Čtvrtek 17. listopadu 1921

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedově: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Marek, dr. Spina.

243 poslanci podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, dr. Mičura, Aug. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda: (zvoní): Zahajuji 92. schůzi poslanecké sněmovny.

Uděluji dovolenou na dnešní schůzi posl. Adamovskému pro úřední zaměstnání, na schůze dne 18. a 19. t. m. posl. Josefu Křížovi pro neodkladné zaměstnání, na týden posl. Nagymu pro nemoc v rodině.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub posl. čsl. strany lidové vysílá do výboru zásobovacího posl. Koška za posl. Zárubu, do výboru dopravního posl. Roudnického za posl. Zárubu, do výboru imunitního posl. dr. Labaye za posl. dr. Jurigu.

Předseda: Došly některé dotazy a odpovědi. Prosím, aby byly přečteny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. Bergmana a Maska správci ministerstva pro zásobování lidu o přídělu otrub zemědělcům z obilí, dodaného na kontingent.

Dotaz posl. dr. Bartoška a spol. min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o nepřístojnostech při tak zv. školské stávce v Protivanově na Moravě.

Dotaz posl. Dubického, A. Nováka, dr. Uhlíře, Molíka a soudr. ministrům: sociální péče, nár. obrany a financí, týkající se urychleného vyřízení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o opatření vhodných místností pro pensijní likvidaturu zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Čechách.

Odpověď min. nár. obrany na dotaz posl. Tausika a soudr. v záležitosti Mikuláše Turčíka, obyvatele města Prešova.

Předseda: Počátkem dnešní schůze tiskem byly rozdány některé vládní návrhy a interpelace. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3170. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům m mění se některá jeho ustanovení.

Tisk 3172. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, čís. 248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických.

Před ukončením včerejší schůze byly tiskem rozdány naléhavé interpelace:

Tisk 3144. Naléhavá interpelace posl. Pohla, Brožíka, Draxla a druhů min. veř. prací, aby nabyl účinnosti zákon ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n., o účasti hornických zaměstnanců na správě dolův a o jejich podílu na čistém zisku.

Tisk 3152. Naliehavá interpellácia posl. dr. Körmendy-Ékesa, Szentiványiho a súdruhov celej vláde o škodlivej správe a vysokom obťažení polného hospodárstva na Slovensku.

Tisk 3163. Naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha, dr. Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dr. Kafky a druhů min. železnic o porušení jazykového zákona.

Předseda: Měl bych dáti hlasovati o naléhavosti těchto interpelací. Poněvadž však není potřebné presence, nezbývá, než abychom pokračovali ve včera zahájené

1. rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu finančního zákona pro rok 1922 (tisk 3168).

Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. dr. Nosek.

Posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Máme-li se zabývati rozpočtem předloženým na rok 1922, musí býti hlavním účelem této naší rozpravy, abychom se podívali, jakým způsobem vyhovuje rozpočet tento po stránce formální a materielní, a abychom také při tom z jednotlivých číselných dokladů tohoto rozpočtu samotného vyvodili si různé poznatky, směrodatné pro ty, kdož jsou odpovědni za další zdar či nezdar tohoto státu. Jest třeba, abychom z tohoto rozpočtu, z toho číselného obsahu našeho dosavadního a budoucího hospodaření odpověděli si určitě na otázku, zda můžeme klidně přihlížeti k hospodářskému vývoji ve svém státě a zda naše hospodářství tak, jak je vyjádřeno číslicemi rozpočtu, dává nám naději do budoucnosti, že se nám podaří vybřednouti z těch trapných poválečných poměrů, liticí války způsobených, a zda dospějeme k normálním poměrům ve státním hospodaření.

Račte laskavě dovoliti, bych po stránce formální směl uvésti, že by pro budoucnost bylo si práti, aby rozpočet ve všech kapitolách, titulech a položkách vykazoval větší přesnost

Ráčíte se rozpomenouti, že zákonem o úpravě hospodaření autonomních korporací byla zemím, resp. obcím a okresům přikázána 40%ní kvota ze zvýšené daně obratové. Tato kvota je vykázána příslušným penízem asi 880 milionů Kč v kap. VI jako příděl zemím. Když se podíváte do detailů, vidíte, že jistá částka z toho připadá obcím a okresům a peníz 625 mil. Kč vykázán je na potřebu zemí, pro Čechy, Moravu a Slezsko, tedy historických zemí našich, nikoliv na Slovensko, kde jsou poměry odlišné. Ale prosím, ve skutečnosti mají se věci tak, že kvota, přikázaná zemím ze všeobecné daně z obratu, nedostane se vůbec do pokladnice zemské, nýbrž státní berní úřady budou ji vykazovati přímo na konto zvýšených učitelských platů. Přesně vzato, je to zvýšený náklad, který stát zde vykazuje na účely všeobecně kulturní, na účely vyučovací. Proč tuto věc uvádím, má svůj důvod v tom, že se přirozeně ptáme, jakou kvotou, jakým procentem různá odvětví státní správy jsou zúčastněna na celkových státních výdajích. Když vidíme, že různé ty obnosy státní správy se všeobecně považují někdy docela právem za méně ekonomické, či za méně žádoucí se stanoviska sociálního, když vidíme, že s dalším vývojem na celkových státních výdajích jejich účast zůstává stejnou, či se zmenšuje, - abych ukázal na vojenství - a když na druhé straně vidíme, že státní účely sociální péče, vyučování a všeobecného vzdělání dostávají kvotu z celkových státních výdajů čím dále tím větší a že možno konstatovati v tomto směru posun státního hospodářství v příznivější směr, tu obrázek zůstává poněkud zkreslen.

Když vezmeme rozpočet, jak jest předlo žen i po té korektuře, že 275 milionů bylo zase zemím vráceno, vidíme, že v minulém roce celkové vydání stát daroval nebo ode vzdal do zemské pokladny 1·3% na účely autonomních korporací. Podle rozpočtu, jak nám byl původně předložen v letošním roku na rok příští, je to plných 5%. Když to však opravíme a vyloučíme kvotu, která se nejen nedostává na autonomní účely zemské, nýbrž i na zaplacení platů učitelských, státním zákonem odůvodněných, vidíme, že jsou to jen 3%. V tomto směru nastávalo by zde jisté zkreslení a nebylo by žádoucno, aby v tomto směru i v budoucnosti po této stránce nás rozpočet vykazoval jakousi nejasnost. Že skutečně se opraví nás názor na rozpočet, dokazuji tím, že ze všeobecných nákladů státních celá 3.4% byla věnována na účely ministerstva vyučování a národní osvěty podle rozpočtu, jak byl předložen, na příští rok 5.7%. Ale jestliže to přepočítáme a vypočítáme v této kapitole, co jim náleží a co formálně na účely zemské bylo věnováno, vidíme, že nás stát příštím rokem odvede na účely ministerstva vyučování plných 7%.

To je zjev, resp. věc, kterou opravujeme ten formální výkaz rozpočtu na venek. Celkově výdaje se tím nikterak nemění, jen se snažíme ukázati, že by bylo i pro budoucnost správné přesné účtování podle samotné vnitrní povahy toho kterého oboru. A teď račte mně laskavě dovoliti, abych se směl obrátiti k materielní stránce našeho rozpočtu. Pokud se týče této věci, do volím si ukázati jen tak příkladem na obvyklý postup v hospodaření soukromém. Když uvažuji, zda stačím svým příjmem na vydání budoucího roku, která nemusí býti ještě docela bezpečná, jako při státním rozpočtu, je tu opatrnost hospodářská ne zbytná, abych očekávané příjmy zapsal takovým obnosem, který za všech okolností se u mne dostává. A raději z opatrnosti dám si více a budu se těšiti, že moje příjmy budou větší. Pokud se týče vydání, tu rovněž hospodářská opatrnost káže, abych jen preliminoval částku o něco větší, než se dostaví ve skutečnosti. A po této stránce ovšem není všecko v našem rozpočtu na příští rok jaksi zrovna nejideálnější. V rozpočtech za minulá léta byla zásada vyskytující se všeobecně při všech rozpočtech veřejných korporací v jiných státech a tedy i v našem, že jsme měli jakési reservy.

Očekávané daně nebyly vykázány tím hlavním, skutečně možným dosažitelným obnosem, nýbrž obnosem přece jen o něco nižším. Z opatrnosti se počítalo na budoucnost, že dojdou daně tou částkou, která řekněme na př. došla roku letošního nebo minulého, a když potom spořádaný chod státního hospodářství vynesl o něco více, bylo to jen vítanou reservou, mimořádným příjmem. A tento způsob našeho hospodaření, resp. budgetování, měl za následek, že na př. z těch nevykázaných vyšších příjmů, které dostavily se následkem toho, že bylo opatrně preliminováno a že nebyly do rozpočtu dány ony číslice, jak ve skutečnosti se potom později dostavily, mohly býti zapraveny různé neočekávané mimořádně výdaje státní, jakož i různé starší dluhy našeho státu vůči státním dodavatelům. Tak jsme se dočkali radostného zjevu, že pohledávky státních dodavatelů za státem počaly se zmenšovati, neboli celkové hospodářství státu počalo se zlepšovati. Zjev zajisté se stanoviska státní správy rozhodně hodný uvítání.

Bylo by dobře, abychom si všichni uvědomili, že na příští rok v celku takovýchto reserv nemáme. Ohledně některých daní netřeba chovati zvláštních obav. Jsou vyznačeny tím penízem, s kterým se v prvých měsících tohoto roku, když rozpočet byl sděláván a když potom rozpočet po prvé i po druhé byl opraven, počítalo. Lze očekávati, že i v příštím roce týž peníz se dostaví. Ale podívejme se na př. na dávku uhelnou, tedy onu daň spotřební, která nesporně velmi těžkým způsobem zatěžuje konsumenta, stává se pochybnou se stanoviska sociálního a se stanoviska všeobecné politiky hospodářské, zejména produkční. Víme dále, jak těžce tato dávka doléhá na širokou produkci a jak znemožňuje zlevnění výroby a všeobecně zlevnění výrobků. Když si uvědomíme, že příslušná číslice přes 1.400,000.000 Kč výslovně byla uvedena do rozpočtu za toho předpokladu, že nenastane zde žádný pokles cen a když také se osvěží dosavadní stagnace průmyslu, račte uvážiti jedno i druhé hledisko. Očekávalo se tedy, že tato daň vynese příslušný obnos, když osvěží se dosavadní stagnace průmyslu, když jaksi stoupne a bude větší spotřeba uhelná se strany podniků průmyslových. To jest předpoklad, který se stanoviska našeho jest svrchovaně žádoucí, ale také ten nemusí se za všech okolností dostaviti. A říká-li se na druhé straně, že to předpokládalo, že nebudou se dále rozvíjeti klesající tendence cen uhlí, pak jest to zase zjev, který se stanoviska všeobecně sociálního nemožno jen tak beze všeho přehlížeti, poněvadž jistě musí býti žádoucno, aby ty ceny se zmírnily. Ovšem mělo by to přímo za následek poklesnutí výnosu uhelné dávky, ale nás rozpočet to si nutno uvědomiti - vychází při této příjmové položce z předpokladu, že nenastane poklesnutí uhelných cen.

Račte dovoliti, abych směl ukázati na jednu položku příjmovou. Jest to příjmová položka z jiné velké daně spotřební, jsou to cla. Při těchto clech také příslušná číslice tam uvedená jest nasazena do rozpočtu s tím předpokladem, že dovoz, resp. konsum předmětů clu podléhajících, bude stejný. Tedy zase vychází se tu z předpokladu, že zde nebude žádný otřes hospodářský. A druhý předpoklad, nehledě k tomu, že ten první se nemusí za všech okolností dostaviti, velmi vážný jest ten, že nebude uzavřena se žádným státem tak zvaná smlouva o poskytnutí nejvyšších výhod, neboť jakmile by se uzavřela s některým státem podobná smlouva - přicházejí tu v úvahu státy, které nás obklopují - pak to znamená, že každému státu, s nímž uzavřeme celní smlouvu o poskytnutí nejvyšších výhod, musíme poskytnouti ony tarifové výhody, které jsou poskytnuty všem těm ostatním státům, se kterými jsme příslušné smlouvy uzavřeli dříve. Taková celní úmluva, poněvadž se to dá zase vyvážiti vzájemnými výhodami se stanoviska obchodního a všeobecně hospodářského vývoje pro nás, zajisté jest svrchovaně žádoucí. Ale zde se předpokládá, že k takové smlouvě nedojde, že zde teď nedojde k tomuto rozkvětu hospodářskému a obchodnímu po této stránce a pak, že je skutečně možno očekávati, že cla v preliminovaném obnosu se dostaví.

Prosím, aby bylo vzato v úvahu, že ku příkladu daň masná při druhé revisi, kterou byla státní správa nucena konati, když byl velký schodek v rozpočtu, byla zvýšena s tím předpokladem, že se rozvine konsum masa a úbytek domácího dobytka nahrazen bude dovozem Při dani pivní se předpokládalo, že stoupne všeobecný konsum piva, že se tedy uvolní obchod příslušnými surovinami a že to bude míti za následek příslušné zvýšení. V celku při klidném posouzení můžeme si říci, že rozpočet už svojí povahou není nic, co by snad do písmeny muselo se naplniti. V celém souboru zákonů státem vydávaných jsou zákony, které mají povahu zákonů formálních, poněvadž není možnost donucovací, aby se skutečně dostávalo to, co jest tu předepsáno. Jen tolik jest si nutno uvědomiti, že rozpočet na rok příští se lisí od dosavadního tím, že nemáme v celku žádných daňových reserv a že možno klidně, ale také s vážností očekávati, že preliminované příjmy dojdou, nenastane-li zde žádná větší porucha ve spořádaném chodu hospodářského života. Tu věc považoval jsem za důležitou vytknouti.

A teď prosím, abych mohl konstatovati některé závažné věci, které vyplývají z povahy rozpočtu samotného a které nám mohou býti přímo číselným dokladem, který může posloužiti za neochvějné svědectví celému světu, který se chce o takových věcech šířiti, že těmi rozpočty můžeme dokázati, že u nás nastává pozvolné sice, ale přece jen stálé zlepšování, že se více a více v samotném rozpočtu zračí zlepšení našich hospodářských poměrů. Dovolím si to dokázati číselně, abych užil spacia většího Srovnal jsem příslušná data, resp. poměr dotyčných číslic za rok 1919 a 1920 a potom rozpočet z roku 1921 až 1922. Jest pravda, že jsou zde k disposici dodatečné rozpočty za příslušná léta a také z části účetní závěrky, ale mám-li srovnávati něco, jest nutno, aby srovnávané bylo stejnorodé. Nemohu při jednom rozpočtu vzíti za podklad jeden rozpočet a při druhém rozpočtu bráti zřetel na rozpočet dodatečný. Vycházíme při těchto číslicích teoreticky z oněch číslic, jak rozpočty parlamentu předložené vykázaly. Mám zajímavé číslice: Všeobecná vydání na rok 1919 byla preliminována penízem 5.900,000.000 Kč, na rok 1920 10.416,000.000 Kč, neboli všeobecné výdaje stoupají z roku 1919 na rok 1920 o 41% a příjmy státu v téže době z roku 1919 na rok 1920 stoupají o 36%. Tady je zajímavo - já se k tomu ještě později vrátím - že státní výdaje stouply v celku více nežli státní příjmy. Je to zjev, který sám o sobě by nebylo možno nazvati žádoucím a obzvláště vítaným, poněvadž by to bylo neklamným svědectvím toho, že tady není rovnoměrný chod mezi příjmy a výdaji. Aby bylo viděti, že tato tendence není zrovna nejpříznivější, dovolím si jenom konstatovati, že všeobecné výdaje státní z roku 1921 na rok 1922 stoupají téměř o 40% a že státní příjmy v těže době narůstají téměř o 35%. Zase zde vidíme to rozpětí mezi narůstáním výdajů a příjmů, že vzrůstající příjmy zůstávají stále za vzrůstajícími výdaji. Přihlédněme však k věci zevrubněji, jestli to samo v sobě chová hlubší důkaz nezdravého vývoje hospodářských poměrů a státních financí vůbec. Ráčíte-li přihlédnouti k vnitrní povaze dotyčných vydání a rozlišíme-li si je na vydání rádná a mimořádná, vidíme, že z roku 1919 na rok 1920 řádná vydání státní stoupla o 43%, ale rádné příjmy státní stoupají také o 43%. Když tedy přihlédneme k tomu základnímu, co je osou všeho hospodářského života, k tomu pravidelnému zjevu, který se opakuje periodicky v životě hospodářském v našem státě, tu vidíme zjev docela pěkný a potěšující, že rádné příjmy resp. vydání stoupají, jak je možno číselně na písmenu dokázati, docela percentuelně, úměrně státním příjmům. Je to opravdu zajímavým zjevem, že i to stoupnutí je percentuelně stejné, a jestliže z roku 1919 na rok 1920 bylo to 43%, je tomu zrovna tak při stoupnutí vydání a příjmů z roku 1921 na rok 1922, kdy rádná vydání a rádné příjmy narůstají rovněž o 43%.

Teď račte laskavě dovoliti, abych se tu směl obrátiti k jiné věci, která nám je rovněž neklamným důkazem, že u nás, byť pozvolna, to znovu opakuji, přece jen jistě nastává jakési zlepšení. Ráčíte-li znovu přihlédnouti k těmto rádným a mimořádným příjmům, je viděti, že v rozpočtu na rok 1919 mají se vydání rádná k mimořádným skoro jako 1:2. Není to tak docela přesné, jsou zde jisté zlomky, ale pro přehled bylo by to příliš komplikované, kdybych zacházel do jedné desítiny nebo jedné setiny procenta. Ten obrázek můžeme učiniti tak, že měl rozpočet na rok 1919 mimořádná vydání dvakrát tak veliká jako vydání rádná. Rozpočet na rok 1922 má poměr právě obrácený, o něco příznivější, že mimořádná vydání jsou pouhou polovinou vydání rádných. I v tomto směru možno podati přímo číselný důkaz, že zde ten mimořádný náklad poválečnými poměry vyvolaný začíná zase klesati. Jak ráčíte viděti, v době pouhých tří let nastávají poměry hospodářské zdravější, z poměru 2:1 na poměr obrácený 1:2.

Vedle těchto věcí bylo by dobře všimnouti si jednoho momentu, o kterém jsem se zmínil a který v dalším si dovolím ukázati, že je možno konstatovati při jednotlivých kapitolách, že náš stát čím dále tím více vynakládá na práci mírovou, práci vzdělávací, na práci sociální, a že ta různá vydání, která jsou povahy méně produktivní a méně žádoucí, docela zřetelně, třeba zvolna, ale přece jenom zřetelně, mají menší účastenství na celém tom souhrnu vydání státních.

Mluvil jsem již o tom, že nás stát v rozpočtu na rok 1921 ze svých všeobecných příjmů dal 1.3% potřebám zemským. V rozpočtu na rok 1922 jsou to plná 3% proti korektuře, o které jsem se zmínil. Když se díváme na státní dluh, vidíme, že i zde nastává jakési větší přiblížení k mírovým poměrům, poněvadž zúročení státních dluhů na rok 1921 vyžádalo si 8%, v rozpočtu na rok příští 10%. Prosím, aby bylo uvažováno, že ovšem ty kvoty státních dluhů číselně jsou velmi značné. Ale když to srovnáváme s mírovými poměry, tu celková číslice státního rozpočtu není u nás nikterak nepříznivá; i v mírových poměrech v bývalé říši, jejíž jsme byli součástkou, byla kvota věnovaná na zúročení státních dluhů poměrně vyšší nežli ve státě našem.

Dále si dovolím ukázati na jednu věc sociální důležitosti. Celkových pensí státem vyplácených spotřebováno bylo ze všeobecných státních vydání v letošním roce 2.3%, na rok příští jsou to 2.6%. Jak ráčíte viděti, zase mírné zlepšení v tomto směru sociálního působení.

Pokud se týká ministerstva národní obrany, je to věc, která zaslouží více pozornosti. A jakkoli absolutní číslice stoupá, jak je pochopitelno při celém absolutním stoupnutí našeho rozpočtu, tu přece relativně nutno konstatovati, že podíl ministerstva národní obrany, tedy podíl, který stát věnoval na účely vojenské v rozpočtu letošního roku, byl plných 17%, na rok příští je to již jenom 16%. Tedy po této stránce, třeba by to bylo jediné procento, nutno konstatovati, že i zde je pozorovati příslušné zlepšení.

Pokud se týče školství, je tato věc v našem rozpočtu obzvláště důležitá. Citoval jsem již v jiné souvislosti a nyní jenom opakuji, že v letošním rozpočtu je věnováno na školství 4.3% a v rozpočtu na rok příští plných 7% celkových státních vydání. Již ta věc sama o sobě je jasným svědectvím toho, že nás stát po této stránce plní úkoly, jak státu demokratickému a modernímu může býti uloženo, a že zde nastává velice podstatné a velmi rychlé zlepšování. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)

Pokud se týče ministerstva financí, nutno upozorniti na jeden zjev. Je všeobecně známo, že režie celková na otvírání různých státních zdrojů je celkem značná, a dovolím si upozorniti, že je to v rozpočtu na rok 1921 plných 11.3% těch obnosů (Posl. dr. Hnídek: Potravní daň vynese 13 milionů a režie stojí 12,750.000 K!), poměrně tedy značná režie, takže z toho rozpočtu 11.3% bylo na ni věnováno. Je to zjev, na který pan dr. Hnídek upozorňuje, pro další hospodaření nezdravý, ale já se všeobecně dotýkám rozpočtu, mluvím o celkových těch poměrech, že tato věc se v tomto směru celkem zlepšila, takže v rozpočtu na rok příští tato režie v ministerstvu financí je jenom 8.7%. Tedy i zde, jakkoliv je možno konstatovati jednotlivé nepříznivé věci, je možno zjistiti celkem zlepšení.

Pokud se týče železnic, je zajímavo, ze ta kvota 24%, věnovaná v letošním rozpočtu, zůstává stejnou - zase 24% - na rok příští.

Velmi důležitým momentem je, že zemědělství dostalo v letošním rozpočtu na rok 1921 na své účely z různých celkových státních vydání 2%, v rozpočtu na rok příští jsou to 3%. Tedy zde možno konstatovati docela značné zlepšení.

Zjevem povážlivým je, že v oboru ministerstva sociální péče tato účast ministerstva na celkových státních vydáních klesá z 4.9 na pouhé 3.3%. Tedy je viděti, že na tomto poli stát už není do té míry účasten, jak tomu bylo v rozpočtu letošním, ačkoliv i zde nutno upozorniti na tu věc, že v kap. XXIV, kde se jedná o mimořádná opatření poválečné doby, máme jisté zlepšení z 2.5% na celá 3%.

Uváděje zde tato jednotlivá data, nemohl jsem míti zajisté žádného jiného účelu, nežli ukázati, že i náš rozpočet může po sloužiti docela jasně a zřetelně jako důkaz, - já to opakuji znovu, aby to bylo docela jasné - že po všech obtížích a svízelích a při různých nedostatcích, které konečně každá věc přirozeně na sobě musí míti, na stávají tedy jistá zlepšení a že to je věc, která může každého, kdo si přeje spořádaných poměrů v našem státě, naplniti jenom upřímnou radostí.

Nebylo by ovšem správným, abychom si nevšimli některých stínů, které musejí vždycky při takových věcech býti. A dovoluji si ukázati na jedno, že totiž nelze sou hlásiti s tím, a zejména také ne pro budoucnost, aby stále takovým těžkopádným způsobem byla vedena celá státní agenda. Já musím nyní upozorniti, že před rokem při generální debatě o našem rozpočtu měl jsem příležitost ukázati zejména na to, jaká při státních úřadech a mezi těmi ob zvláště zase v resortu finančního ministerstva je velmi značná těžkopádnost v řízení úředním, a pokud mi je známo, nestalo se v tom směru mnoho nápravy anebo jen málo. A tu je zajisté věc, kterou nutno vítati, že dnešní pan ministr financí, jsa právě z oboru bankovního a z kruhů bankovních, jistě více praktického ducha vnese do úřadování, aby konečně mohlo odpadnouti dlouhé nekonečně psaní, které působí jen, že narůstají akta do nesmírných rozměrů, která úžasným způsobem zatěžují státní úřady, takže poplatníci se nemohou dočkati vyřízení svých záležitostí, což zajisté přirozeně má velmi nepříznivý vliv na celkové smýšlení a posuzování státní správy.

Nebylo by naprosto zdravým zjevem, abychom stále se obraceli s výtkami vůči samotné státní správě, a je nutno obrátiti se na občany samotné a říci, že musejí více než dosud si uvědomiti, že oni sami jsou nositeli všeho pořádku ve státě a že oni sami musejí více než doposud podporovati stát v různých jeho agendách. Není přípustno, aby vždycky v každé svízeli někdo se obrátil na stát a žádal od něho, aby vykonal za něj to, co on sám vykonati může. Stát, pravda, je určen k tomu, aby všeobecně vytvořil takové poměry, ve kterých každý jednotlivec vlastním přičiněním může si poměry učiniti pro sebe snesitelnými, ale není úkolem státu a není mu dána možnost, aby jednotlivce zvláště činil šťastným a plně spokojeným. Když se zadíváme na zajímavý zjev, jak nejširší vrstvy obyvatelstva našeho obracely se na úřady stavební se žádostí o poskytnutí stavební subvence podle zákona o stavebním ruchu, a když na druhé straně vidíme, že státní stavební výpůjčka vynesla všeho všudy 25 milionů, vidíme, že širokým vrstvám lidu není docela jasno, že stát není to, co by stálo mimo ně, nýbrž že stát je organický souhrn všeho státního občanstva a že proto má jen to, co občanstvo samo mu skutečně poskytuje. Je potřebí, aby občanstvo samo po této stránce vůči státu a vůči státní správě projevovalo více smyslu pro státní celek, pak zajisté již automaticky odpadnou různé nedostatky, na které si dnes právem stěžujeme.

Čas stanovený mně uplynul a jsem povinen zakončiti. Docela upřímně a otevřeně jsem pověděl své stanovisko k dnešnímu předkládanému rozpočtu. Vidíme na něm - a každý nepředpojatý může uvedené číslice přezkoumati - že jest neklamným svědectvím pozvolného napravování našich hospodářských poměrů, a my nemůžeme jinak, nežli jako strana koncentrovaná hlasovati pro tento rozpočet a vysloviti své přání, abychom příštím rokem s tím větší radostí mohli konstatovati, že to tempo z větší části dosud docela slušně, stalo se ještě rychlejším, abychom se ještě rychleji přiblížili k mírovým poměrům v našem státě, k jejichž dosažení všichni společnou prací musíme směřovati. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem "proti" zapsaným je p. posl. Hillebrand. Uděluji mu slovo.

Posl. Hillebrand (německy): Velectěné dámy a pánové! Jelikož vstupujeme do jednání o rozpočtu, nesmí se zamlčeti, že se tak děje s pocitem hluboké hořkosti, pravím s pocitem hluboké hořkosti, neboť způsob provádění této rozpravy, utažení celého rozpočtového jednání, vykazuje přece ubohost této československé zrůdy parlamentarismu vůbec, ukazuje nám, jak přežalostně, jak uboze se nakládá s oním základním právem parlamentu, nad nímž jiné parlamenty, strany jiných zemí se žárlivou pečlivostí bdějí, aby nebylo zkracováno. Jak jest naproti tomu u nás? Již svolání Národního shromáždění děje se tak, že jednání o rozpočtu jest časově omezeno; celý souhrn, ten ohromný počet otázek a rozborů, jež se zde hromadí, vtěsnává se do nepoměrně krátké jednací doby, a pak stojíme před nutností promrskati všechny tyto věci; pak se prokáže, že řečnická doba jednotlivých stran a řečníků musí býti příliš skrovně vyměřena; omezí se řečnická svoboda, zúží, rdousí se volnost slova, jež by se nikde neměla tak rozvinouti jako zde. Způsob, jakým se zde chápe rozpočtové právo sněmovny, jest podle našeho pojmu pravým paskvilem skutečného parlamentarismu a jen s výrazem nejrozhodnějšího protestu proti tomu způsobu projednávání nejdůležitějších věcí můžeme se zúčastniti jednání. Avšak, slavná sněmovno, proslýchá se, že tento způsob rozpočtového jednání, zavěšení náhubku, stísnění a zúžení řečnické možnosti při těchto věcech nemá ještě býti korunou projednávání této věci. Mluví se o tom, že strany většiny této sněmovny chtějí úhrnem zamítnouti, pokud možno bez výjimky, všechny návrhy, jež postaví oposiční strany. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Musím říci, že bylo by to nejhanebnějším zneuctěním této sněmovny a že by to bylo ponížením instituce parlamentarismu vůbec, jemuž by se nemohlo rozuměti, kdybyste Vy, pánově, ze stran většiny, nepocítili hanby, kterou byste uvalili na sebe samy, na tuto sněmovnu a tento stát, kdybyste skutečně zamýšleli postupovati tímto způsobem; pak by se skutečně celé toto jednání o rozpočtu sní žilo na komedii, pak vzali byste rozpočtovému jednání jeho obsah a omezili byste se na to, spokojiti se formou. Kdybyste se skutečně měli rozhodnouti takto postupovati, mohlo by vám již dnes býti úplně jas no, že musíte u nás počítati s nejpříkřejším a nejenergičtějším odporem. Nemáme chuti souhlasiti s takovým projednáním našich návrhů, které jsou čerpány a před neseny v nejhlubší vážnosti, ze snahy do sáhnouti alespoň něco z toho, co považujeme za naléhavě nutné v zájmu národa a zvláště pracovní třídy, nemáme chuti, aby se s těmito návrhy hrálo jako s míčem, jak prý se zamýšlí. Budete-li takto postupovati, pak mlčte napříště o demokracii, pak stane se demokracie, kterou sami v tomto státě stavíte, pouhou dekorací, fraškou a výsměchem skutečně demokratického zřízení.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP