Úterý 29. listopadu 1921

Začátek schůze v 1 hod. 40 minut odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

201 poslanec podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 101. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Jančekovi pro zmeškání vlaku a posl. Sopkovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Darulovi z rodinných důvodů, posl. Krejčímu a Hlinkovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvá se posl. Svetlik a posl. Jaša na dnešní schůzi, na tento týden posl. dr. Medvecký a dr. Körmendy-Ékes.

Došly tyto vládní návrhy: žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Min. předseda předkládá k projednání a schválení:

přípisem ze dne 26. listopadu 1921, čís. 32.995/21 m. r., vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou;

přípisy ze dne 27. listopadu 1921,

č. 32.997/21 m. r. vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují zákonná ustanovení o směnečných poplatcích.

č. 33.015/21 m. r. vládní návrh zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění,

č. 33.016/21 m. r. vládní návrh zákona, jímž prodlužuje se účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných,

č. 33.025/21 m. r. vládní návrh zákona o drahotních přídavcích pro r. 1922 k důchodům vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle §u 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n.

Přípisem ze dne 26. listopadu 1921, čís. 5868 S/1129 m. r., sděluje min. předseda, že přípisem ze dne 20. listopadu 1921, čís. 5662/1129/S. předložilo presidium ministerské rad v senátu k projednání a schválení vládní návrh zákona, kterým se doplňuje nařízení vládní ze dne 21. července 1921, č. 240 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků za podíl jich naturálního výnosu v Podkarpatské Rusi a opětně prodlužují lhůty stanovené článkem VII. tohoto nařízení (tisk 1102 sen.).

Předseda: Dále došly tyto dotazy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Maška, Bergmana a soudr. ministru zemědělství o nevyhovujících úředních místnostech a nedostatečné výkonnosti služebního personálu v ministerstvu zemědělství.

Dotaz posl. dr. Lukavského, dr. Matouška a druhů ministru školství a nár. osvěty o poměrech na konservatoři hudby v Praze.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3216. Vládní návrh zákona o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle § 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n.

Tisk 3217. Vládní návrh zákona, jímž prodlužuje se účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921. čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3211. Zpráva výboru pro obchod, průmysl a živnosti o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3020) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 765) ohledně zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk sen. 1028).

Předseda: Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3208. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 863) o výkupu dráhy Rakovník-Louny (tisk sen. 1039).

Předseda: Přikazuji vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, (tisk 3207) výboru sociálně-politickému.

Krajský soud v Chebu, odděl. VI., přípisem ze dne 25. listopadu 1921, čís. Pr 97/21-7, žádá za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hillebranda pro přečin proti bezpečnosti cti podle § 487 tr. z. k soukromé žalobě Otto Hellera v Liberci.

Přikazuji výboru imunitnímu.

Přistupujeme k projednávání denního pořadu, nejprve k odstavci prvnímu, jímž je

1. druhé čtení osnovy finančního zákona pro rok 1922 (tisk 3168).

Zpravodajem je pan posl. Sonntág. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Sonntág: Vzdávám se slova.

Předseda: Korektur není. Budeme tedy hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou finančního zákona s přílohami ve znění, které poslanecká sněmovna přijala v předešlé schůzi ve čtení prvém, teď také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, zákon finanční i s přílohami je schválen ve čtení druhém.

Tím je vyřízen první odstavec denního pořadu dnešní schůze a přikročíme k druhému, jímž jest

2. zpráva výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1299), kterým se mění částečně § 3 zákona ze dne 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a n., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení (tisk 1642).

Zpravodajem je pan posl. dr. Hnídek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Účelem navržené novely zákona, kterým se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení, jest odstraniti divergenci, která je mezi jazykovým zákonem, ústavním zákonem a mezi zákonem, kterým se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení, to jest zákonem ze dne 13. března 1919, čís. 139 Sb. z. a n.

Otázka, v jakém jazyku mají býti vydávána nařízení a zákony, nebyla řešena ani v ústavě, ani v ústavním jazykovém zákoně. Tato věc byla stanovena zákonem právě řečeným z 13. března 1919, čís. 139 Sb. z. a n. Podle §u 49, odst. 1 ústavní listiny, který zní: "K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje zákon," zůstal zákon, který upravuje publikaci zákonů a nařízení, v platnosti. První odstavec jeho §u 3 zní takto: "Vedle českého znění, které je původní, vychází Sbírka zákonů a nařízení také v úředním překladu slovenském a německém", a dále se praví: "Sbírka zákonů a nařízení vydává se v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v čele označení dne, kdy bylo rozesláno české její znění; tento den platí za den vyhlášení.

Jednotlivé vyhlášky ve Sbírce se opatřují běžnými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku."

Zde se tedy mluví o původním znění českém a o slovenském překladě, kdežto jazykový zákon ústavní výslovně praví, že "jazyk československý jest státním, oficielním jazykem republiky", a v §u 4 říká: "Slovenské úřední vyřízení k podání českému nebo úřední vyřízení české k podání slovenskému pokládá se za vyřízení, jež stalo se v jazyku podání". Zde by byla tedy divergence mezi tímto zákonem a zákonem o publikování zákonů a nařízení, a proto úkolem oné novely jest, odstraniti tuto divergenci. Také v tomto zákoně má býti úplná parita slovenského i českého jazyka vyjádřena tak, jak je tomu v jazykovém zákoně samém. V jazykovém zákoně v odst. 1 mluví se výslovně o "československém jazyku". Proč byl volen tento výraz? Tento výraz je proto volen, že má býti vyznačena úplná parita mezi slovenčinou a češtinou. Tato parita má býti vyjádřena i novelou zákona o vyhlašování zákonů a nařízení.

Kdyby tato novela přijata nebyla, mohl by nastati tento případ: Kdyby Národní shromáždění přijalo některý zákon podle znění slovenského, nemohl by býti publikován ve Sbírce zákonů a nařízení, poněvadž podle zákona z 13. března 1919 původní znění je české. Rovněž tak je tomu i s nařízeními vládními. Kdyby některé nařízení vládní bylo vydáno ve slovenčině, nemohlo by býti ve slovenčině publikováno ve Sbírce zákonů a nařízení.

Z této novely plyne jako další praktický důsledek, že totiž vyhlášky, které jsou vydávány v jazyku slovenském, mají býti v Úředním listě českém česky a v úředním listě slovenském slovensky.

Ústavní výbor pojednav o tomto návrhu zákona usnesl se doplniti, resp. změniti některá jeho ustanovení. Změna je ve 3. odstavci §u 3, kde je výslovně řečeno: "Sbírka vychází také, pokud možno současně s původním zněním, v úředním překladu německém, polském, maďarském a v úředním překladu do onoho jazyka, který ustanoví sněm Podkarpatské Rusi podle § 6 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 Sb. z. a n." Proč ústavní výbor dal toto ustanovení? Předně zde je řečeno "pokud možno současně s původním zněním". Někdy se stávalo, že překlad německý vycházíval příliš pozdě; tedy aby také občané němečtí byli uvědoměni o nařízení, event. o zákonu, má býti tento překlad pokud možno současně uveřejněn.

Potom je důležitý dodatek, že totiž má vedle překladu německého býti ještě uveřejněn překlad polský, maďarský a potom v jazyku tom, který si ustanoví sněm Podkarpatské Rusi, který podle mírové smlouvy je v tomto směru autonomní. Tedy my zde nemohli jsme dáti ustanovení, v jakém jazyku se mají publikovati nařízení a zákony v Podkarpatské Rusi, poněvadž je to věcí sněmu Podkarpatské Rusi.

V důsledku toho doporučuje ústavní bor návrh tohoto zákona ku přijetí. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k debatě.

Než přikročíme k debatě, navrhují, aby se řečnická lhůta stanovila na 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Zapsán jest "proti" pan posl. dr. Radda, uděluji mu slovo.

Posl. dr. Radda (německy): Dámy a pánové! Pan zpravodaj provedl veliký umělecký kousek, ovšem nikoli na svůj vlastní vrub, nýbrž na vrub ústavního výboru, k němuž i já mám čest náležeti. Musím se ovšem ohraditi proti tomu, že jsem snad na tomto uměleckém kousku také pracoval. Pan zpravodaj se vynasnažil, aby nás přesvědčil, že jedna a jedna je jedna. Až dosud alespoň, učil jsem se tomu po mnoho let, jedna a jedna jsou dvě. Československá republika postavila ovšem mnoho věcí na hlavu, a jak se zdá, chce nyní postaviti na hlavu i nejprostší zásady početní. Vládní předloha k tomuto zákonu mluvila o tom, že Sbírka zákonů a nařízení má vycházeti ve státně-oficielním jazyce. Touto státně-oficielní řečí je podle vládní předlohy řeč československá a vládní předloha připojuje k tomu: "t. j. česká a slovenská řeč", to znamená tedy, že máme tu co dělati ne s jednou československou řečí, nýbrž se dvěma jazyky, českým a slovenským. Již v ústavním výboru namáhali se čeští zástupci a obzvláště pan dr. Kramář, aby dokázali, že přes to je československá řeč řečí jednou. Nám to je, celkem vzato, lhostejno, je-li řeč československá řečí jedinou, jsou-li to dvě řeči či zda to není žádná řeč. Máme přirozeně zájem pouze na tom, aby také při této předloze zákona německá řeč, pokud se týče, řeč německého obyvatelstva došla svého práva. (Souhlas na levici.) Musíme žádati, aby Sbírka zákonů a nařízení vycházela také v německém jazyce a aby německý text byl rovněž autentickým. Můžeme to žádati, protože, kdyby snad našemu přání nebylo vyhověno, znamenalo by to, že odstrkujete státní občany německého jazyka, kteří konec konců tvoří zde čtvrtinu obyvatelstva. Můžeme tedy požadovati a také jsme v tom směru podali návrh směřující k tomu, aby Sbírka zákonů a nařízení byla vydávána také v německém jazyce a aby německé znění bylo také autentickým textem vedle textu českého a slovenského. V ústavním výboru bylo poukázáno na to, že je to technicky nemožno vydávati sbírku zákonů a nařízení ve třech autentických textech, pokud se týče ve dvou autentických textech. Poukázali jsme na to, že druhdy v českém a moravském zemském sněmu byly zemské zákony vydávány skutečně ve dvou autentických textech, což nepůsobilo technických potíží. Naopak, obyvatelstvo a vládní orgány vystačily s těmito dvěma autentickými texty dříve, než snad s tak zvaným úředním překladem, jenž není překladem správným. Dále bylo také poukázáno na to, že vyhlašování v autentickém překladě německém odporuje ústavním zákonům. Již v důvodové zprávě k vládní předloze praví se výslovně, že není nijakých snad ústavněprávních námitek proti vyhlašování v německém jazyce. Nelze se tedy odvolávati na ústavní zákony, chce-li se nyní zde opět německý jazyk ze Sbírky zákonů a nařízení vymýtiti. Do jisté míry bylo nám ovšem dáno ujištění v tomto vládním nařízení, že bude vydáván úřední německý překlad. Nyní však stojí v této vládní předloze, pokud se týče ve zprávě ústavního výboru, že se to může díti jen podle možnosti. Bude tedy stav, jenž dosud panoval, vládnouti dále, totiž že německý překlad "Sbírky" vyjde teprve po měsících nebo vůbec nevyjde. Tím nemůže se pochopitelně předně lidu... (Nepokoj. - Posl. dr. E. Feyerfeil [německy]: Není slyšeti! - Posl. Wenzel [německy]: Jako v židovské škole!)... bylo by velmi dobré (k pravici), kdybyste trochu dávali pozor, alespoň byste také věděli, že je nějaká Sbírka zákonů a nařízení a že se určité zákony a nařízení vyhlašují. Nemáte však, jak se zdá, žádného zájmu na tom, musíme tedy mluviti sami za sebe. (Posl. Patzel [německy]: Jen provolání k upisování půjček jsou vždy vydávána v německé řeči v pravý čas!) To je pravda! Chtějí-li od Němců peníze, vědí zcela dobře, že se musí na ně obrátiti v německé řeči. Jde-li však o to, aby byly vyhlašovány zákony a nařízení, jež nesporně hluboko zasahují do poměrů lidu, pak se k tomu cesta nenajde. Žádáme však, aby zákony a nařízení byly vydávány také v německém jazyce, alespoň, když již ne v autentickém textu, v úředním překladu, a sice zároveň, neboť pouze tím bylo by možno vyhověti potřebám obyvatelstva. Neznalost zákonů, jak známo, nechrání před trestem. Avšak, velevážení, musí se podle mého mínění lidu dáti možnost skutečně také zákony poznati. (Souhlas na levici.) Není možno žádati od čtvrtiny obyvatelstva, aby se přes noc naučila státně-oficielní řeči, jež je velmi těžká, neboť československé řeči se nenaučí nikdo z nás a pravděpodobně ani nikdo z Čechů. Umějí buďto česky nebo slovensky, ne však československy. V důsledku toho podali jsme návrhy, a to návrh, aby do tohoto § 3, 1. odst., který má býti změněn, byla vložena slova, že Sbírka zákonů a nařízení vydává se také v jazyce německém, a v druhém odstavci, že vedle německého znění je také české a slovenské znění autentické. Volili jsme tuto formu návrhu, abychom se co možno nejvíce přizpůsobili doslovnému znění zprávy ústavního výboru. Kdyby však tento návrh nebyl přijat, žádáme alespoň, aby ve třetím odstavci škrtnuta byla slova "pokud možno", a to tak, že úřední německý překlad Sbírky zákonů a nařízení vychází zároveň. Myslíme, že můžeme klásti tento požadavek, ovšem ne v naději, že budete souhlasiti s našimi návrhy. Víme zcela dobře, že naše návrhy odmítnete. Upozornili bychom vás jen na to, že budeme považovati odmítnutí těchto našich návrhů opět za odstrčení německého národa a že z toho odvodíme své důsledky. Nedáte-li nám v tomto státě, co nám patří, pak nemůžete ani od nás požadovati, abychom dávali státu to, co patří státu. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Přečtu návrh, který v té věci byl podán p. posl. dr. Raddou a druhy.

Ke zprávě ústavního výboru tisk 1642 se navrhuje:

V § 3, odst. 1 po slově "československém" vsunuto buď "jakož i v jazyku německém".

V § 3, odst. 2 po slovech "Československé republiky" buď vsunuto "mimo znění německé jest" a slovo "jest" před slovem "původní" buď škrtnuto.

Druhý, eventuelní návrh: Bude-li odmítnut tento návrh, navrhuje se, aby v § 3, odst. 3. slova "pokud možno" a "německém" byla škrtnuta.

Návrh má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání.

Uděluji slovo dalšímu řečníku na straně "pro", jímž jest pan posl. dr. Labay.

Posl. dr. Labay: Vážená snemovňo! Človek, ktorý je národného povedomia, človek, ktorému na srdci leží záujem, budúcnosť a blaho svého národa, tešiť sa musí, keď vidí zabezpečenie a menovite zákonité zabezpečenie jednotlivých jeho národných práv. Tým viacej sa tešíme tiež takým národným výdobytkom my Slováci, ktorí sme v bývalom maďarskom štáte národne úplne boli utlačení a v ktorom štáte nás vôbec ani za národ neuznávali.

Menovite tešíme sa tomuto návrhu z tej príčiny, že nám uznáva naše jazykové práva, ba slovenskú reč povýšil tento návrh za rovnoprávnu reč s rečou českou. Pravda, vážená snemovňa, táto naša radosť nie je úplná, a to preto, poneváč máme obavy, že tento zákon ako i predošlé už jazykové zákony zostanú len zákonmi na papieri a že sa tento zákon prevádzať nebude. Podobné zákony, v ktorých jazykové práva naše boly zabezpečené, máme už z roku 1918 z 2. novembra a z roku 1919 ze 13. marca. Tieto zákony zostaly i naďalej len na papieri. Bohužiaľ, vážená sněmovňo, z tohoto potom štát i jednotlivec mal len škodu. Škodu mal preto, poneváč naše slovenské úradníctvo, ktoré neovláda dobre českú reč, týmto zákonom vôbec nerozumelo a následkom toho ani tie zákony prevádzať nedoviedlo. Samo sebou sa rozumie, že z takéhoto prevádzania i štát i jednotlivec iba škodu mal.

S touto otázkou súčasne, vážená snemovňa, odporučoval bych vláde do pozornosti, aby riešila i otázku slovenského tesnopisu. Je to až smiešne, že v Československej republike slovenský národ, ktorého bratia Česi za bratský národ považujú, má menej práv, ako ktorý iný národ, nech je to nemecký alebo maďarský. Považujete nás za bratský národ, za štátotvorný národ a vzdor tomu menej práv nám dávate, ako majú Nemci alebo Maďari. Odvolávajú sa smerodatné kruhy na to, že vôbec nemáme pravidiel slovenského tesnopisu. Myslím, že vláda jest povolaná k tomu, aby vypísala súbeh na ustálenie týchto pravidiel slovenského tesnopisu a tak by táto otázka tiež riešená bola.

Ja, vážená snemovňo, ďalej sa nemiením o tom šíriť a v nádeji, že tento dnes majúci sa prijať zákon v budúcnosti aj prevádzať sa bude, budem pre predložený zákon hlasovať. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Vyslovuji se proti pozměňovacím návrhům pana posl. dr. Raddy a soudr. a doporučuji přijetí návrhu zákona tak, jak byl ústavním výborem předložen.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dát hlasovat tímto způsobem:

Nejprve o čl. I. ve znění návrhu pozměňovacího podaného panem posl. dr. Raddou a soudr.

Kdyby tento návrh byl zamítnut, dám hlasovati o eventuelním návrhu pana posl. dr. Raddy a soudr., a kdyby i tento návrh byl zamítnut, dám hlasovati o čl. I. ve znění zprávy výborové.

Na to bychom hlasovali o čl. II. podle zprávy výborové a pak o nadpisu a úvodní formuli zákona rovněž podle zprávy výborové.

Jest snad nějaká námitka proti tomu způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není tomu tak, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Budeme hlasovati nejprve o čl. l. ve smyslu pozměňovacího návrhu pana posl. dr. Raddy a soudr. Žádám, aby tento pozměňovací návrh byl přečten.

Zástupce sněmov. tajemníka Nebuška (čte): Ke zprávě ústavního výboru tisk 1642 se navrhuje: V § 3 odst. 1 po slově "československém" vsunuto budiž "jakož i v jazyku německém".

V § 3, odst. 2 po slovech "Československé republiky" buď vsunuto "mimo znění německé jest" a slovo "jest" před slovem "původní" buď škrtnuto.

Předseda: Kdo souhlasí s čl. I. ve smyslu tohoto pozměňovacího návrhu, jejž podal pan posl. dr. Radda a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest menšina, návrh pana posl. dr. Raddy a soudr. je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o návrhu eventuálním, jejž podal týž pan poslanec, a žádám, aby byl přečten.

Zástupce sněmov. tajemníka Nebuška (čte): Bude-li odmítnut tento návrh, navrhuje se, aby v § 3, odst. 3 slova "pokud možno" a "německém" byla škrtnuta.

Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuálním návrhem, podaným panem posl. dr. Raddou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také tento návrh je zamítnut.

Budeme teď hlasovati o článku I. podle zprávy výborové.

Kdo s článkem I. souhlasí, tak jak je obsažen ve zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Článek I. podle zprávy výborové je schválen.

Teď zbývá nám hlasovati o článku II. rovněž ve smyslu zprávy výborové, poněvadž není podán pozměňovací návrh.

Kdo s ním takto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Článek II. jest schválen podle zprávy výborové.

Teď máme hlasovati ještě o nadpisu zákona a úvodní formuli, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Nadpis zákona i úvodní formule jsou podle zprávy výborové schváleny. Tím je osnova přijata ve čtení prvém.

Druhé čtení dám na denní pořad některé z příštích schůzí.

Přikročíme k třetímu odstavci pořadu, jímž jsou

3. volby nově zřízených 32členných výborů ústavně-právního a sociálně-politického.

Na zřízení obou těchto výborů se sněmovna usnesla v 88. schůzi dne 20. října tohoto roku. Volby tyto vykonáme odděleně pro každý výbor, není-li námitek. (Námitek nebylo.)

Nejsou námitky.

Nejprve provedeme tedy volby do výboru ústavně-právního. Žádám pana tajemníka, aby přečetl kandidátní listinu, vyšlou z dohody stran podle zásady poměrného zastoupení a sdružování.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Kandidátní listina nového výboru ústavně-právního:

Posl. dr. Markovič, dr. Meissner, Remeš, Ulrich, Pik, Chalupník, Malypetr, dr. Černý, dr. Kubíček, dr. Medvecký, dr. Hnídek, dr. Hruban, dr. Nosek, dr. Mazanec, dr. Gažík, Burian, dr. Šmeral, Haken, dr. Patejdl, dr. Bartošek, Landová-Štychová, dr. Matoušek, dr. Engliš, Mlčoch, dr. Haas, Hackenberg, Heeger, dr. Hanreich, dr. Radda, dr. Luschka, dr. Kafka, dr. Lelley.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s navrženými, jichž jména byla právě přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přečtení kandidáti jsou zvoleni za členy výboru ústavně-právního.

Teď přistoupíme k volbě nového výboru sociálně-politického. Prosím pana tajemníka, aby přečetl kandidátní listinu nového výboru sociálně-politického, vyšlou z dohody stran podle zásady poměrného zastoupení a sdružování.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Kandidátní listina nového výboru sociálně-politického:

Posl. Brožík, Geršl, Johanis, Tayerle, dr. Winter, Brodecký, dr. Klimo, Dubický, dr. Kubíček, Vahala, Nejezchleb-Marcha, Čuřík, dr. Mazanec, Bezděk, Vrabec, Kučera, Toužil, Blažek, Laube, Pechmanová, Pelikán, dr. Lukavský, G. Navrátil, Horák, Pohl, Taub, Schäfer, Kaiser, Schubert, dr. Keibl, Schälzky, Knirsch.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP