Středa 26. října 1921

Začátek schůze v 11 hod. 45 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

245 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, dr. Šrobár, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 90. schůzi posl. sněmovny.

Původně mínil jsem, že se sejdeme až asi v polovici listopadu k projednání rozpočtové debaty, ale mimořádné události, jež se odehrály v sousedství našeho státu, přiměly mne k tomu, abych přerušil vaši prázdeň a svolal vás k mimořádné schůzi, abychom vyslechli zprávu pana ministerského předsedy o situaci.

Odložím samozřejmě všecka presidiální sdělení na konec schůze a přistupuji k projednání odstavce denního poradu, kterým je

zpráva ministerského předsedy o situaci.

Uděluji mu k tomu účelu slovo.

Ministerský předseda dr. Beneš: Slavná sněmovno! Vážné události, které se v posledních dnech staly v našem sousedství, a po druhé opětované dobrodružství exkrále Karla v Maďarsku přinutilo nás, abychom k nim zaujali okamžitě co nejostřejší a nejenergičtější stanovisko a vykonali přípravy, kterých bezpečnost naší republiky a mír v centrální Evropě vyžadovaly.

Měl jsem příležitost již včera a zejména v pondělí v zahraničním výboru osvětliti politickou stránku těchto věcí. Nebudu slavnou sněmovnu zdržovati opětováním vykladu toho, co bylo jasně řečeno a co zejména po stránce politické bylo vysvětleno nejen veřejnosti uvnitř, nýbrž i za hranicemi. Chci slavné sněmovně předložiti, protože jsme vláda zodpovědná, zodpovědná před touto sněmovnou a před naší veřejností, to, co od soboty, v poledne, když první rozhodující krok naší vlády musil býti podniknut, jsme všechno vykonali, jakým způsobem jsme se pokusili obhájiti zájmy našeho státu a jaký bude a musí býti náš postup do budoucnosti.

Dovolím si tudíž jen naznačiti, jakým způsobem stojí dnes tato otázka diplomaticky a eventuelně vojensky, a co v této věci jak po stránce vnitrní politiky, tak po stránce politiky zahraniční vláda československá vykonala.

V sobotu v poledne, když jsme obdrželi první zprávy a jasně jsme viděli do situace, okamžitě byly zaslány instrukce našim zástupcům, především v Bělehradě a v Budapešti a dále byly rozeslány cirkulární telegramy všem našim legacím, aby mohly zakročiti okamžitě u příslušných interesovaných vlád. Naše instrukce zejména do Bělehradu a do Budapešti byly velmi přesné a jasné: "Je třeba, aby byl zachován společný postup se všemi členy Malé dohody a s Italií, je třeba, abychom zůstali v kontaktu s Francií a Anglií. Zatím není třeba opouštěti Budapešť,. Čekejte na vyzvání. Kdyby ostatní mise rozhodly se opustiti Budapešť, odjeďte teprve po příslušných instrukcích z Prahy."Stejně zněly instrukce, které jsme poslali do Bělehradu a cirkulární instrukce do ostatních států: "Je především nutno zachovati týž postup jako při posledním příjezdu excísaře Karla do Maďarska. Činíme okamžitě všechna opatření, nutná uvnitř po stránce vojenské a bezpečnostní. Je nutno v každém případě zachovati společný postup. Domnívám se, že za těchto okolností je třeba zakročiti s největší energií a učiniti rychlý konec celé věci."

To byly první instrukce. Vzhledem k tomu, že jsme byli již dříve uvědoměni, že podobné věci se připravují, byli někteří naši zástupci již předem instruováni, jakým způsobem by si měli počínati, kdyby věc přišla. Následkem toho hned od soboty v poledne souhra zástupců našich v jednotlivých státech byla dokonalá. V sobotu večer poslali jsme do Bělehradu podrobné instrukce vzhledem k tomu, že vývoj událostí nám potvrdil vážnost situace a že jsme viděli, že je třeba přistoupiti k opatřením co nejenergičtějším. V tom smyslu byl vypracován do podrobností postup, jakým dále se bude pokračovati, zejména mezi námi a Jihoslovany. Šlo nám o to, aby mezi námi, Jihoslovany a Rumuny, poněvadž se to těchto států bezprostředně týkalo, byla akce jasná, jednoduchá a rozhodná a aby nemohlo nastati v žádném případě jakékoliv váhání.

Bylo specielně konstatováno znovu, že bezpodmínečně budeme postupovati společně, že, zůstane-li Karel v Maďarsku, je to pro nás casus belli a, nebude-li okamžitými mírnými prostředky a diplomatickými zákroky možno celou věc skončiti, budeme nuceni přistoupiti k nejenergičtějším opatřením vojenským.

V tom smyslu mohli jsme během soboty a neděle učiniti opatření ve všech směrech. Také se zástupci jednotlivých spojeneckých států v Praze hned ještě v sobotu a během neděle o věcech jsme jednali a také mohli jsme je přesně informovati a dohodnouti se o společném postupu.

Důležito bylo, pánové, že v sobotu večer po důkladném zkoumání situace mezinárodní mohli jsme definitivně stanoviti, že v neděli ministerská rada bude museti přikročiti k vážným opatřením mobilisačním a že mohli jsme následkem toho také hned Paříž a Londýn o věci uvědomiti a žádati, aby nám bylo sděleno, jakým způsobem se hodlají zachovati jednotlivé mocnosti.

Pánové, je velmi důležito zdůrazniti, jak rozhodně a jednomyslně v tomto smyslu nejen Malá dohoda, nýbrž zejména také dohoda Velká, ruku v ruce s námi od prvního okamžiku sjednoceně postupovala a stanovisko opravdu s naším úplně shodné zaujala. Mohu konstatovati, že v sobotu bylo dosaženo naprosté jednoty mezi námi a Jihoslovany a ze už během neděle mohli jsme dostávati nezávazné telegramy, které ukazovaly, jaká situace je v jednotlivých státech. V pondělí ráno měli jsme prohlášení se strany Italie, které je zvláště jasné. Jak víte, mohli jsme oficielně sděliti, že italský vyslanec dostavil se v pondělí večer a předal mi oficielní sdělení italského ministra zahraničních věcí, jež se vztahovala na události v Maďarsku. Ve svém prohlášení pan ministr zahraničních věcí della Toretta ujistil nás, že s námi jest stejného názoru o důležitosti společné akce vůči událostem v Maďarsku, opíraje se nejen o smlouvu, která obě naše země váze, nýbrž také proto, že je diktována oboustrannými zájmy o udržení míru v centrální Evropě. Italská vláda plně chápe stanovisko republiky Československé a jest rozhodnuta pro energický postup vůči Maďarsku.

Nepotřebuji zdůrazňovati, jak vřelá a rozhodně úplně našemu stanovisku odpovídající slova byla zejména po této stránce přednesena nám zástupcem jihoslovanským se strany jeho vlády.

Týž den již v neděli dostali jsme první zprávy z Francie. Francie velmi rozhodně postavila se okamžitě na naši stranu a zejména kategoricky prohlásila našemu vyslanci, který ve věci zakročil a naše instrukce sdělil, že nejde jen o Karla, nýbrž ze jde o Habsburky vůbec, že jde o to, aby tato otázka definitivně jednou pro vždy byla řešena. Stejně během pondělí dostali jsme odpovědi od Rumunska, Polska a Anglie, nehledě k tomu, že již odpoledne v neděli zástupci Velké dohody, Anglie, Francie a Italie podali naprosto rozhodnou notu vládě maďarské, aby otázce habsburské a Karlově a celé politice tak, jak tam byla prováděna, byl učiněn konec.

Již v neděli a pak také opětovně v pondělí maďarský zástupce v Praze sdělil stanovisko vlády maďarské, že vláda maďarská nechce vzíti odpovědnost za to, co se stalo s Karlem, a že to odmítla.

Co se týče opatření našich uvnitř, učinila ihned vláda v sobotu nutná opatření. Zejména jsme se podrobně informovali, jaký je stav vnitřní administrace a úřadů vůbec, jaký je stav komunikací, jaký je stav financí, dále zejména jaký je stav vojska, a s velkým zadostiučiněním, pánové, musím zdůrazniti, že jsme došli k závěrům skutečně velmi uspokojujícím, neboť jsme zjistili, že po této stránce ve všech oborech naší správy, ve všech úřadech a zejména také ve vojsku situace byla taková, ze s největším klidem mohli jsme a můžeme se dívati vstříc jakýmkoliv událostem. (Výborně! Potlesk.)

Během neděle měl jsem čest informovati jednotlivé zástupce politických stran, a to jak zástupce politických stran vládních, tak také zástupce politických stran oposičních. Učinil jsem to úmyslně za tím účelem, aby bylo viděti, jak v takovýchto vážných okamžicích a vůbec v republice u nás takovéto věci vážné se dějí, abych tak řekl, s kartami na stole, aby se vidělo, že takovéto věci nedělají se tak, jako se dělaly za Rakouska, aby bylo viděti, že po této stránce postupujeme tak, jak konstituční a parlamentní vláda postupovati má. (Výborně!) Neměli jsme co skrývat, nemáme co skrývat; a proto tím více si to dovoluji zdůrazniti před veřejností. Mohu po této stránce resumovati události těch tří dnů: Akce diplomatická skončila velmi rychle s naprostým úspěchem; když ministerská rada v neděli dopoledne po prozkoumání situace politické a vnitřní rozhodla se připraviti všecko k mobilisaci a doporučiti panu presidentovi, aby vydal rozkaz mobilisační, mohli jsme zjistiti skutečně jak po stránce vnější, tak po stránce vnitřní, po stránce správy, po stránce vojska naprostou připravenost a jistotu.

Mezitím, pánové, přišly zprávy během pondělí a zejména během úterý, že vyvinul se boj mezi Karlisty a vládou Bethlen-Bánffyho. V poslední chvíli byli Karlisté přemoženi a exkrál zatčen. Musím hned, pánové, zdůrazniti, že tím, že se skončila tato osobní episoda, neskončila se ani v nejmenším celá tato událost, a že povinností naší jest věděti, že nejde zde o osobu a nejde zde jen o dynastii, nýbrž že zde jde o daleko víc, že jde o systém zvláštních politických akcí v centrální Evropě a v Evropě vůbec, a že po této stránce bylo by největší chybou domnívati se, že prostě zavřením vinníka jednoho jest veškerá věc skončena. Pánové, právě dnes začínají nám nejrozhodnější jednání a nejrozhodnější přípravy, abychom mohli skutečně docíliti toho, aby věci podobné žádným způsobem nemohly se opakovati. (Výborně!)

Pánové, neni žádné pochybnosti - a to nikdo neskrývá že se dělaly chyby při uplatňování jednotlivých mírových smluv. Víte, že když se uplatňovaly mírové smlouvy vzhledem k Německu a vykonaly se určité sankce, že s mnohých a mnohých stran se říkalo, že se postupuje příliš ostře; když se uplatňovaly mírové smlouvy vzhledem k Rakousku nebo Bulharsku, nebo vzhledem k Maďarsku, stěžovali si někteří, ze se nepostupuje tak ostře jako proti Německu. Je pravda, že proti Maďarsku se snad nepostupovalo tak rozhodně jako by se snad postupovati mělo. (Tak jest! - Posl. Johanis: Ačkoliv jsou to hlavní vinníci!)

Pánové, jest vsak třeba, abychom dobře viděli, z jakých důvodů, jaké byly zejména příčiny vývoje této situace. Jest fakt, že na západě se podceňovalo maďarské nebezpečí; neznala se situace dostatečně, neznala se zejména vnitřní struktura a nevidělo se, že při té revoluci politické a zejména také sociální v centrální Evropě, která se stala po rozbití Rakousko-uherské monarchie, nejméně bylo dotčeno po této stránce vnitřní Maďarsko, a následkem toho nesprávně se také oceňovala celková situace. Jiná příčina byla, že specielně Maďaři sami a v Maďarsku samotném neznali situace mezinárodní, viděli situaci jinak, byli sedm let odříznuti od styku s celým světem a nemohli pochopiti, jaké mohou státi s nimi reální síly ve světě a mezinárodním boji pro případ, že by vznikly podobné věci, jako se staly v Maďarsku. Právě maďarská veřejnost a maďarští politikové nejsou a nebyli dosti informováni, neznají situace, neznají ty reální síly a faktory politické, které by mohly pracovati pro ně a proti nim, nevidí, jak síly ty přeceňují nebo nedoceňují a jak veliké chyby po této stránce stále a stále se páchaly. Na druhé straně musíme dobře viděti, že zejména tam, kde jde o tvoření států nových v takové atmosféře, jako jest atmosféra poválečná, jest velmi těžko viděti skutečnou situaci, jest velmi těžko oceňovati, komu se má důvěřovati a komu se nemá důvěřovati. Ale v okamžiku, kdy bylo viděti, jak situace vypadá, hned s největší rozhodností se zakročilo.

Dovoluji si upozorniti dále na vážnost situace i z jiné stránky. My jsme měli letos z jara první pokus Karlův, který rozčilil mezinárodní veřejnost a nutil k velmi ostrým zakročením Československou republiku, Jihoslovansko a Rumunsko. Viděli jsme, že události v Burgenlandu vyvolaly totéž rozčilení a totéž rozrušení, a vidíme, ze třetí pokus, ničiti mír v centrální Evropě, vyvolává totéž. Pánové, kdo si uvědomí důsledky takového jednání, kdo si uvědomí zejména důsledky politické, co se týče zbytečně vynaložené práce, kdo si uvědomí důsledky hospodářské a finanční pro celý stát a pro miliony občanů, kdo si uvědomí, že se učinil pokus, aby se tyto věci staly jistým systémem, ten musí v zájmu míru a klidu, klidu těch milionů lidí u nás a kolem nás, žádati, aby tyto věci definitivně přestaly. (Dlouho trvající potlesk. - Posl. dr. Hanreich [německy]: Na to vlastenectví nebudete později pyšni, pánové! - Posl. Koudelka: Když šlo o Rakousko a Habsburky, to jste štvali! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. předseda dr. Beneš (pokračuje): Z toho důvodu nejen Československu, nýbrž i celé malé dohodě a zejména spojencům jest jasno, že tyto věci musí skončiti. Že takové dobrodružné věci mohly se státi již po druhé a že se mohly přihoditi události v Burgenlandu, toho příčinou bylo zejména to, ze se neznaly poměry zejména v sousedních státech maďarských. Jsou to nové státy, nebylo k nim důvěry, že jsou pevny a dostatečně připraveny; nevěřilo se, ze ta mašinerie, abych se tak vyjádřil, nových států je dostatečně v chodu, zejména, co se týče tradice a konsolidace vnitřní. Kdybyste mohli čísti a viděli všechny zprávy jednotlivé, důvěrné, které za takových okolností přicházely z různých stran, kdybych mohl citovati všechno to, co při různých příležitostech vykládali a říkali různým spojeneckým politikům na př. čelní politikové maďarští, viděli byste, jak fantasie zde pracuje, jak nesprávným způsobem se posuzuje, jak se hledí využívat takových nebo onakých kritik, které přirozeně vycházejí z oposice. Oposice vždycky přehání a bude přehánět, to je právě zbraň oposice. Tož souditi věci a souditi o situaci jen podle toho, co říká oposice, je vždy zásadní chyba, a zejména takové oposice, která je diktována událostmi z války, která je často diktována ne snahou po objektivnosti, nebo snahou po zlepšení, nýbrž zejména snahou po poškození. (Tak jest! Výborně!) Zdůrazňuji to proto, že se o těch nových státech, o Rumunsku, o Jihoslovansku a zejména o nás všude v cizině tolik toho roztrušovalo, a že právě proto se v Uhrách domnívali, že se mohou takových věcí odvážit.

A z toho důvodu jsem si dovolil před slavnou sněmovnou zdůraznit, jakým způsobem administrace vojska, celá naše mobilisační příprava se provedla, jak bezvadně tyto věci šly a jak se ukázala v tomto kritickém okamžiku, nejen ta konsolidace, ta solidita celé té situace v našem státě a také ve druhých státech spojeneckých, nýbrž jak zejména se ukázala naše veřejnost a hlavně československé strany, které v rozhodném okamžiku dovedly za ujmout stanovisko rozhodné a jednotné. (Výborně! Výkřiky posl. dr. Lodgmana.) Chci, pánové, zdůrazniti jenom . . . (Výkřiky posl. Wenzela.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Min. předseda dr. Beneš (pokračuje): . . . že, chceme-li míti klid, musíme s takovými věcmi skončiti, že je třeba, aby všichni ti, kteří pochybovali nejen za hranicemi, nýbrž všude jinde . . . (Německé výkřiky. Předseda zvoní.) Je jasno, že v žádném státě není všecko v pořádku, v každém státě jsou oposice a vládní strany, je jasno, že to je zcela dobře, aby se kritisovalo, a je nutno, aby vláda dbala a všímala si důraz ně, jak a jakým způsobem se kritisuje, a podle toho jednala. Dnes však je nutno dívati se jinak na tyto věci . . . (Posl. dr. Hanreich [německy]: Likvidujte raději mobilisaci, to je mnohem lepší! Hlas: To jste měli říkat před sedmi léty!)

Předseda (zvoní): Žádám o klid! (Výkřiky.) Prosím o klid, aby pan řečník nebyl vyrušován.

Min. předseda dr. Beneš (pokračuje): . . . Je třeba, aby toto vše bylo konstatováno před mezinárodní veřejností a před naší veřejností uvnitř. Za těchto okolností, pánové, vzhledem k tomu, že vážnost situace nepřestává, musíme býti tak, jak jsme byli tyto poslední 3 dny připraveni na všechny možné eventuality. Vláda je připravena udělat likvidaci všech těchto událostí. Učiní všechno v každém případě, aby se to stalo pokud možno smírně, půjde až na hranice možnosti; vykonala všechny přípravy a všechna opatření, aby nemusilo dojíti k opatřením a prostředkům nejrozhodnějším. Ale vláda musí zdůraznit a v tom, myslím, budou souhlasiti všichni ti, kdož jsou pro mír a pořádek v centrální Evropě - že, bude-li toho třeba, nemůžeme a nesmíme se zastaviti před opatřeními nejostřejšími a nejenergičtějšími. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Rozumí se samo sebou, pánové, že naše jednání a náš postup bude se díti v úplné shodě jak se členy Malé dohody, tak také i se členy Dohody velké. Po této stránce také konference velvyslanců právě vyslovila s naší politikou a s našimi snahami úplný souhlas.

Velectění pánové! Chtěl bych ještě zdůrazniti a upozorniti na několik jiných věcí. Při diskusi a rozmluvě s jednotlivými zástupci politických stran všech táborů, při diskusi v zahraničním výboru jak sněmovny poslanecké tak i senátu měl jsem příležitost viděti stanoviska různých stran a domnívám se, ze jest třeba hned naznačiti a upozorniti celou naši veřejnost právě v tom smírném a demokratickém duchu, s jakým všecky ty věci jsme podnikali a podnikáme, jakým způsobem jest třeba dívati se na některé názory, které byly při té příležitosti proneseny. Mluvilo se, pánové, o tom, že není třeba, nebo že se nesmíme vměšovati do vnitřních věcí druhého státu.

Pánové, vy víte velmi dobře, že Československá republika od prvního začátku své existence velmi důrazně hájila stanovisko mezinárodního práva, že se nesmí míchati jeden stát do vnitřních věcí státu druhého. Nesmíme však zapomenouti, pánové, že od okamžiku, kdy ohrožuje jeden stát svými věcmi vnitřními, svým zakročováním vnitřním, svou propagandou, svojí přímou vojenskou organisací . . . . (Posl. dr. Lodgman: No a sovět, to není žádná propaganda?) Já jsem měl také k sovětům a i ostatním věcem stejné stanovisko, zachovám je a budu je zachovávati také v budoucnosti. Jakmile se stane nějaká otázka evropskou, jakou se dnes stala otázka Habsburků, přestává to býti otázkou vnitřní. Otázka Habsburků stala se slavnostním prohlášením konference velvyslanců otázkou všech evropských států spojeneckých, otázkou mezinárodní; vy víte dobře, že o této věci jednaly nesčíslněkráte již jednotlivé státy mezi sebou, čtyřikráte učinila velvyslanecká konference svoje rozhodnutí o tom, a tu prosím, jestliže jedná Anglie, Francie, Italie, Japonsko a Amerika, pak Malá Dohoda, Polsko i ostatní, to že není otázka mezinárodní? Kdo chce posuzovati situaci dnešní věcně, objektivně, nezaujatě, ne stranicky, nemůže neviděti tato skutečná fakta.

Bylo nám řečeno, že nebylo třeba sahati hned k prostředkům nejrozhodnějším. Pánové, já se ptám, kdo má odvahu říci, že ví a že bude věděti, co by se bylo stalo, kdybychom nebyli sáhli okamžitě k ostrému rozhodnutí? (Výborně! Hlučný potlesk.) Ptám se zejména, zdali zodpovědný ministr, který má nejsvětější povinnost hájiti zájmy milionů lidí, nemá učiniti vše, aby republika na všechna opatření a všecky eventuality v každém případě byla připravena? (Výborně! Hlučný potlesk.)

Vláda Československé republiky neučinila nic jiného, nežli to, čím byla povinna ne snad jen vládním stranám, ne snad jen tomu nebo onomu, nýbrž demokracii a státu.

Bylo také řečeno, že prý zde měla zakročiti Liga národů a že snad jsme po této stránce ne přesně postupovali. Dovolíte mi, pánové, abych jen několika slovy také zde zjistil skutečný stav věcí. Odvolávání se na Ligu národů jest správné, jest správné, že se to podtrhuje. Já s pány, kteří na to ukazovali, plně souhlasím; jen tím způsobem šíří se vědomí o společnosti národů a jen tím způsobem se vzbuzuje co nejvíce zájem právě o tuto ideu, která dnes hraje už v mezinárodní politice velikou roli a kterou není možno z mezinárodní politiky v žádném případě odstraniti. Ale, pánové, jest zejména třeba znát okolnosti, za kterých právě společnost národů zakročiti může, a je třeba znát statuty, na základě kterých se o této věci může jednat. Společnost národů má za první podklad svůj stanovisko, že mírové smlouvy, které byly podepsány a které byly ratifikovány, musí býti bezpodmínečně plněny. Se strany Maďarska tomu tak nebylo a proto právě, jestliže my zakročujeme, aby mírové smlouvy byly plněny, zakročujeme právě ve smyslu Ligy národů a nikoliv proti duchu a Lize národů. (Posl. dr. Kafka [německy]: V duchu svazu národů, ale nikoli jeho metodami, pane ministře!) Také co se týče metod Ligy národů. Stanovy její jsou jasné. Dnes bychom se měli dovolávati pomoci Ligy národů my, neboť i ona předvídá prostředky nejrozhodnější.

Ostatně v okamžiku, kdy stát je napaden, jako se to stalo nyní, jde často o den a hodinu a minutu; je nutno, aby každá vláda podle své potřeby zaujala stanovisko a učinila opatření hned, tak jak jest toho třeba. (Výkřiky posl. Dr. Lodgmana. Hluk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má pan ministerský předseda.

Min. předseda dr. Beneš (pokračuje): Dovolil bych si dále zdůrazniti, že z různých stran byly vysloveny obavy, jako by událostí těchto a zejména mobilisace mělo býti využito snad k nějaké reakci. Dokonce bylo naznačováno, že snad nebylo v tomto smyslu dostatečně jasně mluveno se strany vlády. Pánové, já chci zdůraznit opět, ze v postupu, jaký jsme zvolili, že jsme všecky strany informovali o věci, velmi přesné zprávy dali, že v tom bylo naprosto jasné viděti všechny naše cíle a tendence. Všecky kroky, i co se týče opatření výjimečných při mobilisaci atd., byly vykonány takovým způsobem, aby co nejméně rušily pravidelný běh života; zejména také opatření bezpečnostní a jiná byla sice usnesena, ale nebyla uvedena dosud v platnost. A nebudou také uvedena v platnost, dokud nebude toho naprostá nutnost. Jsem povděčen, že strany i jednotlivci upozorňovali vládu na obtíže, jakmile se objevily, a mohu hned uvésti, ze všude, pokud bylo možno, všem požadavkům bylo vyhověno. Záleží nyní jen na jednání příslušných stran, veřejnosti a jednotlivců a jistě nebude ani nejmenší obtíže, aby se vyhovělo v každém směru. (Výborně! Potlesk.)

Po této stránce vláda znovu dává plné garancie. Bude vděčna za všechna upozornění z kterékoliv strany; ponechá volnému běhu života pravidelného co nejširší cestu. (Výborně! Potlesk.) Byla tu již učiněna opatření ve věcech zásobovacích, správních, komunikačních, byla zřízena již zvláštní komise, která se bude těmito záležitostmi zabývat. I vláda je stále k disposici, každodenně koná se ministerská rada a ujišťuji, že nezanedbáme nejmenších věcí, abychom všem potřebám obyvatelstva učinili zadost.

Konečně mi zbývá ještě jedna věc, o které se také mluvilo a kde je také třeba míti naprosté jasno. Mluvilo se o imperialismu a bůh ví jakých cílech této akce. Zde může vláda velmi jasně a rozhodně prohlásiti nejen před veřejností naší, nýbrž i mezinárodní, že veškeré naše akce, i když budou vedeny co nejenergičtěji, i když bude sáhnuto k nejzazším prostředkům, budou vedeny v duchu mírových smluv, že se nestane nejmenší, co by proti tomu svědčilo, ze zvláště po stránce teritoriální nebude Československá republika projevovati nějakých snah, nesrovnávajících se s mírovou smlouvou. Dávám znovu veřejnosti nejen naší, nýbrž i zahraniční, v tomto směru plné garancie. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Za těchto okolností nezbývá mi, pánové, než znovu zdůrazniti jednomyslnost všech stran v nazírání bez rozdílu národnosti, ze nebezpečí habsburské je nebezpečím pro tento stát, pro demokracii v centrální Evropě; vláda jednala v zájmu ne vládních stran, nýbrž v zájmu vás všech, všech tříd, a na tuto svoji povinnost nikdy nezapomene v těchto okamžicích.

Vláda řídila se zdravým instinktem všeho lidu, který okamžitě pozoroval nebezpečí a svým jednáním ukázal, že republika jako režim sám je něco, co se musí hájit, hájit všemi prostředky, (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) třeba s nasazením života i majetku.

Domnívám se, že je třeba, aby naše veřejnost zachovala ten klid, který zachovala dosud, aby podržela rozvahu, kterou měla dosud, a tak podporovala vládu, která jest si vědoma své povinnosti, bude ji konati, bude ji konati bez ohledu na všechny strany, ale při tom se zřetelem k republice a k míru, a bude ji konati až do konce. (Výborně! Dlouhotrvající hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): V ohledu formálním byly mně podány dva návrhy. (Hluk a různé výkřiky na levici.) Prosím o klid. (Hlučné spory mezí německými poslanci občanskými a soc.-demokratickými.)

Prosím o klid. (Výkřiky posl. dr. Hanreincha.)

Volám pana posl. dr. Hanreicha k pořádku.

Byly mně podány dva návrhy formálního rázu. Návrh pana posl. Bechyně zní (čte): "Navrhuji, aby o vládním prohlášení byla zahájena ihned debata."Návrh stejného obsahu byl mně podán p. posl. dr. Czechem.

Dám tedy o obou návrzích hlasovati najednou. (Hluk na levici trvá. Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Kdo souhlasí s návrhem, aby o prohlášení pana min. předsedy byla zahájena ihned rozprava, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Ve smyslu přání vysloveného mi s několika stran přerušuji schůzi na půl hodiny, a to do 1 hod. odpoledne.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 30 min. odpol. opět zahájena v 1 hod. 32 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi a přikročíme k rozpravě.

Přihlášeni jsou na straně "proti" páni poslanci: Haken, Mayer, Knirsch, Wittich, Čermak.

Na straně "pro" páni poslanci: dr. Hajn, Hlinka, dr. Franke, dr. Hodža a Bechyně.

Než přikročíme k debatě, doporučuji řečnickou lhůtu 30minutovou. Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj jest přijat.

Uděluji slovo prvému řečníku, zapsanému na straně "proti", p. posl. Hakenovi.

Posl. Haken: Jsem zplnomocněn jménem klubu poslanců sjednocených stran komunistických v Československé republice učiniti toto prohlášení:

Paní a pánové! Tři léta uplynula od skončení vražedné války, jež byla zápasem dvou kapitalistických, imperialistických skupin. Imperialistická válka nezrodila evropský a světový mír, jak bylo očekáváno, nýbrž imperialistická válka zrodila imperialistický mír a neodstranila tajné diplomacie, diplomacie imperialistických, kapitalistických států. Imperialistický mír, diplomacie a imperialistické choutky jednotlivých kapitalistických států vytvořily v Evropě několik nebezpečných ohnisek, jež hrozí každé chvíle propuknouti ve válečný požár. Ruská revoluce byla ohromným signálem proletariátu celého světa k revolučnímu hnutí. Nahromaděním se různých okolností, zejména vinou oportunního, sociál-patriotického vedení dělnických mas, podařilo se měšťáckokapitalistické třídě tento signál ztlumiti a dělníky znovu spoutati. Dělnictvo, jež zůstalo věrno svému třídnímu vědomí a svým revolučním cílům, bylo měšťácko-kapitalistickou třídou a jejími vládami za pomoci sociál-patriotických stran persekvováno. S persekucí revolučního dělnictva setkáváme se ve všech kapitalistických státech. V Uhrách, Jugoslavii, v Rumunsku došlo k hroznému bílému teroru proti socialistickému dělnictvu. I vláda československá nastoupila brutálním postupem proti komunistickému hnutí tuto cestu.

Čím více bylo revoluční dělnické hnutí stlačováno, tím více se moc měšťáckokapitalistické třídy upevňovala, tím více sílila reakce v celé Evropě. Když jediná, nejspolehlivější hradba monarchismu a reakce revoluční dělnictvo byla oslabena, posílena tím touha monarchistů celé střední Evropy po nastolení Habsburků a Hohenzollernů na trůn. Ani Velká Dohoda, ani vlády Malé Dohody, ani vláda Československé republiky nepostupovaly proti Habsburkům, velkostatkářským a kapitalistickým monarchistům upřímně a rozhodně, Československá republika nekonfiskovala dodnes ani statky Habsburků, ani statky velkostatkářských šlechtických monarchistů. Tímto nerozhodným postupem posilovala sama posici a naději Habsburků a všech monarchistů.

Vzpomeňte jen, jak Velká Dohoda energicky vystoupila proti sovětům v Uhrách, vzpomeňte jen, s jakou naléhavostí odzbrojila Rakousko a jak shovívavě chovala se k režimu Horthyho v Uhrách, jemuž nechala zbraně i volnost monarchistické propagandy. Vláda Československé republiky neučinila nic proti bezpříkladnému řádění Horthyho v Uhrách, a vlády jugoslávská a rumunská snad jen z důvodů, že to byli dělníci, socialističtí dělníci, jež noha monarchistů a reakcionářů šlapala.

Kapitalisté všech států posilovali reakci v Evropě a buď nepřímo nebo dokonce přímo podporovali monarchistické hnutí majíce naději, že monarchistický reakční režim byl by nejlepší ochranou jejich hospodářských privilegií.

Jsme uprostřed velikého světového zápasu kulturního a sociálního pokroku s kapitalistickou reakcí. Reakci všech odstínů podporuje každý, kdo udržuje nebo posiluje kapitalistický řád.

Poněvadž reakční tendence jest světovou a souvisí s udržením kapitalistických řádů, je nutno ji ostře potírati nejen na jednom místě, v jednom státě, ale všude.

Monarchism je jen odstínem této reakce, jest jejím nejkrajnějším křídlem. Monarchistické hnutí propuklo sice nyní v Uhrách, ale má domov i v Rakousku, i v Německu, i v Polsku, i ve Francii, i u nás.

Komunistické dělnictvo je si vědomo, že cílem těchto snah není jen nastolení Habsburků nebo Hohenzollernů znovu na trůn, nýbrž ze cílem těchto snah je posíliti soukromokapitalistické řády, posíliti privilegie boháčů a stlačiti revoluční kvašení lidových mass.

Komunistické dělnictvo vsak je si dále vědomo, že kapitalistické a měšťácké vlády nejsou schopny ani ochotny opravdově proti rozpínající se reakci zakročovati. Jedinou ničivou zbraní proti monarchismu a reakci v Uhrách, ale též v Jugoslavii, v Rumunsku a všude jinde je revoluční síla mass. Komunistická strana, jež tímto směrem své příslušníky vede a vychovává, jest jedinou váznou nepřítelkyní kapitalistických řádů, kulturní i sociální, a konečně i monarchistické reakce.

Ale jelikož tato strana je ve všech kapitalistických státech pronásledována a persekvována, je viděti, že není ani u stran měšťáckých, ani u stran sociálpatriotických, ani u měšťáckých či poloměšťáckých vlád opravdové snahy, monarchismus a reakci plně potříti.

Nemůže býti pochybnosti o tom, že sjednocené komunistické strany v Československu jsou nejrozhodnější, nejnesmiřitelnější nepřítelkyně monarchismu a reakce.

Monarchismu a reakci již svými cíli vypověděli jsme rozhodný a opravdový boj. Z toho důvodu jsme reakci nejnebezpečnějšími a proto také pronásledováni.

Jsme co nejrozhodněji proti restauraci Habsburské či Hohenzollernské dynastie, jsme pro svržení dynastií všech. Leč my nevěříme, že reakce dá se potříti reakcí, monarchismus monarchismem. Jak může na př. reakční monarchie jugoslávská či rumunská potírati reakci a monarchismus jinde? Mohou kapitalisticko-reakční vlády upřímně bojovati proti reakci zahraniční, doma ji samy živíce?

Všechny vlády Evropy jsou proti sovětské socialistické vládě v Rusku, ale žádná, ani naše, nezakročila proti reakčnímu řádění Horthyho v Uhrách, proti reakčnímu řádění monarchistické vlády v Jugoslavii a Rumusku, spojenců to Československé republiky.

Ani u vlády republiky Československé nevidíme pevného úmyslu bojovati proti reakci. Prohlášení pana ministerského předsedy jako ministra zahraničí přes svou obšírnost jsou tak neurčitá co do prostředků a cíle, ze nemůžeme se k nim připojiti s důvěrou a býti spoluodpovědnými. Diplomatické projevy pana ministra zahraničí byly vždy neurčité a při dnešním řádění tajné diplomacie, při existenci tajných smluv nemůžeme se bezvýhradně za vládu republiky Československé ani v tomto okamžiku postaviti. Nemohli bychom za tento krok odpovídati ani svému svědomí, ani dělnictvu.

Nevidíme jasnosti v cílech ani v prostředcích. Ale tolik můžeme říci, že dokud naše vláda nechává na svobodě monarchisty, dokud nekonfiskuje Habsburkům, Rakovskýmu, Andrassymu, Csakymu, Erdödymu, Bertholdovi a všem šlechtickým monarchistům majetek a statky, co zatím vězní a pronásleduje nejúhlavnější nepřátele monarchistických a reakčních snah, komunistické dělnictvo: dotud nevěříme. Nedovedeme pochopiti, proč otázka Habsburská, když dle tvrzení pana min. předsedy jsou v ní za jedno všecky státy dohody Malé i Velké, nebyla již dávno prostě roztřesena zatčením členů Habsburské rodiny.

Dělníkům pravíme: Situace, v níž jsme se ocitli, i eventuelní válka, je výsledkem imperialistického míru, tajných smluv, tajné diplomacie a úsilí kapitalistů a reakcionářů. Sledujte pozorně průběh událostí a přesvědčíte se, že ne imperialismus, tajné smlouvy, tajná diplomacie odstraní šířící se reakci a monarchismus, poznáte, ze jediná cesta k povalení těchto snah vede jedině pres mrtvolu reakce domácí, pres mrtvolu nynějšího systému, jak u nás, tak všude jinde. Tajné diplomacii, tajným smlouvám, reakčním generálům francouzským nemůžeme s důvěrou svěřiti ani jediného dělníka-vojáka.

K vojákům-dělníkům voláme: Dostanete do rukou zbraně. Buďte pamětliví svých proletářských zájmů, nenechte se zneužíti k reakčním, imperialistickým a nacionalistickým účelům, především ne k válce proti sovětovému Rusku! (Smích.)

Dělníci a dělnice! Vojáci! Buďte připraveni k boji proti reakci, ale proti každé reakci, nezapomeňte, že jedině proletariát je nepřítelem veškeré reakce. Poslední konečné vítězství nad reakcí i monarchistickým imperialismem i nacionalismem připadne revolučnímu ozbrojenému proletariátu. Pryč s reakcí vnitrní i vnější! Nechť žije mezinárodní solidarita a postup dělnictva! (Potlesk komunistických poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP