To je většina.
Zákon jest schválen
také ve čtení druhém
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyřízen.
Přistoupíme k poslednímu,
jímž jest:
7. Volba správního
výboru při pozemkovém úřadě.
Podle zákona o pozemkovém
úřadě má býti zvolen v Národním
shromáždění správní výbor
12členný.
Byla mi podána kandidátní
listina, ve které však jest uvedeno 13 jmen a sice:
za stranu agrární:
Vraný Josef, (za Čechy), Mackovík
Jindřich (za Moravu);
za Slovenský klub: Juriga
Ferdiš, dr. Hodža Milán, dr. Dérer
Ivan;
za klub strany lidové:
Alois Kaderka;
za klub české strany
socialistické: Drobný Vladimír a Laube
Rudolf;
za klub strany národně-demokratické:
Král Bartoloměj a dr. Důras
Václav;
za klub strany soc.-demokratické:
Frant. Biňovec, Josef Teska, Ant. Černý.
K tomu poznamenávám,
že na poradě koaličních stran většiny
byl sjednán klíč k rozdělení
tohoto výboru v tom smyslu, že národně-demokratické
straně byl přiznán jeden kandidát,
národně-demokratická strana kandiduje však
dva pány. K tomu si vyžádal slovo k prohlášení
p. kol. dr. Lukavský. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Lukavský:
Slavné shromáždění!
Prosím, aby Národní
shromáždění přijalo toto prohlášení:
"Klub protestuje proti tomu, že koalice vládních
stran zavádí najednou klíč při
volbách do veřejných institucí na
základě výsledkův obecních
voleb ze dne 15. června, o nichž byla vydána
ministerstvem vnitra statistika pochybné povahy. Klub protestuje
proti tomu proto, že posud platí úmluva o klíči
na základě parlamentních voleb z r. 1911
a že zavedení jakéhokoliv klíče
nového je využíváním okamžitého
seskupení stran a moci z něho vyplývající.
Klubu, jenž má 46 členů mezi 270 členy
N. S., patří samozřejmě ve 12členném
výboru 2 místa a také na nich trvá
a kandiduje dva kandidáty, pro prvé místo
člena N. S. Bartoloměje Krále a pro
druhé místo dra Václava Důrase.
V případě, že by vládní
většina obou našich kandidátů nezvolila,
prohlašujeme to předem za porušení práva
a za znásilnění Národního shromáždění.
(Potlesk ve středu.)
Předseda:
Přistoupíme k volbám. Míním
dát hlasovat tím způsobem, že nebude-li
námitek, provedeme volbu aklamací. Jsou proti tomu
námitky? (Posl. dr. Ad. Stránský: Musí
býti námitky!) Dám o každém
jednotlivém kandidátu hlasovati zvlášť.
Tím jest umožněno, aby páni vyjádřili
svou vůli a tím způsobem bude to tak, jako
by to bylo možno při hlasování lístky.
Námitek proti tomu není. Dám hlasovati o
každém kandidátu zvlášť.
Tedy za stranu agrární
je navržen kol. Vraný. Kdo souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Kolega Vraný je zvolen.
Pan kol. Mackovík Jindřich
za stranu agrární je navržen. Kdo s tím
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Kolega Mackovík je
zvolen.
Za klub slovenský je navržen
kol. Juriga. Kdo s ním souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Kol. Juriga je zvolen.
Dále je za týž
klub navržen kol. dr. Hodža. Kdo souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Kol. Hodža je zvolen.
Dále navržen za týž
klub kol. dr. Dérer. Kdo s ním souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Kol. dr. Dérer je zvolen.
Za českou stranu socialistickou
je navržen kol. Vladimír Drobný. Kdo
s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. Kol. Drobný
je zvolen.
Dále za tutéž
stranu navržen kol. Rudolf Laube. Kdo s ním
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Kol. Laube je zvolen.
Za stranu národně-demokratickou
je navržen kol. Bartoloměj Král. Kdo
s ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. Kol. Král je
zvolen.
Za touž stranu národně-demokratickou
jest navržen kol. dr. Václav Důras.
Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest menšina. Není
zvolen.
Za stranu lidovou je navržen
kol. Alois Kaderka. Kdo s ním souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Kol. Kaderka je zvolen.
Za stranu sociálně-demokratickou
jest navržen kol. p. Fr. Biňovec. Kdo s ním
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, jest zvolen.
Za touž stranu navržen
je dále pan kol. Josef Teska. Kdo s ním souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina,
jest zvolen.
Dále za touž stranu navržen
jest p. kol. Antonín Černý. Kdo s
ním souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina, je zvolen.
Tím jest tento bod denního
pořádku vyřízen.
K dennímu pořádku
přihlásil se dále pan kol. Konečný.
Uděluji mu slovo.
Posl. Konečný:
Dovoluji si slavnému Národnímu shromáždění
navrhnouti, aby připustil v dnešní schůzi
ještě projednání zprávy kulturního
výboru (č. t. 1439.), aby zrušen byl celibát
učitelek. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Dále přihlásil se
rovněž ku změně denního pořádku
pan kolega Hybš; uděluji mu slovo.
Posl. Hybš: Vzhledem
k důležitosti návrhu na zřízení
šlechtitelské a pěstitelské stanice
bramborářské prosím slavný
sněm, aby dal souhlas, aby tento návrh resoluční
a zpráva byly pojaty do dnešního programu.
Předseda
(zvoní): K usnesení tomuto jest potřebí
dvoutřetinové většiny přítomných.
Prosím, tedy nejprve dám hlasovati o návrhu
pana kol. Konečného, aby na denní
pořádek dnešní schůze byla dána
ještě zpráva kulturního výboru
o návrhu členů N. S. Aloise Konečného,
Fr. Housera, Jos. Smrtky, Fr. Zeminové
a společníků (tisk č. 828), aby zrušen
byl celibát učitelek.
Kdo s návrhem tímto
souhlasí, aby dán byl na denní pořádek,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest potřebná dvoutřetinová
většina, bude tedy předmětem denního
pořádku.
Dále navrhl pan kol. Hybš,
aby na denní pořádek byla dána také
zpráva zemědělského výboru
o návrhu členů N. S. A. Chroustovského,
Sáblíka, Ziky, Hodži a soudr. (tisk č.
982), aby byla zřízena šlechtitelská
a pěstitelská stanice kultury brambor ve státě
československém a ustanoven bramborářský
konsulent. (Tisk č. 1438).
Kdo s tímto návrhem,
aby dán byl na denní pořádek, souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest potřebná dvoutřetinová
většina přítomných a bude
také projednáván návrh tento v dnešní
schůzi.
Přistoupíme ku
8. zprávě kulturního
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Aloise Konečného,
Fr. Housera, Jos. Smrtky, Fr. Zeminové a spol.
(tisk č. 828), aby zrušen byl celibát učitelek
(tisk č. 1439). Zpravodajem jest pan kol. Konečný,
uděluji mu slovo. (Zvoní.)
Zpravodaj posl. A. Konečný:
Slavné Národní shromáždění!
(Hluk. Předseda zvoní. Prosím o klid!)
Celibát učitelek zaveden
byl v jednotlivých zemích československé
republiky naší zákony zemskými, a to
ve Slezsku 6. listopadu 1901, v Čechách 27. ledna
1903, na Moravě 26. prosince 1904 a zajímavo jest,
že na Slovensku učitelky celibát neváže.
Říšský zákon nemá o celibátu
učitelek žádného ustanovení.
Pro zrušení celibátu mluví celá
řada důvodů a budiž mi dovoleno, abych
některé z nich zde uvedl. Celibátem učitelek
béře se těmto možnost plného
rozvití ženské individuality, t. j. ony nemohou
plniti základní životní poslání
ženy, založiti vlastní rodinu a vychovávati
vlastní děti. A poněvadž nikdo nemá
práva, aby omezoval přirozená práva
člověka, jest celibát přežilým
a ve svobodné demokratické republice nemožným
zařízením. Poněvadž jsou učitelky
nuceny, aby po sňatku se vzdávaly svého povolání,
ztrácí tím stát řadu zkušených
a kvalifikovaných sil a zároveň značná
část kapitálu, investovaná do jejich
vzdělání přichází tak
na zmar.
Zůstávají-li
učitelky ve svém povolání a zříkají
se manželství, ztrácí národ řady
inteligentních matek a řady dobře vychovaných
a zdatných dětí.
Celibát způsobuje,
že úřad učitelský u těch
matek, jež se provdati chtějí, stává
se pouze povoláním přechodným, k němuž
se ony ani nesnaží přilnouti celou duší,
jak by to zájem a prospěch žáků
vyžadoval; stává se tedy povoláním
méněcenným, což škole a výchově
nemůže býti na prospěch.
Osamělý život
učitelčin - zvláště na venkově
- poskytuje jí málo opory v těžkém
a vysilujícím povolání, a je-li učitelka
svědomitá, pilná, není-li její
práce ve škole jen řemeslnou, nýbrž
tvůrčí, a nenachází-li ona
za to ve vlastním domově a vlastním rodinném
kruhu vzpruhy a osvěžení, jsou její
síly předčasně vyčerpány.
Statistika ukazuje, že učitelky
odcházejí průměrně mnohem dříve
a častěji do pense a vystupují z příčin
zdravotních z povolání v mnohem větším
počtu než-li učitelé.
Příčina toho
tkví z velké části v celibátu,
jehož zrušením se jednak předejde zatěžování
pensijního fondu předčasným odcházením
učitelek do pense, jednak bude kapitál, vložený
do vzdělání učitelek, náležitě
využitkován.
Rodinný život bude pak
učitelce zároveň zdrojem spokojené
a veselé mysli, jež podněcuje k horlivější
a radostnější práci a vytvoří
nový, lepší, vřelejší a
přátelštější poměr
mezi školou a rodinou vůbec.
Dnes můžeme tvrditi,
že zákaz sňatku učitelek školství
poškodil, poněvadž zdatné, svěží
síly z úřadu učitelského vyháněl
a poškodil i zemské finance jednotlivých zemí,
poněvadž tyto byly nuceny vypláceti mladým
a zdravým učitelkám pense; celkem pak vážnosti
stavu učitelského neposloužil.
Námitka, že by provdaná
učitelka měla dvojí zaopatření,
nemůže býti vážným důvodem
proti zrušení celibátu učitelek.
Moderní žena nemá
vůbec ve sňatku hledati a viděti své
zaopatření, nýbrž úkol a smysl
svého života.
Jinou pak námitku, že
povinností ve škole a domácnosti nelze spojiti
v jedněch rukách, vyvracejí analogické
případy provdaných obchodnic, živnostnic,
rolnic a dělnic.
Inteligentní žena dovede
si domácí hospodářství zaříditi
tak, aby jím její povolání ani rodina
netrpěly.
Význam práce učitelky
mezi lidem stoupne, bude-li míti možnost provdati
se. Zvláště na venkově má učitelka
i mimo školu příležitost působiti
na zvýšení inteligence žen. Dnes jest
neobyčejně důležito, aby nejširší
vrstvy žen poučovány a uvědomovány
byly o výchově dětí v rodině,
ošetřování kojencův, o ochraně
matek, hygieně bytové, o moderním a úsporném
hospodaření v domácnosti. Návody a
poučování učitelek svobodných
- třeba sebe více theoreticky vzdělaných
- přijímají ženy s nedůvěrou.
Důvěřují však plně učitelce
provdané, která sama má rodinu a domácnost
a dobrým praktickým příkladem v uvedených
směrech předchází.
O celibátu učitelek
se během války náhledy velmi změnily.
Zejména školské úřady přišly
k názoru, že neprovdané učitelky velmi
často nesprávně pohlížejí
na různé otázky životní, tak
jako staří mládenci, kteří
nemajíce a neznajíce vlastního rodinného
života, měří vše z úzkého,
velmi často sobeckého svého hlediska.
Zemský správní
výbor v Praze, zemská školní rada v
Praze, Moravský zemský výbor a Moravská
zemská školní rada, český odbor
zemské školní rady, německý odbor
zemské školní rady na Moravě i slezská
školní rada vyslovily se jednomyslně pro zrušení
celibátu učitelek.
Za zrušení celibátu
učitelek byly N. S. a ministerstvu školství
a národní osvěty podány četné
petice; nebudu jich podrobně vypočítávati,
avšak pravím, že všechny tyto petice dovozují,
že ve svobodné republice není možno, aby
učitelce - svobodné občance, upíráno
bylo právo lidské. Vytýkají moment
svobody, ohražují se proti zkracování
občanských práv učitelek a zdůrazňují,
že zájem školy samé vyžaduje zrušení
celibátu.
Pedagogové nejosvícenějších
národů nejen že neschvalují celibátu
učitelek, ale jej přímo zavrhují.
V nejpokročilejších státech je dovoleno
provdaným učitelkám vyučovati, jako
v Anglii, Švýcarech, Švédsku, Francii,
Belgii i v Bulharsku a Rusku.
Žena jest dnes v Československé
republice postavena muži na roveň občansky,
politicky i právně a již z tohoto hlediska,
jakož i z hlediska lidskosti, sociální rovnosti
i z ohledů vychovatelských, zdravotních a
mravních jest zrušení nuceného celibátu
učitelek požadavkem odůvodněným
a spravedlivým.
Se zrušením celibátu
jsou v úzké souvislosti některé jiné
otázky. Tak zejména: Jak hraditi substituci v době
mateřství?
Tu praví kulturní výbor,
že mateřství je zrovna tak nemoc, jako každá
jiná a že učitelce provdané, která
se octne v mateřství, má se dostati na průkaz
lékařského vysvědčení
zrovna tak dovolené, jako v každé jiné
nemoci. Žádati na učitelkách, aby si
v mateřství samy platily substituci, bylo by zrovna
tolik, jako mateřství zdaniti. Druhá otázka
byla by, jak upraviti pensijní požitky pozůstalým
po provdaných učitelkách. Tu kulturní
výbor jest toho náhledu, že sirotám
po učitelkách musí se dostati takových
pensijních požitků, jako po učitelích
vůbec, poněvadž i ony si platí na pensi
a tedy jejich děti mají týž nárok
jako děti po učitelích.
Nemusím snad ještě
šířeji odůvodňovati požadavek
jistě lidský, moderní a demokratický,
aby celibát učitelek byl zrušen. Pravím
jen na konec, že zrušením z počátku
citovaných zemských zákonů v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku, kterými celibát učitelek
byl u nás zaveden, bude odstraněna křivda,
jež na svobodě a sebeurčení těchto
činitelek v našem národě po řadu
let byla páchána. (Výborně!)
Kulturní výbor po vyslechnutí
referátu o zrušení celibátu také
tento požadavek jednomyslně ku přijetí
slavnému Nár. shromáždění
doporučuje.
Než jedna malá difference
se přece jen vyskytla a to při §u 5. připojené
osnovy, kde se praví, aby provdaným učitelkám
dostalo se v mateřství tak dlouhé dovolené,
jak toho lékař za potřebné uzná.
Tento požadavek přiznává kulturní
výbor jednomyslně učitelkám. Nebylo
však docíleno jednomyslného názoru o
tom, má-li se substituce v době mateřství
hraditi z prostředků veřejných, či
má-li si ji platiti dotyčná provdaná
učitelka sama. A tu kulturní výbor projevuje
svůj názor v ten rozum, že učitelce
má se v době mateřství dostati nejméně
šestinedělní dovolené placené,
ale ostatní usnesení o tom, jak by se tato dovolená
měla udělovati, zda by měla býti placena
i o těch šesti nedělích, či ne,
ponechává se bližší určení
a vymezení ministerstvu školství.