Předseda:
Tomášek,
místopředsedové:
Dula, dr. Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé:
dr. Herben, Vacula,
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar a členové
vlády: Habrman, Hampl, dr Heidler,
dr. Horáček, Houdek, Staněk, Stříbrný,
Švehla.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz,
tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr.
Říha.
1. Zpravodaj dr. Houser. Zpráva
sociálně-politického výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
784) o práci dětí (tisk č. 1329)
2. Zpravodaj Pik. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu (tisk č. 959) o úpravě poměrů
v obecního statku (tisk č. 1317).
3. Zpravodaj Malypetr. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 894), jímž
zakazuje se káceti dříví v obecních
lesích (tisk č. 1310).
4. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1156), kterým
se upravuje § 7. zák. ze dne 16. dubna 1919, č.
214 sb. zák. a nař. o sloučení sousedních
obcí s Olomoucem (tisk č. 1311)
5. Zpravodaj V. Votruba. Zpráva
poštovního výboru o návrzích
a peticích, aby byla zavedena autobusová spojení
poštovní v různých krajích Čech,
Moravy a Slezska (tisk č. 1309).
6. Zpravodaj dr. Srdínko.
Zpráva kulturního výboru o petici adjunktů
vysokých škol (č. pet. 550) za úpravu
hmotných poměrů (tisk č. 1325).
7. Zpravodaj Teska. Zpráva
imunitního výboru o žádosti mor.-slezského
vrchního soudu zemského, s podáním
trestního soudu v Brně, by bylo svoleno trestně
stíhati člena Národního shromáždění
Rudolfa Mertu pro přečin urážky na cti,
spáchané tiskem podle §§ 491. a 493. tr.
zák. (tisk č. 1339).
8. Zpravodaj Šabata.
Zpráva imunitního výboru v trestní
věci člena Národního shromáždění
Josefa Šolleho (tisk č. 1338).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzí.
Omluvili nepřítomnost
svoji dnes:
churavostí: Čapka
(na neurčito), Janoška (na neurčito),
Kvapil (na neurčito), Rouček (na neurčito),
dr. Zahradník (na neurčito), dr. V. Černý
(na neurčito), Rud. Pilát (na neurčito),
dr. Vlad. Fáček (na neurčito), dr.
Malinský (na 14 dní), dr. Kyjovský
(na týden);
zaměstnáním:
Biňovec (do 10. srpna), Němeček
(do 26. července), dr. Juraj Slávik (na neurčito),
Josef Špaček (do 10. srpna), Alois Jirásek
(na tento týden), Andrej Hlinka (do 21. července),
Paulíny (do konce prázdnin), Juriga
(do 28. července), Parák (do 31. července),
dr. Vanovič (do 31. července), Janček
(do 21. července), Jos. Lukeš (pro tento týden),
dr. Dolanský (pro tento týden), Babánek;
účastí pří
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
účastí při
jednání v Římě: dr. Kolísek,
Krojher;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický
a dr. Medvecký.
Tiskem rozdány
byly v 65. schůzí Národního shromáždění
československého tyto tiskopisy: žádám
p. sekretáře, by je přečetl.
Náměstek sněmovního
tajemníka dr. Říha (čte):
Tisk 1345. Odpověď min.
školství a nár. osvěty na druhý
dotaz čl. N. s. dra Mareše, dra B. Němce,
dra O. Srdínka a soudr. o poměrech na německé
universitě v Praze.
Tisk 1346. odpověď min.
n. o. na dotaz člena N. s. Otomara Hrejsy a
soudr. ve věci vyplácení pensijních
požitkův invalidům.
Tisk 1360. Odpověď min.
vnitra na dotaz čl. N. s. A. Čuříka
a soudr. na min, soc. péče stran vydání
formulářů žádostí
o státní příspěvek
k invalidní rentě.
Nařízení
vlády č. 3., předložená
podle § 3. zákona ze dne 24. července 1917
č. 307. ř. z.:
1. ze dne 4. července 1915
o cenách mouky amerického původu,
2. ze dne 14. července 1919
o uvolnění obchodu dehtem a stanovení jeho
cen a o hospodaření benzolem a stanovení
cen,
3. z 15. července 1919 o upotřebení
obilí a mlýnských výrobků ke
krmení,
4. z 15. července 1919 o obchodu
rybami sladkovodními přikázána byla
výboru zásobovacímu.
Výborům
přikázáno z předsednictva:
Výboru zemědělskému:
Tisk 1340. Návrh členů
N. s. J. Pelikána. A. Konečného,
J. Kopečka a spol. stran pomocné akce pro
poškozené povodní v jihovýchodní
Moravě. (Současně přikázán
výboru finančnímu.)
Výboru brannému:
Tisk 1352. Návrh čl.
N. s. Kadlčáka, dra Stojana a soudruhů,
by byli propuštěni zemědělci,
kteří byli povoláni k aktivní
službě.
Výboru soc.-politickému:
Tisk 1353. Návrh čl.
N. s. Václava Johanise a soudr. na úpravu
lékárnictví tím, že budou
lékárny uvolněny.
Tisk 1354. Návrh čl.
N. s. Rudolfa Tayerle, B. Jakubky a soudr. o sociálních
podmínkách ve smlouvách při
zadávání státních dodávek.
Předseda:
Vládní návrh zákona, kterým
se povoluje městu Brnu státní subvence 3/5
čistého nákladu až do výše
2,700.000 K na stavbu budov v Brně, prováděnou
obcí jako práce nouzová (tisk 1361), přikázán
byl výboru technickému.
Navrhuje se lhůta 48 hodin
k projednání.
Jsou snad proti navržené
lhůtě námitky? (Nebyly.)
Lhůta jest schválena.
Zápis o 64. schůzi
NS. byl vyložen po 48 hodin ve sněmovní kanceláří.
Ježto písemné námitky nedošly,
jest zápis podle § 77. jednacího řádu
schválen a bude podle § 79. téhož řádu
vytištěn.
Výbory se ustavily:
Finanční
výbor: předsedou zvolen Malypetr Jan,
místopředsedy: I. dr. Engliš Karel,
II. Stivín Josef, zapisovatelem dr. Heidler
Gustav.
Než přistoupíme
k dennímu pořadu, vyžádal si slovo pan
ministr financí dr. Horáček, uděluji
mu je.
Ministr financí dr. Horáček:
Velevážené Národní shromáždění!
Požádal jsem o slovo, abych jako nově jmenovaný
ministr financí pronesl několik stručných
slov o tom, jak na úkol svůj pohlížím
a v čem vidím své poslání.
Především jest mojí povinností
oceniti záslužnou práci svého váženého
předchůdce, jenž jako první ministr
financí našeho mladého státu musil vytvořiti
první základy jeho správy finanční
a jehož organisační talent, neúmorná
píle a cílevědomá energie jsou všeobecně
známy a budou vždy vděčně vzpomínány.
(Výborně!) Jest jen litovati, že nikoliv
z věcných, nýbrž politických
důvodů nebylo mu dopřáno dokončiti
důmyslně započaté dílo valutní
reformy, kterého se s takovým úsilím
podjal. Já jakožto jeho nástupce nechci zde
dnes rozvinovati nějakého dalekosáhlého
programu. Jednak není k tomu příležitostí,
jednak nevím, jak dlouho dnešní konstelace
politická potrvá a mně i z jiných
snad příčin bude možno v čele
tohoto resortu setrvati. Nejsem také v budoucích
rozhodnutích svých volný, nýbrž
jsem aspoň zásadně vázán cestou,
kterou nastoupil vážený můj předchůdce.
Cesta ta sleduje určitý přímočarý
plán, každé radikální odbočení
mělo by za následek jeho porušení, zmar
dosavadní práce a povážlivý zmatek.
Kdybych byl tedy i sám býval původně
jinou volil cestu, nezbývá mi nyní, než
abych pokračoval ve směru jednou zahájeném
a nanejvýš snad si dovolil některé odchylky,
mající podle mého názoru zmírniti
jisté tvrdosti, které v obyvatelstvu se těžce
nesou, bez kterých však pohříchu žádná
reforma valutová se neobejde. Chtěl bych rád,
pokud jen poměry to dovolí, přizpůsobiti
náš finančně hospodářský
život co nejvíce stavu normálnímu, očekávaje
od toho obecné uklidnění a vzpružení
úvěrní a výrobní činnosti.
(Hlučná pochvala.) Tak hodlám co nejdříve
otevříti opět bursu, by kursy ukládacích
papírů došly pravého výrazu,
by ustálila se míra úroková a snad
i zmírnil se nezdravý zjev vysokého rozpětí
mezi úroky pasivními a aktivními. Bude-li
možno, rád bych uvolnil ještě nějakou
další kvotu zadržených vkladů,
aby oplodniti mohly činnost výrobní. (Souhlas.)
Tuto pokládám vedle zabezpečení dostatečné
výživy lidu dnes pro republiku naši za nejdůležitější.
(Tak jest!) Jen ona odstraniti může dosavadní
nezaměstnanost, zjednati nám potřebné
tovary a umožniti nám vývoz do ciziny, od kterého
závisí celá naše hospodářská
budoucnost (Tak jest!) V tom také vidím hlavní
podmínku pro konečnou nápravu naší
měny, dle toho také měla by se říditi
naše politika dovozní a vývozní. Nebál
bych se příliš ani přechodného
poklesu, třeba bych toho nepodceňoval, hodnoty naši
koruny v cizině, na který bez toho mohou vliv míti
okolnosti nejrůznější. Nemám
při tom dokonce na zřeteli nějaký
zájem určité třídy výrobní,
vždyť na nějaký vývoz plodin zemědělských
není v dohledné budoucnosti žádného
pomyšlení, ale jest mi nad jiné důležitějším,
abychom měli co jísti, čím se odívati,
abychom měli suroviny, v jichž zpracování
by naše pilné dělnictvo nalezlo svůj
výdělek a náš stát vhodný
předmět svého průmyslového
exportu. (Výborně! Potlesk.)
Dále se chci o jedné
nesnázi zmíniti: o četných padělcích
našich kolkovaných bankovek. Příčinou
toho jsou, jak známo, nepřekonatelné technické
obtíže, s nimiž okolkovací akce byla spojena
a jimž nebylo možno se uvarovati. Ale ve skutečnosti
platí i tu, že strach má velké oči
a že - mimo Maďary zabranou část Slovenska
a mimo cizinu - padělků těch jest daleko
méně, než se má za to, a že nějaká
panika v tom směru jest naprosto bezdůvodna. Ostatně
s výměnou starých bankovek za československé
státovky bylo již započato a co možno
rychle bude v ní pokračováno, takže
stesky v tomto směru stanou se záhy bezpředmětnými
a bude jen třeba postarati se o to, aby ti, kdo snad nevinně
k držení padělků přišli,
nebyli poškozeni. (Výborně!)
Při tom podotýkám,
že bude později nutno dosavadní bankovní
úřad přetvořiti v státní
banku cedulovou, jak mi bylo uloženo. Rovněž
tak příkaz, vyvolati v život zvláštní
poradní sbor při ministerstvě financí,
uskutečním jak možno nejdříve.
Velevážené Národní
shromáždění! Obrovská světová
válka a pětileté mrhání miliardových
hodnot nemohlo zůstati bez těžkých důsledků
pro celé lidstvo. Celý svět jest ochuzen
a všichni musíme býti připraveni na
těžké oběti. Víme, že třeba
více pracovati, více šetřiti a více
ze svého jmění věnovati na prospěch
celé společnosti (Výborně!),
než dosud. Různé daně, které
již byly povoleny, a které ještě budou
žádány, jsou nutností. Stejně
tak dávka majetková, jež bude vzestupná,
jejíž výše však bohdá nebude
taková, by podlamovala šetrnost, podnikavost a hospodářskou
zodpovědnost, bez níž žádný
pokrok společenský není myslitelný.
(Výborně!) Postihnouti co nejostřeji
vysoké zisky, ve válce nabyté, jest samozřejmým
příkazem sociálním. (Hlučný
souhlas.) Soupisná akce, která k těmto
cílům směřuje, vedena bude energicky
dále, by vyměření dávky majetkové
co možno brzy mohlo býti vykonáno.
Naše finanční
postavení jest ovšem velmi svízelné.
Trpíme miliardovými schodky, k jichž hražení
nutno bude co nejdříve opět sáhnouti
k úvěru. Válečné události
na Slovensku, živelní pohromy a jiné okolnosti
situaci tuto ještě zhoršily. Nevíme ani,
nečeká-li nás ještě v tom směru
nějaké nemilé překvapení z
mírové konference v Paříži a
jak dopadne konečná naše likvidace s bývalým
Rakouskem. Jsem si úplně vědom těžké
zodpovědnosti a obrovských nesnází
úkolů, jež jsem musil převzíti.
Ale neztrácím do budoucnosti naděje. Naše
země jest štědrou přírodou i
pracovitým lidem tak bohatě nadána, že
i toto strastné období dojista šťastně
překoná. Chci, pokud a jestliže má fysická
síla k tomu stačí, bez překotných
změn a násilných zásahů prováděti
i v našem státě finanční politiku,
ne úzkoprsé fiskální, nýbrž
finanční politiku, proniknutou onou vyšší
spravedlností, jejímž duchem nesen jest celý
dnešní vývoj společenský. (Bouřlivá,
dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme
a to k prvnímu odstavci, jímž
jest
1. zpráva sociálně-politického
výboru o vládním návrhu zákona,
tisk č. 784. o práci dětí, tisk
č. 1329. Zpravodajem jest pan kol. Houser,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Houser: Slavné
Národní shromáždění!
Dětská práce
jest zjev, který provází nynější
způsob výrobní a zmizí s ním.
Do té doby však, než kapitalismus bude vystřídán
řádem novým, nemohou přátelé
mládeže založiti ruce, naopak musí užíti
každé příležitosti, by zmenšili
zlo, které přináší práce
dětem.
V Praze jest každé sedmé
dítě zaměstnáno na výdělek;
ne prací příležitostnou, lehkou činností
doma, nýbrž takovou prací, kterou koná
každý den aspoň hodinu a proto, by vydělalo.
Drobné lehčí práce, jež se konají
v domácnosti, nejsou počítány do toho
počtu. Děti konají však práce,
by vydělaly. Tak na př. zhotovují knoflíky,
dělají různé práce z papíru,
šijí, pletou a výrobky prodávají.
Také pomáhají otcům v dílnách
a posluhují doma v hostinci. Některé děti
jsou u cizích zaměstnavatelů, v dílnách,
posluhují, ministrují a chodí na polní
práce.