Úterý 8. února 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.

209 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři dr. Brdlík, dr. Hotowetz, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka; správce ministerstva financí dr. Engliš.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 52. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na 3. a 4. února dodatečně jsem udělil posl. Hlinkovi pro veřejnou činnost, na dnešní schůzi posl. dr. Hnídkovi z rodinných důvodů, posl. Bendovi, Bečkovi, Kubálovi a Svetlíkovi pro neodkladné zaměstnání, na dvě schůze posl. Janu Černému pro úmrtí v rodině, na týden posl. Krejčímu pro soudní záležitosti, na dnešní schůzi posl. Heegerovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvá se na tento týden posl. Bobok, na 14 dní posl. Malá, předkládajíc lékařské vysvědčení, na neurčito posl. Bradáč, na 8-10 dní posl. Borovszký, předkládaje lékařské vysvědčení.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Do výboru zásobovacího vysílá klub sociálně-demokratický poslance Johanise za posl. Karpíškovou, do výboru imunitního klub republikánských poslanců poslance Macha za poslance dr. Kubíčka, do výboru socialisačního klub republikánský posl. dr. Kubíčka za posl. Macha a Klub der deutschen soz.-dem. Arbeiterpartei posl. dr. Haase za posl. Čermaka, do výboru státně-zřízeneckého klub čsl. strany lidové posl. Hancka za posl. dr. Budaye.

Předseda: Došly tyto spisy ze senátu: Žádám, aby byly sděleny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Předsednictvo senátu sděluje přípisem ze dne 4. února 1921 k tisku 421 sen., že senát ve schůzích dne 3. a 4. února 1921 přijal schvalovací usnesení o přístupu Československé republiky k mezinárodní smlouvě bernské o zákazu používání bílého (žlutého) fosforu při výrobě zápalek, a to ve znění, které přijala poslanecká sněmovna.

Přípisy ze dne 25. ledna 1921 sděluje předsednictvo senátu, že senát schválil:

1. vládní nařízení č. 550 Sb. z. a n. o osvobození darů pro národní fond Masarykův od daní a poplatků a usnesl se na resoluci, aby vydávání vládních nařízení podle zmocňovacího zákona dálo se restriktivně a jen v případech naprosto nepochybných.

2. vládní nařízení č. 344 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž se zřizuje Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus, a usnesl se na dvou resolucích.

3. vládní nařízení č. 398 Sb. z. a n. z r. 1920, jímž se prodlužuje příročí, povolené nařízením čís. 352 Sb. z. a n. z r. 1919.

Předseda: Došel přípis od vlády. Žádám o jeho sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Předsednictvo ministerské rady sděluje přípisem ze dne 5. února 1921, čís. 4453/21 m. r., že senátu předložilo k projednání vládní návrh zákona o dopravních daních, a žádá, aby po projednání senátu osnova tato přidělena byla rozpočtovému výboru a projednána tak urychleně, aby se uzákonila ještě v tomto zimním zasedání.

Předseda: Žádám o sdělení došlého návrhu.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Návrh poslanca Hancka a spoločníkov na doplnenie branného zákona zo dňa 19. marca 1920, čís. 193 Sb. z. a n.

Předseda: Došly tyto dotazy. Prosím, aby byly sděleny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. Simma a druhů ministru financí a ministru sociální péče o použití částek, stanovených svého času vládou pro obytné novostavby.

Dotaz posl. inž. Junga a druhů ministru pro zásobování lidu o obilí, jež má dodati západní Slezsko.

Dotaz posl. Josefa Mayera a druhů ministru financí o vybírání chlebenkových přirážek od cizinců, kteří se v naší zemi nezásobují.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru sociální péče o nevyřízených rekursech podle zákona o pensijním pojištění.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru železnic o výnosu železničního dopravního úřadu v Trutnově.

Dotaz posl. dr. Baerana ministru vnitra o odnětí domovského práva Janu Schanerovi, železničnímu úředníku v. v. ve Vranovicích.

Dotaz posl. dr. Baerana a druhů ministru vnitra o protizákonnostech při přestěhování četníků.

Dotaz posl. Surányiho, Tausika a soudr. ministru spravedlnosti o zřízení advokátní komory v Turč. Sv. Martině.

Dotaz posl. Laube ministru vnitra o stížnosti občanů a obecního zastupitelstva do jednání četnického strážmistra Frant. Novotného v Domousnici a přeložení jeho na jiné působiště.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministerskému předsedovi o censurování jeho dopisů.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministru školství a národní osvěty o pensionování nepřevzatých učitelů.

Dotaz posl. dr. Lelleye ministru školství a národní osvěty o zastavení platu Janu Vajdovi a Jul. Vajdovi, učitelům v Čifáre.

Předseda: Došly tyto interpelace: Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Interpelace posl. Tausika, Surányiho, Daruly a soudr. ministerskému předsedovi, ministru vnitra a ministru spravedlnosti o censurní praksi na Slovensku, zvláště v Košici.

Interpelace posl. Kunsta, Tausika a soudr. ministru spravedlnosti o nezákonném postupu státního návladního Kubíčka v Prešove na Slovensku.

Interpelace posl. Petrovického a soudr. ministru zásobování o překročování kompetence místní hospodářskou radou ve Střešovicích.

Interpelace posl. dr. Uhlíře a soudr. ministru vnitra a ministru školství a národní osvěty o poměrech v kinematografii.

Interpelace posl. dr. Rašína, G. Navrátila a soudr. ministru železnic o potřebě jihočeského ředitelství státních drah v Budějovicích.

Interpelace posl. dr. Körmendy Ékese a soudr. ministru financí o zvýšení a další výplatě podpor válečným vdovám a sirotkům.

Interpelace posl. dr. Körmendy Ékese a soudr. ministerskému předsedovi o zpětném dosazení propuštěných státních veřejných úředníků na jich dřívější místa.

Interpelace posl. dr. Noska, Adámka a druhů ministru pro zásobování lidu o nestejném a stranickém přidělování mouky jednotlivým konsumům.

Interpelace posl. Jokla, Heegera, Häuslera a druhů ministerskému předsedovi o státní příslušnosti obyvatelstva obcí, rozdělených mezi Československou republiku a Polsko.

Předseda: Žádám o sdělení došlých odpovědí.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. Bezděka, Myslivce, Rýpara a soudr. o vydávání výnosů tohoto ministerstva, v nichž žádá se na vojenských duchovních písemné prohlášení "sub fide sacerdotali" (tisk 1060).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. Simma, dr. Lehnerta a soudr. o zákazu veřejné schůze poslanci Simmovi v Rokytnici nad Jizerou okresním hejtmanstvím v Jilemnici (tisk 997).

Odpověď ministra vnitra a ministra s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. Tománka a spol. o násilném zřízení četnické stanice v obci Uníně, župa Nitranská (tisk 317).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. Roudnického a soudr. o surovém zbití školáka Františka Kučery učitelem Frant. Luzumem ze Lhoty Smetanovy.

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Kafky o disciplinování německého sekundárního lékaře moravským zemským výborem.

Odpověď ministra sociální péče na dotaz posl. Sladkého ve věci invalidy Antonína Horáka z Vysokého u Hranic.

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr. Matouška a soudr. o sestátnění policie v Liberci, Jablonci, Karlových Varech atd.

Předseda: Žádám o sdělení spisů tiskem rozdaných.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Počátkem dnešní schůze bylo tiskem rozdáno:

Tisk 1466. Vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství.

Tisk 1467. Usnesení senátu N. S. R. Č. o návrhu senátora Pánka na vydání zákona, kterým se zrušuje úřední pojmenování "sluha" u zaměstnanců ve stát. službě nebo ve službě podniků a fondů státem spravovaných a nahrazuje titulem "zřízenec".

Zápis o 11. schůzi poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 8. července 1920.

Zápis o 13. schůzi poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 10. července 1920.

Zápis o 15. schůzi poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé v Praze dne 27. října 1920.

Těsnopisecká zpráva o 18. schůzi posl. sněm. N. S. R. Č. v Praze v úterý dne 9. listopadu 1920.

Těsnopisecká zpráva o 20. schůzi posl. sněm. N. S. R. Č. v Praze ve čtvrtek dne 11. listopadu 1920.

Tisk 1471. Zpráva I. soc.-politického výboru, II. zemědělského výboru o návrhu posl. dr. Matouška, Bergmana, dr. Lukavského, G. Navrátila a soudr. na úpravu požitků úředníků velkostatků na odpočinku a jich pozůstalých.

Tisk 1473. Zpráva zemědělského výboru o návrhu posl. Berana, J. Hálka a soudr. v příčině zajištění expedice strojených hnojiv z továren před podzimním osevem.

Tisk 1474. Zpráva zemědělského výboru o návrhu posl. Berana, J. Hálka a soudr. v příčině opatření hnojivého vápna pro podzimní setí.

Tisk 1475. Zpráva zemědělského výboru o návrh u posl. Berana, J. Hálka a soudr., aby zajištěna byla výroba strojených hnojiv v tuzemských továrnách na strojená hnojiva.

Tisk 1477. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona o ražbě drobných mincí.

Tisk 1469. Zpráva výboru dopravního o návrhu posl. Šamalíka a soudr. na vybudování elektrické trati Brno-Jedovnice-Sloup v Mor. Krasu.

Tisk 1470. Zpráva imunitního výboru o žádosti min. vnitra č. 70269/20/2, aby poslanecká sněmovna projevila souhlas so stiháním poslanca Svetlíka pre priestupok.

Tisk 1421. Interpelace posl. Pelikána Slavíčka, Sajdla a spol. min. obchodu pro poskytnutí ochrany elektroinstalaterským živnostem proti útlaku se strany elektráren a elektrotechn. velkopodniků.

Tisk 1448. Interpelace posl. dr. Bartoška a spol. min. vnitra a spravedlnosti o zvůli konfiskační na českém jihu.

Tisk 1449. Interpelace posl. dr. Bartoška, Trnobranského a spol. vládě o nezákonném omezování práva svobodného projevu mínění jednotlivých občanů i celých obecních zastupitelstev.

Tisk 1455. Interpelace posl. Tayerle a soudr. min. spravedlnosti o odměnách za práci přes čas a nedodržování zákona a vládního nařízení o jmenování podúředníků.

Tisk 1458. Interpelace posl. inž. Junga a druhů min. financí o odepření veškerých požitků státním, po příp. želez. úředníkům a zřízencům, kteří ještě nebyli převzati.

Tisk 1459. Interpelace posl. Jos. Mayera a druhů min. spravedlnosti o provádění jazykového zákona u vrchního zemského soudu v Praze.

Tisk 1460. Interpelace posl. dr. Luschky a druhů min. předsedovi o přípravných opatřeních na postátnění bezpečnostní policie.

Tisk 1461. Interpelace posl. dr. V. Feierfeila, Böhra a druhů min. školství o službách božích na středních školách.

Tisk 1462. Interpelace posl. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a druhů min. školství o § 9 zkušebních předpisech pro učitelství hudby.

Tisk 1463. Interpelace posl. Böhra a druhů min. financí o určitých směrnicích pro sestavování obecního rozpočtu a pro úpravu obecních financí.

Tisk 1464. Interpelace posl. dr. Kafky, Kostky a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení periodického časopisu "Egerer Zeitung" č. 293 z 24. prosince 1920.

Tisk 1465. Naléhavá interpelace posl. Skaunicové, Malé a soudr. min. zásobování o snížení moučné dávky.

Tisk 1445. Odpověď min. školství na interpelaci posl. Bezděka, Sedláčka a soudr., zdali jsou mu známy smutné poměry česk. reálného gymnasia v Hustopeči na Moravě.

Tisk 1447. Odpověď předsedy vlády, min. veř. prací a min. spravedlnosti na interpelaci posl. Sladkého, Draxla, Trnobranského a spol. ve věci majitelů povrchu v revíru ostravsko-karvínském.

Tisk 1450. Odpověď vlády na interpelaci posl. Mayera a druhů o zabavení budovy zimní hospodář. školy v Hradišti a o přeložení této školy do Hostinného.

Tisk 1451. Odpověď min. spravedlnosti na interpelaci posl. Simma, dr. Lehnerta a soudr. ve věci procesu zahájeného proti občanům německé národnosti pro vyzvědačství.

Tisk 1452. Odpověď správce min. financí na interpelaci posl. dr. Hanreicha, dr. Kafky, dr. Luschky a soudr. o šikanách okres. pol. správy v Karlíně v jazykové praxi.

Tisk 1453. Odpověď min. zásobování a železnic na interpelaci posl. dr. Brunara, dr. Schollicha, Matznera a druhů o časopiseckých zprávách, že na severní Moravě a ve Slezsku zmrzly brambory.

Tisk 1454. Odpověď min. veř. prací na interpelaci posl. dr. Lodgmana a soudr. o nouzi o uhlí.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1456. Návrh posl. Rýpara a druhů na zřízení vyšší stát. průmyslové školy s odborem elektrotechnickým, strojnickým a chemickým spolu se školou mistrovskou počátkem škol. roku 1921/22.

Tisk 1457. Návrh posl. Trnobranského, Špatného, dr. Uhlíře a spol., aby zastávka Čestice na trati býv. severozáp. dráhy opatřena byla čekárnou na náklad státních drah.

Tisk 1468. Návrh posl. Hancku a spol. na doplnění branného zákona zo dňa 19. marca 1920, č. 193 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání denního pořadu dnešní schůze. Prvým odstavcem jest

1. volba zapisovatele za odstouplého posl. Kreibicha.

Nebude-li proti tomu námitek, dal bych provésti volbu povstáním. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Za zapisovatele navržen je touže skupinou posl. Taub.

Kdo jest pro to, aby poslanec Taub zvolen byl zapisovatelem, nechť povstane. (Děje se.)

To je většina. Posl. Taub jest zvolen zapisovatelem.

Přistoupíme ke druhému odstavci denního pořadu, ke

2. zprávě výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1032) o omezení práva stěhovacího (tisk 1441).

Byl mi k tomu podán pozměňovací návrh. Žádám o jeho sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Pozmeňovací návrh posl. dr. Markoviča a súdr. na zmenu 13. vládneho návrhu zákona o omedzení sťahovacieho práva, tlačivo 1441.

1. V 1. odstavci v 5. riadku slova "rozhodující s konečnou platností" nech sa vynechajú.

2. V 1. odstavci 6. riadok slova "tato práva" a celý prvý bod nech sa vynechajú.

3. Za 1. odstavcom nech sa vloží nový 2. odstavec tohoto znenia:

"Proti rozhodnutí orgánu ustanoveného podle odst. 1. může býti podána u něho do 8 dnů stížnost. V rozhodnutí budiž uvedeno výslovné poučení o právu stížnosti. O stížnosti rozhoduje ministr s plnou mocí pro správu Slovenska s konečnou platností. Vyhoví-li stížnosti proti rozhodnutí, kterým bylo odepřeno povolení ku přesídlení, vydá ministr toto povolení.

Tam, kde byl ustanoven orgán podle odst. 1., rozhoduje ministr s plnou mocí pro správu Slovenska také ve všech ostatních případech, ve kterých podle tohoto zákona přísluší rozhodování nadřízenému úřadu politickému (§§ 6 a 11)".

Předseda (zvoní): Návrh jest dostatečně podepsán a jest předmětem jednání.

Budeme pokračovati v debatě. Dalším řečníkem jest pan posl. Langr. Uděluji mu slovo.

Posl. Langr: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona o omezení práva stěhovacího sleduje ten účel, aby zamezeno bylo přelidňování velkých průmyslových mest. Domnívám se, že tímto návrhem nebude dosaženo zplna účelu a že bude potřebí k odstranění velké krise bytové, která podle mého zdání jest jedním z nejtěžších problémů našeho života, abychom přikročili k racionelnějším krokům ku zjednání nápravy.

Souhlasím s referentem panem posl. dr. Kubíčkem, který prohlásil, že v prvé řadě jest nutno, aby vláda brala zřetel na oživení stavebního ruchu. Domnívám se, že sdílíme všichni tento názor a že budeme vládu v jejím snažení po oživení stavebního ruchu svorně podporovati. Přáli bychom si však, aby vláda ve svém snažení brala se tím směrem, který opravňuje k určitým vyhlídkám, který opravňuje k určitým nadějím na uskutečnění toho, co všichni považujeme za tak důležité. Domníváme se, že oživení stavebního ruchu bylo by možno docíliti tím, kdyby donuceny byly ty soukromé podniky, které zabývaly se v dobách předválečných stavbami obytných budov, vedle toho, kdyby veškeré peněžní ústavy, které svým obchodováním vydělávají značné, nepřiměřené zisky a ovládnuvše určitý kapitál, vrhají tento na různé jiné obchody a spekulace, zejména naše bankovnictví, které věnuje se různým obchodům a podnikům vynášejícím obrovské, nepřiměřené zisky, kdyby vláda snažila se přinutiti tyto činitele, kteří disponují určitým velkým kapitálem, aby konali oproti státu a společnosti svou povinnost. Nemohu se nijak spřáteliti s těmi výtkami které zde učiněny byly panem dr. Kubíčkem a které adresovány byly hlavně stavebnímu dělnictvu. Pan dr. Kubíček apeloval na cit a vlastenecké přesvědčení našeho dělnictva a dovolával se toho, aby dělnictvo snažilo se přinésti sebe větší oběti, aby stavební ruch byl znovu oživen, aby stavbě obytných budov nebyly činěny žádné překážky. Domnívám se, že nejen naše stavební dělnictvo, ale v prvé řadě ti, kteří obralí si stavební podnikání za hlavní svůj úkol, totiž podnikatelé sami, jsou povinni, aby přizpůsobili se daným poměrům, že jsou povinni, aby snažili se postupovati v těch intencích, ve kterých postupováno bylo v dobách předválečných, aby naši soukromí podnikatelé snažili se přizpůsobiti své podnikání všeobecné potřebě společnosti, aby nesnažili se podnikati pouze v těch případech, kde zaručen jest jim abnormální, nepřiměřený zisk, a aby spokojili se také tím procentem čistého zisku, jakým spokojovali se v dobách předválečných. Jsem přesvědčen, že stavebnímu ruchu není na závadu to, že naše české dělnictvo, donuceno jsouc hroznými existenčními poměry, klade své mzdové požadavky. Jsem pevně přesvědčen, že více nebezpečí pro stavbu obytných budov spočívá v nezřízené ziskuchtivosti soukromých podnikatelů, a nejen soukromých podnikatelů, ale také určitých veřejných institucí, bank, peněžních ústavů atd. Banky v prvé řadě, které podle svých statistických výkazů mají ohromné zisky, byly by podle mého zdání povinny, aby určité procento čistých zisků věnovaly stavebnímu ruchu. Podíváme-li se na bilance veškerých bank republiky Československé, pozorujeme, jak ohromným způsobem stoupá zisk a reservní fondy různých našich bank. Mám zde po ruce několik statistických výkazů a výročních zpráv, z kterých jest na první pohled patrno, že banky vydělávají tolik, že ani nevědí, jak by své výroční zprávy uzpůsobily tomu, aby v nich nebylo mnoho protizákonného, aby je uzpůsobily tak, aby jejich čisté zisky, které rozpočítávati mají na své akcionáře, nepřevyšovaly zákonnou normu. Mám zde výroční zprávu Moravské agrární a průmyslové banky v Brně, která jest velice charakteristická po té stránce, jaké obrovské čisté zisky tato banka má, a po té stránce, jak ohromným, rapidním způsobem stoupá reservní fond této banky. Vedle toho jest charakteristická zpráva také tím, že banky umělým způsobem zatušují čistý výtěžek a že umělým způsobem zpracují své výroční zprávy tak, aby nikomu nebylo patrno, že tyto banky pracují s tak ohromnými zisky. Agrární a průmyslová banka v roce 1917 měla reservního fondu 1,759.000.02 K V tomto roce vykazovala čistý zisk v obnosu 1,717.000 K, ale jest zajímavo, že v roce 1918 již měla reservního fondu oproti roku 1917 11,000.000 K. To znamená, že na konci roku 1917 mohla uložiti ke svému reservnímu fondu přes 10 milionů korun, ačkoliv vykazovala čistý zisk pouze 1,700.000 K. Tento reservní fond zvyšuje se oku 1918 na 18 milionů a roku letošního přesahuje 70 milionů.

Slavná sněmovno! To znamená, že tyto banky pracují s několika sty procenty čistého zisku, a bylo by na čase, aby si vláda lépe všímala ročních uzávěrek různých bankovních ústavů a snažila se je přiměti k tomu, aby po této stránce konaly svou povinnost oproti státu a veřejnosti. Domnívám se, že tímto způsobem dala by se vybudovati celá kolonie, celé čtvrti úředních budov, které by mohly pojmouti sta, tisíce úřednických rodin, které by mohly uprázdniti byty, které nyní obývají, pro ty, kdož nyní trpí strašlivou bytovou krisí. Že tato bytová krise je veliká, jest zřejmo z číslic, které zjistil jsem na bytovém úřadě v Brně. U nás máme 18 set rodin úplně bez přístřeší a přes 3 tisíce rodin nalézá se v takových poměrech, že obývají v některých případech dvoupokojový byt až 3 sobě úplně cizí rodiny.

Velectění pánové! Jak poměry tyto působí po stránce mravní a zdravotní, netřeba zde dokládat. Jsou zde takové poměry, které přímo jeví se býti příznakem těch strašlivých nepořádků po této stránce. Jsou takové případy, že kdyby je zde některý z řečníků vyličoval, nikdo by nebyl s to, aby se odhodlal těmto případům věřiti, a přece zakládají se na pravdě. Již z tohoto důvodu je přirozeno, že první zájem povolaných činitelů musí býti, aby této strašlivé bytové krisi bylo odpomoženo. Mám obavy, že veškeré vládní návrhy, sebe lépe míněné, které obírají se tím, aby oživen byl stavební ruch, nebudou dostatečné, aby v době dohledné stavebnímu ruchu bylo pomoženo. Mám obavy, že tuto krisi bytovou, kterou právě proděláváme, budeme ještě prodělávat po celou řadu měsíců a že tato bytová krise nebude ani těmito zákony, vládou předloženými, odstraněna v dohledné době. A mám obavy, že tato bytová krise se povleče nejen do konce tohoto, ale také do konce příštího roku. Z tohoto důvodu pokládám za velmi důležité také i jiné návrhy vládní, které se obírají tím, aby aspoň částečně, aspoň dočasně byla vyřešena krise bytová, aspoň tím způsobem, že by bylo umožněno těm nejnutnějším případům, těm nejnutnějším rodinám, aby přece dostaly, byť ne snad vyhovující, ale přece aspoň částečně nouzové přístřeší. Jedním z těchto návrhů zákona jest vládní návrh zákona o zabrání bytů obcemi. Pan zpravodaj dr. Kubíček ve svém referátě zmínil se o tomto vládním návrhu a velmi ostře postavil se proti hlavní zásadě tohoto zákona, proti omezení disposičního práva domácích pánů. Velice nemile se mne dotklo, že pan dr. Kubíček našel zde velmi mnoho slov, kterými bral v ochranu zájmy domácích pánů, kde zdůraznil, jak by to bylo nepřirozené, jak by to bylo nespravedlivé, kdybychom na základě tohoto zákona vtírali se do soukromých domácností různých domácích pánů, kdybychom omezovali jejich prostor obytný, anebo kdybychom šli tak daleko, abychom domácím pánům upírali právo disponovat uprázdněnými byty. Bylo mně velice líto, že pan dr. Kubíček při té příležitosti nenašel ani jediného slova politování nad skutečně politováníhodnými případy té strašlivé přímo katastrofy bytové, že nenalezl ani jediného slova, aby uznal toto strašlivé sebeobětování celé řady nejen továrenských a průmyslových dělníků, ale i také našich živnostníků (Hlas: Úředníků!), úředníků, učitelů, profesorů, lidí, které posíláme v zájmu státu na různá místa, aby vykonávali důležité úkoly státní, že neuznal za vhodné, aby vzal do ochrany ty, kteří skutečně zde přinášejí obrovské oběti státu a celé společnosti. Tyto oběti jsou veliké, vážení pánové, a domnívám se, že by nemusely býti tak veliké a tak strašlivé, kdyby nalezlo porozumění to snažení, aby aspoň částečně na dobu přechodnou bylo omezeno disposiční právo domácích pánů a bylo přesunuto na obce, resp. bytové komise.

Bylo zde namítáno, že omezení obytných pokojů, tak jak to navrhuje vládní návrh, nebo jak to navrhují určití členové sociálně-politického výboru, bylo by zasahováním do rodinného života určitých rodin. To musíme odmítnouti. Na jedné straně obáváme se zasáhnouti do rodinného života - já uznávám, že je velmi nepříjemno, když se člověku, který byl zvyklý po léta na pohodlné, pěkné obývání, má vnutiti přímo cizí člověk a když ten pohodlí zvyklý občan má se přizpůsobiti cizímu člověku - ale na druhé straně musíme uvážiti, co bychom touto opravou umírnili bídy, že bychom sta a tisíce nebydlících rodin aspoň částečně umístili a že vedle toho právě tím, co sleduje předloha zákona o zabírání bytů obcemi odnětím disposičního práva domácích pánů, zabránili bychom strašlivé bytové lichvě. Dnes jsou poměry takové, že ustavují se celé společnosti bytových lichvářů, že jsou zde celé organisace, které založily svoji existenci právě na té nejstrašlivější bídě jednotlivých občanů, na té strašlivé krisi bytové, že jsou zde celé společnosti, které nic jiného nedělají, než slídí po prázdných bytech a mají celou řadu přihlášených kompetentů na uprázdněné byty, lidí zámožných, kterým nezáleží na 1, 15 až 20 tisících korunách za zprostředkování bytů. Tímto způsobem podporujeme na jedné straně korupci, lichvu s byty, na druhé straně béřeme těm, kteří 2 roky se tísní v různých kobkách, sklepeních a půdách a v jiných lidstvu nesvědčících místnostech, jakoukoliv naději, že by v dohledné době byli s to, aby si byt zaopatřili.

Domnívám se, že tímto nařízením zákona, tímto odnětím disposičního práva domácím pánům vyhovělo by se touze a volání po spravedlnosti širokých mass lidových. Jsem přesvědčen, že žádný domácí pán, který nechce dělati z dosavadní bytové krise situaci, abych tak řekl, pro svůj osobní prospěch, nebude namítati ničeho proti tomu, když toto právo bude předáno bytovým komisím těch měst, které by se o získání disposičního práva interesovaly.

Podotýkám, že omezení disposičního práva nemá býti trvalé, nýbrž že to má býti opatřením pouze přechodným pro nejhorší dobu přítomnou a jsem přesvědčen, jakmile se podaří rozluštiti ten velký problém stavebního ruchu, že ihned veškerá tato nouzová mimořádná opatření stanou se naprosto zbytečnými a že budeme schopni, abychom se vrátili do starých normálních poměrů, a že nikdo nebude nic proti tomu míti, aby veškerá ta práva, která měli domácí páni a podrželi je do poslední doby, byla jim neodkladně vrácena. Domnívám se tedy, že tento prostředek, ačkoli také není radikálním prostředkem k zjednání naprosté nápravy, přece by byl prostředkem, který by mohl zmírniti tak mnohou skutečně trpkou křivdu, kterou páše dnešní společnost na stech a tisících dělnických, úřednických a zřízeneckých rodin.

Domnívám se, že osnova zákona o omezení práva stěhovacího má býti pouze doprovodem ostatních zákonů, které sledují ten účel, o kterém jsem zde byl mluvil. Bylo zde také vytýkáno tomuto návrhu zákona, že prý jest to zbavováni občanské svobody. Přiznávám, že omezení stěhovacího práva jest jakési omezení občanské svobody. Uvážíme-li však, že toto omezení občanské svobody, vyplynulé z těch strašlivých poměrů, nemá se vztahovati na veškeré obyvatelstvo tohoto státu, že jsou zde pouze výminky, za kterých nesmí obec povoliti stěhování se některého občana, musíme uznati, že i tento zákon o omezení práva stěhovacího jest na místě a že nemůže býti brán tak, jakoby to bylo omezení občanských práv občanů tohoto státu. My jsme si naprosto jisti, že ustanovení tohoto zákona bude vykládáno skutečně v duchu tohoto zákona a že bude obráceno pouze proti těm, kteří by neoprávněným způsobem snažili se získati občanské domovské právo v některé obci, nebo proti těm obchodu schopným, vychytralým, do jisté míry bezcitným lidem, kteří v důsledku posledních válečných a poválečných dob za takové vhodné konjunktury, bez vlastní velké námahy náhle zbohatli, kterým se stává práce v tomto státě jaksi zbytečností, kteří se domnívají, že zbytek svého života ztráviti mohou tím, když budou holdovati určitým radovánkám ve velkém průmyslovém městě. Když tito lidé za takovým účelem chtějí se stěhovati do velkých průmyslových měst, přiznávám, že v takových případech jest omezení občanského stěhovacího práva skutečně na místě, ba že jest přímo nutností. Jsme svědky, že mnohý státní nebo zemský úředník přes veškeré úsilí a námahu, přes to, že by byl ochoten věnovati ze svých úspor poslední krejcar různým sprostředkovatelům bytů, přes všecky tyto oběti, které by se snažil přinésti, bytu nenalezl.

Když vidíme, že na jedné straně všecky tyto námahy a oběti přinášeny jsou nadarmo, musíme energickým způsobem postaviti se proti tomu, abychom umožnili lidem, kteří o tento stát, o společnost se ničím jiným nezasloužili, nežli tím, že byli chytří a šikovní, že dovedli využitkovati dané situace a že neměli dostatek citu pro spravedlnost, aby oni nabývali určitých výsadních práv oproti lidem, kteří vykonávají určitou, velmi důležitou a odpovědnou službu pro stát a celou veřejnost.

Z těchto důvodů podporujeme vládní návrh zákona o omezení stěhovacího práva a neuznáváme tento návrh zákona za nijaké omezení občanské svobody, nýbrž uznáváme vládní návrh zákona za naprostou nutnost, která diktována jest mimořádnými poválečnými nynějšími poměry. Z těchto důvodů tedy budeme pro vládní návrh zákona tak, jak jej sociálně-politický výbor upravil, hlasovati. (Výborně! Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP