Úterý 15. března 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

216 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Burger, dr. Fatka, dr. Gruber, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka; za min. financí odb. přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 64. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem pro neodkladné zaměstnání poslanci Krejčímu, Malypetrovi, dr. Hodžovi, Stodolovi, Schustrovi, Kopřivovi, Světlíkovi, Biňovcovi.

Nemocí omluvili se místopředseda inž. Botto a dr. Czech, dále posl. G. Navrátil, Čunderlík s lékařským vysvědčením, Tausik, Burian.

Dodatečně lékařské vysvědčení předložil posl. Jaroslav Marek.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čes. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru sociálně-politického místo posl. Hampla posl. Tayerle.

Klub českoslov. socialistů vysílá do výboru branného za posl. Hrizbyla posl. Sajdla.

Předseda: Počátkem dnešní schůze rozdány byly tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Skaláka, Hakena, Toužila Kučery a druhů na vydání zákona o soustavě závodních rad.

Návrh posl. Špačka a druhů na zřízení české státní obchodní akademie ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Návrh posl. Špačka a druhů na zařazení města Frýdlantu na Ostravici do vyšší třídy místních přídavků.

Návrh posl. Špačka a druhů na zřízení automobilové státní linky z Mor. Ostravy Brušperkem do Frenštátu pod Radhoštěm a z Místku Příborem do Nového Jičína.

Návrh posl. Špačka a druhů na zřízení československého konsulátu v Polském Těšíně.

Předseda: Došly tyto interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Interpelace posl. Staňka, Molika a druhů ministru železnic o úpravě železniční sítě pro oblast jihovýchodních Čech a jihozápadní Moravy.

Interpelace posl. Housera, dr. Šmerala a druhů vládě o odluce církve a státu.

Předseda: Došly tyto dotazy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Purkyňové a druhů ministru školství a národní osvěty o přípravách k vydání zákona na ochranu přírodních památek.

Dotaz posl. Josefa Mayera a druhů ministru financí o neoprávněném obtěžování poplatníků berními úřady.

Dotaz posl. Simma ministru spravedlnosti o rychlém udělení milosti t. zv. kolkařům.

Dotaz posl. Laube ministru národní obrany stran ztráty svršků legionáře Otto Povýšila, čs. telegrafní pluk v Mladé Boleslavi, a náhrady za ně.

Dotaz poslance Laube ministru veřejných prací o přídělu uhlí hnědého z Marianského dolu v Oseku, kteréžto uhlí jest pramizerné jakosti pro "Odborové sdružení sklářů v Líšném pp. Malá Skála".

Dotaz posl. Laube ministru zahraničních věcí stran pátrání po nezvěstném Josefu Drobníkovi, který sloužil u žel. pluku, pak připojen k zajatecké setnině č. 2007 v Černomejlu, odkudž před převratem psal, pak převezen do všeobecné nemocnice v Lublani.

Dotaz posl. Laube ministru pro zásobování lidu o nedostatečném zásobování moukou v semilském okresu.

Dotaz posl. Adámka a druhů ministru vnitra o poskytnutí okamžitě podpory vyhořelým v Krouné, pol. okres Vysoké Mýto.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru soc. péče, aby prominuty byly příspěvky na nemocenskou pokladnu a při tom zachován nárok na podporu nezaměstnaných.

Předseda: Došly tyto odpovědi:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpověď ministra pošt a telegrafů na dotaz posl. Schälzkyho a druhů o snížení autobusové sazby z 80 na 60 hal. za jeden kilometr na tratích poštovních autobusů.

Odpověď ministra sociální péče na dotaz posl. Simma a druhů o nevyřízených rekursech podle zákona o pensijním pojištění.

Odpověď ministra spravedlnosti na dotaz posl. dr. Kafky o užívání lichevního zákona na periodicky vycházející časopisy.

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na dotaz posl. Scharnagla o zdražení otrub.

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na dotaz posl. J. Mayera a druhů o vybírání chlebenkových přirážek od cizinců, kteří se v naší zemi nezásobují.

Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na dotaz posl. dr. Petersilky o odvádění obilí a moučných výkazech v okresu kaplickém.

Odpověď vlády na dotaz posl. Knirsche a druhů o předložení zákona na zavedení závodních rad v průmyslových a obchodních podnicích.

Odpověď ministra veřejných prací na dotaz Posl. Simma a druhů o nedostatečném dodávání uhlí do Jablonce n/N.

Odpověď ministra vnitra na dotazy dr. Kafky a druhů o nezákonném jednání zemské správy politické v Praze při rozpouštění obecních zastupitelstev a o postupu při dosazení správní komise v Černčicích.

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Kafky a druhů o nezákonitém postupu zemské správy politické v Praze při složení správní komise v obci Smrčné.

Odpověď správce ministerstva financí na dotaz posl. Landové-Štychové a druhů v záležitosti zrušení statistického oddělení revisního odboru ministerstva financí.

Odpověď ministra veřejných prací na dotaz posl. Laube ve věci přídělu uhlí firmě Ed. Rauppach, dodavateli mléka pro Moravskou Ostravu.

Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci posl. Laube o přídělu uhlí pivovaru a sladovně ve St. Benátkách.

Odpověď vlády na dotaz posl. dr. Franke a spol. v záležitosti provedení zákona a resolucí ze dne 9. října 1919, týkajících se studentstva.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto vládní návrhy:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1780. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 K k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů, a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, č. 27 Sb. z. a n.

Tisk 1821. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva, uzavřená v Praze dne 29. ledna 1920 mezi republikou Československou a říší Německou o státním občanství.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1781. Zpráva výboru zásobovacího o nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. února 1921, kterým se zrušují nejvyšší ceny droždí, stanovené ze dne 1. července 1920, č. 419 Sb. z. a n.

Tisk 1782. Zpráva komise Národního shromáždění pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

Tisk 1803. Zpráva zásobovacího výboru o návrhu poslance Petrovického a soudruhů, aby v letošní sklizni byl volný obchod s brambory.

Tisk 1806. Zpráva zemědělského výboru o usnesení senátu o vládním návrhu zákona o uznávání původnosti odrůd, uznávání osiva a sádí a zkoušení odrůd kulturních rostlin.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána těsnopisecká zpráva o 28. schůzi poslanecké sněmovny N. S. R. Č. v Praze ve středu dne 1. prosince r. 1920.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1730. Interpelace posl. Adámka a soudr. ministru národní obrany o hlášení se invalidů a legionářů k vojenské taxe.

Tisk 1731. Interpelace posl. Sladkého, Černého, Rýpara, Špačka, Vahaly a druhů ministru financí o rychlém urovnání platebních poměrů s Polským Těšínskem.

Tisk 1732. Interpelace posl. Dubického a druhů ministru zásobování o udělení amnestie oněm zemědělcům, kteří byli nuceni dáti obilí výměnou za různé průmyslové výrobky a práci.

Tisk 1749. Interpelace poslů Dubického a druhů ministru školství o nečestném, nenárodním a nedůstojném jednání Františka Kopeckého, řídícího učitele v Bělé, politický okres semilský.

Tisk 1750. Interpelace posl. Dubického ministru financí o složení a volbách do komisí pro daň z příjmu i do komisí odvolacích.

Tisk 1751. Interpelace posl. Špačka a druhů ministru železnic o udělení koncese, případně o stavbě železnice z Mor. Ostravy přes Brušperk do Frenštátu pod Radhostěm.

Tisk 1778. Interpelace posl. Koutného, Mikulíčka a druhů na ministra spravedlnosti o stálém konfiskování časopisu "Slovácko".

Tisk 1779. Interpelace posl. dr. Keibla a druhů min. spravedlnosti o zasahování státního zastupitelství v České Lípě do soudcovské neodvislosti.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly rozdány odpovědi.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1726. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Rýpara a druhů, zda se provádí vyšetřování proti vinníkům pro zboření a zničení historicky památné a umělecké sochy sv. Jana Nepomuckého v Dobrovici, okres Mladá Boleslav.

Tisk 1727. Odpověď ministra zahraničních věcí na interpelaci posl. dr. Hajna. dr. Lukavského a druhů o vměšování říšského ministra dr. Simonse do našich vnitřních poměrů a o jeho řeči v říšském sněmu německém.

Tisk 1729. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Šmerala a druhů v záležitosti vyšetřovací vazby osob zatčených při prosincovém hnutí.

Předseda: Dnes byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1752. Návrh poslance Votruby, Petrovického, Veverky a druhů, aby se zrušilo oddělení pro tuky a sodu při ministerstvu obchodu.

Tisk 1754. Návrh posl. Sladkého, Tučného a druhů, aby ve Frenštátě pod Radhoštěm zřízena byla státní obchodní akademie počátkem školního roku 1921 až 1922.

Tisk 1783. Návrh posl. dr. Lukavského a druhů na zřízení zoologické zahrady v Praze.

Tisk 1784. Návrh posl. Šamalíka a druhů na předložení vládní osnovy zákona honebního, pro celou republiku jednotného

Tisk 1785. Návrh posl. Šamalíka, Šrámka, Bezděka a druhů na vybudování dráhy Sokolnice-Klobouky na Moravě.

Předseda: Dále došlo nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1921 o zrušení zákazu jízdy soukromými osobními automobily.

Přikazuji je výboru pro dopravu a veřejné práce.

Přikazuji tento vládní návrh výboru sociálně-politickému:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1773. Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků.

Předseda: Navrhuji, aby výboru rozpočtovému bylo uloženo, aby o vládním návrhu zákona (tisk 1628), kterým se povoluje úvěr k úhradě nekryté potřeby vojenské správy, způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919, kterážto předloha byla výboru přikázána již 3. března t. r., podal zprávu do zítřka do 10. hod. dopol.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť pozvedne ruku (Děje se.)

To jest většina. Navržená lhůta jest přijata.

Přistoupíme k projednávání denního pořadu. Nejprve jsou to druhá čtení osnov zákonů, které byly schváleny v prvém čtení v předešlé schůzi. Jest to:

1. druhé čtení osnovy zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti (tisk 1538).

Zpravodajem je pan posl. Kučera.

Jsou nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Kučera: Dovoluji si plénu sněmovnímu sděliti, že jest nutno v přijaté předloze při druhém čtení učiniti korekturu, a to v § 5 alinea 8 a 9 přečíslovati na al. 7 a 8, poněvadž jsme al. 7. vypustili.

Předseda (zvoní): Dám tedy hlasovati o osnově zákona o státním příspěvku v nezaměstnanosti, jak byl přijat v předešlé schůzi v prvém čtení, s korekturou doporučenou dnes panem zpravodajem, která se týká přečíslování odstavce alinea 8 a 9 na 7 a 8.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo s osnovou touto souhlasí, jak byla přijata v prvém čtení, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal (Děje se.)

To jest většina. Zákon je přijat v druhém čtení a tím prvý odstavec denního pořadu dnešní schůze jest vyřízen.

Přistoupíme k druhému odstavci, jímž jest

2. druhé čtení osnovy zákona o náhradě předsedů, místopředsedů a členů obou sněmoven Národního shromáždění republiky Československé (tisk 1585).

Zpravodajem je pan posl. Anděl. Má pan zpravodaj nějaké návrhy změn neb oprav textových?

Zpravodaj posl. Anděl: Ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jak byla přijata v předešlé schůzi v prvním čtení, teď také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina, zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím je vyřízen druhý odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme ke

3. druhému čtení osnovy zákona, kterým se vláda zmocňuje k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 1741).

Na místo nepřítomného a omluveného zpravodaje p. poslance Malypetra žádám pana poslance dr. Noska, aby přejal referát.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavný sněme! Poněvadž není žádných pozměňovacích návrhů, navrhuji, aby zákon o zmocnění vlády pro slučování a rozlučování obcí, který byl přijat v prvém čtení beze změn, byl přijat také ve čtení druhém.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí tedy se zákonem, zmocňujícím vládu k dalšímu slučování a rozlučování obcí, k změně hranic, obcí, okresů, žup a zemí tak, jak byl přijat v prvém čtení, teď také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím jest vyřízen třetí odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k odstavci čtvrtému, jímž jest

4. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1541) o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 1758).

Zpravodajem je p. posl. Sajdl. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Sajdl: Rozpočtový výbor ve své schůzi, konané dne 1. března, přijal osnovu zákona, kterou navrhla vláda, o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa, spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem. Změna tato je jen doplňkem, aby nové poměry byly přizpůsobeny také pokud se týče daňové výměry, a proto rozpočtový výbor schválil vládní osnovu a navrhuje k tomu ještě dodatečně tuto resoluci (čte):

"Rozpočtový výbor usnáší se vyzvati vládu k vypracování předlohy zákona o reformě nejen domovní daně činžovní, nýbrž i domovní daně třídní, která zejména volá po úpravě a hlavně jest zapotřebí přezkoumati obce, které podléhají jen domovní dani třídní a přehlédnouti obytné místnosti, jejichž rozdělení dávno již neodpovídá skutečnosti." Rozpočtový výbor doporučuje zákon tak, jak byl navržen vládou, ke schválení.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata tudíž odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Jelikož nebyly podány žádné pozměňovací návrhy a ježto osnova zákona má pouze tři paragrafy, dám hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)

Není námitek.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jest obsažena ve zprávě rozpočtového výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen v prvém čtení podle zprávy výborové.

Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.

Ještě je nám vyříditi resoluci, která byla navržena výborem. Páni ji mají ve zprávě výborové, není třeba snad ji čísti.

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Také resoluce je schválena a tím je vyřízen 4. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k 5. odstavci denního pořadu, ke

5. zprávě výboru dopravního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 0260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství (tisk 1766).

Zpravodajem jest pan posl. inž. L. Novák za výbor dopravní a pan posl. dr. Rašín za výbor rozpočtový.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji panu posl. inž. Novákovi.

Zpravodaj posl. inž. L. Novák: Slavné Národní shromáždění! Není tomu dávno, co jsem měl příležitost a čest s tohoto místa mluviti o hospodářské krisi, jež propukla zvláště v průmyslu železářském, i o nutnosti rychlého odstranění jejích příčin, z nichž přední hledati nutno ve vysoké ceně uhlí a koksu potřebného k výrobě železa, neboť k výrobě 100 kg surového železa spotřebuje se u nás 130 až 160 kg koksu a k dalšímu zpracování na polotovary je ovšem zapotřebí zase hlavně uhlí. Není to ovšem jediná příčina, pro kterou se staly naše železné výrobky neschopny soutěže, zvláště s Německem, a bude nutno i ostatní příčiny, pokud je to vůbec v naší moci, rychle odstraniti. Jsou to především vysoké železniční sazby dopravní pro železnou rudu, které jsou až o 329% vyšší než příslušné tarify, které platí v Německu, a bohužel, není v naší republice jediné huti, která by měla současně rudu i koks po ruce. V důsledku tohoto musí naše hutě jedna nebo druhá, jako na př. Pražská železářská společnost, dovážeti koks ze vzdálenosti až 300 km. Vítkovice dovážejí rudu zase až ze Švédska, kdežto německé hutě zásobovány jsou rudou lotrinskou a rudami francouzskými, jež jsou v důsledku příznivější polohy i valutárních poměrů pro Německo asi o polovinu levnější než pro nás ruda švédská. K tomu se připojuje i tato nepříznivá pro nás okolnost, že švédské rudy můžeme k nám dovážeti jen asi po 5 měsíců v roce, poněvadž přístav Luba uvolňuje se pravidelně až koncem května a již v září opět zamrzá. Je tudíž většina našich hutí nucena opatřovati si celoroční spotřebu rudy v době těchto 5 měsíců, což jest spojeno s velkou ztrátou na úrocích investovaného kapitálu. Mimo to Německo disponuje nepoměrně většími zásobami železa, které umožňují německým hutím pracovati s t. zv. šrotem a to mnohem větší měrou než dříve. Kdežto dříve se mluvilo jen o přísadě šrotů, dnes možno při výrobě oceli v Německu mluviti spíše o přísadě surového železa, neboť ocelárny zpracují až 80% šrotu. Ale nejen ocelárny, i vysoké pece v Německu využívají tohoto značného množství starého železa, které získáno bylo z věcné demobilisace, a to rovněž až do 80%. U nás proti tomu je naprostý nedostatek starého železa, takže naše hutě byly nuceny omeziti a snížiti přísadu šrotu.

Řekl jsem již, že jednou z hlavních příčin vysokých cen našeho železa jest vysoká cena uhlí, jež nesmyslně byla zatížena uhelnou dávkou, která jest u nás o 22˙8% vyšší než dávka v Německu. Z toho vidíte, pánové a dámy, že ty poměry nejsou u nás nikterak utěšené pro hutě a v důsledku toho ani také ne pro spotřebitele. Jeví se tudíž nezbytná nutnost dávku tuto snížiti, k čemuž počátek činiti má slavné Národní shromáždění schválením vládní osnovy zákona, kterou se pozměňuje ustanovení § 34 ze dne 9. dubna r. 1920 č. 260 Sb. z. a n., o úpravě uhelného hospodářství, a to tak, že koks používaný k vytavení surového železa ve vysokých pecích tuzemských osvobozuje se od této uhelné dávky, v důsledku čehož cena železa se sníží, resp. od 1. února letošního roku již o 50 K se snížila. Myslím, že můžeme býti ministru veřejných prací panu dr. Kovaříkovi jen vděčni za to, že se mu podařilo získati hutě pro tuto slevu již dříve, než náš parlament předloženou osnovu schválil. V důsledku toho máme již od 1. února železo levnější, ačkoliv k tomu vlastně nebylo žádného právního podkladu.

Výhody, jež plynou z tohoto zákona a úlevy, s nimiž je spojen, neposkytují se však jen nejbohatšímu průmyslu, jak ve výboru dopravním náš železářský průmysl byl - patrně jen z neznalosti poměrů - nazván, ale všem, kdož železa potřebují, od velikých strojíren a průmyslů stavebních až ke drobným živnostem kovářským, klempířským i zámečnickým, neboť je vám všem známo, že železo stalo se naším druhým chlebem a že takřka vše, nač se podíváme, co vezmeme do ruky, má součásti tohoto kov u a v důsledku toho má tato úleva význam i pro nejmenší spotřebitele a pro nejširší obecenstvo. Náš živnostník zrovna tak jako dnešní průmyslník v této době všeobecné hospodářské krise musí kalkulovati s každou korunkou, specielně živnostník, aby uhájil svou existenci. Ostatně myslím, že je známo, že stavební náklady spojené se stavbou železa jsou již po měsíce přesně zkoumány odbornými znalci z řad spotřebitelů i dělnictva. Méně bude snad známo, že bylo konstatováno v prosinci minulého roku, že na základě kalkulace říjnové vyžaduje výroba váleného železa těchto nákladů: Na př. ve Staré Huti 496˙24 Kč, na Kladně 409˙15 Kč a výroba černého plechu v Králové Dvoře 597 Kč 19 h, kdežto prodejné ceny u váleného železa pohybují se od 385 až do 400 Kč, černého plechu od 480-520 Kč. Je tudíž zřejmo, že i kdyby výrobní náklady od října zůstaly nezmenšeny, pohybují se dnešní prodejní ceny železných výrobků pod výrobním nákladem. Od 1. prosince m. r. zvýšila se však cena koksu o tak zvaný sociální příplatek ve výši 10 Kč, takže nehledíme-li ani k různým zvýšením jiných poplatků i výrobního nákladu rud, zvýšily se výrobní náklady při jednom q váleného železa nejméně o dalších 20 Kč. I je nesporno, že v cenové politice uhelné a koksové, i v politice tarifní, a na to zvláště při této příležitosti upozorňuji, musí nastati radikální změna, která jedině může zameziti rozvrat, po případě i úpadek domácího železářského průmyslu a všeho, co s ním souvisí. Neboť důsledky takové katastrofy byly by nedozírné. Varuji proto včas před všemi těmi důsledky, které by toto hospodářství, jež není ničím zdůvodněno, mělo za následek.

Předloženým zákonem formuluje se současně přesněji ustanovení o osvobození paliva, spotřebovaného pro provoz uhelných závodů, t. j. v centrálách na závodech i mimo ně, pokud dodávají hybnou sílu, která pohání větrací zařízení, stroje elektrické, teplo, světlo atd. Mimo to upravují se tímto zákonem i uhelné deputáty zaměstnancům závodů, a to z důvodu větší úspory a spravedlivého stanovení jednotlivých přídělů a ustanovují se i tresty pro ty, kdož by výhod neb úlev, které tento zákon poskytuje, zneužívali pro jiné účely, než zákon vám předložený ustanovuje. Dále zřizují se za příčinou stanovení prodejní ceny surového železa a tovarů z něho vyrobených zvláštní cenové soudy, organisované dle vzorů cenových soudů pro stavební hmoty, jimž ostatně některé železné tovary, spadající v obor stavebního průmyslu, jako jsou traversy, kolejnice a zvláště tak zvané kulaté železo pro stavby betonové, přímo podléhají, a je vám známo, že tento zákon stanoví, že ceny železa a všech těch stavebních hmot, o nichž zákon o stavebním ruchu mluví, mají býti kontrolovány jenom jednou za čtvrt roku nebo za 4 měsíce a to způsobem snižovacím. Konečně osvobozuje tento zákon od dávky uhelné i uhlí upotřebené k provozu obecních vodáren, jichž máme celkem asi 70. Celoroční spotřeba těchto vodáren pro rok 1921 bude činiti asi 5940 vagonů hnědého uhlí, asi 1690 vagonů černého uhlí a 180 vagonů koksu. Uhelná dávka z tohoto paliva činila by celkem asi 5,211.000 Kč, takže tu skutečně nejde o velkou slevu, a při tom by na příklad káranská vodárna snížila svoje výrobní náklady v důsledku snížení nebo odpuštění této uhelné dávky o 8 hal. na jednom m3. Z důvodů, jež jsem tady uvedl, doporučuji jako referent výboru dopravního tento návrh zákona, tisk 1766, i připojené resoluce slavnému Národnímu shromáždění ke schválení. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP