Středa 27. října 1920

Schůze zahájena v 11 hod. 20 min. dop.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

223 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Černý; ministři: dr. Fatka, Průša, správce ministerstva financí dr. Engliš.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 15. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi dostali ode mne tito páni posl.: dr. Haas, dr. Hálek, Hirsch, Malypetr, Šašek, Molík, Sajdl, Svetlík, Kříž Alois, Stivín, Slavíček, dr. Dérer a Patzel; na příští týden posl. Hancko.

Posl. Viktor Stoupal sdělil dopisem ze dne 26. října 1920, že se vzdává mandátu do poslanecké sněmovny N. S.

Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany ohlásil definitivní předsednictvo klubovní, a to: předseda posl. Němec, členové presidia posl. Hampl, Bechyně, Benda, Biňovec, dr. Meissner, dr. Dérer, Horák, Svoboda.

Podle ohlášení klubovních předsedů ubyli a nastoupili v jednotlivých výborech tito pp. poslanci. - Bylo to způsobeno hlavně změnou klubu:

Ve výboru branném místo posl. Karpíškové a Zverce nastoupili posl. Merta a Kučera;

ve výboru dopravním místo posl. Borovszkého nastoupil posl. Tausik;

ve výboru imunitním místo posl. Kunsta a Nováka nastoupili dr. Šmeral a dr. Markovič;

ve výboru iniciativním místo posl. Svetlíka, Čermaka a dra Czecha nastoupili posl. dr. Dérer, Pohl, Häusler;

ve výboru kulturním místo posl. Hakena nastoupil posl. Habrman;

ve výboru právním místo posl. Hampla, Chalupy, Malé a dr. Markoviče nastoupili dr. Meissner, Haken, dr. Šmeral a dr. Dérer;

ve výboru pro záležitosti průmyslu živností a obchodu místo posl. Tausika nastoupila posl. Karpíšková;

ve výboru rozpočtovém místo posl. Ulricha a Seligra nastoupili posl. Skalák a dr. Czech;

ve výboru socialisačním místo posl. Brodeckého a Svobody nastoupili posl. dr. Winter a Haken;

ve výboru sociálně-politickém místo posl. Astera, Kasíka a Tesky nastoupili posl. Johanis, dr. Winter a Malá;

ve výboru státně-zřízeneckém místo posl. Daruly, Pelikána a dr. Spiny nastoupili posl. Blažek, Buříval a Zierhut;

ve výboru ústavním místo posl. Koudelky, Kříže Al. a Seligra nastoupili dr. Meissner, Tadlánek a Schäfer;

ve výboru vyšetřovacím místo posl. Astera, Buriána, Geršla a Hakena nastoupili posl. Karpíšková, Kříž Al., Pocisk a Zverec;

ve výboru zahraničním místo posl. Prokeše nastoupil posl. Tusar;

ve výboru zásobovacím místo posl. Čunderlíka, Koudelky, Maška, Petrovického a Seligra nastoupili posl. Johanis, Mikulíček, Veverka, Bergman a Čermak;

ve výboru zemědělském místo posl. Blažka nastoupil posl. Čunderlík;

ve výboru zdravotnickém místo posl. Astera a Černého nastoupili posl. Koudelka a Houser.

Došly tyto návrhy: Žádám, aby byly přečteny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Návrh posl. Slavíčka, Netolického a soudr. na novelisaci opatření Stálého výboru N. S. R. Č. podle § 54. ústavní listiny ze dne 23. srpna 1920 čís. 494 Sb. z. a n. o úpravě a úhradě cen mlýnských výrobků.

Návrh posl. Šamalíka a soudr. na uvolnění části sklizně chlebovin.

Návrh posl. Šamalíka a soudr. na úplné uvolnění letošní sklizně bramborů.

Návrh posl. Šamalíka a soudr. na zavedení úplně volného obchodu s veškerým dobytkem.

Návrh posl. Horáka, Najmana a spol. na vydání zákazu vývozu sladu.

Návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr. na ministerstvo zásobování a obchodu, aby učinilo ihned potřebné kroky ku zrušení ústředen a obecních aprovisací.

Návrh poslanců Šamalíka, Sedláčka, Kopřivy a soudr. na bezplatnou výrobu slivovice z vlastního pěstovaného ovoce pro domácí spotřebu.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na neprodlené provedení voleb odhadních komisí pro všeobecnou daň výdělkovou a daň z příjmů.

Návrh posl. dr. Mazance a soudr., aby bylo zařazeno odborné technické úřednictvo ústředního ředitelství tabákové režie, úřednictvo továren na tabák a úřadů nákupu tabáku do skupiny B státních úředníků podle služební pragmatiky.

Návrh posl. G. Navrátila, dr. Lukavského a dr. Matouška, aby bylo zařazeno odborné technické úřednictvo ústředního ředitelství tabákové režie, úřednictvo továren na tabák a úřadů nákupu tabáku do skupiny B státních úředníků podle služební pragmatiky.

Návrh posl. Tučného, Pelikána a spol., aby byl vydán zákon o úpravě služebních požitků státních policejních úředníků a členů stráže bezpečnosti uniformované i civilní v republice Československé.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na zřízení školy pro bytová zařízení v Praze.

Návrh poslanců Pastyříka, Mlčocha a soudr., aby byla obmezena činnost bank v obchodu se zbožím.

Návrh posl. Prokůpka a spol. v záležitosti přidělení subvence v obnosu 2 milionů korun Československému červenému kříži.

Návrh posl. Laubeho, Zeminové, Tučného a spol. na zahájení přípravných prací, spojených s uzákoněním starobního a invalidního pojištění.

Návrh posl. Tučného a Hrizbyla, aby byl vydán zákon o nedělním a svátečním klidu v živnosti holičské, vlásenkářské a kadeřnické v republice Československé.

Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského a spol. na zvýšení přídavku a mimořádného platu hornickým provisionistům.

Návrh posl. Draxla, dr. Vrbenského a spol. na novelisaci zákona ze dne 9. dubna 1919, č. 260 o úpravě uhelného hospodářství část II., čl. 32 a 34.

Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na zřízení odborné školy pilařské.

Návrh posl. inž. Bečky, inž. Botta a spol. na zřízení říšského výzkumného ústavu uhelného.

Návrh posl. Horáka, Pastyříka a spol. na odstoupení a převzetí jeskyně Macochy na Moravě do státní správy.

Návrh posl. Šamalíka a soudr. na vybudování řádných komunikací a Nár. parku v Moravském Krasu.

Návrh posl. Koudelky, Černého a soudr. na novelisování zákona o výkupu dlouhodobých pachtů ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n.

Návrh poslanců Nejezchleba-Marchy, Staňka, Vaculy a soudr. na zrušení nájemních smluv s nájemci státních pozemků na Moravě.

Návrh posl. Skaunicové a soudr. na vyhovění požadavkům stávkujícího úřednictva a zřízenectva pojišťoven.

Návrh posl. Tesky a soudr. na zveřejnění schůzí Stálého výboru podle § 56 ústavní listiny.

Předseda: Vládní návrh na novelisaci patent. zákona, jenž přikázán byl výboru právnímu, přikazuji dodatečně také výboru pro dopravu a veřejné práce.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto vládní návrhy: Žádám, aby byly přečteny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 563. Vládní návrh zákona o úpravě požitků pro mužstvo čsl. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním.

Tisk 564. Vládní návrh zákona o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invaliníům poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ve stavu mužstva neb jejich pozůstalým, vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti.

Tisk 565. Vládní návrh zákona, kterým se určuje podle § 99 úst. listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. doba organisace řádných soudů první a druhé stolice a veškerých soudů vojenských.

Došly tyto dotazy:

Dotaz posl. Roudnického, dr. Noska, Myslivce, Koška a soudr. na ministra vnitra o násilnostech v Č. Kremži.

Dotaz posl. Marchy a soudr. na ministra vnitra v záležitosti nekonečného řízení zemské politické správy pro Čechy v Praze ve věci pensijního pojištění rýsovačů První českomoravské továrny na stroje v Praze.

Dotaz posl. Tayerle, Hampla a soudr. na ministerského předsedu a ministra soc. péče, týkající se nezaměstnanosti a otázky bytové.

Dotaz posl. dr. Matouška a soudr. na ministra vnitra o sestátnění policie v Liberci, Jablonci, Karlových Varech atd.

Dotaz posl. dr. Matouška a soudr. na ministerského předsedu, ministra železnic, financí, školství a nár. osvěty, pošt a telegrafů, veřejných prací o kompensacích, které slíbeny byly městu Jičínu za to, že nebylo město to ustanoveno za sídlo župy.

Dotaz posl. Sladkého k ministru pro zásobování lidu v záležitosti moučné dávky, uložené učitelstvu okresu Místeckého.

Dotaz posl. Záruby a soudr. v záležitosti podpory požárem postižených v Senožatech k ministru vnitra, nár. obrany, financí, železnic a zemědělství.

Dotaz posl. dr. Hahna, Kreibicha, Warmbrunna k ministru spravedlnosti o konfiskaci brožury krajským soudem v Litoměřicích.

Dotaz posl. Patzela a soudr. k ministru nár. obrany o narukování nováčků do Chebu.

Dotaz posl. Krause k ministru sociální péče o nezaplacení dodávek živnostnictvu v okresu Něm. Jablonné pro demobilisační úřad v Něm. Jablonné.

Dotaz posl. Junga a soudr. k ministru železnic o zlepšení železničního spojení v západním Slezsku a obzvláště z Opavy a do Opavy.

Dotaz posl. Junga a soudr. k ministru vnitra o protizákonném použití demobilisovaných a vojáků na dovolené při obecních volbách v Jihlavě.

Dotaz posl. Patzela a soudr. k ministru financí o nuceném zřeknutí se nároků majetníků válečných půjček pro uchazeče o československé státní občanství.

Dotaz posl. Patzela a soudr. k min. zahraničí o pověstech, že v Československé republice bude použito černého vojska.

Dotaz posl. inž. Junga a soudr. k ministru spravedlnosti o zastavení, stihání zavedených pro školní stávky.

Předseda: Došly interpelace.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Interpelace posl. Pika, Remeše, Prokeše, Svobody a soudr. na ministra financí ve věci sanace obecních financí.

Interpelace posl. Pika, Remeše a soudr. na ministra školství a nár. osvěty o zákonné úpravě živnostenského školství pokračovacího.

Interpelace posl. Skaláka a soudr. na ministra vnitra o zakročování pražské policie při veřejných projevech.

Interpelace posl. Surányiho, Daruly a Tausika a soudruhů na ministra vnitra o porušování práva asylu na území Československé republiky.

Interpelace posl. Pastyříka, Horáka a soudr. na ministerstvo pošt a železnic pro stálé zvyšování poplatků poštovních a dopravních.

Interpelace posl. Daruly, Nagyiho a Borovszkého na ministra vnitra o provádění stanného práva na Slovensku.

Interpelace posl. dr. Matouška, Votruby, Petrovického, Veverky a soudr. na všechna ministerstva o tom, zda hodlá vláda podati návrh, jímž by reformováno bylo opatření Stálého výboru o dávce moučné.

Interpelace posl. Bergmana, dr. Mazance a soudr. na ministerského předsedu a ministra vnitra v záležitosti vynětí velkostatku Nové Dvory ze záboru a způsobu jeho zadlužení.

Interpelace posl. Dubického, Bradáče a soudr. k ministru vnitra o udělování domovského práva obcemi, zvláště německým cizincům.

Interpelace posl. Bradáče, Dubického a spol. na ministry vnitra a zásobování o započítání deputátního obilí do kontingentu.

Interpelace posl. Nejezchleba-Marchy, Staňka, Vaculy a soudr. na vládu v záležitosti zakupování cukrovarů na Moravě hollandskou finanční skupinou, v záležitosti zrušení pachtovních smluv na státních velkostatcích a v záležitosti provádění pozemkové reformy na těchto velkostatcích.

Interpelace posl. Pastyříka, Najmana a soudr. na ministra sociální péče stran osnovy nemocenského zákona.

Interpelace posl. Pastyříka, Anděla a soudr. na ministra financí stran nových voleb do odhadních komisí daňových.

Interpelace posl. Zeminové, Sladkého, a spol. na ministra vnitra, hodlá-li v nejbližší době vypsati volby vrátivších se legionářů do parlamentu.

Interpelace posl. Hrizbyla, Tučného a spol. na ministra pro zásobování lidu v záležitosti zrušení státní revisní kanceláře.

Interpelace posl. Zeminové, Hrušovského a spol. na ministra spravedlnosti v záležitosti zavedení trestních pracovních kolon a zrušení podmínečného odsouzení pro lichváře, předražovatele a podloudné vývozce.

Došly tyto odpovědi:

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Schollicha a soudr. o poměrech ve Frýdku (tisk 212).

Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci posl. dr. Hahna, Schweichharta, Čermaka a soudr. o bezměrných přehmatech pohraničních kontrolních orgánů ve Znojmě (tisk 402).

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. dr, Schollicha a soudr. o nošení odznaků černo-červeno-zlatých (tisk 66).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. Mayera a soudr. o vypsání obecních voleb v obci Řeži, okres jesenický (tisk 102).

Odpověď ministra vnitra k dotazu posl. Wenzela, Simma a soudr. o zabavení časopisu "Reformblatt für die Gesundheitspflege" ve Varnsdorfu (tisk 293).

Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci posl. Hellera a soudr. proti vypovídání malých smluvních mlýnů (tisk 317).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. Beutela, Grünznera, Hausmanna, Pohla, Schweichharta, Schustra a soudr. o snížení cen dělnických jízdních lístků (tisk 248).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci členů posl. sněm. Budiga, Schälzkyho, dr. Baerana a soudr. o zastavení nezákonně začaté novostavby české měšťanské školy v Mor. Chrastově (okr. Mor. Třebová) a přeložení staveniště na příhodnější místo (tisk 213).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Feyerfeila, inž. Kalliny, Häuslera, Zierhuta a soudr. o jednání kaplické okresní správy vůči budějovickým německým spolkům (tisk 292).

Odpověď ministra školství a národní osvěty na dotaz posl. dr. Brunara a soudr. o právu k volnému stěhování vysokoškolských posluchačů Československé republiky a Německé říše (tisk 338).

Odpověď ministerského předsedy a ministra vnitra na dotaz posl. dr. Kafky, Kostky a soudr. o kontrolování porad říšského sjezdu německo-demokratické svobodomyslné strany policejními agenty (tisk 397).

Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. Junga a soudr. ve věci rozpuštění obecních zastupitelstev na Hlučínsku (tisk 299).

Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci posl. Hellera, Mayera, Kaisera, dr. Hanreicha, Zierhuta, Windirsche, Böllmanna, Schuberta a soudr. o zrušení vázaného hospodářství (tisk 277).

Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. dr. Körmendy Ékese a soudr. stran potlačování maďarského tisku a zákazu dovozu tiskovin z Maďarska (tisk 202).

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. Petrovického, dr. Rašína a soudr. o svémocných prohlídkách v živnostech i soukromých domácnostech z organisované strany socialistické v Českých Budějovicích (tisk 11).

Odpověď ministra pro zásobování lidu na dotaz posl. Daruly a soudr. o nedostatečném zásobování zaměstnanců košicko-bohumínské dráhy (tisk 310).

Odpověď ministra pro zásobování lidu, ministra veřejných prací a ministra železnic na dotaz posl. Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudr. stran obtíží způsobovaných správou provozu čs. státních drah v Brně při odesílání zásilek Moravskoslezskou potravní jednotou v Brně (tisk 334).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. Čuříka, Rýpara a spol. o zamýšleném obsazení místa přednosty nádraží ve Frenštátě p. R. Nathanem Nelkem (tisk 316).

Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Votruby, dr Stránského a soudr. o lichvě cementem v maloměřické cementárně (tisk 296).

Odpověď min. vnitra a pro zásobování lidu na interpelaci posl. dr. Noska, Samalíka, Koška a soudr. o postupu okresní politické správy v Novém Městě nad Metují při reparticích vojenských výloh (tisk 130).

Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. Berana, Tůmy a soudr. o násilném počínání si dělnictva v Poříčí u Českých Budějovic (tisk 117).

Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. Buřívala a spol. stran srážky vlaků v Čes. Brodě ve dnech všesokolského sletu (tisk 297)

a zároveň na interpelaci posl. Koudelky a soudr. v záležitosti železničního neštěstí v Čes. Brodě a stavby nádraží v Čes. Brodě a v Kolíně (tisk 329).

Odpověď ministra vnitra a ministra národní obrany na interpelaci posl. Tučného a spol. ve věci bezdůvodného stihání a věznění Frant. Záruby (tisk 131).

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi:

Tisk 562. odpověď ministra železnic na interpelaci posl. Hancka a soudr. v záležitosti osvětlení a čistoty všech osobních vlaků.

Tisk 566. Odpověď vlády na interpelaci posl. Skaláka, dr. Šmerala a soudr. ohledně návratu ruských zajatců z území Československé republiky do sovětového Ruska.

Předseda (zvoní): Došly tyto naléhavé interpelace:

1. posl. Dietla, Čermaka, Fischera a Schweichharta na ministra pro zásobobování lidu pro hrozící shroucení vyživovacího hospodářství.

2. posl. Zeminové, Drobného, Laubeho a spol. na ministra zásobování a financí pro náhlé úřední vyhlášeni neslýchaně vysokých cen cukru den před sejitím parlamentu a pro neústavní ignorování zamítavého stanoviska majority Stálého výboru N. S. v této věci.

Obě tyto interpelace podány jsou s formálním návrhem, aby rozprava o nich provedena byla v rámci povšechné debaty o vládním prohlášení.

O tomto návrhu dám hlasovati až po rozdání interpelací tiskem před zahájením rozpravy o vládním prohlášení.

Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána tato zpráva:

Tisk č. 560. Zpráva předsedy Stálého výboru podle § 54 úst. listiny o činnosti tohoto výboru v době mezi 1. a 2. zasedáním prvého volebního období Národního shromáždění.

Přikazuji ji 24 člennému výboru ku prozkoumání zprávy o činnosti Stálého výboru a navrhuji lhůtu do 17. listopadu t. r.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Přikazuji tyto návrhy výboru iniciativnímu:

Tisk 567. Návrh posl. Brodeckého, Kříže, Grünznera a soudr. na změnu jedné části zák. ze dne 7./10. 1919 Sb. z. a n. č. 541 z r. 1919 ohledně úpravy měsíčních drahot. přídavků stát. zaměstnanců.

Tisk 568. Návrh posl. Brodeckého, Kříže, Grünznera a soudr. na změnu zák. č. 214 a 446 Sb. z. a n. z r. 1920, týkajících se mimořádné výpomoci stát. zaměstnancům.

Tisk 569. Návrh posl. Brodeckého, Kříže, Grünznera a soudr. na poskytnutí vánoční nákupní výpomoci stát. zaměstnancům a učitelům.

Navrhuji, aby výborům soc.-politickému a zahraničnímu, kterým tento návrh se současně přikazuje, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 8 dnů. Jest to tisk č. 530. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní smlouva ve příčině schválení ujednání, přijatých na mezinárodní konferenci práce ve Washingtoně r. 1919.

Kdo s tím návrhem, s touto 8 denní lhůtou souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Dále navrhuji, aby výboru zahraničnímu, kterému tento návrh se současně přikazuje, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 10 dnů. Jest to tisk 531. Vládní návrh, kterým se předkládá N. S. ke schválení:

1. mírové smlouvy mocnostmi spoj. a sdruž. na straně jedné a Maďarskem na straně druhé dne 4./6. 1920 v Trianonu podepsané;

2. mírová smlouva mezi mocnost. spoj. a sdruž. a Bulharskem dne 27./11. 1919 v Neuilly sur Seine podepsaná;

3. smlouva o hranicích mezi Čelnými mocnostmi a Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem o úpravě vzájem. vztahů dne 10./8. 1920 v S@evres podepsaná;

4. smlouva mezi Italií, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovenskem a Československem o úpravě vzáj. vztahů dne 10. srpna 1920 v S@evres podepsaná.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou 10denní, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Lhůta jest povolena.

Přistupujeme k prvnímu odstavci dnešního denního pořadu, kterým je:

1. zpráva ustavního výboru a zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 7), jímž se mění zákon ze dne 27. prosince 1909 č. 98 mor. z. z., kterým upravena jest zdravotní služba v obcích (tisk 191).

Zpravodajem ústavního výboru jest pan posl. Marek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Marek:

Paní a pánové! Zpráva ústavního výboru týká se vládního návrhu zákona (tisk 7), jímž se mění zákon ze dne 27. prosince 1909 č. 98 moravského zemského zákoníku, kterým upravena jest zdravotní služba v obcích (tisk 191).

Zákonem právě jmenovaným upravena byla zdravotní služba v obcích na Moravě.

K úhradě výloh, spojených s platy lékařů, jejich pensijních a zaopatřovacích požitků, přispívaly obce, vyjma ony, které měly právo jmenovati obecní (městské) lékaře a které z vlastních prostředků povinny jsou veškeré požitky lékařů hraditi zvláštní 1 1/2 %ní dávkou z veškerých té které obci předepsaných přímých daní zemským přirážkám podléhajících.

Zemský fond, kterému tato dávka je odváděna, má povinnost hraditi všechen náklad potřebný k vydržování lékařů v obcích spojených ve zdravotní obvody. Jest samozřejmým důsledkem poměrů válečných i poválečných, kdy abnormální zvýšení potřeb životních na všechny veřejné zaměstnance doléhá, že ani zvýšené procento dávky - zákonem ze dne 31. července 1914, čís. 60 mor. z. z., na 3% stanovené - dávno nestačí ke krytí vydání s vydržováním obvodní služby lékařské spojeného.

Zavedení, případně zvýšení drahotních přídavků, zvýšený jízdní paušál a zvýšené požitky pensijní a zaopatřovací vynutily si zařazení zvýšené položky do potřeby zemského rozpočtu a jest tudíž přirozeným požadavek zemského výboru moravského, aby obce ku zvýšenému vydání větším příspěvkem přispívaly.

Tomu odpovídá ustanovení § 1. vládní osnovy, kterým příspěvek obcí, spojených ve zdravotní obvody, stanoven jest na 4 1/2 % veškerých v dotčených obcích předepsaných přímých daní, zemským přirážkám podléhajících.

Při projednávání potřeby obvodní služby zdravotní nelze nevzpomenouti na jiný druh rovněž zdravotní služby obvodní, při níž obvod jest však mnohem větší, než tomu jest při tak zvaných zdravotních obvodech. A tato záležitost týče se nejen Moravy, nýbrž i ostatních částí republiky.

Jde o ošetření tisíců těch, kdo vyhledati musí nemocnice, jichž působnost vztahuje se nejen na obvod nejbližší, nýbrž které přijmouti musí k léčení i osoby tomuto obvodu naprosto cizí, a jak tomu bylo až do rozkladu Rakouska, i příslušníky zemí mimočeských. Minulost vykazovala naprostý nedostatek péče státní o tyto ústavy a tak musela nastoupiti iniciativa a obětavost místní tam, kde vlastně stát zasáhnouti měl sám.

Tak vznikly v Čechách nemocnice okresní a na Moravě, kde okresní zastupitelstva zřízena nebyla, nemocnice městské. Města jednak ve vědomí své vedoucí role v životě občanském, jednak větším seskupením obyvatelstva na menší prostoře a tím i větší možností chorob, a pokud jde o průmysl v nich se nalézající, i značným počtem úrazů donucena byla k výstavbě nemocnic, které ovšem neslouží jen zájmům obyvatelstva těchto měst, nýbrž celému širému okolí.

Města nejen že nesla téměř celý náklad zařizovací - 10% subvence zemské byla příliš nepatrná pomoc - nýbrž ona nesla a nesou i schodky těchto ústavů, a tak z přirážek městských valná část, připadající na krytí schodků nemocnic, placena je ne na vlastní příslušníky, nýbrž na obyvatele širého okolí, které ničím na udržování nemocnic nepřispívá. Tu přesunula se povinnost celku na úzký kruh městské samosprávy.

Až do války normální poměry hospodářské nedovolily při řádné správě vznikati velkým schodkům a tyto snadno mohly býti hrazeny. Jinak však utvářely se poměry za války a po válce. Stoupající ceny všech potřeb nemocničních od léků a pomůcek léčebných počínaje až ku stravování nemocných nedovolily řádného rozpočtu předem, který by odpovídajícími poplatky za nemocné byl s to krýti rostoucí vydání, najmě pak když nemocnice povinny jsou o každé povolení zvýšení ošetřovacích poplatků žádati zemský výbor.

Tři měsíce od podání žádosti za zvýšení těchto sazeb k jejímu vyřízení je nejkratší doba, kterou můžeme znamenat, a za tu dobu musely nemocnice vybírat poplatky nižší, dávno vydání neodpovídající. Zemský výbor ve snaze uleviti financím zemským, ze kterých dvěma třetinami nákladů na ošetřování nemajetných občanů přispívati jest povinen, nerad povoloval žádaná zvýšení a dost často stanovil sazby nižší, než byly žádány. Tak rostla břemena městských nemocnic a ke všem svízelům finančním, s nimiž obce městské zápasiti musí, přibylo ještě ono, které ve valné míře vynaloženo je na široký obvod, ba mnohdy na příslušníky ze všech míst státu. Značné jsou na příklad pohledávky nemocnic za příslušníky haličské a uherské, kteréžto země nevyrovnávaly svých povinností, ani když ještě ve svazku s nimi jsme stáli, tím méně po rozchodu.

Jaká tíha doléhá na město, které nemocnici zřídilo, o tom dovolím si podat malý obrázek z Přerova a jeho nemocnice. Za téměř 1 1/2 milionu K předválečné hodnoty zřídilo město nemocnici. Úrokování i umořování výstavby a zařízení musí krýt město ze svého, výlohy tyto nesmějí býti pojaty do běžných vydání rozpočtu nemocničního. K tomuto břemenu přistupují i schodky jednotlivých let, které v případu přerovském činí do konce září 1920 úhrnem 360.720.51 Kč, ze kteréžto sumy schodek minulého roku a osmi měsíců roku letošního obnáší plné 3/4, to jest 271.938˙70 Kč. Město poskytlo nemocnici ve smyslu předpisů statutu nemocničního dosud 285.459.86 Kč na zálohách bezúročných, které nikdo městu nevrací. Na úhradu těchto schodků povolil zemský výbor moravský 2 půjčky, leč urokování a moření jejich připadá samozřejmě znovu městské obci a městu dána možnost, když nemá čím platit, aby nový dluh na sebe uvalilo.

Vyzdvihuji tento stav nemocnic městských při příležitosti, kterou poskytla mně osnova zákona o finančním krytí zdravotní služby v obcích, a jsem přesvědčen, že tentýž zjev, který se vyskytuje při nemocnici přerovské, jest domovem i v ostatních nemocnicích.

Jest tudíž nejvyšší čas, aby se stala náprava se strany státu. Za uvedených okolností stává se původní účel nemocnic ilusorní, stálý nedostatek obecních financí nutí k šetrnosti i v těchto místech, kde šetrnost nejméně jest na místě. Šetřit tam, kde ztrácející se život má býti zachycen a odumírajícímu zdraví navráceno, znamená hazardovat s nejcennějším lidským statkem, tedy pravý opak toho, k čemu nemocnice jsou určeny.

Pokud není státu možno, aby ve smyslu přijaté novely k obecnímu zřízení převzal do své správy veřejné zdravotnictví a tím i nemocnice, musíme naléhat na to, aby finančně pomohl zdolati schodky nemocnic městských, (Hlas: Také okresních!) - ovšem také okresních - které nevznikly jen z péče o příslušníky dotyčné obce, nýbrž z dobrovolně převzaté péče o každého, kdo v těchto místech hledá záchranu, tedy v hlavní míře o příslušníky všech možných obcí i území.

Stanovy nemocnic sdělány jsou na principu dosud platného ministerského nařízení ze dne 10. dubna 1857 čís. 10946, tudíž z doby, kdy otázka všeobecné povinnosti humanitní i zdravotní byla v plenkách. Víc než 6 desetiletí od té doby uplynulo, stát jako organisace všeho občanstva dnes jinak musí se snažit chápat svoji povinnost, než tomu bylo druhdy za doby čirého absolutismu.

Postavení nemocnic městských na pevnější základ finanční přispěním státu do doby, kdy na účet celku budou vedeny, jest neodkladné, má-li válkou a nedostatkem životních potřeb vysílené občanstvo v těchto ústavech najíti to, co v nich hledá, ztracené zdraví, které vždy zůstane podmínkou i zdravého ducha.

Vraceje se k osnově projednávané, prosím ve smyslu usnesení ústavního výboru za její přijetí. (Výborně!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP