Sobota 6. srpna 1921

Předseda: Kdo souhlasí s § 4 v tomto znění, navrženém panem posl. Hillebrandem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí teď s § 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina, § 4 podle zprávy výborové je schválen.

Teď budeme hlasovat o §§ 5 až 7 incl., k nimž nebylo podáno pozměňovacích návrhů, o nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 5 až 7 incl., jakož i nadpis a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.

Zbývá nám ještě rozhodnout o článku II., II a IV., k nimž není podáno pozměňovacích návrhů. Dám o nich tedy hlasovati najednou.

Kdo souhlasí s těmito články I., III. a IV. tak, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, článek II., III. a IV. jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím jest osnova přijata ve čtení prvém. Čtení druhé dám zase za druhá čtení, která jsou již na denním pořadu dnešní schůze.

Zbývá nám ještě rozhodnout o resolučním návrhu p. posl. Bubníka. Žádám, aby byl přečten.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Obcím; majícím přes 20.000 obyvatel, se doporučuje zřízení nemocnic a lidových lázní. Dětem školním buďtež poskytovány bezplatně učební pomůcky, lázně a nemajetným dávána strava a oděv."

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem p. posl. Bubníka, prosím, by zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluční návrh posl. Bubníka je zamítnut. Tím jest vyřízen třetí odstavec dnešní schůze.

Přikročíme teď k pátému odstavci, jímž je

5. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2318), kterým se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z roku 1890, jednajícího o veřejných silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 2790).

Zpravodajem je p. posl. Benda, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Benda: Slavné Národné shromáždenie! Zákon, o ktorom máme pojednávať, vyplýva z neutešených hospodárskych pomerov terajšej poválečnej doby. Ide o úpravu hradských a mýt na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi Kto poznal časť Československej republiky, Slovensko a Podkarpatskú Rus, zvlášť východnú, vie, že komunikačné prostriedky sú tam v takom mizernom stave, že to neodpovedá duchu času a pomerom. Komunikácie nie sú tam vôbec, alebo veľmi nedokonalé a žiadne nové sa stavať nemôžu, lebo štát na to nemá peňazí. Je ale treba, aby to, čo máme, bolo opravené. To vše bude vyžadovať vysoké sumy. Ale pri tom všetkom nesmieme zabúdať, že to upravené byť musí. Musíme hľadeť, aby Podkarpatská Rus nezostala hanbou Československej republiky, ale tiež so stanoviska sociálneho nesmieme zabúdať, že tiež zamestnancom tam zamestnaným musia byť upravené platy. Že je tam mnoho v neporiadku, dokazuje prípis, ktorý dostal referát verejných prác v Užhorode, kde správca štátneho stavebného úradu v Sevljuši píše: "Dostavili sa do štátneho stavebného úradu dňa 9. kvetňa 1921 župní cestári a oznámili, že nemôžu svoju cestársku povinnosť riadne plniť, poneváč záloha 250 Kč, ktorá sa im dosiaľ mesačne vypláca, nestačí im k výžive. Poneváč sú zamestnaní, nemôžu obrábať svoje polia, ktoré následkom veľmi malej zálohy nemôžu dať si inými obrobiť. Žiadajú, aby mohli pracovať na silniciach len čiastočne (3 dny v týždňu), aby v ostatnej dobe mohli obrábať svoje polia a po inej práci sa obzreť, aby si zaopatrili peniaze, potrebné k výžive."

Pomery tieto nie sú zdravé a nebolo by rozumné nechať to doisť k tomu, aby štátni zamestnanci museli sa starať o iné práce. Ale musíme si prečítať, čo odpísal referent verejných prác v Užhorode štátnemu stavebnému úradu v Sevljuši: "Ministerstvo veřejných prácí bylo požádáno, aby povolilo úvěr na výplatu požitků župních cestářů jako zálohu na župní základiny. Do té doby, nežli dojde odpověď, musí cestáři míti strpení, jinak nechť ze služby vystoupí, a zastaví-li práci, oznamte jich jména ihned, aby byli vyškrtnuti ze seznamu cestářů." Prosím, takýmto spôsobom jednajú štátni úradníci vo vyšších triedach proti zamestnancom nižších tried. To je priamo denunciácia a to je priama provokácia. Vidíte, že pomery v Podkarpatskej Rusi nie sú práve tie najlepšie, a práve takými protivami a byrokratizmom nesprávne posudzovaných vecí sa ten ľud búri, potom sa nedivte, že je v Podkarpatskej Rusi nepokoj. Čo je v Podkarpatskej Rusi, je tiež na celom Slovensku, zvlášť na východe v šárišskej a zemplínskej župe. Jak mizerné je postavenie cestárovo, o tom mám tu zápis z okresu sevljušského. Tam sú jednotliví zamestnanci, ktorí majú 6 členné rodiny. Je to Bilovar Jan, má ženu a 2 deti pod 16 rokmi, a ten človek dostáva, píšem a vravím 250 Kč mesačne. Najšťastnejší je ten Vasil Fülep, ten má štyřčlennú rodinu a dostáva 453 Kč 72 h mesiačne. Sú tam tiež Sucánič Michael, Pohorilák Ivan, Gorondi Vasil, Svište Vasil, Sodvári Michael, ktorí nedostávajú vôbec žiadného platu.

Prosím, toto je už skutočne hanbou našej republiky a bol by najvyšší čas, keby ministerstvo verejných prác sa rozhúpalo na túto Podkarpatskú Rus a postaralo sa, aby pomery boly už raz upravené. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.) Pravda, zákon bude prinášať akúsi ťažkosť pre obyvateľov, ale i pri tom zákon dáva možnosť, aby župné sbory, župné zastupiteľstvá pojednávaly o tom, ako budú tieto dane rozdelené. A práve preto je treba, aby sme s tohoto miesta upozornili pánov, ktorí majú dozor, aby sa dane rozdelovaly tak, aby neobťažovaly tých, ktorí nemajú ani vola ani osla, ale tých, ktorí celú Podkarpatskú Rus a prípadne celé východné Slovensko majú vo vlastníctve. U nás sa to robilo obyčajne tak, že ten, ktorý má 90 ha pôdy a hor, platil 4% dane a tí, ktorí majú menší zlomok, platili veliký zlomok daní. To sa praktikuje na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, a preto je treba, aby tieto pomery boly napravené. Nevieme a nemôžeme hovoriť, že by sa týmto zákonom tieto pomery napravily, ale keď sa ukáže dobrá vôľa a keď každý k tejto práci siahne, napravíme tieto pomery na Slovensku a tiež v Podkarpatskej Rusi. Docielime, že zákony budú akosi jednotnejšie, budú srovnanejšie so zákonmi historických zemí.

Máme ministerstvo unifikácie, nechceme urážať osobu p. ministra, ale musíme povedať, že v tejto veci sa medzi bývalými historickými zemami a medzi Slovenskom a Podkarpatským Ruskom velmi málo stalo.

A sú to zvlášť zákony, ktoré majú sociálne-politický ráz. V tomto ohľadu pre pracujúci ľud sa nestalo nič. Bolo by najvýš na čase, aby sme nemuseli jednať podľa zákonov maďarských a podľa zákonov rakúskych. (Hlas: Zákon druhý a třetí!) O tom bude hovoriť súdruh Bečko. Ale my vieme, že sa v tejto veci musí niečo stať. My máme záujem na tom, aby bol v republike pokoj, aby bol ľud spokojný, a práve s takými maličkostmi sa tento ľud poburuje a každý, kto má záujem tohoto štátu a pokoj v ňom na srdci, musí sa postarať o to, aby sa nedávaly takéto príčiny, ktoré potom majú veľké následky.

Čas je veľmi krátky. Netreba, aby sa o tomto zákone ďalej hovorilo. Je treba, aby sa nejaká náprava stala. Ja preto za súhlasu rozpočtového výboru žiadam, aby v hlavičke opravené bolo slovo "základní" na "zákonného" a odporučujem slavnému Národnému shromaždeniu, aby tento zákon, ktorý je velmi krátky, ale potrebný a súrny, ráčilo prijať. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili. (Děje se.)

Hodlám dáti hlasovati o této osnově najednou, a to o článku prvním a druhém, jakož i jeho nadpisu a úvodní formuli. Není námitek? (Nebyly.)

Není jich. Tento způsob hlasování je tudíž schválen.

Žádám paní a pány poslance, kteří souhlasí s celou osnovou zákona, čl. I. a II., nadpisem a jeho úvodní formulí, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je zákon tento schválen ve čtení prvém.

Poněvadž této osnově podle § 55 jedn. řádu v 77. schůzi ze dne 29. července 1921 byla přiznána pilnost, přistoupíme ihned ke čtení druhému.

Jsou nějaké návrhy oprav?

Zpravodaj posl. Benda: Ja mám len jednu zmenu, ja som to už ohlásil a mimo to je to tiež v zpráve vytlačené.

Místopředseda Buříval (zvoní): To je ovšem pouze ve zprávě, a ne v zákone.

Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala právě ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona tohoto také ve čtení druhém, a tím je vyřízen 5. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k 6. odstavci denního pořadu dnešního, jímž je

6. zpráva I. výboru pro obchod a průmysl a živnosti, II. výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 2651), kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2827).

Zpravodajem za výbor živnostenský je pan posl. Alois Kříž a za výbor zahraniční pan posl. dr. Hnídek.

Uděluji slovo zpravodaji výboru živnostenského, panu posl. Al. Křížovi.

Zpravodaj posl. Al. Kříž: Slavná sněmovno! Revoluční Národní shromáždění zmocnilo zákonem ze dne 25. listopadu 1919 vládu k zatímní úpravě obchodních styků z cizinou a nadalo ji právem uzavírati roku 1919 a 1920 obchodní smlouvy se všemi státy, kde toho náš hospodářský zájem vyžaduje. Aniž chci dělati rekriminace, připomínám, že hlavním důvodem, z kterého vyrostl citovaný zákon, bylo rozpadnutí Rakousko-uherské říše a tím zničení všech hospodářských ujednání, která tato říše měla s cizími státy. Musilo býti proto povinností našeho státu, aby hned v prvních měsících svého života snažit se navazovati nové obchodní styky s cizinou. To vedlo k vydání již citovaného zákona a to také je důvodem dnešního návrhu zákona, který v podstatě není ničím jiným, než analogickým pokračováním zákona ze dne 25. listopadu 1919.

Slavná sněmovno! Je známo, že v roce 1920 vedle řady sjednaných obchodních smluv s Jugoslavií a Švýcarskem ležel celý náš zahraniční styk obchodní jedině v řadě konkrektních kompensačních smluv, ve kterých se zaručoval vývoz určitého našeho zboží do cizích států proti dovozu jiného zboží, u nás nezbytného. V dobách po převratu byla snad tato kompensační politika na svém místě. Avšak s pokračující konsolidací hospodářských poměrů našich stávala se a stala se najednou naprosto nedostatečnou, a je dokonce brzdou našich obchodních styků s cizinou, a to proto, poněvadž většina států, kam chceme vyvážeti, aplikuje na naše zboží svůj generální celní tarif, který pak na tamějším trhu činí naše sboží neschopným konkurence.

Vedle toho ve mnohých státech namnoze dosud trvá systém povolovací nebo zákaz dovozu určitého zboží, a to zpravidla takového, na němž náš vývoz je silně interesován. Těmto překážkám nemůže býti čeleno jinak, než řádně sjednanými obchodními smlouvami.

Chtěl bych znovu připomenouti, že náš stát, který převzal většinu dřívějšího rakouského průmyslu a který svou existencí je přímo odkázán na veliký vývoz průmyslových výrobků, má eminentní zájem na tom, aby jeho obchodní styky s cizinou byly co nejširší. Můžeme-li konstatovati, že vedle uzavřených smluv s Jugoslavií, Rumunskem, Švýcarskem, Rakouskem atd. jde v přítomné době o sjednání obchodních úmluv s Německem, s Belgií, Dánskem, Norskem, Řeckem, Španělskem a také s Lotyšskem, Estonskem, Litevskem atd., je to dokladem toho, že základna našeho hospodářského styku s cizinou je zde, že se šíří a že záleží jen na tom, aby účelnými opatřeními byla náležitě využita.

Pokládám za svoji povinnost vyzvednouti také fakt, že se strany našeho státu učiněno bylo všechno, aby došlo také k navázání obchodních styků s velikou říší ruskou, která beze sporu bude hráti v budoucnu v našem zahraničním obchodě úlohu jednu z nejdůležitějších. Naše obchodní misse v Rusku právě meškající sjednává podmínky, na nichž by byl možný obapolný hospodářský styk obou republikánských států.

Nelze dost často opakovati, že náš stát je státem eminentně vývozním, že skoro všechna naše výroba - počínajíc výrobky polního a lesního hospodářství a veškerým průmyslem zemědělským a pokračujíc výrobou hornickou, hutní a průmyslovou, zpracující cizí k nám importované suroviny - vyrábí více, než činí domácí spotřeba a že je celá řada našich odvětví výrobních odkázána na vývoz nejen z polovice, nýbrž až z 90% své normální produkce. Proto také nemůže býti naše obchodní politika vedena sobeckými zájmy jednotlivých skupin anebo podniků, nemůže jim býti obětován zájem celku, musíme uzavírati obchodní smlouvy s cizinou a je nutno smířiti se s faktem, že ani jedna obchodní smlouva není možna, pokud také neuvolníme dovozu k nám.

Musí býti odstraněno všechno, co dusí náš hospodářský vývoj a rozvoj, všechno, co bylo by překážkou našich obchodních styků s cizinou. Domácí naše výroba má jistě právo na slušnou celní ochranu, ale nelze žádati, abychom prohibicí zahraniční produkce přiváděli škody našemu hospodářskému celku a rozvoji našeho vývozu. Zákon konkurence musí zde splniti své poslání.

To myslím jsou zásady, kterými bude možno, aby se náš stát při sjednávání příštích obchodních smluv řídil.

Je bezesporno, že zákonem, který projednáváme, dává se vládě do rukou značná moc hospodářská. Ale vláda není zde absolutním činitelem. Paragraf 3 zákona ze dne 25. listopadu 1919 jasně určuje, že každá obchodní smlouva musí býti předložena zákonodárným sborům ke konečnému schválení.

Není proto třeba míti obav, že by zde vláda mohla samovolně jednat a rozhodovat, a parlamentu zůstává svrchované právo příští hospodářská ujednání s cizími státy schváliti nebo zamítnouti. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval: Uděluji slovo druhému zpravodaji výboru zahraničního posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Zahraniční výbor usnesl se doporučiti tento návrh zákona k přijetí.

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu a navrhuji řečnickou lhůtu 20ti minutovou, nebude-li proti tomu námitek. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Můj návrh je schválen.

K slovu jsou zapsáni pp. posl. Kreibich a Skalák.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, p. posl. Kreibichovi.

Posl. Kreibich (německy): Dámy a pánové! Hlásil-li jsem se k této předloze ke slovu, učinil jsem tak proto, abych při této příležitosti s tohoto místa se obrátil na vládu s vážným vyzváním, aby především více urychlila navázání obchodních styků s Ruskem než dosud tomu bylo, a především aby se všemožně zasadila o to, aby obchodní komise, jež má býti vyslána československou vládou do Ruska, také skutečně do Ruska odjela. Nastaly zde průtahy, jež opravňují podezření, že některé kruhy mají zájem na tom, aby se uskutečnění obchodních styků s Ruskem protáhlo a vůbec znemožnilo.

Navázání obchodních styků s Ruskem je nejen otázkou velikého významu pro Rusko samo, pro onu zemi, jež již před válkou měla velmi slabý průmysl a především nebyla s to, aby vlastní silou vyrobila potřeby, jako stroje, hospodářské nářadí atd. pro průmysl a zemědělství, jež tedy odkázána je při znovuvybudování svého hospodářství a svého průmyslu většinou na dovoz z ciziny. Nynější vláda v Rusku, když se jí podařilo dosáhnouti míru, po míru s Polskem vynaložila největší úsilí, aby se započalo s obnovou, a také se jí podařilo docíliti značných úspěchů nejen ve vnitrozemí, v hospodářském znovuvybudování, nýbrž také navázati obchodní styky s cizinou.

Chci uvésti několik čísel, jež mají ukázati, že Rusko vážně pomýšlí přikročiti k znovuvybudování, na příklad v železniční dopravě, o které se tolik mluví, že v Rusku úplně poklesla a úplně je zničena. Není to ničím jiným, než zlomyslnou lží a ostouzením, že se na tom poli nic nevykonalo. Chci uvésti, že z 20 milionů pražců, jež Rusku chybí, aby mohlo svou dopravu přivésti úplně do pořádku, již 7 milionů bylo opatřeno vlastní silou. Oprava vagonů dělá rovněž pokroky, počet opravených vagonů stoupá každým měsícem. V lednu letošního roku bylo znovuzřízeno 8480 vagonů, v únoru 9793 a v březnu již 11.247 vagonů. Potřeba kolejnic činí v Rusku asi 3 miliony verst. Z ciziny bylo již dovezeno 1,520.000 verst, takže potřeba je již s polovice kryta. Z 3337 mostů, jež za války byly v Rusku zničeny - a kdo zná tuto číslici, bude si moci vypočítati, jak strašně těžkým musí být v takové zemi znovuvybudování - bylo již z vlastních ruských prostředků zřízeno 1426. Průměrná denní výkonnost dopravy stoupá každým měsícem, průměrný denní výkon lokomotiv zvýšil se ve dvou měsících, březnu a dubnu, o 9 verst, průměrná denní výkonnost nákladních vozů stoupla v dubnu na 41˙2 a v květnu na 47 verst. Od té doby, co Rusko potlačilo protirevoluci v Turkestánu, přichází také bavlnová žeň Ruska opět v úvahu a podle statistiky zemědělského úřadu Spojených států severoamerických činila bavlnová žeň Ruska již 186.000 žoků.

Jak jsem již řekl, podařilo se Rusku po uzavření míru s Polskem dojíti k obnově obchodních styků s cizinou, především s Anglií a s Německem. Anglie a Německo, země, jichž kapitalisté a podnikatelé jsou zdatní a, zvláště angličtí, prohnaní obchodníci, započaly znovu obchodovati jistě ne z idealismu, z nadšení pro ruský systém, a nebyly by vstoupily do obchodních styků s Ruskem, kdyby tam byly takové poměry, jako se líčí v novinách v naší zemi, podle kterých Rusko není naprosto prý schopno navázati obchodní styky s cizinou. Dovoz v celém roce 1920 obnášel, ač se teprve v druhé polovině r. 1920 podařilo s námahou obchodní styky obnoviti, 5˙2 mil. pudů strojů, nástrojů, uhlí, potravin atd. Vývoz činil 665.000 pudů. V prvních čtyřech měsících 1921 dosáhl dovoz již výše 55˙7 milionů pudů, tedy již více než v celém minulém roce. Poslední zprávy ukazují, že obchodní styky se rychle vyvíjejí; a zde přicházím k tomu, abych řekl, že tyto obchodní styky jsou velmi důležité nejen pro Rusko, nýbrž mohly by býti důležité také pro náš stát, kdyby byly bývaly v pravý čas navázány. Vzdyť vidíme krisi v našem průmyslu, vidíme, že počalo se s propouštěním v železárnách. Nyní uvedu jen tyto číslice: Podle nejnovějších zpráv došla do Petrohradu loď, naložená 8000 tunami elektrotechnického zboží. Uvádím ještě jednou 1500 verst železničních kolejnic, jež byly do Ruska dovezeny z Anglie a Německa. Z těchto 1500 verst není ani jeden metr z Československého státu. Myslím, kdyby se nám bylo podařilo udělat při těchto 1500 verstách železničních kolejnic obchod, bylo by to našim kovodělníkům přišlo vhod. Podle zpráv soudruha Krasina dojde v srpnu do Ruska 500 lokomotiv z Německa a 100 ze Švédska. 600 lokomotiv a ani jediná z nich z Československa! Myslím, že naši dělníci by měli vzhledem k nezaměstnanosti zájem na tom, kdyby mezi tím byly také lokomotivy z Československa. Až do konce roku 1921 mají dojíti všechny lokomotivy objednané v cizině.

Jak vysvítá ze zpráv soudr. Krasina, podařilo se již i při nových, v poslední době uzavřených obchodech s cizinou docíliti značně nižších cen, než při prvních obchodech tomu bylo. To je znamením, že průmyslníci, obchodníci, se kterými Rusko obchody uzavřelo, počínají nahlížeti, že není lež, praví-li se, že možno s Ruskem obchodovati, že nahlížejí, že jsou obchody s Ruskem pro ně výhodny, a s tohoto hlediska - nechci naprosto mluviti o stanovisku pracujícího lidu ve všech zemích a také u nás - také dělníci, proletáři všech národností mají přání a zájem, aby se ruskému proletáři a hospodáři při budování hospodářství pomohlo, s tohoto hlediska nechci naprosto o tom jednati, protože vím, že bych v této sněmovně u veliké většiny nenašel ohlasu - jen s čistě obchodního stanoviska dovoluji si na druhé straně upozorniti, že chování německých a anglických průmyslníků ukazuje, že ani s čistě kapitalistického hlediska není možno činiti naprosto námitek proti navázání takových styků, a že tedy zdráhání, navázati s Ruskem obchodní styky, neznamená nic jiného, než poškození hospodářství našeho státu a především škodu pro dělníky tohoto státu, kteří dychtí po práci a z nichž tisíce a tisíce jsou bez práce. Nesluší se, aby Československý stát, jako tomu bylo dosud, vyvážel do Ruska jen jediný druh zboží, totiž špicly. Je známo, a zvláště v Rusku je známo, že u dohody jsou pouze oni pánové, kteří bojovali ve vojsku Kolčakove proti Rusku, nejoblíbenějšími špicly, kteří jsou dohodou posíláni do Ruska.

Pánové, používám této příležitosti, abych poukázal na důležitost navázání obchodních styků nejen pro Rusko, nýbrž i pro národní hospodářství, dělníky, proletáře Československého státu, na důležitost zvláště proto, že navázání obchodních styků s Ruskem je prostředkem k čelení nezaměstnanosti.

V posledních dnech mluvilo se také velmi mnoho o pomoci sovětovému Rusku. Jsme ochotni zúčastniti se tohoto pomocného díla v předpokladu, že budeme viděti a budeme míti jistotu, že se toto dílo provádí bez politického postranního úmyslu, že se nevyužívá o u ze, jež postihla Rusko živelní pohromou, k tomu, aby se ruským proletářům a rolníkům, kteří mají vládu v rukou, zasadila zákeřná rána protirevoluční. Končím a znovu stále a stále upozorňuji na důležitost navázání obchodních styků. Proletáři všech národností tohoto státu mají silný zájem na tom a budeme při každé příležitosti nezaměstnaným říkati, aby také oni žádali: Dejte nám práci i navázáním obchodních styků se sovětovým Ruskem! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Pan posl. Skalák vzdává se slova. Uděluji závěrečné slovo pp. zpravodajům posl. Al. Křížovi a posl. dr. Hnídkovi.

Mají páni zpravodajové nějaké doplňky?

Zpravodaj posl. Al. Kříž: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Ne.

Místopředseda Buříval: Budeme tedy hlasovati. Hodlám dáti hlasovati o celé osnově zákona čl. I. až IV., jakož i o nadpisu a úvodní formuli najednou. Pozměňovacích návrhů není.

Není námitek proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj jest schválen.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona čl. I. až VI., s nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu ve čtení prvém.

Poněvadž i tomuto předmětu přiznána byla pilnost podle § 55 jedn. ř., dám hlasovati o osnově také ve čtení druhém. - Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Al. Kříž: Ne.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoli.

Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak byla přijata právě ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu také ve čtení druhém a tím je bod 6. denního pořadu vyřízen.

Přistoupíme k 7. odstavci, jímž jest

7. zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištěni (tisk 2533).

Zpravodajem výboru sociálně-politického jest p. posl. Langr, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Votruba.

Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Vládním návrhem zákona o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění má se vyhověti aspoň částečně volání po úpravě starobních a invalidních důchodů pojištěnců.

Zákon o pensijním pojišťování soukromých zřízenců ze dne 16. prosince 1916 opravený cís. nařízením ze dne 25. července 1914, dále pak novelou ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., vykazuje některé nedostatky, hlavně pak nedostatečné, dnešním poměrům zdaleka neodpovídající důchody starobní a invalidní. Je pochopitelno, že se strany pojištěnců ozvalo se důrazné volání po opětné novelisaci tohoto zákona.

Vládním návrhem upravují se důchody pojištěnců ve formě drahotních přídavků 300%, a to tak, že minimum důchodů činí pro důchod starobní neb invalidní 2.400 Kč, vdovský 1.200 Kč, příspěvek vychovávací jednostranně osiřelého dítka 600 Kč, oboustranně osiřelého 1.200 Kč a příplatek vychovávací 300 Kč ročně. Maximum důchodů činí ročně pro starobní a invalidní důchod 7.200 Kč, vdovský 3.600 Kč, příspěvek vychovávací jednostranně osiřelého dítka 1.800 Kč, oboustranně osiřelého dítka 3.600 Kč a příplatek vychovávací 900 Kč.

Důchody pojištěnců takto upravené nevyřeší definitivně nedostatky starobního a invalidního pojištění soukromých zřízenců. Ani takto upravené důchody nebudou odpovídat dnešním drahotním poměrům. Úpravou bude však zmírněna bída pojištěnce ve značné míře.

Brzkým uskutečněním zákona o sociálním pojištění budou pak vyřešeny nedostatky dosavadního zákona. Úprava, navrhovaná touto vládní předlohou, má býti provisorní na dobu jednoho roku a ve formě pouhých drahotních přídavků. Správní komise všeobecného pensijního ústavu rozhodla se povoliti pojištěncům přídavky od 1. ledna 1921, které odpovídají návrhům vládním.

Doporučuji vládní návrh zákona o drahotních přídavcích slavné sněmovně ke schválení. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji p. posl. Votrubovi.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, který se právě projednává, má aspoň částečně odčiniti ony křivdy, které stávaly se pojištěncům, pojištěným na základě zákona, na jehož podkladě zřízen byl dnešní pensijní ústav pro zřízence. Věc sama praktikovala se již za starého Rakouska, a co navrhuje vládní osnova, jest praktikováno již od letošního nového roku. Sám všeobecný pensijní ústav uznal, že není možno s nepatrnými měsíčními částkami, které se poskytují pojištěncům, vyjíti, a proto vzešla tato vládní osnova. Rozpočtový výbor projednal tuto vládní předlohu a ježto stát nezatěžuje nijak než jen v té příčině, pokud stát jest zaměstnavatelem oněch zaměstnanců, kteří nepodléhají podle pragmatiky státních zaměstnanců a zřízenců pensijní povinnosti, navrhuji jménem rozpočtového výboru, který se připojuje úplně k návrhu sociálně-politického výboru, aby předložené osnově zákona bylo uděleno ústavní schválení. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP