Předseda: Došly
tyto spisy:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem min. předsedy ze dne
2. září 1921, č. 26865/21 m. r., došlo vyjádření stran resoluce,
týkající se úpravy labského toku v krajině od Přelouče ke Kolínu
(tisk 2225), přípisem min. předsedy ze dne 3. září 1921, č. 26.906/21
m. r. vyjádření stran resoluce, týkající se zřízení místní dráhy
Žichovice-Rábí-Kašperské Hory-Vimperk (tisk 1715).
Předseda:
Sdělení tato přikázal jsem výboru pro dopravu a veřejné práce.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem min. předsedy ze dne
21. září 1921, č. 28.079/21 m. r. došlo vyjádření stran resoluce,
týkající se osvobození nemocenských pokladen od daně výdělkové
a důchodkové (tisk 2288).
Předseda: Přikázal
jsem výboru soc.-politickému.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem min. předsedy ze dne
20. září 1921, č. 27.943/21 m. r. došlo vyjádření stran resoluce
poslanecké sněmovny, týkající se vymáhání uhelné dávky z příplatku
na sociální zlepšení a z deputátního uhlí (tisk 2444).
Předseda: Přikázal
jsem výboru rozpočtovému a dopravnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem předsedy vlády ze dne
11. října 1921, č. 29.409/21 m. r. došlo vyjádření stran resoluce
o zřízení zvláštní likvidační komise (tisk 2824).
Předseda: Přikazuji
je výboru ústavnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem předsedy vlády ze dne
11. října 1921, č. 29.499/21 m. r. došlo vyjádření stran resoluce
o zřízení právních prokuratur v Bratislavě a Užhorodu (tisk 1707).
Předseda: Přikazuji
výboru právnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Přípisem předsedy vlády ze dne
14. října 1921, č. 29.673/21 m. r. došlo vyjádření stran resoluce
o provedení zákona o povinném známkování chmele (tisk 1626).
Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému.
Přikazuji tato vládní nařízení:
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru zásobovacímu: nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. srpna 1921 o úpravě veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921/22; nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1921, č. 360 Sb. z. a n., kterým se pozměňují nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. června 1921, č. 224 Sb. z. a n. ze dne 21. července 1921, č. 237 Sb. z. a n., o uvolnění a hospodaření sklizní z r. 1921.
Výboru zásobovacímu pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtovému: nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. srpna 1921, č. 286 Sb. z. a n., kterým se prodlužuje působnost československé komise lihové.
Výboru rozpočtovému a zemědělskému: nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. srpna 1921 o výrobě lihu z ovoce, bobulí a vína (č. 272 Sb. z. a n.).
Výboru zásobovacímu, zemědělskému, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtovému: nařízení vlády ze dne 5. srpna 1921, č. 281 Sb. z. a n., o provedení likvidace Státního obilního ústavu v Praze a jeho zemských odboček v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě; nařízení vlády republiky Československé ze dne 26. září 1921, č. 358 Sb. z. a n., týkající se úpravy obchodu cukrem a použití řepy cukrovky.
Výboru rozpočtovému: nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. září 1921, č. 328 Sb. z. a n., o uvolnění prodeje tabáku.
Výboru rozpočtovému a brannému: nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. září 1921, jímž se určuje náhrada za vojenskou přípřež v míru.
Výboru zemědělskému pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a rozpočtovému: nařízeni vlády republiky Československé ze dne 9. září 1921, č. 352 Sb. z. a n., jímž zrušuje se nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. března 1920, č. 213 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření a obchodu dřevem.
Výboru zemědělskému: nařízení
vlády republiky Československé ze dne 9. září 1921, kterým se
uvolňuje obchod se strojenými hnojivy a nařízení vlády republiky
Československé ze dne 5. října 1921, č. 361 Sb. z. a n., kterým
se prodlužují lhůty, stanovené zákonem ze dne 12. srpna 1921,
č. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů.
Předseda: Přikazuji výboru zahraničnímu a živnostenskému vládní návrh zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., o úřadu pro zahraniční obchod (tisk 2893).
Přikazuji následující usnesení:
Výboru právnímu:
Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2895. Usnesení senátu N.
S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 767) o ochraně znaku
a názvu Červeného kříže (tisk sen. 885).
Předseda: Výboru
kulturnímu:
Zástupce snem. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2896. Usnesení senátu N.
S. R. Č. o návrhu sen. dr. Mareše a spol. (tisk sen. 518) o zřizování
fakult neb oddělení na vysokých školách (tisk sen. 782).
Předseda: Výboru
ústavnímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2897. Usnesení senátu N.
S. R. Č. o návrhu sen. dr. Hellera, dr. Wiechovskiho a druhů (tisk
sen. 385) na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 331 Sb. z
a n., o zemském správním výboru pro Čechy (tisk sen. 884).
Předseda: Navrhuji, aby výboru právnímu, kterému přikazuji vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva, uzavřená v Paříži dne 18. ledna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou Československou o statcích, právech a zájmech soukromých (tisk 2804), současně přikázaný též výboru zahraničnímu, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 10 dní.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To jest většina.
Navržená lhůta jest přijata.
Došly spisy ve věcech imunitních.
Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Žádost okresního soudu pro přestupky v Praze, odděl. II., čís. U II 1034/21/1 ze dne 3. srpna 1921 za souhlas s trestním stíháním posl. Sajdla pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z.
Žádost vyšetřujícího soudce sedrie v Bratislavě ze dne 1. srpna 1921, čís. B 6514/1920 za souhlas k stihání posl. Jurigy pro přečin podle § 1, 3, bod 1 zák. čl. XLI ai 1914.
Žádost zemského soudu v Opavě, odděl. VIII. ze dne 5. srpna 1921, čís. Vr 1357/21-3 za souhlas k stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 a, b, a § 305 tr. z.
Žádost čs. krajského co trestního soudu v Litoměřicích ze dne 26. srpna 1921 č. j. Vr 2036/21 za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. E. Feyerfeila pro přestupek zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, pot. pro zločin podle § 65 tr. z.
Žádost zemského trestního soudu v Praze, odděl. XIV., ze dne 12. září 1921, Pr. XIV 220/21, za vydání posl. Josefa Kříže k trestnímu stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem.
Hlavné štátne zastupitelstvo v Bratislave žádá přípisem č. 10130 ze dne 10. září 1921 za vydání posl. Svetlíka k trestnímu stíhání pro přečin pomluvy.
Žádost krajského soudu v Chebu odděl. II., Vr 1827/21/2 ze dne 24. srpna 1921 za souhlas s trestním stíháním posl. dr. Baerana pro přečin podle § 491 tr. z. a čl. V. zák. ze dne 17. prosince 1862 spáchaný výrokem.
Žádost hlavního státního zastupitelstva v Bratislavě ze dne 29. srpna 1921, č. 9975/1921 hl. št. z. za souhlas k trestnímu stíhání posl. Svetlíka pro přečin pomluvy.
Žádost krajského soudu v Novém Jičíně, odd. IX., ze dne 24. srpna 1921 Ns 136/21/2 za souhlas s trestním stíháním posl. dr. Schollicha pro zločin rušení veřejného pokoje podle § 65 a) tr. zák.
Žádost hlavního státního zastupitelstva v Bratislavě ze dne 3. září 1921, č. 9974/1921 hl. št. z. za svolení k trestnímu stihání posl. Svetlíka pro přečin pomluvy a urážky na cti.
Žádost krajského soudu v Olomouci, odděl. VII., ze dne 10. září 1921 Vr VII. 3756/21, za svolení k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin rušení veřejného pokoje ve smyslu § 65 a), b) tr. z.
Žádost krajského soudu ve Znojmě, odděl. VIII. ze dne 9. září 1921, č. Vr. VIII 1185/21 za souhlas ke stíhání posl. Merty pro zločin podle § 58 trest. zák. - a Vr. VIII 1144/21 za souhlas ke stíhání téhož poslance pro zločin § 65 a přečin § 300 tr. z.
Žádost zemského trestního soudu v Brně, odděl. XV., ze dne 6. září 1921, Vr - XV 297/21 za souhlas s trestním stíháním posl. dr. Baerana, dr. Brunara a inž. Kalliny pro zločin velezrady podle § 58 b) c) tr. z.
Zádost hlavného štátneho zastupitelstva v Bratislave č. 10363/1921 ze dne 15. září 1921 za souhlas s trestním stíháním posl. Jana Bečko pro zločin lživé obžaloby podle § 227 tr. z.
Žádost zemského soudu v Opavě odděl. VIII. ze dne 12. září 1921, č. j. Vr 1607/21 prostřednictvím Mor. sl. vrch. soudu zemského v Brně za souhlas k stíhání posl. dr. Brunara pro zločin § 65 b) tr. z.
Žádost okresního soudu trestního v Brně odděl. I., ze dne 5. září 1921 č. j. U I 2120/21-2 za souhlas k stíhání posl. dr. Baerana pro přestupek čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. ex 1863, a § 491 tr. z.
Žádost okresního soudu v Teplicích-Šanově, odděl. I. ze dne 4. října 1921 č. j. U VI 651/21 za souhlas k stíhání posl. Hirsche pro přestupek proti bezpečnosti cti v trestní věci dr. Rudolfa Beamta.
Žádost krajského soudu ve Znojmě, odděl. VIII. ze dne 28. září 1921, č. j. Vr VIII 951/21-4 za souhlas k stíhání posl. Wenzela pro zločin § 65 b tr. z.
Žádost zemského soudu v Opavě, odděl. VIII. ze dne 30. září 1921, č. j. Vr VIII 1735/21-3 za souhlas k stíhání posl. dr. Schollicha pro přečiny podle §§ 305 a 300 tr. z. a pro přestupky podle čl. V. zák. ze dne 17. prosince 1862, čís. 8 ř. z. ex 1863, a §§ 487, 491 a 312 tr. z.
Žádost krajského soudu v Olomouci, odděl. VII., ze dne 14. října t. r. Vr. VII. 3756/21 za souhlas s trestním stíháním poslance dr. Schollicha pro přestupek ve smyslu §§ 11, 14 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z.
Hlavné štátne zastupitelstvo v
Bratislavě přípisem ze dne 7. října 1921. číslo 10443/1921 hl.
št. z. předkládá žádost bratislavskej sedrie ze dne 3. září 1921
č. B 1427/1921 za souhlas k stíhání posl. Jančeka pro přečin
podle §§ 1, 3, č. 2, 9 zák. čl. XLI.: z r. 1914.
Předseda:
Žádosti ty přikázal jsem výboru imunitnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
Krajsky soud ve Znojmě, odděl. VII., odvolává přípisem ze dne 30. srpna 1921, Vr. VII. 2026/20 žádost za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Raddy pro § 305 tr. z. a §§ 19, 24 shrom. zák.; přípisem ze 30. srpna t. r., Vr VII 1808/20 žádost za souhlas s trestním stíháním téhož poslance pro § 65 b) tr. zák. a přípisem ze dne 30. srpna t. r., Vr VII 2025/20 žádost za souhlas s trestním stíháním téhož poslance pro § 305 tr. z.
Okresní soud v Čes. Budějovicích, odděl. V., přípisem č. U V 503/21 ze dne 8. srpna 1921 odvolává žádost za souhlas s trestním stíháním posl. Roudnického.
Okresní soud v Mostě, odděl. II.
č. j. U 690/21 ze dne 29. září 1921 odvolává žádost ze dne 19.
srpna 1921 za souhlas se stíháním posl. Knirsche pro přestupek
§ u 22 tisk. z.
Předseda: Přikázal jsem výboru imunitnímu.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány zápisy o 71. a 72. schůzi posl. sněmovny
Mezi schůzí byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 84. a 85. schůzi posl. sněmovny NSRČ.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány
odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3023. Odpověď min. zemědělství a min. financí na interpelaci posl. Hálka, Křemena a soudr. o katastrofálním poškození kultury bramborů na Českomoravské vysočině a na českém jihu (tisk 2544).
Tisk 3024. Odpověď min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Bartoška, Sladkého a spol. o započítání. služebních let bývalým katechetům (tisk 2285).
Tisk 3029. Odpověď min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Sladkého a spol. ve věci sestátnění českých městských středních škol v Českém Brodě, Strakonicích, Jaroměři, v Ivančicích, Tišnově a Přívoze (tisk 2702).
Tisk 3039. Odpověď min. financí a min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů o zrušení berních úřadů a okresních soudů (tisk 2405).
Tisk 3075. Odpověď min. vnitra a zahraničních věcí na interpelaci posl. Špačka a druhů, že se nevyřizuje žádost V. Mezery z Orlové o náhradu škod způsobených mu na zdraví a majetku polskými teroristy za doby plebiscitu na Těšínsku (tisk 2823).
Tisk 3076. Odpověď min. zemědělství na interpelaci posl. Svetlika a soudr. ohledně nepřístojného počínání správy státních lesů a pil na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2458).
Tisk 3077. Odpověď min. financí na interpelaci posl. Horáka, Najmana, Anděla a druhů o vyměřování daní živnostnictva a obchodnictva (tisk 2620.)
Tisk 3081. Odpověď min. vnitra na interpelaci posl. Hirsche a druhů, že část českého obyvatelstva v Hostomicích dne 22. května 1921 přepadla německé dělnické tělocvičné spolky (tisk 2351).
Tisk 3082. Odpověď min. vnitra a min. nár. obrany na interpelaci posl. dr. Schollicha a soudruhů o opatřeních při odvodech (tisk 2372).
Tisk 3090. Odpověď min. vnitra na interpelaci posl. dr. Hanreicha a druhů o označení úřadů a nápisech v okrese Králové-Dvorském (tisk 2684).
Tisk 3097. Odpověď min. financí na interpelaci posl. dr. Körmendy Ékesa a soudr. o slovenských staropensistech (tisk 2771).
Tisk 3098. Odpověď min. financí na interpelaci posl. Szentiványiho, Füssyho a spol. o zákonité možnosti placení daní bankovkami, které československý stát neokolkoval (tisk 2462).
Tisk 3099. Odpověď min. nár. obrany na interpelaci posl. Füssyho a spol. pro poškozování obecních pastvin města Komárna cvičením vojska (tisk 2465).
Tisk 3100. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. dr. Körmendy Ékese a soudr. v záležitosti zabránění návratu do domoviny na Slovensko příslušných a v Maďarsku studujících žáků vysokých škol (tisk 2605).
Tisk 3110. Odpověď min. veř. prací
na interpelaci posl. Sladkého a spol. o katastrofální nezaměstnanosti
stavebního dělnictva na Hlučínsku a Opavsku a její odstranění
bezodkladným prováděním státních nouzových prací (tisk 1571).
Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně výboru iniciativnímu přikázán návrh:
Tisk 3109. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky, dr. Medingera a druhů na změnu § 94 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o přímých daních osobních.
Páni posl. Drobný a spol. odvolali své návrhy oznámené mezi došlými spisy v předešlé schůzi, totiž návrh na dostatečné vybavení pražských nemocnic a klinik zdravotním materiálem a zásobování jich potřebnými potravinami a návrh na nákup dobytka ministerstvem nár. obrany pro výrobu konserv.
Zápisy o 71., 72., 74., 75., 76., 77., 78., 79., 80., 81., 82., 83. a 84. schůzi posl. sněmovny byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy a, poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jednacího řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Před přechodem k dennímu pořadu vyžádal si ku prohlášení vládnímu slovo
pan ministerský předseda dr. Beneš,
jemuž je uděluji.
Ministerský předseda dr. Beneš: Slavná sněmovno! Za několik dní vstoupíme do čtvrtého roku trvání našeho státu. Sběhem okolností se stalo, že se současně ujímá správy státu nová vláda. Snad by bylo možno vidět v této shodě jistý symbol, snad tento čtvrtý rok počne nové období další stabilisace a dalšího pokroku v konsolidaci našeho státu.
Nebudu se zabývati historií vzniku této vlády. Podrobnosti jsou známy z novin. Dlužno jen zdůrazniti, že po roce vlády úřednické ujímá se vedení státu vláda parlamentní, vzniklá z dlouhého a vážného jednání zástupců pěti politických stran. Nová vláda bude tudíž výrazem nových poměrů v parlamentě a bude důsledně a loyálně plniti program, smluvený mezi zástupci stran. Je to tedy parlament, který má rozhodovati a bude rozhodovati. S plným vědomím a s plnou rozhodností se na toto stanovisko stavíme. Činíme to však také s plnou důvěrou a nadějí, neboť věřím pevně, že strany budou důsledně, rozhodně a plně podporovati vládu parlamentní nove v život vyvolanou.
Vláda majíc předložiti dnes slavné sněmovně svůj program, chce obrátiti pozornost její ke dvěma faktům. Za tři léta naší existence uzákonili jsme ústavu a snažili jsme se vybudovati správu, armádu, diplomacii, školství, dát do pořádku železnice a pošty, začali pozemkovou reformu a provedli celou řadu opatření charakteru revolučního. Slýcháme v novinách výtky, zejména se strany těch, kdož jsou nespokojeni, že se tak stalo ve spěchu a že v celé stavbě jsou chyby. Ano, jsou snad zde a onde vady, ale musili jsme vybudovati šestnáct ministerstev, armádu, diplomacii, nebylo lze čekati a budovati jedno po druhém, stát musil to všechno mít rychle a najednou. V tom právě byly a jsou obtíže, že tvořili jsme stát nový. Budeme jistě vděčni všem, kdož věcnou a vážnou kritikou upozorní nás na nutné změny a nápravy.
Druhé důležité faktum je, že mezinárodní poměry hospodářské a finanční jsou v celku jistě těžké. Valutární krise a její následky jsou pociťovány velmi intensivně. Různé pokusy o mezinárodní vyřešení problému tohoto dosud se nezdařily. Stát náš je sice zatížen krisí touto méně nežli celá řada států jiných, ale je a musí býti prvním úkolem nové vlády nejen dobudovávati stát, nýbrž hned pokusiti se o vnitřní jeho stabilisaci, zejména také konsolidaci hospodářskou a finanční.
Je přirozeno, že stát náš jako stát nový, z války vzniklý, trpí komplikovaností poměrů správních. Spotřebuje na své vybudování a spravování nesrovnatelně větší sumy, nežli by to bylo v dobách normálních. To působí na jeho finanční, vnitřní stabilitu a na jeho úvěr v cizině.
Chceme-li začít konsolidovat a stabilisovat stát hospodářsky a finančně, musíme především v celém státním hospodaření co nejintensivněji a co nejdůsledněji šetřit. K tomuto přesvědčení musí dojíti každý, kdo aspoň trochu vážně uvažuje národohospodářsky o dnešních poměrech politických, hospodářských a finančních. Válka naučila všechny státy bez výjimky rozhazovati jmění obyvatelstva do výše téměř závratné, a chceme-li se vrátiti do normálního stavu, musíme docela vědomě proti tomu reagovati ve všech oborech správy státní. Už rozpočet na rok 1922, pokud to možno bylo, byl sdělán s těmito intencemi.
Vedle šetření půjde vládě o to, aby naše komunikace, naše monopoly, státní lesy a státní majetek vůbec přinesl daleko více příjmů nežli dosud. Vláda nemá v úmyslu v novém roce budgetním žádati od parlamentu nových daní, ale veliké příjmy, jaké vykazuje rozpočet našeho bohatého státu, nemohou sloužiti k tomu, aby z velikého procenta stráveny byly jen pouhou administrací. Stát musí pamatovat především na své veliké úkoly sociální a kulturní, zejména na školství, jemuž vždy bude věnovat největší pozornost a péči, a na zdravotní zdatnost všeho lidu. Není třeba ani připomínati, že vláda nedopustí, aby byla vydána jediná jen nekrytá bankovka. Vláda chce ve všech těchto otázkách býti rozhodná a ve věci šetření neúprosná. Ví velmi dobře, že věci tyto nelze lámat přes koleno a vyvolávati tak náhle krise. Bude řešiti otázky ty pomalu a postupně, aby vždy připravila nové hospodářské a existenční podmínky pro všechny ty, kdož by systémem šetření byli dotčeni.
Vláda chce však pracovati i positivně ke stabilisaci finanční tím, že bude podporovati rozmach našeho průmyslu a umožňovati dobrou obchodní politikou rozmach našeho obchodu. Půjde jí o zdokonalení a upravení našich obchodních styků s cizinou a doplnění našeho systému obchodních smluv a o vyvrcholení jich sděláním celního tarifu v době nejkratší. Dnešní valutární a finanční krise nesmí zastihnouti nepřipraven náš obchod a dotknouti se našeho vývozu. Budou učiněna různá opatření, zejména v organisaci našich ústředních orgánů, majících na starosti obchod a průmysl vůbec. Vláda chtějíc pomáhati při hospodářské stabilisaci všem stavům, bude pečlivě střežit i zájmy stavů středních. Zásobování nemajetného obyvatelstva bude i nadále věnována největší péče.
Plán naší konsolidace a stabilisace hospodářské a finanční nemohl by býti proveden, kdybychom nemohli se opříti o důvěru ciziny. Chceme dokázati zahraniční veřejnosti, že jsme s to, abychom bojovali proti dnešním finančním a hospodářským těžkostem. Tím nám bude umožněno to, co dosud se nám podařiti nemohlo. Myslím na opatření větší zahraniční půjčky, o níž v poslední době jsme jednali a která, jak doufám, se uskuteční v době celkem blízké. To vše nezávisí však jen na vládě a na parlamentě. Vznáším velmi důtklivý apel na náš průmysl a na naše obchodníky, aby připravovali svou vlastní budoucnost svou solidností, pohotovostí, technickou zdatností a cílevědomou organisací práce.
Hospodářská a finanční stabilisace státu je podmínkou, abychom ušetřením peněz a zvýšením svého úvěru mohli se věnovati uskutečnění některých sociálních reforem, které pro tento stát jsou naprosto nezbytny.
Vláda přistoupí tu okamžitě k vážné práci na osnově pojištění starobního, invalidního, vdovčího a sirotčího. Vláda bude vedle toho dále pracovati co nejúčinněji v oboru sociálního a socialisačního zákonodárství na základě již zahájených prací.
Vláda základně odmítá cokoliv naší veřejnosti slibovat, o čem není přesvědčena, že může provést anebo co aspoň provádět nezapočne. Jsme si vědomi toho, že sociální reforma taková, jako je sociální pojišťování, vyžadující tak velikého napětí finančního, může se dít jen postupně, neboť i finance našeho státu mohou se ozdravovat jen postupně.
Po skončení přípravných prací, již zahájených opírajících se o výsledky a posudky na poli sociálního pojišťování doposud známé a vyzkoušené, předstoupí vláda s osnovami zákonů před sněmovny Národního shromáždění a veřejnost, a doufá podati jimi důkaz o tom, že pamatováno bylo při jejich zpracování na překonání všech obtíží nynější doby, zejména finančních i hospodářských, a že tento veliký problém jest uskutečnitelný při dobré vůli a součinnosti všech zúčastněných činitelů ve státě a společnosti, bez ohrožení nosnosti výroby, práce hospodářské a finanční solidity státu v době dozírné a poměrně blízké. Vedle vybudování sociálního pojišťování bude vláda pečovati o účelné řešení otázky bytové, podporování podnikavosti stavební a o řešení otázky nezaměstnanosti účelnou výrobní politikou a organisací veřejných prací.
K tomu chtěl bych jen připojit těchto několik úvah: máme celou řadu opatření a zákonů, týkajících se sociální politiky. Máme odhlasovány zákony, které hluboce se dotkly sociálního a hospodářského života tohoto státu. Vláda přirozeně jest rozhodnuta s krajní energií tyto zákony provádět a hájit tak všude do důsledků právní řád, smysl pro autoritu státní a pro zákon ať už se týká nařízení o legionářích, o rovnosti žen s muži, o invalidech a. t. d., nebo některé jiné třídy obyvatelstva. Zákony v tomto státě musí býti bezpodmínečně plněny. Naše činnost v sociálním zákonodárství musí být proniknuta co možno nejvíce smyslem pro konsolidaci a konstruktivnost: musíme míti na paměti ne jeden výsek sociálního života, nýbrž celek, celý stát. Znamená to, že naše sociální zákonodárství musí být promyšlené, plánovité, nemusí se bát radikalismu a jistě že se ho bát nebude, ale nesmí se dopustit chyby, že by mohlo být nazváno dobrodružným, že by chtělo dávat v sázku hospodářskou situaci republiky, nehledělo na to, že jsme státem exportním a průmyslovým, na který působí veliká mezinárodní konkurence. Opravdové hluboké sociální reformy musí se dít především mezinárodně.