Úterý 15. června 1920

Schůze zahájena v 1 hod. 10 min odpol.

Přítomni:

Předseda Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

232 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: Min. předseda Tusar; ministři: dr. Hotowetz, Johanis, Sonntág, Staněk, Stříbrný.

Z kanceláře sněmovní: Sněmovní tajemník JUDr Říha, zástupce jeho Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 7. schůzi poslanecké sněmovny.

Nemocí se omlouvá poslanec Oktávec.

Dovolenou pro dnešní zasedání udělil jsem posl. Svetlíkovi pro nutné zakročení ve prospěch dělnictva, pro dnešní a zítřejší zasedání posl. dru Hodžovi pro nutné zaměstnání, a posl. Seligerovi, který se omlouvá rovněž zaměstnáním.

Za dovolenou na 14 dní žádá klub poslanců sociálně-demokratických pro poslance Rudolfa Tayerle, jakožto delegáta na mezinárodní sjezd práce do Janova.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Žádám pány poslance, kteří souhlasí s požadovanou dovolenou 14denní, aby pozvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Dovolená jest povolena.

Byly podány tyto dotazy a interpelace. Žádám pana sekretáře, aby je přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. dra Feyerfeila, dra Brunara a soudr. na ministra národní obrany o stejnoměrném nakládání s německými a českými jednotami tělocvičnými,

dotaz posl. dra Schollicha na ministra vnitra o zřízení Velké Ostravy, které se dle doslechu chystá,

dotaz posl. Simma a soudr. na ministerského předsedu a ministra vyučování a národní osvěty o zřízení české obchodní akademie a odbočky české odborné školy v Jablonci n. N.,

dotaz posl. dra Lehnerta na ministerského předsedu o zabrání vozů s potravinami, určených pro Jablonec,

dotaz posl. dra Brunara a soudr. na ministra železnic a ministra vnitra o vlakových prohlídkách v Hennersdorfu a Niklasdorfu,

dotaz posl. dr. Brunara a soudr. na ministra věcí zahraničních o podepsání úmluvy o provedení článku 57. mírové smlouvy s Rakouskem,

dotaz posl. inž. Junga a soudr. na ministerského předsedu jakožto správce ministerstva národní obrany ve věci Josefa Reinolda, účetního poddůstojníka t. č. v Krotzendorfu,

dotaz posl. inž. Junga na ministra vnitra o dosazení 15. června 1919 zvoleného obecního zastupitelstva v Jihlavě do jeho úřadu,

dotaz posl. dra Schollicha na ministra zemědělství o vydávání přípisů a výnosů německým zemědělským školám v německé řeči,

interpelace posl. Josefa Mayera a soudr. na ministra financí ve věci jednání vládního komisaře Československé republiky ve valné hromadě Rakousko-uherské banky,

interpelace posl. Kaderky, Čuříka, Bezděka a soudr. na ministra spravedlnosti ve věci dlouholetých pachtů,

interpelace posl. dra Feyerfeila, Kaisera, inž. Kalliny a soudr. na ministra školství a národní osvěty o surovostech správce české obecné školy v Nových Hradech Fr. Svobody proti německému dítěti,

interpelace posl. dra Schollicha a soudr. na ministra vnitra stran zvláštního postavení Hlučínska ve státě.

interpelace posl. dra Schollicha a soudr. na ministra vnitra pro nošení odznaků černo-červeno-zlatých,

interpelace posl. dra Schollicha a soudr. na ministra národní obrany stran jednání podplukovníka Bruno Kleibera v Bělotíne dne 12. května t. r.,

interpelace posl. Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. na ministra pro zásobování lidu ve věci prodeje ovoce za stanovené ceny na stromech,

interpelace posl. Maška, Bergmana, Zavřela na vládu ve věci vázaného hospodářství zemědělskými produkty a ve věci zásobování obyvatelstva.

interpelace posl. dra Feyerfeila, dra Spiny a soudr. k vládě o poměrech v obci a okrese Rokytnici,

interpelace posl. Horáka, Vávry a spol. na ministra zásobování o zastoupení příslušníků českoslov. živnostensko-obchodnické strany středostavovské.

interpelace posl. Josefa Mayera a soudr. k ministru vnitra o vypsání obecních voleb v obci Rež (okres Jesenice),

interpelace posl. dra Schollicha a soudr. k ministru železnic o zápisech a pod. na priv. místní dráze novojičínské,

interpelacia posl. Svetlíka, Oktaveca, Bečku a súdruhov na ministra verejných prací a ministra organizácije zahraničného obchodu ohladom udaného, uzavretého obchodu zo štátom maďarským, nákupom železnej rudy a predajom koksu a vodla toho dokázanej pasívnej resistencije Rimamuraňskej a Šalgotarjanskej spoločnosti na Slovensku,

interpelace posl. dra Schollicha a soudr. na ministerského předsedu jako správce ministerstva národní obrany o chování vojenského podplukovníka v Bludovicích u N. Jičína,

interpelace posl. Jokla, Heegera, dra Haase a soudr. k ministru národní obrany, ministru vyučování a národní osvěty a ministru vnitra o násilí v okrese Hlučínském,

interpelace posl. Josefa Fischera a soudr. na ministra národní obrany o zabití rolníka Voita v Rossbachu u Aše,

interpelace posl. Krause a soudr. k ministru obchodu o jmenování německých členů do Živnostenské rady československé a o jejím jednacím řádě,

naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha, dr. Spiny a soudr. na ministra vnitra ve věci bezodkladného vypsání obecních voleb ve většině obcí politického okresu mikulovského,

naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha, dr. Spiny a soudr. na ministra školství o vlivu na zápisy do škol,

naléhavá interpelace posl. dr. Hanreicha, dr. Spiny, Budiga a soudr. k ministru vnitra o neodkladném vypsání nových voleb do obecního zastupitelstva v Pohořelicích,

naléhavá interpelace posl. Kaisera, dr. Hanreicha, Zierhuta, Jos. Fischera a soudr. k ministru pro zásobování lidu a k ministru pro veřejné práce o přídělu výmlatového uhlí pro ranné výmlaty,

naléhavá interpelace posl. Böllmanna a soudr. na ministra veřejných prací na přidělování spalovacích látek pro jarní obdělání polností,

vládní návrh zákona, kterým se částečně mění zákon ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. o řádu volení v obcích republiky Československé.

Dále došly návrhy: návrh posl. dr. Schollicha, dra Brunara a soudr. na změnu 1. článku zákona ze dne 29. února 1920 č. 123 sb. z. a n. (volební řád do poslanecké sněmovny),

návrh posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, dr. Kafky a soudr. na revisi veškerých zákonů vydaných od 28. října 1918 v Československé republice,

návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr. na zaplacení bankovek s falešnými kolky obchodnictvu a živnostnictvu,

návrh posl. Najmana, Mlčocha a soudr. na zvýšení provise z prodeje poštovních známek z 1% na 3%,

návrh posl. Josefa Mayera a soudr. ve věci živelní pohromy krupobitím v obci Pilmersreuthu, okr. Cheb,

návrh posl. Marchy a soudr. ve věci živelní pohromy na Domažlicku,

návrh posl. Rudolfa Chalupy a soudr. na převzetí obchodní akademie v Hořicích do správy státní,

návrh posl. Pika, Remeše a soudr., aby doplněno bylo ustanovení o vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:

Tisk č. 43. Interpelace poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. na ministra školství a národní osvěty, je-li ochoten postarati se o to, aby svoboda politického přesvědčení českého kněžstva byla proti šikanám se strany biskupů, jejich konsistoří a generálních vikářů chráněna a zabezpečena.

Tisk č. 44. Interpelace poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. na ministra zásobování v záležitosti vojenských rekvisic v obci Bošovicích, okres Klobouky na Moravě.

Tisk č. 45. Interpelace poslance Remeše a soudr. na ministra financí ohledně aktivního odporu provozovaného berní odhadní komisí v Plzni proti předpisování daní pod patronancí berní správy tamtéž.

Tisk č. 46. Interpelace poslanců Pastyříka, Mlčocha, Udržala a soudr. na min. veř. prací pro nepřidělování potřebného množství benzinu pro maloživnostníky a zemědělce ku pohánění benzinových motorů.

Tisk č. 47. Interpelace poslanců Najmana, Mlčocha a soudr. na min. zásobování stran zabavování obilní kávy v obchodech, jakož i o nedostatečném přídělu k výrobě této kávy vůbec.

Tisk č. 51. Interpelace poslanců Mlčocha, Najmana a soudr. na ministra vnitra o zdlouhavém vyřizování živnostenských opovědí, rekursů a podobných, okresními a zemskými politickými správami.

Tisk č. 52. Interpelace poslanců Sladkého, dra Uhlíře a soudr. na min. předsedu o neudržitelných poměrech na Těšínsku a o brzkém a svobodném provedení plebiscitu.

Tisk č. 53. Naléhavá interpelace poslance dra Kramáře, dra Hajna a spol. na vládu ve příčině Těšínska.

Tisk č. 60. Interpelace poslance Josefa Kříže a soudr. na ministra železnic o nepřístojnosti při osobní dopravě na Košicko-Bohumínské dráze.

Tisk č. 61. Interpelace poslance Tayerle, Kleina, Svetlíka a soudr. na vládu o bezprávích v Uhrách za přechodnou vládu dělnickou.

Tisk č. 65. Interpelace poslanců dra Feyerfeila, dra Brunara a soudr. k min. Národní obrany o stejnoměrném nakládání s německými a českými jednotami tělocvičnými.

Tisk č. 66. Interpelace poslanců dra Schollicha a soudr. na min. vnitra pro nošení odznaků černo-červeno-zlatých.

Tisk č. 67. Interpelace poslance dra Schollicha a soudr. k min. vnitra stran zvláštního postavení Hlučínska ve státě.

Tisk č. 69. Interpelace poslanců Kaderky, Cuříka, Bezděka a soudr. na min. spravedlnosti v záležitosti dlouholetých pachtů.

Tisk č. 73. Interpelace poslanců Maška, Bergmana, Zavřela a spol. na vládu ve věci vázaného hospodářství zemědělskými produkty a ve věci zásobování obyvatelstva.

Tisk č. 74. Interpelace poslanců Maška, Bergmana, Zavřela a soudr. k min. pro zásobování lidu ve věci prodeje ovoce za stanovené ceny na stromech.

Tisk č. 81. Interpelace poslanců Malé a soudr. na min. zahraničí v záležitosti zajatců ze Srbska.

Tisk č. 82. Interpelace poslanců Malé a soudr. na min. vnitra v záležitosti dražebného rozprodeje ovoce.

Tisk č. 83. Interpelace poslance Petrovického a soudr. na min. vnitra a obchodu o nedostatečném stihání nelegitimního obchodu.

Tisk č. 84. Interpelace poslanců Petrovického, Veverky, Votruby, Sedláčka a soudr. na ministry zemědělství a obchodu o nedostatečném prodeji dříví živnostem je zpracujícím.

Tisk č. 85. Interpelace poslance Sladkého a spol. na ministra vnitra o nevyplácení zvláštních příspěvků tak zvaných plebiscitních, výpomocným kancelářským silám u okresní politické správy v Mor. Ostravě.

Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva:

Tisk č. 113. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, o vládním návrhu zákona a úřadu pro zahraniční obchod (tisk č. 21).

Předseda: Předsednictvo ministerské rady sdělilo sem ve smyslu § 3. zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 337 sb. z. a n. nařízení vlády ze dne 7. května 1920 o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami (č. 377 sb. z. a n.), nařízení vlády ze dne 27. května 1920 o výrobě a prodeji mýdla, mýdlového prášku, pracích a čistících prostředků (č. 380 sb. z. a n.). Nařízení ta přikážu výboru zásobovacímu.

Přistupujeme

k dennímu pořadu

a to nejprve ku projednání

1. zprávy výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu o vládním návrhu zákona. (tisk 21.) na zřízení úřadu pro zahraniční obchod (tisk 113.).

Zpravodajem jest pan poslanec Robert Klein.

Prve, než mu udělím slovo, upozorňuji, že v poslední schůzi usnesla se sněmovna, aby tato věc projednána byla jako pilná podle § 55. jednacího řádu.

Podle 7. odstavce téhož paragrafu před zakončením prvého čtení usnese se sněmovna, zdali se má o věci pilné konati při prvém čtení rozprava povšechná, jak se rozvrhne rozprava podrobná, v jaké lhůtě nejpozději jest každou část jednání vyříditi a jak smí nejdéle jednotlivý řečník mluviti.

Navrhuji po dohodě učiněné v konferenci pánů klubovních předsedů, aby vzhledem k tomu, že jde o osnovu krátkou s obsahem jednotným, rozprava nebyla rozdělována na všeobecnou a podrobnou, nýbrž sloučena a aby lhůta řečnická nepřesahovala 30 minut.

Dám hlasovati o tomto návrhu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Uděluji slovo panu zpravodaji Robertu Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno! Po veliké politické debatě přikročujeme poprvé v tomto sezení k jednání o předloze odborné. Máme dnes projednati první počin většího slohu, restauraci našeho hospodářského života. Až dosud tápali jsme ve tmách. My všichni jsme cítili, že je nutna náprava, avšak stále a stále nenacházelo se dosti prostředků a možností, abychom konečně svůj život hospodářský uvedli do kolejí pravidelných, do kolejí legálních, které by nám zaručovaly řádný obchod, takový, který by prospěl zejména širokým massám konsumentstva. Život hospodářský po válce a po převratu politickém utvářel se tak, že jsme byli stále sevřeni řetězem zdražovacím a tak nalézali jsme se stále v začarovaném kruhu a neměli jsme nikdy tolik prostředků po ruce, abychom těmto zjevům důrazně čelili.

V úkrytech a určitém tajemném světě obchodovalo se pod rukou, obchod byl naprosto nelegální, nečestný i nečistý a je přirozeno, že i zahraniční obchod byl stržen do tohoto víru nekalých manipulací, a tak zejména tento zahraniční obchod trpěl.

Vy víte, že se u nás v tuzemsku nakupovalo za každou cenu, peněz pro tyto nákupy bylo dosti, vyváželo se, ale peníze ty nepřišly nazpět do republiky, nýbrž zůstávaly vězeti v zahraničních bankách, v cizích valutách.

Je přirozeno, že tím momentem, kdy se u nás kupovalo všecko a za každou cenu, také veškeré potřeby životní se zdražovaly, a to jest jedna z příčin, která nás vede k tomu, abychom - mluvíme-li o lichvě - učinili náležitý pořádek. Tedy otázka zahraničního obchodu jest současně otázkou, jak očistiti náš život hospodářský. Bylo nám sděleno a také konečně náš tisk nás informoval, že nalézáme se v kritické situaci hospodářské, ba věci jsou již tak daleko, že dobré jméno naší republiky jest do té míry poškozeno, že se pomalu bude říkat, že jsme zemí nejdražší.

Nemůžeme toho jistě připustiti a mám za to, že tato předloha a zejména účely, které předloha sleduje, musejí zajímati celý národ, každý stav, neboť všichni společně si přejeme, aby zde nastal určitý pořádek. Bylo nám řečeno a také víme, že naše obchodní bilance v prvních měsících r. 1919 končila schodkem 840 milionů. Pánové, dnes se ta situace nezlepšila, nýbrž naopak se ještě zhoršila, a tu tedy jest snad nejvyšší čas, abychom zde vytvořili úřad, který by se postaral o to, aby naše obchodní bilance se lepšila, aby nebylo snad již takových diferencí pasivních, a pracoval k tomu, abychom konečně dospěli k nějaké aktivitě v naší obchodní bilanci. O předloze vládní jednal včera výbor pro obchod, průmysl a živnosti, a já předem prohlašuji, že jsme se postavili v této otázce nanejvýš kriticky. Považuji za svou povinnost reprodukovati názory, pronesené v debatě výboru a také nepřímo odpovídati na některé námitky v našem tisku, aby na všecky strany bylo jasno.

Bylo řečeno, že není snad zdrávo vytrhovati agendy zahraničního obchodu z ministerstva obchodu, neboť jistě plným právem se zdůraznilo, že zahraniční obchod tvoří součástku obchodu vnitřního, a máme-li na mysli, aby se poměry zlepšily, tedy snad opatření takové, že by se vytvořil nový úřad, přes to, že jest provisorní, snad by neprospělo věci samotné. K tomu podotýkám: My jsme převzali vlastní stát, ale bez jakékoli administrativy. Dodnes ještě naše ministerstva nemají vyhraněnu a vymezenu působnost svoji a je těžko žádati na tom aparátu, aby v okamžiku, kdy je třeba rychlé pomoci, zasáhl. My tedy nemůžeme čekati na tento vleklý proces, poněvadž zde stojíme před palčivou otázkou, luštiti problém zásobovací, a musíme se přikloniti k názoru, že, máme-li možnost v novém úřadě řešiti tuto otázku - a já podtrhuji: otázka zásobovací musí býti otázkou kardinální v tomto novém úřadě tedy musíme schvalovati, že se vytvoří zatím provisorium, které jedině a pouze sjednotí agendy zahraničního obchodu ve formě kontroly, aby tento obchod prováděl se v té přechodné době jednotnou rukou. Bylo nám referováno v našem výboru, že úřad, který de facto již existuje, prokázal svou schopnost naprosto, bylo nám referováno, že zejména v otázkách zásobovacích zaručil se již takový nákup, který pravděpodobně zlepší naše poměry zásobovací. S tohoto hlediska můžeme uvítati působnost nového úřadu pro obchod zahraniční.

Pokud jde o další námitky, o administrativu nového úřadu, my všichni, pánové, víme, že pravidelný chod naší republiky trpí byrokratickou administrativou, ne že bychom neměli státních úředníků, nýbrž systémem a ten systém musíme odstraniti. A tu jsme si přirozeně přáli, aby nový úřad, který tvoříme, byl již předem zbaven byrokratického systému úřednického, aby byl vybudován moderně. Dostalo se nám ujištění, že nový úřad nebude vybaven novým úřednictvem, nýbrž že budou pojati do nového úřadu úředníci ze stávajících ministerstev hospodářských. Zapracovaní tito úředníci zůstávají nadále ve statu dotčených ministerstev a podléhají na dále resortnímu ministru. Tedy nejde zde o vytvoření nového úřednictva a tím momentem odpadá snad také výtka, že bychom tvořili při novém úřadě novou byrokracii. Jak jsem již pravil, kompetence stávajících ministerstev není ještě pevně vyhraněna, na tomto aparátu musíme ještě hodně korigovat a hodně opravovat. Zde nám jde právě o to, vytrhnouti v jednom okamžiku veškeré agendy, související se zahraničním obchodem, postaviti je ve zvláštním úřadě pod jednotnou kontrolu, abychom se mohli přenésti přes nynější krisi hospodářskou a zejména zásobovací, a pak ovšem, jakmile nastanou u nás poměry pravidelné, bude úřad odvolán.

Ve své důvodové zprávě jsem se zmínil, že otázka zahraničního obchodu jest otázkou eminentně mezinárodní. Stejně tak, jako my dnes mluvíme o reformě zahraničního obchodu, i jiné státy hovoří o reformě zahraničního obchodu a také jsem sdělil ve své zprávě, že v tomto čase byl předložen anglické sněmovně zákon o obchodu zahraničním, kterým vláda má býti zplnomocněna, aby poskytla britským vývozním firmám - požádají-li o to ovšem - zálohy až do 80% výrobní ceny, pro zboží vyvážené do okrajových států ruských, Jugoslavie, Československé republiky, Rumunska, Gruziňska a Arménska. To jest dokladem, že i stát tak bohatý, jako je Anglie, stát, který má svůj tradicionelní aparát úřednický a svá ministerstva, vzhledem k mimořádným poměrům jest nucen také reformovati otázku zahraničního obchodu. Jest však přirozeno, vážení pánové, že zdárný vývoj zahraničního obchodu jest podmíněn přátelskými styky s národy ostatními. Bez těchto přátelských styků není možný žádný styk hospodářský. Proto tedy můžeme jistě vyslovit při této příležitosti naději a žádost, aby naše politika zahraniční byla vždy vedena duchem smířlivým a duchem takovým, který by lidstvo sblížil a vytvořil takový ideální stav, kde bychom mohli říci: "Nastala doba sbratření lidstva".

Druhý moment, který souvisí s otázkou mezinárodní, jest obchodní zpravodajství. I zde trpíme. Přiznávám, že ministerstvo zahraničních záležitostí staralo se pečlivě o to, aby dosazovalo při našich vyslanectvech a konsulátech odborníky z obchodu a průmyslu, jichž povinností jest informovati co nejrychleji náš obchodní život. Máme-li však vybudovati náš zahraniční obchod, tedy stejně tak musíme vybudovati síť zahraničního obchodního zpravodajství. Já se domnívám, že povinností nového úřadu bude také, aby vešel ve styk s ministerstvem pro zahraničí a s ním společně pracoval k tomu, aby do konsulátů a vyslanectví byli dosazováni odborníci - ať je nazveme obchodními konsulenty nebo obchodními attaché, to jest vedlejší věc. Přiznávám a konstatuji s povděkem, že byly vytvořeny zahraniční obchodní komory naší republiky. I ty lze ovšem vybudovati a postaviti do služeb našeho obchodu zahraničního. V důvodové zprávě pana ministra dra Hotowtze bylo si stěžováno na náš reexport. Bylo dováženo do území se špatnou valutou, zejména do Vídně a Vídeň zase tvořila středisko reexportu. Pánové, i zde připadá veliký úkol obchodnímu zpravodajství, které nám má ukazovati nové prameny exportní, abychom právě zamezili, by náš stát stal se podněcovatelem reexportu, zejména reexportu vídeňského.

Pan ministr ve své zprávě důvodové zmínil se o poradních sborech. Jak jsem vám již prohlásil, stojíme na stanovisku, aby všechno, co tvoříme, všechno nové u nás, bylo prodchnuto duchem moderním. Proto jsme si také přáli, aby poradní sbory, které si bude povolávati pan ministr k různým informacím, měly přece jen určitý vliv na řízení úřadu. My si nepřejeme, aby byly naprosto směrodatnými, ale přece jen se domníváme, že budou-li povoláni do poradních sborů odborníci, tedy lidé z prakse, ze života, že jistě mohou novému úřadu podati mnoho dobrých podnětů, které by zase úřad v praksi mohl uplatniti. V debatě našeho výboru bylo nadhozeno, aby poradní sbory byly složeny z jedné třetiny z podnikatelů, z jedné třetiny dělníků a z jedné třetiny konsumentů. Jest přirozeno, že budou-li tam vysíláni zástupcové dělníků a konsumentů, musí to býti zástupcové, kteří znají ten obor. Nestačí - a já to loyálně přiznávám - vyslati tam zástupce, který má zastupovati jen formálně nějakou korporaci, záleží především na tom, aby tam seděl odborník. Tímto způsobem jaksi se nám podařilo zmodernisovati předlohu vládní, že i v určitém paragrafu, o kterém se zmíním ještě, jest u těch poradních sborů výslovně naznačeno, že tam mají býti povoláváni a slyšáni o směrnicích úřadování úřadu pro mezinárodní obchod odborníci. Jako si nepřejeme, aby při novém úřadu byla utvořena nová administrativa, stejně tak si nepřejeme, aby byly tvořeny zbytečné sbory. Pánové asi také vědí, že při ministerstvu obchodu a při komisi pro zahraniční obchod již sbory jsou. Jest pouze třeba, aby pan ministr dr. Hotowetz tyto sbory si vybudoval takovým způsobem, aby jednak odpovídaly co do svého složení těm interesům, jednak aby mohly svým složením býti jaksi ku pomoci novému úřadu.

S otázkou úřadu pro zahraniční obchod přirozeně souvisí velmi úzce otázka valutní. Nalézáme se v zajetí švýcarských burs, o naší valutě rozhodují lidé, jichž původu ani jména neznáme. Na švýcarských bursách metají se kostky o osudu naší republiky. Povinností našeho nového úřadu bude čeliti vhodnými opatřeními proti spekulantům na bursách mezinárodních, abychom tím zároveň čelili proti té neblahé situaci na mezinárodním trhu peněžním a mohli tedy uvésti naši špatnou valutu v soulad s naším exportem.

Jest přirozeno, že musí mít nový úřad na paměti, aby především fedroval naši vlastní měnu. Jest třeba se odpoutati od názoru, že máme prodávati za cizí valutu. Vedle toho má však nový úřad velikou povinnost zachytiti vývozní zisky ve prospěch státu. Až dosud se obohacovali jednotlivci nebo korporace. To na příště nesmí zůstati, to patří státu a úřad kontrolní jistě musí nalézti takové cesty, aby si také tyto veliké zisky zabezpečil. Pokud jde o poplatky, tedy až dosud byly vyměřovány jednostranně a časem se stávalo, že byly zvyšovány takovým tempem, že zase podlamovaly náš export, ku př. z 1/2% na 5% a podobně. Jest přirozeno, že to vadí pružnosti našeho exportu, a tedy i každé zvýšení poplatků musí být opět úměrné, aby jednak vývozu neškodilo a na druhé straně, aby ten nový úřad měl dostatek peněžních prostředků. Já bych tedy doporučoval, aby vyměřování poplatků dálo se individuelně podle valutové kapacity jednotlivých exportních zemí. Na př. náš export na Balkán je toho času takřka znemožněn, poněvadž tam nalézáme velikou a nebezpečnou konkurenci se strany Ameriky a Anglie. Ale, vážení pánové, novému úřadu také připadá veliká povinnost, aby export všemožně podporoval. My víme, že nalézáme se v situaci, kdy snad nemůžeme mnoho slevovat z našich tarifů celních, z našich tarifů vývozních, ale přes to musí se učiniti i v mezích této krise taková opatření, aby náš vývoz byl podporován. Na př. Německo umožňuje, ačkoliv také se nalézá ve veliké krisi, vývoz tím způsobem, že poskytuje slevy daňové i jinaké slevy z vývozních tarifů, aby němečtí exportéři na mezinárodním trhu mohli v konkurenčním boji obstáti. A Německo jde konečně tak daleko, že dává subvence obchodním cestujícím, kteří cestují v zahraničí a uzavírají exportní zakázky.

Pan ministr mluví ve své zprávě důvodové také o soukromém podnikání, respektive o soukromé podnikavosti. On nám sice včera ve výboru vysvětloval, že neměl na paměti soukromé podnikání, jak je chápáno všeobecně, že mínil tím pouze vymezit ten poměr vůči státu, a poněvadž tento pasus uvádí veřejnost v omyl a také je usuzováno, že pan ministr chce ve svém úřadě fedrovat jedině a pouze soukromý obchod, tedy přece jen považuji za svou povinnost zdůrazniti, že vedle soukromého obchodu jsou zde ještě jiné podniky, zejména společenstevní, družstevní, které v tom velikém rozmachu u nás jsou stejně tak interesovány na otázce exportu a importu, jako ostatní soukromý obchod. Víme sice dobře, že soukromé podnikání bylo až do nedávné doby jedinou hnací silou obchodu a průmyslu, ale nesmíme se uzavírat skutečnosti, že máme vybudováno silné družstevnictví, které potřebuje náležité ochrany a podpory.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP