Pátek 29. července 1921

Začátek schůze v 1 h. 45 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

207 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Burger, dr. Gruber, dr. Popelka; za ministerstvo financí odbor. přednosta dr. Vlasák a min. rada dr. Kunzl.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 77. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem pro dnešní schůzi posl. dr. Englišovi pro zaměstnání, posl. Mlčochovi pro nemoc v rodině.

Nemocí se omlouvá posl. Karpíšková, předkládajíc lékařské vysvědčení.

V klubech a výborech byly provedeny některé změny, žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru ústavního vysílá na den 28. t. m. klub sociálně-demokratický posl. Hvizdáka za posl. Sychravovou, Klub der Nat.-Partei posl. dr. Baerana za posl. dr. Raddu.

Do výboru právního vysílá na 28. t. m. klub sociálně-demokratický posl. Hvizdáka za posl. Pika, Klub der deutschen Soz.-Dem. posl. Hillebranda za posl. Hackenberga.

Do výboru branného na 29. t. m. vysílá klub soc.-dem. posl. Pika za posl. A. Nováka.

Do výboru rozpočtového od 29. t. m. na další vysílá Klub der deutschen Sozialdemokraten posl. Hirsche za posl. Dietla.

Do výboru zásobovacího na 29. t. m. vysílá klub sociálně-dem. posl. A. Chalupu za posl. Karpíškovou, posl. Geršla za posl. Tadlánka.

Do výboru sociálně-politického na další vysílá klub komunistů posl. Hakena za posl. Bubníka.

Předseda: Došly tyto návrhy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Ministerský předseda přípisem ze dne 28. července 1921 čís. 23600/21 předkládá vládní návrh zákona o zvelebení a ochraně výroby rostlinné.

Dále došly tyto návrhy:

Návrh poslanca dr. Dérera, Lehockého, Bendu a dr. Markoviča a spol. v otázke živelnej pohromy v okolí stupavskom a pezinskom v bratislavskej župe.

Návrh posl. dr. Spiny a druhů, aby ministr financí stanovil lhůtu pro splatné daně při zemědělství.

Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů na novelování § 11 říšského zákona ze dne 14. května 1869 o obecných školách.

Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. V. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na změnu §§ 16 a 19 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 z. z., a na zrušení zákona ze dne 6. prosince 1882, č. 76 z. z.

Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. V. Feierfeila, Simma, Kostky a druhů na vydání zákona, jímž se zřizuje státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola v Ústí nad Labem jako oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2657. Interpellácia posl. dr. Körmendy Ékesa a súdruhov splnomocnému ministrovi pre Slovensko v záležitosti systematického zakazovania ľudových shromáždení strany kresťanskosociálnej niektorými hlavnými služnými.

Tisk 2664. Interpellácia posl. Füssyho a súdruhov ministrovi zemedelství v záležitosti zneužívania vyskytujúcich sa pri nákupu koní-remondí pre vojsko.

Tisk 2665. Interpellácia posl. dr. Körmendy Ékesa a súdruhov ministru vnútra v záležitosti zneužívania, ktoré spáchal hlavný služný v Szepsi (župa Abauj-Turňa) tým, že odstrkoval reč maďarskú.

Tisk 2666. Interpellácia posl. dr. Körmend Ékesa a súdruhov ministrovi vnútra v záležitosti zneuživania censury v Košiciach

Tisk 2667. Interpelace posl. dr. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a druhů vládě o postupu pozemkového úřadu při rozdělování zabraných statků.

Tisk 2682. Interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. V. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě o zlomyslných průtazích při vyřizování žádostí o souhlas se zřízením německých soukromých škol.

Tisk 2683. Interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě o nezákonném a samovládném postupu předsedy zemské školní rady při zřizování okresních školních výborů podle nařízení vlády ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n.

Tisk 2684. Interpelace posl. dr. Hanreicha a druhů ministrovi vnitra o označení úřadů a nápisech v okrese královédvorském.

Tisk 2685. Interpelace poslance inž. Junga a druhů ministrovi vnitra o neoprávněném trestání osob při sčítání lidu.

Tisk 2686. Interpelace posl. Hausmanna, Jokla, Heegera, Schustera a druhů ministrovi věcí zahraničních a ministrovi sociální péče o podpoře hlučínských dělníků postižených hornoslezskými zmatky.

Tisk 2687. Interpelace poslanců Kostky, dr. Kafky a druhů vládě, jak rozhodla okresní politická správa v Trutnově o kovářství Wilhelma Hoffmana v Humburkách.

Tisk 2688. Interpelace posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi vnitra o národnostním složení úřednictva okresní politické správy v Novém Jičíně.

Tisk 2700. Interpelace posl. Samalíka Fr. Navrátila, Kopřivy, Tomika, Rýpara a soudr. ministrům zemědělství a zásobování o opatřeních proti zavíječi pelyňkovému a hrozící katastrofě v chovu dobytka.

Tisk 2701. Interpelace posl. Zeminové, dr. Bartoška a společníků ministru vnitra a ministru školství a národní osvěty o neutěšených a ústavně neomluvitelných poměrech, v jakých žijí příslušníci církve československé v celé republice, hlavně na Voticku, Kutnohorsku, Litovelsku atd.

Tisk 2702. Interpelace posl. Sladkého, Spatného, Trnobranského, dr. Uhlíře, Davida a spol. ministru školství a národní osvěty ve věci sestátnění českých městských středních škol v Českém Brodě, Strakonicích, v Jaroměři, v Ivančicích, Tišnově a Přívoze.

Tisk 2656. Interpellácia posl. dr. Körmendy Ékesa a súdruhov min. predsedovi, min. pravosúdia a ministrovi vnútra v záležitosti prevedenia nariadenia č. 3285/19 vydaného splnomocněným ministrom pre Slovensko.

Tisk 2689. Interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma dr. Kafky a druhů vládě o protizákonném postupu ministerstva školství a národní osvěty proti německé obecné škole ve Zdeslavi.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh;

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 2698. Návrh posl. Dietla, dr. Wintera a druhů na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona ze dne 13. ledna 1913, č. 13 ř. z., o dani z výdělku.

Předseda: Přikazuji tyto vládní návrhy:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 2652. Vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku (současně přikázán též výboru pro dopravu a veřejné práce).

Tisk 2653. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům.

Výboru právnímu:

Tisk 2650. Vládní návrh zákona, kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před občanskými soudy.

Výboru zahraničnímu:

Tisk 2651. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (současně přikázán též výboru živnostenskému).

Tisk 2536. Vládní návrh, kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou (současně přikázán též výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností).

Předseda: Přikročuji k dennímu pořadu dnešní schůze, a to k prvnímu odstavci, jímž jest

1. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění ustanovení § 96 zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých (tisk 2647).

(Posl. dr. Ed. Feyerfeil [německy]: Pane předsedo, prosím o slovo k jednacímu rádu!)

Zpravodajem je pan posl. dr. Rašín. Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Rašín: Nemám dodatků ani návrhů a navrhuji, aby zákon byl přijat ve druhém čtení.

Předseda: Budeme hlasovati. Žádám paní i pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen odstavec 1. denního pořadu dnešní schůze a přikročíme k odstavci druhému, jímž jest

2. druhé čtení osnovy zákona o dani ze zapalovadel (tisk 2680).

(Posl. dr. Ed. Feyerfeil [německy]: Prosím o slovo k jednacímu řádu!)

Zpravodajem jest za p. posl. Zárubu pan předseda rozpočtového výboru posl. Bradáč. Má nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Bradáč: Nikoli.

Předseda: Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna - přijala ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Také tento zákon jest schválen ve čtení druhém.

(Posl. dr. Ed. Feyerfeil [německy]: Pane předsedo, prosím o slovo k jednacímu řádu!)

Pan posl. dr. Ed. Feyerfeil žádal, abych mu udělil slovo. Já jsem ve smyslu § 44 našeho jedn. řádu rozhodl, že mu slova uděliti nemohu.

Přikročíme k odstavci třetímu, jímž jest

3. druhé čtení osnovy zákona, kterým se blíže upravuje dávka (z majetku a přírůstku na majetku) u majetku zabraného (tisk 2681).

Zpravodajem místo posl. Záruby jest předseda příslušného výboru pan posl. Bradáč.

Má snad pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Bradáč: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo tedy souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Také tento zákon jest schválen ve druhém čtení.

Teď bychom měli přikročiti k odstavci 4, jímž jest

4. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1196), kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713).

Byl mně podán p. poslancem Kostkou, Patzelem a soudruhy návrh toho to znění (čte):

"Navrhuje se, aby odstavec 4., zákon o všeobecné dani z převodu statků a pracovních výkonů, sňat byl s denního po řadu."

Dám o tomto návrhu hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Posl. Kostka [německy]: Prosím o slovo k odůvodnění tohoto návrhu!)

Kdo souhlasí s návrhem pana posl. Kostky, aby odstavec 4, totiž zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové (tisk 2713) byl sňat s denního pořadu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se. - Německé výkřiky.)

To jest menšina. Návrh tento jest zamítnut a přikročíme k projednávání tohoto odstavce. Zpravodajem jest pan posl. Malypetr, jemuž uděluji slovo. (Hluk na levici.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Malypetr: Slavná sněmovno! (Trvalý hluk na německé straně.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Malypetr (pokračuje): Když zabýval se finanční výbor revolučního Národního shromáždění vládním návrhem zákona o všeobecné dani z převodu statků a pracovních výkonů a o dani přepychové, byl si vědom toho, že má býti zavedena daň, která zasáhne velmi hluboce do hospodářského života všeho obyvatelstva. V obsáhlé, velmi podrobné a důkladné důvodové zprávě, kterou připojil ke svému referátu tehdejší zpravodaj dr. Engliš, bylo poukázáno na všecky výhody pro státní pokladnu z tohoto zákona a bylo také výslovně zdůrazněno, že toto opatření jest opatřením z nouze, opatřením přechodným, které má míti ten účel, aby v době neobyčejného zvýšení nákladů státních bylo tu státním financím pomoženo způsobem, jehož výsledek by byl velmi značný. Nebyli jsme tehdy sami, kteří jsme zavedli tuto daň, neboť již v letech válečných 1917-1918 vznikla tato daň v Německu a ve Francii ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj posl. Malypetr (pokračuje): a ustanovení tamějších zákonů po zkušenostech, kterých v krátké době bylo tam nabyto, byla vzorem pro vládní předlohu o dani z převodu statků v republice naší. Mimořádnost této daně a její přechodnost jest odůvodněna opravdu mimořádnými potřebami, které stát má a které nemůže si uhraditi pravidelnými řádnými příjmy, Ohromně těžké hospodářské a sociální důsledky války došly také svého výrazu ve finančním hospodářství státu a jest potřeba míti na paměti, že by nebylo ani spravedlivé a také ani dobře možné, chtíti všecky tyto hospodářské důsledky, které se v hospodářství státu vyjadřují, přenésti anebo jimi zatížiti jedinou generaci sou časnou, a jest tudíž povinností řádné, svědomité správy státní i povinností sborů zákonodárných, aby rozlišovaly, které druhy těchto břemen jsou takového rázu, že by se úhrada jejich mohla nebo měla přesunouti na delší dobu let. Nelze prostě mysliti, že by důsledky tak ohromné katastrofy, jakou prošlo lidstvo v dobách válečných, mohly býti odčiněny v době poměrně krátké, že by současná generace obyvatelstva byla s to tyto strašidelné hospodářské důsledky odčiniti. Ale i když rozlišování těchto státních břemen bylo by prováděno co nejúzkostlivěji, přece jen tu zůstane tak neobyčejné zatížení, které úpravou stávajícího daňového systému není možno odstraniti. Státní výdaje prostě již z poklesu peněz musely dostoupiti ohromné výše a k tomu přistoupila ještě celá řada jiných úkolů ... (Poslanec inž. Jung [německy]: Ať přestane referent se svým žvaněním, to nic nepomáhá!)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. inž. Junga k pořádku.

Zpravodaj posl. Malypetr (pokračuje): ... které státu vzešly a které stát musí splniti. A mladý stát, vlastně nový stát, jako jest naše republika, nemohla za dobu svého poměrně krátkého trvání přikročiti k tomu, aby své finanční hospodářství upravila na docela nových základech, aby totiž upravila si úplně nový daňový systém, který by odpovídal změněným poměrům hospodářským i sociálním. Uznává se, pravda, všestranně, že této reformy jest naléhavě třeba a že bude muset k ní býti přikročeno v nejbližší době, ale na druhé straně jest potřeba míti na paměti, že tato re forma by mohla býti se zdarem provedena jen tehdy, kdyby mohlo býti při ní přihlíženo k určitým urovnaným hospodářským poměrům a kdyby s hlediska, jak se hospodářské poměry budou vyvíjeti v nejbližší budoucnosti, mohlo býti přikročeno k reformě daní, sahající až na kořen dosavadního systému. Proto musí republika naše pokračovati, bohužel, ještě po nějaký čas v doplňování a jenom v upravování stávajících daní.

Nedávná debata v této slavné sněmovně byla důkazem toho, že jest potřeba, aby celé finanční hospodářství a celé jeho zákonodárství, jímž se zatěžuje obyvatelstvo daněmi, bylo nejen upraveno, jak jsem již řekl, nýbrž hlavně aby při provádění zákona bylo přivedeno do správného souladu se skutečnými hospodářskými poměry a skutečnou platební silou jednotlivých skupin obyvatelstva.

Již v revolučním Národním shromáždění ve finančním výboru, když projednávala se tato osnova zákona, bylo uvazováno o tom, neměla-li býti stanovena sazba daně jinak. Uvažovalo se již tehdá o 2%ní všeobecné dani a uvažovalo se již také o vyšším procentu daně přepychové, ale přišlo se k přesvědčení, že daň tak nová, o níž jsou zkušenosti poměrně tak malé, daň která v mnohém ohledu se stupňuje, poněvadž se opakuje při dodávkách a převodech různých statků, přece jenom musí začíti pokud možno s nejmírnější sazbou již z toho důvodu, aby se vyzkoušel její účinek na hospodářský život. Daň přepychová, která zdánlivě by mohla býti stanovena vyšším procentem, musila býti velmi pečlivě rozvážena, poněvadž stanovení vysokého procenta na daň přepychovou mělo by za následek vyloučení celé řady předmětů ze seznamu, na kterém je založena povinnost placení této daně, poněvadž by pak určité předměty, jichž dodávky snesou zatížení daně přepychové 10%, nesnesly by zatížení daně 15-20%. A kdyby i přes to bylo to provedeno, mělo by to za následek velmi značný úbytek ve spotřebě toho kterého předmětu a pochopitelně ve svých důsledcích i velmi značnou újmu v tom kterém odvětví výroby. Tedy již tehdá se přemýšlelo o tom, nepřijde-li doba, kdy bude potřeba tuto daň zvýšiti. A doba ta nastala po uplynutí téměř necelého roku od působnosti zákona tím, že kromě zvyšování potřeb státu dostavuje se tu také zvyšování potřeb jiných veřejných správ a úřadů, zejména naší samosprávy, k jejímuž zlepšení finančních poměrů musí stát za všech okolností přikročiti. Státu nemůže býti lhostejno, co se děje v hospodářství samosprávy prostě proto, že finanční rozvrat v samosprávě musil by míti v zápětí i finanční ohrožení státu. A k tomu účelu potřeboval stát opatřiti si nový příjem a nemohl to udělati jiným způsobem, nežli zvýšením takové daně, která svým celkovým výnosem by znamenala také jisté značné zvětšení tohoto výnosu při svém zvýšení; jako taková hodí se jedině všeobecná daň z převodu statků a pracovních výkonů.

A pánové se pamatují, když bylo jednáno o zvýšení platů státních zaměstnanců, že bylo již tehdejším panem ministrem financí upozorněno na to, že pro toto zvýšení, které bylo naprosto nutné a potřebné, bude vyžadovati obětavosti se stran poplatnictva, budou musiti býti zjednány státu nové příjmy. Tedy do této celé soustavy nových potřeb a do povinnosti uhraditi tyto nové potřeby zapadá také tato předloha, která zvyšuje daň z převodu statků, která v zákoně krátce jest nazvána daní z obratu, o plných 100%, z jednoho procenta na dvě procenta.

Než k tomu přikročím, mám ještě za svou povinnost říci, že kromě potřeby, která se u státní správy objevila, aby tento zákon byl opraven nejen ve smyslu zvýšení daňového, nýbrž i v určitých směrech, které by zabezpečovaly státní správě lepší provedení zákona, byla tu celá řada stížností a přání z kruhů poplatnictva, která ovšem přede vším jiným soustřeďovala se v tom požadavku, aby tato daň byla pokud možno co nejdříve odstraněna, a když již odstraněna býti nemůže, což konec konců naše veřejnost všeobecně uznává, aby byla konečně alespoň taková, aby nebyla jednostranně tíživou, aby provedení její nečinilo poplatnictvu velkých nesnází a obtíží a aby určité tvrdosti z ní byly odstraněny.

Stížnosti na dosavadní zákon, který byl v platnosti, týkaly se různých jeho ustanovení. Tak hned ustanovení v § 1, kde povinnost daňová, vztahující se na dodávky předmětů spotřebovaných ve vlastní domácnosti a dělníkům vydávaných, jako naturální mzda, byla upravena způsobem, který připouštěl různý výklad a byl pak tento výklad pevně stanoven prováděcím nařízením. Této závadě odpomoženo jest novelou, kde ustanovení o tom je velmi jasné, naprosto nepřipouštějící různých výkladů. Obchod náš mel pak dále podklad ke stížnosti na to, že agenti cizozemských firem takových, které nemají zde svého zvláštního zastoupeni, uzavírali zde obchody a tyto obchody, resp. dodávky z těchto uzavřených obchodů nemohly býti podrobeny daním, poněvadž nebylo tu osoby, které by tato daň mohla býti předepisována a od níž by mohla býti také vymáhána. Tato podstatná závada, jež mnohdy zahraniční firmy činila konkurence schopnějšími oproti firmám domácím, jest odstraněna v § 8 v jeho 4. odstavci.

Nejpodstatnější stížnost poplatnictva proti dosud platnému zákonu byla v tom, že zákon sice připouštěl a do jisté míry dával pokyn k tomu, by daň byla zahrnuta do cen prodávaného zboží, ale výslovně zakazoval, že daň nesmí býti zvlášť účtována.

Tato okolnost, která měla svůj původ v tom, aby daň nebyla poplatnictvu při každé jednotlivé koupi, při každém jednotlivém opatření si nějakého potřebného zboží připomínána tím, že by obchodník při účtování cen také upozorňoval poplatníka, že jest také povinen zaplatiti tolik a tolik korun nebo haléřů daně, která měla vlastně jaksi učiniti tuto daň stravitelnější a přístupnější, vedla v mnohých případech k tomu, že pod rouškou povinnosti, platiti daň z převodu statků se strany dodavatele, byla mnohdy zvýšena cena o značně větší obnos, než obnášela daň. Mnohdy také se stávalo, že dodavatel nemohl zvlášť tuto cenu vyúčtovati a na příjemci zboží ji žádati zejména při určitých obchodech, kdy konjunktura toho kterého obchodu byla slabší, a musil pak tuto daň úplně hraditi ze svého a byl mnohdy velmi jednostranně anebo nepřiměřeně zatěžován. Tomuto požadavku z kruhů poplatnictva úplně vyhovuje ustanovení § 12 novely, kterým se připouští účtování cen zvlášť a kterým dokonce se zavádí povinnost tohoto účtování v takových případech, když příjemce zboží od dodavatele toho žádá.

Ale kromě toho tento paragraf dává ministerstvu financí oprávnění, aby při dodávkách určitých předmětů stanovilo povinnost tohoto zvláštního účtování daně, a pravomoc tato v zákoně dána jest z toho důvodu, aby v některých zvláštních dodávkách, na příklad kde jde o pravidelný meziobchod anebo o pravidelnou mezivýrobu, mohlo býti kontrolováno, zdali při proměnách, které zboží na cestách vykonává, nebylo v ceně prodejní více účtováno než ve skutečnosti obnáší daň a aby tím tedy bylo bráněno nepřiměřenému zdražování.

Další tvrdost nynějšího zákona spočívala v tom, že daň se vyměřovala teprve po uplynutí celého roku a že jenom velkým poplatníkům, jejichž tržba obnášela více než 100.000 K za čtvrtletí, byla uložena povinnost, aby odevzdávali tuto daň ve čtvrtletí. V provozu malých podniků, a to jak v maloživnostech, tak i v malorolnictví, je docela přirozeno, že na pravidelné vyúčtování takovéto daně i v té formě, jak to starý zákon připouští, tedy abych tak řekl skrytě, na zvýšení ceny se zapomnělo, že tedy nebylo toho užito a nebylo by toho ani užito v budoucnosti. A výsledek toho pak byl, že po uplynutí roku přišly předpisy, o jichž výši a spravedlnosti bylo zde dost a dost promluveno. Předpis daně musil poplatník najednou zaplatiti a měl docela pochopitelně pocit, že tuto daň platí úplně sám ze svých prostředků a že je na svých příjmech zkrácen. Ustanovení o povinnosti čtvrtletního placení daně bude míti v zápětí jisté ulehčení a umožnění toho, aby poplatník plně a pravidelně používal toho práva, které v § 12 je mu dáno.

Neobyčejně veliká hromada stížností navalila se na bývalé ustanovení zákona o paušalování daně, zejména z kruhů zemědělských, kde toto paušalování tak, jak bylo provedeno, opravdu může býti odstrašujícím příkladem toho, jak se takovéto věci, které z úmyslu zákonodárcova měly býti ulehčením pro poplatníka i pro správu státní, nemají dělati. Na druhé straně při uvažování o této věci je potřeba pamatovati, že nějaké naprosto určité ustanovení o paušalování daně do zákona není možno vložiti, a že každé paušalování daně, které tedy je přípustno a není povinno, má přirozeně líc i rub, jako všechny věci na světě, své dobré i špatné stránky, a že někdy poplatník při něm přichází k prospěchu, ale v některých případech i ke škodě. A proto ponechává zákon v tomto případě poplatníku na vůli, aby se vyslovil pro paušalování daně, ale stanoví určité podmínky, za nichž toto paušalování bude stanoveno. A z nich důležitou podmínkou je ta, že způsob tohoto paušalovaného vybírání daně bude stanoven sice nařízeními, ale v dohodě s ústředními zájmovými korporacemi jednotlivých druhů poplatníků a kromě toho, že ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem obchodu a živností a s ministerstvem zemědělství po slyšení obchodních a živnostenských komor, po případě zemědělských rad neb československé rady živnostenské vydá nařízení, kterým bude stanoven, za jakých podmínek mají určité skupiny poplatnictva nárok na toto paušalování daně.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP