Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Inž. Botto, Buříval, dr. Czech.
Zapisovatelé: Marek, Záruba.
248 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Tusar; ministři: Habrman, Johanis, dr. Meissner, Sonntág, Staněk, Stříbrný, Švehla.
Z kanceláře sněmovní:
sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 4. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou mají pp. poslanci: Benda, dr. Holitscher, Pocisk, Špaček. Sedmidenní dovolenou podle § 2. jedn. řádu udělil jsem pro neodkladné zaměstnání poslanci Palmemu.
Churavostí pro dnešní schůzi omlouvá se dr. Hruban.
Do dnešní schůze dostavil se pan poslanec dr. Bohumír Šmeral. Vykoná slib do mých rukou.
Žádám, aby byla přečtena formule
slibu, a pana poslance dra Bohumíra Šmerala žádám, aby
přistoupil a podal mně ruku a pronesl slovo "slibuji".
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
"Slibuji, že budu věren republice
Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Posl. dr. Šmeral (podávaje
předsedovi ruku): Slibuji. (Potlesk soc. demokratických
poslanců).
Předseda (zvoní): Sděluji, že předsednictvu sněmovny francouzské bylo předsednictvem sněmovny naší zasláno blahopřání, které zní:
"Panu předsedovi poslanecké sněmovny v Paříži!
Předsednictvo poslanecké sněmovny československé je šťastno dovídajíc se, že stav presidenta francouzské republiky a upřímného našeho přítele pana Paula Deschanela, takřka zázrakem uniknuvšího smrti, je co nejuspokojivější.
Předsednictvo zasílá Francouzské sněmovně poslanecké své blahopřání s projevem hluboké sympatie k osobě jejího bývalého předsedy."
V odpověď na toto telegrafické blahopřání dostal jsem od předsedy poslanecké sněmovny francouzské Raoula Pereta depeši, v níž praví:
"Jménem všech svých kolegů i jménem svým vlastním vyslovuji vřelé díky za vzácný telegrafický projev sympatie, jejž nám zaslalo předsednictvo československé sněmovny zvěděvši, že nehoda, jež stihla bývalého předsedu sněmovny francouzské, nebude míti žádných následků."
Sděluji, že ve včerejší ustavující schůzi Stálého výboru byl předsedou zvolen předseda poslanecké sněmovny František Tomášek;
I. místopředsedou zvolen byl předseda senátu dr. Horáček,
II. místopředsedou posl. Šrámek.
Zapisovateli byli zvoleni: senátor Niessner a poslanec dr. Markovič.
Žádám p. tajemníka, aby přečetl
došlé spisy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte): Došel vládní návrh zákona, kterým se pozměňují ustanovení zákona ze dne 7. července 1871 č. 112 ř. z. o zkouškách a periodických přehlídkách parních kotlů.
Návrh posl. Seligera, Dietla, Pohla, Schäfera a soudr., týkající se opatření pro nejrychlejší odstranění nynější těžké vyživovací krise.
Návrh posl. Prokůpka, Mašaty a spol., aby vládě bylo uloženo bezodkladné, mimořádné tlumení slintavky a kulhavky a další opatření s tím nutně související.
Pilný návrh posl. Hellera, Mayera, dr. Hanreicha, Kaisera, Zierhuta, Böllmanna, Schuberta a soudr., týkající se zrušení vázaného hospodářství.
Návrh posl. Pika, Remeše, Kasíka a soudr. na úpravu provozování pohřebnictví.
Předsednictvo ministerské rady sdělilo sem ve smyslu § 3. zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 337 sb. z. a n. tato nařízení:
ze dne 21. května 1920 č. 366 sb. z. a n. o přihlašování, vyšetřování a soupisu válečných škod podle mírových smluv,
ze dne 27. května 1920, č. 368 sb. z. a n., jímž se zakazuje používání cukru v živnostenské výrobě některých druhů zboží,
ze dne 21. května 1920, č. 373 sb. z. a n. o obchodu rybami sladkovodními,
ze dne 31. května 1920, č. 371
sb. z. a n. o obchodu rannými brambory.
Předseda: Nařízení
ta přikážu příslušnému výboru, až bude ustaven.
Zástupce sněm. tajemn. Nebuška (čte):
Došly tyto dotazy, pokud se týče interpelace:
Poslance Patzela a soudr. na ministra pro zásobování lidu stran zásobovací krise v německých pohraničních územích,
poslance inž. Junga na ministra vnitra o rozdělení obce Lodenic ve dvě místní obce,
poslance dr. Matouška a soudr. na ministra spravedlnosti stran nezákonné
jazykové praxe německých soudců,
poslance Remeše a soudr. na ministra financí ohledně aktivního odporu provozovaného berní odhadní komisí v Plzni proti předpisování daní pod patronancí berní správy tamže,
posl. Trnobranského, Špatného a Zeminové na ministra financí o zdržování zásilek amer. Čechů celním úřadem v Ústí n./L.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy:
Tisk č. 21. Vládní návrh zákona o úřadu pro zahraniční obchod.
Tisk č. 28. Vládní návrh zák. o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o čtvrté státní půjčce republiky Československé.
Tisk č. 29. Vládní návrh zákona, kterým se upravuje z důvodů války promlčení práva ku předpisu a vymáhání pojistného.
Tisk č. 30. Vládní návrh zákona o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských.
Tisk č. 31. Vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje obor působnosti živnostenských inspektorů na Slovensku.
Tisk č. 32. Vládní návrh zákona o odčinění odsouzení vojenskými soudy.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy:
Tisk č. 12. Návrh poslance Dra Rašína a soudr. na změnu § 7. uv. zák. k obchodnímu zákoníku ze dne 17. prosince 1862 č. 1 ř. z. pro rok 1863.
Tisk č. 13. Návrh poslanců Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudr. na vydání zákona o zastoupení menšin ve správách nemocenských pokladen.
Tisk č. 14. Návrh poslance Hrušovského a spol., aby bol vydaný zákon o odstrojení druhých kolajnic železničnej trati Nové Mesto pod Šiatorom-Lawoczne.
Tisk č. 15. Návrh posl. Tučného a sp., aby byl vydán zákon o převzetí poštovních kočí (postillionů) do stálé služby státní.
Tisk č. 16. Návrh poslance Svobody, Skaunicové a soudr. na zřízení osobního nádraží v Židenicích.
Tisk č. 20. Návrh poslance Modráčka, Hudce, Stejskala a soudr. o společnostech s dělnickým podílnictvím.
Tisk č. 25. Návrh poslanců Seligera, Dr. Czecha, Čermaka a soudr., aby vláda podala předlohu zákona na reformu branného systému.
Tisk č. 26. Návrh poslanců Seligera, Dr. Czecha, Čermaka a soudr. na podání vládní předlohy o změně ústavy.
Tisk č. 27. Návrh poslance Bradáče a druhů v záležitosti živelní pohromy.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:
Tisk č. 10. Interpelace posl. Šamalíka, Fr. Navrátila, Janalíka, Rýpara a soudr. na p. min. financí o zjednodušení způsobu a placení daně z obratu zboží u zemědělců.
Tisk č. 11. Interpelace poslance Petrovického, Dra Rašína a soudr. na min. vnitra o svémocných prohlídkách v živnostech i soukromých domácnostech z organisované strany socialistické v Českých Budějovicích.
Tisk č. 17. Interpelace poslance Votruby a soudr. na min. pro zásobování lidu o přídělu a cenách rostlinného tuku.
Tisk č. 18. Interpelace poslance Slavíčka, Drobného, Netolického a spol. na min. předsedu ohledně složení Poradního sboru pro otázky hospodářské.
Tisk č. 19. Interpelace poslance Votruby, Petrovického, Veverky a soudr. k min. financí, proč nebyly dosud zaplaceny maloživnostenské dodávky, odvedené starému Rakousku před 28. říjnem 1918.
Tisk č. 23. Interpelace poslance Dra Rašína na minister. předsedu a min. zásobování o hospodářství ve státním ústavu pro tuky, oleje a mléko.
Tisk č. 24. Pilná interpelace poslanců Dra Kafky, Kostky a soudr. k vládě republiky Československé.
Předseda (zvoní): Přikazuji vládní návrh zákona, jímž se povoluje užití dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 110 milionů Kč., k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, (tisk č. 6.) podle návrhu vládního výboru rozpočtovému.
Vedle toho se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl výboru právnímu, jelikož však výbor právní dosud zřízen není, odložím přikázání jeho výboru právnímu, resp. výboru, jemuž budou přiděleny záležitosti soukromoprávní, až do doby jeho zřízení. Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly).
Není jich. Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Přihlížeje k žádosti návrhu vládního, navrhuji, aby sněmovna výboru přikázala podati zprávu do 8 dnů.
Kdo souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se).
To jest většina. Návrh jest přijat.
Podle § 25. jedn. řádu svolávám výbory prvého června zvolené k ustavující schůzi na zítřek, t. j. na 9. června 1920 na 10. hod. dopolední, a to:
výbor imunitní do místnosti č. XVII. č. dveří 314 v budově výborů II. patro. K řízení volby předsedy při schůzi ustavující jmenuji poslance Viktora Dyka,
výbor iniciativní do místnosti č. XVIII. č. dv. 315 v téže budově. K řízení volby předsedy pro tuto ustavující schůzi jmenuji poslance Jana Malypetra,
výbor rozpočtový do místnosti č. XXII. č. dv. 322 v téže budově. K řízení volby předsedy při této ustavující schůzi jmenuji poslance Antonína Němce.
Přikazuji tyto počátkem dnešní
schůze rozdané návrhy výboru iniciativnímu: Prosím p. sněmovního
tajemníka dr. Říhu, aby je přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk č. 1. Návrh poslanců dra Bartoška, Housera, Landové-Štychové a Zemínové a spol., aby vydán byl zákon, kterým se zavádí v republice Československé odluka církve od státu.
Tisk č. 2. Návrh poslanců Tučného a spol., aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech, prodejnách a kancelářích.
Tisk č. 8. Návrh posl. Slavíčka, Netolického a soudr., aby vládě bylo uloženo vypracovati a předložiti poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž vydává se řád volení do živnostenských korporací podle sedmé hlavy řádu živnostenského v republice Československé zřízených, a to jak do živnostenských společenstev, tak do jejich svazů.
Tisk č. 12. Návrh poslance dra Rašína a soudr. na změnu §u 7. uv. zák. k obchodnímu zákoníku ze dne 17. prosince 1862 č. 1. ř. z. pro rok 1863.
Tisk č. 13. Návrh poslanců Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudr., na vydání zákona o zastoupení menšin ve správách nemocenských pokladen.
Tisk č. 14. Návrh poslance Hrušovského a spol., aby bol vydaný zákon o odstrojení druhých kolajnic železničnej trati Nové Mesto pod Siatorom-Lawoczne.
Tisk č. 15. Návrh posl. Tučného a sp., aby byl vydán zákon o převzetí poštovních kočí (postillionů) do stálé služby státní.
Tisk č. 16. Návrh poslance Svobody, Skaunicové a soudr. na zřízení osobního nádraží v Židenicích.
Tisk č. 20. Návrh posl. Modráčka, Hudce, Stejskala a soudr. o společnostech s dělnickým podílnictvím.
Tisk č. 25. Návrh poslanců Seligera, dra Czecha, Čermaka a soudr., aby vláda podala předlohu zákona na reformu branného systému.
Tisk č. 26. Návrh poslanců Seligera, dra Czecha, Čermaka a soudr. na podání vládní předlohy o změně ústavy.
Tisk č. 27. Návrh poslance
Bradáče a druhů v záležitosti živelní pohromy.
Předseda (zvoní):
Přistoupíme k prvnímu
odstavci denního pořadu. Tím jest
1. pokračování v rozpravě o vládním prohlášení.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
zapsanému proti prohlášení p. posl. Schälzkymu.
Posl. Schälzky (německy): Velectěné dámy a pánové! Pan poslanec Dr. Lodgman pevně stanovil v státoprávním prohlášení jménem německého parlamentního svazu stanovisko Němců k tomuto státu, k němuž také moje strana, německá křesťansko-sociální strana lidová patří. Toto stanovisko je také stanoviskem naším.
K vládnímu prohlášení pana ministerského předsedy chtěl bych jménem své strany projeviti toto: Německá křesťansko-sociální lidová strana stojí na půdě sebeurčovacího práva potlačovaného německého lidu v těchto zemích. (Bravo!) To je naše dobré právo a náš stále stejný požadavek. V tomto boji a v této snaze budou míti německé strany ve sněmovně stranu křesťansko-sociální vždy na své straně (Bravo!). Poněvadž jsme toho času nuceni zaujmouti stanovisko takové, jaké skutečně jsou poměry, prohlašujeme, že v tomto státě jest pro národy společné soužití možné jen na základě úplné národní rovnosti a rovnoprávnosti s dalekosáhlou samosprávou jednotlivých národů. (Bravo!). A z toho důvodu také žádáme revisi nebo odstranění všech oněch zákonů, které této svobodě a rovnoprávnosti, stejně jako samosprávě odporují! Výkřik rozlehnuvší se v první schůzi této sněmovny "Dejte svobodu potlačeným národům!" nesmí umlknouti dříve, dokud nedojde slechu. (Souhlas německých poslanců.) obzvláště hlasitě a slavně protestujeme proti vydanému zákonu jazykovému, proti vymýcení německé řeči z úřadů, proti znásilňování německé řeči tu ve sněmovně a zvláště proti tomu, že všechny vyhlášky jsou jenom české. Pan ministerský předseda pozval nás německé zástupce k spolupráci, ale famózní, chytře navléknutý jednací řád činí nám tuto spolupráci téměř nemožnou, neboť z rozumných důvodů není možno přece žádati na německém lidu a od německých zástupců, aby najednou ovládali český jazyk tím spíše, poněvadž lidu a jeho zástupcům v uzavřených německých územích dosud nebylo zapotřebí učiti se české řeči. (Souhlas německých poslanců.)
Totéž platí o německých úřednících, kteří pravděpodobně nyní nějakým norimberským trychtýřem mají si dáti nalít češtinu do hlavy. Protestujeme energicky proti utiskování a propouštění německých úředníků a žádáme jejich opětné přijetí do služeb beze vší úhony. (Potlesk německých poslanců.) To jest a zůstane naší zásadou: Pro naše německé území německé úředníky!
Ve vládním prohlášení nám bylo řečeno: "Zrušili jsme několik škol, kterých nepotřebujete". Avšak celá veřejnost zná samovolné ono spoutání a potlačování německého školství. (Souhlas německých poslanců.) Teprve nyní přicházejí opět trpké stížnosti z hlučínského území o národním útisku. Jmenovitě ve školství dostoupilo národní utiskování již svého vrchole. A jestliže i od vládního stolu, sebe důrazněji bylo voláno do světa, že vodítkem k tomu byly věcné důvody a národnostní spravedlnost, skutečnost mluví právě o národním bezpráví vůči německým školám. Žádáme školskou autonomii. Nad tímto nejdražším národním statkem bude bdíti německý národ sám a pečovati o to, aby se utvářel stále dokonaleji ke zdaru a dobru německého národa.
Německá křesťansko-sociální strana lidová stojí na půdě křesťanského světového názoru, a s tohoto stanoviska posuzuje všechny zjevy veřejného života. A proto požadujeme zachování mravně-náboženské výchovy ve škole. (Bravo!) A to také z národních důvodů, poněvadž jsme přesvědčeni, že nábožensko-mravní výchova je nejlepším základem pro zdravý rozvoj našeho národa. (Potlesk německých poslanců.)
Jsme přesvědčeni, že škola nejenom má vštípiti nejpotřebnější vědomosti, nýbrž že především má vychovati pro život, a náboženství pokládáme za nejdůležitějšího výchovného činitele. Proto protestujeme proti všem snahám, které celí k tomu, aby vyučování náboženství bylo ze škol vypuzeno a cítíme, že jsme za jedno v této otázce s velikou částí národů, žádáme-li: Kříž musí ve škole zůstati! (Potlesk německých poslanců.) Státní školní monopol zavrhujeme, obzvláště tehdy, má-li býti veden duchem bez vyznání nebo náboženství nepřátelským. Monopolisované školství jest neschopno vývoje. Také na tomto poli musí vládnouti svoboda. Všem snahám oloupiti lid křesťanský o školy postavíme protiváhou nezměnitelné právo rodičů. (Bravo!)
Ve vládním prohlášení bylo dále řečeno: Úprava poměru mezi státem a církví provedena bude na zásadě rozluky, při čemž beze poškození státních zájmů všem má býti zaručena plná svoboda náboženská a svoboda svědomí. My vystupujeme pro svorné spolupůsobení státu a církve a odmítáme rozluku státu od církve, která oběma škodí. Ze nové poměry vyžadují nové upravení poměrů mezi státem a církví, to je samozřejmé. Z vládního prohlášení béřeme na vědomí, že tato nova úprava má býti provedena s úplnou ochranou svobody náboženské a svobody svědomí. K svobodě náboženské přičítáme však také svobodné právo církve disponovati jměním, jež zbožná mysl předků jí zanechala k účelům náboženským. Oloupení a zotročení církve je s náboženskou svobodou prostě neslučitelno. Žádáme pro náš křesťanský lid svobodu úkonů náboženských a jich plnou ochranu. V nezrušitelnosti křesťanského manželství vidíme nutný předpoklad pro zdar rodiny a společnosti a proto protestujeme proti všem opatřením zákona a žádáme zrevidování těch, které těžce urazily city křesťanského lidu.
Vládní prohlášení klade největší důraz na sociální a hospodářské práce. Souhlasíme s ním, že nejdůležitější věcí je odstranění současné sociální a hospodářské nouze. Ale my chceme, aby také mravní činitelé v lidstvu nebyli podceňováni. Teprve lepší lidé učiní dobu lepší a proto klademe veliký důraz na mravné a náboženské činitele v lidu a jeho žití a vždy budeme si to pokládati za čest, na tyto mravné hodnoty v životě národa poukazovati. Zdůrazňujeme však také, že křesťanské cítění lidu bylo tím uraženo, že od současných držitelů moci ve státě se na tyto mravní činitele nijak nedbá, naopak, že tyto mravní a náboženské momenty často nejhorším způsobem bývají uráženy (Souhlas něm. křesť. soc. poslanců.), a že nyní, kdy národ především volá po práci, chlebu a klidu a míru, volá se k nejzuřivějšímu kulturnímu boji, což musí útrapy lidu ještě přiostřiti a nás hlouběji do neštěstí strhnouti. Návrh posl. dra Bartoška je taková urážka pro křesťanské cítění, že to nelze ani vyjádřiti. Ve státě skutečně demokratickém měla by se otázka tak zásadně důležitá, jako je školní výchova a poměr mezi státem a církví, zůstaviti všeobecnému hlasování lidu, referendu, aby národ cestou demokratickou promluvil a všechen lid mohl říci, jak chce, aby tyto nejdůležitější otázky jeho národního života byly uspořádány.
Nyní ještě chci se dotknouti několika otázek hospodářských. Statisíce malých střádalů a těch, kteří svoje těžce uspořené krejcary pro případ nouze uložili ve válečné půjčce a kteří již nevyplácením úroku největší bídě jsou vydáni v šanc, očekávali od vládního prohlášení pana ministerského předsedy závaznou přípověď, že válečné půjčky budou uznány a plně a zcela vypláceny. (Souhlas na levici.) V této své naději byli dokonale zklamáni a proto je v nejširších vrstvách lidu veliké rozhořčení. V dobré víře, že je to na obranu vlasti a nuceni úřady uložili své našetřené krejcary ve válečné půjčce, chudé ženy válečníků obětovaly měsíčně pár těch korun, aby mohly upsati válečnou pojišťovací půjčku. Ty všechny byly přesvědčeny, že spravedlivý stát by se nedopustil takového bezpráví, aby jednou prohlásil tyto upsané peníze za neplatné. A přes to neslyšíme v prvním vládním prohlášení ani slova o tom, že vláda chce vyhověti tomuto oprávněnému přání všeho lidu. Musíme proto požadovati plné vyplacení válečné půjčky. Budeme upisovat státní půjčku, až budeme míti vyplacenu půjčku válečnou, dříve však ne. Neprosíme o almužnu, neprosíme o milost, nýbrž my žádáme o své dobré právo, žádáme-li o plnou a neomezenou výplatu válečné půjčky, a požadujeme, aby vláda co nejdříve k národům učinila závazné prohlášení, že válečné půjčky budou plně honorovány. Smutné oběti války, invalidé, vdovy a sirotci, volají po zaopatření, jež by době i času odpovídalo, němečtí demobilisovaní vojíni po účinné státní pomoci. Bída našich zajatců na Sibiři a v Turkestanu volá po pomoci a záchraně. Jdou právě vstříc sedmé ruské zimě. Děti a matky se souží rok za rokem o blaho a život svých příslušníků. Slovíčko vlády by postačilo, že vláda nyní v hodině dvanácté všecky páky nasadí, aby tuto bídu zmírnila, a to slovo nepadlo. Nejvíce se jedná o německé válečné poškozence.
Především žádáme brzké uzákonění starobního a invalidního pojištění. Musíme žádati, aby nezaměstnaným byla opatřena možnost práce, aby podpora nezaměstnaným byla vyplácena, a to přiměřeně dle doby. Musíme žádati, aby bylo zavedeno povinné pojišťování nezaměstnaných. V každé snaze, která bude čeliti k tomu, aby byl sociální, hospodářský a kulturní rozvoj pozdvižen, budeme my, křesťanští sociálové, vždy plně nápomocni. Ovšem bude i tu museti přinésti vláda jistou oběť a tu chtěl bych proto naznačiti, že by to nebylo tak těžké, najíti potřebné prostředky. Budiž již jednou učiněn vážný počátek, aby byl odstraněn militarismus, po čemž touží celý národ, pak se uvolní mnoho milionů pro národní nezbytnosti. Ve vládním prohlášení byla dále řeč o neutěšené situaci vyživovací. Ministerský předseda měl však poukázati na to, že na této vyživovací situaci je valnou měrou vinna sama vláda, jež si nevzala poučení ze zkušeností ve výživě během 6ti let války učiněných. Jako první a nejdůležitější úloha bylo vytýčeno nejintensivnější zvýšení hospodářské produkce; tak tomu musí býti a touto myšlenkou musí býti naplněna všechna vládní opatření ve příčině reformy pozemkové.
Nový pozemkový zákon zavdává opět příčinu k největším obavám. Dále požadujeme nejúčinnější ochranu státu pro svobodné, samostatné živnostnictvo a žádáme, aby ustanovení zákonná byla přiměřena výkonným schopnostem jednotlivých stavů. Očekáváme od státu příkladná opatření pro všechna odvětví úřednictva. Očekáváme pronikavou akci odčiňovací a především záruku nestranného provedení v národním ohledu a právě tak v jednání s úředníky zvláště s německými.
Obracíme se proti třídnímu boji a proti štvaní jednotlivých tříd, poněvadž jsme přesvědčeni, že jenom při mírumilovném spolužití a spolupráci může být náš národ vyveden z hospodářské a sociální bídy. Proti třídnímu boji stavíme křesťanský solidarismus lidu, jenž nesen jsa myšlenkou na spravedlnost a lásku oproti všem stavům a povoláním, jmenovitě pak k hospodářským potřebám našeho národa, náš národ povede k novému rozkvětu. (Bravo!) Má-li býti však v této sněmovně pracováno o hospodářských otázkách, musí býti zadost učiněno nejprve spravedlnosti národní. Potom naleznou své právo všichni národové, potom se stane po právu i národu německému. Proto obracím se k smyslu pro spravedlnost stran ostatních a národů a zvlášť na onu, jež je nám tak blízka svým světovým názorem, která s námi bojuje za křesťanské kulturní dobro a sociální křesťanskou reformu. Na tuto se zcela obracím a volám k ní:
Nechť se stane po právu a spravedlnosti
také v národních otázkách v tomto státě, dejte německému národu
právo a východisko k dorozumění a spolužití je volné. (Hlučný
potlesk německých poslanců.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan kol. Mlčoch. (Po přestávce:) Jest pan kol. Mlčoch přítomen? (Hlasy: Nikoli!)
Není přítomen, ztrácí slovo.
Dále dávám slovo dalšímu řečníku
"pro" p. kol. Surányimu.
Posl. Surányi (maďarsky): Slavné shromáždění!
Myslím, že Napoleon praví kdesi, že nejlepším spojencem státu jest geografická a strategická situace. Je-li tomu tak, a že tomu tak jest, to jsme již vícekráte zakusili, pak musím říci, že tomuto státu chybí ten nejlepší spojenec. Útvar Československé republiky neodpovídá ani geografickému, ani strategickému hledisku. Tento stát vytvořila dohoda proti autokracii centrálních mocností. Po ztracené válce zničil sám lid centrálních mocností autokracii centrálních států. Přes to uskutečnila dohoda svůj plán proti autokracii a vytvořila Československou republiku.