Sobota 6. srpna 1921

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Burian.

Posl. Burian: Ctění pánové! Já se v první řadě připojuji k onomu protestu, který přednesl předešlý pan řečník co do projednávání této předlohy. Včera teprve v právním výboru byla předloha ta projednána a dnes už je povolána sněmovna, aby o ní hlasovala. Domnívám se, že takový postup v dějinách parlamentarismu je něčím naprosto neobyčejným a přímo neslýchaným. Obyčejně bývá... (Výkřik: Jako v Rusku!) Pane kolego, v Rusku se projednávají všecky věci nesmírně důkladným způsobem, jak jsme se přesvědčili v parlamentárním shromáždění, které je sice poněkud jiného rázu, ale projednávány jsou tam věci velice důkladným způsobem, ne tak, jako se to děje zde! Ale jisto je ze zde u nás doma je pravidlem a zvykem, projednávati zákonné předlohy tím způsobem, že se o nich dává věděti poslaneckým klubům. To se všechno v tomto případě vůbec nestalo, takže několik málo jednotlivců, několik machrů to včera udělalo a ti pánové, kteří zde jsou přítomni z jednotlivých klubů, kteří by měli na tom důležitý určitý zájem, prostě jsou zde jen hlasovacím materiálem. Tak vám to prostě musím říci. (Výkřik: Zástupce vašeho klubu byl přítomen!) Náš zástupce při sdělávání toho byl přirozeně přítomen, ale samozřejmě s tím nesouhlasil. Ihned svůj názor o tom řeknu. Pánové, tento zákon má naprosto falešný nadpis. Tady jest: "Zákon proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních." Zákonu tomu se říká, že je to zákon proti teroru. To není pravda, toto je fakticky zákon pro teror kapitalistů proti dělníkům. (Výkřik: Tomu nevěříte sám!) My se nepřesvědčíme navzájem, čím tento zákon je, to potom ukáže skutečnost, až bude zákon ten odhlasován. Tady vzájemné přesvědčení je naprosto nemožné, já používám této tribuny, abych tento zákon před dělnictvem denuncoval, poněvadž vy jste tak spravedliví, že jinému přesvědčení nejste přístupni. (Výkřik: V Rusku se tak děje, pravda!) Kdybychom ten zákon vzali a přečetli hned u § 1 dospějeme k tomu výsledku, že je to zákon pro komunisty a pro dělníky. Ale my víme velmi dobře, že ve skutečnosti bude ten zákon něčím jiným. Pánové, zde u § 1 se praví, že kdo s někým zle naloží, nebo mu způsobí újmu na těle, svobodě, cti, majetku, nebo výdělku, dopouští se útisku, a že bude trestán. (Výkřik: To je správné!) A trest vyměřuje se v takových případech vězením ve výši 8 dní až 3 měsíců a v tom případě, byl-li trestný čin spáchán použitím zbraně, trestá se to jako přečin trestem vězení od 1 do 6 měsíců. Na základě tohoto zákona by v prvé řadě musilo se dostati ochrany všem dělníkům, kteří v prosincové stávce byli zatčeni a zavíráni, neboť s nimi bylo zle naloženo, byla jim způsobena újma na těle, svobodě, cti, majetku a výdělku, na všem tom, proti nim bylo použito zbraně. To všecko se stalo a v důsledku tohoto zákona měli by se v prvé řadě práva dovolávati proti těm všem, kteří ho proti nim použili. To by byli nejen zaměstnavatelé, nýbrž také jiní činitelé, byly by to také určité politické strany, byla by to také naše vláda, náš ministerský předseda Černý, (Výkřiky. - Předseda zvoní.) poněvadž tito naši dělníci jsou doposud vězněni, amnestie jim dána není, stále se dosud s nimi zle nakládá a jest jim způsobována újma na těle, svobodě a ctí. Tedy podle tohoto zákona měli by býti trestáni ještě výše postavení, než-li je naše vláda. (Veselost.)

Ve skutečnosti se uvidí, jak bude zákon praktikován. Jestliže se vyskytne někdo z těchto zatčených a z těch, kterým bylo takto ublíženo, a bude-li se dovolávati soudu, řekne soud: pro tuto věc zákon neplatí.

Ale tohoto zákona mohlo by pak býti použito proti dnešním správám bank, které zle naložily se svými zaměstnanci, které všechny tyto zlé věci způsobily bankovním úředníkům a vyhodily je na dlažbu.

Ve Vítkovicích, jak slyšíme, jest vyloučeno mnoho dělníků, kteří přišli teď o práci. (Výkřiky. - Předseda zvoní.) Také s nimi bylo zle naloženo. (Hluk. - Různé výkřiky. - Předseda zvoní.) Nevím, jaký počet jich jest, ale v jednom časopise jsem četl, že 5 tisíc dělníků bylo ve Vítkovicích propuštěno. A proto v prvé řadě by mělo býti použito tohoto zákona proti těmto. (Výkřik: To nejde!) To se divíte, a říkáte: Proti kapitalistům nelze tohoto zákona použíti. Vy se smějete, že by takového zákona mělo býti použito proti zaměstnavatelům, proti kapitalistům. Vy dáváte na jevo, že tento zákon není míněn proti kapitalistům, nýbrž pro teror kapitalistů proti dělníkům.

My chápeme velice dobře smysl tohoto zákona, pokud se týče § 1. Smysl je ten, že má býti tímto zákonem vykonáno to, co se ve starém Německu dělalo zákonem káznicovým.

Tam tento zákon káznicový byl vydán za tím účelem, aby dělníci organisovaní nemohli působiti na dělníky neorganisované nebo na dělníky, kteří byli v organisacích žlutých. Tam dělalo se káznicovým zákonem to, co zde se dělá zákonem, kterému se říká zákon proti teroru. Zde jest udělán zákon k tomu cíli, aby chráněni byli ti dělníci, kteří v případě stávky nechtěli stávkovati, tedy aby byli chráněni ti, kterým my říkáme a musíme říkati stávkokazi. Tento zákon je dělán na ochranu všeho, co je v dělnictvu, ať již z důvodu nerozumnosti anebo z jakéhokoliv důvodu svedenosti, zaslepenosti dělnictva, co je v dělnictvu špatného, co četní lidé, kteří jsou zde ve sněmovně zastoupeni, odsuzovali. K ochraně jich je tento zákon dělán. Vy zde ovšem, pánové, řeknete, že je to teror, když ten dělník, který stávkuje, nutí toho dělníka, který nechce stávkovati. Vy chcete tvrdit, že to je teror, když dělník, který je v určité organisaci, působí na druhého dělníka, aby vstoupil do organisace... (Hlasy: Proti tomu je ten zákon!) To zde nestojí, tu je jisto, že jest pravdou pravý opak. Ti dělníci, kteří snad vystupují proti stávkokazectví nebo dělníkům neorganisovaným, nejsou teroristé, právě naopak dělníci, kteří nejsou organisováni, jsou teroristy vůči těm dělníkům bojujícím, poněvadž je poškozují a vykonávají nátlak v neprospěch dělnictva. Ale poněvadž tohoto zákona nemůže býti v praksi jinak užito, nežli k ochraně stávkokazů a - bylo nám to zde řečeno - ochranu všeho toho, co působí v dělnictvu a pro rozvoj a pokrok dělnické třídy neblaze a špatně, proto je tento zákon k ochraně všeho toho, jak jsem řekl, co v dělnictvu je špatného.

Pánové, tady je také ještě jiný paragraf, který se týká shromažďovacího práva, a v tomto paragrafu se mluví o tom, že kdo shromáždění maří nebo ruší má býti trestán vězením od 1 týdne do 3 měsíců, a dokonce v dalším se praví, že proti strůjcům a účastníkům zmaření napřed smluveného (Hluk. Výkřiky. Předseda zvoní.) je tuhé vězení až do 6 měsíců. Pánové, tomuto paragrafu velmi dobře rozumíme... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Burian (pokračuje): ... co znamená a co jím má býti vysloveno. Ale, pánové, jestliže si myslíte, že tento paragraf nějak vám pomůže, pak jste velice na omylu. Tento paragraf je přímo a výslovně... (Různé výkřiky posl. Ulricha a Toužila.)

Předseda (zvoní): Prosím pana posl. Toužila, aby nevyrušoval poslance Buriana.

Posl. Burian (pokračuje): ... určen, namířen a zahrocen proti komunistům. Ale poněvadž ho používáte proto, je docela jasně tímto paragrafem vyjádřeno, že komunisté jsou dnes již velikou silou a že k vám dělnictvo nemá důvěry. Nikdy dříve se socialisté nehájili a nechránili nějakými policajtskými zákony nebo policajty, ale vy jste již tak daleko, že chcete chrániti své shromáždění žalářováním dělníků. (Posl. Bechyně: Třeba i to, rozbíjeti schůze si nedáme!) To jest dobré přiznání, tento výkřik kvitujeme a jsme velice spokojeni, že jsme pana Bechyně k tomuto výkřiku vyprovokovali. Pánové, ale jednu věcnou stránku má tento paragraf. Vy totiž na jedné nebo druhé straně této sněmovny nechcete již slyšeti hlas dělníků... (Výkřik: To jest blbost, měkne ti mozek, co jsi přišel z Ruska!)

Předseda (zvoní): Volám pana poslance, který učinil tento výkřik, za ta slova k pořádku.

Posl. Burian (pokračuje): Chcete dělati zákony jen takovým způsobem, aniž na vás dělníci mohli vykonávati nějaký vliv a aniž jste slyšeli hlas dělníků. Dělejte dobrou politiku a dělnictvo nebude nespokojeno, dělejte politiku, jakou si dělnictvo přeje, a nebudete míti zapotřebí žalářovat a zapotřebí dělati takové zákony. (Hlas: Škoda, že jste přišel z Ruska!)

V politickém životě je vždycky důležité, aby... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Burian (pokračuje): ... přišlo stanovisko dělnictva k platnosti. A každému z nás se již stalo na schůzích, že mu byla schůze rozbita, každému z nás se již stalo, že různým způsobem bylo na těchto schůzích se strany účastníků proti řečníkům nejen vykřikováno, nýbrž, jak se zde praví, jednání mařeno, rušeno. (Hlas: Házeno sklenicemi!) Ale my vždy jsme soudili, že když lid projevuje svůj názor, ať již jakýmkoli způsobem, že máme z toho vyvozovat určité důležité poučení. Nuže to, co lid dělá proti vám, pánové, to si zplna zasluhujete. (Hlasy: Počkejte, co bude dělati lid proti vám v Rusku! Různé výkřiky. Hluk. - Předseda zvoní.) To za prvé. A za druhé to, co dělnictvo proti vám, pánové, dělá, (Hluk.) to rozhořčení... (Posl. Bechyně: Přijde silnější zákon, to je slabé! Hluk. - Předseda zvoní.)... to rozhořčení, které dává dělnictvo na jevo vám nebo komukoliv jinému, je ještě pořád něčím jiným, než co chcete dělati vy žalářováním dělnictva. To je ještě pořád mnohem mírnější věc, to je ještě něco docela jiného, než to, co děláte vy. Vy děláte něco daleko strašnějšího, než co dělají dělníci vůči vám. (Hlas: Črezvyčajky! - Hluk! - Předseda zvoní.) Za rozbitou schůzi dělníka žalářovati, pánové, to myslím, že jste se měli trochu se svým svědomím vypořádati. (Hlasy: Jako vy na Slovensku! Co děláte v Ružomberku křesťansko - sociálnímu robotnictvu? Zákony musí býti silnější, jako v Jugoslavii, tohle je slabé!) Dobře, silnější zákony chcete dělati. V Německu se již přesvědčili, že také takové silnější zákony - a přesvědčili se všude jinde že ty silnější zákony nepomohou a že nic neznamenají.

Pánové, tento zákon je však po stránce formální také naprosto nemožný. Já bych chtěl rád viděti toho právníka, který pouze se stanoviska právního bude míti odvahu a bude pro tento zákon hlasovati. Pánové, zde hned v § 1 se praví (čte):

"Kdo s někým zle naloží... atd.", co to znamená: "S někým zle naloží?" Je něco takového přípustno vkládati do zákona? Může nějaký právník zodpověděti, aby takovým všeobecným způsobem se mluvilo v zákoně? Pánové, je možno připustiti, aby se mluvilo tak neurčitým způsobem? (Hluk.) Zde se mluví dál: "Pokus činů uvedených v §§ 1 a 4 je trestný" (Hlas: Zcela správně!) Ale prosím, jak je trestný? Ještě žádný zákon nebyl vydán, aby nebylo řečeno, když je něco trestné, jak je to trestné... (Hlas: To jsou všeobecné předpisy trestního zákona!)... kolika dny, týdny a měsíci. To není zde nijak určitě vyjádřeno. (Hluk.) Já nemohu při tom hluku v této věci pokračovati, já jenom chci říci, že podobných formálních nedostatků rázu ryze právnického má tento zákon daleko více. A tu jsem velmi zvědav, zdali v Československé republice máme také ještě nějaké právníky, kteří dbají na své právnictví poněkud více než poslanci na své poslancování. Jsem zvědav, zdali právníci, kteří tento zákon budou prohlížeti, aby o něm podali svůj úsudek po stránce formální a stylistické, než bude předložen k sankci, zdali tito právníci to snesou se svým právnickým svědomím, aby tento zákon doporučili a aby příště se svého právnického stanoviska proti něm u neprotestovali. Je to věcí právníků, aby si tyto věci pak zodpověděli. Mé přesvědčení po zkoumání tohoto zákona jest, že se musejí najíti také právníci, kteří to řeknou. Ať to bude kdokoliv, ať je to národní demokrat nebo klerikál, když bude čistě s právnického stanoviska tento zákon zkoumati, jsem přesvědčen, že musí v něm shledati nedopatření, ne na komando, ale poněvadž mu to bude jeho právnická věda kázati, aby proti tomu protestoval (Výkřiky. Předseda zvoní.), aby se proti tomu vyslovil, aby svůj názor právnický vyjádřil. Nic jiného nechci, než aby pronesl čistě své právnické hledisko na to. Nic více od toho právníka nežádám a nechci, ale myslím, že snad přece ještě máme právníky a že nebude zapotřebí, aby naši právníci se dožili té hanby, která jim byla způsobena v tom posledním procesu oslavanském, kdy musel se najíti člověk cizí z druhého státu, který právnickým způsobem rozcupal tento proces jako absolutní nesmysl.

Pánové s hlediska politického nemáme příčiny (Výkřiky! - Předseda zvoní.), abychom se báli jakéhokoliv takového prostředku a chcete-li sáhnouti ještě k ostřejším prostředkům, pak pánové dokazujete, že jste naprosto hotovi a vy jenom byste již dnes potřebovali vypsati volby, abyste se přesvědčili, jak jste hotovi. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Burian (pokračuje): Podívejte se pánové, tu vám ještě něco řeknu, co mne právě teď napadá, když vás vidím tak křičeti, soudce, faráře, redaktory a jiné: Vy chcete, aby dělníci na schůzích byli klidni, aby tam nekřičeli, aby to tam nerušili, a vy sami v parlamentě křičíte a schůzi rušíte.

Vždyť, pánové, za to, co vy děláte zde mně, na základě tohoto zákona byste musili přijíti do vězení. Vy křičíte v parlamentě, vy jste se tu rvali a prali a měli jste tu bitku a teď chcete, aby dělníci na schůzích byli svatí?

Pánové, zde jste svým počínáním tento zákon naprosto popraviti. Vy jste nebyli schopni parlamentárně jednati, a žádáte toho od dělníků, kteří nejsou tak vyškoleni ve schůzích?

Pánové, jen pokračujte dále v tom kravalu, abyste ještě více dokázali, jaký nesmyslný zákon děláte. Pánové, vy jdete s pěkným výsledkem svého sněmování tentokráte domů. Ohromné nové daně, ohromná zatížení všech dělnických domácností drahým obilím a drahým chlebem, pro presidenta 3 miliony a pro dělníky žaláře! (Souhlas a potlesk komunistických poslanců. - Odpor. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena. Žádám, aby byly přečteny podané návrhy. (Hluk. - Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zástupce sněm. tajem. Nebuška (čte):

1. Návrh posl. Schäfera a druhů, aby se přes zprávu právního výboru tisk 2832 přešlo k dennímu pořadu.

2. Návrh posl. Pohla a druhů, aby zpráva právního výboru tisk 2832 byla vrácena právnímu výboru.

3. Eventuelní návrh post. Pohla a druhů:

§ 2.

Výměra trestu budiž v odstavci 1 stanovena "od tří dnů do jednoho měsíce" a v 2. odstavci "od osmi dnů do tří měsíců".

4. Eventuelní návrh posl. Pohla a druhů:

§ 6 budiž škrtnut.

Předseda: Všecky tyto návrhy byly dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Chci pouze říci panu posl. Pohlovi, že tvrzení jeho, že by právní výbor nebyl zákonným způsobem svolán, neodpovídá pravdě, a rovněž neodpovídá pravdě, že by zpráva právního výboru, o které jsem mět čest referovati, nebyla zprávou pánů poslanců Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr. Mazance a dr. Dolanského, nýbrž že je to návrh jejich a byl v poradě právního výboru pouze pozměněn a zpracován.

Pokud se týče pana posl. Buriana dovoluji si podotýkati, že s jeho strany stalo se zde zúmyslné překroucení § 1, jako by týž byl zdělán pouze proti zaměstnancům, jelikož se zde výslovně praví:

Kdo vědomě využije bezprostředně mu hrozící tísně, nebo využije svého postavení jako úředník, učitel, duchovní nebo zaměstnavatel", tedy že zákon tento směřuje stejně tak proti teroru zaměstnavatelskému jako teroru dělnickému. Tudíž tvrzení pana posl. Buriana neodpovídalo intencím § 1.

Pokud se týče návrhů posl. Pohla, vyslovuji se proti jejich přijetí.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid!

Míním dáti hlasovati tímto způsobem: (Hluk) Prosím pány, aby zachovali klid!

Nejprve dám hlasovat o návrhu pana posl. Schäfera na přechod k dennímu pořadu přes tuto osnovu.

Když bude návrh tento zamítnut, dám hlasovat o návrhu pana posl. Pohla, aby věc vrácena byla právnímu výboru.

Na to dám hlasovat o § 1, k němuž nebylo podáno pozměňovacích návrhů, a to podle zprávy výborové.

Na to dám hlasovat o §§ 2 a 4, jež vnitřně spolu souvisejí obsahují ustanovení o trestních sazbách a to nejprve podle návrhu pana posl. Pohla, týkajícího se snížení sazby pro tresty na svobodě. Bude-li návrh pana posl. Pohla zamítnut, dal bych o těchto dvou paragrafech hlasovati podle zprávy výborové.

Na to bychom hlasovali o §§ 3 a 5 podle zprávy výborové.

§ 6 navrhuje škrtnouti pan poslanec Pohl. Já dám o něm hlasovati positivně podle zprávy výborové a přijetím nebo nepřijetím návrhu zprávy výborové bude rozhodnuto i o návrhu pana posl. Pohla.

Na to dám hlasovat o §§ 7 až 9 incl., k nimž není pozměňovacích návrhů podáno, podle zprávy výborové, jakož i o nadpisu a úvodní formuli.

Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Schäfera na přechod k dennímu pořadu přes tuto zprávu právního výboru, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento je zamítnut.

Teď dám hlasovat o návrhu pana posl. Pohla aby tato zpráva vrácena byla výboru.

Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také ten to návrh je zamítnut.

A teď budeme hlasovat o předloze samé. Nejprve o § 1 podle zprávy výborové, poněvadž není podáno pozměňovacích návrhů.

Kdo s tímto § 1 podle zprávy výborové souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 je přijat podle zprávy výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid!

Teď budeme hlasovat o §§ 2 a 4, jež vnitřně spolu souvisejí - jak jsem řekl, obsahují trestní sazby - a to podle návrhu pana post. Pohla. Kdo souhlasí, s §§ 2 a 4 podle návrhu pana posl. Pohla, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. §§ 2 a 4 v tomto znění jsou zamítnuty. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid!

Teď budeme hlasovat o obou těchto §§ 2 a 4 podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 2 a 4 podle zprávy výborové jsou schváleny.

Teď budeme hlasovat o §§ 3 a 5 podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Jsou přijaty.

Teď je nám hlasovat zvláště o § 6, jehož škrtnutí navrhuje pan posl. Pohl. Dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s § 6 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je většina. § 6 je přijat a tím je rozhodnuto také negativně o návrhu pana posl. Pohla.

Zbývá nám ještě hlasovat o §§ 7 až 9 i ncl., jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové. Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tyto paragrafy, jakož i nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím je osnova přijata v prvém čtení.

Druhé čtení zařadím za druhá čtení, jež jsou již na denním pořadu dnešní schůze.

Teď vrátíme se k odloženému hlasování o třetím odstavci denního pořadu, totiž ke hlasování o

3. zprávě výboru rozpočtového a ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní (tisk 2825).

Žádám pana zpravodaje, aby se posadil za stůl referentský. (Děje se.).

Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali - prosím pana zpravodaje, aby sledoval moje vývody o článku I., a to o § 1 podle návrhu pana posl. Palme, který žádá nové znění prvního odstavce. Bude-li tento návrh zamítnut, hlasovati bychom podle zprávy výborové.

O § 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O § 3 nejprve podle návrhu pana posl. Häuslera, který činí jiný návrh o pozemkové dani. Bude-li zamítnut návrh pana posl. Häuslera, hlasovali bychom ve znění zprávy výborové.

Na to budeme hlasovati o § 4 ve znění navrženém panem posl. Hillebrandem, týkajícím se změny sazby alinea jedna a dvě přídělů také z paušální daně z převodu. Bude-li návrh pana Hillebranda zamítnut, budeme hlasovati o § 4 podle zprávy výborové.

O §§ 5 až 7, k nimž není pozměňovacích návrhů, o nadpisu a úvodní formuli, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Nejprve máme hlasovat o návrhu posl. Palme, který žádá nové znění v prvním odstavci § 1.

Žádám, aby to bylo přečteno.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

§ 1 má zníti:

"Obcím (městům s právem municipálním) přikazuje se výnos 5%ní nebo na 5% snížené daně činžovní a třídní daně domovní, a to každé obci (městu s právem, municipálním) v ní předepsané a skutečně zapravené daně."

Předseda: Kdo souhlasí s § 1 zákona podle tohoto návrhu pana posl. Palme, žádám, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 1 ve znění zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 podle zprávy výborové je přijat.

O § 2, k němuž není podán pozměňovací návrh, dám hlasovati podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 2 podle zprávy výborové je schválen.

Teď dám hlasovat o § 3 podle návrhu pana posl. Häuslera.

Žádám, aby byl přečten.

Sněm. taj. dr. Říha (čte):

"§ 3. Na rok 1921 a následující léta předepsaná a skutečně zapravená daň pozemková přikazuje se úplně dotyčným župám na Slovensku a Podkarpatské Rusi, z polovice zemským fondům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a okresním výborům v Čechách a silničním výborům na Moravě a ve Slezsku, a to v poměru ke skutečně zapravené dani pozemkové v jednotlivých územích."

Předseda (zvoní):

Kdo souhlasí s § 3 v tomto znění, navrženém panem posl. Häuslerem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pana posl. Häuslera je zamítnut.

Kdo teď souhlasí s § 3 podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. § 3 ve znění zprávy výborové je přijat.

§ 4. Zde je pozměňovací návrh pana posl. Hillebranda, žádám, aby byl přečten.

Sněm. taj. dr. Říha (čte):

§ 4 budiž změněn takto:

"Z celkového výnosu daně z obratu a daně přepychové přikazuje se podíl 50%, který rozděliti je takto:

1. Obcím a municipálním městům, které prohlásí, že chtějí spolupůsobiti při vybírání daně a budou spolupůsobiti, přikazuje se 17% daně skutečně vybrané v té které obci (municipálním městě). Daň paušalovaná pro větší území přikazuje se jednotlivým obcím (municipálním městům) ve výměru stanoveném v 1. odstavci v poměru k počtu obyvatelstva."

2. Ve 4. řádce budiž číslice 5 nahrazena číslicí 8.

3. Zůstává.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP