Zákon jakož i nadpis přijímá
se i ve druhém čtení. Výbor kulturní
a technický navrhují k tomuto zákonu ještě
resoluci. Přeje si k ní pan zpravodaj nějakého
slova? Není tomu tak. Přeje si Národní
shromáždění, abych tuto resoluci přečetl?
(Ne!) Kdo souhlasí s resolucí, jak jest uvedena
ve zprávě výboru kulturního a technického,
nechť povstane. (Děje se.) To jest většina.
Resoluce jest schválena a tím tento
bod denního pořádku jest vyčerpán.
Předseda Tomášek (ujímá
se opětně předsednictví): Přerušuji
projednávání dnešního denního
pořadu, a před ukončením schůze
vyřídíme některé doplňovací
volby. Námitek není proti tomu. (Námitky
nebyly) Jest navržen: do výboru sociálně
politického za člena Antonína Nováka
Rudolf Tayerle, do kulturního výboru za Krojhera
Babánek. Kdo s tím souhlasí, prosím,
by povstal. (Děje se.) To je většina.
Tyto obě změny jsou schváleny.
Byl mi podán naléhavý dotaz členův
Nár. shromaždenia Jana Duchaja a spoločníkov
na pp. ministrov financií, obchodu a s plnou mocou pro
správu Slovenska ve veci alkoholisovania obyvatelstva na
Slovensku. Žádám pana dra Kovalíka,
aby dotaz přečetl.
Posl. dr. Kovalík (čte): Naliehavý
dotaz členov Nár. shrom. Jana Duchaja
a spoločníkov na pp. ministrov financií,
obchodu a s plnou mocou pro správu Slovenska ve veci alkoholisovania
obyvateľstva na Slovensku.
Podpísaní členovia Národného
shromaždenia, dávajúc výraz pohoršenia
a nevôle svojej nad tým, že na Slovensku úradné
medzítka vzdor zákonu zo dňa 10. prosinca
1918 sb. z. a n. č. 64., ktorým je na Slovensku
zakázaný výčap liehových nápojov
mimo piva a vína, poskytujú širokým
vrstvám ľudu príležitosť k opíjaniu
sa, od čoho slovenský ľud počas vojny,
keď bol odpredaj alkoholu zakázaný, už,
už začal odvykať, tým, že do slovenských
obcí dovážajú rum a lieh a vrchnostenskými
orgánmi ho rozdeľujú, podávajú
nasledujúci dotaz na pp. ministrov:
1. Či je známo pp. ministrom, že zákon
o zákaze výčapu liehových nápojov
na Slovensku zo dňa 10. prosinca 1918 sb. za n. č.
64 sa nedodržuje, ba priamo zlomyseľne obchádza,
že pašovanie liehu pod názvom rozličných
iných liehových výrobkov je na dennom poriadku,
a že finančné úrady a stráže
na kontrolu dovozu a predaju liehovín nedostali dosiaľ
žiadnej úpravy, že liehové rafinérie
nie sú kontrolované, že obchody slovenských
miest sú preplnené liehovinami?
Je známo pp. ministrom, že liehová predajňa
v Bratislave nadužíva svoju kompetenciu a nanucuje
v quantách po 10 hl jednotlivým župám
prídel rumu? Je známo pp. ministrom, že náš
ľud odvyknutý starej neresti, upadá znova do
nej a takto úradným napomáhaním alkoholizmu
je ničený mravne a materiálne? Či
je známo pp. ministrom, že lekári na Slovensku
oznamujú, že visum repertumov už dávno
toľko nepísali, ako od posledného vydávania
rumu a liehu, a že matky, ženy prichodia úrady
prosiť, aby sa liehové nápoje nevydávali,
lebo mnohí mužovia, už pracovití a sporiví,
stávajú sa pod vlivom pijatiky zase darebákmi
a surovcami, a že ak to ďalej pôjde, pekne vzmáhajúce
sa rodinky upadnú zase do starej biedy?
2. Súli pp. ministri vzhľadom k hroziacej záhube
a skaze, ktorá z alkoholu pre slovenský ľud
a náš štát pochodí, ochotní
vydať nariadenie, aby koncentrovaný lieh v budúcnosti
pod žiadnou zámienkou a formou rozdeľovaný
nebol, aby každý obchod s koncentrovanými liehmi
ako i každá doprava týchto na území
Slovenska bola prísne zakázaná, aby menovite
odpredaj špiritusových nápojov (mimo vína
a piva) bol nielen vo výčape, ale aj v zatvorených
fľaškách, sudoch atď. zakázaný,
ďalej, súli hotoví predložiť Národnému
shromaždeniu vládny návrh zákona, ktorým
by uvedený zákon z 10. decembra potrebnou trestnou
klauzulou bol doplnený v tom zmyslu, že každý,
kto kupuje, predáva, ponúka, preváža
atď. koncentrovaný lieh, má byť peňažnou
pokutou a vezením, poťažne odobratím živnostenskej
licencie trestaný?
3. Trvá-li vláda na svojom vyhlásení,
ktoré v jej mene v apríli 1919 p. ministra s plnou
mocou pre správu Slovenska slávnostne učinil:
Pristúpime k radikálnemu odalkoholizovaniu Slovenska.
Predaj koncentrovaného alkoholu, teda slivovice, borovičky,
pálenky, rumu vôbec prestane. Národ, ktorý
pije, nevie si slobodu hájiť. Alkoholizmus zapríčiňuje
degeneráciu a my dnes potrebujeme národ silný
a zdravý. Navrhujeme, aby o tomto naliehavom dotaze Národné
shromaždenie zahájilo debatu. V Prahe, dňa
20. januára 1920. Podpisy.
Předseda (zvoní): Prosím o
zaujetí místa. Budeme hlasovati. Kdo souhlasí
s návrhem na zahájení debaty, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
návrh jest přijat. K slovu nejprve se přihlásil
pan ministr financí. Uděluji mu je.
Ministr financí Sonntág: Odpovídaje
ku dotazu člena Národního shromáždění
pana Jána Duchaje a soudruhů, dotýkajícímu
se zásobování obyvatelstva na Slovensku lihem,
dovoluji si sděliti toto: Neodpovídá pravdě,
že na Slovensku vzdor zákonu ze dne 19. prosince 1918,
kterýmž byl na Slovensku zakázán výčep
lihových nápojů, mimo piva a vína
byl líh Československou komisí lihovou prodáván.
Komise uvolňovala líh jedině pro polní
robotníky dle výnosu ministerstva s plnou mocí
pro správu Slovenska v Bratislavě ze dne 18. července
1919 č. 5918 pres., jímž bylo povoleno vydávati
11/2 litru absolutního lihu pro polní robotníky.
(Posl. Šrámek: Proti zákonu!)
Uvolňování lihu dělo se po vyzvání
a z iniciativy příslušných županských
úřadů (Bohužel!) a nepřekročilo
nikdy hranice výše citovaným ministerským
výnosem stanovené. (Posl. Šrámek:
Který byl proti zákonu vydán!) O kontrolu
přídělu bylo vždy dostatečně
postaráno, jednak jmenovanou komisí, jednak finanční
stráží, bez jejíhož vědomí
líh vyskladňovati nelze. Další líh
k pitným účelům se vůbec neuvolňoval.
Doplňuje předchozí, uvádím,
že líh byl uvolněn pouze ještě:
a) pro lékárny, továrnám na výrobu
pharmaceutických preparátů, laboratoře,
nemocnice a vědecké účele dle skutečné
potřeby,
b) pro octárny, a sice obdržela každá
výrobna na zvláštní žádost
od příslušného finančního
ředitelství povolení k daně prostému
odběru lihu v množství, odpovídajícím
jejímu výrobnímu zařízení.
Výroba octa z přiděleného lihu podléhá
finanční kontrole.
c) Na výrobu francovky uvolňován jest líh
na základě zvláštních licencí.
O upotřebení tohoto lihu byly vydány přesné
předpisy, umožňující jednak kontrolu
spotřeby lihu, jednak výrobu i odbyt hotových
produktů.
d) Na zpracování lesních plodů, hlavně
jalovinek. Vyrobená lihovina jest pod finanční
uzávěrou a uvolňuje se jen k vývozu
ze Slovenska.
e) K účelům průmyslovým, hlavně
na výrobu třaskavin, k účelům
vojenským pro výbušné látky.
Větší množství lihu uvolněno
bylo na míchání benzolu v náhradu
za nedostávající se benzin ku pohonu mlátiček
a ostatních zemědělských motorů,
jakož i pro účele vojenské. Míchání
lihu s benzolem děje se za finančního dozoru.
Líh k těmto účelům přidělený
jest k lidskému požívání nezpůsobilý.
f) Líh denaturovaný pro domácnosti k topení
a vaření a k průmyslovým účelům
pro továrny dřevo obrábějící
a řemeslnickým dílnám.
K osvětlení předchozího dokládám,
že jest na Slovensku dle úředních dat
asi jeden a čtvrt milionu zemědělskou prací
se zabývajících dělníků
a připadlo tudíž pro celé Slovensko
dle výnosu ministerstva s plnou mocí pro správu
Slovenska v Bratislavě po 11/2 l lihu (Posl. Sedláček:
Daně? Veselost.) celkem: 18.750 hl lihu do 8. 1. 1920
bylo vyskladněno 14.362 hl, tudíž dosud nevyčerpáno
4.388 hl lihu.
Konsumní líh byl uvolňován jen na
žádost županských úřadů,
a to tímto množstvím. (Posl. Šrámek:
To je to nesmutnější!) Prosím, já
budu dosti upřímný, abych řekl, které
županské úřady to byly.
1. Župan trenčinský (Hlasy: To je
lékař!) žádal na začátku
října 1919 o příděl 2000 hl
čistého lihu pro jeho župu. Uvolněno
bylo celkem 2000 hl, dosud nevyčerpáno jest 365
hl a bylo další uvolňování zastaveno.
2. Župan nitranský (Hlasy: To je kněz,
děkan!) žádal dle dopisu ze dne 10. listopadu
č. 15.157/19 4500 hl lihu. Povoleno bylo zatím 2000
hl, z kteréhožto množství bylo dosud vyskladněno
900 hl a 600 hl je dosud nevyčerpáno 500 hl, jichž
uvolnění jsme stornovali.
3. Župan košický žádal dne
26. listopadu 1919 dle dopisu č. 561 o příděl
1000 hl lihu. Na tuto žádost bylo prozatím
uvolněno 400 hl lihu, jichž uvolnění
však bylo telegraficky odvoláno.
4. Župan šarišský žádal
dne 26. listopadu dopisem č. 561 o příděl
2100 hl lihu. Na tuto žádost bylo uvolněno
450 hl, ale uvolnění týchž bylo telegraficky
odvoláno.
5. Župan tekovský žádal dle dopisu
ze dne 1. prosince o příděl 1800 hl lihu.
Na tuto žádost uvolněno bylo 250 hl. Další
uvolnění jest zamezeno.
6. Se svolením župana bratislavského
bylo uvolněno obci Galanta 1500 litrů lihu, dále
stravovacímu úřadu města Bratislavy
420 hl lihu na výrobu rumu.
7. Župě turčanské na její
žádost přiděleno bylo 122 hl lihu na
výrobu rumu.
V obou posledních případech bylo se dovoláváno
toho, že loňského roku byla k témuž
účelu stejná množství lihu uvolněna.
(Posl. dr. Markovič: Jak je s tím rumem?)
Rumu jsme my nepřidělovali. Rum jednak si vyrábějí
sami, jednak se rum pašuje ve značném množství
přes hranice z Polska. My z naší strany učinili
jsme vše, co jest smyslem, vlastně zákaz výčepu
lihovin, i proti používání lihovin učiněna
též opatření, pokud se za ztížených
poměrů na Slovensku vůbec provésti
dají. Jsou neobyčejně stíženy
tyto poměry to pánové nám dosvědčí.
(Posl. Šrámek: Pro robotníky zemědělské
žádají župani lihoviny již v prosinci!).
Po přání interpelantů zavedena budou
zostřená opatření proti výčepu
lihovin na Slovensku, aby skutečně to, co jest jejich
přáním a co jest také přáním
nás všech odalkoholizování Slovenska
stalo se brzy skutkem. (Výborně! Potlesk.)
Předseda: K slovu je přihlášen
pan dr. Kovalík. Upozorňuji, že ve smyslu
§ 70 j. ř. doba, po kterou smí v této
debatě jednotlivý řečník mluviti,
nesmí převyšovati půl hodiny.
Posl. dr. Kovalík: Vážené Národné
shromaždenie! Poneváč z reči pána
ministra nevysvitá to, že bude úplne vyhovené
žiadosti, podanej v dotaze, že bude zamedzené
radikálnym spôsobom alkoholizovanie Slovenska, som
tak smelý, v krátkosti povedať ešte niekoľko
slov k dotazu.
Dotaz tento je podaný všetkými stranami slovenskými,
tedy i stranou ľudovou, ktorá vo svojom programe ako
jeden z najhlavnejších bodov má boj proti alkoholizmu.
Tento alkoholizmus je choroba nielen na Slovensku, ale vôbec
vo Slovanstve, zachvátila Poľsko, Rusko - čo
vykonala vodka v Rusku, vieme, čo vykonala whisky v Amerike
a v Anglii, vieme tiež. V Amerike spôsobil alkohol
spustošenie Indiánov. Je to nákaza pre celý
svet, takže vlád, ktoré blahobyt svojho národa
na srdci nosili a pred očima mali, konečne zakročili
radikálne. Škandinávia nám ukázala
príklad. Zakázala vôbec predaj liehovín
ako nápoja a to bez všetkých výnimiek.
Na túto otázku treba hľadieť s 3 stanovísk:
so stanoviska finančného, so stanoviska národohospodárskeho,
so stanoviska mravného a politického.
Keď hľadíme na túto otázku so stanoviska
finančného, nielen náš pán finančný
minister, ale finanční ministri celého sveta
sú toho chybného názoru, že predaj liehovín
je pre štát ziskom. Dodávanie liehovín
pre technické účely samo sebou má
svoje oprávnenie, ale ten fakt, ktorý finančný
ministri hovoria, že štát má z predávania
liehovín ako nápoja zisk, to nieje pravda. Rozpočet
náš ukazuje nám, že z dane za predanú
pálenku, ako to tu pán zpravodaj sa vyjadril, kořalku
dostáva štát 150 miliónov korún,
z dane z odpredaju mäsa len 3 milióny korún.
Teda ten lieh, ktorý nedáva telu potravy, ale jed,
ktorý ničí telo i dušu, vynáša
štátu 50krát toľko ako predaj mäsa,
ktoré predsa dodáva telu potravy.
Generálne finančné riaditeľstvo v Bratislave
podalo návrh hospodárskej rade, v ktorom sa uvádza,
pod akými modalitami by mohol byť výčap
a odpredaj liehovín znova uvolnený. Dúfam,
že jak hospodárska rada, tak hospodárska komisia
zamietnu tento návrh a že budú stáť
na tom, aby pôvodný zákon o zákaze
predávať liehoviny bol zadržaný. Žiadam,
aby finančné ministerstvo donášalo štatistiky
i o tom, ako sa predávaním liehovín tisíc
a tisíc rodín ničí, koľko pracovných
síl, koľko tisíc a tisíc rodín
je zničené jak hmotne, majetne, tak i duševne,
a vtedy sa ukáže, že tých 150 miliónov
neni pre štát ziskom, ale že trpí miliardové
škody. Tú štatistiku žiadam od pánov
finančných ministrov. Z národohospodárskeho,
mravného a zdravotného stanoviska musím povedať,
že alkoholizmus kazí zdravie, kazí telo, ale
tento jed ničí i ducha a robí ho práce
neschopným.
Alkohol hubí nielen rodičov, ale i potomkov, znamená
teda z národohospodárskeho stanoviska ohromnú
stratu, keď nielen rodičov, ale i potomkov ničí.
Tu zase žiadam, aby ministerstvo nazbieralo dáta od
lekárov, ktorí najlepšie vedia štatistiku
toho, aké škody pôsobia liehoviny na Slovensku.
Hovorí sa, že pre robotníctvo poľnohospodárske
je to potrebné, že keď ľud pracuje v poli,
trochu tej pálenky mu neškodí a preto sa dodáva
poľnohospodárskym pracovníkom lieh. Ja hovorím,
že je to nepravda, lebo ten lieh, i keď na jednu minútu
dodá sily, v budúcej minúte tým viac
pôsobí na ochabnutie síl.
A potom, keď sa po troške dáva, ten ľud
viac a viac tomu navyká. Tu musí byť radikálna
náprava, poneváč keď sa poľnohospodárskemu
robotníctvu dáva v malých kvantách
pálenka, koralka, je to taký vábivý
čert, ktorý pomaľučky vábi a
vábi, a koniec toho je zase alkoholizmus. Z politického
hľadiska nemám nazbieraných dát, ale
jeli rozširovaný rum a alkohol na Slovensku k účelom
volebným, je to veľmi smutné.
Maďari pracovali alkoholom, Maďari demoralizovali slovenský
ľud alkoholom pri voľbách a nech nás pán
Boh chráni od toho, aby československá republika
o Čechách a Morave nehovorím, ale o Slovensku
zase začala pracovať alkoholom, nech nás od
toho Boh chráni, to robili Maďari, my to nesmieme
a nebudeme robiť, aby sa alkoholom pôsobilo pri volebnej
agitácii. My chceme agitovať našimi zásadami,
ale nie alkoholom. Aby tomu alkoholu ľud odvyknul, je treba,
aby v školách bol upozorňovaný na zlé
následky alkoholu. Už v školách majú
byť deti na to upozorňované a na choroby s
tým súvisiace. Sú vinné kraje, kde
deťom miesto mlieka dávajú víno, už
deťom sa dáva víno, už deťom sa dáva
pálenka. Od toho sa musí všetkou silou slovenský
ľud odvykať.
Nie, že o 150 miliónov z alkoholu sa štátne
financie polepšia, ako som spomenul, tých 150 miliónov
zisku, to je nič proti tej ohromnej škode, ktorú
alkoholizmus koná. Nie alkoholom treba financie štátu
zlepšiť, ale múdrou finančnou politikou
a múdrou obchodnou politikou. Ale obchodnej politiky veľkého
štýlu, veľkých koncepcií, tej politiky
dosiaľ žiaľbohu u nás v československej
republike nevidíme, tu sa mnoho hovorí, politizuje
v novinách, píše o rôznych veciach, ktoré
republike ani haliera zisku neprinesú, skôr škodu.
Málo sa hovorí o snahách, ktoré zisk
i budúcnosť, vitálne postavenie republiky zlepšujú.
Nepatrí to sem a nenie času k tomu, nechcem dlho
pozornosť váženého shromaždenia upotrebovať,
len chcem podotknúť, že finančná
politika nie týmito 150 miliónmi má byť
zlepšená, ktoré dostane z predaju liehovín,
ale múdrou finančnou politikou a múdrou obchodnou
politikou veľkého štýlu. Nepatrí
to sem, prosím, nemajte mi za zlé. Len podotknúť
chcem: mohli sme dostať koridor, ktorý mal severných
Slovanov spojiť s Juhoslovanmi, za tisíc rokov raz
mali Slovania príležitosť spojiť sa a utvoriť
solidaritu Slovanstva.
Nezaujímali sme sa o také vitálne, veľké
otázky. Mohli sme dostať prístav, lode, štát
mohol konať veľkú obchodnú politiku. Málo
sme sa o to zaujímali, politika zaujíma sa o iné
veci, z ktorých nemá žiadneho zisku. V školách
treba vyučovať ľud a obzvlášte slovenský
ľud v takom smysle, aký odpovedá jeho prírode.
Slovensko je bohaté, ohromne bohaté prírodnými
pokladmi, slovenský ľud je pracovitý, usilovný,
schopný vo svojich koncepciách, ľud, ktorý
ešte dokáže svojou budúcnosťou, že
váži v republike mnoho a že je to veľký
faktor jak hmotný, tak kultúrny v politike československej
republiky.
Politika na Slovensku má byť ale taká, aká
odpovedá tomuto ľudu. Pracovitý, usilovný
a hlbokého náboženského presvedčenia
je ten ľud, teda i politika má byť taká,
ktorá rešpektuje tieto vlastnosti a nemá to
byť politika protináboženská, poneváč
keď učitelia v škole budú vyučovať
v duchu mravnom, proti alkoholizmu a v duchu priemyslovom, obchodnom,
to donesie štátu zisk, ale vyučovanie protináboženské,
to nedonesie ani haliera zisku štátu.