Čtvrtek 16. prosince 1920

Začátek schůze v 11 hodin 40 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Markovič, Špaček.

236 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři: dr. Brdlík, dr. Fatka, dr. Gruber, Husák, dr. Kovařík; zástupce ministerstva financí odborný přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda inž. Botto (zvoní): Zahajujem 34. schôdzu poslaneckej snemovne.

Dodatočne oznamujem, že som pre predvčerajšiu schôdzu udelil dovolenú posl. Pittingrovi pre smrť v rodine a posl. Hlinkovi pre neodkladné zamestnanie.

Pre včerajšiu schôdzu udelil som dovolenú posl. Stodolovi a poslancovi Nejezchlebu-Marchovi pre súrne povinnosti.

Dovolenú na dnešnú schôdzu udelil som posl. Rychterovi pre povinnosti verejnej reprezentácie.

Pre neodkladné zamestnanie udeľujem dovolenú na tento týždeň posl. Kreibichovi a dr. Hahnovi, ďalej na dobu týždňa posl. Ertlovi, Bečkovi a Oktavcovi.

Churavosťou sa omlúva od 14. t. m. na 10 dňov posl. Anděl.

Boly mi ohlásené zmeny vo výboroch. Žiadam, aby boly sdelené.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte): Klub der Abgeordneten der deutschen sozial-dem. Arbeiterpartei vysílá do páteční schůze branného výboru za posl. Kaufmanna posl. Heegera a za posl. Kreibicha posl. dr. Haase.

Místopředseda inž. Botto: Došly tieto návrhy: Žiadam, aby boly prečítané.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Šamalíka, Fr. Navrátila a soudr. na uvolnění kukuřice, luštěnin a máku.

Návrh posl. dr. Schollicha a soudr. na doplnění článku IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 o dočasné úpravě právních poměrů učitelů na veřejných obecných a občanských školách, č. 306 Sb. z. a n.

Návrh posl. Šamalíka a soudr., aby město Blansko zařaděno bylo do vyšší třídy platů úřednických a zřízeneckých.

Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zařadění okresu Velká Byteš na Moravě do župy brněnské.

Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zřízení okresní politické správy ve Velké Byteši na Moravě.

Místopředseda inž. Botto: Došly tieto dotazy: Prosím, aby boly prečítané.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavý dotaz posl. dr. Kafky, Kostky a soudr. předsedovi ministerstva a ministru pošt a telegrafů o telefonních rozhovorech denních listů.

Dotaz posl. dr. Kafky, Kostky, Kalliny a soudr. ministerskému předsedovi jakožto ministru vnitra o nezákonném postupu zemské správy politické v Praze při rozpouštění obecních zastupitelstev.

Dotaz posl. dr. Kafky, Kostky a soudr. ministerskému předsedovi jakožto ministru vnitra o nezákonném postupu zemské správy politické v Praze při sestavování správní komise obecní.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru spravedlnosti o započítání plné služební doby vrchnímu kancelářskému oficiálovi v. v. V. Dobnerovi v Teplé.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru veřejných prací o dodávání uhlí ocelářským průmyslovým závodům v Mikulášovicích a okolí.

Dotaz posl. Windirsche a soudr. ministru pro zásobování lidu o rozdělování vadné kukuřice.

Dotaz posl. Windirsche a soudr. ministru vnitra a ministru národní obrany o zabavení 5 koňů v okresu frýdlandském v Čechách.

Dotaz posl. Deutschové, Kirpalové, Blatné a soudr. vládě o opětovných pohoršujících příhodách při prohlídce zavazadel v Břeclavě.

Dotaz posl. dr. Kafky, Kostky a soudr. ministru vnitra o postupu českých četníků ze Stodu při úředním jednání v Šlapanově.

Místopředseda inž. Botto: Došly tieto interpelácie: Žiadam, aby boly prečítané.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Wenzla a soudr. ministru financí o používání výhradně českých razítek u hlavního celního úřadu a berního úřadu v Ústí n. L.

Dotaz posl. Simma a soudr. ministru veřejných prací o nedostačujícím dodávání uhlí do Jablonce n. N.

Dotaz posl. dr. Brunara ministru vnitra o postupu okresního hejtmana v Šumburku na Moravě ve věci nájemní smlouvy s městem Šumburkem.

Dotaz posl. dr. Brunara ministru vnitra o odsouzení nováčků v Dolním Langendorfu podle cís. nařízení ze dne 20. dubna 1854, č. ř. z. 96.

Dotaz posl. dr. Brunara ministru financí o případu, v němž nebyl povolen dodatečný soupis válečné půjčky.

Dotaz posl. dr. Brunara ministru financí o zamýšleném sloučení berních úřadů Jindřichov-Osoblaha.

Dotaz posl. Aloise Kříže ministru vnitra o používání četnictva při pohřbech v České Kremži.

Dotaz posl. Sladkého ministru sociální péče ve věci invalidy Antonína Horáka z Vysokého u Hranic.

Dotaz posl. dr. Kafky, Kostky, Kalliny a soudr. ministerskému předsedovi jakožto ministru vnitra o postupu při dosazení správní komise v obci Černčice, okres Jesenice.

Interpelace posl. Šamalíka, Fr. Navrátila, Janalíka, Kopřivy, Rýpara a soudr. ministru zásobování o provádění systematického výkupu obilí na Moravě bez předchozího snížení kontingentů.

Interpelace posl. Šamalíka, Sedláčka, Kopřivy a soudr. ministru financí o vybírání 10 Kč z 1 litru domácně vyrobené slivovice.

Interpelace posl. Windirsche a soudr. ministru národní obrany o odškodnění rolníků z obce Rosenthal I.

Interpelace posl. Windirsche a soudr. ministru zemědělství o šetřeních, nařízených okresní politickou správou v Liberci ve věci dozoru nad hospodařením mlékem.

Naléhavá interpelace posl. Simma, Patzela a soudr. ministru veřejného zdravotnictví, aby vydal nařízení o zkouškách a prováděcí k zákonu o úpravě živnosti zubních techniků.

Naléhavá interpelace posl. Kučery a soudr. ve věci současných nepokojů s požadavkem, aby se zatčenými za generální stávku a při zakládání závodních a zemědělských rad bylo zacházeno jako s politickými vězni.

Interpelace posl. Sajdla, Pechmannové a soudr. ministru financí o jmenování berních úředníků.

Interpelace posl. Bradáče, Dubického, dr. Kubíčka a soudr. ministru veřejných prací, financí a pro zásobování lidu stran umožnění pokračování v nouzových stavbách v severočeských okresích Železný Brod, Mnichovo Hradiště, Semily, Turnov a Vysoké nad Jizerou.

Místopředseda inž. Botto: Behom včerajšej schôdze bola rozdaná tlačená zpráva rozpočtového výboru o vládnom návrhu (tisk 275), o dani z obchodu cennými papiery (tisk 1026).

Prikazujem nasledujúce vládne návrhy: Žiadam, aby boly sdelené.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

výboru rozpočtovému: vládní návrh zákona, jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro ob novu starých a pořízení nových strojů (tisk 1039).

Výboru soc.-politickému: vládní návrh zákona o zabírání bytů obcemi. (tisk 1046).

Místopředseda inž. Botto: Navrhujem aby výborom štátne-zamestnaneckému, rozpočtovému a sociálne-politickému, ktorým tieto návrhy sa súčasne prikazujú, stanovená bola na podanie zprávy lehota 3 nedel. Sú to tieto návrhy: Prosím, aby boly prečítané.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému pro vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 2 a 3 Sb. z. a n. z r. 1920 o odpočivných požitcích státních zaměstnanců (tisk 1041).

Výboru soc.-politickému pro vládní návrh zákona o omezení práva stěhovacího (tisk 1062).

Místopředseda inž. Botto: Konštatujem, že snemovňa je schopna sa usnášať. Prosím, aby páni poslanci zaujali svoje miesta. (Děje se.)

Kdo je pre navrhovanú lehotu, nech pozdvihne ruku! (Děje se.)

To je väčšina. Navržená lehota je prijatá.

Prikročíme k pojednávaniu denného poriadku, a to k odstavcu prvému, ktorým je

1. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 521), jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n., o úpravě promlčení práva při vyměřování a vymáhání dávek na r. 1920 (tisk 1021).

Zpravodajom jest p. posl. Votruba.

Žiadam pána zpravodaja, aby sa ujal slova.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Platnost cís. nař. ze dne 28. srpna 1916, č. 280 ř. z. resp. nařízení ze dne 7. března 1917, č. 110 ř. z. o nevčítání let 1914 až 1917 do lhůt pro promlčení práva k vyměření a vymáhání dávek byla zákonem ze dne 24. července 1919 č. 446 Sb. z. a n. resp. nařízením ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 25. listopadu 1919, č. 8428 pres. rozšířena na leta 1918 a 1919. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Důvody tohoto opatření byly samozřejmé: jednak neuklidněnost poměrů, jednak ta okolnost, že velké úkoly vyvolané válkou, které vyřizovati měla finanční správa svými orgány vedle běžné agendy, nemohla pro nedostatek sil vyříditi. Sem spadají zejména vyřizování nedoměrků z válečných let a spolupůsobení při soupisu majetku.

A důvody tyto trvají dokonce ve zvětšené míře dále. Neboť stav agendy u vyměřovacích úřadů se pro nedostatek personálu valně nezlepšil; úřadům vyměřovacím nastaly další obsáhlé úkoly s prováděním zákona o daní z převodu statků a z pracovních výkonů a dani přepychové, jakož i zákona o dávce majetkové.

Vzhledem k amnestii, vyslovené v jednotlivých vládních nařízeních o soupisové akci, podána byla četná dodatečná přiznání za válečná léta; jejich přezkoušení a vyměření dodatečné dávky pro 5 až 6 let značně zatíží úřady I. instance.

Nemá-li stát ztratiti promlčením tyto četné nedoměrky, které většinou postihují válečné výdělky a budou dostupovati značné výše, jest nutno, aby platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n. resp. nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 25. listopadu 1919, č. 8428 pres. byla rozšířena i na rok 1920.

Tyto důvody vládního návrhu zákona uznává rozpočtový výbor plně a navrhuje proto: Slavná sněmovno račiž se usnésti: Předložené osnově zákona udílí se ústavní schválení.

Osnova ta je krátká a zní (čte):

Zákon ze dne...1920, jímž se rozšiřuje platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n. o úpravě promlčení práva při vyměření a vymáhání dávek na rok 1920.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Platnost zákona ze dne 24. července 1919, č. 446 Sb. z. a n. resp. nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 25. listopadu 1919 č. 8428 pres. rozšiřuje se na rok 1920.

V § 1, odstavec 1. a 3. citovaného zákona resp. nařízení nahrazuje se rok "1919" rokem "1920".

Článek II.

Provedení tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry."

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata tudíž odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se)

Dám o celé osnově zákona, který má pouze dva články, nadpis a úvodní formuli, hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebylo).

Kdo tedy souhlasí s článkem I. a II. zákona, jak je obsazen ve zprávě výboru rozpočtového, s nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon jest schválen v prvním čtení.

Druhé čtení dám na denní pořad schůze zítřejší.

Přistoupíme k druhému odstavci denního pořadu, jímž jest

2. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 798), kterým se mění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích (tisk 1022).

Zpravodajem je pan posl. Záruba. (Hlas: Není tady!)

Není zde. Jest zde pan předseda výboru rozpočtového? (Hlasy: Nikoli!)

Je zde pan místopředseda výboru rozpočtového? (Hlasy: Také ne!)

Tedy odkládám projednávání tohoto odstavce na konec dnešní schůze. (Námitek nebylo.)

Přistoupíme k třetímu odstavci, jímž jest

3. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 895), jímž se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku fondu všeobecné nemocnice v Praze u Zemské banky království Českého až do výše 8,000.000 Kč (tisk 1023).

Zpravodajem jest pan poslanec dr. Rašín. Je pan posl. dr. Rašín přítomen? (Hlas: Je ve výboru!)

Schůze výborové se nemají nyní konati. Současně s plenem nesmí se konati schůze žádného výboru. Již jsem to předevčírem se vším důrazem prohlásil. Není-li pan zpravodaj přítomen, odkládám také tento odstavec denního pořadu na konec dnešní schůze. (Námitek nebylo.)

Poněvadž pan posl. dr. Rašín referuje také o 4. odst. denního pořadu, přistoupíme k 5. odstavci, jímž jest

5. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 711), o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové (tisk 874).

Zpravodajem je pan posl. Pastyřík. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Podávám zprávu rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 711) o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572. Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové (tisk 874).

Z důvodů, uvedených v motivové zprávě, obsažené ve vládním návrhu tisk 711, rozpočtový výbor navrhuje: Národní shromáždění republiky československé račiž se usnésti na tomto zákoně (čte):

Zákon ze dne...1920 o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení §§ 1, 5, 6, 7 a 9 zákona o zvláštní dávce z vína v lahvích ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n., nahrazují se následujícím zněním:

§ 1.

Z vína všeho druhu v lahvích po obchodnicku upravených (adjustovaných) a ze šumivého vína vůbec platí se zvláštní dávka jedné koruny z každých i načatých pěti korun ceny.

Láhve se považují za upravené po obchodnicku:

1. mají-li jakékoli označení, nebo

2. mají-li tvar, význačný pro víno určitého druhu, původu nebo podniku, nebo

3. jsou-li uzavřeny jinak než obyčejnou obecně užívanou zátkou.

Láhve menší 1 litru považují se za upravené po obchodnicku, i když tu není žádné z náležitostí pod č. 1-3 uvedených, jsou-li uzavřeny zátkou tak, že jich nelze pouhou rukou otevříti.

Pokud se v zákoně mluví o lahvích, míněny jsou pouze láhve, po obchodnicku upravené.

§ 5.

Zaplatiti dávku jest povinen:

1. kdo víno v lahvích odebírá z ciziny, není-li určeno pro svobodné skladiště (§ 8);

2. kdo víno do lahví stáčí nebo láhve s vínem po obchodnicku upraví;

3. kdo takové víno ze svobodného skladiště (§ 8) vydává,

4. kdo cenu vína lahvového berními známkami (§ 7) již opatřeného zvyšuje.

Dávku dlužno zapraviti:

v případě 1.: před vypravením z úředního celního řízení;

v případě 2.: neprodleně po skončeném stáčení, nebo jakmile byly láhve s vínem po obchodnicku upraveny, a jde-li o víno, které před upotřebením musí býti delší dobu v lahvích uloženo, aby se stalo k obchodu způsobilým, tenkráte, když uložení toto je skončeno;

v případě 3.: dříve než víno opustí svobodné skladiště;

v případě 4.: doplněním berních známek dříve, než se víno dá do prodeje.

§ 6.

Za podmínek stanovených ve vykonávacím nařízení jest osvobozeno od dávky:

1. víno v lahvích menších než 1/2litrových, nečiní-li cena za 1 litr více než 5 K;

2. víno vzorkové;

3. víno do ciziny vyvážené;

4. víno léčebné.

§ 7.

Dávka se zapravuje nalepením berních známek, které lze koupiti u úřadů, určených ve vykonávacím nařízení.

Berní známky se nalepují na láhve způsobem, jaký stanoví vykonávací nařízení.

Berní známky musí býti při otevření láhve přetrženy, zbytky známek musí však na láhvi zůstati neporušeny tak dlouho, pokud nebyl spotřebován obsah láhve, a musí býti odstraněny dříve, než se láhve použijí k novému naplnění vínem.

§ 9.

Ministr financí se zmocňuje, aby nařídil všeobecně nebo v jednotlivých případech, že víno, jež se prodává za ceny vyšší, než jaké jsou při obyčejném stolním víně v místě obvyklé, smí býti uváděno do obchodu v malém výhradně v lahvích po obchodnicku upravených.

Článek II.

Ustanovení, obsažená v §§ 1, 4, 12, 18, 19 a 39 zákona o všeobecné dani nápojové ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n. se doplňují, po případě mění podle následujících ustanovení:

§ 1.

Všeobecná daň nápojová platí se z jednoho litru:

1. vína, moštu a jiných šťáv z hroznů částkou 80 h,

2. vína, moštu a vůbec šťáv z jiného ovoce částkou 40 h,

3. limonád částkou 12 h,

4. minerálních vod částkou 8 h,

5. sodových vod částkou 8 h.

§ 4, odst. 4.

Za podmínek stanovených vykonávacím nařízením může finanční úřad přiznati osvobození od daně z nápojů zkažených, podrobených dalšímu průmyslovému zpracování.

§ 12, odst. 2.

Finanční úřad může za podmínek, stanovených vykonávacím nařízením, povoliti vrácení daně za nápoje zasílateli vrácené nebo přenos daně na nápoje zasílatelem vyměněné.

§ 18, odst. 4.

Za podmínek, stanovených vykonávacím nařízením, může finanční úřad upustiti od opětného vybrání daně za nápoje již zdaněné, které byly do podniku dopraveny z jiného závodu, nebo které se do podniku vrátily, buď že nenašly odběratele nebo jím byly vráceny.

§ 19, odst. 2.

Dále jsou tyto osoby povinny vydávati podle ustanovení vykonávacího nařízení jednotlivým odběratelům stvrzenky, že tyto nápoje byly zdaněny.

§ 39.

K vybírání zemské neb obecní přirážky k dani z nápojův, uvedených v § 1, č. 1 a č. 2, jest kromě předepsaných náležitostí zapotřebí svolení ministerstva financí po dohodě s ministerstvem vnitra.

Dosavadní přirážky lze až do nového povolení vybírati pouze v částkách dosavadních.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1920. Nápoje uvedené v § 1, č. 1 a č. 2 zákona o všeobecné dani nápojové nutno podle stavu ze dne 1. prosince 1920 dodaniti podle obdoby ustanovení, obsažených v §§ 35, 36 a 37 zákona o všeobecné dani nápojové.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.

Rozpočtový výbor schválil a doporučuje resoluční návrh posl. Malypetra a soudruhů tohoto znění: "Vláda se vyzývá, aby výklad vykonávacího předpisu k zákonu ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., změnila tak, aby bylo zřejmo, že sproštěná dávka z nápojů přírodních v něm stanovená je daně prosta i tehdy, když výroba pro vlastní spotřebu přesahuje stanovené množství"

Doporučuji návrh zákona i resoluci ke schválení.

Současně mně byl dodán také resoluční návrh pana posl. Petrovického k návrhu zákona o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a n. o zvláštní dávce z vína v lahvích: "Vláda, vlastně finanční státní správa se vyzývá, aby peněžní pokuty zaplacené následkem špatného výkladu finančních orgánů byly zrevidovány a při nálezech správně prokázaných byly poškozeným pokuty tyto vráceny"

Navrhuji, aby tento resoluční návrh byl přikázán výboru rozpočtovému.

Předseda Tomášek (zvoní): Přistoupíme k debatě.

Ke slovu jest přihlášen pan kol. Malík. Uděluji mu je.

Posl. Malík: Vážené Národní shromáždění! Není pochyby, že vládní návrh zákona, který je právě předmětem jednání a o němž pan referent referoval o změně zákona o zvláštní dávce z vína v láhvích a o změně zákona o všeobecné dani nápojové - znamená jistý pokrok, jisté zdravé zásady, zkrátka jisté zlepšené vydání, zejména pokud se týče definice přesného pojmu vína lahvového. Dle dosavadního znění zákona ze dne 17. října 1919 o zvláštní dávce z vína v lahvích podléhá dávce veškeré víno v lahvích, jehož cena za 0.7 l činí více nežli 10 Kč, tedy kde cena jednoho litru jest větší nežli 14.28 Kč. K tomu poznamenávám: Veškeré víno podléhalo této zvláštní dávce, poněvadž, jak dobře víte, postupem času cena vína stoupla, a tu finanční orgány tím okamžikem, jakmile víno se dalo do láhve, podrobily toto víno v lahvích této zvláštní dávce. Je samozřejmo, že tato nejasnost zákona vedla k jistým rozporům a k četným stížnostem. Zejména živnostníci hostinští byli tím postiženi, neboť když si dali víno do lahví za tím účelem, aby se jim v soudku nezkazilo, byli vydáni nebezpečí, že budou platiti zvláštní dávku z tohoto vína, které si dali třeba jen na několik minut do lahví Taktéž vinaři, kteří si dali víno do lahví na př. z té příčiny, aby tam měli schováno víno tak zvané polévkové, na dolévání vína v sudech, vydávali se nebezpečí, že budou podrobeni zvláštní dávce z vína v lahvích. Nyní musím konstatovati nápravu. Dle navrhovaného znění zákona bude podléhati zvláštní dávce pouze skutečné víno lahvové, to je víno školené v lahvích po obchodnicku upravených, čili jak se po obchodnicku vyjadřujeme, v lahvích adjustovaných. Stolní víno obyčejné této zvláštní dávce podléhati nebude.

§ 1 předlohy vládní nemluví sice přesně o víně školeném, o víně lahvovém v pravém slova smyslu, ale v důvodové zprávě vládního návrhu § 1. stojí zcela jasně: "Dle nového znění podléhá dávce pouze skutečné víno lahvové, to jest víno školené." Jisto jest, že na základě této změny daňová základna k vybírání této zvláštní dávky bude zúžena, zmenšena, a tu finanční správa hledala náhradu a rozhodla se podati tento vládní návrh, aby byla zvýšena všeobecná daň nápojová z vína.

Vážení pánové! Abych upřímně doznal, toto zvýšení je hodně radikální, poněvadž je 100%ní. Dosavadní sazba byla 40 hal. z 1 litru vína a 20 hal. z 1 litru vína ovocného, ovocné šťávy. Nyní podle této vládní předlohy bude tato sazba zvýšena o 100% a bude činiti 80 hal. z vína hroznového a 40 hal. z vína ovocného. Jestliže k tomu připočítáme zemskou přirážku, která u nás na Moravě činí 25%, skočí tato sazba na 100 hal. z jednoho litru vína hroznového. K tomu můžeme připočísti přípustnou podle zákona ještě přirážku obecní 25%, a přijdeme na 125 hal. z jednoho litru. Je samozřejmo, že toto radikální zvýšení není ku prospěchu našemu vinařství, a to tím méně, že vedle této všeobecné daně nápojové a zvláštní dávky jsme postiženi ještě zvláštními přirážkami. Dovolím si alespoň na některé význačné momenty upozorniti. Vy dobře víte, vážení pánové, že naši vinaři platí 400%ní válečnou přirážku k pozemkové dani z vinic. Tato přirážka má jen platnost pro 1919 a 1920 a naši vinaři mají naději, že snad tato válečná přirážka v příštích letech se vybírati nebude. Vedle této přirážky válečné máme u nás na Moravě vládou schválenou přirážku zemskou, která činí 300% pozemkové daně z vinic. K náhradě nákladů spojených se zlevněním mouky pro chudší vrstvy máme dávku, která rovná se dvojnásobnému katastrálnímu výnosu, to znamená více než 800% přirážky k pozemkové dani z vinic. Dohromady máme to již 1500%.

K tomu má přistoupiti ještě 200% přirážka k pozemkové dani z vinic k získání peněz do fondu na opatření umělých hnojiv. Ráčíte-li uvážiti, že najednou naše vinice jsou postiženy 1700% přirážkou v jenom roce, musíte uznati, že naše vinařství, tohoto zdanění nesnese. To platí zejména o vinařství na Jižní Moravě a na Slovensku. K tomu račte si přimysliti ještě ty různé přirážky obecní, okresní atd., a tu přijdete k horentnímu obnosu, který naše vinařství má zaplatiti. Já mohu zde prohlásiti, že jaksi původcem tohoto vysokého zdanění přirážkového je náš pan ministr dr. Engliš, který první s tou formulkou přišel, že se mají vyšší sazbou zdaniti vinice, zahrady a lesy. Učinil tak zajisté jen z té nejlepší snahy pomoci státní pokladně. Tato formulka stala se však dnes takovým čarovným proutkem, kterým se mají jaksi "přednostně" sanovati státní finance. A tu se, bohužel, se zvláštním nadělením při každé příležitosti pamatuje na vinice, zahrady a lesy. Tato formulka, tato zásada zdanit co nejvíce "vinice, zahrady, lesy", musí ve své zhoubné činnosti přestati! Tyto kultury, "vinice, zahrady a lesy", nemohou býti dále vedeny v jedné a téže souvislosti v oné nešťastné formulce a jest zde třeba, aby zde nastalo rozdvojení, buďto vinice - zahrady zvlášť a lesy zvlášť, anebo vinice zvlášť, zahrady zvlášť a lesy zvlášť. Jestliže však zůstane při dosavadní formulce "vinice, zahrady, lesy" při tomto spojení těchto 3 kultur zemědělských, můžeme očekávati, že tohoto výminečně stupňovaného zdanění naše vinařství vůbec nesnese. To račiž slavná sněmovno vzíti na vědomí!

Vážení pánové, dovolil bych si vysloviti přání, že by neškodilo, aby v tomto váženém sboru byl zřízen výbor vinařský, jako byl v rakouském parlamentě, nebo aspoň podvýbor zemědělského výboru, v němž by byli zastoupeni znalci vinařství a interesenti. Může se namítati, že tenkráte v rakouském parlamentě bylo zastoupeno vinařství alpských zemí, které bylo větší než-li u nás, ale ta námitka není správná, poněvadž jako náhradu za to vinařství v zemích alpských máme Slovensko a Podkarpatskou Rus. Pánové, jde o velmi značné plochy vinic, které bohudík posud v naší republice máme. V Čechách máme vinic nejméně, totiž 800 hektarů, na Moravě máme skoro 12.000 hektarů, na Slovensku také skoro 12.000 a v Podkarpatské Rusi skoro půl třetího tisíce. Máme tedy v naší republice viniční plochu která zaujímá přes 27.000 ha půdy. Tato ohromná plocha zasluhuje toho, aby náš vážený sbor zákonodárný věnoval jí větší pozornost a měl větší porozumění pro to naše vinařství. Uznávám, že v tomto váženém sboru našli by se odborníci, kteří by dovedli správně posouditi hotový výrobek, hotové víno, ale musím zase říci, že je málo těch znalců, kteří by si byli vědomi trnité cesty, jakou náš vinař musí prodělati, než k hotovému výrobku dospěje.

Jako záblesk naděje na lepší porozumění této poesie hospodářství zemědělského, vinařství, považuji aspoň resoluční návrh kol. Malypetra, který byl v rozpočtovém výboru přijat, a vřele doporučuji, aby i v plenu byl odhlasován. Smysl tohoto resolučního návrhu je ten, aby od daně bylo osvobozeno alespoň 100 l vína (Hlas: To je málo!) u pěstitele. Je to aspoň něco!

Vážení pánové, podle starého zákona, který ještě dnes platí, bylo to také možno, ale tím okamžikem, jakmile některý vinař vypěstoval vína o několik litrů více, musil platiti daň z celého kvanta. Když vyrobil 20 l přes 100 l, musil platiti daň z celých 120 l. To má dnes odpadnouti podle tohoto resolučního návrhu, a já myslím, že také dojde k jeho praktickému provedení a že vinař bude míti alespoň to vědomí, že bude se moci napíti zadarmo aspoň do 100 l vína, které sám vypěstuje (Hlas: To není zadarmo! To je jen nezdaněné!), vína nezdaněného. Také to má další smysl ten, že podle zákona dosud platného nepočítá se pro vinaře žádné procento na výtratu, pouze při mostu 10% možno sraziti, při víně nikoliv. To je nesprávné, poněvadž víno během roku se také vypařuje jako jiné nápoje, a tak tímto způsobem může býti aspoň částečně nahražena ztráta vzniklá vypařováním a při sklepních manipulacích vůbec. Spravedlivé tudíž jest, že aspoň zatím 100 l bude daně prosto.

Těžkosti a úžasně vysoké zdanění, které naše vinařství postihuje, přesahují už veškeré meze. Kdybyste, vážení pánové, ještě k tomu si uvážili, jakým škůdcům naše vinařství jest vystaveno, nemluvě ani o révokazu, o peronospoře, oidiu a jiných škůdcích, musíte uznati, že jest zde nejvyšší čas, aby už jednou v tomto stále zvyšovaném zdaňování našeho vinařství nastal konec, ba naopak stát aby nadobro obrátil a našemu vinařství co největší péči věnoval, aby ono ve své existenci uchováno bylo.

Jenom v té naději, že vláda přijde našim vinařům vstříc, v naději, že těch 400% válečné přirážky k pozemkové dani z vinic nebude dále vybíráno, dále v naději, že stát se o to postará, aby našim vinařům byla dána možnost, aby za dostupné ceny mohli si opatřiti peronosporové stříkačky, modrou skalici, síru, dále aby zde byl dostatečný materiál amerických podložek, aby za dostupné ceny bylo lze dostati šlechtěné sazenice, aby počet instruktorů vinařských byl rozmnožen, abychom měli vhodné praktické kursy a školy vinařské, jen v té naději, vážení pánové, že stát se všemožně postará o zvelebení našeho vinařství a zejména, že také při novele zákona o moučné dávce, která bude projednávána po Novém roce, oněch 800% přirážky k pozemkové dani z vinic bude hodně sníženo, zkrátka, že nám vláda co nejvíce vyjde vstříc, jen v té naději a z lásky k naší republice rozhodli jsme se hlasovati pro tuto předlohu. (Výborně! Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP