Sobota 19. června 1920

Schůze zahájena v 10 hodin 10 min. dopoledne.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: dr. Markovič, Špaček.

242 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Tusar; ministři: dr. Beneš, dr. Engliš, Habrman, Johanis, dr. Meissner, Sonntág, Staněk, Stříbrný, Švehla, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška a Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 10. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluvil se pro dnešní schůzi posl. Vacula churavostí.

Změny ve výborech: Podle oznámení klubu republikánské strany nastupují ve výboru pro dopravu a veřejné práce posl. Beran a Stoupal místo posl. Stodoly a Křemena.

Došla žádost zemského soudu v Opavě ze dne 12. června 1920 čís. Vr VIII 487/20-14, aby sněmovna vyslovila souhlas k trestnímu stíhání poslance dra Schollicha pro zločiny podle § 58. lit. c), § 65. lit. a), b) trest. zák. a pro přestupek podle § 488 tr. zák. a článku V. zákona ze dne 17./12. 1862 č. 8 ex 1863.

Dále došla žádost Trenčanské Sedrie ze dne 15. června 1920 čís. O. B. 1507/1919 o svolení poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání posl. Andreje Hvizdáka ze Žiliny pro přečin proti bezpečnosti cti podle § 259. tr. z. (§ 1. zák. čl. XLI z. r. 1914).

Návrhy tyto přikáži výboru imunitnímu.

Došly tyto dotazy. Žádám, aby byly přečteny.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. dr. Kafky a soudr. na ministra zemědělství o vnucené správě velkostatku Stříteř v Horní Cerekvi.

Dotaz posl. Veverky, Petrovického, Votruby a druhů na ministra financí o předpisování daní živnostníkům a obchodníkům, kteří byli narukováni, berní správou v Hořovicích.

Dotaz posl. Rýpara, Čuříka a soudr. na ministra vnitra o nezákonném a proti rozkazu okresní politické správy ve Valašském Meziříčí jednání členů "Domoviny" při rozdělování trávy v Kladorubech u Val. Meziříčí na Moravě.

Dotaz posl. Krause na ministra železnic o dodržování jízdního řádu na trati Röhrsdorf-Cvikov čes. sev. dráhy.

Dotaz posl. Krause k ministru národní obrany o zabrání automobilu továrníka Josefa Schorische ve Velkém Sanově.

Došly tyto interpelace:

Interpelace posl. Matznera, dr. Feierfeila a soudr. k ministru veřejných prací o tom, jak by se včas dalo opatřiti a zlevniti uhlí na mlácení a umožnilo získati olej na mazání strojů.

Interpelace posl. dr. Brunara, Metznera Schälzkyho a soudr. k ministru zásobování o zásobovacích poměrech v okrese rýmařovském.

Interpelace posl. Hellera a soudr. k ministru zásobování o zastoupení německé výroby v komisi pro obchod ovocem a zeleninou.

Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a soudr. na ministra vnitra o zrušení hospodářských rad.

Interpelace posl. Sladkého, dr. Uhlíře Slavíčka a spol. na ministra školství a nár. osvěty ve věci bezodkladné záchrany a restaurace t. zv. Vladislavské části hradu pražského.

Interpelace posl. Zeminové, Sladkého, Laubeho a spol. na ministra zásobování o náležitém zabezpečení ovocné sklizně pro potřebu obyvatelstva.

Interpelace posl. Zeminové, Laubeho a spol. na ministra zásobování o nedostatečném a nepravidelném zásobování obyvatelstva nouzových okresů Semilského a Jilemnického.

Interpelace posl. Najmana, Mlčocha a soudr. na ministra financí stran vysokého předpisování daní v okresu Hořovickém a Berounském.

Interpelace posl. Zeminové, Sladkého, Laubeho a spol. na ministra spravedlnosti ve věci trestání lichvářů, předražovatelů a podloudných vývozců.

Interpelace posl. Surányiho, Taussika, Borovszkého a Daruly na ministra vnitra o úředních přehmatech ve Východním Slovensku.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Došly návrhy:

Posl. Patzela a soudr. na doplnění jednacího řádu,

posl. dr. Rašína a spol. na vydání směnečného řádu.

Přípisem předsednictva ministerské rady ze dne 18. června t. r. čís. j. 17.934/20 m. r. došlo ke schválení nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, jímž se mění nařízení vlády republiky Československé ze dne 31. května 1920 č. 371 sb. z. a n. o obchodu rannými brambory.

Došla osnova zákona, kterým se mění zákon ze dne 29. února 1920 č. 124 sb. z. a n. o složení a pravomoci senátu a zákon ze dne 15. dubna č. 326 sb. z. a n. o jednacím řádě senátu Národního shromáždění republiky Československé, a usnáší rozšíření počtu členů předsednictva senátu. osnova tato byla senátem schválena v 6. a 7. schůzi ze dne 17. a 18. června 1920, a podle § 78. jedn. řádu senátu a § 79. jedn. řádu posl. sněm. postupuje ji senát sněmovně poslanecké k dalšímu projednání.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly rozdány tiskem tyto interpelace:

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk č. 128. Naléhavá interpelace poslanců dr. Feierfeila, Bobka, Böhra, Scharnagla a soudr. k vládě v záležitosti stažení nesprávně kolkovaných bankovek.

Tisk č. 129. Naléhavá interpelace poslanců dr. Feierfeila, Bobka, Scharnagla a soudr. o repatriaci válečných zajatců.

Tisk č. 130. Interpelace poslanců dr. Noska, Šamalíka, Koška a soudr. na min. vnitra a na min. pro zásobování lidu o postupu okr. politické správy v Novém Městě n. M. při repartici vojenských výloh rekvisičních.

Tisk č. 131. Interpelace posl. Tučného a spol. na ministra vnitra a min. předsedu jako správce ministerstva národ. obrany ve věci bezdůvodného stihání a věznění Frant. Záruby.

Tisk č. 132. Interpelace posl. Sladkého, Landové-Štychové, Spatného a soudr. na min. předsedu a min. školství, aby co nejrychleji uprázdněny byly zabrané školy ve Velké Praze a vráceny po letošních prázdninách svému původnímu kulturnímu účelu

Tisk č. 133. Interpelace poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. na min. financí v záležitosti splnění předpokladu pro přiznání dávky z majetku uvedeného v § 11. odst. 4. zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 300 sb. z. a n.

Tisk č. 134. Interpelace posl. Čuříka, Sedláčka, Bezděka a soudr. na min. financí o kartelu bank a vázaném úroku ze vkladu na běžný účet.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Dále tisk č. 135. Interpelace posl. Čuříka a soudr. na ministra vnitra o porušení občanské i náboženské svobody kněží a příslušníků katol. církve v Michálkovicích ve Slezsku.

Tisk č. 136. Interpelace posl. Sajdla, Slavíčka, Laubeho, dr. Uhlíře a spol. na min. financí o přídělu cukru pro výrobu šťáv a nápojů z plodin lesních.

Tisk č. 137. Interpelace posl. Koudelky, Karpíškové, Černého a soudr. na min. předsedu ve věci neslýchaného jednání vrch. správy panství Liechtensteinských a v záležitosti ničení uměleckých památek zabraného zámku Koloděje.

Tisk č. 138. Interpelace poslanců Budiga, Schälzkyho a soudr. na min. pro zásobování lidu stran vývozu zeleniny z jižní Moravy.

Tisk č. 139. Interpelace posl. Surányiho, Taussika, Borovzského a Daruly a soudr. na min. národní obrany, vnitra a spravedlnosti stran nezákonného zastřelení dvou občanů v Košici.

Tisk č. 140. Interpelace poslanců Vávry, Horáka a spol. na min. veř. prací pro nedostatečné zásobování uhlím, dřívím a svítivem mistrů pekařských, krejčovských a živnostnictva vůbec.

Tisk č. 141. Interpelace posl. Vávry a spol. na min. zásobování pro obhospodařování surových kůží.

Tisk č. 142. Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a soudr. na vládu o stanovení cen z nové sklizně a zřízení cenové obilní komise.

Tisk č. 143. Interpelace posl. Hudce a soudr. na min. zásobování a min. spravedlnosti stran lichvářského obchodování se sodou, přidělovanou určitým firmám státním ústavem pro tuky, oleje a mléko.

Tisk č. 144. Interpelace posl. Bergmana, Maška, Zavřela a soudr. na min. zemědělství a veřejných prací stran kritické situace našeho zemědělství.

Tisk č. 145. Interpelace poslanců dr. Matouška, dr. Lukavského, G. Navrátila a soudr. na vládu o zařazení měst do vyšší třídy místních přídavků státních úředníků.

Tisk č. 146. Interpelace poslanců Draxla, Landové-Štychové a soudr. na min. školství a národní osvěty stran úplného přehlížení autonomie v rozhodování o věcech školských obce a okresu Duchcova a ve věci rozhodnutí zemské školní rady v Praze ze dne 2. dubna 1920, č. j. 339.

Tisk č. 147. Interpelácia poslancov Bendu a spol. na ministra vňutra ohladom zodpovedánia dotazu, podaného v bývalém Národnom shromáždení členom N. S. Ferd. Bendom a spol. o bezdóvodnom cenzurování článku v Robotnickych novinách (tisk č. 1997 zasedání býv. Národného shromáždenia Československého roku 1919).

Tisk č. 148. Interpelace posl. Vávry, Horáka a spol. na min. financí o uvolnění zadržených peněz při okolkování.

Tisk č. 152. Interpelace poslance Nejezchleba-Marchy a spol. na ministra financí o instrukcích daných úředníkům revisního odboru ministerstva financí pro vykonávání revise zemědělců za účelem vyměření osobní daně z příjmu.

Tisk č. 154. Interpelace poslanců Toblera, dr. Lelleye a soudr. k ministrovi vnitra a železnic ve věci železničních a poštovních zaměstnanců na Slovensku.

Předseda (zvoní): Přikazuji tyto počátkem dnešní schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu:

Tisk č. 123. Návrh poslance Toužila a soudr. na socialisaci zlatodolu v Roudné.

Tisk č. 124. Návrh poslance dr. Dolanského a soudr. na bezodkladné opravení článku 16. odst. I. úrazového zákona z 21. srpna 1917, č. 363 ř. z.

Tisk č. 125. Návrh poslanců Pika, Remeše, Ulricha a soudr. na urychlené projednání sanace obecních financí.

Tisk č. 126. Návrh poslance Svobody, Roučka a soudr. o zřízení státní regulační komise pro Velké Brno.

Tisk č. 127. Návrh poslance Surányiho a súdruhov, aby priznané bolo právo asylu maďarským uprchlíkom na pôde ropubliky Československej.

Tisk č. 156. Návrh posl. Zeminové, Drobného, Slavíčka, Tučného a spol. ve věci těžké živelní pohromy v katastru obce Řevnické.

Tisk č. 158. Návrh posl. Zeminové, Tučného, Laubeho, Buřívala a spol., aby zvýšena byla státní podpora stavebního ruchu obecně prospěšným stavebním družstvům pro rok 1920 o 20 mil. Kč.

Tisk č. 159. Návrh posl. Rýpara, dr. Noska, dr. Jurigy a soudr. na doplnění zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 sb. z. a n. o úpravě služebních příjmů a výsluž. učitelstva na veř. školách obecných a občanských (měšťanských).

Dále došel vládní návrh zákona, kterým se mění působnost ministerstva zemědělství a min. veř. prací ve věcech vodního práva (tisk 114).

Navrhuji, aby výboru dopravnímu, kterému tento návrh současně se přikazuje, stanovena byla ku podání zprávy lhůta 3 dnů.

Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti. Kdo jest tedy pro navrženou třídenní lhůtu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To jest většina. Navržená lhůta jest přijata.

Přistoupíme k projednávání denního pořadu.

Prvním odstavcem jest:

1. Pokračování v jednání o zprávě výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 28) o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé (tisk 118).

Uděluji slovo dalšímu řečníku v seznamu řečníků zapsanému p. kol. dr. Rašínovi.

Posl. dr. Rašín: Velectěné shromáždění! Dovolte, abych počal při projednávání této předlohy vzpomínkou. Když vrátil se ministr zahraničních záležitostí dr. Beneš a dr. Kramář z Paříže jakožto vyjednavatelé st.-germainského míru za Československou republiku, referovali o výsledcích svých námah, o výsledcích toho, čeho skutečně docílili, a při tom sdělili bývalému Národnímu shromáždění, že mírová konference udělala veliké a dalekosáhlé rozhodnutí v tom, že náš stát není povinen platiti válečné půjčky rakouské. A celé Národní shromáždění (Hlas: A celý národ!) bez rozdílu stran ohromným potleskem uvítalo tuto vymoženost mírové konference. (Posl. dr. Kramář: Ať se to škrtne ze stenografického protokolu i s tím potleskem.) Všechny strany bez rozdílu vítaly toto rozhodnutí, uznávaly je za správné a za jedinou možnou odpověď těm všem, kteří stáli proti svobodě českého národa a pomáhali upisováním válečných půjček k prodlužování války. (Výborně!) A ještě průběhem těchto voleb kde kdo, z kterékoliv strany na schůzích hlásal, že nesmějí býti válečné půjčky honorovány a že jenom tehdá se může přikročiti k jistému odškodnění, kde jde o humanitní ústavy, o spořitelny, o pojišťovny anebo o sociální instituce a živnostenská společenstva. Všecky strany bez rozdílu stály po celé volby na zásadě této, na zásadě, kterou usnesla naše strana 19. února 1920, jakmile se objevily první snahy po honorování půjček.

A odkud prosím náhle tato změna? Jest mně velice líto, že tento návrh, o kterém právě jednáme, je spojen se jménem člena našeho klubu, kterého si jinak vysoce vážíme. Ale náš klub po celou tu dobu nezměnil svého stanoviska a nezmění ani tentokráte. (Výborně!) Proti této půjčce máme velmi vážné pochybnosti. Račte uvážit nejenom to, co nám článek 205 st.-germainského míru neukládá, totiž že nemusíme válečné půjčky převzít ani honorovat, nýbrž račte v úvahu vzíti to, co nám ve věcech finančních ukládá st.-germainský mír. Ukládá nám, abychom převzali předválečné dluhy, ale množství, klíč, podle kterého máme je převzít, má ustanoviti teprve reparační komise. Tento mír ukládá nám, abychom za platili do fondu reparační komise veškeren státní majetek, který na území naší republiky je, mimo určité výjimky, pokud se týče škol a humanitních ústavů. Nyní si račte uvědomiti, že vláda v tomto nehotovém stavu, kdy ještě není ustanoven klíč na převzetí dluhů předválečných, v tomto nehotovém stavu, kdy nevíme, zač nám budou počítat ty jednotlivé objekty, které rakouskému státu kdysi náležely, přichází jako s první věcí, s půjčkou válečnou! Těm starým věřitelům státu, všem těm majitelům rent nedala ještě ani haléře, ačkoliv tyto renty přece byly vydávány před válkou k účelům, které přece byly investiční do valné míry a nebyly to čistě jenom sázky do lutrie, kdežto tyto válečné půjčky ničím jiným, než sázkami do lutrie, že stát válku vyhraje, nebyly.

A nyní, prosím, buďto tedy vláda skutečně směřuje k tomu, aby tento stát udělal finanční bankrot, aby mohl pak u reparační komise žebrat, že není schopen placení, a aby mu při tom jednání reparační komise snížila co možno největší procento toho, co máme z předválečných dluhů převzíti a co možná nejlépe odhadovat státní majetek - buďto tedy k tomuto vláda směřuje a pak ovšem zabíjí stát. Anebo k tomu nesměřuje a vzbuzuje před celým světem a před celou reparační komisí dojem, že jsme ochotni vyhazovat peníze, že jsme ochotni dávat i tam, kde povinnosti k tomu nemáme, a proto že jsme tak silný stát, že může býti na nás uvalen valný díl toho předválečného dluhu a že můžeme velmi důkladně zaplatiti veškeren státní majetek, který tu jest. (Výborně!) Tedy tato předloha, toto řešení, nás nevede jenom do toho nebezpečí, že my budeme platiti to, co máme a co platiti povinni jsme, nýbrž uvádí nás v nebezpečí, že za to zaplatíme daleko větší díl, než kdybychom skutečně počkali na tu dobu, kdy platiti budeme musiti. (Výborně!) To jest ten ohromný skok do tmy, to je ten experiment, kterého se tak silně pan ministr financí zříkal a se kterým přece zde přichází. Bylo zde již od jiných řečníků vytčeno, že vláda nemůže ani říci, jak velké zatížení bude míti tato předloha za následek, že vláda podala finanční předlohu, jejížto důsledky nejsou prostě ani pro samotnou vládu zjevny.

Pokud předlohy samotné se týká, musíme si říci docela upřímně, že takhle vypůjčovat si peníze, to může dělat v soukromém životě jenom bankrotář. (Výborně! Posl. Stivín: Sabotujete půjčku v Národních Listech!) Já k tomu také přijdu Předně na 50%. Řekněme to jiným způsobem, nežli jak tomu jest. Řekněme, že by byla celá půjčka vydána jinak nežli v kursu 50% a že z ní budeme platiti 11 1/2% respektive 9%, poněvadž nic jiného celá tato předloha není. Já vím, že předloha sama se i vládním stranám velmi těžko hájí. Aspoň to, co jsme zde až dosud slyšeli ze dvou stran, od zástupce strany agrární a od kolegy Slavíčka, to všechno ukazuje na to, že neradi pro tuto předlohu hlasují. Pan dr. Srdínko dokonce řekl, že Němci mohou býti nesmírně rádi této předloze, poněvadž svému voličstvu přinesou pět miliard, které jinak by byly ztraceny. (Slyšte! Slyšte! Hlas: Pan dr. Lehnert byl včera jiného názoru!) Já také o něm budu mluviti, až budu mluviti o Němcích. Pan kolega Slavíček, zástupce strany českých socialistů anebo národních socialistů, já nevím, (Hluk na levici. - Předseda zvoní.) řekl výslovně, že kdyby měly býti základem rozhodování hlediska národně-politická, že by musel býti proti této předloze a že by byl proti této předloze, kdyby bylo možno provésti upisování dobrovolné půjčky a kdyby bohatí lidé chtěli půjčku upisovati, kdyby bylo lze nějakým způsobem přinutiti naše kruhy zámožné, aby poskytly půjčku. Já, pánové, myslím, že tento prostředek tady je, že je skutečně prostředek, aby byla upsána státní půjčka. Ale ten prostředek spočívá v tom, že nejdříve by musel býti ve veřejné správě pořádek. (Výborně!) Tedy, velectění pánové, do té doby, pokud bude nás státi tato armáda, kterou tady máme a která zde byla se strany německé předmětem posměchu, 10 milionů denně (Slyšte!), pokud všichni ti "bobečkové" budou v ministerských kancelářích vládnouti, pokud tady, pánové, budou se utráceti peníze, ačkoliv nejsou rozpočtově povoleny, neboť, pánové, na armádu nebylo povoleno 3.650,000.000 K v rozpočtu, nýbrž to se všecko děje mimo rozpočet - pokud se bude hospodařiti tímto způsobem, že se nebude zásadně šetřiti, pokud, velectění pánové, nepřijdeme ke skutečné republikánské prostotě, pokud budeme vyhazovat obnosy našemu státu nepřiměřené, potud jest těžko nabýti důvěry k tomuto státu, jest velmi těžko dělati agitaci pro půjčku.

Já konstatuji, že výkřik, který zde učinil pan kolega Stivín, jest úplně nesprávný. Byli to, prosím, naši lidé, kteří nejvíce agitovali pro státní půjčku a já bych mu mohl poskytnouti k přečtení poděkování p. finančního ministra Sonntága, které dostala naše strana a které dostaly "Národní Listy" za velmi účinné a stálé podporování státní půjčky. (Posl. Stivín: To byl šiml!) To nebyl šiml! Zeptejte se, prosím, kohokoliv, kdo stál blízko celé agitaci pro státní půjčku, každý Vám řekne, že nacházela největší podpory právě u naší strany. Ale, velectění pánové, jestliže současně, když válečná půjčka se upisuje, všude jsou lidé terorisováni, jestliže se při tom současně vyhrožuje kde komu, jestliže všude vládne teror, potom se nedivte, že to tak dopadá. Buďte ubezpečeni, že potud, pokud nepřijdete k názoru, že se nedá proti buržoasii vládnouti, že buržoasie má smysl, pokud nedojdete u nás k tomu, jako došli k tomu jinde, že jest potřebí povlovně reformovati stát, jeho zařízení, ale že se to v žádném případě nedá dělat teroristicky, pokud k tomu nedojdete, buďte ubezpečeni, že budeme žíti ve velmi nebezpečných poměrech. (Místopředseda dr. Hruban převzal předsednictví.)

Velectěné dámy a pánové! Jisto je, že nežli podávati takovouhle předlohu, bylo by daleko lépe, kdyby vláda přistoupila k nucené půjčce, která by byla založena na velikosti majetku. Jisto je, že ten politický účel, který při tom vláda sleduje, aby totiž upokojila Němce, se nezdaří. Včera jsme zde viděli jednu věc. Pan MUDr. Lehnert mluvil zde o tom, že je náš stát - je to vlastně váš stát - pro Němce klecí. (Hlučný odpor německých poslanců.) V kleci bývají zpěvaví ptáčci... (Hluk) nevím, je-li tohle ten zpěv; v kleci bývají také tygři a lvi (Výkřik: Opice!), ale já myslím, že je to jenom lví kůže, kterou ti páni na sebe oblékají. Včera při řeči p. dr. Lehnerta jsem měl dojem, že stojím před klecí s opicemi. A sice proč? Snad, pánové, kteří jste někdy stáli před opičárnou, viděli jste, že opice na vás žebrají, abyste jim hodili pomeranč, a když jim jej hodíte, oloupou kůru a tu kůru házejí po vás, ale ne aby pomeranč vám hodily zpět, ten snědí a to jest, prosím, celá německá politika při této předloze. (Výborně! Potlesk.) Brát ano, říkat: "Ten "váš" stát jest povinen nám poskytnout veškeru náhradu, ale my toho státu nebudeme uznávat, my proti němu budem bojovat, my budem po něm házet šlupky a pomeranče". Snad se časem zmohou páni s německé strany tak, že nebudou házeti jen slupky, nýbrž i jiné věci, a teprve potom snad přijdeme my Češi k názoru, že se německá nátura válkou nezměnila. Teprve potom snad přijdeme k tomu... (Německý výkřik: Půjdeme do školy k vám!) Na to vám hned odpovím: My jsme je přece viděli v té době, kdy vládli zde a co, prosím, dělali? Nic jiného, než násilnictví! Jenom jednou zaspal jeden jejich člověk to, že je násilný Němec a udělal v ústavě článek 19., byl najednou liberál, ale, prosím, v Rakousku po celou tu dobu jsme se musili nejvášnivěji s vámi rváti, abyste zásady tohoto článku 19. uvedli ve skutek. Vy říkáte, že nenávidíte náš stát, - pro vás je to "váš" stát - ale vy jste také nenáviděli tu zemi, ve které jste žili, ať jste sem přišli jako kolonisté, či ať již jste se zde narodili. (Výborně! Potlesk. - Odpor na levici.) Vy jste nenáviděli tento stát... (Hlučný odpor na levici. - Německé výkřiky: Přestat!) Nedám si poroučeti! (Trvalý hluk a výkřiky na levici. Někteří němečtí poslanci tlukou do lavic. Místopředseda dr. Hruban zvoní.) Pro pravdu se lidé nejvíce hněvají. (Německé výkřiky: Pryč s Rašínem! Veliký hluk a hřmot a písknutí na levici. - Výkřiky československých poslanců.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. Slovo má p. poslanec dr. Rašín. (Trvalý hluk na levici. Různě výkřiky. Výkřiky posl. dr. Baerana.) Pane kolego dr. Baerane, račte být klidný. Slovo má pan dr. Rašín. (Všeobecný hluk. Různé výkřiky.)

Žádám pp. pořadatele... (Dlouho trvající hluk a výkřiky.) Žádám pány pořadatele, pp. poslance Mašatu a Kříže, aby zjistili ty... (Výkřiky na levici.)

Předseda Tomášek (ujímaje se předsednictví - zvoní): Prosím o klid. (Všeobecný hluk. - Předseda zvoní.) Prosím znovu o klid. (Výkřiky a hluk na levici - Předseda zvoní.) Znovu důrazně prosím o klid. (Hluk neustává. - Předseda zvoní.) Prosím znovu o klid. (Hluk. Výkřiky.) Prosím o klid. Za mojí nepřítomnosti, jak jsem slyšel, bylo tady se strany jednoho pana poslance k maření jednání použito píšťalky. (Výkřiky: Hanreich!)

Žádám pořadatele pana Mašatu a Sajdla, aby zjistili, který z pp. poslanců použil píšťalky k maření jednání poslanecké sněmovny. (Hluk. Výkřiky. Hlasy: Ven s ním! - Předseda zvoní.)

Přerušuji schůzi.

(Schůze přerušena v 10 hod. 54 min. dopoledne. - Znovu zahájena ve 12 hod. 45 min. odpoledne.)

Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi, kterouž jsem byl nucen přerušiti pro politováníhodné zjevy, které se odehrávaly z největší části za mé nepřítomnosti při řeči pana kol. dr. Rašína. Zejména bylo mi sděleno, že při řeči téhož p. poslance ozvalo se ze rad německých poslanců pískání na píšťalku. Nepodařilo se zjistit... (Hlasy: Statečnost! Hrdina! - Předseda zvoní.) Prosím, abych nebyl přerušován. Nepodařilo se zjistiti, kdo tímto způsobem snažil se zmařiti jednání sněmovny (Hlas: Ať se přihlásí ten hrdina!) a dotyčný poslanec sám se k svému činu rovněž nepřiznal. (Hlasy: Hanba!) Jakkoliv není podle jména znám, volám jej pro tento čin k pořádku.

Ve vřavě, která potom nastala, bylo jak mi bylo dále sděleno - zase se strany některých pp. poslanců českých voláno do řad poslanců německých: "Ašanti, lumpi!", ba bylo dokonce si stěžováno, že kterýsi z pp. poslanců vyplazil jazyk. (Hlas: Špaček! - Veselost.) Poslední věc nemohl jsem však zjistiti, stala-li se ještě během schůze či po jejím přerušení. Volám pp. poslance, kteří se těchto skutků nedůstojných naší sněmovny dopustili, k pořádku.

Pokud se týká výroku p. posl. dr. Rašína, dal jsem si předložiti těsnopisecký zápis a zjistil jsem, že pronesl tuto větu: "Vy říkáte, že nenávidíte náš stát - pro vás je to "váš" stát - ale prosím, vy jste také nenáviděli tu zemi, ve které jste žili, ať jste sem přišli jako kolonisté, či ať již jste se zde narodili..."

Tento výrok není takového rázu, aby mi zavdával podnět k tomu, abych pana poslance dr. Rašín a volal k pořádku. (Výborně! Potlesk.) Při náladě však, která se již ve včerejší schůzi - a to zdůrazňuji - a která v dnešní schůzi na novo ve sněmovně jeví, jsem nucen důrazně apelovati na pány řečníky všech stran, aby způsobem vyjadřování i tónem svých řečí hleděli se vyvarovati všeho, co by mohlo klidný průběh schůze ohroziti a snad jej i rušiti.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP