Předseda (zvoní):
Slovo dále má pan kolega
Kraus.
Poslanec Kraus (německy): Velectění přítomní! Když jsme před několika týdny přišli do poslanecké sněmovny, byli jsme překvapeni národním složením úřednického sboru a zaměstnanců v tomto zákonodárném shromáždění. Avšak nejen zde, nýbrž i ve všech jiných úřadech, které byly nově zřízeny, shledali jsme, že Československá republika při zřízení a složení sboru úřednického si počínala prostě tak, jakoby v tomto státě nebydlelo a nežilo vůbec ještě tři a půl milionu Němců. Československá většina odvolává se vždy neprávem na to, že s ní bylo také tak nakládáno za starého Rakouska, jako nyní s Němci v tomto státě. Jestliže se toto říká, neodpovídá to nijak skutečnostem, neboť všichni víme docela zřejmě, že za starého Rakouska měli Cechové v každém jednotlivém ministerstvu zastoupení důstojné svého národa, že jim byly velmi důležité resorty a oddělení přiděleny, že zastupovali místa sekčních chefů, dvorních radů a podobných.
V důsledku těchto poměrů podáváme tento dodatečný návrh k § 4. předložené osnovy zákona:
"Úřednický sbor úřadu pro zahraniční obchod nechť jest složen dle poměrného zastoupení národů ve státě."
Podáváme-li tento návrh, je to jen naším dobrým právem. Návrh tento jest v zájmu našeho průmyslu, jenž jest průmyslem exportním a který má skutečný zájem na tom, aby při tomto úřadě pro zahraniční obchod též němečtí úředníci byli zastoupeni. Nemůžeme míti důvěry k tomuto českému úřednickému sboru, jehož je skoro v každém ministerstvu dostatek, a vy zajisté shledáte, že jednání naše jest pochopitelné, ježto právě na německém průmyslu obzvláště mnoho záleží.
Mluvím-li právě o úřadě pro zahraniční obchod, tu bych chtěl poukázati na to, že jest zajisté potřebno klásti vedle jazykového složení úřednického sboru, největší důraz na to, aby byli v tomto úřadě zdatní odborníci, úředníci s přiměřeným vědeckým vzděláním předběžným a ne konečně pouze kupci s přiměřeným vyšším vzděláním.
A ještě něco, ctění pánové! My,
celé průmyslové území severočeské, máme zájem na tom, aby zástupci
Československé republiky v cizině neměli na mysli pouze svoje
pohodlí, nýbrž též zájem průmyslu, aby věnovali obzvláštní péči
našemu veškerému zahraničnímu obchodu v zámořských státech. Konsul
nebo jakýkoliv jiný zástupce republiky v cizině má se starati
našemu průmyslu o odbyt, má umožňovati nákup surovin a má se konečně
a především snažiti, aby byl hodným zástupcem republiky, ale nikdy
jednostranným zástupcem československého národa. (Potlesk na
levici.)
Předseda (zvoní): Přečtu některé pozměňovacího návrhy, které byly podány v průběhu debaty. Nejprve mám před sebou návrh kolegy Kostky, který navrhuje k § 3.:
1. druhý odstavec tohoto paragrafu podle zprávy výboru pro průmysl, živnosti a obchod budiž škrtnut;
2. návrh eventuelní: V případě nepřijetí tohoto škrtnutí navrhuje se toto znění odstavce druhého: "Úmyslné klamání úřadů za účelem zkrácení takovýchto poplatků trestá se podle důchodkového zákona..." atd.
Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
K § 4. podán byl doplňovací návrh pana kol. Krause tohoto znění: "Úřednictvo úřadu pro zahraniční obchod budiž sestaveno v poměru k síle jednotlivých národů státu." Návrh tento nese dostatečný počet podpisů a je předmětem jednání.
Dále návrh pana poslance dra Medingera a soudr. na zařazení nového paragrafu k projednávanému zákonu, totiž § 4. a): "Zákon pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1921."
Dále resoluční návrh p. kolegy dra Medingera a soudruhů k § 3. osnovy zákona pro zřízení úřadu pro zahraniční obchod má toto znění:
"Vláda se vyzývá, aby při sestavování odborných sborů, uvedených v § 3., měla zřetel na průmysl, zabývající se dotčeným vývozem, a aby se přidržela pouze návrhu Svazu průmyslníků a obchodních komor."
Také oba tyto návrhy nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
Pan posl. Dr. Kubíček ve své řeči přečetl 2 resoluční návrhy. Také tyto návrhy nesou dostatečný počet podpisů. Poněvadž on je sám četl, nepotřebuji je čísti ještě já.
Slovo dále má pan poslanec dr.
Medinger.
Poslanec dr. Medinger (německy): Velevážení pánové! Jest zajisté velmi těžko srozumitelným počínáním, že agendy, které v jiných větších státech jsou bez závady spravovány jediným ministerstvem obchodu, zde v tomto státě musí býti rozdělovány, tak jako již byly odloučeny poštovní záležitosti od ministerstva obchodu a přiděleny k ministerstvu vlastnímu. Jest všeobecně jednomyslné přesvědčení kruhů průmyslových, obchodních a živnostenských, že jest dnešní organisace zahraničního obchodu naprosto pochybná a že tak důležitý vývoz pro stát spíše znemožňuje než podporuje. Neustálým putováním aktů z jednoho ministerstva do druhého nastala nenapravitelná motanice, jednotlivá akta nelze nalézti, nejlepší příležitost pro vývoz často ujde, rozhodnutí přicházejí pozdě anebo vůbec nepřijdou.
Z těchto důvodů bychom vítali soustředění všech těchto agend na jediném místě, ale nemusilo by k tomu účelu být zřízeno zase nové ministerstvo nebo úřad ministerstvu podobný. Daleko jednodušší a logičtější by bylo, kdyby se zorganisovalo ministerstvo obchodu a byla zřízena sekce pro zahraniční obchod, která by byla přirozeně vybavena co možno největším mocenským právem. Aby tomuto úřadu bylo dodáno potřebné váhy, má se vedení jeho svěřiti nějakému ministerstvu. Proti tomu nechce má strana nijak vystoupiti, přes to, že je to spojeno s většími výdaji a se sesílením byrokratismu, jestliže celá tato instituce bude jen dočasná, t. j. nepovedou-li nynější abnormální poměry k trvalému a neodstranitelnému zařízení. Z této příčiny dáváme návrh, aby platnost zákona byla skončena 31. prosince 1921.
Proti vyměřování poplatků sdílíme úplně návrh kolegy Kostky a hlasujeme pro jeho návrh. Trestní paragraf jest nejasně zpracován. Praví se v něm podivuhodným způsobem, že zkrácení poplatků jest trestné. Poplatky budou přece předepsány úřadem. Mohlo by tedy nanejvýše býti myslitelno, že jen zúmyslně klamné údaje za účelem zmenšení poplatků jsou trestné. V tomto bodě podporujeme rovněž návrh p. kolegy Kostky.
My považujeme dále za oprávněný návrh p. dra Rašína, aby tomuto úřadu byly přikázány obchodní smlouvy, poněvadž se domníváme, že tento nový úřad si získá jistých poznatků v otázkách exportních, pročež bude schopnější pro obchodní smlouvy než ministerstvo obchodu.
S druhé strany si nijak nezatajujeme, že tím ministerstvo obchodu ztrácí jeden ze svých nejdůležitějších úkolů a velmi poklesne ve své důležitosti.
K § 3. navrhujeme tento dodatek: "Vláda se vyzývá, aby brala zřetel při sestavování rad zmíněných v § 3. na průmysl, zabývající se právě dotyčným vývozem a jednala dle návrhů svazů průmyslových a obchodních komor."
Bez těchto uvedených dodatečných
návrhů jest pro nás onen zákon nepřijatelný. Při posuzování všech
předloh vládních nemůžeme se zhostiti nedůvěry ke vládě, nedůvěry,
že nebude schopna, aby tento úřad správně organisovala, nedůvěřujeme
vládě při vzpomínce na ony těžké křivdy, jež se děly německému
průmyslu v posledním roce. V tomto směru připojuji se úplně k
vývodům kolegů Hakenberga, Krause a Kostky.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Slovo si vyžádal pan
ministr dr. Hotowetz. Uděluji mu je.
Ministr dr. Hotowetz: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych vyjádřil stanovisko své, resp. stanovisko vlády k jednotlivým návrhům, které ve příčině změny zákona byly učiněny.
V prvé řadě k návrhu pana posl. dra Rašína. Zde jde o to, aby novému úřadu pro zahraniční obchod byly přikázány také věci, které se týkají vyřizování obchodních smluv s cizími státy. Tu jde o věc, která nemá již rázu přechodného, nýbrž ráz trvalý. Obchodní smlouvy jsou definitivními smlouvami. Vzhledem k tomu, co jest řečeno o působnosti úřadu pro zahraniční obchod v § 1. zákona, je, myslím, úplně vyloučeno, aby obchodní smlouvy mohly spadati do jeho kompetence, poněvadž tyto obchodní smlouvy jsou smlouvy, které budou trvati desetiletí a nemají vůbec žádného rázu přechodního. Dovoluji si tedy žádati, aby tento návrh pana dra Rašína nebyl přijat, ne proto, že by obchodní smlouvy nemohly býti připravovány v novém úřadě, nýbrž proto, poněvadž věc jest příliš vzdálena od nás, než abychom ji mohli dnes přikázati tomuto úřadu.
Pan posl. Kostka učinil návrh ohledně poplatků, především aby poplatků bylo používáno k úhradě správních výloh tohoto úřadu. Jeho návrh jest jistě dobře myšlen a má pozadí, se kterým úplně souhlasím. Není však absolutně proveditelný, poněvadž je docela přirozeno, že by potom výlohy úřadu musily se říditi podle těch poplatků, které přijdou a že by úřad musil veškeré poplatky zužitkovati, které by dostal, poněvadž podle výslovného znění návrhu pana posl. Kostky se těchto poplatků smí užívat výhradně k úhradě správních výloh tohoto úřadu. To je, myslím, takový logický protiklad, že mi pan posl. Kostka odpustí, pakliže se vyslovím proti tomuto návrhu, který vůbec není uskutečnitelný. Docela přirozená věc jest, že nový úřad bude vybírati v první řadě tak zvané poplatky manipulační, které budou míti cíl, aby kryly jeho náklady. Ale na druhé straně nelze neuznati, že bude často zapotřebí ne ve formě poplatků, nýbrž ve formě podmínek, na které povolení k vývozu nebo dovozu bude vázáno, aby zde byly předepsány takové určité ne zrovna poplatky, nýbrž určité peněžité příspěvky nebo jakési dávky, poněvadž jinak by neměla činnost úřadu pro zahraniční obchod smyslu, kdyby směl povolovati vývoz jen bezpodmínečně. Jako již dnes komise pro zahraniční obchod a ministerstvo obchodu a různé jiné komise a instance, které povolováním vývozu a dovozu jsou pověřeny, mají právo vázati své povolení na určité podmínky, tak tomu musí býti i zde. (Německý výkřik: Tím se otvírá brána korupci! Dáváte tím právo úředníkům stanoviti výši poplatku.)
Ano, snad tenkráte, pakliže se ty věci budou díti docela tak, jak vy říkáte, ale to, myslím, u úřadu, jehož jediným cílem a jedinou kompetencí bude správné ovládání zahraničního obchodu, je přece vyloučeno.
Pan posl. Kostka učinil také návrh ohledně vypuštění druhého odstavce § 3., který se týče trestání zkrácení poplatků. Tato věc byla do zákona vzata proto, poněvadž úřadu musí býti dána i jakási moc, aby zkrácení těchto poplatků stíhal. To nebude absolutně možno jiným způsobem, než když zkrácení takových poplatků bude se deklarovati jako trestní přestupek. Z toho důvodu ty věci tam byly dány, poněvadž by jinak nikdo na světě neměl možnosti a práva trestati nesprávné údaje a zkrácení poplatků, třebas by bylo sebe okatější, jak se to velmi často, pánové, stává, na př. již tím způsobem, že se udává na př. jednotná cena místo 5.000 K třeba jen 50 K. Tedy to je jasné, že proti takovému zkrácení musí zde býti nějaká pomůcka a nemůže býti nalezena v ničem jiném než v tom, když se takové zkracování poplatků, takové klamání úřadů prohlásí za důchodkový přestupek.
Pokud se týče návrhu pana posl. Krause, aby úřednictvo pro zahraniční obchod bylo sestavováno v poměru sil jednotlivých národů státu, také já prohlašuji pro svou osobu docela závazně, že při přijímání úřednictva do úřadu pro zahraniční obchod bude pro mne jedno jediné měřítko, totiž kvalifikace toho, kdo má býti přijat, a absolutně nebudu hleděti ani na národnost ani na náboženství ani na rassu. Opakuji: pro mne jediné měřítko vždycky bylo a bude kvalifikace toho, kdo má býti přijat a žádné jiné měřítko absolutně nejsem s to přijímati, tedy také ne to měřítko, které jest zde žádáno.
Pan posl. dr. Medinger žádá, aby zákon pozbyl platnosti dne 31. prosince roku 1921. Račte mně to věřiti, že mým osobním nejtoužebnějším přáním by bylo, kdyby úřad pro zahraniční obchod, v jehož čelo jsem byl postaven, mohl pozbýti své platnosti už zítra, ale poněvadž věci jsou takové, že nikdo není prorokem a nemůže věděti, jak dlouho potrvají světové poměry hospodářské v takové míře, v jaké jsou dnes, aby vyžadovaly soustředěné kontroly zahraničního obchodu státem, nemohu ovšem přistoupiti pro sebe a také pro vládu na ten návrh, který byl zde učiněn, poněvadž nevím, zda 31. prosince bude již čas, aby ten úřad byl zrušen, a nevím, zdali už před tím nebude možno úřad ten zrušiti. Mám za to, že není možno, aby takový pevný termín byl dnes stanoven. Pan dr. Medinger staví také resoluční návrh, ohledně toho, aby při sestavování odborných sborů vláda řídila se jakýmsi návrhem svazu průmyslníků a obchodních komor. Já bych šel v tom směru ještě dále a prohlašuji, že při zřizování odborných sborů poradních chci míti zřetel nejen ke sborům Svazu průmyslníků a obchodních komor, nýbrž že chci se tázati ještě jiných dalších korporací, na příklad některých živnostenských, obchodních a ovšem také dělnických. Podle těchto návrhů chci se říditi při sestavování odborných sborů a myslím, že tento resoluční návrh jest příliš úzký, poněvadž nevyčerpává všechno, co má býti dotázáno, a poněvadž je zbytečný snad tím, že já to zde závazně prohlašuji.
Pan dr. Kubíček podává dva resoluční návrhy, jeden resoluční návrh více méně teoretický, který rozlišuje důležitost a možnost exportního zboží určité kategorie, proti kterému, ačkoliv jest rázu cistě akademického, nemám žádných námitek. Druhý návrh týče se toho, že mají býti určité předměty, kterými stát hospodaří, vzaty z kompetence ministerstva pro zahraniční záležitosti a svěřeny novému úřadu. Vůči tomuto návrhu připomínám předem, že do kompetence úřadu ministerstva pro zahraniční záležitosti nespadá vlastně žádné obhospodařování státem, nýbrž že na příklad cukr je vlastně obhospodařován komisí cukerní, která náleží v resort ministerstva financí. Stejně je tomu se sladem, podobně s dřívím a s předměty, které stát obhospodařuje. Tento návrh zakládá se tedy na ne docela správné podstatě a jest ostatně úplně zbytečný, poněvadž v § 2. navrhovaného zákona je výslovně řečeno, že do působnosti nového úřadu pro zahraniční obchod přecházejí vůbec veškeré věci, týkající se tohoto obchodu, přisouzené až dosud různým ministerstvům, tedy také ministerstvu zahraničních záležitostí. Prosím tedy, aby tento návrh nebyl přijat, poněvadž jednak se zakládá na nesprávných předpokladech a za druhé je už zákonem samým vyřízen.
Tolik, pokud se týče jednotlivých návrhů, které byly zde o změně zákona resp. ve formě resolučního návrhu učiněny.
Pokud se týče věci samotné, mohu snad prohlásiti, že velká většina řečníků i těch, kteří byli zapsáni kontra, mluvila pro koncentraci všech těchto agend zahraničního obchodu se týkajících v jednom místě. Soudím, že jest taková koncentrace všech těchto agend v jednom jediném místě absolutní nutností a že již jest nejvyšší čas, aby taková koncentrace byla provedena. Nevím, není-li vůbec již pozdě na to, aby se tato koncentrace provedla, poněvadž, bohužel naše situace finanční, hospodářská i obchodní jest tak kritická, že již šineme se skutečně do neznáma, které jest dosti hrozivé. Jsem o tom přesvědčen, že koncentrace těchto agend mohla býti provedena v různých ministerstvech, že mohla býti provedena v ministerstvu obchodu, že mohla býti provedena v ministerstvu zahraničních záležitostí. Ale po velkých úradách, které předcházely dlouho a dlouho před ustavením se nové vlády, a po velmi bedlivém zkoumání všeho, co mluví pro a proti, nabyl převahy náhled, že jest zapotřebí, aby pro tu věc byl zřízen úřad zvláštní, který by byl na všechny strany neodvislý, kdežto kdyby ta agenda byla sloučena v resortu některého ministerstva, ať by to bylo ministerstvo obchodu nebo zemědělství nebo ministerstvo veřejných prací, vždycky by tu byla jakási soutěživost, jakási žárlivost a nebylo by zbývalo nic jiného, nežli sloučiti tuto agendu v nějakém ministerstvu absolutně neutrálním a tak autoritativním, že by tyto resortní soutěže a resortní žárlivosti mohlo překonati, snad v ministerstvu zahraničních záležitostí. Ale na konec přece jen, jak pravím, ten náhled, že jest zapotřebí zříditi úřad zvláštní, měl převahu a já také myslím, že jest to nejlepší východisko ze všech těch poměrů politických i věcných i osobních, ve kterých dnes žijeme, že zde byl zřízen úřad zvláštní.
Prosím proto slavnou sněmovnu,
aby návrh zákona tak, jak vyšel z porad výboru a jak bude doplněn
panem referentem, byl přijat. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
Z toho důvodu, že vedou
se některá jednání mezi stranami o předmětu dnešního denního pořadu,
přerušuji schůzi na tři čtvrti hodiny do půl páté. (Schůze
přerušena o 3. hod. 43 minut odpol. - opět zahájena o 5. hod.
9 min. odpoledne.)
Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi.
Přerušuji projednávání prvního odstavce denního pořadu dnešní schůze, a nebude-li proti tomu námitek, tak jak se na tom dohodla porada pánů předsedů klubovních, přistoupili bychom ještě k vyřízení 3. odstavce denního pořadu dnešní schůze. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není, přistoupíme
k třetímu odstavci, jímž jest
2. usnesení o návrhu vlády, aby předloha vládní, kterou se předkládá Národnímu shromáždění smlouva, uzavřená v Brně dne 7. června 1920 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o státním občanství a ochraně menšin (tisk 92), byla přikázána podle § 81. jedn. řádu Stálému výboru a aby byla projednávána jako pilná podle § 55. jedn. řádu.
K odůvodnění pilnosti přihlásil
se k slovu v zastoupení vlády pan odb. přednosta prof. dr. Hobza.
Uděluji mu slovo.
Odb. přednosta profesor dr. Hobza: Slavná sněmovno! Vláda předložila Národnímu shromáždění - a to oběma sněmovnám současně - smlouvu o státním občanství a ochraně menšin, která byla uzavřena dne 7. června t. r. v Brně mezi republikou Československou a republikou Rakouskou. V zastoupení ministerstva zahraničních věcí a jménem vlády dovoluji si několika slovy jen poukázati na nutnost rychlého vyřízení této předlohy.
Jak jest známo, vejde mírová smlouva st. germainská, uzavřená s Rakouskem, v nejkratší době v působnost. Smlouva, která byla vládou předložena Národnímu shromáždění k schválení, obsahuje prováděcí předpisy této smlouvy. Bylo by záhodno proto, aby mohla nabýti působnosti ne-li dříve, tedy nejpozději současně se st. germainskou smlouvou mírovou. Jest to nejen v zájmu státu, nýbrž i v zájmu těch osob a těch rodin, o které se ve smlouvě jedná. Poukazuji zejména také na to, že jest to v zájmu československé menšiny v Rakousku a v zájmu i jiných skupin u nás i v Rakousku.
Ještě jeden moment dovolil bych si slavné sněmovně připomenouti. Dle naší ústavy vyžaduje smlouva tato schválení Národního shromáždění. Tak tomu není však dle ústavy rakouské. Dle oficielního sdělení rakouské delegace nebude tato smlouva v Rakousku předložena parlamentu, poněvadž dle tamější ústavy není jejího schválení potřebí a vláda rakouská jest ochotna okamžitě ratifikovati smlouvu, jakmile k ratifikaci dá podnět vláda Československé republiky. Aby se to mohlo státi, jest nutno, aby parlamentní předloha co nejdříve byla vyřízena.
Předloha obsahuje dosti důležité
předpisy, které jsou v zájmu obou států, a já prosím slavnou sněmovnu,
aby schválila navržené vládou urychlené vyřízení, aby schválená
tato předloha byla přikázána Stálému výboru a v navržené lhůtě
5 dní vyřízena.
Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s tím, aby vládní návrh právě doporučený panem odb. přednostou prof. drem Hobzou, přikázán byl Stálému výboru Národního shromáždění, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Dále kdo souhlasí s tím, aby podaná předloha byla projednávána podle § 55. jednacího řádu jako pilná, prosím rovněž, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Jest přijato.
Podle sdělení zástupce předsedy klubu poslanců německé strany sociálně-demokratické vysílá klub do rozpočtového výboru místo poslance dra Hahna poslance dra Holitschera. Předseda klubu "Bund der Landwirte" vysílá do téhož výboru za poslance Windirsche poslance dra Hanreicha.
Dle oznámení místopředsedy klubu československé strany republikánské nastupuje ve výboru státně-zřízeneckém poslanec Vahala za poslance Stodolu.
Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji podle usnesení předsednictva, aby příští schůze konala se v pátek dne 18. června 1920 o 1. hodině odpolední s tímto
1. Pokračování v jednání o zprávě výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu zákona (tisk č. 21) na zřízení úřadu pro zahraniční obchod (tisk č. 113).
2. Ústní zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Kreibicha na zavedení řízení podle§ 51. jedn. řádu proti poslanci Windirschovi a o žádosti posl. Windirsche o zavedení téhož řízení proti poslanci Kreibichovi.
3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk č. 28) o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé (tisk č. 118).
Jest snad proti mému návrhu nějaká námitka? (Nebyla.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.