Středa 3. srpna 1921

Začátek schůze v 6 h. 50 min. večer.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

191 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Beneš, dr. Brdlík, dr. Fatka, dr. Hotowetz, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Šusta; odb. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha.

Předseda (zvoní): Zahajuji 80. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na tento týden udělil jsem posl. Mlčochovi pro onemocnění v rodině.

Byla provedena změna ve výboru. Žádám o její sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců komunistické strany vysílá do výboru sociálně-politického za posl. Hakena posl. Toužila.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto interpelace:

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 2722. Interpelace posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů ministru pro věci zahraniční u účasti Československa na listinovém případu Schuller-Sullay.

Tisk 2723. Interpelace posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů ministru vnitra o provedení zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., jímž se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob, konajících činnou službu vojenskou.

Tisk 2725. Interpelace posl. dr. Hanreicha a druhů ministru financí, že exekuční žádosti zemského inspektorátu zemských dávek v Praze projednávají se ryze česky.

Předseda: Došly od vlády tyto spisy: Žádám o jejich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Předsednictvo ministerské rady zasílá přípisem čís. 24171/21 ze dne 2. srpna 1921 vyjádření ministerstva spravedlnosti k resoluci vybízející k předložení návrhu zákona, jímž se umožňuje přeměna společnosti s ručením obmezeným ve společenstvo podle zákona z 9. dubna 1873 bez řízení likvidačního.

Předseda: Postupuji výboru dopravnímu a rozpočtovému na vědomí.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Přípisem ze dne 2. srpna 1921, čís. 2371/685 S za sílá předsednictvo ministerské rady k dodatečnému schválení nařízení ze dne 21. července 1921, kterým se upravuje užívání pozemků za podíl jich naturálního výnosu v Podkarpatské Rusi.

Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému.

Dále přikázal jsem výboru pro průmysl, obchod a živnosti, výboru rozpočtovému a výboru dopravnímu zprávu posl. dr. Hodži a dr. Noska o VII. mezinárodní parlamentární konferenci obchodní v Lisaboně.

V imunitních věcech došly tyto spisy:

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Okresní soud v Chomutově, odd. III. přípisem ze dne 30. července 1921, č. j. U 908/21-2 žádá za souhlas k stíhání posl. Kaufmanna, poněvadž rušil úřední výkony.

Předseda: Přikazuji výboru imunitnímu.

Přistupuji k dennímu pořadu dnešní schůze, a to k pokračování rozpravy o

l. zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1196), kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713).

Uděluji slovo poslednímu řečníku zapsanému, jímž je pan posl. Čermak.

Posl. Čermak (německy): Ctěné dámy a pánové! První slovo, které musím v této sněmovně po včerejších událostech pronésti v zájmu cti a vážnosti této sněmovny, jest nutný protest proti tomu, co se zde včera stalo. Klub něm. sociálně demokratických poslanců zabýval se událostmi včerejší schůze a pověřil mě úkolem, abych podal slavné sněmovně toto prohlášení našeho klubu:

K četným dřívějším násilnostem českých legionářů v různých městech Československého státu přistoupily poslední dobou surové výtržnosti národnostně poštvaných Čechů a legionářů v Ústí n. L. a v Postoloprtech. Chodci byli bezdůvodně zástupy ozbrojených českých vojáků i osob civilních přepadáni, zraněni a násilným způsobem rozháněni. V Ústí n. L. obrátil se zfanatisovaný dav i proti městské policii a skutečně ji napadl. Avšak výtržnosti v Postoloprtech nabyly nebezpečného rázu obzvláště tím, že sta ozbrojených výtržníků bylo dopraveno z Loun do Postoloprt automobily a zvláštním vlakem, jejž přistavila státní železniční správa.

Klub poslanců německé sociální demokratické strany dělnické co nejrozhodněji protestuje proti stále se opakujícím terroristickým aktům a v plné míře činí za to odpovědnu vládu. (Výkřiky.) Její pasivní chování vůči takovýmto výtržnostem je vždycky jen pobídkou k novým národnostním přehmatům, k novým českým výtržnostem. Německý lid s rostoucím rozhořčením pozoruje, že je bez ochrany vydáván v šanc těmto útokům. Tak zvaná autorita vlády selhává vůči těmto odbojníkům, parlamentní projednání takovýchto případů se hledí vším uměním parlamentní režie vždy a vždy jen oddáliti, ne-li vůbec znemožniti. (Souhlas na levici.) Tak se i uvnitř parlamentu neblahým způsobem přiostřují národnostní protivy, tak bylo vytvořeno ono ovzduší, jež vedlo k tak politováníhodným, parlamentarismus snižujícím srážkám, které se sběhly ke konci poslední schůze poslanecké sněmovny. Ať už se jakkoli posuzují hlomozné projevy německého parlamentního svazu ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny, prostředky, jichž použily strany většiny a předsednictvo této sněmovny k zdolání hlučící oposice, nutí k nejostřejšímu protestu.

Konstatujeme, že se o těchto opatřeních přes energické varování p. místopředsedy dr. Czecha v předsednictvu jednalo. Vedle bezohledného použití ostatních, s duchem demokratického parlamentu neslučitelných ustanovení jednacího řádu, předsednictvo se neostýchalo přibrati si ku pomoci i hrubou přesilu většiny.

Předseda (zvoní): Žádám pana poslance, aby se držel věci! Projednáváme zprávu o všeobecné dani z převodu statků.

Posl. Čermak (pokračuje): Palčivá hana stala se skutkem, že totiž parlamentní stráž vtrhla do zasedací síně a že směla vložiti ruku na svobodně volené zástupce lidu a brachiálním násilím je ze síně vyvléci. Parlament byl tím potupen, jeho vážnost hluboce zdeptána.

Předseda (zvoní): Volám pana poslance za tato slova k pořádku. (Posl. Hillebrand [německy]: Nikoli, je to čest, když parlamentní stráž zakročuje! Hluk. Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Posl. Čermak (pokračuje): Bylo to hanebným výsměchem všem zvyklostem parlamentní svobody. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Čermak (pokračuje): Poslanci německé sociálně demokratické strany dělnické co nejrozhodněji protestují proti tomuto použití brutální moci, proti zneuctění lidového zastupitelstva, zůstanou neúnavnými žalobci těchto zahanbujících method. Budou pokračovati v tuhém a energickém boji proti jednacímu řádu, jehož policejní duch vylučuje spořádané parlamentní poměry. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Malypetrovi.

(Hluk.) Prosím o klid!

Zpravodaj posl. Malypetr: Slavná sněmovno! Při projednávání osnovy zákona o všeobecné dani z obratu byli jsme svědky debaty, která zajisté nijak nepřispěla ku povznesení vážnosti... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Malypetr (pokračuje): ... tohoto slavného sboru (Výborně! Potlesk), a jestliže panem předešlým řečníkem při předčítání jeho prohlášení byla zdůrazňována příčina tohoto zjevu v našem parlamentě, je potřebí, aby bylo řečeno, že podstatná část viny na rozčilení, které stupňuje se v tomto slavném sboru až do takových zjevů jako včera, spočívá v tom, že celá řada pánů kolegů při německých řečech užívá poznámek takového cynického rázu a mnohdy také téměř bezedných drzostí, často národ československý hluboko urážejících, že bychom nesměli míti v žilách krve, nýbrž jenom vodu, abychom to mohli klidně snésti. (Výborně! Potlesk.)

Pokládám za svou povinnost s tohoto místa upozorniti, že zanášením takovéhoto tonu do parlamentních debat, musí potom vzniknouti to, co vzniklo včera. Je třeba všemi stranami této sněmovny hluboce toho litovati a prohlašuji při této příležitosti, že jsme si plně vědomi, že se strany české nestalo se nic, co by bylo zavdalo k tomu podstatné příčiny. (Výborně!)

Slavná sněmovno! Dokud budou politikové němečtí ve své veřejnosti zdůrazňovati nebo uplatňovati přesvědčení o tom, že jsou v republice naší utiskováni tím, že stát náš odstraňuje to, co bylo nadprávím německé menšiny ve starém Rakousku, a přivádí obyvatelstvo německé na stav úplné rovnoprávnosti s obyvatelstvem českým, dokud bude se tradovati v německé veřejnosti přesvědčení o tom, že by bylo možno, aby v republice Československé byl jen jediný kouteček, na němž by se občan tohoto státu národnosti československé nesměl cítiti doma jako rovnoprávný občan, do té doby bude, slavná sněmovno, těžko mluvit o nějaké věcné spolupráci s politiky, kteří takto smýšlejí. (Výborně!)

Pokud osnovy samé se týče a jejího provádění, je při doslovu zpravodajově úloha dosti lehká. Osnova sama věcně se poměrně velmi málo kritisovala, byla pronesena řada politických řečí, byla pronesena řada stížností na státní hospodářství a jeho finanční správu, na těžké zatížení poplatnictva různými berněmi a bylo poukazováno na prostředky, jichž by bylo potřeba použít, aby v budoucnosti nebylo poplatnictvo více zatěžováno. Ale na jednu věc bylo při všech těch řečech téměř úplně zapomenuto, a to k čemu má sloužiti tato nově zvýšená daň z obratu a z převodu statků; bylo pořád jen zdůrazňováno, že poplatnictvem mají býti přinášeny neobyčejně těžké oběti pro fiskus státní, kdežto v tomto případě žádá se od poplatnictva, aby přinášelo nové oběti, aby byly ozdravěny resp. zlepšeny finance samosprávných svazků.

K osnově a jednotlivým jejím ustanovením byla podána řada pozměňovacích návrhů, z nichž největší část byla již předmětem jednání v rozpočtovém výboru a byla projednána velmi obsažně a věcně a z nichž také některé byly rozpočtovým výborem přijaty. Při látce tak neobyčejně obsáhlé a takového dosti hlubokého dosahu je nutno míti na paměti, že pozměňovacími návrhy na změnu toho kterého paragrafu, mnohdy jen ad hoc podanými, by se porušila struktura celého zákona neb ustanovení celé kapitoly nebo by se utvořil průlom do určitého směru, kterým zákon zatěžuje tu neb onu skupinu dodávek zboží ať při všeobecné dani nebo přepychové a mohlo by se dále rozšířiti to, čemu chtěla osnova zákona zavříti dvířka, totiž obešel by se zákon. A tu při kritice toho, zdali zpravodaj anebo výbor doporučuje nebo nedoporučuje přijmouti takové pozměňovací návrhy, je potřebí, aby sněmovna byla toho pamětliva.

Pokud se týče návrhů pozměňovacích - o nichž přece jen je třeba se zmínit, a to již také z toho důvodu, aby byl podán znovu důkaz, že většina této sněmovny neodmítá plodné spolupráce kterékoliv parlamentární skupiny zmiňuji se zejména o pozměňovacím návrhu k paragrafu 1 odst. 4, kterým se obmýšlelo aby byl škrtnut tento 4 odstavec. Je potřebí, aby slavná sněmovna si uvědomila, jak daleko by to mohlo vésti, kdyby takovýto, na pohled snad dosti dobrý návrh byl přijat.

Odstavec 4 totiž zní (čte):

"Dani jsou podrobeny nehledíc na úplatnost dodávky a výkony mezi různými závody téhož podniku (§ 6) a dodávky a výkony mezi souvislými podniky a závody téhož majitele. Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem zemědělství a ministerstvem obchodu vymezilo pro jednotlivá odvětví výroby rozsah této daňové povinnosti."

Tedy, kdyby podle podaného návrhu toto ustanovení se škrtlo, mělo by to za následek, že takovéto dodávky mezi podniky, patřící témuž majiteli a provádějící různé stupně výroby při určitých druzích zboží, byly by této daně úplně prosty. Přirozeně následek toho by pak byl, že by všecka výroba, která je rozčleněna na několik do sebe technicky úplně uzavřených celků zpracování toho kterého výrobku, suroviny nebo mezivýrobku, měla snahu skoncentrovati se do rukou jednoho majitele, aby potom tímto způsobem ušla této dani, která jinak se platí, když takováto výroba v různých stadiích zpracování toho kterého předmětu se provádí u jednotlivých samostatných podnikatelů.

Je pravda, že je potřebí počítati s moderním rozvojem průmyslu a celého národního hospodářství, že účelná koncentrace výroby jest velmi často zdravá a potřebná a že může zejména přispěti ke zlevnění toho kterého tovaru. Ale na druhé straně zase je třeba pamatovati na to, že by to byl těžký hřích proti těm kterým druhům podniků, proti těm jednotlivým podnikům samostatným, které by touto uměle podporovanou koncentrací výroby byly přivedeny úplně o všecky základy své existence.

Já jsem již v úvodních slovech projednávané osnovy zákona poukázal na toto ustanovení bodu 4, § 1, které jistě na první pohled - řeknu to upřímně nevypadá zvláště pěkně, a to tím, že v zákoně samém, už v jeho prvém paragrafu se praví, že jedno jeho ustanovení nabude platnosti až teprve nařízením příslušného ministerstva bude v platnost uvedeno. Ale věc sama, o níž v tomto případě jde, je právě tak důležitá a tak různá v jednotlivých oborech, v nichž tyto dodávky zboží se dějí, že nelze ji sebe delším jasným ustanovením zákona vystihnout, aniž by se nezpůsobily tyto škody nebo aniž by se nepodporovaly ty příležitosti koncentrační výroby na úkor těchto menších výrobců docela nezdravě a neoprávněně. Je tedy třeba určité pružnosti a této pružnosti bylo doposud užíváno v míře pokud možno nejširší. Ministerstvo totiž doposavad nepoužilo ani tohoto zmocnění, daného tímto odstavcem čtvrtým, takže nynější stav je vlastně ten, že tyto mezidodávky jednotlivých tovarů na této cestě svého pracování v konečný výrobek jsou daně prosty.

Ale v nynější době, kde začíná se poněkud ostřejší konkurenční zápas ve volném obchodu s tovary zejména průmyslovými, začíná se objevovati škodlivost, že toto ustanovení je doposavad úplně sistováno. Škodlivost tato jeví se tím, že zejména v textilním průmyslu určité samostatné podniky této mezivýroby jsou zdaňovány, kdežto podniky koncentrované v rukou jednoho majitele zdaňovány nejsou.

Při projednávání této věci ve výboru bylo velmi pečlivě o tom uvažováno a ministerstvo bylo vyzváno, aby předložilo výboru zásady, jimiž se chce říditi při vydání nařízení, které by užití tohoto ustanovení paragrafu 1, odstavec 4 zavedlo.

Při projednávání zásad se přišlo k tomu, že právě při průmyslu textilním je třeba cestou nařizovací učiniti toto opatření, a opatření to bude provedeno způsobem jedině možným, totiž paušalováním této daně, při němž tyto nesrovnalosti budou odstraněny.

V § 1 jsou dělány návrhy, kterými se obmýšlí, aby naturální dávky dělníkům anebo zaměstnancům, které se vezmou z vlastního podniku, byly daně z obratu zproštěny. Já rovněž v jednáních jsem poukázal na to, že osnova zákona jasně ustanovuje, že toto zproštění nepřiznává, totiž, že vlastní předpoklad jednání je fingovaný převod do hospodářství podnikatelova, výdělečného a pak teprve v jeho hospodářství spotřební, a že teprve tento druhý převod dodávky je zproštěn daně. V této věci je dnes úplně jasno a ministerstvo financí proti dalším požadavkům v tomto směru, kladeným už ve výboru, stavělo se dosti ostře z prostého důvodu sociální spravedlnosti. Není dosti dobře možno takovým nějakým ustanovením podporovat anebo daně zprošťovat určité skupiny poplatnictva, a na druhé straně postaviti všechny ostatní poplatníky do nevýhody, aby se nemohli nižádným způsobem této daně zprostiti; tedy musí tuto daň za všech okolností platiti.

Tedy tato okolnost úplné berní spravedlnosti vedla také ministerstvo financí v rozpočtovém výboru k tomu, aby při odstavci 15, § 4 - na základě kterého ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem obchodu, po případě s ministerstvem zemědělství zprostiti dodávky nebo výkony, které provádějí v mezích svých stanov pro své členy svépomocné organisace podnikatelů, aby jim zprostředkovaly společný nákup surovin a pomocných látek anebo prodej surovin a výrobků, jestliže tyto organisace pracují pouze za náhradu režijních výloh - aby tyto výhody vztahovaly se na takové organisace svépomocné, které jsou organisacemi obchodními a které provozují soukromé a opravdové obchody a nahražují tak plně obchodnictvo soukromé. O tomto požadavku bylo velice podrobně debatováno v rozpočtovém výboru a také při projednávání § 7 většina přišla k tomu přesvědčení, že zákonodárce nemůže se tu opět stavěti na stanovisko různého nazírání na dvě skupiny poplatníků, a to na skupinu těch, kteří zprostředkují činností obchodní podnikání v oboru své samostatné činnosti obchodnické, a na skupinu těch, kteří touto obchodní činností zprostředkují podnikání ve formě družstevní.

Tu tedy je potřebí uznati, že opravdu by to bylo přímo zvýhodňováním tohoto způsobu podnikání, kdyby toto podnikání mělo býti daně zprošťováno, a není divu, že kruhy podnikatelské, majitelé soukromých podniků v oboru obchodu, velmi ostře postavili se proti tomu, aby toto zvýhodnění nebylo tu neoprávněně poskytováno.

Další, nově podaný a ve výboru doposud neprojednaný návrh poslance Hellera a soudr. obmýšlí změnu v 5. odst. § 1, který má býti doplněn takto (čte): "Dani však nepodléhá, co se vezme z vlastního podniku k plnění naturálního výměnku a ke stravování zemědělských výpomocných dělníků (sluhů) v drobných a středních zemědělských podnicích."

Přiznávám otevřeně, slavná sněmovno, že mně je dosti těžko osobně proti tomuto návrhu mluvit, a je přece jenom zase nutno uznati že jedině ustanovení § 1, tak, jak je v zákoně navrženo vyhovuje úplné a naprosté spravedlnosti zákona oproti všem poplatníkům.

Další pozměňovací návrhy mají často opravdu jen ten úmysl, aby se prokázalo, že navržená osnova zákona tomu kterému navrhovateli nepřipadá snad dosti dokonalou a věcnou, mnohdy však v návrzích samých není obsaženo zvláštní změny.

Některé návrhy také jsou podávány jedině proto, aby udržela osnova některá ustanovení původně předložené osnovy, tak zejména pokud se týká dodávek veřejných svazků a obcí, kde v původní osnově byly zproštěny dodávky elektřiny a plynu obcemi a veřejnými svazky, kdežto v předložené osnově tyká se zproštění to jen takových dodávek plynu a elektřiny, které se dějí pro veřejné osvětlování.

Bylo by zbytečno, abych slavnou sněmovnu unavoval tím, že bych nově odůvodňoval, proč většina výboru postavila se zamítavě proti některým návrhům, a znovu tyto důvody zde uváděl, ale přece jenom o některých návrzích nově podaných, jichž dosah beztak zdá se býti nemalý, mám za svou povinnost se zmíniti. Tak týká se zmínka moje návrhu p. posl. Kostky a soudr., kterým se obmýšlí, aby bylo zákonem ustanoveno zproštění daní těch dodávek, které se dějí na základě cla prostého řízení zušlechťovacího nebo záznamného tím způsobem, že suroviny a polotovary dovážejí se do tuzemska a po zušlechtění a zpracování opět se vyvážejí. V těchto případech jest pracovní výkon v tuzemsku prost daně z obratu.

Všeobecné zproštění při takovémto řízení, při takovémto druhu dodávek by bylo velmi nebezpečné, kdyby se do zákona vložilo, a je potřebí upozorniti, že odst. 14 § 4 tomu, co pan navrhovatel obmýšlí, téměř úplně vyhovuje, neboť podle něho může ministerstvo financí v případech zvlášť ohleduhodných po slyšení ministerstva obchodu, obchodních a živnostenských komor, Československé živnostenské rady atd., po případě zemědělských rad poskytnouti úlevy a zprostiti vývozní nebo dovozní podniky. Zde tedy jest jasně řečeno, že právě pro vývoz prostým povolením ministerstva financí je možno vyhověti tomu, co panem navrhovatelem jest obmýšleno.

Dalším doplňovacím návrhem p. posl. Kostky se obmýšlí, aby v oněch okresích, v nichž jest obvyklá domácí výroba, byly stejným způsobem zproštěny dodávky a pracovní výkony drobných živnostníků, t. j. t. zv. mistrů, kteří dostavše zálohu pracují pro dodavatele, obchodníky a jiné podnikatele. Tento návrh má býti doplňkem odstavce, v němž se mluví o domácích dělnících. K tomu je potřebí říci, že toto zproštění ve velmi širokých mezích se již praktikovalo dosavad platným zákonem, zejména v oboru průmyslu, na nějž pan navrhovatel ve svém návrhu klade velký zřetel, totiž ve výrobě sklářské, a bude také jistě provedeno v budoucnosti. Podrobné ustanovení o tom bude obsaženo v prováděcím nařízení.

Z ostatních návrhů, které nebyly projednávány ve výboru, je potřebí zmíniti se o návrhu resoluce, kterou má býti odstraněno to, co páni navrhovatelé pokládají za nespravedlnost, totiž zdaňování t. zv. komisionářů, kteří ve skutečnosti opravdovými komisionáři nejsou, z celého obratu dodávky jimi zprostředkované, a požaduji, aby v takových případech byla zdaněna jen provise jednatelská, kterou tito komisionáři, ve skutečnosti jednatelé nebo agenti, za zprostředkování obchodu dostávají.

O resoluci samé se vyslovím až před hlasováním o jednotlivých podaných resolucích.

To jsou hlavní změny s opomenutím některých; na příklad, má se vynechati slovo "cizozemský" v jednom paragrafu, kdežto v ostatních paragrafech se nenavrhuje vynechati tohoto slova. Tyto změny byly projednány ve výboru a můj úkol může býti skončen tím, když doporučím sněmovně, aby osnovu zákona přijala tak, jak byla předložena, ovšem s opravami některých tiskových chyb, které si dovolím přednésti v druhém čtení a jichž je, bohužel, značná řada.

Navrhuji, aby osnova byla schválena. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati: Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem prosím, aby enunciace mé byly bedlivě sledovány zejména panem zpravodajem, poněvadž hlasování bude neobyčejně komplikované:

Zákon má 50 paragrafů, příslušné nadpisy, nadpis zákona a úvodní formuli.

O § 1, o odstavci prvém, druhém a třetím dám hlasovati podle zprávy výborové; pak o odstavci čtvrtém rovněž podle zprávy výborové, jehož přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen též návrh p. posl. Beutela na škrtnutí téhož odstavce.

Pak bych dal hlasovat o odstavci pátém a šestém, nejprve podle návrhu posl. Schustera, který tyto dva odstavce novou úpravou slučuje v odstavec jeden. Byl by to v případě přijetí návrhu p. posl. Beutela na vynechání předchozího odstavce odstavec čtvrtý. Kdyby návrh p. posl. Schustera nebyl přijat, dal bych hlasovat o odstavci pátém, a to nejprve podle návrhu posl. Patzela, potom nebude-li ani tento návrh přijat - podle zprávy výborové. Potom o dodatku posl. Hellera k tomuto odstavci. Dále o odstavci šestém podle zprávy výborové, potom o dodatku p. poslance Kostky k tomuto odstavci a konečně o dodatku p. posl. Bobka k témuž odstavci.

O §§ 2 a 3, a o úvodní větě a čís. prvním až šestém § 4, poněvadž není tu pozměňovacích návrhů, by se hlasovalo najednou podle zprávy výborové.

Pak by se hlasovalo o čís. sedmém § 4, a to nejprve ve znění navrženém p. posl. Krausem, nebude-li přijato, ve znění návrhu p. posl. Hackenberga, nebude-li ani tento přijat, podle zprávy výborové.

O čísle osmém až desátém bude hlasováno podle zprávy výborové.

O čísle jedenáctém budeme hlasovati nejprve se změnou navrženou p. posl. Patzelem, potom, nebude-li návrh ten přijat, podle zprávy výborové.

O čís. dvanáctém až čtrnáctém bude hlasováno podle zprávy výborové.

O čís. patnáctém bude hlasováno nejprve ve znění návrhu p. posl. Dietla. Nebude-li toto znění přijato, podle návrhu posl. Patzela a konečně - nebude-li ani tento návrh přijat - podle znění zprávy výborové. Potom bude hlasováno o dodatku p. posl. Kostky, pak o dodatku p. posl. Krause, pak o dodatku p. posl. Böllmanna.

O čís. šestnáctém nejprve v úpravě p. posl. Krause, potom - nebude-li přijata - podle zprávy výborové a na konec o dodatku p. posl. Kostky.

O § 5 bude hlasováno podle zprávy výborové.

O § 6 budeme hlasovati nejprve o první větě odstavce 1 podle zprávy výborové. Pak o větě druhé zvláště, jejíž škrtnutí navrhuje p. posl. Dietl, bude hlasováno podle zprávy výborové; přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen negativní návrh p. posl. Dietla.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP