Sobota 6. srpna 1921

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni páni poslanci Schubert a Hirsch.

Dříve než udělím prvému řečníku slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena 15 minut. Námitek není? (Nebyly.)

Námitky nejsou, návrh můj je schválen.

Uděluji slovo prvému řečníku p. post. Schubertovi. (Hlas: Není přítomen!) Není přítomen, ztrácí slovo.

Uděluji slovo druhému řečníku panu posl. Hirschovi.

Posl. Hirsch (německy): Slavná sněmovno! Předloha zabývá se drahotním přídavkem k důchodům členů pensijního ústavu. Zákon o pensijním pojištění zaměstnanců byl 5. května 1920 pro tento stát přiměřeně změněn, zvláště byly změněny příspěvky a dávky, ne však v té míře, jak by to znehodnocení peněz vyžadovalo.

Od té doby bylo vydáno nařízení, kterým se důchody pro členy tohoto ústavu zvyšovaly o 100%, přece však tyto číslice nebyly opět v žádném poměru k změněné hodnotě peněz, a nemusím snad zde podrobně uváděti, v jakém bídném postavení jsou důchodci tohoto ústavu. Nyní opět nový návrh, aby důchody byly zvýšeny na 300%. Tento zákon má platiti do 31. prosince tohoto roku.

V této předloze zákona se praví, že se přirážka ta vyměřuje 300% důchodu tak, že s tímto přídavkem musí činiti starobní a invalidní renta ročně nejméně 2400 K, vdovská renta nejméně 1200 K, vychovávací příplatek pro dítě osiřelé jednostranně nejméně 600 K, pro dítě oboustranně osiřelé nejméně 1200 K, vychovávací příplatek nejméně 300 K. Nárok na tuto přirážku přísluší však jen tenkráte, nepřesahuje-li důchod starobní i s přirážkou 7200, pokud se týče 3600, 1800, 3600 nebo 900 K. Předloha ta znamená jistě pokrok proti dosavadnímu stavu. Chceme však říci, že nejsme srozuměni s touto úpravou, chceme vysloviti své mínění, že tento zákon musí býti od základu změněn, a z toho důvodu a abychom docílili nápravy, předložili jsme slavné sněmovně návrh, jenž má tento obsah: Příplatek vyměřuje se 400% důchodu, a to tak, že starobní a invalidní renta i s přídavkem má činiti nejméně 3000 K, vdovská renta alespoň 1500 K; vychovávací příspěvek na sirotka nejméně 750 K, na oboustranně osiřelého sirotka nejméně 1500 K, vychovávací příplatek nejméně 400 K. Opakuji, že tím nechceme říci, že tento návrh nám úplně stačí, chtěli jsme tím, přijmete-li tento návrh, vyjádřiti, že nejsme přece jen s touto předlohou spokojeni, že v tomto oboru musí se provésti základní změny. Proto podáváme další návrh a vyzýváme vládu, aby v podzimním zasedání podala novou předlohu o pensijním pojištění zaměstnanců. - V Německém Rakousku jsou již značně dále. V té zemi mají více času na starosti o lid. Tam se zabývají zcela jinými věcmi. Nechci se zde toho dotýkati, poněvadž ty prazvláštní poměry v tomto státě byly již celou řadou řečníků vylíčeny, chci však ještě poukázati na to, že v Německém Rakousku byla zavedena celá řada zlepšení tohoto zákona. Na příklad byla hranice stáří pro neschopnost výdělku stanovena v poměru k našemu zákonu mnohem příznivěji. V Německém Rakousku může muž dostati pensi okamžikem, kdy dosáhl 60 let, kdežto u nás zůstala v platnosti stará sazba 65 let. Nemusím snad v tomto kruhu vykládati jak neobyčejně obtížné to jest, aby člověk jako zaměstnanec dosáhl takového stáří. Zaměstnanci žijí v nejtrudnějších poměrech, jež možno si pomysliti, zvůle, msta podnikatelů slaví orgie. To jsme viděli právě v poslední době, jak brutálně se zachovali páni z bank vůči svým zaměstnancům.

(Posl. dr. Hahn [německy]: To však teď přestane, nyní je přece vydán zákon proti teroru!)

Zcela správně! V souvislosti s tím chtěl bych pronésti jen několik poznámek. Žádáme, aby v zákoně o pojištění pensijním vytvořeno bylo i pojištění pro případ nezaměstnanosti. V zákoně je k tomu náběh. Žádáme, aby na tento moment vzal se zvláštní zřetel. V řadách zaměstnanců máme spousty nezaměstnaných a poukázal bych v souvislosti s vývody předešlého pana řečníka posl. Kreibicha k předcházejícímu bodu na to, že k odstranění nezaměstnanosti potřebujeme naléhavě zvláště obchodních styků se všemi národy, se všemi zeměmi, a poukazuji co nejdůrazněji na to, že jsem před několika měsíci v této sněmovně s tohoto místa s největším důrazem žádal navázání obchodních styků s Ruskem a že jsem byl za to v jedněch novinách blízkých straně pana posl. Kreibicha prapodivným způsobem napaden. Dnes žádal pan poslanec Kreibich týmiž slovy totéž od měšťanských stran této sněmovny. Víme, jak naléhavě je třeba těch obchodních styků a doufáme, že se strany této sněmovny o tom dohodnou.

A nyní zase k návrhu zákona. V Německém Rakousku bylo vykonáno množství oprav také v tom smyslu, že se pro úplně nemajetné poskytují přídavky ve výši základního obnosu. U nás je to zcela jinak. Tu se mohou úplně nemajetným poskytnouti příplatky až do 50%, avšak o tomto rozhoduje představenstvo ústavu. Záleží to tedy úplně na blahovůli, na příznivém rozhodnutí představenstva, kdežto tam zákon stanovil práva těch nejubožejších z ubohých, úplně nemajetných. Musíme přirozeně žádati zvýšení čekatelného, snížení hranice stáří u požívání důchodu, musíme žádati také, aby byla v novém zákoně postavena družka života na roveň vdově, není-li zde již vdova, jež renty požívá.

Zvláštní zřetel musil by se věnovati zřízení léčebné péče. V tom oboru se u nás neděje téměř nic. Bude naléhavě nutno, aby se v tom oboru při nové úpravě zákonů učinilo více. Žádáme, aby se započalo co nejrychleji s mezistátními jednáními a aby přišla k zdárnému konci, aby se mohlo konečně v pensijním ústavě přistoupiti k tomu, aby se platy pro důchodce podstatně zvýšily. Miliony plynou do ústavu, avšak výplaty jsou pod psa. Žádný z těch důchodců nemůže žíti z těchto rent, je to jen zcela skrovná splátka pro lidí, kteří se po desetiletí plahočili, pak sestárli a stali se neschopnými práce, a nyní jsou odkázáni na tak zvanou pensi. Žádáme proto i státní příplatky.

Podali jsme další návrh, ve kterém žádáme, aby ve smyslu § 62 zákona byl konečně vydán jednací řád, a to pro všechny zemské úřady. Je naléhavě třeba, aby se tak stalo, a aby konečně byly vypsány volby do pensijního ústavu. Stav nyní trvající je úplně neudržitelný a trvale nesnesitelný. Poukazuji jen na to, že v zemských úřadech zasedají ještě funkcionáři zvolení z dřívější doby, ač se poměry v kruzích zaměstnanců podstatně změnily. Musíme žádati, aby pokud nedojde k volbám, zástupcové našich organisací, svobodných těžařstev, dostali v zemských úřadech místo a hlas. Dále musíme žádati, aby volební řád byl vydán v moderním smyslu. Mluví se o tom, že má býti zavedeno poměrné právo volební, avšak jen pro valnou hromadu. Musíme žádati, aby poměr byl zaveden tak, aby i v představenstvu ústavu dostalo se každé národnosti práva jí příslušejícího podle poměru voličů.

Byla dosazena správní komise a v této komisi zasedají dva zástupci naší volné podnikové komise zaměstnanců. To neodpovídá poměru národností, totiž poměru zaměstnanců, kteří v ústavě jsou. Doufejme, že se tento stav změní, že se nám podle našeho počtu dostane zastoupení ve správní komisi a že co nejdříve budou vypsány volby ve smyslu nového volebního a jednacího řádu. Zákon o pensijním pojištění, jak dnes je, pojal do sebe mnohem širší kruhy zaměstnanců. Bylo by možno dnes klidně říci, že s výjimkou nádeníků a nevyučených dělníků mohli by býti všichni pracující lidé pojati do pensijního ústavu.

Člověk cítí, že je nutno, aby konečně bylo zavedeno starobní a invalidní pojištění pro všechny pracující lidi. (Souhlas.)

Žádáme - a již jsme tento požadavek vznesli, od té doby, co veřejně působíme a mluvíme, a od té doby, co je nám dána možnost v této sněmovně se ujmouti slova - dnes znova a co nejdůrazněji, a obracíme se na zástupce všech stran s výzvou, aby konečně tento náš požadavek, jenž je jedním z nejdůležitějších našich požadavků, stal se zákonem. Je to povinností všech, aby pečovali o to, aby pracující lidé dostali pro stáří, když již nejsou s to, aby se nechali vykořisťovati od třídy kapitalistů, konečně rentu, aby mohli tak žíti, aby nemuseli hladověti. Požadujeme tedy všeobecné pojištění všech pracujících a v rámci tohoto sociálního pojištění zvláštní pojištění zaměstnanců.

Promluvil bych ještě slovo o náhradních ústavech. Žádáme, aby byli všichni zaměstnanci pojištěni v jednom ústavě. Nyní dal zákon možnost, aby mohly setrvati určité náhradní ústavy, jsou-li v těchto náhradních ústavech poskytnuty zvláštní výhody tím, že šéf podniků poskytuje zvláštní dávky. Podle zákona musí býti v tom případě podána žádost na pensijní ústav. Tato doba minula a nyní se ukazuje, že jistý počet podniků, byť ve skrovném počtu, to připouštíme, by mohl vytvořit takové náhradní zařízení. Při udržení vaší zásady bude snad přece možno v určitých případech se zřetelem na zvláštní okolnosti vyhověti těmto přáním, a v tomto smyslu mají platiti moje slova. Na konec prosím, abyste návrhy, které jsme podali, blahovolně projednali a přijali. Očekáváme a doufáme, že na podzim přijde do sněmovny předloha, jež v zásadě změní ustanovení tohoto zákona. (Potlesk německých poslanců.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Byly mně podány některé návrhy. Žádám, aby byly přečteny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

1. Návrh poslanců Hirsche, Tauba, Schäfera a druhů:

"§ 2. Přídavek vyměřuje se 400% důchodu s tím, že s přídavkem musí ročně činiti důchod starobní nebo invalidní nejméně 3000 K, důchod vdovský nejméně 1500 K, příspěvek vychovávací jednostranně osiřelého dítka nejméně 750 K, oboustranně osiřelého dítka nejméně 1500 K a příplatek vychovávací nejméně 400 K."
2. Návrh posl. dr. Holitschera, Schäfera a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby co nejdříve zahájila mezistátní vyjednávání o pensijních požitcích."

3. Resoluční návrh posl. Hirsche, Schäfera, dr. Holitschera a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby provedla vhodnou opravu zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců.

Předloha budiž předložena sněmovně nejdéle do podzimního zasedání."

4. Návrh posl. dr. Czecha, Tauba, Čermaka a druhů:

"Vláda se vyzývá, aby podle § 62a) zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., vydala jednací řád pro jednotlivé zemské úřadovny a nejdéle do 31. prosince t. r. provedla volby do pensijního ústavu na základě uvedeného zákona."

Místopředseda Buříval: Tyto návrhy jsou řádně podporovány a jsou v jednání.

Závěrečné slovo udílím zpravodaji výboru sociálně-politického panu posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Návrh pana posl. Hirsche, Tauba a soudr. na změnu § 2 tohoto zákona, kterým se žádá, aby zvýšeny byly důchody pojištěnců o 400%, a to tak, aby minimum invalidního a starobního pojištění ročně činilo 3000 K, důchod vdovský nejméně 1500 K, příspěvky vychovávací jednostranně osiřelého dítka nejméně 750 K atd. nemohu doporučiti. Předloha zákona o drahotních přídavcích podle zákona o pensijním pojištění byla vládou předložena po dohodě súčastněných interesovaných kruhů, § 2 této předlohy je výsledkem obapolné dohody a mohu prohlásiti, že interesenti z kruhů pojištěnců projevili s touto předlohou naprostý souhlas. Nemohu tudíž se připojiti k návrhu pana posl. Hirsche, aby § 2 tohoto zákona byl změněn podle jeho návrhu.

Pokud se týče resoluce pana posl. dr. Czecha, Tauba, Čermaka a druhů, ve které se vláda vyzývá, aby podle § 62 zákona ze dne 5. února 1920, čís. 89 Sb. z. a n., vydala jednací řád pro jednotlivé zemské úřadovny a nejdéle do 31. prosince t. r. provedla volby do pensijního ústavu na základě uvedeného zákona, nemohu ji také doporučiti, poněvadž prakticky do této stanovené lhůty to provésti nelze.

Návrh posl. dr. Holitschera, Schäfera a druhů, jímž se vláda vyzývá, aby co nejdříve zahájila mezistátní vyjednávání o pensijních požitcích, doporučuji ku schválení.

Konečně návrh posl. Hirsche, Schäfera, dr. Holitschera a druhů, jímž se vláda vyzývá, aby provedla vhodnou opravu zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců a aby předlohu předložila sněmovně nejdéle do podzimního zasedání, nemohu doporučiti proto, poněvadž, jak jest slavné sněmovně známo, pracuje se na vládní předloze zákona o sociálním pojištění, kterou bude také vyřešeno pojištění starobní a invalidní soukromých úředníků a zřízenců.

Nemohu tyto 3 resoluce jmenovaných pánů doporučiti ke schválení.

Místopředseda Buříval: Uděluji závěrečné slovo zpravodaji výboru rozpočtového panu posl. Votrubovi.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Pan kol. Hirsch zabýval se vládní osnovou zákona, jakož i zprávou sociálně-politického a rozpočtového výboru a přednesl zde celou řadu požadavků a stížností. Podle mého názoru dlužno na věc dívati se s dvojího hlediska. Předně jako na předlohu samotnou, co tato předloha obsahuje a k čemu cílí, a za druhé odlišiti je nutno požadavky, které pan posl. Hirsch připojil k projednávání této předlohy.

Pokud se týče předlohy samé, myslím, že těžko se dá na ní něco měniti, poněvadž právě nynější výminečné poměry a nutnost zvýšiti pense vedly k tomu, že to, co je v předloze obsaženo, se u našeho všeobecného pensijního ústavu již praktikuje.

Od nového roku tyto příspěvky, které máme dnes odhlasovati, všeobecný pensijní ústav na vlastní risiko - uznávaje, že podle dosavadních předpisů poskytovaná pense nedostačuje - již dávno vyplácí, takže dnes schválíme to, co skutečně existuje, tedy stav, který tu jest. Já sám přiznávám a souhlasím s kol. Hirschem, že je to nedostatečné a že to nevyhovuje. Avšak musíme míti na zřeteli tu okolnost, že stalo se to na základě dohody organisací zaměstnaných a že k tomu veškeré útraty tohoto zvýšení byly uvaleny na zaměstnavatele, že tedy stát zde po této stránce ničím nepřispívá. On přispívá jen onou kvotou, pokud platí svoje smluvní úředníky, kteří nepodléhají pragmatice a všem předpisům pensijním z pragmatiky vzatým o státních zřízencích a zaměstnancích.

Pokud se týče vyslovených požadavků, tož v otázce voleb jsem toho mínění, že není možno dnes obratem ruky volby provésti. Vláda vyšla tak daleko požadavkům zaměstnaných vstříc, že sama jmenovala volební komise. Vláda se připojuje ostatně, ale je těžko říci, kdy k nim dojde. Proto je těžko, aby parlament fixoval určitý termín, ve kterém vláda má dáti volby provésti. Všechno to pokládám za přechodné. Podstata přechodnosti ustanovení tohoto zákona vězí jen v nynějších hospodářských poměrech, jednak v tom, že my ještě nepovažujeme i jiné zákony o pensijním pojištění soukromých úředníků a zaměstnanců za definitivní a povinné, a až se u nás ustálí poměry hospodářské a valutární, až budou ceny pevné, pak bude možno přikročiti k nějakému zákonu, který bude míti trvalou cenu.

Pro sjednocené pojištění, pro které se vyslovil kol. Hirsch, vyslovuji se také já a považuji za velikou chybu, že právě ve starém Rakousku, kde byl usnesen zákon o těchto pojištěních soukromých úředníků a zřízenců a kde byl zřízen všeobecný pensijní ústav, vláda na jedné straně zřídila sice ten ústav - porodila malé děcko, ale vzala mu mateřské mléko, poněvadž povolila celou řadu ústavů náhradních. Myslím, že to, co přednesl kol. Hirsch a co se provésti dá, bude cenným a dobrým pokynem pro vládu; pokud směřuje jeho pokyn ke zlepšení zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků, pak jej plně uznávám. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hodlám dáti hlasovati tímto způsobem:

O § 1 podle zprávy výborové.

O § 2 nejprve podle návrhu p. posl. Hirsche; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.

O §§ 3 až 11, o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není tomu tak. Návrh můj jest schválen a přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 je přijat podle zprávy výborové.

Nyní dám hlasovati o návrhu pana posl. Hirsche a soudr., týkajícím se § 2. Návrh byl přečten.

Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Hirsche, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 2 je podle zprávy výborové přijat.

Nyní dám hlasovati o §§ 3 až 11, jakož i o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 3 až 11, nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 3 až 11, nadpis a úvodní formule jsou schváleny.

Tím je přijata osnova ve čtení prvém.

Poněvadž i tomuto předmětu byla přiznána pilnost v 83. schůzi podle § 55 jedn. řádu, dám ihned hlasovati o zákonu také ve čtení druhém. Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Langr: Nikoli.

Zpravodaj posl. Votruba: Ne.

Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť povstane. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tento zákon také ve čtení druhém.

Zbývá nám hlasovati o resolucích.

Jest nám hlasovati o resolucích pánů posl. Hirsche a spol. a dr. Czecha a soudr., jakož i pana posl. dr. Holitschera a soudr.

Kdo souhlasí s resolucí pana posl. Hirsche a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce se zamítá.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem pana posl. dr. Czecha a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato resoluce se zamítá.

Kdo souhlasí s resolucí navrženou dr. Holitscherem a soudr., ke které se připojil také pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato resoluce jest schválena.

Tím jest 7. odstavec denního pořadu vyřízen a přistupujeme k odstavci 8, jímž jest


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP