Sobota 6. srpna 1921

Ředitelství v Hradci Králové nedávno vydalo výnos, který znamená opravdu značný "útisk" německého živlu v Československé republice. Korporace naše v území, kde se prostírají trati ředitelství královéhradeckého, stěžují si na to, že v celé řadě těchto restaurací dodnes od státního převratu není možno domluviti se jediným českým slovem, že není tam českých nápisů, není tam českých jídelních lístků. Ředitelství v Hradci Králové místo aby po zjištění těch faktů přikročilo k tomu, aby odebralo nájemci koncesi, vydalo výnos, že jakmile se to bude opakovati, bude nájemce teprve tímto způsobem potrestán.

Vážení přátelé, je potřebí postupovati urychleně a je potřebí učiniti skutečně rozhodnutí trvalé. Přicházím ke knihkupeckým stánkům. Máme jich v Československé republice několik set na tratích československých státních drah. Na každém tom stánku knihkupeckém, kde se prodávají knihy a různé drobnůstky, může býti živ jeden člověk.

Konstatuji, že se tyto stánky hromadí na několik jednotlivců, že jediná firma Pollak v Pardubicích má stánky od dvou ředitelstev, asi 40. Zboží jdoucí do těchto stánků nevidí, má pouze kancelář, kde se vedou účty, shrabují peníze. Těm prodavačům, kteří jsou z řad železničních zřízenců - invalidů platí kolem 300 K měsíčně, a ten ohromný obrat z těch 2 ředitelstev tato firma, která knihoskladů nemá, shrabuje do svých kapes.

Zde je potřebí upozorniti na nároky, které proti železniční správě mají váleční poškozenci železniční zřízenci. To nejsou jen lidé, kteří byli zraněni v době války, nýbrž také ti, kterým služba ukládá ohromná břemena, kteří jsou dnes o své zdraví připraveni, budou brzy invalidy a nezaopatřeni. Tyto knihkupecké stánky a pokud možno železniční trafiky reklamujeme my pro tyto železniční invalidy, aby mohli býti řádně živi. A prosím, aby ministerstvo železnic zaujalo poněkud příznivější stanovisko v otázce obsazování nádražních restaurací číšnickými družstvy, a na číšnické organisace apeluji, aby umožnily železniční správě po stránce administrativní náležitou kontrolu těchto obchodů. Nechť nikdo neočekává, že železniční správa pronajme nádražní restauraci někde v Nezamyslicích, družstvu, které má sídlo v Praze, což by znemožnilo, když se stane nepřístojnost, aby popadla za vlasy viníka, který je v místě. Družstvo musí postupovati tak, aby učinilo zodpovědným vedoucího číšníka v místě, a to do té míry, aby tu representoval právnickou osobu oproti železniční správě, která musí krýti také svou zodpovědnost.

Nebudu dlouho zdržovati.

Navrhuji tuto resoluci, kterou prosím, aby vzal na vědomí pan zpravodaj:

"Vláda se vyzývá, aby provedla revisi počtu všech trafik, dále restaurací, knihkupeckých a j. stánků v budovách nebo na teritoriu státních, zemských a j. veřejných úřadů nebo podniků provozovaných. Pokud provozovny tyto nacházejí se ve větším počtu nežli dvou v rukou jednotlivce a stačí-li pro existenci, buďtež přebývající provozovny takovému jednotlivci odebrány a propůjčeny válečným poškozencům nebo humanitním institucím, pro provoz takový zařízeným.

Při provozovnách výnosnějších buď odebrána již provozovna druhá a tímto způsobem přidělena. Jediná provozovna buď dosavadnímu vlastníku odebrána a tímto způsobem přidělena, je-li vlastník majetkově zajištěn, nebo jinak dobře zaopatřen.

Provozovny, jichž dosavadní nebo budoucí vlastníci, zejména po stránce jazykové a národnostní neřídí se předpisy, buďtež na základě předložených odůvodněných stížností po vyšetření odebrány bezodkladně." (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku p. posl. dr. Jurigovi.

Posl. dr. Juriga: Slavná snemovňa! Česká a slovenská otázka stáva sa so dňa na deň viac chlebovou otázkou medzi Slovákmi a Čechmi. Premnohý myslí, že slovenská otázka je otázkou v prvej rade kulturnou alebo náboženskou. Ja myslím, že nie to je ten základ mnohého odporu proti našim milým bratrom na Slovensku, lebo bezbožníkov a Husitov, abych sa tak vyjadril, bude na Slovensku pomalu dosť, na to nenie treba Čechov, aby prišli na Slovensko, oni pomalu vyrastú tieto jednotlivé myšlenky ideové i zo Slovákov a možná, že sa snaď priklonia na lavo k tomu českému husitstvu; a potom kulturný názor svetový, to je prirodzená vec, že sa i v duši a modzgoch Slovákov pomaly vyvine, takže k takým nákazám nenie treba Čecha, aby na Slovensko prišiel.

Druhí myslia, že otázka česká a slovenská na Slovensku je snaď rečová otázka. Ona je i rečová i kultúrná otázka; je pravda, ako to dobre zaznamenaly "Národní Listy", že kultúrneho boja je treba na Slovensku a že je to srážka českého svetového názoru s konzervatívnejším slovenským názorom. Je to z časti kultúrna, ale je to tiež otázka národne-rečová. Však dobre vieme, že československej reči niet, ale je len česká a slovenská reč; teraz sa srazila česká a slovenská reč; čeština sa usiluje premáhať slovenčinu a slovenčina sa brání: Nechceme češtinu, lebo zákon hovorí, že úradnou rečou na Slovensku je nie českoslovenčina, ale slovenčina.

Místopředseda Buříval (zvoní): Upozorňuji pana poslance, že nemluví k věci.

Posl. dr. Juriga (pokračuje): Já to len odôvodňujem, ja prijdem na to, to je len preto, aby tomu lepšie rozumeli. (Veselost.)

Podobne, prosím, hovoria ústavné zákony, že na Slovensku sa neúraduje československy. To je len pre cudzí svet, ale medzi sebou sa nepotrebujeme šialiť. Ústavné zákony hovoria, že na Slovensku sa úraduje slovensky a v Čechách česky. Teda vidíte, nehovorte o československej reči. Nešial sa jeden druhého.

Tak vidíte, je to i národná i rečová otázka. Srážka češtiny so slovenčinou, staršieho brata s mladším bratom; dúfam, že ten mladší brat dorastie, sosílí a premôže toho staršieho brata.

Ale, milí priatelia a slavná snemovňa, ja vždy tvrdím, že v prvej rade táto otázka na Slovensku je otázkou chlebovou. Nikdy nie som toho názoru a nestačím dosť prizvukovať proti tým, ktorí na prvé miesto kladú náboženskú otázku a na druhé miesto národnú otázku. V prvej rade je to chlebová otázka medzi Čechom a Slovákom a nič tak nedokazuje, slavná snemovňa, že otázka československá je chlebovou otázkou medzi Čechmi a Slovákmi ako práve zachádzanie s udeľovaním licencií, trafík a všakových výhod. Prosím, môžeme snaď uznať, ako vždy bratia Ceši hovoria, že nemáme dosť inteligentných ľudí. Vyžaduje sa kvalifikácia a služobné roky, ovšom služebné roky rakúske a kvalifikácia tiež starorakúska, ako to predo mnou niekdo dobre hovoril, keď bol u Franca Jozefa nejakým väčším služobníkom, hned o 2 triedy povýšený pribehol do Prahy, vylepil si sokolský odznak na prsa a hovoril: "My sme Čechovia, rekovia a prvotriední vlastenci".

Ale pri týchto otázkach tak ako šášky sa navalili Česi na Slovensko a rozbiehajú sa, aby skutočne mnohým Slovákom uchytili ten zaslúžený chlebíčok, ktorý je dávaný licenciami, či liehovými, či už trafikami.

Myslím, že k licencii tie cigaretle a cigáry predávať k tomu netreba služobných rokov a kvalifikácie. Milí bratia Češi, keď už hovoríte, že nemáme vzdelaných ľudí, to predávanie tých cigaretlí a cigár snaď by i ten blbý Slováčik utrafil; tedy prečo berieš, bratie Čechu, krajíčok chleba od úst svojmu bratovi.

Taký Eliáš a Schneubert dostal licenciu na trafiku v Bratislave. Taký Bláha v Nových Zámkoch má viac licencií a reštaurácií, hoc by si ten Slováčik to tiež dobre zakrčmáril. Či je mu k tomu tiež treba kvalifikácie? Na to odpovedzte, bratia sociální demokrati, politickí naši odporcovia, odpovedzte! Nie je to tak na Slovensku? Na to bysme nemali dosť vzdelaných ľudí a našich ľudí? Hanbil bysom sa, kebych bol bratom Čechom a prijal na Slovensku trafiku a licenciu na krčmu a tak búril Slovákov oproti bratskému českému národu! To si zapamätajte, že jestliže aspoň v tomto ohľade neprijdete k rozumu, vzbudíte u slovenského národa odpor, ne že by to bol odpor kulturný v prvej rade, ne že by to bol národný odpor, ale odpor slovenského človeka, ktorý v Čechovi bude videť vyžierača svojho chleba. Úprimne a bratsky to povedám. Niesom len z Československej republiky, milujem ju, ale som Pansláv a ostanem ním vždy, ale práve preto, že vidím, že týmto smerom a duchom vzbudzujete v tých najjednoduchších ľuďoch odpor a nenávisť a tým sa podkopáva Československá republika, varujem vás. Vieme dobre, že keby sa Československá republika rozrútila, že je i po slovenskom národe. (Výborně!) Tak iste je to interesom i tých našich Slovákov, aby Československá republika bola, lebo len v rámci tejto Československej republiky môže existovať slovenský národ ako rovnoprávny brat bratovi Čechovi. (Tak jest! Potlesk.) Ale brat neznamená toľko: "bráti". Ale vy tomu často, naši bratia, tak rozumiete. Brat náš, brať. Ja vás o to úpenlive prosím, nechcem tu o tom mnoho hovoriť, ale odvolávam sa na dr. Dérera, bývalého ministra. Keď sme ráz sedeli v jednej porade a s Dérerom hovorili sme, povedal, že keby aspoň tí Češi tých malých ľudí nevyžierali. Veď na železniciach i tie ženy, čo na rychlíku okna utierajú, sú Češky. Áno, choďte sa presvedčiť, keď pôjdete z Bratislavy do Žiliny. A pozrite sa, kto má licenciu a tie knižky na nádraží kto predáva. K tomu je treba kvalifikácie, slúžebných rokov rakušáckych a neviem čoho? Slovu "brat" nemá sa rozumeť tak, že brať. Ešte jeden prípad v tomto smere poviem, abyste porozumeli, ako je to už na Slovensku ďaleko. Znám jednu továrňu, kde pred 3 týždnami Slováci, Nemci a Maďari v jednej fronte sa bili a pobili s Čechmi z tej továrne a zriadili si spoločnú radu, kde sľubili, že oni, totíž Slováci, Nemci a Maďari nedopustia ani jednoho z továrne vyhodiť a ani jednoho Čecha pribrať. Lebo vedia, ako to vy viete: Kde sa objaví jeden Čech, zavolá brata a ten si privedie švagra, švagrynú atď. Kde je jeden Čech postavený v úrade, tam ich pomaly z okna vyzerá 10 naraz. To je fakt, že pri tých licenciách a malých službách na Slovensku je samý Čech. Kto je poctivým a poriadnym Čechom a chce aby Slovák Čechov miloval, nech neberie Slovákom chleba, licencie a trafiky. A ten Eliáš a Schneubert nemá tu pekný podnik v Prahe? (Hlas: Je to legionář!) Pánovia, ja nechcem hovoriť s národného stanoviska, ale s hľadiska chlebového. (Výkřik: I Slováci mají dosti legionářů!) Prosím, ja o národnej stránke nehovorím, ja len vravím: Rozumejte slovenskej otázke! Snažte sa tomu rozumeť, keď brat Slovák prosí: Chcem tiež krajíc chleba! Ale zastavte na tejto ceste! Jestliže v tomto smeru pôjdete ďalej, iste tento smer odpieranie ľudu takých licencií povedie do záhuby.

A čo hľadá v Trenčianských Tepliciach Staněk? Škandál spôsobil ako Čech v cudzine. Teraz sa urobil dôležitým, stal sa veľkým národovcom. Aby to ukázal, musí kričať, keď vidí Hlinku: Obeste ho! A všetci Čechovia ho chvália: "To je národovec, to je vlastenec! "A hneď sa mu klaňajú! (Hluk. Hlas: On jest příliš bázlivý, než aby něco takového řekl!) Tak to robili Nemci a Rakušania. A to sú práve tí najhorší ľudia. Aby si ten chlebíček udržal, robí vlastenca, a bohvie čím bol pred tým v minulosti.

Pánovia, ja vás vrúcne a úprimne upozorňujem, zastavte na tejto ceste! a jestliže na Slovensku je nejaká výhoda, tak v prvej rade Slovák má právo na svoje Slovensko, ako ho má Čech vo svojej českej zemi. Nechoďte na Slovensko odobierať Slovákom chlieb a prácu! (Výkřik: Vytlačujte Maďary, a ne Čechy!- Nepokoj.) Všetko sa však nedá zabiť frázami o maďaronstve. Ako Maďari stále hovorili: "panslávi ", tak vy stále hovoríte: maďaróni. Mňa nikto takou frázou nezmyli, ja niesom malé dieťa, aby som sa bál strašiaka a kominíka. Já som už vyriastol z tejto predpojatosti. Ja vás len prosím, abyste na chlebovej podstati v licenciach či trafikách neuchycovali na Slovensku právo Slovákovo!

Ďalej by som ešte chcel upozorniť na jedon princíp. Ja sám ctím legionárov a znám oceniť ich zásluhy, ale nebudem ich vychvaľovať, aby si nikto nemyslel, že sa im obdivujem ako modle. Ale i legionár je občan a človek, nič viac. A tu chcem upozorniť, že starí invalidi, ktorí neboli legionármi, v mene humanity prosia Československú republiku, aby pomáhala invalidom, ktorí sú praví invalidi, a nehľadela pri tom, je-li to legionár, či nie. Pozrite sa len na takého človeka, ktorý nemá ruky alebo nohy, alebo je slepý. Ja by som sa nemohol na to pozerať, že je Nemec, Čech alebo Slovák, práve tak ako by ma v živote nikdy nenapadlo, aby som, než dám žobrákovi almužnu, pýtal sa ho, či je Čech, Nemec alebo Maďar. (Hlas: Vy byste se ptal, jakého jest náboženství!) Nikdy sa nepýtam na národnosť a náboženstvo, tam kde sa musí vzbudiť cit ľudskosti, a nikdy nesmie prijsť do konfliktu hmotná podpora s citmi humanity a ľudským súcitom. I po tejto stránke nechcem uvádzať jednotlivé príklady, viem ich veľa, ktoré ukazujú, že rovnoprávnosti ani v tejto biede niet. Čo sa týka invalidov, pekne prosím, naši slovenskí invalidi sa žalujú, že ich za Rakúska bolo viac procent uznaných za neschopných ako teraz, keď prišla republika, ktorá to procento snížila.

Místopředseda Buříval (zvoní): Prosím pana posl. dr. Jurigu, aby hleděl skončiti!

Posl. dr. Juriga (pokračuje). Takým spôsobom nemožno, prosím, keď máme v rukách moc, rozhodovať o akýchkoľvek licenciách a trafikách. Znova vás prosím, bratia Česi, študujte slovenskú otázku s toho hľadiska, ktoré som vám ukázal, a jestliže bude mať Slovák na Slovensku dosť svojho chleba, tedy bude milovať svojich bratov, ale keď bude hladný a bude videť, že mu bratia jeho právo odpierajú, trebaže hovoria, brat sem, brat tam, predsa len láska deň za dňom mu bude hladom vyhasínať.

Pokiaľ sa týka fráze, že sme bratmi a že sa k nám stále volá: Miluj mňa, miluj mňa, miluj mňa na to odpovedám: Tak sa láska nevydobýva, láska sa dobýva skutkom, chlebom a trpelivosťou. Povie-li sa nám: ty Slováku, ty nás musíš milovať, odpoviem na to: Nemusím, my milujeme vtedy, keď vidíme dobré skutky. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo závěrečné panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Souhlasím s návrhem pana poslance Petrovického, aby podle usnesení sociálně-politického výboru před slovo "legionářům a válečným poškozencům" vsunuto bylo slovo "odborníkům" a naprosto nic proti tomu nenamítám.

Pokud jde o resoluci pana kolegy Pelikána, souhlasím s resolucí a prosím, aby Národní shromáždění resoluci tuto schválilo.

Je zde další resoluce pana kol. dr. Raddy, dr. Lehnerta a Kostky a soudr. Obsah této resoluce v první větě kryje se úplně s usnesením sociálně-politického výboru. Druhá věta zní jistě velmi sympaticky, ale právě ty obavy, které jsem vyslovil, že velmi často ten lokální patriotismus je na škodu těžkým válečným poškozencům, znemožňuje mi, abych se mohl pro tuto resoluci vysloviti.

Místopředseda Buříval (zvoní): Pan posl. Pelikán přečetl resoluci.

Resoluce ta je opatřena náležitým počtem podpisů a je předmětem jednání.

Budeme hlasovati. Změny jsou navrženy panem posl. Petrovickým a těmi pány poslanci, jak bylo oznámeno. Nebude-li námitek, budeme tudíž hlasovati tímto způsobem:

Resoluce navržená výborem sociálně-politickým a vytištěná ve zprávě výborové má pět odstavců. Při prvním odstavci budeme hlasovati nejprve o resoluci pana posl. dr. Raddy, dr. Lehnerta, Kostky a druhů. Nebude-li přijata, hlasovali bychom o resoluci, navržené panem posl. Petrovickým a soudr., které se přizpůsobil pan zpravodaj. Kdyby snad ani tato resoluce nebyla přijata, dám hlasovati podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o druhém až pátém odstavci podle zprávy výborové, poněvadž k nim není podáno pozměňovacích návrhů.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není, budeme tedy podle toho návrhu hlasovati.

Kdo souhlasí s 1. odstavcem resoluce v úpravě pana posl. dr. Raddy, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s tím odstavcem v úpravě pana posl. Petrovického, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, tato resoluce je přijata.

Kdo souhlasí dále s odstavcem 2 až 5 resoluce podle zprávy výborové, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Odstavce ty jsou schváleny.

Tím je schváleno usnesení výboru a odpadá zvláštní hlasování negativní o návrzích dřívějších.

Zbývá nám hlasovat o resoluci posl. Pelikána, k níž se přizpůsobil také pan zpravodaj.

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato resoluce je přijata a tím je druhý odstavec denního pořadu vyřízen.

Přistoupíme k odstavci třetímu, jímž je


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP