Pořad
zasedání Národního výboru československého dne 2. listopadu 1918.
I. Zprávy presidiální.
II. Návrhy zákonů a sice:
1. zákon, jímž se upravuje vyhlášení zákonů a nařízení.
2. zákon, jímž se zřizují nejvyšší správní úřady v říši československé.
3. zákon o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů
4. zákon o příslušnosti k rozhodování o nárocích proti státu, nebo jeho částem
5. zákon, jímž se zřizuje nejvyšší a zrušovací soud
6. zákon, jímž se určuje doba organisace řádných soudů I. a II. instance ve smyslu třetího odstavce § 6 zákona ze dne 21. prosince 1867, čís. 174 ř. z.
7. nařízení prozatímní vlády říše československé a ustanovení a jmenování personálu pro nejvyšší správní soud v Praze.
III. Zpráva z branného výboru.
IV. Zpráva politická.
Začátek schůze: 6 hod. 30 min.
Posl. Švehla: Zahajuji jednání.
V první řadě vítám v dnešní schůzi zástupce "Národní rady československé", kteří včerejšího dne dostavili se mezi nás aby odevzdali manifestaci a deklaraci svou, kterou dne 30. října přijali a na níž se usnesli, že jedině a výhradně ve spojení s vámi a v uskutečnění československého státu uskutečnění svých tužeb.
Dovoluji si dále sděliti, že v místnostech Národního výboru přijali jsme čtyři Francouze, kteří po obdržení zpráv v Německu o převratu v Čechách utekli a spěchali do Čech, pomáhat nám proti Němcům, jak se vyjádřili. Byli přivítáni a umístěni na útraty Národního výboru a dáni velitelství k disposici. V Německu vykonali cestu 170 km v noci putujíce jedině dle kompasu.
Ohledně České spořitelny učiněno opatření, aby byla dána pod kuratelu presidenta Kosiny. Komisařem jmenován pan Malkovský, okresní hejtman s příslušným upozorněním ohledně tamnějšího hospodářství. Vrchní státní návladní Sedláček dán na dovolenou a na místo něho jmenován pan Malijovský, státní zástupce v Hoře Kutné.
Ku zprávám o Červeném Kříži dodávám, že byla učiněna opatření, aby bylo provedeno likvidování a převzetí Červeného Kříže do naší správy, a sice stane se tak v úterý ve smíšené komisi složené z pěti členů z Červeného Kříže.
Toto převzetí a likvidace bude vyžadovati několik dnů a je tedy třeba, aby do té doby bylo posečkáno se zprávami, které se objevily a které by snad, dokud nebude vyúčtováno, mohly zbytečně rušiti naší veřejnost.
Znovu jsme byli nuceni vydati včerejšího dne vyzvání na naše okresní výbory národní. Docházejí nás totiž stále ještě zprávy o tom, že samovolně zakročuje Narodní výbor okresní, sesazuje úředníky a dávaje podnět a možnost pak i jednotlivci zakročovali a vyvolávali tak zbytečně nejistotu, nebo někde přímo zmatky.
V prvních dnech se to sneslo a bylo to možno, nyní je ale nejvýš na čase, aby nejrychleji bylo od takové činnosti upuštěno, aby se pořádek do jisté míry autorita našich úřadů a našeho vlastního úřadu byla udržela. Jest to tím více třeba, poněvadž právě v poslední době problém aprovisační a otázka demobilisační, převedení válečného hospodářství ve stav normální jsou tak velké úkoly, že jen při naprosto pevném a hladkém úřadování státních úřadů bude možno je provésti. Kdyby nynější stav nejistoty a stálého takového pohybu měl trvati nadále, pak přirozeně je velice těžko, aby tyto úkoly naše byly dosaženy. Je tedy nutno, aby v tom směru pánové z pléna pokud se jim naskytne příležitost působili a jakož i naše žurnalistika. Dnes shledáváme, pokud se týče existence národních výborů okresních, že ji lze jen odůvodniti tím: Podporovati všechny akce, které směřují k hladkému provedení aprovisace a demobilisace a odstranění nezaměstnanosti, kteréžto otázky doléhají s takovou tíhou na náš mladý stát.
Správa v předešlém sezení dotkla se také nedostatku drobných peněz v oběhu, takže bylo nutno znova se touto záležitostí zabývati. Učinili jsme jisté opatření a sice cirkulářem na venek, aby byl tento oběh peněz podporován a zvýšen, poněvadž v této nejistotě na mnohých místech byly peníze zadržovány. Najmě v několika větších podnicích se objevil nedostatek drobných peněz, a byli jsme nuceni sáhnouti k tomu, abychom výpomocemi umožnili výplatu dělnictva, poněvadž by jinak nastala nemožnost mzdu vypláceti. To je dosud zaviněno nedostatečným oběhem drobných přes to, že dle úsudku všech znalců kolem 10 miliard bankovek je u nás v oběhu. A v akci této musí býti pokračováno a právě projektujeme určitou akci směřující k tomu, jakým bychom zjistili jednak stav oběžných peněz a zároveň abychom znemožnili příliv uměle sem provozovaný.
Dále jsem učinil opatření, abychom surogaci poštovní spořitelny uvedli tím, že Zemská banka byla pověřena, aby prozatím převzala konta stran, které výslovně s tím souhlasí. Ohledně ostatních udržujeme s vídeňskou spořitelnou ještě stálé styky. Byl však pověřen odborník jeden k vypracování zařízení, aby v nejbližší době u nás taková spořitelna uvedena byla v život. Za tím účelem byly již v tento den dány síly do dívčí školy.
Zároveň učinili jsme opatření k zjednání zlatého pokladu státního a ve věci té v nejbližší schůzi přijdeme s určitými návrhy.
Se strany pléna bylo vysloveno přáni, aby uspořádání schůzí bylo upraveno a tím způsobem, aby se jeden den v týdnu věnoval výhradně plenárním schůzím. Presidium sdílí tento názor, poněvadž vidí, že každodenní schůze není třeba a doporučuje se, aby jeden den nejlépe sobota, byl věnován výhradně plenárnímu jednání. Když by byla potřeba mimořádné schůze, ovšem by se zařídila také. To jen k vůli tomu, poněvadž s mnohé strany bylo vysloveno, že každodenní jest příliš mnoho. Pro zasedání budou brzy již upraveny místnosti. Prosí někdo slovo k tomu?
Prof. dr Srdínko:
Myslím, že by to byl příliš náhlý přechod. V době revoluční jest to příliš málo zasedati jednou týdně. Myslím, že by se mohlo zkusit dvakrát týdně a sice vždy půl dne. Dnes máme sobotu, tedy každou středu a sobotu.
Prof. Mašek:
Podle mého mínění by stačila jedna schůze týdně, ovšem musilo by býti všechno ke schůzi připraveno, a odpadly by veškeré řeči, které by byly zbytečny. Tím by se vyhovělo potřebě.
Posl. Němec:
Myslím, že v této době, by byl naprostý nonsens, abychom se scházeli jen jednou týdně. Byli bychom tím celý týden bez jakéhokoliv kontaktu, čili vedením N. V. a tu myslím, že by se doporučoval návrh dra Srdínka. Nejpraktičtější by bylo ve středu a v sobotu odpoledne.
Posl. Bechyně:
V poslední plenární schůzi bylo také vysloveno jedno přání, aby se nynější N. V. brzy skonstituoval jako Národní shromáždění, které by fungovalo prozatím, než by se provedly volby do konstituanty. Nevím, zdali presidium budou jmenovat své zástupce. Mám za to, že nynější provisorní stav se udržeti nedá. My jsme měli dnes schůzi zastupitelstva stran, byli tam delegáti z Čech, Moravy a Slezska, kteří vyslovili rozhodně přání, aby již začal fungovati náš československý parlament, jehož jednání by bylo veřejnosti přístupno prostřednictvím tisku. Myslím, že tato věc je velice zvlášť pociťována v celé veřejnosti a prosím, aby presidium k tomuto podnětu přihlédlo.
Posl. Švehla:
Připomínám, že jsem tento návrh dal a že plenum jej odhlasovalo a čekáme, až nám strany ohlásí své zástupce.
Posl. Prášek:
Souhlasím s tím, aby se schůze odbývaly dvakrát týdně, avšak nesouhlasím se středou a sobotou, nýbrž navrhuji úterý a pátek. Bude třeba akce na venkově, když budou schůze v sobotu, nedostaneme se v neděli domů a my přicházíme do styku s lidem hlavně v neděli. Každá strana má mnoho přání, každý z nás na něco upozorňuje a k tomu nejlepší příležitost v neděli. Navrhuji tedy úterý a pátek.
Prof. Horáček:
Já bych k tomu měl ještě jedno přání. Jest možno, že náš národní výbor má vlastně prozatím dvojí funkci, jednak zákonodárnou, jednak výkonnou. Tu zdá se mi, že výkonná moc naše do jisté míry nestačí. Pomýšlí se na odpomožení tím způsobem, že má býti roztříděna moc v jisté resorty, které by byly prováděny odborníky, kteří by byli zodpovědni Národnímu výboru. Pronáším jen přání, aby co možná nejdříve bylo provedeno toto roztřídění ressortů, poněvadž myslím, že tak, jako to nyní jest, presidiu, kterému musíme býti velice vděčni za jeho neúmornou práci, není možno všechny tyto ressorty zmoci. Ani místnosti k tomu nestačí. Kdyby se provedlo toto roztřídění, věci by se velice ulehčilo.
Posl. Švehla:
Jest zde návrh zasedání, dvakrát týdně schůze. Kdo souhlasí? - Schvaluje se.
Dále je zde návrh, aby schůze byly konány vždy v úterý a v pátek ve dvě hodiny odpoledne. Kdo souhlasí s návrhem? Schvaluje se.
Dále je třeba, abychom vyhověli přání pana Bechyně, abychom dali stranám lhůtu ku jmenování zástupců.
Posl. Johanis:
Kdyby se to nestalo, pak čekali bychom velice dlouho.
Posl. Švehla:
Zařídíme to tím způsobem, že dáme stranám lhůtu do konce příštího týdne.
Posl. dr Šrámek:
Prosil bych, když jsou již tyto schůze ustanoveny, aby v příštím týdnu jezdily již rychlíky z Brna do Prahy. Jinak se to nedá prováděti.
Posl. dr Zahradník:
Myslím, že již v neděli pojede první.
Posl. Švehla:
Tím jest tato věc vyřízena. Dovoluji si dále sděliti, že presidium požádalo ustavní komisi, aby vypracovala jednací řád pro plenum, pro komise atd., takže v této věci nastane pořádek.
P. dr Bouček:
Byl mi uložen úkol velice nemilý a myslím, že provedení jeho jest v moci presidia. Prosím, aby to nebylo vykládáno za výtku. Byl jsem požádán, aby z tohoto shromáždění vyšlo přání, aby Sokolové, kterým jsme za jejich služby jinak velice vděčni s poněkud měnší intensivností se súčastňovali vyřizováním vojenských záležitostí, neboť tím povstává skutečně chaos. Prosím, aby jednotliví páni naprosto se podrobili disciplině, které byli zvyklí v Sokolstvu a aby jim i dbali ve vojenských záležitostech.
P. Švehla:
Mohu sděliti, že právě dnes přišli jsme z velitelství na základě věcí, kterých jest v době takové, jako nynější velice mnoho, v jednání ohledně sféry kompetenční. Jest pochopitelno, že v době, kdy my měli jen nepatrné vojsko obranní, chytal se každý všeho, nedbaje na kompetenci. Požádali jsme proto branný výbor, aby úplné přesně byly vytčeny hranice a tyto sféry kompetenční byly úplné přesně vyhrazeny. To jest stanovisko samozřejmé. Prosil bych, aby námět p. dra Boučka byl ihned vyřízen.
Pan Louda:
Velectěné shromáždění!
Zástupci dělnictva uložili mě, abych na dnešní schůzi uvedl následující stížnost. Rozhodně dělnictvo protestuje, aby v závodech zmilitirisovaných byli dáváni velitelé vojenští, proti nimž dělnictvo bude se brániti až na smrt. Upozorňuji jen na plukovníka Seheivala, který byl dán do Českomoravské továrny. Protestuji proti tomu a jelikož závody jsou zmilitarisovány, nechť tam přijde osoba, kterou deleguje Národní výbor. My však takovéto lidi rozhodně nestrpíme, aby stálo dělnictvo pod takovým lumpem, který ho týral takovým způsobem v době válečné. Takový člověk nemůže býti jejich představeným a vojenským delegátem.
Posl. Švehla: Bylo to sděleno brannému výboru?
P. Louda: Nebylo.
P. Švehla: Záležitost taková nepotřebuje do pléna choditi. Stačilo jen telefonické upozornění branného výboru. Takové přehmaty se mohou v nynější době státi, ale pro to jest zde branný výbor, aby věc takovou projednal.
P. Slavíček:
Upozorňuji, že to není jen otázka lokální, aneb jen jedné továrny, nýbrž otázka zásadní a bude se musiti branný výbor v této věci rozhodnouti. Je to otázka všech továren.
P. Johanis:
Také chci říci, že musíme býti trpěliví v jistých věcech, avšak jde o to, že v jistých závodech jsou lidé, kteří natropili tolik zla, že proto jest třeba, jestli ta věc nebude jinak upravena, aby vojenští správcové neoblíbení byli odstraněni.
P. Hnaupt:
Vojenští správcové již proto, že prožili jsme ta léta 1915 a 1916 nejsou oblíbeni. To není věcí animosity, ale většina jejich stala se nemožnou a jejich přítomnost vydrážďovala zbytečně. Jinak chci konstatovati, aniž bych předbíhal brannému výboru, že jsou výslovně ustanoveni, že opatření taková mohou míti jen ráz přechodný a jen proto je ponecháváme v platnosti, aby nenastal zmatek. Otázka vojenských velitelů jest sice akutní.
P. Udržal:
Zprávu brannému výboru podám později, až přijde řada, ale my máme společně všichni ten dojem, že stojíme před velikým nebezpečím a že musíme zříditi pokud naše síly stačí silnou brannou moc. Tu můžeme zříditi jen tenkráte, když budou muniční továrny pracovati. Takové případy, jako jsou uváděny, odstraníme snadno, aniž by bylo třeba rozhodnutí N. V., prosím, aby předneseny byly na kompetentním místě.
P. Svozil:
Já bych si dovolil upozorniti na jednu věc, která jest zásadní. My jsme vymohli na vídeňské vládě, že musily býti uznány tovární výbory a dělnictvo, jak jsem informován, nese velice těžce, že to ve výnosu není a bylo by třeba toho dodatku.
P. Švehla:
To jest již korigováno. To se stalo ve spěchu a to se rozumí samo sebou. Tím jest věc tato vyřízena.
P. dr Srdínko:
Jako zástupce dělnictva dnes přednesl svou stížnost, také musím tak přednésti stížnost učitelstva. Týká se zemské školní rady. Jest třeba, aby ještě dříve, než nastane vyučování, aby zemská školní rada byla změněna, aby odstraněn byl vicepresident českého odboru Navrátil a dv. rada Kalandra. Tuto žádost mám předložiti presidiu a prosím, aby tato změna byla provedena dříve, než ještě začne vyučování. Profesoři měli včera sjezd a mohli by z toho učiniti důsledky jiného rázu, právě jako zástupci dělnictva. Tito dva pánové otravovali po 4 léta naši mládež a proto prosím, aby byli odstraněni.
P. Švehla:
Konstatuji, že tu není rozdílu mezi námi a je to jenom otázka technické možnosti, aby se to v pondělí stalo.
P. Zahradník:
Poněvadž již kol. dr Šrámek žádal zavedení toho rychlíku, aby se členové Národního výboru ke schůzím mohli dostaviti, měli bychom rozhodnouti o tom, aby členové N. V. specielně ke schůzím měli volné lístky na dráhu. Jest to velmi důležité. Prosím, aby to v zásadě bylo schváleno, aby členové N. V. měli ke schůzím permanentní lístky na všech drahách.
P. Švehla:
Otázka tato bude rozřešena v jednacím řádě, kde jest také rozhodnuta otázka cestovného, diet atd.
P. Zahradník:
Když pojedou kolegové na schůze, aby dostali volné lístky.......
P. Švehla:
To jest, aby pánové, kteří jezdí do Národního výboru již od nynějška dostali volné lístky.
P. Zahradník:
Jak je to s těmi pány, kteří cestují jménem Výboru?
P. Švehla:
Tu jest věcí presidia rozhodnouti. Pokud se týče členů výboru, kteří jezdí do schůzí, tedy jest to všeobecné. Co se týče jednotlivců, jest to věcí presidia.
P. Zahradník:
Rozumím, že v takovém případě dá presidium lístky od případu k případu.
P. Švehla:
Přeje si ještě někdo slova k sdělení presidiálnímu?
P. Vaněk:
Já bych měl dotaz, jaká opatření byla učiněna pro Moravu. Když ta vlna přišla, tedy moravští členové Národního výboru ještě s jinými, kteří nebyli členy, provedli nejnutnější opatřaní. Nevím však do jaké míry bude sahati tato naše kompetence. Jest možným, aby okresní výbor pro Brno, resp. ti pánové, kteří sídlí v Brně a nejbližším okolí, byli výkonným orgánem ústředního výboru jako odbočka aneb jen okresním výborem národním. Byla učiněna opatření u poštovních úřadů, u finančních úřadů, u politických úřadů a mohlo by se v budoucnosti státi, že by okresní národní výbor brněnský svou kompetenci překročil. V první době nebylo instrukcí ani písemných, ani telefonických, ale pro budouonost bylo by třeba vzhledem k tomu, že Brno jest hlavním městem země, že jsou tam zeměpanské úřady, aby tam též členové Národního výboru byli konstituováni v takový orgán, který by jménem Národního výboru v Praze jednal. Byly tam vysloveny stížnosti, že v Praze, když se jedná o český stát, to sahá jen pro Českou Třebovou, Morava ale že neexistuje.
Soudím, že to musí býti starostí presidia, aby se takové regulativy vypracovaly, které by do těchto záležitostí zasahovaly a aby tu byl zvláštní orgán, který by opravdu mohl jednati jménem N. V. a s vědomím N. V.
Dr Šrobár /: ? :/, správně Šrámek:
(Opravil dr Stašek).
Já si dovolím odpověděti na dotaz p. Staška, poněvadž jsem byl vyslán ve středu presidiem na Moravu k Národnímu výboru moravskému, abych upozornil na jeho kompetenci. Zde bylo ujednáno, že N. V. jest jediný, ze členové Národního výboru československého z Moravy, arciť pokud poměry jinak nejsou upraveny, podléhají jemu. Přirozeně je zde tolik práce, že zdejší orgány nemohou obsáhnouti tuto práci. Já jsem tuto věc tam oznámil. Tu chvíli nebyl pan Vaněk v Plenárce a já jsem na to upozornil, že jen členové N. V. samého mají právo rozhodovati. Bylo však vzhledem k poměrům zastoupení nutno, aby se práce na Moravě zdělala, tvořiti komise - jako zde v komisích zasedají i nečlenové Národního výboru - a připustiti k práci nečleny. Já jsem si toho povšiml a stěžoval jsem si, že bohužel tito pánové se také přirozeně pletou do věcí, které nepatří do komisionelního jednání. Po té stránce doufám, že tyto věci se v krátkosti na Moravě provedou, zejména jakmile budeme míti větší zastoupení, zejména když budeme míti místo jednoho člena členů šest. Pak se dá věc docela jinak upraviti.
P. Švehla:
Věci na Moravě musily býti udělány tak, jak to věc vyžadovala, ale jsou to jen přechody. Stav definitivní nastane okamžitě, jakmile budeme moci stávající zemské centrální úřady úplně odstraniti, bude postup instancí jiný. Teď tam surroguje Národní výbor ústředí ad hoc sestavené. Samozřejmě, že Národní výbor můze býti jen zde.
P. Němec:
Jediná vada jest ta, že nebyl vydán žádný regulativ pro Národní výbory venkovské. My dostáváme každou chvíli dopisy od okresních výborů, kde ptají se, jaká jest jejich kompetence, co vlastně mají dělat. My vidíme ze zpráv, které zejména náš permanentní výbor docházejí, že některé výbory si velice energicky počínají, že sesazují úředníky, konfiskují zboží, že disponují tak, jako by v každém městě byla nějaká samostatná republika a úplně samostatná. Věc je taková, že nemůžeme těm lidem příliš zazlívati a nesmíme ostře zakročovati, poněvadž to dělali bona fide a myslí, že vykonali velice dobrou věc. Nicméně je to velice palčivá záležitost a já ji přednáším zde jménem permanentní komise žádaje, aby věc byla vyřízena tak, aby zmatky na venkově se nerozšiřovaly tak, že bychom nepřišli pro zmatky k vlastní práci.
P. Stříbrný:
Já jsem tomu povděčen, že popud vyšel se strany vaší, poněvadž nalézáme se do jisté míry v nebezpečí, že by příliš ostré zakročení bylo vykládáno jako příliš žárlivé střežení autority presidia. Zde bylo pouhé nepochopení. My jsme zakládali Národní výbory jako revoluční sbory proti starému Rakousku, sbory, které měly funkci destruktivní, které měly mařiti veškerý chod v otázkách správních a v otázkách úřadů centrálních. V tomto okamžiku, kdy máme celý stát, bylo by to ovšem nesmyslným, kdybychom vedle úřadů, které máme ve svých rukách, jako poštu, hejtmanství, četnictvo, měli ještě druhé korporace tak zvané Národní výbory, které by nám rušily celý státní organismus. Ovšem vítáme každé popudy, které jsou nám od odborníků dávány. My jsme chtěli tomuto způsobu předejíti včera jednak tím, že jsme vydali vyhlášku, která byla velice mírně stylisována, ve které děkujeme vroucně za nadšenou práci a mimo to nařídili jsme, aby okresní hejtmanství vydala oběžníky v tom smyslu, že národní výbory nesmějí se mísiti do agendy naší. Já po této stránce učiněné návrhy vítám a myslím, že můžeme nyní rázněji vykročiti, resp. odkázati výbory národní na jejich skutečné působnosti.
P. Sokol:
Dovolte, abych učinil projev jakýsi, poněkud opačného smyslu. My zapomínáme, že sice máme správu vojenskou a správu státní ve svých rukách, ale že to jsou většinou tytéž osoby. My nesmíme zapomenouti, že tyto osoby se všechny nezměnily, nýbrž že jest naší starostí, abychom okresní národní rady zřídily tak, aby tu byly dále jako kontrolní orgány. Starým byrokratickým postupem bychom tuto nepopiratelnou revoluci neprovedli. Jest to důležito zříditi pořádek, ale jest k tomu třeba nadšených lidí a ti když dostanou regulativ do ruky, spokojí se se svou agendou a budou uplatňovati co jest zapotřebí.
P. Švehla:
Myslím, že jsem ve své zprávě na to poukázal tím, když jsem sděloval, že znova připomínám okresním výborům, aby staraly se hlavně o výživu. To jsou tak veliké úkoly, že v tomto směru, budou-li chtíti, mají práci neobyčejně velikou a mají velice široké pole. (Hlas: Na to jest hospodářská rada!) S těmi hospodářskými radami mohou společně pracovati. Ve většině okresů jsou to titéž lidé.
Nezapomeňme jak vznikla ta celá věc. Ta celá věc byla totožnou. Hospodářský výbor a Národní výbor byly totéž, jen způsob volby byl upraven jinak. V té době hledali jsme svépomoc cestou ochrannou proti politickým úřadům, které se nacházely tenkráte v cizích rukách. Nyní velká část této svépomocné akce dávno pominula. Račte uvážiti, že nyní přicházíme do konfliktu v agendě vyživovací; národní výbor okresní má povinnost starati se o výživu a okresní hospodářská rada také. My to ukládáme i Národnímu výboru. Najednou z mnohých okresních hejtmanství, jak oznamuje presidium místodržitelství, přicházejí konflikty a stížnosti, některé národní výbory nemají co dělati, poněvadž jeho agenda převzala okresní hospodářská rada. Pánové, to jest dobrovolná korporace. V druhém hejtmanství zase nejsou tak agilní. Tam to tak ponecháme a zrušíme to. U těch hejtmanství byly zrušeny všude okresní hospodářské rady. Takový velký problém, jako jest výživa, musí se řešiti disciplinou a železnou vůlí a nelze ji ponechati dobrovolnosti a amateurství. K tomu tito nestačí, to jest nemožné. Zde musí býti velice přísně zakročeno železnými rozkazy. Jsem pro to, aby se appelovalo, ale v tom ohledu dnes, kdy stát jest náš a kdy problém výživy jest naším problémem nejdůležitějším, nesmíme býti úzkoprsými, abychom nedovedli kategoricky rozkazovati. Aby se nám z okresních hejtmanství nemohlo říkati, že nevědí koho mají poslouchati. To děláme vlastně anarchii, když skládáme na dvoje a troje bedra tutéž otázku. My nemáme potom nikoho, koho bychom v případě potřeby mohli vzíti za uši a říci mu: Ty jsi vinen. V tomto ohledu přestává špásovat ...... My jsme před zimou a problém aprovisace neobyčejně na nás doléhá, my nemůžeme ztráceti času, nutno rychle jednati a tu je nutno, aby difference v tomto rozvrhu práce byly odstraněny. Dnes otázka převratu jest, pánové, pro mne hotovou věcí. Již není čas na to, abychom dělali "puče" v různých směrech, neboť není žádná moc na světě, která by mohla dobytou posici, kterou národ má, nám vyrvati. (Hlas: Rozklad!) To by se mohlo státi jen, kdybychom sami tím způsobem o výživu se starali, tu mohl by nastati rozklad. Ale my musíme dokázati, že jakoliv jsme dovedli kácet, dovedeme také budovat, a dnes stojíme před tím. Dnes je tu otázka, zkouška naše, dovedeme-li konstruovati, tvořiti a pracovati. K tomu musíme míti orgány, které budou vykonávati vůli naší a nikoho jiného z Vídně a cizích elementů. Kdo ji nevykoná, půjde stranou. Ale vykonat ji někdo musí a v tom směru vědomí zodpovědnosti musí býti vypěstováno jak u nás, tak u těchto orgánů. Ve chvíli vážné ochotničení nemá místa. To každý z nás chápe a v tom směru při všem vděku a při neobyčejné uznalosti, kterou máme pro každou činnost, cítíme nejvíce potřebu toho, sděliti vám to, co Stříbrný tlumočil naším jménem, poněvadž na nás se to řítí. Zde musí nastati za všech okolností pořádek, musíme to upraviti, jak je to třeba, a také učiniti někoho zodpovedným za to.
Prosím, abychom pojímali věci jak jsou a odstranili vše, co by mohlo míti nějakým způsobem nádech romantismu. Doba je příliš vážná, je potřebí reálních činů, ale také aparátu. Proto jsme zde, ale přirozeně musí ten aparát fungovat.
Člen N. V. Svozil:
Ujal jsem se slova, poněvadž vidím, jak různé korporace v otázce hospodářské dělají strašné věci. Kdo má sokolskou uniformu myslí si, že je plnomocníkem Národního výboru, zatloukají se dráhy, ano dokonce se dějí konfiskace, ba i krádeže věcí. Řekli jsme si tedy, že tyto věci na dále není možno dělat dále, že zemská hospodářská rada musí připraviti návrh přesné organisace, jmenovitě ve věcech zásobovacích a předložiti jej v příští schůzi Národního výboru, aby se to mohlo schváliti, a abychom měli konečně pořádek. Jinak to není možno zdolat. Dráhy se stále zatloukají, ač bylo zřetelně řečeno, že se má pouštěti, nedělá se to a proto hospodářská rada přinesla určitý návrh, aby kompetence byla přesně vymezena a aby organisace zásobovací, pokud možná byla ucelena. Příští týden budou tedy svolány zástupcové všech interensentů a korporací, stejně jako bylo pravidlem při sestavování komisí, aby se ustavily ústředny pro všecky obory zásobovací, pokud jsme je měli a pokud nebyly ve Vídni, aby příští týden zásobovací aparát počal pracovati pravidelně.
Posl. dr Rašín:
Věc byla skutečně ohrožena, a sice proto, že toto zabavování děje se zcela bezohledně. Račte uvážiti, že zabavují se i peníze, jako ku př. zabavilo se 180.000 marek. Při tom přiházejí se strašné komplikace. Tak ku příkladu vídeňská Rakousko-uherská banka poslala zdejší filiálce 6 milionů korun, kterých jsme potřebovali zde jako soli. (Hlas: Do Poldovky!) Ve Cmuntu jich naše poštovní ambulance nepřijala a vrátila, my to pak musili teprve rovnat. Dále zabavili nám zase na Františkově nádraží německo-rakouský transitní sanitní vlak, ve kterém nebyli sice žádní sanitní vojáci, nýbrž jen průvod, ale velmi cenný materiál zdravotnický. Nám to dělá ukrutné potíže, vždyť byli jsme v nebezpečí přerušení spojení, kdybychom to nebyli včas urovnali u zdejšího generálního konsula. Vídeňské poštovní ředitelství se nás už dokonce tázalo, chceme-li vůbec dopravovat, jinak že nám nebude posílat žádnou poštu. Podobný případ udál se také v Pardubicích.....
Dr Srdínko:
Zas už se bavíme.
Dr Rašín:
Na jedné straně mám podávat sdělení, na druhé straně jsou zase páni rozrušeni 2 minutovým výkladem. (Hlasy: My to chceme slyšeti!) Jestliže si to plénum nepřeje, aby tyto věci slyšelo, můžeme od toho upustiti. (Hlas: To jsou důležité věci!) Já bych nepokračoval, kdyby se mně vůči p. dr Srdínkovi nedostalo satisfakce. Od toho je předseda, aby napomínal. Ale aby mne někdo okřikoval, to bych si vyprosil. (Dr Bouček: To zase ne!) Já to uvedl jen proto, poněvadž vy máte povinnosti jeti po případě ven a máte příležitost upozorniti ty okresní výbory na velkou nebezpečnost těchto věcí. To není žádná hračka, ve skutečnosti to může míti ohromné následky. Neříkám to, abych vás nějak bavil, nýbrž proto, abyste viděli, co se všecko může státi. Vypadá to sice komicky, ale může to míti důsledky. A o to také v tomto případě šlo.
Co se týče hospodářské rady, musí se státi jistá úprava, poněvadž paušálně svěřila se hospodářským radám všecka moc. Presidium obrátilo se již také na Obchodní komoru pražskou, aby sestavila zvláštní pravidla pro ústředny. U některých ústředen bude se moci věc dělati daleko jednodušeji a jsou příslušné návrhy již připraveny. Hospodářská rada byla, tuším, také k tomu přizvána. (Hlasy: Nebyla.)
Člen N. V. Johanis: Co je s tou ústřednou na léky?
Dr Rašín: My ji nezřídili, tu si lékárníci zcela samovolně udělali sami.
Člen N. V. Johanis: Pak se to má zrušit!
Předseda Švehla: Oni nemají zcela žádnou kompetenci a nemohou ji také míti. My se o tom dověděli teprve z novin. Učinili jsme to jediné, co jsme učiniti mohli a telefonovali jsme na místodržitelství, aby to vzalo na vědomí. Zde ve zdravotním referátu prohlásil pan president, že tato ústředna není námi povolena, resp. že tato ústředna nemá žádné kompetence. To je také jeden z oněch svévolných aktů.
Posl. Slavíček: Je pravda, že presidiální komisi docházejí stálé stížnosti do poruch, o nichž mluvil pan Švehla. Souhlasím, že pořádek musí býti zaveden, poněvadž situaci máme nyní ve svých rukou. Přes to však bych se obával, aby se snad příliš rázně bezohledně neřeklo okresním Národním výborům: My vás neuznáváme, bereme vám pravomoc! Okresní výbory chtějí přece pracovat: Z různých důvodů, o nichž nechci se zmiňovati, navrhuji, aby presidium dalo vypracovati pro činnost okresních národních výborů regulativ, aby se mohly opírat o právo navrhovací nebo poradní. Prosím presidium, aby příslušné návrhy přišly do příští schůze.
Posl. dr Viškovský: Chci jen konstatovati, že následkem této dvojitosti nebo trojitosti správní koleje cítíme největší rozvrat vyživovací agendy. Musím to konstatovati jako předseda Válečného obilního ústavu. Jsem také povinen zde říci, nebude-li v nejbližší době učiněno opatření, aby agenda byla co možná zjednodušena, a aby se vrátila těm orgánům, které jsou schopny tyto věci dělat, že nemohu ručit za to, že naše vyživování nedozná největší poruchy a nezůstane státi. Doporučoval bych, aby utvořeny byly vyživovací orgány centralisované.
Dále chci konstatovati, že nelze pracovati tímto způsobem ani s okresními hospodářskými radami, ani se Zemskou hospodářskou radou, pokud nebude tato organisace náležitě vklíněna také do ostatních organisací naší správy, poněvadž to je zase ta třetí a čtvrtá kolej. Prosil bych tedy o to v zájmu našeho vyživování, které tímto postupem je ohrožováno více než keťasi a lichvou.
Posl. Němec: Můj návrh zní, že jednotliví členové N. V. nejsou oprávněni bez zmocnění presidia u veřejných úřadů disponovat.
Předseda: Přeje si někdo k tomuto návrhu slova? Kdo souhlasí s návrhem? - Přijato.
Na konec svých zpráv dovoluji si sděliti, že dnes dostavil se do N. V. německý generální konsul, aby oficielně jménem německé vlády prohlásil, že uznává Československý stát. Dále projevil přání německé vlády, aby jmenován byl vyslanec u německého státu. Dále žádá, abychom vešli v žurnalistické spojení. Konečné poukazuji k tomu, že německá vláda je ochotna příslušníkům našeho státu vypláceti veškeré podpůrné příspěvky do té doby, než věc bude upravena, a sice proto, poněvadž konsuláty rakouské jsou v poslední době bez peněz, nemohou tedy fungovati. Přirozeně, že jsem s příslušnou zárukou, že s naší strany podpory mají býti vypláceny, sobě vymínili, že s penězi budeme disponovati ihned. O tuto službu jsme museli požádati, poněvadž běží o naše lidi.
Jinak co se týče politických věcí, je přirozeno, že dokud nalézáme se v tomto stavu, nemůžeme vejíti v jednání. Jak přijdou naši páni z ciziny a přinesou direktivu vlády pařížské, budeme moci více činiti.
Člen N. V. Johanis: Mám jedno přání. Je tomu týden, co jsme samostatným státem, a Praha je stále ještě v slavnostech. Doporučuji tedy, aby presidium obyvatelstvu poděkovalo za všechny dosavadní projevy a aby si vyžádalo, aby majitelé domů prapory odstranili. My bychom to mohli učiniti kompetencí policejní, ale poněvadž se tento akt lépe odůvodní, když to učiní presidium N. V. Je nutno, aby celá veřejnost začala poznávat, že jsme již ve stavu normálním, že prapory se vyvěšují jen ve výjimečných případech.
Předseda Švehla: Pokládám podané návrhy za schválené.
Přikročím k vyřízení návrhů, které presidium předložilo ohledně 6 zákonů a jednoho nařízení. Referentem je p. dvorní rada dr Pantůček.