Královéhradecká "osvěta Lidu", list národně demokratický, přináší tento článek:

"Prügelpatent v československé Republice."

"Za doby nejtužší bachovské reakce vydáno bylo v rozpadlém Rakousku 20. dubna 1854 č. 96. ř. z. císařské nařízení, jehož policejní, předbřeznový duch právem mu přivodil přezdívku "Prügelpatent". Tento císařský patent ohrožuje policejními tresty všeliké projevy, kterými se osvědčuje demonstrativním způsobem nelibost k vládě, nevážnost vůči jejím opatřením, jakékoli chování policejním předpisům odporující a veřejné pohoršení vzbuzující na místech veřejných neslušné chování oproti orgánům veřejným a pod. Tresty vyslovuje politický úřad (okresní hejtmanství) a to buď pokutu nebo vězení.

Tento "Prügelpatent" projevil nesmírnou životní houževnatost: přečkal zavedení ústavnosti v Rakousku v letech šedesátých, přežil prohlášení všeobecného rovného práva hlasovacího r. 1905, ba přečkal rozpad Rakouska a dodnes trvá a bez ostychu jest praktikován v - československé republice.

Máme před sebou výměr tohoto obsahu:

"Okresní správa politická v Hradci Králové. Č. 63.152. Dne 6 prosince 1919. Pan Antonín Římek, tovární dělník ve Dvoře Králové n. L. Konaným šetřením jest zjištěno, že Jste dne 21. června 1919 ve vlaku z Hradce Králové do Pardubic mluvil o narukování vojínů za vpádu Maďarů na Slovensko způsobem, který by byl sto, svésti vojíny k nenarukování a mimo to pohrdlivě Jste se vyslovil o zařízení vojenském, čímž dopustil Jste se přestupku § 11. nař. ze dne 20. dubna 1854, č. 96. ř. z. Za přestupek tento odsuzujete se ve smyslu téhož paragrafu k vězení v trvání 14 dnů. Trest jest Vám odbýti u okresního soudu ve Dvoře Králové. Z rozhodnutí tohoto lze se Vám ve lhůtě tří dnů po doručení odvolati k zemské správě politické v Praze prostřednictvím okresní správy politické v Hradci Králové. Místodrž. rada; Püchl."

Ant. Římek jel 21. června z Králové Dvora do Přelouče. Mezi Josefovem a Hradcem vznikla ve vagoně debata o vpádu Maďarů na Slovensko. Římek opakoval rozumy "Večerníku Práva Lidu", vyslovil mínění že našeho vojska nebude už na Slovensku zapotřebí, protože čtyřdohoda dala Maďarům ultimatum a určí hranice mezi československou republikou a Maďarií. Proto další prolévání krve je zbytečné a za těchto okolností bylo by také zbytečné hlásit se dobrovolně na vojnu.

Takový byl prý smysl jeho řeči, která se mu stala osudnou. Ve vagoně seděl legionářský strážmistr, který jel s Římkem až do Pardubic a tam jej dal po vystoupení z vlaku zatknouti. Římek byl 10 dní (!) držen ve vojenské věznici v Pardubicích, odtamtud byl předán okresnímu soudu tamže, kde pobyl 4 dni, načež byl dodán krajskému soudu do Chrudimě, kde byl vězněn 7 dní, načež akta jeho byla poslána okresnímu soudu v Hradci Králové, který je zase postoupil okresnímu hejtmanství zde, a to vyměřilo Římkovi trest 14denního vězení pro přestupek Prügelpatentu.

Úplně abstrahujeme od politické příslušnosti Římkovy, nás zajímá jeho případ po právní stránce, jak v československé republice vykonává se spravedlnost, a jak jest vážena osobní svoboda státního občana. Vojenská policie v Pardubicích drží občana, který dle udání jediného svědka mluvil trestným způsobem proti naší armádě ve vlaku mezi Josefovem a Hradcem, plných 10 dní ve věznici, potom jej pošle k okresnímu soudu v Pardubicích, ten jej předá krajskému soudu v Chrudimi, který konečně nahlédne pozorněji do spisů a shledá, že ve věci Římkově je příslušný soud v Hradci Králové, protože domnělý trestní čin spáchán byl mezi Josefovem a Hradcem Králové. A tak po třínedělní vazbě Římek dostává se konečně na svobodu, ale tím není jeho útrapám konec: po pěti měsících, když již dávno na celý případ zapomněl, dostává rozhodnutí okr. hejtmanství v Hradci Králové, že se odsuzuje na 14 dní do vězení dle Prügelpatentu. Proč nebyl souzen a odsouzen řádným soudem? Patrně proto, že v jeho jednání nebyla shledána skutková povaha trestního činu, který by se dal subsumovati pod nějaký paragraf. Ale potom neměl být proti občanu Římkovi, třínedělním vězněním beztak potrestanému více než dost, vytahován bachovský Prügelpatent, jehož užívání jest v demokratické republice skutečnou ostudou."

Podepsaní se táží:

1. Jest pan ministr spravedlnosti vzhledem k vylíčenému případu ochoten okamžitě zrušiti platnost císařského nařízení z 20. dubna 1854 č. 96, ř. z. jako opatření, nedůstojné demokratické republiky a moderní justice?

2. Jest pan ministr ochoten případ dělníka Antonína Římka vyšetřiti a příslušné orgány volati k odpovědnosti pro svévolné jednání a neoprávněné věznění jmenovaného? V Praze dne 16. prosince 1919.