Naftové doly ve Gbelech náležely až do převzetí československou republikou v měsíci listopadu 1918, uherskému státu.

Olej gbelský byl objeven v roce 1913; s těžbou započato bylo maďarskou státní správou v lednu 1914.

Podnik, ačkoli dobře zařízen, byl za maďarského vedení v prvních letech pasivní a teprve v posledním roce maďarské správy dosaženo bylo vzhledem ke zvýšeným cenám suroviny čistého výnosu asi 3,800.000 K.

Od ledna 1914 až do listopadu 1918, tedy za správy uherské, vytěženo bylo ve Gbelích 2.700 cisteren á 10 tun nafty, tedy průměrně denně 1.6 cisterny.

Po převzetí dolů do správy československé republiky, činí produkce od 1. ledna do konce měsíce listopadu 1919 667 cisteren nafty, čili denně 2.2 cisterny á 10 tun, ačkoli musil provoz zápasiti s různými obtížemi, pokud jde o dodávání provozních hmot a zásobování uhlím.

Průměrné výrobní výdaje činí od 1. ledna do 31. srpna a. c. 65 K za 1 q oleje.

Čistý zisk za rok 1919 při nynějších vysokých cenách suroviny bude činiti po odepsání kvot amortisačních z movitostí a realit přibližně 8,000.000 K, při čemž ovšem nutno vzíti zřetel k tomu, že ohledací a výzkumné práce v tomto roce pro nedostatek různých zařízení, hlavně však paliva, nemohly býti v náležité míře prováděny.

Kdyby při dostatku uhlí bylo bývalo možno založiti nejméně 4 nebo více pokusných hlubších vrteb k zajištění těžby oleje v příštích letech, byl by se výtěžek uvedený svrchu, zvýšil v tomto roce asi o 50%.

K výrobě minerálních olejů v československé republice je potřebí ročně asi 40.000 cisteren suroviny, která doposud docházela skoro výhradně z Haliče.

Roční těžba gbelská činí jen 1.7% tohoto množství, při čemž podotknouti dlužno, že surovina gbelská je těžký vazký olej, hodící se výlučně k výrobě strojních olejův a maziv a že neobsahuje žádného petroleje, benzinu a parafinu.

Poněvadž vybavení zdejšího olejářského průmyslu ze závislosti od ciziny jest jedním z nejnaléhavějších požadavků našeho hospodářství, zabývalo se ministerstvo veřejných prací otázkou, zdali by potřeba minerálních rafinerií nemohla být aspoň z části hražena dobýváním v oblasti československého státu.

Dosavadní výsledky geologických studií na Slovensku, jakož. i pokusných vrteb v jiho-východní Moravě nabádají k dalšímu prozkoumání těchto oblastí hlubinnými vrtbami, poněvadž je naděje, že ve větších hloubkách dosaženo bude lehčích eocenních olejů, jaké vyskytují se v Haliči.

Prozkoumání těchto oblastí pokusnými hlubinnými vrtbami bude ovšem vyžadovati mnoho milionů, aniž předem je zajištěno umoření, neřku-li zúročení tohoto kapitálu.

Ježto stát stěží mohl by se sám odhodlati k podniku s tak dalekosáhlým risikem spojenému, bylo v ministerstvu veřejných prací uvažováno o tom, zdali by prozkoumání olejonosných terainů nebylo lze provésti za účasti soukromého kapitálu.

V měsíci květnu 1919 obrátila se naftová akciová společnost "Galicia" k ministerstvu financí ve věci případného prodeje nebo pronajmutí státních naftových dolů gbelských jmenované společnosti.

Dotčený spis postoupen byl ministerstvu veřejných prací přípisem presidia ministerstva financí v Praze čís. 11.504 pres. ku příslušnému řízení, načež v měsíci červenci 1919 předložila jmenovaná společnost současně ministru s plnou mocí pro správu Slovenska Dru Šrobárovi a ministru veřejných prací návrh na zřízení společnosti na dobývání nafty za účasti státu a československého kapitálu, a byla vyzvána, by předložila ministerstvu veřejných prací konkrétní návrh, který došel ministerstva dne 4. září 1919.

Poněvadž tento návrh nemohl býti přijat za základ dalšího jednání zvláště proto, že v něm nebyl vzat zřetel na účast domácího kapitálu, předložila uvedená společnost ve spolku s Pražskou úvěrní bankou nový návrh smlouvy ze dne 15. listopadu 1919 na zřízení akciové společnosti za příčinou provedení geologického prozkoumání půdy, odkrývacích a vrtacích prací k zajištění skalního oleje, zemních plynů, ozokeritu, skalního vosku, asfaltu a všech ostatních bituminesních mineralií s výjimkou bituminesního uhlí, jakož i dobývání jmenovaných mineralií za účasti státu.

Podle tohoto návrhu má se při založení akciové společnosti súčastniti československý stát padesáti procenty a vnésti jako přínos do této společnosti výhradní dolovací právo ve státních naftových dolech gbelských po dobu 60 let, jakož i výhradní právo užívací pro tuže dobu ohledně všech nemovitostí a zařízení, k dolům gbelským příslušejících, dále výlučné právo kutací a dolovací na petrolej ve státních výhradních kutiskách a dolových měrách na Moravě, v Čechách, ve Slezsku a Slovensku.

Tímto přínosem má býti 50% akcií státem převzatých úplně zaplaceno.

Nově zakládaná společnost akciová má býti povinna během prvních 7 let užíti 75% hotově splacené částky akciového kapitálu ke sledným a vrtacím pracím mimo gbelský důl, který je již v provozu.

Po uplynutí těchto 7 let bude jí vynaložiti 40% každoročních provozních výloh k témuž účelu na území československého státu mimo gbelský důl.

Všechny smluvní strany jsou vázány nabídnouti z akcií jimi převzatých 5% dělníkům a úředníkům dolů, kde se koná provoz.

Ve správní radě společnosti mají býti vyhražena místa nominaci zástupců zaměstnanců.

Bylo-li s podateli návrhů doposud nezávazně jednáno, stalo se tak z důvodů čistě věcných zvláště proto, že Pražská úvěrní banka i společnost Galicia mají dostatečné zkušenosti v dobývání nafty a v obchodování jí a že zvláště posléze jmenovaná společnost je, jak známo, jedním z největších podniků, zabývajících se dobýváním naftové suroviny.

Společnost Galicia pracovala po dlouhou řadu let skoro samotna na ohledání a otevření hlavních olejonosných území v Haliči v okolí Mraznice a dosáhla tam tak velkých úspěchů, že vykazuje, ačkoliv otevřela teprve poměrně nepatrnou část olejonosných polí, jí náležejících, výkonnost, která převyšuje daleko produkci jiných podobných podniků.

Podáním ze dne 8. listopadu 1919 oznámily ministerstvu veřejných prací též Zeměvrtná akciová společnost a Montanní akciová společnost v Praze, že jsou ochotny súčastniti se konkurence na transakcích státu, týkajících se naftového monopolu a naftového dolu ve Gbelích na Slovensku, jakož i kutéřských ohledacích pracích v jihomoravských oblastech a poskytnouti vládě veškeré výhody a nabídky v takové výši, jak je v tento čas zaručuje nebo slibuje cizozemský kapitál.

K této ofertě přistoupila podáním ze dne 19. listopadu t. r. jako zakladatelka a financující ústav obou svrchu zmíněných společností Česká průmyslová banka.

Též Moravská těžařská společnost s r. o. v Hodoníně zaslala ministerstvu veřejných prací žádost ze dne 24. listopadu 1919 v níž prosí, by vláda pro případ, že by se zabývala myšlénkou zadávání naftových terainů, předložila jí návrhy, by jí poskytnuta byla možnost súčastniti se porad, směřujících k intensivnímu pátrání po ložiskách olejových.

Žádost tuto opírá posléze jmenovaná společnost o zkušenosti, kterých v tomto oboru nabyly její sesterské závody "Vulkan" a "Naftová společnost Fortuna".

Šetření o návrzích všech 3 podnikatelských skupin je zatím v počátečním stadiu a bude vyhledán než o těchto nabídkách bude dále jednáno, nejdříve styk se súčastněnými ministerstvy vnitra, financí, obchodu, železnic a sociální péče.

Kdyby jednání s jednou z interesovaných skupin vedlo k výsledkům, které by v ohledu národohospodářském i finančním byly v zájmu státu, předložím návrh smlouvy nejprve ku projednání ministerské radě a po jeho schválení Národnímu shromáždění podle platných zákonných ustanovení ke konečnému rozhodnutí.