Středa 16. března 1921

Začátek schůze v 7 hod. 20 min. večer.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

221 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Burger, dr Fajnor, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Šusta; za ministerstvo financí odb. přednostové Groš a dr. Vlasák.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 65. schůzi poslanecké sněmovny NSRČ.

Dovolenou na tento týden pro neodkladné záležitosti udílím posl. Stodolovi, na dnešní schůzi posl. Mertovi, na schůzi včerejší dodatečně posl. Kreibichovi, na schůzi dnešní a včerejší posl. Kirpalové.

Chorobou omlouvá se na dnešní schůzi posl. Malypetr a posl. Purkyňová, na včerejší a dnešní schůzi posl. Skaunicová.

Došly tyto imunitní spisy: Žádám, aby byly sděleny.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Žádost krajského soudu ve Znojmě, čís. Vr VIII-319/21 ze dne 11. března 1921 za souhlas k trestnímu stíhání poslance Pittingera pro zločin podle § 65, lit. a) trestního zákona, po případě přečin podle § 300 trestního zákona.

Předseda: Žádost tuto postupuji výboru imunitnímu.

Dále byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám za jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. strany lidové vysílá do výboru ústavního místo posl. dr. Kmeťka posl. Rýpara, do výboru zemědělského místo posl. Adámka posl. Tománka.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vysílá do výboru státně-zřízeneckého místo posl. G. Navrátila posl. dr. Matouška, do výboru ústavního místo dr. Stránského posl. Votrubu.

Klub poslanců čsl. soc.-demokratické strany dělnické (levice) vysílá do výboru ústavního místo onemocnělého posl. Buriana posl. dr. Šmerala.

Klub der deutschen soz.-dem. Arbeiterpartei vysílá do výboru právního místo onemocnělého posl. dr. Czecha posl. Beutla.

Klub der deutschen christlich-soz. Volkspartei vysílá do výboru právního a do výboru pro dopravu a veřejné práce místo posl. V. Marka posl. Bobka.

Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vysílá do výboru rozpočtového místo posl. Anděla posl. Pastyříka.

Předseda (zvoní): Dále došly tyto návrhy: Žádám, aby byly sděleny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Návrh posl. Ant. Nováka a druhů na změnu § 28 zákona ze dne 28. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n.

Návrh posl. Prokeše, Chalupníka, Jana Černého a druhů na zřízení české obchodní akademie ve Frenštátě p./R. nákladem státním.

Návrh posl. Prokeše, Chalupníka, Jana Černého a druhů na zřízení českého reformního reálného gymnasia typu B v Bohumíně-nádraží (Šunychlu).

Návrh posl. Udržala, Rychtery, Staňka, Sonntága, Bráneckého a druhů na vydání zákona o uvolnění obchodu s veškerými plodinami zemědělskými.

Návrh posl. Patzela a druhů na změnu §§ 85 a 100 první hlavy zákona ze dne 23. ledna 1914, ř. z. č. 13.

Předseda: Došly interpelace. Žádám, aby byly přečteny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Interpellácia posl. Tománeka a spol. na celú vládu o výčinoch četníckych na Slovensku.

Interpelace posl. Berana, Bradáče, Vraného, Jar. Hálka a soudr. na min nár. obrany v záležitosti poskytnutí náhrady držitelům evidenčních vojenských koní před válkou.

Předseda: Došly dotazy. Žádám za jich sdělení.

Dotaz posl. Karpíškové a dr. Bartoška ministru školství a národní osvěty o nepřístojném počínání si katechety Kulače v Kolíně.

Dotaz posl. Zeminové ministru financí stran zadání trafiky v Louňovicích pod Blaníkem.

Dotaz posl. Zeminové ministru železnic stran reaktivování traťmistra Čeňka Petříčka.

Dotaz posl. Johanise, Biňovce a druhů ministerskému předsedovi o nezákonném postupu Státního obilního ústavu a ministru zásobování ve věci výměny obilí za průmyslové výrobky.

Dotaz posl. Budiga a Schälzkyho ministru veřejných prací o stavbě silnice z Garschönthalu do Selce.

Dotaz posl. Budiga a Schälzkyho ministru financí o výměně kovových mincí a rakouských peněz.

Dotaz posl. Josefa Mayera, Josefa Fischera a druhů ministru pošt, že se nedopravují dopisy s nadpisem "Chebsko".

Dotaz posl. dr. Matouška a druhů ministru financí o zřízení celního úřadu na Mělníce.

Dotaz posl. Ant. Nováka, Johanise a druhů ministru průmyslu, obchodu a živností o prodeji nebo pronájmu hotelů.

Předseda: Dále došly tyto odpovědi na dotazy:

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. Petrovického, dr. Hajna a druhů o nezahájeném dosud vyučování na pokračovací škole živnostenské v Hradci Králové (tisk 1135)

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. Špatného, Trnobranského a druhů o ztracených spisech v ministerstvu vnitra, jednajících o protestu proti volbě starosty v Hostivaři (tisk 766).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Lukavského, dr. Hajna a druhů o nepřípustném jednání učitelky Brabcové v Chrudimi (tisk 1100).

Odpověď ministra obchodu, veřejných prací a sociální péče na interpelaci posl. Petrovického a druhů pro rušení zákona ze dne 23. ledna 1920, kterým se omezuje prodej a pronájem hotelů a pensionátů a pro přezírání kompetence hotelového instruktorátu (tisk 1213).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Feierfeila, Böhra a druhů o službách božích na středních školách (tisk 1461).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Lehnerta, Bobka, Windirsche Kostky a druhů o násilnostech spáchaných při schůzi legionářů dne 28. října 1920 v Liberci (tisk 745).

Odpověď ministra vnitra a ministra národní obrany na interpelaci poslance dr. Hanreicha, Pittingera, dr. Raddy a druhů o obecních volbách v Miroslavě (tisk 1045).

Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Surányiho a druhů o nepřístojnostech občanských a vojenských úřadů v Podkarpatské Rusi, o protidělnickém jejich stanovisku, o iredentické působnosti, o protizákonném uvěznění legionáře Nicsaje, o zadržení invalidních a sirotčích podpor, o objektivní příčině iredentismu a o nelidském vydávání a podloudném předávání příslušníků Československé republiky Horthyovcům.

Odpověď ministra vnitra, spravedlnosti, školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Bartoška, Langra a druhů o persekuci učitele Josefa Kudena v Kunovicích na Moravě (tisk 1111).

Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Bergmana a druhů o jmenování odborných poradců pro příděl zabrané půdy Státním pozemkovým úřadem (tisk 1422).

Odpověď vlády na interpelaci posl. Bergmana, Maška, Zavřela a druhů o opatření, jaké míní učiniti, aby se zabezpečila existence úředníků a zřízenců na zabraných velkostatcích, kteří parcelací velkostatků přijdou o existenci (tisk 1374).

Odpověď ministra zahraničních věcí na interpelaci posl. Rýpara a druhů o zadržování československých vojínů-zajatců v Italii (tisk 986).

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. Hudce a druhů o dobrozdání nejvyššího účetního kontrolního úřadu, vyžádaném soudem jako znalecky posudek v určité trestní záležitosti, které však se odpírá soudu s odkazováním na úřední tajemství (tisk 1246).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. Špačka a druhů o nařízení zemské politické správy moravské ze dne 16. prosince 1920, č. 40761 k utvoření okresních školních výborů (tisk 1295).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. Buřívala a druhů 1. o odepření náhrad dělmistrům za práci přes čas nad zákonitou dobu pracovní, 2. o odškodnění za spoluúčast dělmistrů při úředních prohlídkách parních kotlů (tisk 1103).

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. Skaunicové, Malé a druhů o snížení moučné dávky (tisk 1465).

Odpověď ministra zahraničních věcí na interpelaci posl. Surányiho a druhů o poměru R. Č. S. vůči Maďarsku (tisk 739).

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky, Krause a druhů, jak ministerstvo zásobování přednostně zásobuje konsumy moukou (tisk 1285).

Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci posl. dr. Keibla a druhů o nedostatečném dodávání uhlí městu Děčínu (tisk 1161).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Baerana a druhů o protizákonném zavření obecní školy v Božím Požehnání (tisk 923).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byl tiskem rozdán státní účet (pokladní) za listopad a prosinec 1918 podle závěrek došlých do konce ledna 1921 (tisk 1660).

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy. Žádám za jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1472. Zpráva I. výboru pro průmysl, obchod a živnosti, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1070) o smlouvě, kterou se upraví prozatímně obchodní styky mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.

K tisku 1472. Dodatečná zpráva I. zahraničního výboru, II. výboru pro obchod průmysl a živnosti o usnesení senátu (tisk senátu 1602) o vládním návrhu (tisk sen. 288), kterým se předkládá N. S. ku schválení smlouva o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (tisk sen. 435).

Tisk 1836. Zpráva právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tisk 274, ktorým se menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnej príslušnosti a súdnom pokračovaní v občianských veciach a o projednání pozostalosti a o návrhu posl. Purkyňovej a soudr. o zmene civilného súdneho poriadku.

Tisk 1838. Zpráva I. výboru kulturního, II. výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o návrhu posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. (tisk 1124) na pozvednutí úrovně produkce předloh pro řemesla přísným výběrem, pokud je opatřuje stát pro své školy a svépomocnými akcemi, vedenými minist. školství a národní osvěty.

Tisk 1839. Zpráva výboru pro zálež. průmyslu, obchodu a živnosti o návrhu posl. Slavíčka, Netolického a soudr. (tisk 8), aby vládě uloženo bylo vypracovati a předložiti posl. sněmovně návrh zákona, jímž se vydává řád volení do živnostenských korporací podle sedmé hlavy řádu živnostenského v republice Československé zřízených, a to jak do živnostenských společenstev tak i do jejich svazů.

Tisk 1840. Zpráva I. výboru zásobovacího, II. výboru pro obchod, průmysl a živnosti, o návrhu posl. Horáka, Najmana a spol. (tisk 578) na vydání zákazu vývozu sladu.

Tisk 1841. Zpráva I. výboru pro dopravu a veřejné práce, II. výboru pro obchod, průmysl a živnosti, o návrhu posl. Al. Kříže, Alb. Chalupy, Tesky a soudr. (tisk 351) na stavbu spojovací dráhy mezi městy Týn n./Vlt. a Bechyně.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1845. Návrh posl. Prokeše, Chalupníka, Jana Černého a soudr. na zřízení české obchodní akademie ve Frenštátě pod Radhoštěm nákladem státním.

Tisk 1846. Návrh posl. Ant. Nováka a soudr. na změnu § 28 zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1775. Interpelace posl. Šrámka, dr. Hrubana, dr. Noska a druhů ministerskému předsedovi jako ministru vnitra, ministru spravedlnosti a ministru školství a nár. osvěty o nedodržování právních norem státními orgány při zmatcích a násilnostech, vyvolaných t. zv. církví československou.

Tisk 1837. Interpelácia posl. Tománeka a spol. na celú vládu o výčinoch četníckych na Slovensku.

Předseda: Navrhuji, aby výboru právnímu pro vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 korun, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, č. 27 Sb. z. a n. (tisk 1780), současně přikázaný též výboru rozpočtovému, stanovena byla lhůta 3 dnů,

a výboru zahraničnímu pro vládní návrh, kterým se předkládá ku schválení Národ. shromáždění smlouva uzavřená, v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou o státním občanství (tisk 1821), stanovena byla ku podání zprávy lhůta 14 dnů.

Sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo jest pro navržené lhůty, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Navržené lhůty jsou přijaty.

Výbor zemědělský žádá za prodloužení lhůty o 10 dnů u vládního návrhu zákona o úpravě poměrů družstev v Podkarpatské Rusi (tisk 1627).

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo s navrženým prodloužením lhůty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, žádané prodloužení lhůty je povoleno.

Přistupujeme k 1. odstavci dnešního denního pořadu, jímž jest

1. zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 274), kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti a soudním řízení v občanských věcech a o projednání pozůstalostí, o návrhu posl. Purkyňové a soudruhů (tisk 754) na změnu zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z. (civilního soudního řádu) (tisk 1836).

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Dérer. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Ctená snemovňa! Vládny návrh, ktorý právny výbor predkladá a ktorým sa menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnej príslušnosti a súdnom pokračovaní v občianskych veciach o prejednávaní pozostalosti, má v prvej rade za účel, aby bolo súdom uľahčené. Súdy sú zatiažené veľkou agendou a bojujú pri spracovaní tejto agendy s veľkými ťažkosťami už preto, lebo personálny stav sudcov sa početne zmenšil, treba označiť ako príčinu zvlášť úbytok sudcov na Slovensku, ktorý musel byť nahradený potom prílivom sudcovského personálu z českých zemí na Slovensku. Návrh tento rôznymi spôsobmi chce toto uľahčenie vykonať.

V prvej rade chce zjednať akúsi rovnováhu medzi jednotlivými súdmi, menovite medzi okresnými súdmi a medzi súdmi sborovými. Podľa doterajšieho civilného poriadku rakúskeho bola hranica hodnotná, podľa ktorej sa určovala príslušnosť súdu, tisíckorunová; spory, hodnota ktorých bola niže tisíc korún, prináležaly okresným súdom, tedy samosudcom, spory, kde predmet sporu bol vyšší než tisíc korún, prináležaly sborovým súdom. Na Slovensku tento stav zmenil sa r. 1911 novým uhorským civilným poriadkom, kde táto hodnotná hranica určena bola na 2500 K. V českých zemiach však až doteraz platí hranica tisíckorunová.

Válka a po válke a následkom války nastalá devalvácia hodnôt spôsobila, že následkom pridržania sa tejto tisíckorunovej hranice rovnováha, ktorá bola civilnými poriadkami ustanovená, bola zrušená, lebo všetky nepatrné veci, ktoré pred tým boly prejednávané okresnými súdmi, práve touto devalváciou sa dostaly sborovým súdom ako nová ťarcha. Vládny návrh pôvodne chcel priniesť do českých zemí ustanovenie civilného poriadku uhorského a hodnotnú hranicu 2500 K. Poznamenávam, že na Slovensku od r. 1917 válečným nariadením zvýšená bola táto hodnotná hranica na 5000 K. Neskôr, po čas prejednávania tejto veci v právnom návrhu, vláda navrhla zvýšenie tejto hranice na 5000 K, a právny výbor akceptoval tento vládny návrh, a predloha, ktorou predkladá, zakladá sa na tejto hranici 5000 K.

Táto 5000korunová hranica bola určená - ako som už spomenul - z toho dôvodu, že na Slovensku platí od r. 1917, ďalej z tých dôvodov, že akosi najvecnejším spôsobom ide v ústrety požiadavkom. Museli sme pamätať i na to, že v budúcnosti možno očakávať zase klesnutie cien, čomu táto 5000korunová hranica najlepšie odpovedá.

Proti tejto 5.000korunovej hranici boly predostreté rôzne dôvody. Prvý dôvod pochodil akosi nie z vecného stanoviska, ale mal na zreteli záujmy právnych zástupcov, ktorí sa zdržujú a pobývajú v sídlach sborových súdov a ktorí týmto ustanovením budú prirodzene poškodení hmotne. To je iste vec, ktorá je poľutovaniahodná, ale ovšem pri určení tejto hodnotnej hranice nemôže byť tento moment braný za rozhodný, a právny výbor ho ani neakceptoval.

Druhá námietka bola vážnejšia, a síce tá, že následkom zvýšenia hodnotnej hranice na 5.000 K, menovite chudobné strany, ktoré dosiaľ používaly vo veciach nad 1.000 K zákonného dobrodenia, že mohly na základe chudinského práva dočasne bezplatne byť zastúpené advokátom, zvýšením tejto hranice od tohoto dobrodenia odpadly. Týmto oprávneným požiadavkom chudobných strán vyšiel právny výbor pri inom ustanovení v ústrety, lebo k článku IV. pojal ustanovenie, že v týchto veciach na základe chudinského práva môže byť súdom ustanovený právny zástupca na dočasné bezplatné konanie tejto záležitosti. Hranica 5.000 K takým spôsobom v tejto predlohe navrhnutá je nielen v sporoch civilných, ale i v sporoch, prináležajúcich pred obchodné súdy v konkurzných veciach a vo veciach upomínajúceho pokračovania.

Týmto ustanovením bude akosi zjednaná tiež rovnováha, ktorá aspoň čiastočne bola porušená devalváciou hodnôt. Poznamenávam, že ustanovenie toto bude mať len dočasný ráz a účinnosť tohoto ustanovenia je omedzená na dobu do 30. júna 1923, do ktorého času sa očakáva, že by predválečné pomery mohly byť snáď reštituované. Ale na každý pád omedzenie účinnosti týchto ustanovení bude nútiť zákonodarstvo, aby sa touto otázkou potom, keď sa bude blížiť doba, keď ustanovenie toto ztratí účinnosť, zabývalo a riešilo ju podľa tých potrieb, ktoré budú v tej dobe.

Návrh tohoto zákona snaží sa uľahčiť súdom i inými prostriedkami. V prvej rade chce sa uľaviť v práci i sborovým súdom, lebo má to ustanovenie, že pri sborových súdoch vo veciach, ktoré majú hodnotu nižšiu 10.000 K, nepokračuje senát, ale samosudcovia. Toto ustanovenie je v českých zemiach už známe, tu platilo dosiaľ ustanovenie, že o veciach do 2.500 K rozhoduje v sborových súdoch samosudca. Táto 2.500 K hranica zvyšuje sa teraz až na 10.000 K. U nás na Slovensku je toto opatrenie dosiaľ neznáme.

Na Slovensku rozširuje právny výbor toto opatrenie i vo sporoch niže než 10.000 korún na pokračovanie pri zahájení sporu. Zahájenie sporu je prvý krok v každej riadnej pravote, v ktorej žalujúci prednesie svoju žiadosť a žalovaný podá svoje osvedčenie, prípadne námietky nepríslušnosti. V tých sporoch tedy námietky nepríslušnosti vybavovať bude na Slovensku samosudca. Návrh zákona hľadí osvobodiť sudcov a súdy vôbec od určitých výkonov a sú zase ustanovenia, vykonávanie ktorých prevaľuje návrh zákona so sudcov na iné súdobné orgány.

Prvého rázu ustanovenia tohoto návrhu sú tieto: Návrh zákona zrušuje v čl. IV. ustanovenia civilného poriadku súdneho, podľa ktorého každý rozsudok krome výroku musí obsahovať ešte i vylíčenie skutkových dejov a oddelene i rozhodovacie dôvody. To viedlo k zbytočným a zdlúhavym písačkám, lebo sudcovia pri vylíčení skutkových dejov predniesli a uviedli všetky tie prednášky sporných strán, všetky dokazovacie prostriedky a dôkazy tak, ako boly konané v spornom jednaní. Toto potom pri rozhodovacích dôvodoch sa často opakovalo. Uhorský civilný poriadok oddelené vylíčenie skutkového deja neznal. Nezná ho ani civilný poriadok nový z roku 1911, ani civilný poriadok starší z r. 1868 a podľa týchto uhorsky civilný poriadok krome výrokov musel obsahovať rozsudok i rozhodujúce dôvody, v ktorých ovšem v krátkosti vylíčené musely byť i prednesy strán a rezultáty dokázané v sporu. Návrh zákona osvojuje si tieto ustanovenia uhorského civilného poriadku a podľa tohoto návrhu v čl. IV. žiada, aby ustanovenia o skutkovom deji boly pretreté a aby doplnené boly dotyčné odstavce o rozhodujúcich dôvodoch.

Ďalšie uľahčenie je v tom, že právny výbor doplnil vládnu osnov u tým, že má byť zrušená inštitúcia obhájcov manželstva. Pôvodný vládny návrh toto neobsahoval. Pôvodný vládny návrh v čl. V. zrušil povinnosť odvolaciu obhájcov manželstva. Právny výbor šiel ďalej a navrhuje zrušiť túto inštitúciu vôbec. Urobil to v tej forme, že navrhuje vypovedať to, že budúce nemá byť ustanovený obhájca manželstiev, čo znamená to, že v dosavádnych sporoch dosavádni obhájcovia manželstiev majú konať svoju povinnosť ďalej, tedy majú i prípadne vykonávať odvolanie, avšak v sporoch do budúcnosti takíto obhájcovia manželstiev ustanovení nebudú.

To isté sa vyslovuje i v čl. VII. ohľadne Slovenska, kde roku 1911 uhorský civilný poriadok výslovne síce nezrušil inštitúciu obhájcov manželstiev, ale o nej sa nezmieňuje, následkom čeho vyvinula sa pri rôznych súdoch rôzna súdna praks. Pri niektorých ustanovujú a ustanovili obhájcov manželstiev, pri iných zase nie.

Tým, že sa pojíma do zákona ustanovenie o zrušení tejto inštitúcie s platnosťou na Slovensku, bude i na Slovensku v tomto smeru jasno.

Ďalej pojal právny výbor ďalšie ustanovenia o zrušení ustanovenia troch pokusov o smier v sporoch o nedobrovoľný rozvod a totiež sa navrhuje i s platnosťou pre Slovensko. Čo do Slovenska, osnova uľahčila súdom i pri upomínacom pokračovaní. Na Slovensku totiž dosiaľ proti platobnému rozkazu v upomínacom pokračovaní mohol podať odpor dĺožník i v exekučnom pokračovaní najďalej 15 dňov po doručení exekučného nariaďovacieho výnosu. Toto je zrušené podľa návrhu zákona a podať možno tento odpor najďalej 15 dňov po doručení platobného rozkazu. Ďalej zrušujú sa tie ustanovenie upomínacieho pokračovania na Slovensku, ktoré vypovedajú ztratu účinnosti platobného rozkazu v tých prípadoch, jestliže tento rozkaz do 6 mesiacov nebol odovzdaný dlžníkovi, alebo jestliže do troch rokov na základe tohoto platebného rozkazu nebol vykonaný žiadny exekučný úkon.

Ako som už spomenul, návrh zákona uľahčuje súdom i v tej forme, že isté úkony, ktoré dosiaľ konaly súdy, prenáša na iné orgány a v prvej rade je ustanovenie, že i rozvrh dražobného zisku v exekúciach na svršky, pohľadávky a práva môže byť vedený kancelárskym personálom.

Ďalej pozostalostné pokračovanie prikazuje sa v článku IX. verejným notárom, inštitúcii, ktorá je na Slovensku už dávno známa.

Toto by boly ustanovenia, ktoré sa vzťahujú akosi na uľahčenie súdom a tu tie ustanovenia, ktoré sú akosi len devalvačného rázu, majú len omedzenú účinnosť, do konca júna 1923. Ostatné ustanovenia zákona však nepodliehajú tomuto omedzeniu a majú platiť bez časového omedzenia.

To by boly hlavné rysy najpodstatnejších ustanovení tohoto zákonného návrhu. Sú potom ešte ustanovenia menej významné, ktoré akosi boly potrebné len následkom zmenených pomerov, vzniknutím republiky.

Ešte na jedno ustanovenie by rád poukázať, ktoré sa týka núteného zastúpenia advokátom v sporoch, kde právny výbor urobil zmenu proti vládnemu návrhu, ktorý navrhoval hranicu 2500 K. Právny výbor vzhľadom k tomu, že na Slovensku platí tuná hranica 2000 K, navrhuje túto i na ostatné zeme.

Tu by som poukázal ešte k tomu, že zástupcom strany v sporoch, v ktorých nenie predpísané zastúpenie advokátov, a v sporoch níže 2000 K, môžu byť podľa vládneho návrhu i ženy, a tým akosi bolo vyhovené i návrhu posl. Purkyňovej a súdr. (tisk 754).

Doporučujem, aby návrh zákona v tom znení, ako ho predkladá právny výbor, bol prijatý. Posl. dr. Keibl navrhuje niektoré zmeny, a síce v článku IX. navrhuje zkrátenie lehoty, ktorá bola podľa osnovy 30 denná, na 14 dennú. Súhlasím s týmto návrhom. Ďalej navrhuje zmenu, vlastne doplnenie, posledného odstavca čl. X, kde sa hovorí o tom, že o pozostalostiach, ktoré boly prikázané verejným notárom, súd z podstatných dôvodov sa môže usniesť, že tieto pozostalosti prejedná súd sám, alebo prevezme prejednanie tých, ktoré už odovzdal notárovi. Usnesenie o tom nech je doručené notárovi a všetkým dedicom. Proti ním prísluší notárovi a dedičom opravný prostriedok s účinkom odkládacím dľa § 9, a násl. cís. pat. zo dňa 9. srpna 1854, čís. 208 ř. z.

Ja prejavujem tiež svoj súhlas s týmto doplňovacím návrhom. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP