Čtvrtek 30. června 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

232 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fajnor, dr. Fatka, dr. Gruber, Husák, dr. Kovařík, dr. Mičura, dr. Popelka, dr. Šusta; odb. přednosta, min. financí dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 70. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou do konce měsíce udělil jsem posl. dr. Petersilkovi na cestu do ciziny.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce snem. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vysílá klub der Abgeordneten der deutsch. soz. dem. Arbeiterpartei posl. Dietla za posl. R. Fischera.

Do výboru zásobovacího vysílá klub poslanců komunistické strany posl. Mikulíčka za posl. Malou, klub posl. soc.-dem. posl. Albína Chalupu za posl. Karpíškovou.

Do sociálně-politického výboru vyslal klub poslanců strany republikánské na schůzi dne 28. t. m. posl. Vraného za posl. Dubického.

Předseda: Došly tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. dr. Hajna, Petrovického, dr. Srdínka, Jana Černého, Trnobranského, dr. Uhlíře, Chalupy a soudr., aby sestátňovací akce obchodní akademie v Hradci Králové postupovala rychlejším tempem, aby byla akademie úplně sestátněna do konce škol. r. 1922-1923.

Návrh posl. Johanise, Ulricha a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okrese Příbramském, Sedlčanském a Dobříšském.

Návrh posl. Roudnického, Myslivce, dr. Mazance a soudr. v záležitosti živelní pohromy v obci Chrástu na Březnicku, pol. okr. Blatná.

Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského, Landové-Štychové, dr. Bartoška a spol. na vydání zákona, kterým se upravuje báňská inspekce při hornictví.

Návrh posl. Pelikána, Sladkého, Davida a spol. na revisi všech učebnic nevyhovujících, pokud se v nich nepřihlíží ku politickým a státním změnám, světovou válkou přivoděným.

Předseda: Došly tyto dotazy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Roudnického a soudr. ministru vnitra a zemědělství ve věci živelní pohromy v Chrástu na Březnicku.

Dotaz posl. Špatného ministerskému předsedovi jako ministru vnitra o legionáři Matěji Vaicovi.

Dotaz posl. Szentiványiho ministru pro zásobování lidu o placení pachtovného v přírodních plodinách při mlýnských pachtech.

Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministru školství a národní osvěty o definitivním jmenování profesorů maďarských poboček na lučenském státním reálném gymnasiu.

Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministru národní obrany o pronásledování bohoslovce Bartoloměje Zoltána Botky.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministru věcí zahraničních o tom, je-li Československá republika ještě ve válečném stavu.

Dotaz posl. dr. Körmendy Ékese ministru vnitra o protizákonném potrestání zvoleňského knihkupce Gézy Horvátha.

Dotaz posl. inž. Kalliny ministru pro věci zahraniční o vybírání poplatků za vidování pasů lázeňským hostům.

Dotaz posl. inž. Kalliny ministru veřejného zdravotnictví o vybírání poplatků za vidování pasů lázeňským hostům.

Dotaz posl. inž. Junga a druhů ministru spravedlnosti, že úředníci okresního soudu opavského tajně udali německou zemskou úřednici.

Předseda: Došly tyto odpovědi: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Baerana a druhů ministru vnitra o zabavení týdenníku "Südmährerblatt".

Odpověď ministra financí na dotaz posl. dr. Lodgmana o vyřízení žádosti K. Waltera, vrch. účetního rady v odborném účetním oddělení II. spolkového ministerstva ve Vídni o převzetí do čsl. státní služby.

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Simma a spol. o vyřazení odborných učitelů ze VI. hodn. třídy.

Odpověď ministra obchodu na dotaz posl. dr. Brunara a soudr. o zpravodajství Obchodní a živnostenské komory v Praze.

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Lehnerta, jak se zneužívá zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 267 Sb. z. a n.

Odpověď ministra zemědělství na dotaz posl. dr. Körmendy Ékese a soudr. o pensionování propuštěných profesorů hospodářské akademie v Košicích, proměněné na státní střední hospodářskou školu.

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Laube o zastavení kongruy býv. římsko-katolickému faráři Gustavu Procházkovi v Jenišově u Turnova.

Odpověď ministra národní obrany na dotaz posl. dr. Schollicha o náhradě škody za sejmutí uličních a jiných tabulek.

Odpověď ministra školství a národní osvěty a ministra zemědělství na dotaz posl. dr. Lukavského, Dyka, dr. Matouška o poměrech školních zřízenců.

Odpověď ministra železnic na dotaz posl. Jana Černého (soc. dem.), Chalupníka a Prokeše o vybudování obytných budov pro zřízence státních drah v Opavě na východním nádraží.

Odpověď předsedy vlády na dotaz posl. Johanise, Hampla, Chalupníka, Tayerle a soudr. o výluce kovoprůmyslového dělnictva v severozápadních Čechách.

Odpověď ministra zemědělství na dotaz posl. Adámka o jednání státního zvěrolékaře Mackeho v Poličce.

Předseda: Ve věcech imunitních došel přípis hlavného štátneho zástupiteľstva v Bratislave ze dne 24. června 1921 čís. 7087/1921 Hl. št. z. s žádostí o souhlas poslanecké sněmovny s trestním stíháním poslanců Hlinky a dr. Labaye pro zločin pro pobuřování.

Přikázal jsem výboru imunitnímu.

Navrhuji, aby výboru rozpočtovému, kterému se současně přikazuje vládní návrh zákona, jímž upravuje se promlčení práva k vyměření a vymáhání daní a dávek v Podkarpatské Rusi (tisk 2425), a zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 2429), byla stanovena lhůta ku podání zprávy na dobu 8 dní.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta je přijata.

O dovolenou do 15. července t. r. žádá pro cestu do ciziny posl. Stodola, na 4 týdny pro zemědělské práce poslanec Füssy.

Navrhuji udělení těchto dovolených a konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo s těmito oběma dovolenými souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Obě tyto požadované dovolené jsou schváleny.

Přikazuji následující vládní návrhy:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2318. Vládní návrh zákona, kterým se pozměňují některá ustanovení zák. čl. I. z roku 1890 jednajícího o veřejných silnicích a mýtech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tisk 2319. Vládní návrh zákona o státní záruce výrobním a pracovním družstvům (současně přikázán též výboru soc.-politickému).

Tisk 2321. Vládní návrh zákona o státní záruce svazům družstev živnostenských (současně přikázán též výboru živnostenskému).

Tisk 2361. Vládní návrh zákona o zřízení "Nadání Arnošta Denise" (současně přikázán též výboru kulturnímu).

Tisk 2363. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních přeložených na odpočinek před účinností zákona ze dne... 1921, čís.... Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní, jakož i zaopatřovací požitky pozůstalých po obecních a obvodních lékařích zemřelých před účinností zákona zprvu uvedeného (současně přikázán též výboru soc.-politickému, ústavnímu a zdravotnímu).

Tisk 2364. Vládní návrh zákona, kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní (současně přikázán též výboru soc.-politickému, ústavnímu a zdravotnímu).

Tisk 2365. Vládní návrh zákona o záměně 6% státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky.

Tisk 2369. Vládní návrh zákona, jímž se mění ustanovení § 96 zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.

Tisk 2424. Vládní návrh zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích (současně přikázán též výboru státně-zřízeneckému a brannému).

Výboru zemědělskému:

Tisk 2320. Vládní návrh zákona o státní záruce zemědělským družstvům vyjma družstva úvěrní a konsumní (současně přikázán též výboru rozpočtovému).

Výboru právnímu:

Tisk 2349. Vládní návrh zákona o zrušení svěřenství (současně přikázán též výboru zemědělskému).

Tisk 2362. Vládní návrh zákona o odkladu exekučního vyklizení místností sloužících účelům obývacím.

Výboru ústavnímu:

Tisk 2366. Vládní návrh zákona, kterým se stanoví výjimky ze zásady § 87, odst. I ústavní listiny Československé republiky.

Výboru zahraničnímu:

Tisk 2367. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní úmluva uzavřená dne 23. dubna 1921 v Bukurešti mezi republikou Československou a královstvím rumunským (současně přikázán též výboru živnostenskému).

Výboru soc.-politickému:

Tisk 2368. Vládní návrh zákona o prodloužení zmocnění obcí a společných bytových úřadů ku provádění zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n.

Předseda: Přikazuji dodatečně vládní návrh zákona (tisk 1621), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů východočeské 5%ní zemské investiční zápůjčky elektrisační z roku 1921 v úhrnné jmenovité hodnotě 30 milionů korun k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů výboru rozpočtovému.

Přistupuji k projednání denního pořadu dnešní schůze, a to k prvnímu odstavci, jímž jest

1. druhé čtení osnovy zákona (tisk 1645), jímž se mění § 7 uvoz. zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, čís. 1 ř. z. z roku 1863, a § 5 zákonného článku XXXVII (obchodního zákona) z roku 1875 (tisk 1985).

Zpravodaj jest pan posl. dr. Matoušek.

Má pan zpravodaj nějaké změny nebo opravy textové?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Žádné.

Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jímž se mění § 7 uvozovacího zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, tak, jak byla přijata ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen i ve druhém čtení a tím je vyřízen odstavec první denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme ke druhému, jímž je

2. druhé čtení osnovy zák. (tisk 798), kterým se mění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích (tisk 2021).

Zpravodajem je pan posl. Rudolf Chalupa.

Má p. zpravodaj nějaké změny?

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Nejsou žádné změny.

Předseda: Pan zpravodaj nemá žádné korektury a opravy textové, budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak byla přijata ve čtení prvém, prosím, nechť povstane. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen také ve čtení druhém a tím je vyřízen odstavec druhý denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme ke třetímu, ke

3. druhému čtení osnovy zákona (tisk 30) o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských (tisk 2097).

Zpravodajem je pan posl. dr. Kubíček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Navrhuji, aby se v § 1 odst. 1 správně vytisklo slovo "podrženy" místo "podženy".

Předseda: Budeme hlasovat.

Před hlasováním upozorňuji, že sněmovna v prvém čtení se usnesla setrvati na původním svém usnesení, přes změny učiněné senátem. Usnesení to stalo se kvalifikovanou nadpoloviční většinou všech členů poslanecké sněmovny.

Druhé čtení vyžaduje podle § 44 odst. 1 ústavní listiny téže nadpoloviční většiny všech poslanců a vedle toho podle § 59 jedn. řádu hlasování podle jmen.

Hlasovací lístky jsou rozdány a mají je pp. poslanci ve svých zásuvkách. Každý z poslanců odevzdá lístek se svým jménem a slovem "ano", souhlasí-li s návrhem, "ne", jestliže nesouhlasí s návrhem, aby sněmovna setrvala na svém původním usnesení.

Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby sněmovna setrvala na svém usnesení, odevzdá hlasovací lístek s "ano".

Páni zapisovatelé se sněmovními úředníky seberou lístky do uren a provedou sčítání hlasů. Pro sbírání a sčítání hlasů v krajních dvou odstavcích na pravo žádám, aby se uchopil funkce zapisovatelské pan zapisovatel posl. Záruba. Je přítomen? (Hlasy: Nikoli!)

Není přítomen. Žádám tedy pana zapisovatele Anděla, aby převzal sčítání i sbírání hlasů ve dvou pravých úsecích. Ve 2 středních úsecích žádám zapisovatele pana posl. Špatného, aby předsevzal sčítání. V levých 2 úsecích žádám zapisovatele p. posl. Tauba. Je pan posl. Taub přítomen? (Hlasy: Nikoli!)

Není, tedy p. zapisovatele dr. Markoviče, aby předsevzal sčítání ve 2 levých úsecích a rovněž na tribuně předsednické.

(Po sebrání hlasovacích lístků a provedení skrutinia:)

Odevzdáno bylo 182 hlasovacích lístků, je tudíž potřebná kvalifikovaná presence. Z těch bylo 181 odevzdáno s "ano", jeden s "ne".

Tím tudíž rozhodla sněmovna ve druhém čtení, že setrvává na původním svém usnesení týkajícím se této osnovy.

Tím je vyřízen odstavec třetí denního pořadu a přikročíme ke čtvrtému, totiž ke

4. hlasování o návrhu posl. Johanise, dr. Franke, dr. Czecha, Brodeckého a 114 dalších poslanců, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednával se vládní návrh zákona o prodloužení zmocnění obcí a společných bytových úřadů ku provádění zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919, čís. 592 Sb. z. a nař. (tisk 2368).

Konstatuji, že návrh tento podepsán jest více než dvěmi pětinami všech poslanců a tudíž vyhovuje předpisu § 55 j. ř.

Žádám p. tajemníka, aby návrh přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Johanise, dr. Franke, dr. Czecha, Brodeckého a soudr.

"Podepsaní navrhují, aby vládní návrh zákona o prodloužení zmocnění obcí a společných bytových úřadů ku provádění zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n., (tisk 2368) byl projednán zkráceným řízením podle § 55 jedn. ř. poslanecké sněmovny."

Předseda: Podle ustanovení tohoto paragrafu promluví k odůvodnění pilnosti jeden z navrhovatelů zkráceného jednání, o kterém se navrhovatelé dohodnou.

Jako takový byl mně oznámen p. posl. Johanis.

Žádám, aby se ujal slova.

Posl. Johanis: Slavná sněmovno! Dosavadním zákonem o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921 má vláda právo zmocniti obce na základě § 70, aby zabíraly byty. Zákon ten pozbývá platnosti dnešním dnem a to měl na mysli sociálně-politický výbor již ve schůzi dne 24. května, kdy se usnesl vyzvati vládu, aby předložila osnovu zákona, kterým by se zákon tento prodloužil s platností do 31. prosince t. r. Vláda skutečně přání sociálně-politického výboru vyhověla a pod číslem tisku 2368 podala návrh, který se měl jako návrh pilný projednati. Z nevysvětlitelných okolností však vláda odvolala stanovisko, aby návrh byl pilnou cestou projednán.

Proto navrhujeme my, aby se sněmovna vzhledem k pilnosti a naléhavosti věci vyslovila pro zkrácené projednávání tohoto návrhu.

Připomínám, vážení pánové a dámy, že jest nutno zákon ten prodloužiti z důvodů hospodářských a sociálních. Když se projednával zákon o stavebním ruchu, bylo již tehdy řečeno, ač bylo sjednáno, že zákon má platiti do 30. června t. r., že v případě potřeby může se zákon prodloužiti.

Někteří pánové mají za to, že té potřeby zde není, že jest všechno zrekvirováno. Tomu však tak není. Proto navrhujeme, aby návrh zákona byl projednán pilně, zkráceným řízením, a prosíme, aby slavná sněmovna se pro tuto zásadu vyslovila. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k hlasování, neboť podle předpisu § 55 jedn. řádu rozhoduje o věci sněmovna bez rozpravy. Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje zmocnění k zabírání bytů obcemi, projednal se v řízení zkráceném, nechť povstane. (Děje se.)

Byl jsem požádán, abych dal konstatovati poměr hlasů.

Přání tomuto vyhovuji a žádám pány zapisovatele, a to p. zapisovatele Anděla, aby sečetl 2 úseky pravé, p. zapisovatele Špatného, aby sečetl 2 úseky střední, a pana zapisovatele Tauba, aby sečetl 2 úseky levé, jakož i presidiální tribunu.

(Po sečtení hlasů a provedení skrutinia:)

Pro návrh pro přiznání pilnosti ve smyslu § 55 jedn. řádu podle návrhu pánů poslanců Johanise, dr. Franke, Brodeckého dr. Czecha a 114 dalších poslanců hlasovalo 97, proti návrhu 104 poslanci, jest tudíž pilnost v tomto případě odepřena.

Přikročuji k 5. odstavci denního pořadu, jímž jest

5. hlasování o návrzích, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednala se usnesení senátu čísla tisků poslanecké sněmovny: 1905, 1937, 1938, 1939, 1940, 1942, 2037, 2038, 2039, 2043, jichž předměty podrobně jsou uvedeny pod čísly 13 až 22 dnešního jednacího pořadu.

K odůvodnění pilnosti uvádím, že jde vesměs o usnesení senátu, o kterých sněmovna poslanecká podle § 43 ústavní listiny jest povinna usnésti se do 3 měsíců t. j. do konce měsíce června, tedy do dnešního dne včetně. Aby tomuto předpisu mohlo se vyhověti, jest potřebí, aby formální projednávání těchto osnov dělo se způsobem zkráceným podle § 55 jedn. řádu.

Po stránce věcné jde o osnovy, které byly výborům řádně přikázány k projednání a o kterých výbory do stanovené krajní lhůty (29 t. m.) většinou podaly zprávy.

Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí, aby osnovy svrchu uvedené projednaly se řízením zkráceným podle § 55 jedn. ř., prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest uvedeným předlohám přiznána a tím je vyřízen odst. 5 denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odstavci 6., jímž jest

6. zpráva výboru státně-zřízeneckého o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 1467) o návrhu sen. Pánka a spol. (tisk 273 sen.) na vydání zákona, kterým se zrušuje úřední pojmenování "sluha" u zaměstnanců ve státní službě nebo ve službě podniků a fondů státem spravovaných a nahražuje titulem "zřízenec".

Ježto výbor státně-zřízenecký do stanovené lhůty (29. t. m.) nepodal zprávy a sněmovna ve schůzi 69. osnově této přiznala zkrácené projednávání, jmenuji podle odstavce 6 § 55 j. ř. zpravodajem paní posl. Pechmanovou a uděluji jí slovo.

Zpravodaj posl. Pechmanová: Slavná sněmovno! Senát N. S. usnesl se, pokud se týká kategorie zřízenecké, resp. dosavadní kategorie státních zaměstnanců, označených za kategorie sluhovské, aby na základě zákonitého ustanovení toto označení "sluha" bylo škrtnuto a nahraženo bylo označením "zřízenec".

Podotýkám, že se ve věci de facto nezavádí nic nového.

Pro určité kategorie, pro určitý druh výkonů, co výkonů úředních a výkonů podřízených, bylo označení oficielní a zákonitě užívané dosud názvem "sluha". Připomínám však, že do této kategorie, označené celkovým názvem "sluhovská", spadala celá řada státních zaměstnanců, kteří vykonávali výkony úřední, ne sluhovské, nýbrž podúřednické, a tyto podúřednické výkony byly kvalifikovány jako výkony sluhovské. Tedy to byl ten důvod, který senát uvažoval a pro který se i sám navrhovatel sen. Pánek rozhodl pro to, aby zákonitým řízením změněn byl tento název "sluha" za název "zřízenec".

Via facti bylo toto přeměnění zavedeno. Setkáváme se i v úředních listinách, vydávaných těmto sluhům, tedy zřízencům spadajícím dosud do kategorie sluhovské, že jsou označováni "zřízenci". Povšechný název "zřízenec" vystihuje daleko lépe tuto kategorii, i pokud se týká vůbec kvalifikací osob k této kategorii přidělených - protože, jak jsem se již zmínila, nejsou to čistě podřadné výkony, čistě sluhovské výkony, nýbrž jsou to i výkony podúřednické - i pokud se týká výkonů sluhovských, neboť nejsou to práce určitého druhu jenom manuelní, nýbrž jsou to také práce související s úředními výkony a práce spadající právě do výkonů úředních.

Z těchto důvodů rozhodl se státně-zřízenecký výbor přijmouti v nezměněném znění usnesení senátu a doporučiti poslanecké sněmovně, aby toto usnesení senátu svým souhlasem přijala. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil pan posl. Böhr na straně "pro". Uděluji mu slovo.

Posl. Böhr (německy): Slavná sněmovno! Právě projednávaný návrh dochází zajisté všeobecného souhlasu. Současné poměry působí, že jisté výrazy se přizpůsobují zjemnělým životním mravům a že se s těmito změnami vkusu musí počítati. V živých jazycích mají jisté výrazy po staletích jiný smysl než dříve. Proto filosofie, právní věda atd. užívá s oblibou výrazů z mrtvých jazyků. Proti těmto změnám navrženým zde ve smyslu referentky, nemá zajisté nikdo, co by namítl. Důvodem, proč já jsem si vyžádal zde slovo, jest dotaz na příslušné pány ministry. Jde totiž o jistou nerovnost, kterou zajisté zákonodárci nezamýšleli, totiž o nerovnost při započítání vojenských let certifikatistů u celé řady státních úředníků. Zatím co totiž těm, kteří dosud náleželi k tak zvaným sluhům, se započítávají všechna vojenská léta, nezapočítává se úředníkům, pocházejícím z tak zvaných certifikatistů, řada vojenských let, totiž sedm let a vůbec v nejvyšší míře pěti let. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Teď máme ve svém novém zákoně o státních úřednících zaostalost. Nyní se mohou sluhové státi oficianty, vrchními oficianty a vrchními oficiály a postupují do služebního platu úředníků. Teď se přihází, že v celé řadě státních míst tak zvaní sluhové mají vyšší plat než úředníci pocházející z certifikatistů, a to jest nesrovnalost. Úředníci z řad certifikatistů nezávidí zajisté žádnému sluhovi, oni nechtějí vůbec nějakého jejich poškození neb odstrčení. Avšak chtějí, aby sami nebyli odstrčeni.

A proto žádám příslušné pány ministry, aby při propočítávání služebních let byla přece započítána do státního služebního poměru všechna vojenská léta také těmto úředníkům, třebas byli certifikatisty, tedy vyslouživšími poddůstojníky, kteří již měli kvalifikaci potřebnou pro úřednický stav. A já žádám pány, aby se s těmito zajisté zcela oprávněnými tužbami celé řady státních úředníků při této příležitosti počítalo. Dotyční státní úředníci výslovně ujišťují, že nemají toho nejmenšího proti svým spoluzřízencům, jimž tato vojenská služební léta jsou plně započítána; chtějí býti pouze postaven i na roveň a ne odstrčeni. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Debata jest skončena. Přeje si zpravodaj závěrečné slovo?

Zpravodaj posl. Pechmanová: Nikoli.

Místopředseda Buříval: Přistoupíme k hlasování. Prosím paní a pány poslance, aby zaujali místa. (Děje se.) Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona se 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jak byla usnesena senátem, nechť povstane. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna ve čtení prvém přijala tuto osnovu.

Podle § 55 jedn. řádu přistoupíme ihned ke čtení druhému. Má zpravodaj nějaké opravy?

Zpravodaj posl. Pechmanová: Nejsou žádné.

Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť povstane. (Děje se.)

To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu také ve čtení druhém.

Přistoupíme k dalšímu odstavci, a to ke


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP