Všeobecné poměry
dopravní, zejména ale poměry směrové
i spádové, jsou na trati mezi Mstěticemi
a Čelakovicemi velmi nevýhodné a schopny,
aby v případech nepravidelností situaci dopravní
ještě stížily.
Srážka stala se následovně:
Křižování
obou jmenovaných vlaků na této jednokolejné
trati děje se dle jízdního řádu
pravidelně ve stanici Mstěticích. Vzhledem
k tomu, že vlak č. 15 byl opozděn o 27 minut
a vlak č. 418 o 20 minut, přeložil dle platných
předpisů výpravčí vlaků
Teplý ve Mstěticích křižování
do stanice čelakovické po vzájemné
dohodě s tamějším výpravčím
Tschaudrem v 5 hodin 08 minut odpol. Na to vyrozuměl Tschauder
stanici Lysou, aby vlak č. 15, pravidelně v Čelakovicích
projíždějící, v Čelakovicích
zastavil.
Vlak č. 418 přibyl
v 5 hodin 31 minut večer, t. j. se zpožděním
25 minut do stanice Mstětice-Lázně ostrov
a byl ve smyslu přeloženého křižování
v 5 hod. 32 minut expedován výpravčím
vlaků z této stanice do Čelakovic. Zvonková
návěst pro jízdu tohoto vlaku byla dána.
Ohledně času a pozorování této
návěsti na jednotlivých služebních
místech se udání neshodují a koná
se v té příčině podrobné
šetření, jehož výsledek vnese do
této věci náležitého světla.
Tuto zvonkovou návěst
neslyšel také výpravčí vlaku
ve stanici Čelakovice a pokládal to za znamení,
že vlak č. 418 utrpěl nové opozdění.
Poněvadž se mezi tím vlak č. 15 stanici
čelakovické již blížil, rozhodl
se výpravčí vlaků přeložiti
křižování vlaků 418 a 15 opětně
do Mstětic, aby tak předešel většímu
opozdění vlaku č. 15. Na základě
tohoto rozhodnutí dal do Mstětic telegram tohoto
znění: Vlak č. 15 hned zde, křižuje
s vlakem 418 ve Mstěticích."
Jelikož vlak č. 418 několik
minut před tím ve skutečnosti ze Mstětic
byl již odjel, měl výpravčí vlaků
Teplý za to, že se může jednati pouze
o křižování vlaku č. 15 se strojovým
vlakem č. 418/II díl, jenž náhodou tohoto
dne byl zaveden. A proto dal souhlas touto depeší:
"Vlak 15 křižuje s vlakem 418/II ve Mstěticích,
souhlasím."
Výpravčí Tschauder
osudně přehlédl, že obdržený
souhlas platí pro II. díl vlaku č.
418, spokojil se rozhodujícím slovem "souhlasím",
vypravil v 5 hodin 35 minut vlak č. 15 ze stanice Čelakovice
a tím byla zaviněna srážka, nastalá
v 5 hodin 37 minut večer v bezprostřední
blízkosti stanice Čelakovice. Vyšetřováním
zjistí se, pokud a v jaké míře jsou
spoluvinni ještě ostatní zřízenci,
kteří byli na nehodě súčastněni.
Při srážce vyšinuly
se oba stroje a byly značně poškozeny. Služební
vůz vlaku č. 418 byl napříč
vyhozen z kolejí a částečně
poškozen. Za ním následující
poštovní vůz a osobní vůz III.
třídy byly rozbity. Ostatní vozy vlaku č.
418 zůstaly nepoškozeny. U vlaku č. 15 poškozen
jen služební vůz tím, že vražen
do něho tendr.
Následkem této srážky
byla přerušena veškerá doprava na této
trati až do 12 hodin v noci, kdy vlakem č. 420 přestupováním
na místě nehody byla doprava osobních vlaků
zase zavedena. Rychlovlaky vedeny byly přes Vysočany-Všetaty-Lysou.
Aby mohly býti co nejdříve
vypraveny pomocné vlaky k ošetření raněných,
bylo použito souprav vlaku č. 136 a 137, jež
následkem nehody ve Mstěticích a v Lysé
uvázly. Pánové, podtrhuji tuto okolnost,
protože první pomocné vlaky byly utvořeny
z těchto dvou osobních vlaků. První
pomocný vlak se zraněnými odejel již
v 6 hodin 45 minut večer z místa nehody směrem
k Nymburku, následující pomocný vlak
za hodinu na to směrem ke Praze. Oba vlaky odvezly všechny
těžce zraněné a velkou část
lehce zraněných. (Posl. Johanis: Zastavoval ten
pražský vlak na každé stanici zpátky?
Jest to pravda, co noviny přinesly?) Prosím,
já k tomu přijdu. Dík obětavosti lékařů
z Čelakovic, Brandýsa, Nymburka a Lysé, kteří
se v krátkosti po nehodě dostavili v dostatečném
počtu na místo katastrofy a za svízelných
poměrů předsevzali prvé ošetření
zraněných, mohla býti většina
zraněných ještě před odjezdem
pomocných vlaků ošetřena a obvázána.
Pohotovosti a horlivé činnosti lékařů,
kteří pod vedením šéf-lékaře
ministerstva železnic dra Šuberta prováděli
pomocnou akci, podařilo se zmírniti utrpení
postižených velkou měrou. S upřímnou
vděčností uvádím zde tento
případ ušlechtilého chápání
povinnosti, jehož jsem byl sám na místě
svědkem.
K další pomoci vypraven
byl z Prahy Denisova nádraží pomocný
vlak s lékaři, dělníky a pomůckami
v 7 hodin 27 minut večer. Tento vlak přibíral
ve všech stanicích pomocný personál
a pomůcky a dospěl na místo nehody v 8 hod.
45 min. Část lékařů přestoupila
ve Mstěticích z tohoto vlaku do pomocného
vlaku, jenž tam byl právě se zraněnými
dojel a ku Praze odjížděl. To jest ten první
mstětický vlak. (Posl. Sechtr: To není
pravda, pane ministře! Já jsem tam byl!) To
jest úředně zjištěno! (Posl.
Sechtr: V 9 hodin jsme byli ještě tam ve Mstěticích.
Já jsem v tom vlaku seděl a žádný
vlak ke Praze před námi nejel. To bylo v 9 hodin!)
To jsou úřední data!
Mimo to byl vypraven pomocný
vlak z Nymburka v 7 hod. 2 min. večer, jenž dojel
na místo nehody v 8 hodin. Z Vršovic-Nuslí
odjel pomocný vlak v 8 hodin 45 minut večer a přijel
po 11. hod. v noci na místo.
Vypravení pomocných
vlaků z Prahy a z Vršovic-Nuslí setkalo se
s obtížemi, protože se v sobotu odpoledne v dílnách
ani na trati nepracuje a svolání personálu
vyžadovalo delší doby.
Trať byla uvolněna 7.
t. m. v 11 hod. 50 minut v noci v celém rozsahu.
Následkem poranění
zemřely dosud 4 osoby, z těch 1 železniční
zřízenec. Vážná zranění
utrpělo 45 osob, z těch 6 železničních
zřízenců. Lehčeji bylo zraněno
59 osob.
Státní návladnictvo
nařídilo zatčení výpravčího
Tschaudra v Čelakovicích.
Aniž se předbíhá
soudnímu šetření, možno míti
za to, že toto zarmucující neštěstí
nebylo přivoděno ani nějakým opomenutím
železniční správy, ani bezstarostností
a nedbalostí súčastněných zřízenců,
jako spíše překotným jednáním
a nerozmyslnou snahou, jízdu vlaku č. 15 co nejvíce
urychliti. (Posl. Pelikán: Paušální
napadání a znepokojování výpravčích,
pane Merto! Ostré výnosy!) Že tato snaha
setkala se s výsledkem tak politováníhodným,
zavinil chvat a vylíčené již nedopatření
při dotyčné disposici. Pokud snad nedočkavost
a zasahování cestujícího obecenstva
vykonaly nepříznivý vliv na klid a rozvahu
dotyčného dopravníka, zjistí se taktéž
šetřením. Jest možno však poukázati
na známou skutečnost, že část
obecenstva zvykla si vykonávati na dopravníky nepřípustný
nátlak právě na trati Praha-Lysá,
jejíž prostředky republikou po bývalé
správě přejaté naprosto nedosahují
významu, jakého nabyla tato trať po převratu.
Já, velectění
pánové, poukazuji na to, že příslušné
akty z ministerstva železnic šly již, a sice první
akt dne 24. července ředitelství státních
drah v Praze, předmět: Zřízení
nové vozové linky a telefonní linky na trati
Praha-Lysá, druhý akt dne 7. září:
Nepřístojnosti na trati bývalé severozápadní
dráhy, a třetí akt dne 19. září,
týkající se hlásek, t. j. ohlašovacích
míst na trati Lysá-Praha.
Nutná doplnění
železničního zařízení
na této trati byla ministerstvem v čas uvažována
a zařízena, pokud provedení bylo lze ihned
vzíti do rukou, jako při zařízení
telefonu a druhé telegrafní linie, pro které
také potřebné kredity byly uděleny.
Provedení zdrželo se
jen nedostatkem vodivého materiálu, kdežto
telefonní přístroje jsou již namontovány.
Provedení druhé koleje se s energií sleduje.
Já poukazuji k tomu, že v dopravním výboru
již před 14 dny jsem dal svým zástupcem
oznámiti, že stavba druhé koleje na trati Praha-Lysá
byla vložena do investičního programu. Zatím
zřizují se hlásky (ohlašovatelny mezi
stanicemi).
Správa železniční,
jako vždy, tak i v tomto případě neomezí
se na pouhé vyšetření příčin
nehody, nýbrž použije získaných
poznatků k tomu, aby pracovala všemi dosažitelnými
prostředky za zvýšením bezpečnosti
provozu na všech drahách československé
republiky a na vybavení tratí takovým způsobem,
aby v prvé řadě odstraněny byly nedostatky,
kterými bezpečnost dopravy trpí. (Posl.
Dubický: Pane ministře, je to pravda, že se
tam zcizoval majetek po katastrofě?) Prosím,
já jsem skončil.
Předseda
(zvoní): Přistoupíme
a to nejprve ke
1.
zprávě finančního výboru
o vládní osnově zákona (tisk.
č. 1084) o dani z obratu zboží a z pracovních
výkonů (tisk. č. 1908).
Zpravodajem jest pan kol. dr. Engliš.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Engliš:
Slavné Národní shromáždění!
Stará řehole finanční
vědy praví, že každá daň
stará je dobrá a každá nová že
je špatná. Daň, kterou si vám dnes dovoluji
doporučiti jménem finančního výboru,
však není proto pouze špatná, poněvadž
je nová, nýbrž ze všech důvodů,
které vůbec můžete snésti v ohledu
hospodářském, sociálním a měnovém,
a jen jediný důvod rozhodl o tom, že vám
ji doporučujeme, a to je nouze státních financí.
(Výborně!)
Velectění pánové!
Jsou naše finance skutečně v nouzi? Podle státního
rozpočtu a doplňku ku státnímu rozpočtu
v nouzi nejsou. Neboť my musíme posuzovat stav financí
především podle řádných
příjmů, řádných výdajů,
podle hospodářství řádného.
Nuže, v hospodářství řádném
jak rozpočet Rašínův, tak dodatečný
rozpočet Sontágův vykazují nejen rovnováhu,
nýbrž i malý přebytek. Že pak jsme
během tohoto roku udělali pět miliard dluhů,
no, vždyť jsme vedli válku, skutečně
jsme ji vedli, my jsme teprve musili sestavovat vojsko a opatřovat
je vším, čeho potřebuje. (Hlas: A
ještě válku vedeme!) My tu válku
dokonce vedeme, pane kolego!
My zde musili mnoho reparovat po
starém Rakousku, mnoho investovat, - to není žádný
div - ale pak nám obecenstvo řekne: Investiční
výdaje můžete přece krýti dluhem,
vždyť prospěch z nich budou míti teprve
naši potomci plně, jako ze zřízení
tohoto státu; ale proč nám ukládáte
tak obrovské daně jako řádný
prostředek úhrady, když vaše řádné
příjmy jsou v rovnováze?
Jestliže jsme budgetovali, jako
budgetujeme, a příštím rokem zaneseme
mezi řádné příjmy výnos
této daně, která se bude páčiti
v příštím roku na 400 milionů
a v přespříštím na 700 až
800 milionů K, pak najednou budeme míti obrovský
přebytek v řádném rozpočtu,
který nás může svésti, abychom
směle vydávali, abychom nové řádné
výdaje v tomto Národním shromáždění
povolovali. Ale to právě není pravda. My
nemáme v řádném hospodářství
rovnováhy, my nemáme v řádném
hospodářství přebytků, nýbrž
máme v řádném hospodářství
miliardový schodek. Stalo se přeskupením
výdajů mimořádných do řádných
a sice v těch, které hned řeknu, které
jsou ve své podstatě výdaji řádnými,
že jsme tohoto klamu dosáhli. Neboť platy na
zřízenectvo a přídavky, které
dáváme, to není žádný
mimořádný výdaj. Úředníky
živí současnost, my nemůžeme úředníky
a zřízence držeti na dluh, musíme vše
to, čeho vyžaduje normální stav úřednictva,
považovati za výdaj řádný a jen
investice jest skutečně výdajem mimořádným.
Kdybychom tak byli budgetovali, byli bychom dnes měli obraz
o tom, kolik musíme dnes daněmi uhraditi. Tento
způsob budgetování snad způsobí
v někom klamný dojem, ale ne v tom, kdo dobře
zkoumá. Ale my jsme v Národním shromáždění
ztratili nesporně orientaci o tom, kolik ještě
musíme opatřiti daní, abychom uvedli hospodářství
do rovnováhy, o tom, v čem spočívá
krise státních financí a bohužel také
o tom, co ještě smíme vydávati a co
ne. Jestliže budeme míti hranici o tom, co jest řádný
výdaj, a budeme-li viděti, že ty a ty prostředky
ještě najdeme, ale už žádných
jiných, řekneme, že žádný
řádný výdaj nesmí býti
učiněn, poněvadž toho nosnost obyvatelstva
nesnese. Nám schází vůbec tento orientační
bod pro státní hospodářství.
(Posl. Johanis: To je vidět, že Rašínův
rozpočet nebyl správný!) Konstatuji tudíž,
že se nalézají státní finance
v těžké krisi a že za každou cenu
musíme je uvésti do rovnováhy a musíme
nalézti řádné prostředky k
jich úhradě, to znamená daně. My musíme
sehnati více než miliardu daní k těm,
které máme dnes, neboť jinak neudržíme
této rovnováhy a já prohlašuji: Finanční
udržení tohoto státu jest podmínkou
udržení jeho politického. Nemůžeme
udržeti tento stát a svou samostatnost, jestliže
se nepostaráme o pořádek ve svých
financích. Proč ta krise ve státních
financích se objevila, o tom se ještě zmíním.
Chci však říci, že tato daň jest
jednou ze sanačních prostředků a podle
mého názoru uhelným kamenem této sanace.
Jest to největší daň, která kdy
snad obyvatelstvu byla uložena a která vůbec
snad kdy uložena bude. Daně této formy nalézáme
v historii po velkých krisích válečných
a finančních. Německo od r. 1916 má
ji zavedenu, Anglie ji chystá, v jiné formě
jako daň z přepychu má tuto daň Francie,
chystá ji Italie a Rakousko a jsem přesvědčen,
že všecky státy, které se následkem
války dostaly do té situace, do které jsme
se dostali my, nebudou míti žádného
jiného východiska než přikročiti
k ní také, což může býti
v této chvíli pro nás útěchou.
Osnova zákona o této dani pochází
od první vlády koaliční, byl to ministr
dr. Rašín, který ji předložil před
prázdninami finančnímu výboru. Ten
však měl za to, že jest potřebí,
aby o tak důležité předloze vyslovily
se předem hospodářské korporace a
organisace, vrátil osnovu ministerstvu financí,
které uspořádalo anketu mezi obchodními
a živnostenskými komorami, avšak bohužel
teprve v říjnu nám byla dodávána
postupně dobrozdání jednotlivých korporací.
A mohl bych říci, že svědčí
o nesmírné výkonnosti finančního
výboru, že předlohu, která by byla bývala
ve starém Rakousku projednávána ne týdny,
nýbrž snad léta, projednal vlastně v
několika nedělích. Na jedné straně
by to svědčilo finančnímu výboru
ke cti, kdybych bohužel nemusil na druhé straně
konstatovati, že se tak musilo státi na úkor
kvality věci.
To je práce překotná
a musila býti překotná, měl-li zákon
vejíti v platnost 1. ledna příštího
roku, - a zákon ten má se dotknouti všech podnikův
a ročního jejich súčtování
- přirozeně musila 1. lednem začíti.
Jelikož pak mají všichni podnikatelé,
jichž se dotkne daň, k 1. lednu se zaříditi,
bylo neúprosně nutno, aby zákon aspoň
o 2 - 3 neděle dříve byl publikován
s příslušným nařízením
a aby respektováno bylo usnesení finančního
výboru, že zákon za každou cenu musí
býti hotov. Proto také konstatuji, že nepředkládáme
vám dílo dokonalé finančně-technicky,
nebo slohově, nýbrž že předkládáme
vám to, co na ten čas vůbec se dalo provésti.
Československá osnova
zákona tohoto nejvíce se opírá o německý
vzor a sice o původní osnovu německého
zákona z r. 1916. Mezitím, co Německo chystá
novelu k tomuto zákonu a v celé řadě
bodů dosti pronikavé provádí změny,
bylo u nás uvážiti, jest-li my chceme převzíti
reformovaná ustanovení zákona z Německa,
nebo navázati na původní osnovu, bylo u nás
zkoumati, zda a do jaké míry provedení reformy
německé u nás bylo by možno a doporučitelno.
Ukázalo se, že Německo svou reformu provádí
jednak proto, že stav jeho financí doporučuje
daleko ostřejší způsob této daně
a zostření její vyžadovalo i jisté
methodické změny. Ale my nemohli jsme se odhodlati,
abychom snad přišli s takovou sazbou a s takovou ostrostí,
jako v Německu, poněvadž hned zprvu byli bychom
učinili lákadlo k velké defraudaci. Ale dále
Německo mohlo jistě vybudování tohoto
zákona provésti proto, že v Německu
již zdomácněl - je to prostě vývojová
etapa, ke které přišlo Německo, a možná,
že až u nás tato neobyčejně těžká
a složitá daň zdomácní, přikročíme
i my k různým reformám a dalšímu
vybudování jejímu. K některým
změnám jsme z té příčiny
nemohli přistoupiti, poněvadž byly podmíněny
odchylnými výrobními a obchodními
poměry v Německu samotném.
Velectěné shromáždění,
jaká jest to daň, kterou předkládáme?
Jest to v podstatě daň dvojí, jednak daň
všeobecná z převodu statků a služeb,
jednak zvláštní daň přepychová.
Každou z nich musím popsat napřed zvlášť,
dříve nežli přejdeme k její kritice.
Daň z převodu statků postihne každý
převod statků z ruky do ruky, od podnikatele k podnikateli,
od rolníka-prvovýrobce k průmyslu, od obchodníka
k spotřebiteli. Každá změna vlastníka
v přechodu bude zachycena a zdaněna 1 % ceny. V
prvé řadě budou tudíž podnikatelé
nositeli resp. platiteli této daně, nepodnikatelé
budou platit jen tenkrát, když běží
o statky důležitější, nad 500 korun,
tak, aby malý styk mezi nepodnikateli nepodléhal
zdanění. V druhé řadě některé
podniky vyrábějí a prodávají
statky, jiné podniky naproti tomu se vyčerpávají
ve výkonech neb službách, poněvadž,
jak ještě podotknu, tato daň jest míněna
nejinak, než jako generální daň spotřební
a musí tudíž, přirozeně postihnouti
tak statky, kterých potřebujeme, jako služby.
Proto budou zdaněny úplaty
za veškeré služby, avšak jen takové,
které se provozují po podnikatelsku a jsou provozovány
podnikateli.
Tedy příležitostná
služba dělníka továrního jako
nesamostatného zřízence nepodléhá
dani, nýbrž jen výkon (služby) podniku.
Z tržby celého podniku za rok, kterou přizná,
zaplatí státu jedno procento podle určitých
method, o kterých bude podrobně mluveno.
Podstata daně přepychové
jest jiná. My si uvědomujeme, že nebylo by
možno zavésti takové generální
spotřební daně, aniž bychom postihli
spotřebu luxusní procentem vyšším,
a proto za jisté věci, za jisté statky a
jisté služby za přepychové uznané
se bude platiti té daně ne jedno procento, nýbrž
10 %, avšak nikoliv od osoby k osobě, poněvadž
by narostla daň takovým způsobem na 20, 30
- 40 %, nýbrž jen jedenkráte, a to zpravidla
v tom okamžiku, když takový přepychový
statek přichází k spotřebiteli. Tomu
my říkáme: drobný prodej.