Československá republika nebyla by moderním demokratickým státem, kdyby starou monarchickou formu byla zaměnila toliko novou formou republikánskou a neosvojila si zároveň nových koncepcí sociálně ethických a nových method hospodářských a pracovních vůbec. Nemeškali jsme hned po převratu zákonem zavésti osmihodinnou dobu pracovní, neváhali jsme zkracovati a usnadňovati všelikou práci, která člověka zotročovala a pokořovala, ale nehleděli jsme dosud, aby kvantitativní ztráta pracovního efektu, kterým se udržoval dosavadní stav našeho národního hospodářství, byla nahrazena jeho kvalitou tak, abychom hospodářsky netoliko nestanuli v mrtvém bodě, nýbrž pokročili mezi národy a státy nejzdatnější. Nutno si přiznati, že válka, která zastavila běh normálních funkcí společenských a převrátila všechny hodnoty mravní a hospodářské, podryla úctu k práci jak duševní tak tělesné, a z této obecné nechuti pracovní vznikají tolikeré sociální krise; třídní boj (nikoli jako heslo,ale jako sama sociální skutečnost) je v podstatě zápas nepracovitosti bohatých s přepracovaností chudých, - a tak je patrno, že v problému, jak práci ethicky pojímat, jak technicky ji zdokonalit a hospodářsky účelně užít, je základní otázka dnešní doby vůbec a naší republiky zvláště. Bylo by možno na moderní filosofii ukázat, že je to dnes také nejzávaznější problém filosofický, jak v samé činnosti je vlastní zdroj myšlení a jak naopak práce musí býti racionalisována a morálně povznesena.

Ještě za války ujala se v českých kruzích technických myšlenka soustředit všecky přírodní, fysické a duševní síly, jimiž disponuje český národ, k jednomu společnému cíli: pozdvihnout hospodářskou a sociální úroveň českého národa. Aby tato rozsáhlá organisace a mobilisace všech našich schopností a sil mohla býti promyšlena a řízena, bylo nutno přivést k jednotě všecky, kdo těmto technickým, hospodářským, přírodně i sociálně vědeckým problémům také odborně a theoreticky rozumějí. Byly na snadě dobré příklady z ciziny, z Francie, z Německa, z Anglie, z Japonska a především z Ameriky, kde všude zakládány byly ústavy pro podporu výroby, podnikavosti a vynalézavosti průmyslové a zemědělské, kde zkoumány fysio-psychologické podmínky pracovní výkonnosti a kde se pátralo, jak by se ušetřilo lidské energie a přece získalo dokonalejších a větších výsledků práce.

Čeští technikové rozhodli se, že svoje úsilí soustředí a sjednotí v Akademii Práce. Přípravný výbor této Akademie déle jednoho roku obeznamoval českou veřejnost se svojí myšlenkou, pilně studoval organisaci podobných institucí v cizině, upravoval podle dobrého příkladu cizího a podle potřeby domácí svůj statut, vybízel k součinnosti všecky korporace stejného nebo podobného rázu.

Tato intensivní přípravná práce neminula se s úspěchem; již tu Akademie Práce stávala se poradnou přečetných tazatelů ve věcech odborně technických, kteří až dosud neměli kam se obrátit; do Akademie Práce hlásily se již také odborné spolky, nabízejíce svoji součinnost a hmotnou podporu; a zájem o tuto Akademii Práce šířil se i mezi Čechy v Americe a mezi Jihoslovany.

Tím Akademie Práce nabývala stále určitější formy, ale také všeobecnějšího a přímo národního a státního významu. Ve vědomí toho požádal přípravný výbor Akademie Práce, aby ústav směl nositi jméno prvního presidenta československé republiky nejen pro čest a velikost úkolu, jenž Akademii Práce připadá, nýbrž také na poctu muže, který svou životní prací dal nejkrásnější příklad všemu lidu československému.

President T. G. Masaryk sám v dopise, který je nejpoučnějším a nejlepším doporučením Masarykovy Akademie Práce našemu národu a všemu občanstvu našeho státu, definoval úkoly ústavu a doprovodil svůj list milionovým darem amerických Čechů. Napsal přípravnému výboru Masarykovy Akademie Práce dne 24. prosince 1919 toto:

přemýšlel jsem o diskusi, kterou jsme nedávno měli o Vaší Akademii Práce. Pořád více si uvědomuji, že Váš plán zorganisovat všechny pracovní síly celého národa, je pokračováním pansofických tužeb Komenského. Na vědeckém základě má být vybudována nejvyšší výkonnost celého národa a státu; všecka prakse má být soustavně vybudována na vědecké theorii, veliký plán má vést všecky pracující a sjednocovat jejich úsilí v přesný pořádek a harmonii. Potřeba úsilné práce ve všech oborech nemohla být lépe vyslovena nežli Vaším programem. A neběží ovšem jen o práci, nýbrž o práci uvědomělou, o práci sloužící velkému cíli mravního přerodu národa. Abych to tak vyjádřil: také čert pracuje a pracuje mnoho a chytře naše národní práce musí uskutečňovat šlechetné tužby, musí být spravována vznešeným ideálem. Nestačí pracovat z donucení, z hladu - práce, a co více: pracovitost je mravní povinností každého uvědomělého občana československé republiky. Láska k bližnímu, láska k národu, oddanost lidstvu musí být účinnou - kdo nepracuje, kdo vykořisťuje práci jiných, není Čech a Slovák, není člověk.

Vybudování republiky vyžaduje mnohé úsilí okamžité a rychlé; vedle toho je nám však třeba zajišťovat základy, jež mají trvat do daleké budoucnosti - Vaše Akademie usiluje o takové základy.

Cením si vysoce Vašeho úsilí, ale právě proto zdráhám se přijmout nabízené čestné předsednictví; nemohl bych se úkolu věnovat, maje dost své práce národem mně uložené. Přikládám poukázku na 1 milion korun. Peníze pocházejí z Ameriky, a to od našich amerických pracovníků a dělníků. Jsem přesvědčen, že ti, kdo mne obdařili mým disposičním fondem, schválí toto mé rozhodnutí, jakože jsem si jist i tím, že Vaše Akademie Práce mnohému se naučí od pracující Ameriky.

T. G. Masaryk.

Kulturní výbor v několika schůzích pečlivě uvažoval o návrhu zákona o Masarykově Akademii Práce, dohodl se o zákonu s výborem technickým jakož i s ministerstvy, která mají býti pověřena, aby zákon provedla, a předkládá svoji zprávu Národnímu shromáždění československému.

Masarykova Akademie Práce zakládá se zákonem, poněvadž žádná z dosavadních forem sdružování nevyhovuje zcela zvláštnímu úkolu a významu, jejž si tento ústav vytkl. Práce má se organisovati na podkladě přísně vědeckém. Úkol svůj vykonávati chce Masarykova Akademie Práce tak, že usilovati bude, aby k jednomu cíli spojeni byli všichni pracovníci duchem i rukou a aby všechen lid československý měl podíl na výsledcích její činnosti. Způsob, jak tyto vůdčí ideje budou realisovány, byl již naznačen přípravným výborem v návrhu statutu, jehož definitivní znění upraví vláda v dohodě přípravným výborem Masarykovy Akademie Práce.

Hlavní myšlenkou organisace Masarykovy Akademie Práce jest sdružiti všecky vynikající odborníky různých oborů vědecké, hlavně technické práce do pracovních odborů, součinnost jejich pak zajistiti ústředním pracovním výborem. Z nich vychází volbou vědecká rada omezeného počtu členů, kteří zvláště vynikli v oborech činnosti Masarykovy Akademie Práce; tato vědecká rada řídí veškerou činnost Masarykovy Akademie Práce, rozhoduje o všech věcech povahy vědecké a pečuje, aby cílů tohoto ústavu bylo nejdokonaleji dosaženo. První členové odborů, kteří z části jmenováni budou vládou, připraví všecko k svobodné volbě dalších členů. Takto ustanovena bude Masarykova Akademie Práce.

Na podporu svých snah založí Masarykova Akademie Práce Společnost příznivců, která má prostředkovati a podněcovati styky pracovníků duchem i rukou ve všech vrstvách lidu československého, doma i v cizině, a přispívati také k finančnímu zabezpečení ústavu. Poněvadž Masarykova Akademie Práce bude spravovati a užívati peněz z příspěvků veřejnosti, bude dána státu příležitost dozírati k finančnímu hospodářství Masarykovy Akademie Práce v součinnosti se zástupci jejími, což se stane Kuratoriem; v Kuratoriu zastoupena bude stejně vláda i vědecká rada Masarykovy Akademie Práce i Společnost příznivců Masarykovy Akademie Práce. Zákonem tímto neukládá se tedy státu žádné stálé hmotné břemeno.

Zákonem má Národní shromáždění československé projeviti, že plně souhlasí s velikými snahami Masarykovy Akademie Práce a že tímto slavnostním způsobem chce také povznésti její vážnost.

Kulturní a technický výbor navrhují, aby Národní shromáždění schválilo tuto osnovu zákona a připojené resoluce.

Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.

Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.

Třetinu prvních členů jmenuje vláda.

Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.

Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.

1. Ministerstvu pošt a telegrafů se ukládá, aby listinám a zásilkám Masarykovy Akademie Práce přiznalo všechny výhody, jichž požívají úřady a ústavy pověřené obstaráváním úkolů veřejné správy.

2. Ministerstvu financí se ukládá, aby podání Masarykovy Akademie Práce na veřejné úřady, vyjma soudní řízení, osvobodilo od povinnosti kolkovací.

3. Vládě se ukládá, aby nařízení podle § 2. vydala do 7. března 1920.