omlouvá se pro tento týden posl. Ertl.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Úsporná parlamentní komise zvolila ve své schůzi dne 6. prosince 1921 I. zapisovatelem posl. Bubníka, II. zapisovatelem sen. F. Jiráska, III. zapisovatelem posl. Čuříka.

Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické vyslal do výboru sociálně-politického na schůzi dne 6. prosince t. r. posl. Ant. Nováka za posl. Geršla a posl. Pociska za posl. Tayerle.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru sociálně-politického posl. dr. Lukavského za posl. dr. Matouška.

Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru rozpočtového posl. Jana Černého za posl. dr. Srdínko.

Místopředseda dr. Hruban: Došly některé dotazy. Žádám, aby byly přečteny.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru vnitra o počínání vládního komisaře J. Zelnička v Michalkovicích při schůzi Lidové jednoty v Michalkovicích dne 13. listopadu 1921.

Dotaz posl. Adámka ministru financí, že se nevyřizují odvolání poplatníků proti berním výměrům u berní správy ve Vysokém Mýtě.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi pravosúdia o bezprávnom zadržovaní pensie Fraňa Tölgyesiho, pensionovaného vedúceho knihy pozemkovej v Koldave.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi nár. obrany o používaní maďarskej reči.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi vnútra a ministrovi pošt a telegrafov v záležitosti otvorovania dopisov Eleméra Csenkeyho.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi nár. obrany o zbíjaní vojskom prevádzanom.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministrovi školstva a nár. osvety o poukázaní nájomného nitrianskému gymnásiu.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi pravosúdia o stanovení pensijných požitkov pre vdovu Marcela Nemessányiho, býv. vedúceho knihy pozemkovej u okresného súdu, obyvateľku v Levoči.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi financií v záležitosti nepríslušného zhabania 18.000 Kč hotových peňazí rožňavskou finančnou strážou vdove Jána Moyzesa, obyvateľke v Rožňave.

Dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi financií o ustanovení pensie bývalemu domobraneckému civílnemu pisárovi Jozefovi Zala, obyvateľovi v Košiciach.

Místopředseda dr. Hruban: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány některé zprávy. Žádám, aby byly přečteny.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3242. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu posl. Remeše, Pika, Ulricha a soudr. (tisk 1372), jímž se mění zákon ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., o dani důchodové a stanoví přirážky ku přímým daním za léta 1919 a 1920.

Tisk 3243. Zpráva zdravotnického výboru a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2061) o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním, přirážkám podléhajícím, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé.

Tisk 3244. Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod a výboru zahraničního o vládním návrhu zákona, jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod (tisk 3134).

Místopředseda dr. Hruban: Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno usnesení. Žádám, aby bylo přečteno.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3239. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 865) o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy (tisk sen. 1096).

Místopředseda dr. Hruban: Přikazuji výboru zahraničnímu a ústavně právnímu vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži 15. listopadu 1920 (tisk 3164).

Přikročíme k pořadu schůze.

Jako první předmět pořadu je

1. zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 3018) o vládním návrhu zákona, týkajícím se povolení zcizení několika pozemků města Frýdku (tisk 3223).

Ustanovuji řečnickou lhůtu, kdyby se někdo přihlásil k slovu, na 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Řečnická lhůta je 15 minut.

Zpravodajem k předloze je pan posl. Chalupník. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Správní komise města Frýdku usnesla se z obecních pozemků odprodati několik parcel jednotlivým soukromníkům k účelům stavebním. Podle § 50 zemského slezského zákona z 8. prosince 1869, č. 4 z. z., a podle nařízení z roku 1870 je potřebí k pravoplatnému zcizení části obecního majetku v ceně přes 4000 K zemského zákona.

Poněvadž zde nejde o pouhé opatření správní, jak je má na zřeteli ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 280, kterým přísluší vládě činiti veškerá opatření správní, jež podle dosud platných zákonů vyhrazena byla působnosti zemských sněmů, nýbrž o záležitost zemské legislativy, již nahrazuje toliko legislativní akt Národního shromáždění, předložila vláda příslušný návrh zákona, který byl senátem schválen. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny jednal ve své schůzi o tomto usnesení senátu, a poněvadž zde jde pouze o záležitost rázu formálního, doporučuje slavné sněmovně, aby usnesení senátu bylo schváleno nezměněně.

Předseda: Ke slovu je přihlášen pan posl. Jokl. Uděluji mu je.

Posl. Jokl (německy): Slavná sněmovno! Touto předlohou požaduje se od nás svolení k odprodeji a k odstoupení soukromníkům pozemků obce frýdecké, kterou spravuje správní komise. My sociální demokraté, jsme zásadně proti každému odstoupení veřejných obecních pozemků. Můžeme připustiti jen jedinou výjimku se zřetelem k tomu, že je nyní nesmírná bytová nouze, v případech, kde jde o novostavbu bytů nebo budov veřejného zájmu. Nemáme možnosti přesvědčiti se, zdali v tomto případu také o to jde. Jest to věc důvěry, která se od nás požaduje, a tu se musíme tázati, zdali nynější správa města Frýdku také zasluhuje důvěry od nás. I ten, kdo nezná poměrů, jaké jsou ve Frýdku, ale je pozorným čtenářem protokolů a interpelací této sněmovny, upomene se, že velmi mnoho místa v našich tiskopisech zabírají záležitosti města Frýdku. Opětovně bylo poukazováno v podaných interpelacích jakož i v řečech jednotlivých poslanců na poměry, jaké vládnou ve Frýdku, a není to naprosto přehánění, prohlašuje-li se, že frýdecké poměry, poměry ve správě města, vyrůstají přímo na veřejný, evropský skandál. Obecní rada města Frýdku byla rozpuštěna v říjnu 1918 a nahrazena správní komisí. Zamítli bychom tuto předlohu již zásadně, kdyby ani jiné pochybnosti se nenaskýtaly, poněvadž můžeme pouze volenému zastupitelstvu poskytovati právo k jednání, které hluboce zasahuje do majetkových poměrů města. Ode tří let nemáme ve Frýdku obecní rady a není nejmenší analogie k tomuto vypojení obecní rady. Na Hlučínsku a ve východním Slezsku má vláda výmluvu, že tam jde o území, která nyní teprve byla připojena ke státu. Pro Frýdek to neplatí. Frýdek byl od počátku nesporným územím našeho státu. Poměry jsou tam po desetiletí a také v letech trvání naší republiky zcela normální, konsolidované. Je klid, a nelze uvésti, že by některá otázka vpojení do obce nebyla ještě vyřízena, jedním slovem: není ani zdánlivého důvodu pro to, aby tomuto městu s vlastním statutem bylo odpíráno volené zastupitelství. Obzvláště budou se lidé tázati: Proč neprovedou se vlastně v městě Frýdku obecní volby? Proč ponechává se po tři léta takové mezivládí? Jen ten, kdo tam bydlí, bude znáti poměry. To je tím, že tam nesvědomitá klika, hrst lidí, nechce se vzdáti své nadvlády, jakou provádí. Je to vláda zjevné zvůle, k níž se druží také ještě mnohonásobně úplatkářství. Ubohá země slezská je vůbec rejdištěm hrstky národních šovinistů a zemský president není ničím jiným, než nástrojem v jich rukou. Podali jsme kdysi objemnou interpelaci o vládě zvůle vládního komisaře Tesaře. V odpovědi bývalého předsedy ministerstva Černého, která je zrovna výsměchem interpelačního práva poslanců, nebyl arci podán výsledek vyšetřování, nýbrž podávány nám byly prázdné výmluvy a vytáčky pana Tesaře jako odpověď na interpelaci. Není proto divu se zřetelem k tomu, že rejdy ty podporovány jsou z vládních lavic, když pánům hřeben roste a když ke zvůli druží se úplatkářství. Je to bezpříkladný případ, jehož nikde nenalézáme a který lze v posledním čase konstatovati jen ve Frýdku. Vynikajícím členem obecní správní komise je prokurista Marek. Jest to pochybná existence a bylo mu již jednou dokázáno, že při obecním obchodě s dřívím mnoho vydělal, při čemž se arci proti výtkám ohrazoval valutou. Vyšetřování proti němu vedl jeho osobní přítel, takže arci nic nevyšlo na jevo, podle starého pořekadla: "Vrána vráně oko nevyklove." Tomuto panu Markovi bylo nyní vyčítáno, že si přisvojil velké množství zboží, kondensovaného mléka, kakaa, mouky, rýže, sádla a luštěnin v ceně 40.000 K, které byly určeny k rozdělení mezi dělnické děti, trpící podvýživou, t. zv. americkou pomocnou akcí, akcí Hooverovou. Zástupce vládního komisaře, který tehdy úřadoval, český sociální demokrat Kubásek, podal na něho oznámení. Markovi se nic nestalo, obětí se stal Kubásek, který vyloučen byl pro tento postup ze strany, aby mohl býti zbaven mandátu jako člen správní komise. Marek úřaduje dále jako hospodářský a školní referent města Frýdku. Částí vládnoucí korupce je také, že se požaduje od nás v předloze, abychom dali svolení k odstoupení pozemku tělocvičnému spolku"Sokol". Nemáme ničeho proti tomu, když postaví obec tělocvičnu a propůjčí ji všeobecným účelům. Ale musíme se zcela rozhodně ohraditi proti tomu, že se dávají tak veliké dary z obecních prostředků v jednom směru. Nesmíme se státi spoluvinnými na úplatkářství, které ve Frýdku bují. Proto vás prosím, abyste zamítli předlohu, jakož i my budeme hlasovati proti ní. Se vším důrazem však žádáme od vlády, aby byla učiněna přítrž tomuto neslýchanému skandálu správní komise ve Frýdku a aby vypsány byly volby do obecní rady ve Frýdku. (Souhlas na levici.)

Předseda (zvoní): Debata jest skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Chalupník: Není mou povinností, abych zde obhajoval hospodářství správní komise města Frýdku. Chci jen podotknouti, že z důvodů věcných není námitek. Běží tu o podporu stavebního ruchu, která žádá, aby pozemky byly prodány. Zákon sám jest pouhou formalitou a má k prodeji dáti souhlas. Správní komise by mohla i beze zákona na základě změny obecního zřízení pozemky zciziti, ale poněvadž zákon jest zde předložen, je nutno formálně jej vyříditi. Prosím, aby návrh zákona byl schválen.

Předseda: Měli bychom přikročiti k hlasování, ale poněvadž není dostatečné presence ve smyslu našeho jednacího řádu, odkládám hlasování o tomto bodu denního pořadu, až bude hlasováno o předmětech dalších. (Námitek nebylo.)

Přikročíme k odstavci dalšímu, jímž jest

2. zpráva výboru ústavne-právneho o vládnom návrhu zákona, ktorým sa predĺžuje doba organizácie riadnych súdov prvej a druhej stolice, určená dňa §u 99 ústavnej listiny zo dňa 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., zákonom zo dňa 22. prosinca 1920, č. 691 Sb. z. a n., pre obvody súdných tabúl v Bratislave a Košiciach (tisk 3171) a o petici Svazu československých súdcov v Prahe, č. 1805 pet. posl. snem. (tisk 3224).

Zpravodajem jest p. posl. dr. Markovič. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Markovič: Slávna poslanecká snemovňo! § 99 ústavnej listiny stanoví zásadu nepresaditeľnosti sudcov, pripúšťa však, aby na dobu organisácie súdov, ktorá má byť určená zvláštnym zákonom, bola učinená z tejto zásady ústavnej listiny výnimka. Na tomto základe bol vynesený zákon uverejnený vo Sb. z. a n. ako zákon čís. 691 zo dňa 22. prosinca 1920, ktorý dobu pre organisáciu súdov určil na jeden rok, počínajúc prvým januárom r. 1921, to jest do konca tohoto roku. Táto doba, kdy bola možná presaditeľnosť sudcov vzťahovala sa na celú republiku a týkala sa i súdov vojenských. Teraz vláda predložila návrh, aby doba pre organisáciu v súdnictvu bola predĺžená do konca roku 1924 pokiaľ sa týče obvodov súdnych tabúl v Bratislave a Košiciach. Pokiaľ sa týče ostatných obvodov republiky, považuje vláda organisáciu súdov za zakončenú, taktiež pokiaľ sa týče vojenského súdnictva, takže v tomto ohľade predĺženie tejto doby sa nežiada. Dôvody, ktoré viedly vládu k podaniu tohoto návrhu, sú tie, že organisácia súdnictva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nemohla byť dosiaľ zakončená, menovite preto, že je naprostý nedostatok kvalifikovaných sudcov a že dorost je tak malého počtu, že v najbližšiej dobe nebude možno mať nádeje, že by stačil ku krytiu všetkých potrieb. Status sudcov systemisovaný pre obvod košickej a bratislavskej tabule vykazuje dosiaľ manko na 200 sudcovských síl, a dorost, ktorý obe tabule majú na Slovensku k disposicii, číta niečo viac než 30 kandidátov súdnictva, takže z tohoto dorostu je v najkratšiej dobe veľmi ťažko tento nedostatok doplniť.

Že súdnictvo na Slovensku nemohlo byť ešte dostatočne obsadené, vysvetľuje sa tým, že na jednej strane mnohí sudcovia v bývalom Uhorsku, pracujúci na slovenské území, opustili toto územie, poťažmo nemohli byť prevzatí preto, poneváč ani v minimálnej miere nevykazovali potrebnú jazykovú kvalifikáciu. Je známe, že uhorské súdnictvo na Slovensku bolo vedené výhradne v jazyku maďarskom, takže súdcovia nepotrebovali znať jazyka strán. A práve tendencia maďarského ministra spravedlnosti bola tá, aby podporoval maďarisáciu tým, že do čiste slovenských krajov menoval sudcov, ktorí jazyka väčšiny obyvateľstva naprosto neovládali. Následkom tejto okolnosti a na druhej strane tej okolnosti, že v poslednej dobe, menovite za republiky, hlási sa veľmi malý počet právnikov, ktorí by sa odhodlali nastúpiť súdcovskú dráhu a hľadajú radši uspokojenie na mnohom výnosnejšiej dráhe advokátskej alebo v iných povolaniach, kde je právnická kvalifikácia nutná, ale kde sú hmotné výhody nepomerne väčšie než pri súdcovstvu, nebolo možno dosiaľ na Slovensku zaplniť viac než 100 systemisovaných miest sudcovských. Aby tedy bolo i naďalej možno prevádzat organisáciu súdnictva v obvodoch týchto dvoch tabúl, menovite aby bolo možno nahradiť nedostatky stavu sudcovského na Slovensku presadzovaním, potažmo prikazovaním sudcov z ostatných území republiky, za tým účelom je nutné, aby zásada nepresaditeľnosti sudcov nebola ešte uplatnená, ale aby ministerstvo spravodľnosti malo možnosť pridelovať sudcov z českých zemí na Slovensko a Podkarpatskú Rus.

Ovšem, že táto okolnosť vyvolá, potažmo môže vyvolať u sudcov v českých zemiach, tedy v historických zemiach, nútnosť nahradiť miesta, uprázdnené menovaním sudcov na Slovensko, ód iných súdov na území bývalých historických zemí, a preto je nutné, rozšíriť právomoc ministerstva spravodľnosti nielen v tom smysle, aby mohlo presadzovať sudcov z historických zemí na Slovensko a Podkarpatskú Rus, ale i v tom smysle, aby na historickom území mohlo nahradiť nedostatky, povstalé u jednotlivých súdov odkomandovaním na Slovensko, pridelením súdcov od iných súdov, ktoré takéto nedostatky nepociťujú.

K tomu má slúžiť 2. odstavec § 2 návrhu zákona, ktorý pripúšťa pridelovanie na stejnú dobu, to jest do roku 1924, tiež mimo Slovenska a Podkarpatskej Rusi, ovšem len potiaľ, pokiaľ je nutnosť poskytnúť tým súdom náhradu za sily vyslané na Slovensko a Podkarpatskú Rus. Lehota, do ktorej má byť tento výnimečný stav pre obvod oboch tabúl na Slovensku a Podkarpatskej Rusi pripuštený, je ustanovená v zákone do konca roku 1924. Je to sice lehota značne dlhá, ale práve pre dôvod, na ktorý som už poukázal, je málo nádeje, že by bolo možno previesť túto organisáciu v kratšiej dobe nežli 3 rokov, a nebolo by účelné určovať dobu kratšiu, ktorú by sme za 1 až 2 roky museli novým zákonom predĺžovať. Zdálo sa účelnejším, dať ministru spravodľnosti dobu, ktorá asi bude dostačovať naraz a umožniť mu tým, aby do celej práce a organisácie mohol byť zavedený určitý systém.

S prejednavaním tohoto vládneho návrhu súčasne jednal ústavne-právny výbor i o peticii Sväzu československých súdcov v Prahe, ktorýžto Sväz vyslovil sa proti tomuto vládnemu návrhu zákona, poukazujúc na to, že potrebný počet sudcov pre Slovensko dá sa opatriť vhodnou platovou úpravou a väčšou starosťou justičnej správy o sudcov tam slúžiacich.

Ústavne-právny výbor neuznal za dostatočné tieto prostriedky, na ktoré poukazuje Sväz československých súdcov, ale uznal za správny dôvod vládneho návrhu. Preto nemohol vyhoveť peticii Sväzu československých súdcov a pokladal túto peticiu prijatím tohoto vládneho návrhu zákona v tom znení, ak ho navrhuje vláda, za vyriadenu, ovšem v negatívnom smysle. Pri tom uspokojovalo ústavne-právny výbor a menovite uspokojovalo súdcovský stav to osvedčenie pána ministra spravedľnosti, že tohoto zákona a týchto výnimečných opatrení bude použité len tam, kde toho bude vyžadovať krajná nutnosť, menovite kde toho budú vyžadovať záujmy konsolidovania pomerov a upevnenie právnej istoty na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

Slávna snemovňo! To boly dôvody, ktoré viedly ústavne-právny výbor k tomu, aby prijal vládný návrh zákona v nezmenenom znení a aby ho v tomto znení doporučil slávnej poslaneckej snemovne k prijatiu. Prosím totiž, aby slávna poslanecká snemovňa prijala zákon tak, ak je navržený vo zpráve výborovej. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě.

Navrhuji řečnickou lhůtu zase 15minutovou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Ke slovu je přihlášen pan posl. dr. Gažík. Uděluji mu je.

Posl. dr. Gažík: Slávna snemovňo! Vládny návrh zákona žiada splnomocnenie pre ministra spravedľnosti, aby na dobu 3 let, to je do konca roku 1924, na Slovensko a do Podkarpatskej Rusi súdcov z Čiech pridelovať môhol. (Posl. dr. Juriga: Nepotrebujeme ich! - Posl. Tománek: Tých máme až po krk!)

Pre slovenský národ otázka táto je zaujímavá a nemôžeme sa s ľahostajnosťou na to dívať a nemôžeme pominúť, abysme pri tejto príležitosti krivdy, ktoré sa dejú slovenskému úradníctvu a súdcom, ale zvlášte krivdy slovenským uchádzačom o úradnícke miesta, pred verejnosťou nepetrechtovali. Otázka exponovania českého súdcovstva, vlastne rozličného úradníctva má veľký význam a zvláštné pozadie nielen s právneho a s finančného stanoviska, ale v prvom rade so stanoviska politického slovenského národa. (Tak jest!) Životná, trojročná zkušenosť nám ukazuje, že exponované úradníctvo není nám pomocnou silou v našich nedostatkoch, ale je vládnym prostriedkom zčechisovania slovenského národa a zrušenia jeho právnej slobody. (Výkřiky.) Exponovanie českého úradníctva na Slovensku deje sa systematickým spôsobom a je otázkou nielen chlebovou slovenských synov, ktorí s obavou pozerajú do budúcna svojej existencie, ale je to podstatou porušenia ustanovení Pittersburgskej smluvy, ktorá zabezpečuje slovenskému národu jeho práva tak v reči slovenskej ako aj vo zvláštnom slovenskom súdobnictve. Vieme dobre, že žiadosti slovenských uchádzačov o úradnícke miesta sa zamietajú s tým odôvodnením, že "nelze vyhověti, poněvadž ztratili důvěru svojich českých představených" anebo "že má uchazeč větší kvalifikaci, než to místo vyžaduje, o které se uchází".

Toto je naše smutné položenie a na základe týchto dôvodov nemôže nám byť ľahostajnou otázka nepresaditeľnosti súdcovskej, od ktorej závisí jeho neodvislosť a spravodlivosť, taktiež osobná, majetková a právna istota každého občana tohoto štátu. Nepresaditeľnosť je ochranou prepotencie vládneho centralismu.

Položenie, v ktorom sa dnes súdcovský sbor na Slovensku nachádza, je najvážnejšiou príčinou, že i pri súde sa krivdy páchajú na slovenskom národe, že pre každú malichernosť je žalárovaný a prenásledovaný. (Výkřiky.)

Čo dôkaz uvádzam vám obžalobu proti 9 slovenských otcov, ktorej obžaloby inkriminácia je tá, že "čo sa bojíte toľko tých Čechov" a výsledok súdu je 5-8 mesiacov väzenia. (Výkřiky slovenských ľudových poslanců: Hanba! To je svoboda!)

Mám viac takýchto prípadov, ale za potrebné držím len poukázať na to, že súdy sostavia senát úplne z českých súdcov, a podľa § 171 t. z., ktorý Maďari postavili proti Slovákom, práve tento zákon používajúc, kvalifikujú výraz za poburovanie proti českému národu a dávajú takto odmenu slovenskému národu, ktorý ináč neuznávajú, len tehdy, keď sa jedná o to, kým majú žaláre zaplniť, aby exponovaným úradníkom, ktorí po súdnych budovách bývajú, mal kto v zime drevo rezať a ich obsluhovať. (Výkřiky.)

Slávna snemovňo! Vládny návrh zákona za dôvod presaditeľnosti uvádza nedostatek súdcov na Slovensku. Stanovisko toto je neprijateľné, lebo bude na Slovensku súdcov zaraz dosť. Jak i pán referent sám poznamenal, mnoho slovenských právnikov sa uchádza o súdcovské miesto, ale poneváč sú zle honorovaní, nemôžu sa uplatniť a idú na nižšie stanice. Akonahle sa vyrovnajú platové diferencie a nebude sa rozdiel robiť medzi slovenským a českým súdcom, z Bosny a Rakúska exponovaným, bude slovenských súdcov zaraz dosť.

A tu pripomínam otázku finančnú ktorá nemožné platové diferencie poskytuje a práve preto protiví sa aj vládnemu programu, že sa bude šetriť. (Hluk, různé výkřiky slovenských ľudovců.)

Předseda (zvoní): Pánové, prosím o klid!

Posl. dr. Gažík (pokračuje): A snáď šetrenie nepozostáva len v tom, že tridsati- štyrročný svobodný český sudca dostane tretí stupeň VI. platovej triedy, lebo za to, že slúži republike na Slovensku, postúpil o jednu triedu a tri stupne - to je o 7 platových stupňov - a ešte si žiada prepočítanie služobných rokov na základe toho, že postúpil o 1 triedu 3 stupne. Takýmto postupom každý exponovaný sudca vo 40 rokoch bude mať ministerský plat. Budem mať mnoho ministrov, otázkou však je, kto bude na nich delať a platiť, lebo slovenský národ má toho už viac, než unesie. Je to zaiste poburujúce, že na koži chudobného, slovenského ľudu mladí, 32-34 rokov starí úradníci majú také platy na Slovensku, že v minulosti toho mohli dosiahnuť len 60letí starci, ale ani tí nie všetcia, lež len mimoriadne kvalifikovaní pracovníci, kdežto medzi exponovanými sudcami neviem, jestli každý je mimoriadný pracovník; a je zaujímavé, že 99% exponovaných na Slovensku sú kriminalisti, ako by na Slovensku boli len samí zlodeji. Keď sa jedná o postup slovenského sudca, žádajú od neho služobné letá, hneď je nespoľahlivým; vedúcim Slovák vôbec nemôže byť a práve preto, že vedúcimi sú len exponovaní, majú v ruke záležitosti národnostné, censurné, censuru novín, prenásledujú ľud a dávajú ho do kriminálu pre poburovanie proti českej národnosti. (Hluk, výkřiky slovenských ľudových poslanců.)

V takomto položení slovenských sudcov je zrejmé, že sudcovská nepresaditeľnosť v záujme právnej istoty musí byť uznaná a není možno s kľudným svedomím sledovať a trpeť exponovaným sudcom rôzné žaloby pre poburovanie a censúru slovenských časopisov.

Následkom toho naša strana bude hlasovať proti návrhu. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)

Předseda: Slovo má dále pan posl. Krejčí.

Posl. Krejčí: Veľavážené Národné shromáždenie! Vládna väčšina navrhuje, aby terajší stav súdnictva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi bol sankcionovaný na ďalšie tri roky. My zástupcovia chudobného ľudu na Slovensku nemôžeme ďať k tomu svojho súhlasu, pretože celý systém súdnictva, ak ho vláda československá prevzala a zhoršila po Maďarsku, je namierený len proti chudobným. Staré maďarské zákony s československou novelisáciou nie sú ničím iným, nežli držaním ochrannej ruky nad nakradeným majetkom väčšinou cudzích kapitalistov. Za kúsok dreva v hore, za trochu paše v cene niekoľkých korún uvedete v činnosť celý aparát od četníka až do sedriálneho sudca, aby ste dokázali, že četníctvo, súdy a väzenie sú len preto, aby uhájili a udržovali súkromokapitalistický systém. Stačí len slovo nespokojnosti vysloviť o terajšom poriadku, vlastne neporiadku, a už obránci tohoto nespravodlivého systému uvedú v činnosť celý aparát, aby pre toto slovo nespokojnosti skryli občana za múry väzenia. Nerobíme týmto výtku stavu sudcovskému, lebo ani ten najlepší sudca z ľudským srdcom a citom nemôže nič na nešťastí a zúfalosti ľudu zmeniť, lebo na neho dozerá od četníka a miestneho štátneho zástupcu až po predsedu súdnej tabule.

My od tohoto súdobníctva neočakávame nápravy v krutých protivách sociálnych na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Doterajší systém pripravil.... (Hluk. Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! Slovo má pan posl. Krejčí.

Posl. Krejčí (pokračuje): ... ľud o majetky, uvrhol do otroctva a poddanstva jednej malej čiastky ľudu, nedal mu kultury, ľudského rozhľadu, ale za to sa tento systém postaral o dostatok četníkov, žalárov a súdov.

Toto nešťastné súdobnictvo je nutené žalárovať nešťastných bezprávnych a zbedačelých občanov, ktorí majú právo na prácu, na chlieb a na vzdelanie tým menej a odsudzujú ich preto, lebo sa domáhajú svojich práv a majetku od nich nakradeného. V skutočnosti si zasluhujú žaláre tí, ktorí tento ľud do nešťastia privedli.

Súdobnictvo Slovenska a Podkarpatskej Rusi už vzhľadom k neznalosti kapitalistických zákonov môže byť len nahradené súdobnictvom ľudovým. Prečo pánovia suspendujú na Slovensku a Podkarpatskej Rusi poroty? Či sa pánom zdá byť Slovák a Rusín už tak zaostalým, aby nemôhol rozpoznať dobré od zlého? Verte, že tento duševne čistý ľud by doviedol robiť spravodlivého súdcu bez zákonov, svojou prostou logikou, mnohom spravodlivejšou ako sú vaše zákony od krála sv. Štefana až po bývalého Štefana Tiszu.

A preto my až do sriadenia ľudových súdov, považujeme rozsudky vašich mimoriadných súdnych instancií za neplatné a vznášame týmto ešte jeden ráz čo najdôraznejší protest, aby jich platnosť bola predĺžená. (Výborně! Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP