Středa 27. července 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

188 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; min. dr. Beneš, dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka, dr. Šusta; za ministerstvo financí odborový přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 76. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně za schůzi minulou churavostí se omlouvá posl. Karpíšková.

Z téhož důvodu se omlouvá pro dnešní schůzi posl. Anděl.

Lékařské vysvědčení zaslali pp. poslanci Borovszký, Laube.

O udělení 14tidenní dovolené vzhledem k neodkladnému zaměstnání žádá posl. Janček, o zdravotní dovolenou třínedělní posl. dr. Kramář, o dovolenou na 10 dnů z důvodů rodinných poslanec Kunst.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub čsl. sociálně demokratické strany dělnické oznamuje, že do výboru právního pro schůzi dnešní deleguje za posl. dr. Dérera posl. Chalupníka; do výboru rozpočtového rovněž pro schůzi dnešní za posl. Bendu posl. Stivína.

Předseda: Došly tyto dotazy:

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Svetlíka a soudr. ministru s plnou mocí pro Slovensko o úřední zvůli na Slovensku.

Dotaz posl. Svetlíka a Kunsta na ministrov zásobovania, vnútra a ministra pre Slovensko ohľadom získánia monopolu výkupu obilia na Slovensku povestnej firme Lauferovej.

Dotaz posl. Nagyho ministru sociální péče ve věci válečných vdov.

Předseda: Došly tyto interpelace:

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. ministru zemědělství o stávce zemědělských dělníků na císařských statcích.

Naléhavá interpelace posl. Zeminové, Pelikána, Sajdla, Hrušovského, Laube a spol. vládě R. Č.:

1. o zdlouhavém provádění pozemkové reformy, opomíjení rozsáhlých krajů a latifundií, kde cizácká šlechta vládne dosud celým, nespravedlivě nabytým majetkem pozemkovým na úkor lidu na půdě pracujícího,

2. dále o katastrofálním suchu, hlavně v chudších horských krajinách, majícím v zápětí kvapný výprodej dobytka malozemědělců za nepatrné ceny, ač drahota masa v městech je neslýchaná, jakož i

3. co jest s novelisací soupisů k dani majetkové u malozemědělců, jejichž většina jmění uložena jest v dobytkářství, stiženém v poslední době ohromným poklesem cen.

Předseda: Došly tyto odpovědi:

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Odpověď ministra sociální péče v zastoupení ministra financí na dotaz posl. Sladkého o valutové ztrátě, kterou trpí příslušníci Československé republiky vypuzení z Haliče, při výměně polské marky v Československu.

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Čermaka a druhů stran utlačování německé školy obecné ve Fryšavě.

Odpověď ministra zemědělství na dotaz posl. dr. Hahna a druhů o přidělování pozemků z majetku bývalého panství habsbursko-lotrinského v Bystré.

Odpověď min. soc. péče na dotaz posl. Simma a druhů ve věci novelisace zákona o požitcích válečných poškozenců.

Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Bartoška o nepřípustné klerikalisaci dívčího školství.

Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Simma a druhů o zřízení kursu pro učitele měšťanských škol v Karlových Varech.

Odpověď ministra sociální péče v zastoupení ministra financí na dotaz posl. dr. Lodgmana a soudr. o zabavení 1500 Kč čsl. hlavním celním úřadem v Cmuntu.

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Simma a druhů o umístění české obecné a občanské školy ve Vrchlabí.

Odpověď ministra vnitra na dotaz poslance Špatného o legionáři Matěji Vaicovi.

Odpověď vlády na interpelaci posl. Dubického a druhů o finanční pomoci zemědělskému obyvatelstvu na Mělnicku, postiženému živelní katastrofou (tisk 2588).

Odpověď předsedy vlády a ministra zemědělství na interpelaci posl. dr. Schollicha a druhů o tom, jak se vyjádřil ministr zemědělství vůči německým rolníkům ve Slezsku (tisk 1180).

Odpověď vlády na interpelaci posl. Bergmana a soudr., kdy hodlá vláda zrušiti vázané hospodářství (tisk 1479).

Odpověď ministra vnitra a ministra školství na interpelaci posl. dr. Uhlíře a spol. o poměrech v kinematografii (tisk 1487).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. Budiga a druhů stran české školy menšinové ve Fryšavě (tisk 1795).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. J. Fischera a druhů o trestním nálezu okresní politické správy v Chebu proti divadelní společnosti "Heimatliebe" v Horním Lomu (tisk 2140).

Odpověď ministra obchodu a správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. dr. Hanreicha a druhů o úpravě mletí v pohraničním styku s Rakouskem (tisk 1966).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy. Žádám, o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 2650. Vládní návrh zákona, kterým se upravují přísahy osob bez vyznání náboženského, konané před občanskými soudy.

Tisk 2651. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.

Tisk 2652. Vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku.

Tisk 2653. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důvodům.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 2699. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny, kterým byla vrácena zpráva téhož výboru (tisk 2022) o vládním návrhu zákona (tisk 1542), jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu.

Tisk 2649. Zpráva rozpočtového výboru o návrhu posl. dr. Jurigy a soudr. k interpelaci téhož (tisk 789) o vyšetřování v ústredném družstvu v Bratislave.

Tisk 2715. Zpráva I. státně-zřízeneckého výboru, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 2669. Interpelace posl. dr. Brunara a druhů ministru železnic a ministru pošt a telegrafů, že se vykonává nezákonný nátlak pro upisování telefonní půjčky.

Tisk 2670. Interpelace posl. dr. Raddy a druhů ministru vnitra o přehmatech okresního hejtmana dačického při sčítání lidu.

Tisk 2671. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministru vnitra o obsazení okresní správní komise v Duchcově.

Tisk 2672. Interpelace posl. Čermaka, Hillebranda, Schäfera, Hirsche a druhů ministru vnitra o zaopatření pozůstalých po padlých v březnu.

Tisk 2696. Interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů vládě o přehmatech, jichž se dopustilo obecní zastupitelstvo v Českém Šumburku nad Děsnou vůči učiteli tamější německé školy.

Tisk 2697. Interpelace posl. dr. Luschky a druhů ministru financí a ministru vnitra, že se nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 644 Sb. z. a n., proti jeho smyslu provádí vůči podomním obchodníkům hlučínského okresu.

Tisk 2661. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministru obchodu o výnosu upravujícím užívání českých místních jmen.

Tisk 2668. Interpelace posl. dr. Lodgmana a druhů ministru vnitra o udělování visa na pasy jen v československém jazyku.

Tisk 2693. Interpelace posl. dr. Kafky, Kostky a druhů vládě o výnosu pražského poštovního ředitelství, jímž se upravuje užívání německých jmen a ulic.

Tisk 2694. Interpelace posl. dr. Brunara a druhů ministru financí o obchodu solí "Čechoslavií".

Tisk 2695. Interpelace posl. inž. Junga a druhů ministru národní obrany, že velitel opavské posádky nadával Němcům.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 2675. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Matouška a soudr. o zamýšleném omezování autonomie Státní konservatoře hudby v Praze (tisk 2172).

Tisk 2676. Odpověď ministra zemědělství a ministra obchodu na interpelaci posl. Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. v záležitosti zrušení vývozního poplatku za jetelová semena (tisk 1481).

Tisk 2677. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. Laube, Zeminové a spol. o nepřístojnostech při pensionování profesora J. Krecara (tisk 2460).

Tisk 2678. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Tománka a spol. o hrozných ukrutnostech na rolnících slovenských, páchaných četníky na Slovensku (tisk 1787).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajem. dr. Mikyška (čte):

Tisk 2679. Návrh posl. inž. L. Nováka, inž. Bečky a soudr. na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory.

Tisk 2673. Návrh posl. Pelikána, Zeminové, Tučného, Laube, Davida a spol., aby výroční den upálení Mistra Jana Husa, 6. červenec, prohlášen byl za svátek státní.

Tisk 2708. Návrh posl. Sladkého, Langra, Davida a spol. ohledně živelní pohromy na Brušpersku.

Tisk 2709. Návrh posl. Maška, Bergmana, Purkyňové a soudr. v záležitosti živelní pohromy, kterou byla obec Střemy, okres Mělník, postižena.

Tisk 2712. Návrh posl. Vaculy, Staňka, Sonntága a soudr. na vydání zákona o poskytnutí finančních prostředků ku zničení zaviječe pelyňkového.

Předseda (zvoní): Došly některé spisy ve věcech imunitních. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Okresní soud pro přestupky v Praze přípisem ze dne 23. července 1921, č. U V 856/21-1 žádá za souhlas k stíhání posl. Kučery pro přestupek podle § 312 tr. z. (urážka veřejného zřízence).

Krajský soud ve Znojmě přípisem ze dne 23. července 1921, č. j. Vr VIII 951/21 žádá za svolení k stíhání posl. Wenzela pro zločin podle § 65 b) tr. z., jelikož dle oznámení policejní pohraniční expositury Znojmo-nádraží při své řeči vybízel k odpírání daní.

Předseda: Přikazuji věci tyto výboru imunitnímu.

Státní zastupitelství v Hradci Králové odvolává žádost za vydání člena poslanecké sněmovny Hakena v trestní věci pro přečin podle § 305 tr. zák.

Výboru zemědělskému a rozpočtovému přikazuji vládní návrh zákona o zemědělských inspektorech v republice Československé (tisk 2637).

Přikazuji podle § 24 jedn. řádu výboru rozpočtovému tisk 2523 vzhledem k tomu, že přípisem ministerstva financí ze dne 25. července 1921, č. 70.390, provedení navržené osnovy vyžadovalo by zvýšenou potřebu asi 32 1/2 mil. Kč oproti částce 100 mil. Kč, preliminované v letošním rozpočtu na podpory v nezaměstnanosti.

Výbor dopravní navrhuje, aby podle § 36 jedn. řádu návrh posl. dr. Schollicha a soudr. na úpravu užívání jazyků na železnicích (tisk 186), ježto jde pouze o otázky jazykové, a ne technické, ku podání zprávy byl přikázán jen výboru ústavnímu.

Kdo souhlasí s tímto návrhem výboru dopravního, prosím, ať zdvihne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh schválen.

Jednací zápis o 73. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle § 73 jednacího řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přikročíme k projednávání denního pořadu nejprve k odstavci 1, jímž jest

1. druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921 (tisk 2529).

Zpravodaji jsou páni posl. inž. Novák a Buříval.

Má pan zpravodaj inž. Novák nějaké korektury?

Zpravodaj posl. inž. Novák: Nemám.

Předseda: Pan zpravodaj posl. Buříval rovněž ne?

Zpravodaj posl. Buříval: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Budeme tudíž hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona, kterou se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921 tak, jak byla přijata ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a tím jest vyřízen 1. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k druhému, jímž jest

2. zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru pro dopravu a veřejné práce o vládním návrhu zákona (tisk 1360) o dani z vodní síly (tisk 2639).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. J. Černý (rep.), zpravodajem za výbor pro dopravu a veřejné práce pan posl. inž. Novák.

Než přikročíme k projednávání, stanovíme ještě - poněvadž této osnově bylo přiznáno zkrácené řízení podle § 55 jedn. ř. - lhůtu k projednání.

Navrhuji, aby předloha tato v prvním čtení vyřízena byla do 6. hodiny večerní.

Jest snad nějaká námitka? (Nebyla.)

Není jí, považuji návrh svůj za přijatý a uděluji slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového posl. J. Černému.

Zpravodaj posl. J. Černý (rep.): Slavná sněmovno! V rámci daní, kterých je třeba za účelem udržení rovnováhy mezi státními příjmy a výdaji, byla předložena vládou k projednání Národnímu shromáždění také daň z vodní síly. Předloha tato prodělala několik fásí. Již dne 21. května 1919 byla bývalému revolučnímu Národnímu shromáždění předložena osnova této daně, kdy měla býti schválena také dávka uhelná. Než však došlo k projednávání dávky uhelné, byla odložena osnova o dani z vodní síly a dávka uhelná stanovena potom značně vyšší kvotou, než jak bylo původně předpokládáno, takže bylo také nutno osnovu daně z vodních sil přizpůsobiti nově projednané a schválené dani z uhlí. Výsledkem přepracování této předlohy jest vládní návrh, který byl předložen sněmovně v lednu 1921, o dani z vodních sil. Návrh tento stanovil, aby zdaněny byly veškeré vodní síly nad 5 koňských sil, a výše daně stanovena 10 h na 1 koňskou sílu a hodinu.

Zdanění vodních sil bylo projektováno finanční správou tak, aby nebylo velikých obtíží jak při předpisování, tak při vybírání této daně, a proto byla stanovena z větší části pouze pro trvalé hodnoty, které pro každou vodní sílu byly přesně předem známy, a měly býti podkladem vyměřování této daně hodnoty přesně zjistitelné, tak aby režie s předpisováním a vybíráním byla co nejmenší a effekt daně co možná největší. Dávka uhelná v této době obnášela 43% prodejní ceny uhlí, což by přepočítáno znamenalo 13 hal. na 1 kg. A poněvadž na výrobu 1 koňské síly a hodiny na parním stroji jest třeba 1 1/2 až 2 1/2 kg uhlí, znamenalo to pro 1 koňskou sílu a hodinu při pohonu parním daňové zatížení 20 až 33 hal. Daň z vodní síly, která jaksi měla býti přímo protiváhou této dávce uhelné, nemohla ovšem býti stanovena tak, jak odpovídala kalkulaci při dávce uhelné, poněvadž podle původní předlohy daň z vodních sil měla postihovati vodní síly v celé výkonnosti, což proti postižení výroby silou kalorickou dávkou uhelnou bylo by přece jen značně vyšší a nespravedlivé. Proto musela býti stanovena nižší kvota na koňskou sílu a hodinu, aby dávka z vodních sil odpovídala aspoň přibližně předepsané dávce uhelné. Vodní síly také nemůžeme míti k disposici na každém místě, jako továrny, stroje atd. nýbrž vodní síly musíme hledati tam, kde ve skutečnosti jest možno docíliti rozdílu hladiny vodní, což jest často v krajích značně nedostupných, kde využitkování sil, skutečně k disposici jsoucích, stojí zase na druhé straně značné obtíže cestovní. Všem těmto úvahám bylo nutno přizpůsobiti daň z vodní síly, a proto stanovena byla kvotou nižší. Ve vládním návrhu byla stanovena kvotou 10 hal. na 1 koňskou sílu a hodinu.

Jako jedním z hlavních podkladů pro vyměřeni daně z vodních sil měly býti záznamy ve vodních knihách při politických správách vedených, které však bohužel nejsou vedeny přesně a částečně ani vůbec vedeny nejsou, anebo jsou vedeny tak, že jako podkladu k vypočtení dávky z vodní síly jich velice těžko lze použíti. Přes to však ani ne z těchto důvodů vybírání dávky z vodní síly, nýbrž vůbec z důvodů všeobecně národohospodářských jest třeba, aby takovéto národohospodářské zdroje, jako jsou vodní síly, byly řádně vedeny v evidenci. Proto jest nutno, abychom hned při této příležitosti, když projednává se tato daň také vzali v úvahu, aby příslušné záznamy ve vodních knihách byly s přesností úkolu svému odpovídající vedeny v příslušné evidenci. Toto hledisko vedlo k tomu, aby při projednávání předlohy této o dani z vodní síly bylo stanoveno, že daň ta má býti rozdělena, a to z části jako daň stálá, trvalá, která také zůstane i snad v té době, kdy dávka uhelná, jak očekáváme, bude odbourána, z části jako pendant k dávce uhelné, která současně s ní bude snižována event. zrušena. Jde o to, aby pokud tato daň bude jako daň stálá, bylo jí použito v přední řadě k tomu, aby národohospodářsky důležité záznamy vodních knih byly na základě toho příjmu, který tato daň vynese, řádně v evidenci vedeny, řádně zaznamenávány a kontrolovány.

Původní stanovisko předlohy, jak jsem řekl, bylo, že vyměřování daně má se díti podle určitých stálých známek vodní síly, což však nemohlo býti akceptováno, poněvadž umístění vodních sil často v odlehlém místě vede k tomu, že vodní síla nemůže býti plně ve své výkonnosti zužitkována a lze jí použíti často jen tenkrát, když příslušná práce pro ni je k disposici. Poukazuji při té příležitosti na př. na průmysl sklářský, který namnoze ve větších kvantech používá vodních sil a jest závislý na určité konjunktuře obchodní, a třeba by i v určité době měl dosti vodních sil k disposici, nemůže pracovati z důvodů jiných. Zde by byl objekt vodní zdaněn, aniž by skytal národohospodářského příjmu. Z důvodu toho bylo nutno, aby původní předloha doplněna byla tak, že bude vzato v úvahu využití vodní síly resp. skutečné její použití, kolik práce bylo jí vykonáno.

Původní předloha také stanovila, že má býti zdaněna vodní síla od 5 koňských sil výše. Projednávání této části navržené osnovy vedlo k tomu, že byly z mnohých stran činěny námitky, že kdyby byl objekt do 5 HP od daně osvobozen, byly by vodní síly na větších spádech a delších tocích často drobeny, protože by byly budovány samé zdroje do pěti koňských sil, které nejsouce zdaněny, byly by výnosnější, než kdyby byly budovány zdroje na plnou výkonnost, určitou vodní sílu přes 5 koňských sil často vyžadující. Poněvadž by bylo velice národohospodářsky nesprávné, aby tímto způsobem stávající zdroje vodních sil byly drobeny, byla schválena v příslušných výborech změna, a to, aby již od 2 koňských sil příslušné vodní síly podléhaly dani. Daň původně navržená ve výši 10 hal. byla rozdělena, jak jsem řekl, a to na daň základní 4 hal. a na přirážku, která byla původně navržena ve výši 6 hal., ale ve výboru změněna na výši 4 hal. za 1 koňskou sílu a hodinu.

Přirážka tato byla však potom slevena u vodních sil drobných, v rukou většinou drobných majitelů se nacházejících, od 2 až 5 koňských sil.

Vodní síly oproti jiným zdrojům síly, zejména proti parním strojům, vyžadují v poslední době velikého investičního nákladu, takže namnoze stává se vybudování jejich hospodářsky neproveditelným. Vyrobená koňská síla a hodina vzhledem k vysoké amortisaci, vysokému investičnímu nákladu a úrokům všech těchto nákladů, stává se tak drahou, že kdyby ještě byla stejnoměrně zdaněna, zdražila by se tak, že by to vedlo k tomu, že by vodní síly nebyly vybudovány. Nezbývalo tedy nic jiného, než přistoupiti na stanovisko, jak vládní předloha předkládá, že totiž vodní síly, které budou vybudovány po roce 1919, budou na určitou dobu od daně osvobozeny. Původní předloha stanoví osvobození na tři periody celkem 15 roků a vždycky v prvních 5 letech na plné tři třetiny daně, v druhých 5 letech na dvě třetiny a v třetích 5 letech na jednu třetinu. Při projednávání však bylo uznáno, že tyto investiční náklady jsou tak ohromné, že mají-li býti skutečně vodní síly vybudovány, musí býti osvobozeny od daně na delší dobu, aby mohly konkurovati s jinými starými vodními silami dříve vybudovanými, eventuelně s jinými zdroji síly, parními atd.

I v této příčině stalo se rozhodnutí, že mají býti vodní síly osvobozeny až na dobu 30 roků, a to podle čtvrtin: na 15 roků úplně a v dalších 5 letech vždy o 1/4 méně, takže po době 30 let přijde taková nově vybudovaná síla do plné daně. Toto právo osvobození od plného předpisu daňového na delší řadu let bylo také přiznáno rekonstruovaným vodním silám, a to nejméně na to množství vodní síly, které rekonstrukcí proti původní síle výkonnost její byla zvýšena.

Ovšem proti původní předloze stalo se v této nové, vám ke schválení předložené předloze pozměněné, že není přiznáno osvobození takových rekonstruovaných vodních sil přímo zákonem, nýbrž že ministerstvo financí a veřejných prací spolu s jinými ministerstvy je zmocněno, aby v této příčině učinilo teprve příslušné rozhodnutí.

K důvodové zprávě dovolili jsme si také přiložiti statistiku vodních sil, která ukazuje, že v naší republice vodních sil jest vybudováno velice málo a že jest v té příčině potřeba, aby vodní síly byly budovány intensivněji. V té příčině byly podány příslušné resoluce, které došly také ve výboru podpory a z nichž zejména třetí resoluce výboru pro dopravu a veřejné práce stanoví, že vzhledem k tomu, že daň z vodních sil v státním rozpočtu bude příjmem řádným, má býti každoročně pamatováno v řádném rozpočtu na elektrisaci k využití vodních sil takovou položkou, aby odpovídala při nejmenším výnosu daně z vodních sil.

To je velice důležitá resoluce, na kterou jistě jest třeba upozorniti a která prosím, aby byla schválena, poněvadž nám má vybudovati další nové zdroje vodních sil národohospodářsky důležité, které v zájmu našeho národohospodářství jest třeba vybudovati co nejintensivněji, abychom v této věci splnili předpoklady, které stojí před námi.

Samozřejmě bude podle předložené osnovy vybírání daně těžší než jak původně vládní předloha stanovila, a proto také příslušná resoluce stanoví, aby co možná nejvíce bylo možno použíti příslušného paušalování, aby tak vybírání této daně nebylo stíženo a nezatěžovalo státní rozpočet.

Výnos této daně podle původní vládní předlohy zdál se býti 30-40 milionů korun. Samozřejmě, že po provedení změny dopravním i rozpočtovým výborem nebude asi docíleno celého tohoto výnosu, nýbrž že bude jistě nižší. Bude od 20 do 25 mil. korun vzhledem k tomu, že bylo stanoveno ono spravedlivé vyměřování podle skutečného použití vodní síly, podle toho, kolik skutečně vydá hospodářského efektu a práce.

Přes to, že byl proti původní předloze finanční efekt této daně zhoršen, přes to rozpočtový výbor vyslovil se rozhodně pro toto stanovisko, poněvadž toto stanovisko jest na místě, a doufám, že bude také slavnou sněmovnou akceptováno. Prosím, aby předloha tato byla vzata v úvahu a aby osnova i s příslušnými resolucemi byla schválena. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP