Pátek 4. února 1921

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

218 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý, ministři dr. Fatka, Husák, dr. Kovařík, dr. Popelka, dr. Procházka.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 51. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluven jest ochuravěním na dnešní schůzi posl. Albín Chalupa.

Pro rodinné záležitosti udělil jsem na včerejší schůzi dovolenou posl. Malíkovi a na dnešní schůzi posl. Dubickému.

Dále oznamuji, že posl. Kreibich sdělil mi, že resignuje v důsledku svého vystoupení z klubu "Klub der Abgeordneten der deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei" na místo zapisovatele poslanecké sněmovny.

Volbu nového zapisovatele dám na pořad příští schůze.

Došly tyto návrhy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Návrh posl. Rýpara a druhů na zřízení vyšší státní průmyslové školy s odborem elektrotechnickým, strojnickým a chemickým spolu se školou mistrovskou počátkem školního roku 1921/22 v Karvinné na Těšínsku.

Návrh posl. Trnobranského, Špatného, dr. Uhlíře a soudr., aby zastávka Čestice na trati bývalé severozápadní dráhy opatřena byla čekárnou na náklad státních drah.

Předseda: Byly podány tyto dotazy: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. dr. Kubíčka a soudr. ministru železnic stran vybudování nádražní čekárny ve Starkoči u Jaroměře.

Dotaz posl. J. Kříže ministru železnic o propouštění dělníků v Kralupech.

Dotaz posl. Jos. Mayera a druhů panu ministrovi financí o vybírání chlebenkových přirážek od cizinců, kteří se v naší zemi nezásobují.

Dotaz posl. dr. Baerana ministru vnitra stran odnětí domovského práva Janu Schanerovi.

Dotaz posl. Simma a soudr. ministrovi financí a sociální péče o použití částek stanovených svého času vládou pro obytné novostavby.

Dotaz posl. Simma a druhů ministrovi sociální péče o nevyřízených rekursech podle zákona o pensijním pojištění.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministrovi železnic o výnosu železničního dopravního řádu v Trutnově.

Dotaz posl. dr. Brunara panu ministerskému předsedovi o odpovědi č. t. 545 ve věci státního hospodaření na velkostatcích.

Dotaz posl. dr. Baerana a druhů ministrovi vnitra o protizákonnostech při přestěhování četníků.

Dotaz posl. dr. Kafky ministrovi spravedlnosti o užívání lichevního zákona na periodicky vycházející časopisy.

Dotaz posl. Scharnagla ministrovi zásobování o zdražení otrub.

Dotaz posl. inž. Junga a druhů ministru zásobování o obilí, jež má dodati západní Slezsko.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministrovi financí o žádosti spisovatele a finančního komisaře ve výslužbě dr. K. H. Strobla v Perchtolsdorfu u Vídně o povolení, aby mohl odpočivné bráti v cizině.

Dotaz posl. inž. Junga a druhů ministrovi spravedlnosti, jak jsou zaměstnanci justiční správy zkracováni na dietách.

Dotaz posl. Patzela a druhů ministrovi národní obrany o jednání vojenských úřadů v Pardubicích s německými vojíny.

Dotaz posl. inž. Junga, Patzla a soudr. ministrovi školství a nár. osvěty o hrozbách rodičům německých školních dítek na Hlučínsku.

Předseda: Došly tyto interpelace: Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Mikyška (čte):

Interpelace posl. Tayerle a soudr. ministru spravedlnosti o odměnách za práci přes čas a o nedodržování zákona a vládního nařízení o jmenování podúředníků.

Interpelace posl. inž. Junga a druhů ministrovi financí o odepření veškerých požitků státním, převážně železničním úředníkům a zřízencům, kteří ještě nebyli převzati.

Interpelace posl. Mayera a druhů ministrovi spravedlnosti o provádění jazykového zákona u vrchního zemského soudu v Praze.

Interpelace posl. dr. Luschky a druhů ministerskému předsedovi o přípravných opatřeních pro postátnění bezpečnostní policie.

Interpelace posl. dr. Feierfeila, Böhra a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o službách božích na středních školách.

Interpelace posl. dr. Kafky, Kostky a druhů ministrovi vnitra a ministrovi spravedlnosti o zabavení periodického časopisu "Egerer Zeitung" čís. 293 ze dne 24. prosince 1920.

Interpelace posl. Böhra a druhů ministrovi financí o určitých směrnicích pro sestavování obecního rozpočtu a pro úpravu obecních financí.

Interpelace posl. dr. Schollicha, dr. E. Feyerfeila a druhů panu ministrovi školství a nár. osvěty o § 9, zkušebních předpisů u učitelství hudby.

Naléhavá interpelace posl. Skaunicové, Malé a soudr. ministru zásobování o snížení moučné dávky.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1431. Interpelace posl. Rozsypalové, Myslivce, dr. Noska a soudr. min. školství a národní osvěty o agitaci pro českoslov. církev ve škole.

Tisk 1433. Interpelace posl. Křemena a soudr. min. zemědělství v zálež. dovozu sadbových bramborů z Holandska podezřelých rakovinou.

Tisk 1440. Interpelácia posl. Stodolu a spol. na min. financií o odvedení 15% dávky učastinnárskeho kapitálu actiových spoločností nachádzajúcich sa na Slovensku maďarskej vláde.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 1428. Návrh posl. Patzela a druhů na zařadění lázeňského města Marianských Lázní do první třídy místních přídavků pro stát. zaměstnance.

Tisk 1429. Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka a druhů na zřízení učebného běhu pro vzdělání zvěrolékařů a zmocnění pražské německé lékařské fakulty, aby mohla konati zvěrolékařské zkoušky a udělovati zvěrolékařské aprobace.

Tisk 1430. Návrh posl. Budiga a druhů na změnu § 4, č. 16 vlád. návrhu o dani z obratu (tisk 1196).

Tisk 1442. Návrh posl. Staňka a soudr. na provedení § 1 zákona o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku ze dne 3. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n. k účelu zmírnění nouze bytové.

Předseda: Přikazuji tyto vládní návrhy:

Výboru dopravnímu vládní návrh zákona, kterým se povolují úlevy ze stavebního řádu pro Slezsko, daného zákonem ze dne 3. června 1883, č. 26 z. ž. (tisk 1425) - současně přikázán též výboru právnímu.

Výboru sociálně-politickému vládní návrh zákona o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 1426).

Přikazuji tato usnesení:

Usnesení senátu N. S. R. Č. o návrhu senátora dr. Fáčka a druhů (tisk 69) na zrušení zákona ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., kterýmž se upravuje ohlašování nájmů a pachtů a poplatek ze smluv nájemních a pachtovních, jakož i příslušného prováděcího nařízení ze dne 30. července 1919, č. 432 Sb. z. a n. (tisk 1434) výboru rozpočtovému.

Usnesení senátu o usnesení posl. sněm. N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk 30) na ochranu dětí v cizí péči a dětí nemanželských (tisk 1436) výboru soc.-politickému.

Přistupujeme k projednávání denního pořadu, a to nejprve k 1. odstavci jeho, jímž jest

1. zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu (tisk 423), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 (tisk 1408).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. kol. dr. Uhlíř, zpravodajem výboru pro průmysl, obchod a živnosti pan kol. Hrizbyl.

Uděluji slovo zpravodaji výboru zahraničního panu kol. dr. Uhlířovi.

Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavný sněme! Mírové smlouvy zaručily Československé republice - státu suverenímu - autonomii obchodní politiky. V situaci popřevratového průmyslu, zemědělství a obchodu uzavírala Československá republika v oboru zahraničního obchodu nejprve pouze smlouvy kompensační smlouvy o výměně zboží za zboží pod kontrolou státu -, které pro dobu popřevratovou nejlépe se hodily. Smlouvami kompensačními sjednaný základ československého zahraničního obchodu byl příliš labilní a proto zmocňovacím zákonem ze dne 25. listopadu 1919, čís. 637 Sb. z. a n. zmocněna byla vláda, aby uváděla v zatímní platnost obchodní smlouvy s cizími státy, pokud se jimi obchodní a dopravní styky upravují na základě doložky největších výhod a dále smlouvy obchodní během roku 1919 a 1920 uzavírané, v nichž výhody celní s československé strany cizím státům povolované zpravidla nemají jíti dále, než výhody podle stavu z 1. července 1914, poskytované cizině dřívějším smluvním tarifem rakousko-uherským, anebo než nižší celní sazby autonomní pro československé celní území v ten který čas cestou nařizovací stanovené na základě zákona o celním území a vybírání cla ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n.

Notou ze dne 7. března 1919, čís. P 1, 19, 24 vypověděl ministr Švýcarské konfederace ve Vídni z příkazu své vlády obchodní smlouvu uzavřenou mezi Rakousko-Uherskem a Švýcarskem dne 9. března 1906 podle čl. 16 této smlouvy s tím účinkem, že smlouva počínajíc půlnocí dne 6. března 1920 nebude již v platnosti.

Poněvadž obchodní styky Československé republiky se Švýcarskem byly založeny na této obchodní smlouvě s bývalou monarchií, Švýcarskem vypovězené, která byla se strany Švýcarska ve skutečnosti bez přerušení dodržována, zmocnila na základě citovaného zmocňovacího zákona československá vláda, jakmile vzala na vědomí sdělení likvidujícího rakouskouherského ministerstva zahraničních věcí o vypovězení této smlouvy Švýcarskem, telegraficky svého zástupce v Bernu, aby notifikoval švýcarské vládě, že vláda Československé republiky je ochotna obnoviti platnost této smlouvy pro obchodní styky mezi konfederací švýcarskou s jedné strany a republikou Československou s druhé strany za modalit, které byly československému zástupci rovněž telegraficky sděleny.

Na základě tohoto zmocnění zaslalo vyslanectví Československé republiky ve Švýcarech spolkové radě švýcarské v Bernu notu ze dne 6. března 1920, č. j. 1810 P. V odpověď na tutu notu československého vyslanectví v Bernu švýcarský departement pro veřejné hospodářství, oddělení obchodní, který zvláštním výnosem švýcarské spolkové rady ze dne 20. února 1920 byl zmocněn uzavírati jménem spolkové rady obchodní smlouvy určité kategorie - čímž se vysvětluje, že švýcarská nota je podepsána přednostou departementu pro veřejné hospodářství a ne spolkovou radou - odpověděl téhož dne notou č. j. 155, která potvrzuje příjem československé noty a zpravuje vyslanectví Československé republiky v Bernu o souhlasu Spolkové rady švýcarské s návrhem československé vlády na obnovení obchodní smlouvy s bývalou monarchií za platnosti československou vládou navržených modalit.

Těmito vyměněnými notami byla uzavřena dohoda, podle níž platnost obchodní smlouvy ze dne 9. března 1906, čís. 156 ř. z. ex 1906, uzavřené mezi Švýcarskem a bývalou monarchií rakousko-uherskou a dne 6. března 1920 vypršelé, pro obchodní styky mezi konfederací švýcarskou s jedné strany a republikou Československou s druhé strany se obnovuje na 3 měsíce, totiž od 6. března 1920 o půlnoci do 6. června 1920 do půlnoci.

Pokud autonomní celní tarif Československé republiky ze dne 12. května 1919, čís. 379 Sb. z. a n. stanoví sazby nižší než smlouva z 9. března 1906, používáno bude těchto nižších sazeb stejně ve stycích s konfederací švýcarskou potud, pokud budou v Československu v platnosti. Nebude-li tato úmluva vypovězena měsíc před uplynutím tříměsíční lhůty, totiž do 6. května do půlnoci, zůstane v platnosti po 3 následující měsíce, totiž až do 6. září 1920 s možností výpovědi až do 6. srpna 1920 a stejně i dále na tři měsíce až do konečného vypovězení úmluvy měsíc před uplynutím stanovené tříměsíční lhůty. Prodloužení platnosti smlouvy stane se jednoduchou výměnou not stejně, jako byla v platnost uvedena dnem výměny not.

Meziministerská obchodně politická komise při ministerstvu obchodu podle rozhodnutí ministerské rady ze dne 9. dubna 1920 usnesla se na své schůzi dne 27. dubna 1920 jednomyslně na tom, aby na základě § 2 cit. zmocňovacího zákona tato smlouva uvedena byla nařízením československé vlády v prozatímní platnost.

Toto usnesení meziministerské obchodně politické komise bylo provedeno nařízením vlády Československé republiky ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n., kterým smlouva obnovená uvedena byla prozatímně v platnost.

Ve smyslu § 3 citovaného zmocňovacího zákona předkládá nyní vláda obchodní smlouvu zatímně v platnost uvedenou Národnímu shromáždění k ústavnímu vyřízení pro konečné schválení.

Obchodní smlouva uzavřená mezi Švýcarskem a bývalou monarchií rakousko-uherskou ze dne 9. března 1906, čís. 156 ř. z. ex 1906, obsahuje 17 článků, annexy A, B, C, článek dodatečný a závěrečný protokol.

Smlouvou zaručeny jsou Československu největší výhody t. j., že Československo nabývá nadále také práv z nových smluv, které Švýcarsko uzavře s kterýmkoli dalším státem, a setrvala tudíž vláda v mezích zmocnění uděleného jí zmocňovacím zákonem při uzavření této smlouvy. Smlouva byla obnovena, poněvadž byla tehda výhodnou pro československý export. Současný československý ochranářský režim není jí dotčen a československé kontrolované hospodářství není smlouvou vyloučeno. Smlouvou postaráno bylo o dostatečnou ochranu průmyslu tehdá rakouského, nyní převážnou částí československého a je tudíž obnovenou smlouvou poskytnuta československému průmyslu plná ochrana. V tehdejší hospodářské situaci mohla smlouva i z toho důvodu pokládána býti za výhodnou, že obsahuje klausuli krátkodobé jednoměsíční lhůty výpovědní.

Švýcarsko obnovilo pro obchodní styky s republikou Rakouskou a s Uhrami podobným ujednáním obchodní smlouvu s bývalou monarchií rakousko-uherskou. Obchodní smlouva Švýcarska s Italií, jež byla původně vypovězena notou italské vlády ke konci roku 1917, je vzájemnou dohodou nadále prodloužena rovněž s právem měsíční výpovědí. Obchodní smlouva se Srbskem, vypověděná k 11. březnu 1920. zůstala až do uzavření nové smlouvy prodlužováním každého třetího měsíce v platnosti. Podobnou dohodou zůstala v platnosti švýcarská obchodní smlouva s Francií, vypovězená k 10. září 1919, a obchodní smlouva s Řeckem, vypovězená k 18. březnu 1920. Švýcarská obchodní smlouva se Španělskem byla španělským vyslanectvím vypovězena k 20. září 1919 a byla ujednáním, že až do uzavření nové smlouvy bude stará smlouva na další tři měsíce prodlužována, zachována také v platnosti.

Švýcarský průmysl za války v mnohém odvětví zmohutněl a svá výrobní zařízení zdokonalil. Předměty, o něž jest ve Švýcarsku nouze a jež se hlavně do dubna 1920 dovážely, jsou: železo, měď, uhlí, víno, cukr, bavlna, vlna, obilí, kakao, rýže, tabák, stroje, kůže, petrolej, sklo, sůl, káva, olej, pivo, knihy, hedvábná příze, drahokovy, slad, brambory a líh. Za války dováženo do Švýcar zboží hlavně Italií a Francií, nyní vrací se Švýcarsko ke starým dopravním cestám, dovážejíc přes Amsterodam, Rotterdam a Janov, neboť tyto cesty skytají po stránce dopravně-politické větších výhod. Švýcarský vývoz skládá se ze 66 1/2% tovarů, z 26 1/2% ze surovin a pouze ze 7% potravin. Nejvíce zboží vyváží se do Francie. Do Německa vyváženy jsou hlavně suroviny a z malé části i tovary, do Velké Britanie a Spojených Států hlavně hodiny, do Rakouska tovary a do Italie stroje. Švýcarský rozpočet končí na rok 1920 schodkem 118,250.000 franků. Ke zlepšení celkové situace a k získání opětné rovnováhy rozpočtu zavedeno bylo od dubna 1918 ve Švýcarsku kolkovné, pak zdvojnásobena vojenská daň a pomýšlí se na zavedení daně kuponové. Daň z válečných zisků, jež zachycuje skutečné zisky let 1915 až 1918, vynesla do 31. března 1920 okrouhle 496,000.000 franků. Patrná snaha švýcarská o znovuzískání rovnováhy rozpočtu je arci všude hodnocena a posiluje velmi značně i švýcarský úvěr za hranicemi.

Československé republice záleží na tom, aby si zachovala dobré vztahy s konfederací švýcarskou.

Z těchto důvodů zahraniční výbor se usnesl, aby smlouva obchodní a celní mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n. Národním shromážděním byla schválena a svoleno bylo, aby tato smlouva byla panem presidentem republiky ratifikována jménem státu československého. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, a to za výbor pro průmysl, obchod a živnosti, panu posl. Hrizbylovi.

Zpravodaj posl. Hrizbyl: Jménem výboru pro průmysl, obchod a živnosti dovolím si podati zprávu o vládním návrhu tisk 423, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění obchodní a celní úmluva mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920.

Obchodní a celní úmluva mezi Švýcarskem a naší republikou Československou jest více než samozřejmou. Nutno souhlasiti, že vláda republiky Československé učinila cestou nařizovací na základě zákona o celním území a vybírání cla ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n. prozatímní platnost obchodních smluv se Švýcarskem a naší republikou.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností uvažoval o vládním návrhu obchodní a celní úmluvy mezi státem československým a švýcarským, sjednaným v Bernu dne 6. března 1920 připojenými notami (tisk 423), a usnesl se:

aby smlouva obchodní a celní mezi Československem a Švýcarskem, sjednaná v Bernu dne 6. března 1920 a uvedená v prozatímní platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 18. května 1920, čís. 378 Sb. z. a n. Národním shromážděním, byla schválena a svoleno bylo, aby tato smlouva byla panem presidentem republiky ratifikována jménem státu československého. (Výborně!)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tudíž odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Navržená osnova má tři odstavce a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů učiněno nebylo. Míním dáti hlasovati, nebude-li proti tomu námitek, tím způsobem, že by o celé osnově usnesení, navržené výborem zahraničním a výborem pro průmysl, obchod a živnosti, jakož i o připojené smlouvě bylo hlasováno najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou usnesení, navrženou oběma jmenovanými výbory, a se smlouvou, o jejíž ratifikaci jde, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Osnova je přijata ve čtení prvém a její druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.

Přikročíme ke druhému odstavci denního pořadu, jímž jest

2. zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o omezení práva stěhovacího (tisk 1441).

Za omluveného zpravodaje p. posl. Dubického podá zprávu clen téhož výboru p. posl. dr. Kubíček.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Kubíček: Slavná sněmovno! Právě předloženým zákonem o omezení práva stěhovacího zahajujeme v této slavné sněmovně jednání a debatu o souboru velkých reforem bytových a stavebních, kterých současná doba bezpodmínečně vyžaduje a kterými také zabývala se v celé řadě svých návrhů jednak vláda, jednak zabývali se také poslanci tohoto slavného shromáždění. Zajisté rozvine se při této příležitosti široká debata, která zkoumati bude příčiny stavební krise, ve které se nalézá nejenom náš stát, jeho města i venkov, ale ve které se dnes nalézá celý svět.

Zkoumati veškeré příčiny vedlo by k dalekosáhlým a dlouhým rekriminacím, vedlo by také k výtkám na různé strany a také by vyžadovalo odborného vyšetření, odborného vyjádření se strany těch, kteří už svým úkolem životním jsou povoláni k tomu, aby rozvířili stavební ruch ve svém státě, ve svém okolí.

Já bych rád zdůraznil především ten moment, že stavební krise jest zjevem světovým, že neslyšíme nářky jen u nás, ale ve všech okolních státech. Jest to důsledek světové války, poněvadž po celých 5 let se na místě stavby bouralo, po celých 5 let se nepodnikaly stavby k účelům rodinným nebo k účelům veřejným, poněvadž po celých 5 let stavební ruch stál, nejen se nestavělo, ale i to, co stávalo, se neopravovalo. (Výborně!)

Zde je nutno zdůrazniti, že my dnes, máme-li ten veliký balvan krise stavební převaliti, máme-li jej odsunouti dnes, že si musíme býti vědomi, že přejímáme na sebe odstranění břemena, které 5 let před námi navalilo, a kde také nebude možno najednou odstraniti tak velikou krisi, o které se dnes tolik mluví a po jejíž odstranění se tolik volá. Co 5 let nahromadilo, stěží odstraníme, my se musíme smířiti s tím, a také veřejnost, že okamžitá náprava není možná, nýbrž náprava postupná.

V čem spočívají hlavní příčiny dnešní bytové krise? Na místě jistě neposledním spočívají v nepoměru mezi příjmy a mezi výdajem na bydlení. Výdaje na bydlení, činže, stojí, kdežto příjmy stále vzrůstají. Výdaje na byt naprosto v tom poměru nestoupají jako příjmy, jmenovitě těch vrstev, které bývaly zvyklé skromně bydleti. Důsledek toho jest ten, že při dnešní devalvaci měny, při tom dnešním - porovnáme-li s dobou mírovou - nepatrném obnosu, který v poměru k celkovým příjmům se vynakládá na byt, nikdo nestojí o to, aby si bral podnájemníka do bytu, každý se snaží pohodlněji bydlet než v míru, poněvadž obnos, který se platí za byt, neodpovídá mírovému poměru, jaký u nás byl, u porovnání k celkovému příjmu bydlícího.

Dále musím zdůrazniti, že velkou příčinou krise bytové jest drahota stavebních hmot. Počíná to uhlím. Kdyby bylo dnes uhlí tolik, aby se mohl páliti dostatek cihel, aby se mohly všecky naše cihelny zaměstnati, nebylo by té krise bytové, kterou dnes shledáváme, nebylo by té kalamity, o které se právě mluví z těch řad, které jsou na prvém místě povolány k tomu, aby pomáhaly odstraniti bytovou krisi.

Jsou drahé cihly, je drahé dříví, drahé vápno, železo, a co je nutno zdůrazniti, jsou dnes i drahé pracovní síly na stavbách. Právě v těchto dnech slyšíme o vysokých požadavcích dělnictva stavebního. Nechci jíti do merita věci, nechci zkoumati jednotlivé sporné otázky, které se vyskytují mezi zaměstnavateli a zaměstnanými ve stavebním oboru, ale to bych rád zdůraznil, že dnes je nejméně vhodná doba k tomu, aby se na té nebo oné straně vyvolávala ať stávka v oboru stavebním nebo výluka v oboru stavebním. Ta doba dnes tu není a je nutno, aby každý, kdo má zájem o republiku, se staral všemi silami o to, aby se stavbou bylo započato, aby se ani jeden den nepromeškal, jímž bychom napravili bytové poměry u nás. Jistě také jednou z důležitých příčin dnešní krise bytové jest nechuť ke stavbám. Soukromé podnikání na celé čáře uvázlo a to proto, poněvadž jest jisté šikanování prováděno v tom směru, že dnes každý se obává stavěti, poněvadž neví, staví-li pro sebe, a zdali to, co dnes s velikou námahou, s velikým risikem postavil, zdali za chvilku bude mu patřiti a nebude mu odňato disposiční právo bytů, které sám zřídil, na vlastní risiko, na vlastní oběť. Také i bytové zákony, které neodstraňují krise, které ji jenom přiostřují zákony, které mluví o zabírání bytů obcemi atd., nepodněcují žádným způsobem chuť ke stavbám. Měl jsem jako člen sociálně-politického výboru příležitost slyšeti zájemníky různých skupin, ať tedy těch, kteří hájí stanovisko nejkrajnější, odnětí disposičního práva majitelům domů, ať také těch, kteří žádají zrušení všech zákonných ustanovení, která byla dnes učiněna v otázce bytové ve prospěch osob postrádajících přístřeší. Volíme-li tedy střední cestu mezi těmito názory a slyšíme-li hlasy těch, kteří mají spravedlivý názor o této otázce, musíme si přiznati, že dnes - a to také doznali stoupenci obou směrů a i také kolegové všech politických stran - dnes těmito drobečky, jako jsou nové prodlužování zákonů o zabírání bytů obcemi, se bytová krise neodstraní. Dnes to není žádným štěstím, jestliže se někomu dá byt, když se mu řekne: "Budeš míti přístřeší, ale v rodině jiného, v bytě" jiného, budete se dva o jeden byt děliti.

To není správné řešení bytové krise! Dnes je jediné východisko, jak řešiti tu krisi: stavět, stavět a zase stavět. Je nesporno, že brzdí stavební ruch nedostatek státních financí. A tu stát, pokud tedy mu to jeho prostředky dovolují, se snaží aspoň nepatrně odpomoci tomuto bolavému místu v otázce stavební a sahá jednak k svépomoci, pak také se i sám namáhá, sice nepatrně, ale přece z části, ze svých prostředků umožniti stavební ruch. Svépomoc spočívá v tom, že předkládá nám vláda osnovu o slosovací výpůjčce, kde by se zaopatřila 1 miliarda tím způsobem, že by se cestou slosovací výpůjčky získaly prostředky k účelům stavebním. Naproti tomu, co dává stát, 250 milionů, které navrhuje ve své předloze na stavby pro státní zřízence, a 50 milionů, které navrhuje jako další podporu stavebního ruchu, jsou tyto miliony poměrně malým příspěvkem; ale vidíme zde aspoň dobrou vůli se strany státu. A já bych vyslovil jen to přání, aby stát, který dnes v tomto směru začíná ukazovati dobrou vůli, ukázal ji také v jiných směrech, aby jmenovitě budovy, vhodné k účelům obytným, neodnímal těmto, tak aby pro své účely stavěl, po případě aby zabral vhodným způsobem budovy, které se hodí k úřadováni a které se nehodí k bydlení.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP