Středa 15. prosince 1920

Začátek schůze v 11 hod. 30 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Marek, Záruba.

228 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr. Burger, dr. Fatka, Husák, dr. Kovařík, dr. Šusta; správce ministerstva financí dr. Engliš; zástupce min. financí odb. přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 33. schůzi poslanecké sněmovny.

Chorobou nepřítomnost svou omlouvá na tento týden posl. Rouček a Slavíček.

Pro neodkladné záležitosti udílím dovolenou na 3 schůze, včerejší počínaje p. posl. Svetlíkovi.

Posl. Krejčí předložil lékařské vysvědčení.

Byly provedeny některé změny ve výborech.

Klub poslanců sociálně-demokratických (levice) vysílá do výboru rozpočtového posl. Kučeru na místo posl. Skaláka.

Výbor pro veřejné zdravotnictví zvolil ve své ustavující schůzi předsedou posl. Tauba, prvým místopředsedou posl. Purkyňovou, prvým zapisovatelem posl. Kasíka.

Byly podány některé dotazy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Pilný dotaz posl. Schuberta a soudr. vládě o vyvolání rychlé pomocné akce pro pohořelé v Heinrichsbergu.

Dotaz posl. Roudnického a soudr. ministru školství a národní osvěty o surovém zbití školáka Františka Kučery učitelem J. Luzumem ze Lhoty Smetanovy.

Dotaz posl. Sladkého ministru železnic o zadávání nádražních restaurací na Těšínsku.

Dále došly tyto interpelace:

Interpelace posl. Hrizbyla, Geršla a soudr. o dovozu hotové konfekce z Německého Rakouska a říš. Německa.

Interpelace posl. Bezděka, Myslivce, Rýpara a soudr. ministru národní obrany o vydávání výnosů tohoto ministerstva, v nichž žádá se na vojenských duchovních písemné prohlášení "sub fide sacerdotali".

Interpelace posl. Křemena a soudr. ministru financí o výplatě bankovek, opatřených padělanými kolky.

Interpelace posl. Křemena a spol. ministru pro zásobování lidu o osvobození zaměstnavatelů od povinnosti platiti za učně příspěvek podle ustanovení nařízení vlády republiky československé ze dne 2. září 1920, č. 500 Sb. z. a nař.

Dále došly odpovědi:

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. Hrušovského, týkající se uveřejnění tiskopisů pro sčítání lidu.

Odpověď vlády na interpelaci posl. dra Rašína a soudr. o hospodářství ve Státním ústavu pro tuky, oleje a mléko (tisk 23.).

Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Rudolfa Bergmana a soudr. v záležitosti vynětí velkostatku Nové Dvory ze záboru a způsobu jeho zadlužení (tisk 602.).

Odpověď ministra národní obrany a ministra s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. Tománka a soudr. o křiklavých nespravedlivostech při osvobozování (reklamování) od vojenské služby na Slovensku (tisk 313.).

Předseda: Přikazuji tyto návrhy jednotlivým výborům: Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte): výboru ústavnímu:

Tisk 969. Vládní návrh zákona, jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě.

Tisk 1027. Vládní návrh zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jmenovala ústřední správní komisi pro sjednocenou obec pražskou.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 1037. Vládní návrh zákona, jímž se mění způsob zdaňování piva.

Tisk 1038. Vládní návrh zákona o oběhu českoslov. státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku a na Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. provedeno nebylo.

Předseda: Přikazuji dále výboru rozpočtovému:

Tisk 1028. Dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920.

Navrhuji, aby výborům dopravnímu, ústavnímu, rozpočtovému, brannému, kterým tyto návrhy se současně přikazují, stanoveny byly následující lhůty: Žádám o sdělení návrhů a lhůt.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

výboru dopravnímu:

Tisk 968. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje, resp. mění odst. 1. č. 1. zákona z 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. o zřízení poštovních úřadů šekových pro území státu Československého - lhůta 8 dní.

Výboru ústavnímu:

Tisk 1016. Vládní návrh zákona, kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (současně přikázán též výboru rozpočtovému) - lhůta 14 dní.

Tisk 1040. Vládní návrh zákona o mimořádné župní přirážce na Slovensku (současně přikázán též výboru rozpočtovému) - lhůta 8 dní.

Výboru brannému:

Tisk 1017. Vládní návrh zákona, kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (současně přikázán též výboru rozpočtovému) - lhůta 5 dní.

Předseda: Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti. Kdo jest pro navržené lhůty, nechť zvedne ruku. (Posl. dr. Šmeral: Kde jest ministerský předseda? Zde musíme jednati nejdříve o událostech v Mostě. Devět mrtvých jest tam! Legionář byl postřelen od maďarských vojáků! Předseda zvoní.) Prosím o klid.

Přání, které mně bylo vysloveno, aby pan ministerský předseda se dostavil do schůze, dal jsem mu vyříditi.

Kdo jest pro navržené lhůty, jak právě byly sděleny, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, navržené lhůty jsou schváleny.

Přistupujeme k prvému odstavci dnešního denního pořadu. Tím jest

1. volba 16 členů do 24členné komise Národního shromáždění podle § 1 odst. 3. zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a nař., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, již má nejvyšší účetní kontrolní úřad podávati nejdéle do 6 měsíců po uplynutí každého pololetí řádně doloženou zprávu o výtěžku dávky z majetku a z přírůstku na majetku, o jeho použití a případných dalších opatřeních s přiměřeným návrhem.

Do této zvláštní komise Národního shromáždění vysílá ze svého středu sněmovna poslanecká 16 a senát 8 členů.

Na základě dohody, učiněné v konferenci klubovních předsedů, navrženi jsou tito poslanci:

Žádám, aby kandidátní listina byla přečtena.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Kandidováni jsou poslanci Pocisk, Stivín, Svoboda, Najman, Staněk, dr. Klimo, dr. Nosek, dr. Dolanský, dr. Rašín, Slavíček, Burian, Beutel, Taub, Heller, dr. Medinger, Mark.

Vzhledem k zmíněné dohodě provedeme, nebude-li námitek, volbu pozdvižením ruky. (Námitek nebylo.)

Není námitek. Žádám tudíž pány poslance, kteří souhlasí s kandidáty navrženými, jejichž jména byla právě přečtena, aby pozvedli ruku! (Děje se.)

To je většina. Přečtení kandidáti jsou zvoleni.

Poněvadž podle posledního odstavce § 1 citovaného již zákona jest mou povinností svolati ustavující schůzi této komise, jejíž 8 členů ze senátu, jak již sděleno, bylo zvoleno ve schůzi dne 8. prosince 1920, učiním tak v době nejbližší, po dohodě se senátními členy komise, a to tím spíše, že komise má si ustanoviti jednací řád, jehož vypracování bude vyžadovati jistého času.

Tím jest vyřízen první odstavec dnešního denního pořadu.

Druhý odstavec, totiž zprávu rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 711) o změně zákona ze dne 17. října 1919, č. 572 Sb. z. a nař., o zvláštní dávce z vína v lahvích a zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n., o všeobecné dani nápojové (tisk 874) dal bych podle porady předsedů klubovních na konec schůze, nebude-li proti tomu námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není, odsunuji tedy druhý odstavec denního pořadu na konec dnešní schůze a přistoupíme k odstavci třetímu, jímž jest

3. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 710), jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu (tisk 970).

Zpravodajem je p. posl. Sonntág. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec Sonntág: Vážené Národní shromáždění! Už sám fakt, že některá ustanovení zákona o dani lihové byla zastaralá - pocházíť zákon z éry rakouské - nutkal k tomu, aby zákon byl změněn a doplněn, zejména pokud se týká alkoholového kontingentu, a pak aby také vymezen byl přesně obor působnosti hospodářských lihovarů, jimž v osnově zákona přiznány v mnohém směru cenné výhody.

Rozpočtový výbor zabýval se velmi bedlivě vládní osnovou a navrhl učiniti na ní různé změny a doplňky. Vychází ze zásadní thése, že v žádném jiném průmyslu zemědělském není kolotání přírodních a půdních živin tak úplné a tak výnosné jako v hospodářství lihovarském, jež vlastnímu brambořišti nezpronevěří převzatých solí hnojivých a v uzavřeném kruhu regeneruje rodivou schopnost pozemku, při t. zv. mokrém, to jest výpalkovém obhospodařování hospodářství lihovarských. Z toho důvodu rozpočtový výbor nade vše jiné vyzvedl zásadu, že dlužno připisovati zpracování bramborů na líh význam mimořádný a že je dlužno podporovati hospodářské lihovary v krajinách chudými, hlavně na pěstování bramborů odkázanými půdami.

Nechci se zde šířiti o celém tom komplexu otázek, ale chtěl bych jen říci, že tím rozpočtový výbor mínil, že nechceme příště podporovati li ho vary, jež zpracují řepu-cukrovku, poněvadž řepa-cukrovka patří ke zpracování do cukrovaru, a zásada ta uplatněna byla v zákoně samotném přímo tím, že tam pojata byla věta, že zřizování lihovarů zpracujících jiné suroviny než brambory jest zakázáno. Před světovou válkou bylo naše zemědělské lihovarství do 90% zemákové s občasnou výpomocí melasy za menší sklizně bramborů. Zbytek 10% zpracovaných surovin připadal na cukrovku v úzkém pásmu ohraničujícím oblast řepařskou a bramborářskou. Za války přicházely též výše položené lihovary 400 až 600 metrů nad mořem k polocukrovce i řepě krmné, takže roku 1918 byl poměr obrácený. Vyrobily pouze 10% alkoholu z nepoživatelných zemáků. Podle nařízení ministerstva výživy smělo se používati k výrobě lihu zemáků nemajících většího průřezu než tři centimetry, nahnilých a konečně i z přeorávek a 90% bylo použito melasy a řepy. Roku 1919 byla cukrovka výhradně zabrána pro cukrovary a sušárny, takže hospodářským lihovarům ponechána jen doma vypěstěná polocukrovka nebo řepa krmná.

Výlučně zemákové lihovary výše do hor položené buď za války výrobu lihu úplně zastavily anebo zvyknuvše si na větší alkoholový výnos z hektaru, držely se řepy lihovarské.

Myslím, že jak za souhlasu rozpočtového výboru tak i za souhlasu celé sněmovny mohu říci, že zemákové hospodářství u nás mělo býti a musí býti de fakto napříště průmyslovou oporou nejchudším a horským končinám bramborářským, tak jako cukrovarský velkoprůmysl vydatně podporuje a zvelebuje intensivně řepaření a dobytkářství v nížinách úrodnějších, a že zabočení lihovarů neblahým vlivem války do sféry řepařské patřiti bude příštím rokem už minulosti.

Pravím příštím rokem, poněvadž pro letošní kampaň leckdes už skončenou nebylo již možno zameziti úplně zpracování cukrovky, ale za to bylo možno vysloviti v zákoně zásadu, že líh vyrobený v lihovarech zpracujících byť i jen částečně cukrovku, postižen bude vyšší sazbou spotřební dávky.

Vláda chtěla míti zákon na dvě výrobní období, ale bylo to v rozpočtovém výboru změněno v ten smysl, že bude platiti jen pro příští výrobní období, tedy na jeden rok. Jestliže kde v zemědělské výrobě můžeme býti nejen soběstačnými, ale můžeme míti brzy nadprodukci, pak jest to u bramborů a musíme vše podnikati, abychom se k této metě dostali. Zušlechtění, množení dobrých druhů, hnojení, pokusnictví, boj proti nemocem, toť hlavní prostředky k cíli. A byla-li loňská úroda průměrně z 1 hektaru okrouhle 64 metrických centů a vypěstovalo-li se celkem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 22,800.000 q, myslím, že při této racionelní methodě, použitím všech prostředků, které skýtá věda a prakse, můžeme při nejmenším dosáhnouti výnosu z roku 1914, kde činila sklizeň přes 57 milionů metr. centů a průměr po hektaru činil 116 metr. centů.

V dalším, vážené Národní shromáždění, dovoluji si jménem rozpočtového výboru upozorniti na to, že učiněny byly změny v původním návrhu vládním v § 7 za tím účelem, že byla změněna resp. vypuštěna minimální výměra pro členy lihovarských vrstev. Tuto výměru pokládal rozpočtový výbor za zcela nepřípustné omezování nejchudších vrstev zemědělců, a to z těch důvodů, že již u nynějších družstevních lihovarů je veliký počet zemědělců s menší výměrou než 2 ha, kteří by následkem toho musili z družstva vystoupiti, ačkoliv jsou to producenti s dosti značnou kapacitou výroby bramborářské. Omezení to vystupuje tím více do popředí, uváží-li se, že dle dosavadní prakse finančních úřadů počítala se, když jenom jeden manžel vstoupil za člena družstva, toliko polovice celkové výměry společné jejich usedlosti, takže vstoupil-li manžel a manželka do družstva, museli by každý z nich míti 2 hektary pozemků, celkem tedy 4 hektary.

Takováto hospodářství do 4 hektarů mají v bramborářských oblastech podle získané zkušenosti dosti velkou kapacitu dodávkovou a bylo by nespravedlivé vylučovati je z výhod, poskytovaných členům družstevními lihovary, což přichází tím více v úvahu při současném provádění pozemkové reformy, a tak bylo toto ustanovení vládního návrhu škrtnuto.

Ale aby se zamezilo nesprávným výkladům, na příklad, že mezi surovinami, které možno zpracovati na líh, nachází se i obilí, byla provedena zvláštní stylisace II. odstavce § 31, definujícího pojem konsumních lihovarů, takže obilí jako surovina, již zpracují lihovary konsumní, bylo vynecháno, ale zato byla tam ponechána věta, že vyjímaje drožďárny spojené s lihovary jest použití obilí dovoleno jen při zpracování škrobnatých surovin a pro docílení přiměřeného zákvasu vůbec - hlavně pro docílení zeleného sladu - a nikoliv jako suroviny pro zpracování k výrobě lihu.

Jeden velmi důležitý doplněk byl učiněn ku vládní předloze článku III. zákona, kde navrhuje rozpočtový výbor pojetí tohoto ustanovení:

"Ke státní dani z lihu vybírati jest zvláštní přirážku 2 K z každého litru zdanitelného alkoholu ve prospěch zemí, pokud se týče žup, výnos této přirážky rozdělen bude mezi země, případně župy způsobem a dle klíče, který bude stanoven zvláštním zákonem."

Myslím, že o stavu financí zemských netřeba podrobného výkladu, poněvadž katastrofální jich stav jest znám. Stát míní zemím postoupiti určité výnosy daní a dávek a předloží také vláda v tom směru osnovy příslušných zákonů Národnímu shromáždění. Připomínám jen, že navrženou úpravou přirážky 2 K z každého litru docílí se minimální výnos 60,000.000 korun.

V článku III., číslo 4 návodu pro individuelní rozdělení ročního alkoholového kontingentu byla učiněna změna v tom směru, že maximum započitatelné plochy pro člena družstva zvýšil rozpočtový výbor z 30 na 40 ha.

Další změna byla učiněna v článku V. tím, že bylo definováno jaká úprava nastává v tom případě, když hospodářský lihovar náležející jednotlivci, se mění na lihovar družstevní.

A konečně učiněny ještě některé změny menšího druhu, aby při provádění pozemkové reformy bylo na všechny věci pamatováno.

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si navrhovati, aby zákon, tak jak byl předložen se změnami provedenými rozpočtovým výborem, byl schválen.

Za druhé navrhuji, aby schváleny byly obě resoluce, které přijaty byly rovněž rozpočtovým výborem a jsou vytištěny ve zprávě rozpočtového výboru tisk 970. Prosím o schválení stanoviska rozpočtového výboru. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Přihlášen je pan poslanec dr. Holitscher. Uděluji mu slovo.

Poslanec dr. Holitscher (německy): Dámy a pánové! Byla nám právě předložena zpráva rozpočtového výboru o malé reformě zákona o dani z lihu. Změny, jež se v této předloze navrhují, nejsou příliš pronikavé, a nebylo by mnoho příčin, jimi se zabývati, také již proto, poněvadž nemáme velké důvěry k ustanovením v ní obsaženým. Má býti znovu vysloveno, že cukrovka nesmí se zpracovávati na kořalku, má býti zabráněno pálení potravin k životu nutných, kontingent má býti něco snížen. Avšak to všecko, myslím, mělo by dnes zůstati stranou, a bylo by nutno, aby se sněmovna a vláda zabývaly otázkou kořaleční s jiného stanoviska, než aby prováděly tak nepatrné reformy.

Dnes, ctěné shromáždění, řádí v zemi opět kořaleční mor tak zle, jak jen kdy před válkou byl. Těšili jsme se v posledních letech tím, že válka snížila spotřebu lihových nápojů, že nebezpečí alkoholismu se u nás zmenšilo a bylo odvráceno. Zkušenosti posledních let nám však ukázaly, že tyto naděje byly úplně neodůvodněné, a s největším rozhořčením a hrůzou musíme zjistiti, že spotřeba kořalky den co den roste. Také pan ministr financí s tím počítá, neboť zvýšil výnos kořaleční daně, který byl v roce 1920 udán 150 miliony, na 252 miliony pro rok 1921. Počítá tedy sám, že kořalka zabírá vždy další kruhy obyvatelstva, a my to můžeme také již každý den zjistiti. Pro sebe nemohu také věřiti, že těchto 252 milionů bude vším, co si ministr financí odnese domů z otravy obyvatelstva kořalkou. Neboť při spotřební dávce 1200 korun z hektolitru lihu znamenalo by to jen spotřebu asi 1 1/2 litru na hlavu z obyvatelstva, a každý, kdo zná poměry, přizná, že již dnes jest spotřeba jistě 4-, 5-, 6krát větší. Víme, že v malých hostincích již dnes se vytočí v noci v sobotu a v neděli půl i celý hektolitr kořalky. Víme, že dnes všude kořalka počíná zatlačovati pivo, vidíme dnes, že ve všech stavech obyvatelstva, počínaje zámožným keťasem a lichvářem až dolů k poslednímu proletáři, rozšiřuje se kořaleční mor dále den ku dni, s jediným rozdílem, že keťasové a lichváři pijí cognac a tak zvané kořalky jemné, kdežto lid se otravuje sprostými kořalkami, otravuje, neboť alkohol je jed, lišící se od jiných jedů jen tím, že tímto jedem všude finanční ministři prodlužují svůj život.

Náš stát, naše republika doposud vůbec ničeho nepodnikla proti moru kořalečnímu, proti alkoholismu. V prvním Národním shromáždění, pokud se pamatuji a pokud jsem mohl poměry sledovati, byl podán jediný návrh, dcerou presidenta, která tehdy byla členem Národního shromáždění, a přijat, v němž usneseno závazné vyučování antialkoholní na všech školách. Všude jsem se dotazoval, nikde nebyl tento zákon proveden, žádný učitel, žádný vyučovací úřad o něm neví, nový důkaz, jak se tu tehdy zákony dělaly a jak byly provedeny. Jinak se nic nestalo, ač by byl nejvyšší čas, aby se sáhlo k nejpronikavějším opatřením proti tomuto jedu.

Je pravda, alkoholismus je zjev sociální a my ani této nemoci nezmůžeme dříve, pokud se naše sociální poměry v základech nezmění. Avšak tak passivní, jako jsme zde, přece nemusíme býti vůči zlu tak nebezpečnému. O tom nás poučuje již příklad jiných států, jež nás předešly. Poukazuji jen k tomu, co se stalo za oceánem. A právě zde v Československé republice předvádějí se nám přece tak rády západní státy jako příklad, co se má státi, a tak s chutí se napodobuje, co bylo provedeno v západních státech. Tam byla zavedena úplná prohibice, odstraněny všecky lihové nápoje. Jde to dobře, a všecky zprávy odtamtud znějí v tom smyslu, že živnosti kvetou, že nenastaly naprosto ty hrozné následky, které byly předpovídány. Avšak i když se nechce jíti tak daleko, mohu poukázati na příklad Belgie, kde jsou již dnes úplně zakázány všecky lihové nápoje s vyšším než 12% obsahem alkoholu. Belgie leží v Evropě, jsou tam asi tytéž vrstvy obyvatelstva jako u nás, vládne tam i táž ideologie. Co jest tam možné, proč by se nemělo provésti také u nás? Poukazuji dále, že v mnohých státech již dnes byly dány značné prostředky k potírání alkoholu. Ve Švýcarsku jest již od desetiletí zaveden alkoholový desátek, t. j. 10% alkoholového monopolu používá se tam k boji proti alkoholismu. V Německu je zaveden kořaleční monopol a 4 milionů marek používá se ročně z výnosu tohoto kořalečního monopolu k potírání alkoholismu. Myslím, že totéž se má a musí státi také zde u nás. Finanční ministr dostane pomocí kořalky 252 milionů korun ročně. To je minimum, jsem však přesvědčen, že daň vynese více. Nebylo by mnoho žádáno, kdyby stát malou část, pár milionů z této obrovské sumy čtvrtiny miliardy použil, dal k disposici k tomu, aby v této zemi se konečně provedlo něco energického a účinného proti postupu alkoholového moru.

Co by to mohlo býti? Především by bylo nutno, aby se konečně chránila před kořalkou mládež, která je dnes již zcela nezadržitelně vydána bez odporu pokušení, a myslím, že by se beze všeho i v této sněmovně našla většina, která by hlasovala, aby aspoň vydávání lihových nápojů, zvláště kořalky, mládeži bylo úplně zakázáno. Myslím, že bychom nemusili býti malichernými, mohli bychom určiti dosti vysokou hranici, mohli bychom klidně říci, že do 18. roku života zakazuje se vydávati kořalku, lihové nápoje mládeži a dětem, neboť i tyto počínají dnes již bráti účast na pijáckých mravech. Kdyby vláda prohlásila ochotu, předložiti nám takový návrh, mohu předem říci, že by se v tomto domě našla většina pro souhlas.

Muselo by se však také sáhnouti dále k energickým opatřením proti tomu, aby se kořalka tak neomezeně rozlévala po obyvatelstvu. Není pravda, že se vyčepuje jen tolik kořalky, jak ustanoveno v zákoně, jistě se jí vyrobí více, a to je tím větší hřích na zdraví lidu, poněvadž se tato kořalka vyrábí z potravin, jichž dnes tak nutně potřebujeme k výživě lidu. Každý vagon bramborů, každý vagon obilí, který je přeměněn v kořalku, nejen se ubírá výživě lidu, nýbrž mění se v jed, jímž náš lid hyne.

Nepotřebuji se, ctěné shromáždění, dnes zde zabývati podrobně všemi škodami, které kořalka způsobí na zdraví, na výkonnosti národa, i všech národů v tomto státě. To všecko bylo již často vyloženo. Chci poukázati jen na to, že se dnes nebezpečí zdvojnásobilo a ztrojnásobilo, poněvadž národy tohoto státu, stejně jako celé střední Evropy, byly ve svém zdraví do nejhlubších hlubin otřeseny válkou a jejími účinky, strádáním, otřesy duševními a tělesnými, jimž bylo obyvatelstvo vydáno v těchto letech. Bojujeme denně s tuberkulosou a pohlavními nemocemi. A kdo připravuje cestu oběma těmto lidovým morům? Není to jednostrannost ode mne, řeknu-li, že všichni lékaři se mnou souhlasí: Je to alkoholismus, a nelze účinně bojovati proti nemocem pohlavním a tuberkulose, nebojuje-li se současně i proti alkoholismu s veškerou silou a energií, jíž jsme schopni.

Proto, pánové, nechtěla naše strana zameškati příležitosti této a žádá s veškerou energií, s veškerým důrazem, aby stát a tento zákonodárný sbor byly pamětlivy svých povinností k lidu a k zdraví lidu. Rozpočet tím trpěti nebude, sníží-li se o něco výnos daně z kořalky, vynese-li méně. Neboť tím se na druhé straně ušetří miliony a miliony, jež dnes vydati musíme na léčení obětí alkoholismu, na léčení obětí všech těch nemocí, jež jsou alkoholismem podporovány. Miliony, ba miliardy se ušetří tím, že nebude tolik lidí odňato práci, že nebude tolik pracovní síly a tolik výkonnosti promarněno.

Doufáme, že výzva, kterou dnes tu k Vám činíme, nebude marna. Ať se tato malá předloha dnes přijme, to zajisté ničeho nezmění na skutečném stavu věci. Říkáme Vám předem, že kořaleční mor, alkoholismus, bude zde tak daleko stoupati, že jeho obětí bude rok co rok, měsíc co měsíc počtem přibývati, nebude-li velmi brzo něco rozhodného proti tomu podniknuto. Vyzýváme vás proto, abyste tuto věc neodkládali, nezacházeli s ní lehkomyslně, neboť to by se vymstilo na nynějším i na budoucích pokoleních. Doufáme tudíž, že nám bude od ministerstva zdravotnictví velmi brzo předložena předloha, k níž dá svůj souhlas i ministr financí, a jíž se zavedou energická opatření k potírání alkoholismu v této republice. (Souhlas na levici.)

Předseda (zvoní): K slovu dále nikdo není přihlášen, debata je skončena.

Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj posl. Sonntág: Prosím.

Předseda: Pan zpravodaj má slovo.

Zpravodaj posl. Sonntág: Vážené Národní shromáždění! Jen několik málo slov jako odpověď na řeč kol. dr. Holitschera. Kol. dr. Holitscher pravil, že ustanovení nového zákona o lihu nejsou příliš dalekosáhlá a že nemá valné důvěry v tato ustanovení a že dlužno s jiného hlediska dívati se na celou otázku lihovarskou, protestoval proti moru kořalečnému, proti šíření se té strašné rány alkoholismu, zejména na Slovensku. Je to paradoxní, ale je to pravda, že my všichni a celý parlament snad, kdyby byla předložena osnova o potírání alkoholu, byli bychom za jedno proti moru kořalečnímu, ale nicméně myslím, že musíme býti pro to, aby výroba lihu, zejména z bramborů, byla podpořena. V tom je to paradoxon, poněvadž výroba lihu v hospodářských lihovarech neznamená ještě výrobu kořalky a šíření kořalečního moru. Zapomíná se na důležitou věc, že naše produkce bramborářská u nás se páčí na 2 až 3 miliardy korun v celé republice, že my pro tuto nejdůležitější výrobu nemáme vůbec ještě ani pokusného a výzkumného ústavu, že my ničeho nepodnikáme, anebo jen v malém slohu, na př. pro potírání nemocí a chorob rostlin zemákových, pro zušlechtění, pro rozmnožení dobré sadby atd. A nemáme také žádného ústavu, který by luštil otázky, na něž pan kol. dr. Holitscher sice myslil, ale neřekl, totiž, abychom líh vyráběný upotřebili v jiném směru, jiným způsobem, než ku pití a k otravování lidí, totiž ku technickým potřebám v prvé řadě.

V druhé řadě je to export. Pro technické upotřebení máme celou řadu, snad sto možností, ale málo kdo se o to staral. Připomínám, že svého času v Německu, kde měli nadprodukcí zemáků, vyvolána byla v život veliká industrie, že se tam vyráběly motory hnané jen lihem, osvětlovací tělesa napájena lihem, motorové pluhy měly jako hlavní motorický prostředek líh. A, pánové, stát, který nemá nafty a který nemá petroleje, musí počítati, chce-li racionelně počítati s využitím všech složek, i s lihem. Vzhledem k tomu, že při dobrém hospodářství v několika letech budeme míti nadprodukci zemáků, musíme také s touto nadprodukcí hospodářskou - nechceme-li líh vypíti, nechceme-li jím otravovati lidi, - počítati a musíme hleděti technickým způsobem tento líh upotřebiti a zbytek vyvézti za hranice. K tomu, myslím, musí dáti popud Národní shromáždění.

Toť jedna z nejdůležitějších otázek, které vůbec máme, abychom i zde mohli býti samostatnými. Při této příležitosti zdůrazňuji potřeby velikého ústavu pokusného a výzkumného, nejen pro zušlechtění a rozmnožení rostlin, nýbrž i technické využití lihu v každém směru.

Ale tato otázka nesouvisí přímo s otázkou, která dnes je na denním pořádku. Nejdůležitější otázka, kterou luštíme v naší předloze, jest otázka kontingentu a zásada, dle níž se rozděluje kontingent. V předloze je vyslovena zásada, že chceme podpořiti ony hospodářské lihovary, které zpracují brambory, a že se vyslovujeme proti lihovarům, které zpracují řepu cukrovou, poněvadž chceme podporovati nejchudší naše kraje horské. Ale právě tyto nejchudší kraje s nejchudšími půdami nemohou býti bez lihovarství, poněvadž právě výpalkami a celým procesem vrací se do půdy nejcennější částky, které z ní byly vzaty.

Proto prosím, aby předloha tak, jak byla rozpočtovým výborem předložena, byla také Národním shromážděním schválena. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP