Úterý 2. srpna 1921

Začátek schůze v 6 hod. 25 min. večer.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

232 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Beneš, dr. Fajnor, dr. Gruber, dr. Kovařík, dr. Šusta; za min. financí odb. přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 79. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem posl. Dykovi na 3 dny pro fysickou vyčerpanost.

Žádám, aby byly sděleny změny v klubech a výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru soc.-politického vysílá klub soc.-demokratický posl. Jana Bečko za posl. Sychravovou, do výboru rozpočtového vysílá klub soc.-demokratický posl. Němce za posl. Biňovce.

Předseda: Podány byly některé návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů na stavbu dráhy z Horního Litvínova do Nové vsi v Horách.

Návrh posl. dr. W. Feierfeila a druhů na zavedení státní dopravy automobilové na trati Horní Litvínov-Hory sv. Kateřiny-Brandov.

Předseda: Došly některé odpovědi na dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpověď ministra dr. Grubra v zastoupení ministra financí na dotaz posl. Patzla a soudr. o nápisu na hlavním celním úřadě v Karlových Varech.

Odpověď ministra národní obrany na dotaz posl. Tayerle a soudr. o zaopatřovacích požitcích zaměstnanců vojenských podniků a úrazovém jich pojištění.

Odpověď ministra dr. Grubra v zastoupení ministra financí na dotaz posl. Zeminové a spol. pro nesprávné vyplňování kvalifikačních listin státních zaměstnanců.

Odpověď správce ministra pro zásobování lidu na dotaz posl. Nejezchleba Marchy a soudr. o odnímání osiva zemědělcům na Moravě.

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Laube o nespravedlivém postupu disciplinárním způsobeném úředníkem v ministerstvu školství proti profesoru Krecarovi.

Odpověď ministra dr. Grubra v zastoupení ministra financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékese a soudr. o nemírném stanovení základu při vyměřování daně výdělkové III. třídy.

Odpověď ministra zemědělství a správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. o drakonických pokutách a rozsudcích, kterými okresní obilní ústavy na Moravě pronásledují zemědělce, že z různých příčin nemohli dodati předepsaný kontingent obilní (tisk 1746).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. inž. Junga a druhů o utlačování a pomíjení německých železničních zřízenců (tisk 1805).

Odpověď předsedy vlády a ministra obchodu na interpelaci posl. dr. Medingera a druhů o přibrání německého hlavního svazu průmyslového k spolupráci na všech hospodářských otázkách (tisk 949).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. inž. Junga a druhů pro soustavné stíhání německých zaměstnanců (tisk 1740).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. inž. Junga a druhů o převzetí košicko-bohumínské dráhy do státní správy (tisk 1650).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2658. Interpelace posl. J. Mayera a druhů ministru věcí zahraničních o uveřejněné listině francouzských válečných zločinců.

Tisk 2659. Interpelace posl. dr. Brunara, Matznera, Schälzkyho, Röttela a druhů předsedovi vlády, ministru financí a ministru veřejných prací o povodni v údolí Bělé a Desné.

Tisk 2662. Interpelácia posl. dr. Jabloniczkého a súdruhov ministrovi vnútra a ministrovi plnomocníkovi pre Slovensko o vyberaní poplatkov za dobytčie pasy.

Tisk 2663. Interpelácia posl. Szentiványiho a súdruhov ministrovi vnútra v záležitosti pôžitkov župných úradníkov a zamestnancov.

Tisk 2721. Interpelace posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky a druhů ministrovi financí o obchodní společnosti "Východ".

Tisk 2726. Interpelace posl. Schustera, Hausmanna, Palme a druhů ministrovi sociální péče, že nedbá se ustanovení výnosu ze dne 19. května 1921, č. 11.400 E, o státní podpoře nezaměstnaným.

Tisk 2750. Interpelace posl. Koudelky, Jar. Marka, Bendy a soudr. celé vládě o činnosti Hugo Stinnesa v Československé republice.

Tisk 2760. Interpelace posl. Šamalíka, Fr. Navrátila, Janalíka, Kopřivy, Adámka, Tomika, Adamovského, Záruby, Rýpara a soudr. ministrům financí, zemědělství a zásobování, aby povolili a za sníženou cenu neprodleně dodali cukr pro opatření včelstev.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2748. Návrh posl. Koudelky a soudr., aby v Kolíně zřízen byl živnostenský soud.

Tisk 2749. Návrh posl. Koška, dr. Noska a soudr. na zmírnění následků živelní pohromy v okrese Mělnickém.

Tisk 2751. Návrh posl. Drobného, Vávry a spol. na výhradní dovoz obilí na místě mouky a moučných výrobků z ciziny.

Tisk 2752. Návrh posl. Drobného a spol. na premiové podporování osevů strnisek pícními rostlinami.

Tisk 2753. Návrh posl. Drobného a společníků na okamžité zastavení vývozu sena a slámy z Československé republiky.

Tisk 2754. Návrh posl. dr. Dérera, Lehockého, Bendu, dr. Markoviča a spol. v otázke živelnej pohromy v okolí stupavskom a pezinskom v bratislavskej župe.

Tisk 2759. Návrh posl. Hrizbyla, Tučného, Laube a spol. na zřízení vyšší krejčovské školy v hlavním městě Praze.

Předseda: Přikazuji tyto vládní návrhy:

výboru zemědělskému vládní návrh o zvelebení a ochraně výroby rostlinné (tisk 2743),

výboru zásobovacímu vládní návrh o úpravě veřejného zásobování obilím a mlýnskými výrobky pro hospodářské období 1921/22 (tisk 2761), současně přikázaný též výboru rozpočtovému.

Ve věcech imunitních došel tento dopis: Žádám o jeho sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Zemský soud v Opavě, odděl. VIII. přípisem ze dne 21. července 1921, čís. Vr VIII 1246/21-3 žádá udělení souhlasu k stíhání posl. inž. Junga pro zločin podle § 65 a) tr. z.

Předseda: Přikazuji výboru imunitnímu.

Přistoupíme k projednávání denního pořadu, a to nejprve k odstavci prvnímu, jímž je

1. pokračování v rozpravě o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1196), kterým se měni zákon ze dne 11. prosince 1919, čís. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, čís. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů - a o dani přepychové (tisk 2713).

Uděluji slovo dalšímu řečníku, zapsanému na straně "contra," p. posl. Modráčkovi.

Posl. Modráček: Ctěné shromáždění! Vešlo u nás ve chvalitebný či nechvalitebný zvyk... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Modráček (pokračuje): ... že ten, kdo se postaví proti tak zvaným státním nezbytnostem, jež byly usneseny v poradách stran většiny této sněmovny, vydává se v nebezpečí býti označen za špatného občana a republikána. Nuže, i já dnes se vydávám tomuto nebezpečí a tvrdím, že činím to z úmyslu nejméně tak dobře občanského a republikánského, jako ty strany, které jsou odhodlány hlasovati pro tuto předlohu.

Předloha tato není populární, a její potírání opravdu nepřivádí nikoho do nějaké trapné situace, o tom není pochyby. Ale mně nejde o to, abych využil její nepopulárnosti. Já jsem se přihlásil ke slovu z jiného důvodu, totiž z toho, že chci dáti ve své řeči za svou stranu výraz nespokojenosti, myslím, veliké většiny veřejného mínění s dosavadním nemožným státním hospodářstvím, s tím stálým hromaděním deficitů, s tím stálým přepadáváním obyvatelstva novými a novými břemeny a zatěžováním nejenom existenčních poměrů, nýbrž i podlamováním prosperity našeho národního hospodářství.

Máme, ctěné shromáždění, před sebou několik daní. Podle terminologie, jíž jsme přivykli v rakouském parlamentě, zovou se tyto daně malým finančním plánem. To znamená, že po tomto malém finančním plánu přijde ještě nějaký velký finanční plán, a myslím, že kdo dovede jen trochu kalkulovat, musí uznat, že takový velký finanční plán přijde a že ještě daleko hlouběji vjede do kapes obyvatelstva, než tento plán malý.

Nevím určitě, jak veliký máme deficit ve státním hospodářství, ale myslím, že mnoho nechybím, řeknu-li, že činí 3 až 4 miliardy. A tu mně dá zdravý rozum, když z těchto daní, které mají vynésti ne mnoho přes jednu miliardu, polovina daně činžovní, celá daň pozemková a 40% daně z obratu má přijíti na sanaci samosprávných financí, že státu nezbude než několik set milionů, které přirozeně zdaleka nestačí, aby hradily deficit několika miliard. Tedy jinými slovy: finanční plán je malý a deficity jsou příliš veliké. Musíme tedy očekávati, že na stoly této sněmovny dříve nebo později zapadne nový chumel různých daní, musíme očekávati, že možná příštím rokem daň z obratu, kterou se tato novela zvyšuje z jednoho na 2%, bude ze 2 zvýšena na 3 nebo 5%. A kromě toho jest pravděpodobno. že snad již k podzimu se budeme zabývati nějakou velkou miliardovou půjčkou, aby pomohla hraditi to, čeho sebe větší a obtížnější daň a sebe bezohlednější aparát berních úřadů nemůže uhraditi. Vážení přátelé! Hledím-li na tyto finanční poměry našeho státu, hledím-li na ty propasti deficitů v obcích, ve správě zemské a zejména ve státních financích, musím si prostě říci, že takhle dále to nejde a ze jedenkrát se musí udělati pořádek, neboť to ohromné zatížení, jež z toho hrozí všemu obyvatelstvu naší republiky, je nejen nebezpečím hospodářským a sociálním, nýbrž i nebezpečím politickým. A tím více jest nebezpečím, že z něho odvozují se ve všech kruzích, nepřejících demokracii, důvody proti demokracii. Nuž, vážení přátelé, jest jisto, že tento stav našich financí je důsledkem starých hříchů, důsledkem politiky, která se páchala v minulosti - a pohříchu, která se provozuje dále, politiky nezdravého státního hospodářství. Nemusím vykládati, že hlavní příčina miliardového deficitu, jejž dnes vykazuje státní hospodářství, zaviněna byla t. zv. hospodářstvím moučným. Byla to trochu divná kalkulace, když se na jedné straně ztrojnásobily ceny obilí a na druhé se lidu slíbil chléb a mouka za starou cenu a neřeklo se mu, že přijde chvíle, kdy se mu to bude bráti z kapsy. Ale i ten rozdíl, který povstal mezi nákupní cenou domácího obilí a prodejní cenou mouky, nebyl by nás tak zatížil, kdybychom byli nemusili kupovati zahraniční obilí a mouku za tak ohromné, přímo fantastické ceny. Nuž, proč jsme kupovali mouku a obilí za hranicemi tak nesmírně draho? Poněvadž klesla naše koruna z 28 až na 5 - jeden čas - a proč tak klesla? Vy se dobře pamatujete, kdy klesla. To bylo v době, kdy se počaly zaváděti finanční zásady podle slavného pravidla, že peníze nepadají na váhu. Bylo to v době, kdy profesor Horáček za šest neděl utekl z finančního ministerstva, poněvadž toho nemohl zodpovídat. A při tom zvráceném, hazardním hospodářství, které se zahnízdilo v počátcích naší republiky, provozovala se jistá politika, která snad měla ještě větší vliv na zničení kursu naší koruny; nešťastná politika tak zv. suchého bolševismu, nebo-li politika Hradu a Pankráce, která nás v cizině připravila o poslední důvěru, neboť měli tam dojem, že snad již za několik neděl bude u nás sovětová republika. Tyhle příčiny zničily naši korunu, vyhnaly ceny obilí a mouky do výše, vyhnaly však také ohromně do výše doplatky, jež se musily platiti na základě diference mezi cizozemskými cenami mouky a domácí aprovisační cenou.

Pánové a dámy! Dneska máme z toho důsledky: 3 nebo 4 miliardy deficitu. Dnes se apeluje na všechny bohaté i chudé, a zejména chudé, aby platili tyto deficity (Výborně!); dnes se jim praví: "To co jsme vám dali, teď vám vezmeme!" To jest smysl a ráz této předlohy a proto jsem proti ní.

Než v jednom směru stala se náprava, aspoň po stránce politické jsme přišli trochu do rozumnějších kolejí, ale v hospodářském zřeteli, dovolte, hospodaří se stále u nás podle starého způsobu od 10ti k 5ti. Každým rokem povoluje se rozpočet. Co jest to rozpočet? Zákon, kterým stát na venek ukazuje své hospodářství, a my jsme se chlubili vždycky rozpočty, že jsou aktivní a že to u nás dobře dopadá. Ale prosím vás, jak to vypadá ve skutečnosti? Co jest u nás rozpočet? Zákon? Ne - hadr! Ani vláda ani Národní shromáždění se jím neřídí, sotva se odhlasuje, už se překročuje se všech stran, hromadí se výdaje na výdaje, aniž se počítá, odkud se vezmou příjmy, aniž se hledí, jestli v rozpočtu je na to úhrada. (Výborně!) O tom není pochybnosti, že naše mimořádná doba vyžaduje, aby se jisté, v normálních dobách neobvyklé a nepředvídatelné výdaje činily. Musilo se přidati státním zaměstnancům, musili se podporovati nezaměstnaní, zejména v první době naší republiky, o tom není pochybnosti. Také uznávám, že jest úplně oprávněno, aby se dalo do rozpočtu 100 mil. na starobní pojištění, jež tam měly býti dávno, ne až teď, v době, kdy jsme před propastí bankrotu.

Ale, vážení přátelé, ta věc se musí dělat trochu jinak, než se dělá. Když se naskytnou nezbytné sociální a kulturní výdaje, pak to znamená, že se musí méně důležité výdaje obětovati, anebo ten další výdaj se nedělá, počká se s ním. Tak hospodaří se svým příjmem každý pořádný občan. A který tak nehospodaří, přijde na buben. U nás však se. hází výdaje na výdaje bez plánu, ladu a skladu, nikdo se neptá, kdo to zaplatí, je-li zde úhrada. Když se navrhne 50 milionů pro výrobní družstva dělnická, musí se dáti též 100 milionů pro výrobní družstva živnostenská a výrobní družstva rolnická atd., když se dá příplatek na mouku, musí se dáti příplatek na umělá hnojiva. Když to půjde takhle dále, každý návrh, který bude vyžadovati 50 milionů, vzroste vždy na 150 až 200 milionů, bude se troj- až čtyřnásobiti. A tak jedná i vláda, která každou chvíli nás přepadne dodatečnými i mimořádnými výdaji a naprosto zapomíná na to, že při projednávání rozpočtu slibovala největší opatrnost a šetrnost.

Když se takto hospodaří, není divu, že dospíváme tam, kam jsme dospěti musili, před propast miliardových deficitů, a že dnes musí obyvatelstvo trpěti za toto hospodářství, že dnes se bere, co se lidu domněle dalo, a že se mu to bere dvojnásobně.

Poslouchal jsem řeč kol. Kasíka a řeknu, že mne na ní překvapila její upřímnost a poctivost. On zcela upřímně a poctivě přiznal, proč bude jeho strana hlasovati pro tuto krajně nepopulární daň. On to odůvodňoval tím, že stát potřebuje peněz. Přirovnal stát ke stromu. Jako strom potřebuje mízy, tak prý stát potřebuje daní. Bez mízy strom nemůže růsti, bez daní stát nemůže prospívati. (Zcela správně!) Ale rozdíl při tom je ten, že strom nedělá deficitů a stát je dělá. A kdyby příroda s tou mízou hospodařila ve stejném poměru, jako se hospodaří u nás s příjmy obyvatelstva, za to ručím, že by na celé zeměkouli nebylo ani jediného stromečku. (Výborně!) Tak také žádný stát toho nevydrží, který neobrátí včas. I náš stát by musil pykati za takové rozházené hospodářství, jaké u nás se provádí. Bylo dokonce mne řečeno, že finanční zásady státního hospodářství, které zastávám, mají v sobě cosi reakčního a buržoasního. Pravím s největším důrazem, že právě nejvíce na dobrém a řádném státním hospodářství je interesováno dělnictvo, poněvadž při špatném státním hospodářství nejvíce to odnáší.

Prosím, vezměte si do ruky rozpočet na běžný rok, co tam vidíte? Poznáte z něho, že vlastně lidu nebylo nic dáno zadarmo, že tak zv. lidovou politiku i s tou lacinou moukou si musil platiti sám, a bude přirozeně ještě teď dopláceti. Podívejte se jen na ohromný vzrůst spotřebních daní. V té době, kdy se u nás nejvíce socialisovalo! V rozpočtu na rok 1920 jsou spotřební daně vedeny částkou 2.700 milionů korun a na rok 1921 jsou vedeny částkou 4.700 milionů korun. O úplné 2 miliardy stouply spotřební daně v rozpočtu na rok 1921 oproti rozpočtu na rok 1920.

A nejnovější dvě daně, usnesené za bývalé rudozelené koalice: dávka z uhlí a daň z obratu samojediné jsou rozpočteny na běžný rok dvěma miliardami a dvěma sty padesáti miliony, ovšem ve skutečnosti vynesou daleko více. (Místopředseda inž. Botto převzal předsednictví.)

Prosím, zde nejlépe vidíte, že všecko si lid větším dílem musel zaplatiti; čeho nezaplatil, na to bude dopláceti teď. Nuže, vážení přátelé, vezměte si tuto daň! Když byla předložena poprvé daň z obratu, to bylo v revolučním Nár. shromáždění, zpravodaj dr. Engliš tehdá vykládal, že touto daní, která zdaňovala všecky články spotřeby jedním procentem, budou průměrně zdraženy potřeby lidu okrouhle o 5 procent. Dejme tomu, že zvýšením této daně na 2%, ježto zůstanou zemědělské produkty, maso atd. zdaněny pouze 1%, dejme tomu, že podražení zvýšenou daní bude představovati řeknu jenom 6%. To znamená, prosím, u rodiny, mající více členů, která spotřebuje dvacet tisíc korun ročně, 1200 K daně. Dovolte, není placena ta levná mouka dost dobře? Nyní k tomu připočtěte osobní daň z příjmu; také hezkých pár set korun! Připočtete k tomu uhelnou dávku, poněvadž musí každá rodina topiti, připočtěte k tomu jiné spotřební daně, připočtěte k tomu různé poplatky, nemocenské příspěvky a pod. a přijdete k poznání, že dnes jenom na veřejných dávkách platí dělnická rodina jednou a půlkrát tolik, co před válkou činila celá její roční mzda. A teď si, prosím, představte, že se volá se všech stran: Nechť klesnou mzdy na předválečnou úroveň! Jak mohou klesnout, když jenom veřejné dávky činí jednou a půlkrát tolik, co činila před válkou celá mzda? Vidíte, co znamená takové nezdravé hospodářství! Znamená zvýšení mzdy, ze které dělník ničeho nemá, poněvadž se mu to bere, znamená zatěžování produkce vysokými platy a režií, znamená to, že naše výroba je drahá a stává se konkurence nezpůsobilou vůči zahraniční produkci (Tak jest!), a na konec platí dělník špatné hospodářství státu a stran nezaměstnaností.

To je ta strašlivá logika, která vyplývá z hospodářství, jež je prováděno v našem Národním shromáždění.

Přirozeně mohl bych též uvésti křiklavé případy, jak strašně je zatížen malý živnostník. Malé živnosti jsou přímo ničeny daněmi a dávkami a z tohoto zatížení profituje jen veliký kapitál, poněvadž to spíše snese, kdežto drobní živnostníci ne. Jak to mohou snésti, když se chudému obuvníku, který zhola nic nemá, předpisuje do několika set až do tisíců výdělková a příjmová daň? Z čeho to má platiti, jest ovšem veliká otázka.

Vážení přátelé - snad se vám to bude zdáti radikální a bolševické - ale přiznávám se, že bych ničeho proti tomu neměl, kdyby obyvatelstvo - nemají-li strany této sněmovny a vláda pochopení pro zdravé zásady finanční - pohrozilo, že nebude platiti daně, dokud nenastane pořádek, dokud se nenaučí strany a vláda hospodařiti. Mně nestačí, když se řeční z vládních kruhů o nutnosti setření. To nepomůže. My musíme chtíti více. My musíme chtíti přímo, aby byla dána garancie v ústave, že se bude řádně hospodařiti. Nestačí mně ani tak zvaná úsporná komise, která se z výborů utvořila a která má nám předložiti nějakou osnovu zákona.

Jaký vliv bude míti úsporná komise? Bude jí někdo poslouchati? Vždyť máme kontrolní komisi, má nějaký vliv? Pánové, jest potřeba, abyste si vzpomněli, že máme § 48 ústavy, kde může sněmovna, když si postaví hlavu, odhlasovati zákony vrácené presidentem, i které jsou proti ústavní listině! Za takových poměrů jest velmi těžko dělati pořádek nějakou úspornou komisí, když mohou býti její usnesení a návrhy házeny do koše zrovna tak jako námitky presidentovy. Tady prostě nepomůže nic jiného, než že musí býti provedena jistá revise ústavy, musí býti jisté její nedostatky odstraněny a vloženy do ní přísné a jasné zásady zdravé finanční politiky, jež se nesmí překročiti. Jinak je zákon neplatný. (Posl. Patzel [německy]: Jest nám zrevidovati ještě i jiné věci v této ústavě!)

V tom smyslu jsem podal resoluční návrh, kde navrhuji, aby se přímo z plena sněmovny zvolila komise, která by vypracovala osnovu ústavního zákona, v níž by byly stanoveny přesné a nepřekročitelné finanční zásady, jež by vázaly jak vládu, tak také obě sněmovny Národního shromáždění. A do té doby, pokud tato ústavní garancie nebude dána, do té doby budeme my, bude naše strana potírati každý finanční plán ať velký nebo malý v zájmu státu a v zájmu obyvatelstva. Tím končím. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Kraus.

Posl. Kraus (německy): Ctění pánové! Zvýšení daně z obratu, jak obsaženo je v tomto návrhu zákona, bude zcela určitě působiti škodlivě na hospodářský život a povede snad v přečetných případech k zvýšení cen. Tento návrh zákona, zvýšení daně z obratu z 1% na 2%, pokládáme v nynější době za prvé již proto za nevhodný, že vláda nemůže míti naprosto jasno o finančním výtěžku dosud jednoprocentní daně z obratu, protože přece se ještě provádí vyměřování této daně z obratu a možno s určitostí očekávati, že daň z obratu vykáže mnohem větší výnos pro stát, než vláda se domnívá, nebo snad chce, aby se myslilo. Zvýšení daně z obratu má však také proto pro obchodnický a živnostenský stav a neméně pro průmysl veliký, a to škodlivý význam, protože tuto daň následkem nynějších hospodářských poměrů v mnohých případech bude musiti nésti výrobce, a to proto, že se hospodářské poměry proti minulým létům podstatně změnily. Již tomu není tak jako v roce 1919 nebo 1920, kdy bylo zboží průmyslníkům, živnostníkům, výrobcům přímo rváno z rukou. Dnes jsou hospodářské poměry více méně takové, že nabídka a poptávka jsou směrodatny pro tvoření cen, že však také situace na trhu mimoevropském musí míti na tvoření cen na tuzemském trhu rozhodující význam. Jako příklad uvedl bych jen, že jeden z mých známých chtěl učiniti objednávku u jedné strojírny a že si opatřil k tomu nabídky od význačné československé firmy, dále od firmy polské, jež zhotovuje tyto stroje jako zvláštnost, a také od jedné říšskoněmecké firmy. A nyní, pánové, se ukázalo, že nabídka československé firmy na tento stroj obnášela 17.000 korun, polská firma, že by dodala tento stroj za 7.000 korun, německá firma týž stroj ve stejném provedení za 6.000 marek. Zmiňuji se o tomto případě jen proto, že kdyby objednavatel měl skutečně voliti mezi těmito třemi nabídkami a kdyby na příklad pro cenu stroje byla rozhodující pouze výše daně z obratu, nesl by prodávající daň z obratu beze všeho ze svého, aby dostal dodávku stroje zadánu. Tak jako v tomto případě ukázalo by se to rovněž v mnohých jiných případech. Je-li právě nabídka příliš veliká, bude musiti výrobce, nechce-li si sám zboží ponechati, nésti beze všeho daň z obratu ze svého. To musí pochopitelně vésti k zániku právě kruhů samostatného živnostnictva a nechápu vlastně, jak zástupci českých stran, jež stejně jako naše strana mají zastávati zájmy středostavovské, naberou odvahy hlasovati pro 2%ní daň z obratu. Zástupce české strany živnostenské vyslovil se sice včera proti této dani z obratu, další řečník však, pan poslanec Slavíček, rovněž zástupce zájmů živnostnických, vyslovil se pro zvýšení této daně.

Nuže, vážení přítomní, věc se má přece takto: živnostenský stav nebyl snad ještě nikdy v tak nepříznivých poměrech jako právě nyní. Zmiňuji se o uvolnění vkladů v poštovní spořitelně ve Vídni. Asi před půl rokem podal jsem v té věci interpelaci panu ministru obchodu. Ministr obchodu mi tenkráte v odpovědi oznámil, že otázka bude brzy upravena, že se jednání podařilo do té míry, že může slíbiti příznivé vyřešení otázky; zatím dnes, po době více než půl roku, nebyla otázka uvolnění vkladů u rakouské poštovní spořitelny stále ještě rozřešena. Mluvím-li o vrácení vkladů, pokládám za samozřejmost, že vklady nesmí býti vyplaceny zpět v německorakouské měně, nýbrž v plnohodnotné měně české.

Pozorujeme-li poměry stavu obchodního a živnostenského, přijdeme ještě k druhé otázce: jest asi všeobecně známo, že ze starého rakouského státu váznou ještě vojenské dodávky, totiž že nebyly ještě zaplaceny dodávky v ceně okolo půl miliardy.

Snad by si někdo myslil - a odpovídalo by to morálce a spravedlnosti státní - že Československý stát, protože přece převzal ty hodnoty v rozličných oděvních skladištích pro stát, měl by se míti k tomu, aby také na druhé straně z citu pro mravnost a spravedlnost uspokojil ony lidi, kteří mají ještě pohledávky za starým rakouským státem, a to z toho důvodu, že přece na druhé straně převzal rovněž do svého majetku hodnoty, jež byly v oděvních skladištích. Místo uspokojení věřitelů dosadila však Československá republika likvidační komisi ve Vídni. K likvidační komisi patří straníci větších českých stran a bylo by se bývalo mohlo aspoň s jakousi určitostí očekávati, že likvidační komise své povinnosti zcela a úplně vyhoví. Avšak nyní se zdá, jako by likvidační komise chtěla likvidovati tak dlouho, až ty hodnoty, ony statky budou spotřebovány. Pak se likvidační komise rozpustí a budeme míti před sebou konkurs nejhoršího druhu.

Abych podrobněji vylíčil postavení oněch stavů, jež jsou postiženy daní z obratu, ukázal bych také na vrácení sepsaných vkladů a peněz; bylo by povinností vlády, aby tak dalece vyhověla hospodářským poměrům středního stavu, aby tyto peníze byly vráceny dotyčným majitelům, tím spíše, že podle našeho stanoviska vykonán byl soupis v době, kdy jsme nenáleželi k tomuto státu ani dobrovolně ani přinuceni nějakou smlouvou. To vše dohromady povede u středního stavu k neschopnosti platiti. Střední stav je poškozen poměry, o kterých jsem zhuštěně a stručně promluvil, jakož i tím, že nebyly zaplaceny válečné půjčky; budete-li tuto záležitost zkoumati objektivně, dojdete jistě k přesvědčení, že odpor našeho lidu proti novému zatížení živností a obchodu je úplně oprávněný a pochopitelný Také my němečtí poslanci protestujeme proti zvýšení daně z obratu a pokusíme se při hlasování tento protest projeviti.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP