Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Příčinu toho vidím v nás samých. My milujeme své vlastní strany více, než svůj národ a v tom spočívá naše neštěstí. Nalézáme se v bludném kruhu, ze kterého nevidíme jiného východiska, než nutnost, aby každá strana a každý stav upravil si své požadavky tak, aby nekolidovaly se všeobecným zájmem státním a zájmem národa. Čím více egoismu bude určitá strana nebo určitá vrstva uplatňovati, tím do většího konfliktu sociálního zabředneme, tím více republiku finančně poškozujeme. Proto tvrdím, že kdo z jakýchkoliv příčin nesúčastnil se veřejného upisování státní půjčky, kdo k tomu prostředky měl, je škůdcem našeho národa, zrovna tak, jako ten, kdo v ruce má moc a tuto moc jenom ku prospěchu jedné skupiny anebo jen ku škodě druhých využitkuje. Nepatřím k těm, kteří jsou přesvědčeni o své neomylnosti a veškerou vinu dnešních poměrů strkají na své politické protivníky. Naopak doznávám, že ve větší nebo menší míře neseme spoluvinu a snad i zodpovědnost za těžkou naši situaci. Nechci proto žádnou stranu kaceřovat, ale volám: Zanechte těchto stranických bojů a zmírněte všeobecné záští jedněch proti druhým a pomozte republice! (Výborně!) Pomůžeme-li sami sobě, to jest, uhradíme-li z vlastních prostředků své vlastní deficity, pak nám též pomůže cizina a dá nám s důvěrou potřebné úvěry na nezbytné suroviny, bez kterých se nemůžeme obejíti.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl sice založen dosti pozdě, ale doufám, že se mu podaří svému úkolu dostáti. Řádná kontrola musí býti podkladem celé republiky. Je známo, že každé ministerstvo má svou vlastní kontrolu, avšak taková kontrola nestačí a sice z toho důvodu, že tito příslušní úředníci podléhají svým vyšším úředníkům téhož ministerstva. Hlavní kontrola proto musí vycházeti ze všeho ministerstva, respektive z nestranného resortu a to z nejvyššího kontrolního úřadu, který, vyzbrojen plnou mocí, musí míti právo všude zasáhnouti.

Přeji si, aby zvláštní péče byla věnována kontrole státního dluhu. Zvláštní kontrola musí býti činěna též u ministerstva zásobování, zdali příděly centrálám a příslušné úhrady dějí se správně. Dále buďtež zrevidovány příděly všech centrál obcím a konsumním družstvům. Mám veliké obavy, že při placení těchto přídělů budou průtahy, a dlužno dbáti toho, aby stát ani nepřímo nebyl poškozen. Zvláště bych si přál, aby byla provedena přesná kontrola na Slovensku.

Tu by bylo na místě, aby práce našeho nejvyššího úřadu byla tam ulehčena naším generálním finančním řiditelstvím v Bratislavě. Toto řiditelství musí býti současně i finančním kontrolním orgánem a to pro obory všech příslušných referentů. Generální řiditelství v Bratislavě jest zodpovědno za tamější finanční vedení, a proto musí býti též vyzbrojeno patřičnou pravomocí. Hlavní kontrola budiž tam věnována rozdělování potravin a přídělů vůbec, jakož i hospodářství v jednotlivých župách. Jen správnou a energickou kontrolou uplatní se pořádek a získáme si spokojenosti obyvatelstva.

Pokud státního dluhu se týče, doufám, že v dohledné době všecky naše okolkované bankovky budou nahraženy definitivními státovkami. Na Slovensku, pánové, odpadne nám pak jedna z vážných příčin nespokojenosti. Nic neulehčilo agitaci Maďarů na Slovensku tak jako otázka bankovek s falešnými kolky, dále otázka okolkování resp. zadržení 50 proc. bankovek a zneužívání rekvisici. Dovedu úplně pochopiti zoufalou náladu slovenského rolníka, který náhodou snad na poště nebo na jiném úřadě obdržel 100 K bankovku s falešným kolkem a tuto nemůže dnes vůbec proměniti. Zadržení 50 proc. z bankovek trvá již tři čtvrtě roku a do té doby, myslím, že naše finanční ministerstvo mohlo najíti způsob, aby aspoň vybíráním splátky daně ze jmění tyto zadržené bankovky mohly býti vráceny, pokud přesahují úroveň vyměřené daně, příslušným obnosem. Na Slovensku jest ohromná většina obyvatelstva toho přesvědčení, že těchto 50 proc. zadržených bankovek již nikdy nedostane zpět.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí jest velice skromný a v uvážení devalvace naší měny pochybuji, že lze v mezích rozpočtu udržeti representaci naší republiky v náležité formě. Po jednoročním trvání naší republiky bylo by na místě, aby byla již definitivně obsazena všechna místa, jak vyslanecká, tak i konsulární, a to vhodnými osobami jak po stránce politické, tak i obchodní. Bylo by mým přáním, aby zejména taková místa, která mají ve smyslu obchodním určitou zodpovědnost, jako na příklad naše obchodní kancelář v Hamburku, byla obsazena v dorozumění s naším ministerstvem obchodu.

Výdaje pro ministerstvo národní obrany dosahují sice neobyčejné výše, nicméně schvaluji navržený peníz v předpokladu, že jest lépe, budeme-li vojensky připraveni, než poneseme-li důsledky vojenského překvapení, jak tomu bylo letošního roku za bolševické ofensivy. Situace na Slovensku není uspokojivá a my nemůžeme se oddávat sebeklamu, že Maďaři zůstanou našimi klidnými sousedy.

K dodatečnému rozpočtu ministerstva školství a nár. osvěty musím se zmíniti o příslušné resoluci č. 5., kterou rozpočtový výbor navrhuje. Resolucí tou vyzývá se vláda, aby cestou tohoto ministerstva dala likvidovati pro r. 1919 po prozkoumání právního stavu rozpočtu církve evangelické na Slovensku požadovaný peníz K 3,870.160 a sumu K 500.000 na evangelickou theologickou fakultu v Bratislavě.

Ačkoli referent evangelické církve senior Šimkovic poslal do ministerstva školství příslušný rozpočet, přece nevysvětlitelným způsobem požadovaný peníz nebyl do rozpočtu zařazen. K tomu podotýkám, že celou žádanou sumu poskytoval evangelické církvi uherský stát ve formě zákonem a smlouvou s evangelickou církví uzavřené státní podpory. Tento zákonitý závazek jistě jest v platnosti i pro nás a přimlouvám se, aby slavné Národní shromáždění tuto resoluci schválilo.

Otázka železnic stává se pro nás čím dále, tím akutnější. Nedostatek lokomotiv a vagonů jest tak naléhavý, že celá naše hospodářská soustava jest touto kalamitou ohrožena a nevíme, podaří-li se nám zachovati pořádek. Doufali jsme sice, že po tolikerém naléhání v Paříži dostane se nám Maďary ze Slovenska odvezených vozů, ale marně. Dnes vidíme, že tyto vagony, které nám patří, nalézají se již na území rumunském. Já ještě mám pevnou naději, že se nám těchto vagonů dostane, a sice důvěřuji novým mužům, kteří při posledních volbách v Rumunsku přišli k veslu. Nový ministerský předseda Vajda Vojevod jest mužem, ke kterému československý národ může míti plnou důvěru. Jest representantem uherských Rumunů a udržoval se slovenskými členy klubu nemaďarských národností v Budapešti dobré styky. Jsem proto přesvědčen, že se nám po této stránce podaří, dorozuměti se přátelsky s Rumunskem. Při té příležitosti očekávám, že co nejdříve bude vyklizena Rumuny východní část Podkarp. Rusi, abychom provoz mohli přes Jasinou na Stanislavov prováděti a okolkování bankovek provésti.

Mírem St. Germainským vyhraženo jest nám právo dopravy po trati ipelské do Lučence. Zdá se, že Maďaři nám tohoto práva nechtí uznati, a proto bude záhodno, abychom této trati věnovali plnou pozornost. Trať z Párkáně přes Čatu do Šiah a dále do Krupiny vede, až na kratičký úsek, naším územím a bylo by na místě, abychom provoz na této trati pravidelně udržovali. Další trať ze Šiah do Lučence jde, až na poslední část, v území maďarském a ve smyslu mírové smlouvy musíme na tom trvati, aby provoz do Lučence nebyl Maďary rušen. Konečně žádám, aby trať z Lučence přes Feleď na Bánriev a odbočka na sever podle řeky Slané byla udržována v pravidelném provozu.

Slavné Národní shromáždění! Řádný stav dopravy na drahách je pro stát podmínkou hospodářské existence. Bohužel, že po této stránce všickni cítíme, že nynější poměry na drahách jsou nezdravé a neudržitelné. Před válkou čítal v oblasti naší republiky personál našich drah daleko méně osob, nežli čítá dnes a při tom děje se doprava zboží poloviční rychlostí. Zejména provoz na Slovensku a na východě koná se za poměrů naší republiky nedůstojných.

Vada drah nespočívá jen v tom, že vykazujeme více personálu, nežli by bylo třeba. Pochopuji, že výměna zatímních sil za definitivní díti se může jen zvolna, a též dlužno uvážiti, že jsme převzali mnoho sil z alpských zemí, z jižní dráhy a z dřívějších Uher. Hlavní příčina rozmnožení sil spočívá však v zavedení 8hodinné doby pracovní a dále v dodávání špatného uhlí v nedostatečném množství.

Dále jest se mi zmíniti o nepořádku na drahách, který ovšem musíme odstraniti. Zavedení 8hodinné doby pracovní vedlo k rozmnožení jízdního i staničního personálu a ani vyžádané svolení u ministerstva veřejných prací k výjimečnému prodloužení 8hodinné práce na některých stanicích nevedlo plně k cíli, poněvadž při vykládání zboží zájemníci nedodávají vždy potřebného dělnictva.

Dodávání špatného uhlí a v nedostatečném množství působí opět pomalou dopravu, zpožďování vlaků a tím pomalý obrat vagonů a rozmnožení personálu. Neutáhne-li následkem špatného uhlí lokomotiva zátěž, na kterou jest stavěna, jest pak třeba dvou lokomotiv, aneb se musí sestavit vlak kratší. Z toho jest jasně viděti, že náprava hospodářského života jest podmíněna správným dodáváním dobrého uhlí drahám a to v dostatečném množství. Podívejme se nyní, jak v praksi toto dodávání uhlí se koná. Nejlepší uhlí těží se na dole v Oseku a denní těžba činí tam asi 65 vagonů. K odvezení tohoto kvanta dodává Německo denně pravidelně 60 % vagonů, kdežto naše dráhy odvážejí denně jen asi 5 vagonů. Kdo jest vinen na tomto šlendriánu? Naše dráhy topí špatným uhlím a naše nejlepší uhlí se vyváží do Německa.

Zde jest faktické poškozování republiky! Když máme dobré uhlí a málo vagonů, musíme si tudíž toto dobré uhlí podržeti sami pro vlastní dráhy a do Německa dovážet uhlí druhotřídné. Vedle toho nutno dbát, aby se hospodařilo s vagony též ve všech vrstvách průmyslových podniků. Mám zprávy, že v některých průmyslových podnicích se nehospodaří s dodanými vagony a slyšel jsem na př. o jednom průmyslovém podniku, kde bylo přistaveno 8 prázdných vagonů a nakládáním byla pověřena 1 ženská síla.

Obrat k lepšímu musí nastati současně jak na drahách, tak i na dolech. Až na nepatrné výjimky, nepracuje se na dolech v sobotu odpoledne, ani v neděli a důsledky toho nyní vidíme. Jsem přesvědčen, že výjimečnou změnou zákona, zavedením devítihodinové pracovní doby na dolech a drahách alespoň po dobu dvou let nynější krise, ihned by se zlepšil nejen provoz na našich tratích, ale oživil by celý náš průmysl, obchod a živnosti a naše československá koruna by ihned stoupla. To by mělo v důsledek, že by pak i drahota povolovala, poněvadž by bylo možno z ciziny importovati, a dělnictvu bylo by poslouženo nejen levnějšími potravinami, ale i levnějším ošacením.

Vím sice, že máme co bojovati s poměry mimořádnými, avšak abychom zachránili národohospodářský život před rozvratem, musíme míti možnost, abychom si sami pomohli. Sám jsem sice pro zavedení 8 hod. pracovní doby hlasoval, ale jsem dnes pevně přesvědčen, že, zůstane-li na drahách a na dolech 8 hod. pracovní doba, přivodí nám pozvolný rozvrat našeho průmyslu, obchodu i živností. Co jest nám platno, držíme-li se dogmatu osmihodinné pracovní doby, když v důsledku toho ničíme hospodářský život a podkopáváme úvěr republiky? Co jest platna dělnictvu mzda za osmihodinovou pracovní dobu, když tím tlačíme kurs československé koruny a ceny všech životních předmětů vyháníme do nesnesitelné výše? Importu potřebných surovin a tím většího zaměstnání v továrnách docílíme jen zahraničním úvěrem a toho získáme jen důvěrou ciziny k nám. A této důvěry můžeme dosáhnouti tím, když dokážeme cizině, že opravdu pracovati ku nápravě chceme. Jediná možná cesta k tomu vede jen zvýšením výkonnosti a práce na drahách a dolech.

Válečná opatření vyžadují mimořádných dodatečných výloh ve výši 777 milionů K. To jest, pánové, ohromný peníz, který nejvíce zatěžuje náš dodatečný rozpočet, a jest otázkou, zda všecky uvedené výdajové položky jsou nezbytně nutné. Na zlevnění potravin bude upotřebeno 437 milionů K, což týká se hlavně širokých vrstev. Doplácí-li stát těmto vrstvám takové ohromné miliony, má stát též právo žádati, aby se alespoň po dobu poválečné krise intensivněji pracovalo, abychom docílili rychlejšího obratu a společným úsilím pozvedli kurs naší koruny. Čím více naše koruna klesá, tím více bude náš stát na dovoz potravin dopláceti a tím více spotřebují naše širší kruhy ze svých mezd a platů na živobytí. Je-li obnosu 100 milionů K nezaměstnaným nevyhnutelně zapotřebí, nechť použijí se dle možnosti tyto obnosy ku stavbě silnic, neb jiných veřejných staveb v takových krajích, kde obyvatelstvo nejvíce nezaměstnaností trpí.

Z českého jihu na př. byly tisíce českého lidu odkázány na práce saisonní ve Vídni; na Slovensku opět opouštěly ročně tisíce Slováků své bydliště, aby našly přechodného zaměstnání v Budapešti a v Šalgotarjánských dolech. Bylo by záhodno, aby hned na jaře byly zahájeny též přípravné práce k regulaci řeky Moravy a Váhu. Pokud se týče likvidace závazků Rakouska a Uher, nastává nám nyní důležitá doba příprav pro reparační komisi. Celý komplex otázek jest velice komplikovaný a má pro nás nesmírný význam.

Jedná se o stanovení výše kvoty, kterou převezmeme z předválečných dluhů Rakouska, o placení kuponů těchto půjček, o vyrovnání závazků Rakouska vůči našim dodavatelům, dále o otázku Rakouskouherské banky, poštovní spořitelny atd. Dále bude nám později vyjednávati o likvidaci uherského dluhu, uherské poštovní spořitelny atd.

Těmito nevyrovnanými poměry a nejistotou trpí zejména náš hospodářský život na Slovensku. Tato nejistota jest jednou z příčin thesaurace peněz na Slovensku a bude proto třeba, aby co nejdříve bylo přikročeno k zakládání městských spořitelen na Slovensku dle českého vzoru. Dále nutno uspíšiti regulaci pravomoci Zemské banky a Hypoteční banky, aby mohly poskytovati na Slovensku a na Podkarpatské Rusi potřebný hypoteční a komunální úvěr.

Dovolte mně, pánové, ještě ke konci promluviti o poměrech na Slovensku. O příčinách nespokojenosti, pokud jsou podkladu hospodářského, jsem se již zmínil a chci se dotknouti příčin ostatních. Jakkoli tvoříme Češi a Slováci jeden národ, přece lišíme se navzájem svým cítěním a nazíráním. Po té stránce byli Slováci námi zklamáni. Jest pravdou, ze přišli na Slovensko čeští idealisté, ale naproti tomu přišlo tam mnoho lidí, kteří buď z nerozumu, anebo přímo ze zlomyslnosti šířili cynismus, prospěchářství i korupci, a surově dotýkali se nejchoulostivější otázky - náboženského citu. Naše úřednictvo musí přicházeti slovenskému obyvatelstvu ochotně vstříc a má býti si toho vědomo, že v první řadě musí chrániti zájem slovenského lidu. Široké vrstvy slovenského obyvatelstva nejsou sice ještě v dostatečně míře národně uvědomělé, ale zachovaly si pel ryzí povahy a upřímnosti. Důvěry tohoto lidu lze získati jen spravedlností a poctivostí. Ten, kdo slovenský lid podvádí a se mu ještě vysmívá, nepatří na Slovensko a jest naším škůdcem, ať je Čech, Slovák aneb Maďaron. Nejsem takovým pesimistou, jak se u nás o Slovensku v poslední době podobné zprávy rozšiřují, a doufám, že při dobré vůli se nám podaří získati důvěry slovenského lidu.

Končím prohlášením, že slovenský klub bude hlasovati pro navržený dodatečný rozpočet. (Výborně! Potlesk)

Místopředseda Konečný: Slovo uděluji poslednímu zapsanému řečníku, kolegovi Šabatovi.

Posl. Šabata: Československý lidový klub uložil mi, abych dle ustáleného zvyku parlamentního při projednávání rozpočtu neb rozpočtového provisoria tlumočil a stručně odůvodnil stanovisko klubu k tomuto předmětu.

Klub náš vychází z přesvědčení, že rozpočet jest potřebou státu, - ale jeho schválení, že jest projevem důvěry a odepření projevem nedůvěry k té neb oné vládě.

Jedná-li se o vládu, která jest representantkou celého národa a jest dbalou zájmů celého státu, - o blaho a prospěch všeho lidu svědomitě pečlivou - pak takové vládě rozpočet povoliti, považovali bychom za nejpřednější, ba radostnou povinnost, jako občanů státu věrných a svědomitých zástupců lidu.

Vládě však, která celku národního nerepresentuje a zájmů celého národa jen nedostatečně dbá, státní zájmy dle jednostranného hlediska třídního neb stavovského posuzuje a nad to ještě v zásadních otázkách - svobody svědomí - bezohledně a protizákonně si počíná, takové vládě rozpočet povoliti, stává se věcí nemožnou. Nynější vláda není representantkou celého národa, jak by toho nynější poměry v zájmu státu nezbytně vyžadovaly. Mimo to postrádá nynější vláda i potřebné síly, poněvadž jest uvnitř nekonsolidovaná. - Důkazem toho jsou časté rozpory, jež ve vlastním jejím lůně vznikají a na veřejnost utajiti se nedají.

Vláda takto vniterně nejednotná, častými krisemi zmítaná - nemůže jednak úspěšně říditi osudy státu a také požívati důvěry doma a tím méně za hranicemi, - zvláště ne u států, na jejichž důvěře a přátelství nám musí vždy nejvíce záležeti. Jedná se i o naší dobrou pověst světovou. Vláda způsobila, že po stránce finanční, hospodářské, sociální i mravní poměry u nás staly se horšími, nežli byly po památném převratu z 28. října m. r. Za nynější vlády přiostřily se třídní i stavovské boje, a to proto, poněvadž trpěn byl teror a nebylo dbáno v demokratické republice občanské rovnosti a svobody a uplatňovaly se neblahé zájmy třídní.

Po stránce vyživovací a hospodářské vůbec jsou poměry čím dále kritičtější.