Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Ulrich (pokračuje): ... průmyslových a výdělečných podniků obce jest otázkou úplně samostatnou, otázkou sice stejně naléhavou, jako jest tato předloha, ale poněvadž jest to právě otázka úplně samostatná, že bude nutno, aby Národní shromáždění otázkou touto také zcela samostatně se zabývalo a zvláštním zákonem spravování a hospodaření v průmyslových a výdělečných podnicích obcí upravilo. Předloha tato zavádí v zájmu přesnější kontroly a správného hospodaření také ono novum, že poukazování peněz musí býti odděleno od služby účetní a pokladní. To jest zařízení, které dnes beztak v celé řadě obcí, v nichž byl smysl pro zodpovědnost, bylo praktikováno, a jestliže tedy zákonem teď bude normováno, bude tím stanoveno jenom to, co v praksi se již plně vžilo a co se také plně osvědčilo. Předloha ta zavádí pravidelné revise obecního hospodářství. Referentu ústavně-právního výboru nepřísluší, aby řešil otázku, do jaké míry hospodářství v obcích až dosud bylo vedeno správně nebo ne. O této věci mohou býti velmi sporné názory a není sporu o tom, že velice často vyskytovaly se ať již oprávněné nebo méně oprávněné výtky oproti těm, kdož správou obcí se zabývali a hospodářsky obce vedli. Jestliže však předloha teď zavádí pravidelné revise hospodářství obecního, které zejména u obcí větších než se 3000 obyvateli má prováděti vyšší dohlédací úřad svými školenými, odborně vzdělanými úředníky, pak ovšem vyhovuje se jen přání oněch občanských kruhů, které po náležitých a odborně řádně provedených revisích hospodářství obecního volaly, a vyhovuje se tím také jen přání oněch svědomitých zástupců obcí, kteří správu obecních zastupitelstev prováděli. Jest samozřejmou věcí, že revise tyto nesmějí míti jen ráz kontrolní, nýbrž předloha a ti, kdož spracováním předlohy této se zabývali, v prvé řadě měli na zřeteli, že revise tyto musí míti ráz a účel výchovný, ježto těm, kteří budou revisi prováděti, nebude příslušeti jen, aby zjistili správnost nebo nesprávnost hospodaření obcí, nýbrž aby zejména naváděli a zaučovali k řádnému jeho vedení a řádnému účtováni. Obcím revisemi těmito nemá vzejíti nijaké zvláštní vydání, což jest nespornou výhodou proti dosavadnímu stavu, kde obec, která žádala zemský revisní odbor za provedení revise, byla povinna, aby náklady vzešlé z provedení té revise ze svého uhradila. Ovšem předloha ustanovuje, že tam, kde revisí budou zjištěny nepořádky v hospodářství obecním, jest obec povinna výlohy spojené s prováděním a vykonáním revisí uhraditi, naproti tomu dává se však obci právo, aby se hojila na tom, kdo nepořádky tyto zavinil.

Chtěl bych upozorniti, velevážení, na to, že zejména dosah slova "nepořádky a nesprávnosti" jest si třeba náležitě uvědomiti. Tak jako nelze na jedné straně omeziti význam slov "nepořádky a ne-správnosti" na případy vyložené nepoctivosti, tak ovšem nelze zase na druhé straně domnívati se, že účetní omyly a nesprávnosti při účtování mohly by býti takového rázu, které by bylo lze lehko omluviti, ježto zejména v obcích, které mají potřebné úřednictvo, dlužno se takovýmto omylům a nesprávnostem v zanášení a v knihování za každou cenu vyvarovati, a tedy v konkretním případě vyvarovat za cenu takovou, že by ten, kdo nesprávností těchto se dopustil, jestliže by tím obci vznikla nějaká škoda, byl povinen nejen uhraditi škodu, která tím obci vzešla, nýbrž samozřejmě uhraditi i náklady spojené s prováděním revise. Zřizování t. zv. fondů obnovovacích, jimiž se zabrání zejména v takových dobách, kdy obec má potřebu reaktivovat, readaptovat některé větší hospodářské, průmyslové anebo po živnostensku vedené podniky a kdy zejména v dobách tak mimořádných, jako je doba dnešní, mohou finanční náklady, které z toho obci vzejdou, obec nesmírně zatížiti, ano přivésti dokonce naprostý a úplný rozvrat ve finančnictví obce, jest otázkou nejen velmi důležitou se stanoviska hospodaření v obcích, nýbrž myslím, že zejména od kruhů samosprávných bude velmi vděčně uvítáno. Dovolil bych si jenom upozorniti na to, že ovšem fondy takové nemohou býti pouze fondy účetními, fiktivními více méně, a že zejména nemůže býti přivoleno k tomu, aby peněz, které mají býti ukládány pro tyto účelové, obnovovací fondy, mohlo býti potom používáno způsobem jiným. Tak by ovšem účel těchto fondů nejenom úplně mizel, nýbrž mohly by se tím zanésti do hospodaření obecního i velmi četné poruchy a nesprávnosti, které by mohly přivésti obci citelné škody. Jestliže tedy předloha ustanovuje, že takových fondů nesmí býti použito jinak než k účelu naznačenému a ze použití těchto fondů k účelům jiným jest vázáno na souhlas vyššího dohlédacího úřadu, tedy ovšem nečiní nic jiného, nežli že chrání jednak zájmy obce, za druhé zájem všech těch, kdo ze svých prostředků jsou povinni na vydržování obce přispívati. Předlohou touto zavádí se jistá lehkost s disponováním nemovitostí obce. Jestliže dosavadní obecní zřízení předpisovalo, že pro zcizování nemovitostí obce musí býti vždycky souhlas dohlédacího úřadu, předloha rozšiřuje hranice, do kterých obec může nemovitosti zciziti, velmi daleko zejména připouští, že tam, kde jde o odprodej pozemků k účelům regulačním, stavebním, není zapotřebí vůbec souhlasu dohlédacího úřadu a dává tak tedy obci možnost, řekl jsem, jisté lehkosti v disponování nemovitostmi obce.

Ústavní výbor vyloučil toliko volné nakládání s kmenovým jměním. Ústavní výbor byl si vědom plně toho, že otázka kmenového jmění není otázkou úplně rozřešenou. §§ 69 a 68 dosavadního obecního zřízení, obsahující ustanovení o kmenovém jmění, nepodávají přesné definice pojmu kmenového jmění. Otázka sama o sobě je velmi sporná jak theoreticky, tak prakticky. Ústavní výbor byl si spornosti této otázky plně vědom, a jestliže ji neřešil a jestliže ji také nerozřešil, činil tak jedině z těch důvodů, ježto celá předloha tato má jistý ráz provisoria, přechodnosti, a bude úkolem Národního shromáždění, aby při sdělávání nového obecního zřízení otázkou touto znovu se zabývalo a ji definitivně a s platností konečnou rozřešilo. Finanční základna obce bude pro budoucnost znamenitě rozšířena přes to, že jako až dosud z valné části opírati se bude o systém přirážkový. Vyskytovaly se sice ve výboru ústavním a vyskytují se publicisticky vůbec velice četné a někdy i velmi znamenitě odůvodňované návrhy, aby dosavadní systém přirážkový jako finanční základna hospodářství v obcích byl zrušen, aby zejména odstraněny byly všechny nepřímé dávky a aby finanční základna obcí opřena byla o jednotnou, náležitě odstupňovanou daň komunální.

Ústavní výbor byl si také plně vědom a jest si také vědom toho, že zaváděti jednotnou a náležitě odstupňovanou komunální daň znamená úplné přestavění našeho finančnictví, tedy otázku, již nebylo lze ústavnímu výboru vůbec se zabývati a již při poměrech dnešních bylo by těžko řešiti vůbec.

Osnova vládní chtěla jako podmínku pro povolení přirážek k přímým daním, pakli převyšují jistou hranici, stanoviti, že obec jest dříve povinna zavésti veškeré dávky, poplatky a přirážky k daním spotřebním, které předloha tato vypočítává.

Ústavní výbor byl však názoru jiného a stanovil, že je sice obec povinna při dožadování se schválení přirážek vykázati dohlédacímu úřadu, jaké a které dávky zavedla, že však schvalování těchto přirážek nemůže býti závislo od toho, zda obec tu či onu dávku zavedla čili nic.

Zvýšením dohledu k obcím a zejména schvalováním rozpočtu připadá dohlédacím úřadům značné množství agendy.

Ústavní výbor, aby agendu tuto pokud možno ulehčil, vložil do předlohy řadu ustanovení, která mají agendu tuto pokud možno ulehčiti, zejména vyloučil zemskou politickou správu, aby ona do agendy této zasahovala, ježto byl toho názoru, že zasahování její je méně účelné a že vyloučením zemské politické správy z povolování přirážek bude agenda jen urychlena a tím že bude poslouženo jak rychlé práci v obci, tak také v dohlédacích úřadech.

Pokud se týče zavedení působnosti tohoto zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, obsahují §§ 51 a 52, jakož i § 58 podrobná přechodná ustanovení, jimiž tato otázka bude upravena.

Předloha tato také stanoví, o kterých od voláních podle zákona má rozhodovati okresní výbor a v druhé stolici pak župní výbor, a kdy okresní jurisdikční a župní senát, ustanovení, která jeví se býti důležitými zejména proto, aby nedocházelo snad v budoucnosti ke zbytečným kompetenčním sporům a tím k právní nejistotě.

Přijetím této předlohy splní Národní shromáždění jednu část povinností, které vůči našim obcím má a jichž je si úplně vědomo. Bylo by bývalo žádoucno, aby povinnost tuto bylo mohlo splniti dříve. Než to nespočívalo v moci výboru ústavního, který nezameškal ničeho, aby s pracemi svými byl hotov. Jsem přesvědčen o tom, že všichni ti, kdož berou účast na správě obcí, přijetí zákona tohoto uvítají s povděkem. Budoucnost také teprve ukáže, jaké výborné a obcím prospěšné zásady předloha tato obsahuje. Jí budou dány základy řádné správy a hospodaření v obcích a řádně spravovaná obec jest i základem řádně řízeného a spravovaného státu. Doporučuji proto jménem ústavního výboru předlohu tuto slavné sněmovně k schválení. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodajovi za výbor rozpočtový, panu posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Téměř po třech letech úsilovného volání našich samosprávných svazků dochází konečně cestou parlamentární k praktickému řešení sanace obecních financí, mezitím co sousední Německo a Rakousko otázku tuto na prospěch svých obcí již dávno rozřešilo.

Předloha zákona právě projednávaná nesměřuje však toliko k sanaci obecních financí, nýbrž zavádí značnou měrou právo kontroly, prováděné státními orgány nad obcemi. Ne bezpodstatně pronesl svého času křesťansko-sociální poslanec na říšské radě rakouské Bělohlávek okřídlená slova: "Dá-li stát obci pětník, chce jim ihned za zlatku poroučeti".

Není pochyby o tom, že předloha o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a mest s právem municipálním, dávajíc státním orgánům správním nejen právo kontroly, nýbrž i v četných případech právo rozhodování, znamená citelné omezování samosprávy. Moderní a řádně spravovaná obec jako zřízení veřejné nesmí se obávati žádné kontroly a tím méně se jí brániti. Jsou však na místě obavy před zbyrokratisováním samosprávy a ještě větším stížením beztak málo pružné její administrativy. Proto také oba dva výbory, jak ústavní tak výbor rozpočtový, se snažily četná ta nebezpečná ustanovení předlohy jednak odstraniti, jednak zmírniti a předkládají tuto proti původnímu znění vládnímu značně změněnou předlohu sněmovně ke schválení.

Pomoc, která se touto předlohou, jakož i předlohou tisk 1398, o níž bude referovati kol. Malypetr o přídělech některých státních daní samosprávným celkům, obcím dostává, nebude znamenat opravdovou sanaci zbědovaných financí obecních, nýbrž nanejvýš odvrácení katastrofy, před níž se obce následkem poměrů válečných a poválečných ocitly. O sanaci mohlo by býti mluveno tehdy, kdyby se podařilo obce a okresy vymaniti z nesmírných dluhů, jimiž budou zatíženy celé budoucí generace.

Naše obce, zejména pak obce velké a obce průmyslové, žily dosud a zvláště ve válce na dluh. Veliká statisícová a milionová válkou způsobená vydání účtovala se většinou na konto válečných výdajů, které se kryly půjčkami, jinými slovy, obce, nechtíce zvyšovat přirážek, vypůjčovaly si na režii a správní náklady a půjčky snědly jednak v domnění, že jest správno zatěžovati břemeny válečnými také budoucí pokolení, jednak v nesprávném předpokladu, že po skončení války bude možno nějakým způsobem tyto výdaje refundovati. Poválečné poměry dolehly však na obce daleko tíživěji nežli doby válečné. Po celou válku odkládaná vydání na opravy k udržování budov, zařízení obecních podniků, nutné obnovování strojů a inventáře musila konečně býti novými obecními správami jakožto neodkladná za několikanásobně vyšší ceny realisována. Platy úředníků a zaměstnanců obecních v poměru k stále stoupající drahotě musily se upravovati. To však nebylo vše. Vedle nesmírných výdajů na přenesenou působnost, z níž zejména aprovisace vyžádala si enormních nákladů, vedle velikých vydání na přechodné ubytování vojska, na které na příklad město Plzeň doplatilo za válečná léta v hotovosti 2,300.000 Kč, byla to četná usnesení Národního shromáždění, jimiž jednak dosavadní slabé prameny a příjmové obcím byly odejmuty jednak nová těžká břemena na ně uvalena. Tak na příklad zrušením nepopulární daně z vyššího služného připraveny byly zejména velké městské obce o miliony na obecních přirážkách. Naproti tomu uloženo obcím placení moučné dávky, nové náklady na obecní knihovny; zákony o drahotních přídavcích pro zaměstnance znamenaly pro obce milionová vydání.

Největší zatížení obecních financí způsobeno bylo však zavedením uhelné dávky, která byla příčinou enormního stoupnutí nákladu na školy, humanitní ústavy, obecní vodárny, zdražila neobyčejně náklady na vlastní správu a zatížila všechny obecní podniky. Nebylo nejmenšího ohledu k oněm českým obcím, které za stát nesou vedle osobních i věcné náklady na střední školy, a kde vytápění školních místností participuje největší číslicí. Uvážíme-li, že z 72milionového rozpočtu města Plzně činí náklad na platy zaměstnanců a náklad na uhlí celých 40 mil. Kč, pak nechť se nikdo nediví, že potřeba v obecních rozpočtech mimořádně stoupla. Příčina netkví v nehospodárnosti, jak se často tvrdí, nýbrž v těchto okolnostech obcemi často nezaviněných. Nechci paušalisovati, tu a tam zaplatil se také "Lehrgeld", ale to jest nepatrný zlomek percentuální, který nepadá na váhu.

U nás přehlíží se skutečnost, že dnešní obec není již obcí z let šedesátých, že není již pouhým osobním svazkem lidí, spojených zájmy místními a obyčejnou správní jednotkou, nýbrž že stala se ve veřejném organismu správním první instancí, jíž také podle toho přináleží veliké, těžké a přečetné úkoly. V malých poměrech, z nichž obecní řízení vzniklo, nebylo možno vyjasniti si důsledky, k nimž se vymezením různých oborů činnosti obce dojde. Dnešní obce nesou na svých bedrách taková břemena, o nichž zákonodárce z dob bachovských nemohl míti představ. Výdaje obcí vyrostly ve velikou řeku, zdroje jejich příjmů zůstaly však malým potůčkem. Obec nemůže své výdaje říditi podle svých příjmů, nýbrž musí hledati příjmy podle svých výdajů. Tudíž opak toho, co jest platnou zásadou v hospodářství soukromém. Obce byly však až dosud odkázány opatřovati krytí svých a v přenesené působnosti jim ukládaných výdajů na úzký rámec dnešním poměrům naprosto nevyhovujícího obecního zřízení. Rakousko již ve válce zesilovalo své prameny příjmové válečnými přirážkami k daním. Po Rakousku převzal tento způsob zdaňování poplatníků i náš stát. Avšak tyto válečné přirážky, které nebyly ničím jiným, než-li zvýšením daní, vyrovnávajícím zmenšení kupní síly koruny, nesměly býti pojaty do daňové základny pro vyměřování přirážek obecních. Stát své příjmy rozmnožoval, obcím však toto právo upřel. Tyto byly povinny respektovati znehodnocení valuty tam, kde šlo o věcné i osobní náklady, odepřelo se jim však právo použíti této zásady při opatření příjmů. Důsledek musil se objeviti ve velkých nekrytých schodcích obecních rozpočtů, k jejichž úhradě nestačilo zvyšování přirážek, vymýšlení všech možných, častokráte až exotických dávek obecních. Téměř žádná z větších městských obcí neobešla se ani v poválečných létech bez značnější výpůjčky ke krytí rozpočtového schodku, jestliže nechtěla své přirážky stupňovati do nemožností a nebylo-li její správě lhostejno, že by vysokými přirážkami znemožnila jakékoliv podnikání, zejména podnikům veřejně účtujícím, u nichž na četných místech daně a přirážky jsou číselně vyšší, než-li bilančně vykázaný čistý zisk. Tato okolnost nemůže samozřejmě přispěti u těchto poplatníků k povznesení berní morálky. Tento stav je dále neudržitelný, velké obce nemohou enormními přirážkami vyháněti živnostníka, průmyslníka a obchodníka ze svého obvodu, ale ony nemohou si také na krytí běžných výdajů vypůjčovati. Bylo by to hospodářství bankrotáře.

Obce snědly by v několika málo létech celá svá kmenová jmění, pokud je kde ještě mají, nehledě k tomu, že vypůjčují si korunu špatnou a v dobré budou dluhy platit. Pomoc, pokud se jí obcím podle sanačních zákonů má dostati, přichází skoro již po dvanácté hodině. Sanační zákony vejdou v nejlepším případě v účinnost teprve dnem 1. října t. r., takže příjmy jim podle nich přikázané budou se omezovati toliko na čtvrtinu letošního roku. Obce při sdělávání obecních rozpočtů na správní rok 1921 počítaly s výnosem celoročním a kalkulovaly s ním při úhradě rozpočtových schodků. Nemohly tu tušit, že vinou politických poměrů v parlamentě tato tak důležitá otázka odsunuta bude o celé tři čtvrti roku. Tak se octly obce v katastrofálních poměrech finančních, nemajíce častokráte ani na nutné platy zaměstnanců a na platy vázané lhůtami. Vedle toho zůstávají v rozpočtech obecních neuhražené milionové schodky a nikdo neví, jak a z čeho budou pro letošní rok kryty.

Tak mají pro rok 1920 po zavedení vysokých přirážek a četných dávek nekryty tyto částky, jichž úhradu očekávaly od sanačního plánu státního v domnění, že zákony sanační počnou působiti počátkem roku 1921:

Tak vypadá finanční stav našich obcí po očekávaných příjmech ze všech dávek téměř dosud nepovolených a vysokých přirážek také do té doby neschválených následkem zákroků ministerstva financí, směřujících k ochraně poplatníků před vysokými přirážkami samosprávných svazků. Toto ministerstvo dalo totiž kategorický příkaz zemským finančním úřadům, aby znemožňovaly povolení přirážek, jestliže tyto - počítajíc přirážky všech samosprávných těles, t. j. přirážky obecní, školní, okresní, zemské, obchodní a živnostenské komory - činí více nežli 600%. Opatření toto znamená takovou závoru pro hospodářství obecní, kterou - kdyby tento stav nejistoty měl potrvati dále zastavuje se činnost obcí vůbec. Vláda obcím ještě nic nedala, ale již činí opatření, kterým zastavuje jejich dosavadní zdroje příjmů.

Chápu ohledy vlády k zájmu poplatnictva, ale také obce hodny jsou ohledu stejného. Není z 99 případů vinou obcí, jestliže se octly ve finanční kalamitě. Jsou-li zde, mají právo na život. Není důstojným stavem, musí-li se obce dožebrávati neustálými intervencemi u státních úřadů povolení té nebo oné dávky k úhradě rozpočtového schodku.

Proto ze jenom vítati některá ustanovení předlohy, jimiž staví se hospodaření obcí na pevnější podklad a do značné míry odstraňuje se stav nejistoty.

Výbory ústavní a rozpočtový změnily podstatně vládní předlohu, která v některých ohledech kontrolních šla tak daleko, že suspendovala samosprávu, a vyměřily státu tolik vlivu na správu obcí, kolik je toho s hlediska nutného dozoru, pořádku a jednotnosti správy potřebno.

Předlohou upravují se prameny příjmové a náklady výdajové pro obce, stanoví se zásady budžetování a vymezuje zodpovědnost za hospodářství se svěřeným jměním, při čemž šetřeno je základních zásad samosprávy.

V ohledu preventivní kontroly pozdraviti lze ustanovení § 15, jímž odděluje se právo poukazovací od služby účetní a pokladniční.

Rovněž tak lze nazvati světlou stránkou předlohy ustanovení, týkající se účetnictví obecního nejen pro vedení důchodu a fondů obecních, nýbrž zejména pro obecní podniky výdělečné, jichž knihy vedeny byly pohříchu až dosud ve většině případů účetnictvím kameralistickým, které hodí se sice pro hospodářství peněžní, v němž účtuje se náležitost a platba, nikoliv však pro podniky, ve kterých je co činiti s účty těžebními a zůstatkovými.

Novotou v předloze je ustanovení § 21, jímž zavádí se fondy obnovovací.

Dosud právě vinou kameralistického účetnictví, jehož užívalo se i k vedení průmyslových podniků, nebylo možno prováděti a v evidenci vésti odpisy na upotřebení strojů a zařízení; nebylo také pohotově přehledu o investovaných kapitálech, poněvadž při tomto systému účtování vyměňují se účetní knihy každého roku. Důsledkem toho bylo, že se neodpisovalo a případně odepsané částky do fondů obnovovacích neukládaly, z čehož resultovalo, že když pak v podniku obecním bylo nutno obnoviti stroje, zařízení, nebo zničenou pec v obecní plynárně nahraditi novostavbou, musel se statisícový ano i milionový náklad vložiti do rozpočtu obecního. Toto mělo pak v zápětí za následek enormní stoupnutí přirážek. Zavedením obnovovacích fondů zavede se do stavu obecních přirážek žádoucí stabilita a do podniků pořádek.

Velmi důležitým ustanovením je § 27, podle něho je možno, aby obec předepsala podnikům, majícím v ní své sídlo nebo provozovnu, nebo protože v ní bydlí veliký počet zaměstnanců takového podniku ze sousední obce, zvláštní příspěvky. Toto ustanovení opírá se o skutečnost, že obcím, protože v nich takový podnik má své sídlo, nebo bydlí v ní značná část dělnictva, vznikají četné povinnosti finanční jako: náklady na chudinství, komunikaci, zdravotnictví, potřeby kulturní, policii bezpečnostní a požární atd., a že jest proto odůvodněno, aby takové podniky na tato vydání také něčím přispívaly, zejména jde-li o podnik, který v obci daně neplatí. Podnikům pak bude placení takovýchto příspěvků výhodnější, poněvadž nebudou započítávány do základny zdaňovací, jak jest tomu u přirážek.

V § 32 předlohy vzat byl náležitý zřetel k podnikům s veřejným účtováním podle hlavy II. zákona o dani výdělkové. Podle tohoto ustanovení smí na příště daň se všemi přirážkami zabrati nejvíce 80% v bilanci vykázaného čistého zisku, takže podniky tyto nebudou nuceny sahati na reservní fondy, případně i závodní kapitál, jak bylo tomu dosud, jestliže chtěly zaplatiti daně a přirážky, čímž prosperita i existence podniku byly ohrožovány. Takovéto zatížení mohl snad podnik vydržeti jednou, v nejlepším případě dvakrát, ne však již po třetí. Ovšem omezení zatížení daňového nemůže se díti jen na účet financí samosprávných, nýbrž musí se rovnoměrně rozvrhnouti i na stát.

§ 35 upravuje způsob vybírání samostatných dávek obecních a zabezpečuje současně časnější vyřízení žádostí za povolení dávky, nežli bylo tomu dosud. Jestliže se vyšší dohlédací úřad do tří měsíců ode dne, kdy k němu žádost za povolení dávky v rámci vzorných pravidel usnesené došla, nevyjádří, platí dávka za mlčky povolenou a usnesená pravidla za schválená. Tím odstraňuje se stav nejistoty, kterým byly obce připravovány do citelných škod.

Předloha tato není sice ideálem dokonalosti, jest ji pokládati za provisorium do té doby, nežli budeme moci odhodlati se k energickému kroku a provésti dokonalé uspořádání financí obecních podle přesných zásad, vyslovených v resoluci přijaté na sjezdu Svazu českých měst a reklamovaných přečetnými peticemi čsl. obcí, zaslanými presidiu této sněmovny. Jest však přece proti dosavadnímu stavu krokem ku předu a proto doporučuji ji jménem výboru rozpočtového ku přijetí s tím, že po stránce rozpočtové nemám námitek, poněvadž vzniklé náklady uhraženy budou novými zdroji příjmů. (Výborně! Potlesk.)