Pokud se týče zejména
posledního pana řečníka a jeho vývodů,
p. dra Mazance, dovoluji si připomenouti, že
záležitost ohledně cukru, jak on se na ni dívá,
má se skutečně tak, že cukr nemohl býti
vyvezen. Jsou to důvody komunikační, jsou
to dráhy a jednak záležitost dopravy vodní.
Doprava vodní si stěžuje, že nemohla vyvézti
ten cukr do Francie a do Anglie, poněvadž cukr nebyl
včas naloděn. Pokud se týče jeho záležitostí
poštovních, nebylo zde jich opravdu dotčeno
podle mého soudu tak, jak by si bylo přáno
a jak byly kapitoly poměrně menšího
dosahu rozebírány. Jest to zejména
záležitost našich telegrafů a telefonů.
Nám v rozpočtovém výboru ovšem
v té záležitosti, poněvadž jsme
se jí velice obírali, bylo podáno velmi uspokojivé
vysvětlení, že jest radostno, že naše
veřejnost si začíná telefonů
všímati a že jsou ovšem celá velká
čísla, kde se dožaduje se strany veřejnosti
telefonního spojení. Bohužel, ač správa
pošt by to nejraději učinila a hned k tomu
přistoupila, musí přiznati každý,
kdo zná potřeby telefonní, že to není
za daného stavu možno, schází tu nejen
měď, ale jemné přístroje, které
se u nás nevyrábějí. Máme naději,
že v té věci správa poštovní
koná kroky, jelikož se snaží, aby zdejší
továrny zařídily se na výrobu slaboproudní
a těch věcí, kterých jest k telefonu
zapotřebí. Musíme doufati, že této
záležitosti bude vyhověno.
Pokud se týče výtky
poště, že nejsou telegramy a dopisy dodány
včas, musím doznati, že to souvisí z
velké části s věcmi dopravy. (Posl.
Kadlčák: Poštovní zřízenci!)
Na tu stranu, p. kolego, musím říci, že
v novější době se stala i zde velká
náprava, že byla celá řada zřízenců
přibrána a ti, co byli při vojenských
poštách, byli teď zase vráceni sem, takže
tato doprava přece jen správněji funguje.
Co se týče balíkové dopravy, na kterou
bylo tolik stížností a zejména na ty
krádeže, v tom se stala také náprava,
takže můžeme míti u obou skupin, jak u
drah, jak na to zejména upozorňoval kolega Navrátil,
tak i u pošt naději, že těmto věcem
a výtkám, vlastně přáním,
která zde byla podávána, bude pokud možno
vyhověno a že dojdeme i v té věci náležitého
již pořádku.
Během debaty byla zde podána
jedna resoluce, a to resoluce kolegy Navrátila,
která, jak již pan předseda uvedl, jest dostatečně
podporována. Nemám námitek proti tomu, aby
tato resoluce byla přikázána výboru,
poněvadž dříve jím projednávána
nebyla.
Předseda
(zvoní): Debata o této skupině
je skončena. Přistoupíme k
hlasování.
Hlasovati budeme podobným
způsobem jako při skupině I., II. a III.
Nejprve přečte p. zpravodaj
příslušné položky, a pak budeme
o nich hlasovati.
Nejprve budeme hlasovati o skupině
IV. a to o ministerstvu vyučování,
s dodatkem výborové zprávy.
Žádám p. zpravodaje,
aby přečetl příslušné
položky.
Zpravodaj posl. inženýr
Bečka (čte):
Řádná vydání
dožadují se obnosu 94,545.133 K, mimořádná
pak 17,709.841 K, tedy úhrnem 112,254.974 K a dodatek rozpočtového
výboru v mimořádných vydáních
30,425.000 K, tudíž úhrnem, jelikož řádných
vydání není, 30,425.000 K, celkem pak z obou
těchto složek vychází úhrnná
suma na ministerstvo školství 142,679.974 K. Proti
tomu příjem vykazuje obnos 5,301.557 v řádném
příjmu, v mimořádném 874,683K,
úhrnem tedy 6,176.240 K.
Předseda:
Kdo souhlasí s přečtenými právě
položkami rozpočtu ministerstva školství
a národní osvěty spolu s dodatkem, prosím,
aby povstal. (Děje se) To je většina.
Rozpočet ministerstva školství a národní
osvěty i s dodatkem je schválen. Jsou resoluce:
Zpravodaj inž. Bečka:
Dále jsou podány resoluce, jež nalézají
se v rozpočtové zprávě na straně
13. - 15. pod čís. XIII., a prosím, aby byly
také schváleny.
Předseda:
Kdo s těmito resolucemi výborovými souhlasí,
prosím, aby povstal (Děje se). To je většina.
Resoluce tyto jsou schváleny. Dále přistoupíme
k odhlasování položek příslušných
ministerstvu financí.
Zpravodaj inž. Bečka:
Ministerstvo financí v řádném výdaji
dožaduje se nákladu 204,537.542 K, v mimořádném
pak 102,073.400 K, tedy úhrnem 306,610.942 K. Naproti tomu
vykazuje 1.347,324.129 K v řádném příjmu,
v mimořádném pak 433,911.828 K, úhrnem
tedy 1.781,235.957 K.
Předseda: Kdo
souhlasí s přečtenými právě
položkami ministerstva financí, prosím, aby
povstal. (Děje se.) To je většina.
Rozpočet ministerstva financí je schválen.
Přistoupíme k položkám
ministerstva obchodu a sice ve skupině VI.
Zpravodaj inž. Bečka:
Ministerstvo obchodu vyžaduje řádných
výdajů 10 mil. 324.562 K, v mimořádných
pak 41 mil. 450.130 K, tedy úhrnem 51,774.692 K, dodatkem
pak v řádném vydání žádných,
v mimořádném 175.000 K; tedy úhrnem
175.000 K. V příjmech ministerstva obchodu: v řádném
příjmu 310.000 K, v mimořádném
41,000.000 K, úhrnem 41,310.000 korun.
Předseda:
Kdo schvaluje rozpočet ministerstva obchodu a sice i s
dodatkem položky právě přečtené
p. zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se).
To je většina. Rozpočet ministerstva obchodu
i s dodatkem je schválen. K tomu jsou resoluce.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
K tomu jsou resoluce a sice na str. 15. rozpočtové
zprávy pod čís. XV. uvedené a prosím
o jejich schválení současně.
Předseda:
Kdo souhlasí s resolucemi usnesenými ve výboru
rozpočtovém, doporučenými právě
panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To jest většina. Také resoluce
jsou schváleny.
Ministerstvo pošt a telegrafů.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Ministerstvo pošt a telegrafů v řádných
vydáních dožaduje se nákladu 116,745.380
K, v mimořádných 18,331.120 K, tedy úhrnem
135,076.500 K. V příjmech pak vykazuje v řádném
příjmu 149,636.000 K, v mimořádném
příjmu 534.000 K, tedy úhrnem 150,170.000
K.
Předseda:
Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva pošt
a telegrafů s přečtenými právě
položkami, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Rozpočet ministerstva pošt
a telegrafů jest schválen. Resoluce.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Resoluce jsou na str. 15. a 16. rozpočtové zprávy
pod č. XVI. uvedeny. Prosím o jejich schválení.
Předseda: Kdo
souhlasí s doporučenými právě
resolucemi, usnesenými ve výboru rozpočtovém,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Také resoluce jsou schváleny.
Konečně ministerstvo
železnic.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Ministerstvo železnic vyžaduje nákladů
řádných 739,982.350 korun, v mimořádném
vydání 310,705.780 K, tedy celkem 1.050,688.130
K. Naproti tomu v příjmu jest řádný
příjem pod číslicí 695,659.270
K, mimořádný příjem 3,581.350
korun, tedy úhrnný příjem 699,240.620
K.
Předseda: Kdo
souhlasí s rozpočtem ministerstva železnic
a sice ve smyslu závěrečných položek,
přečtených právě panem zpravodajem,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Rozpočet ministerstva železnic jest schválen.
Resoluce.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Resoluce nacházejí se na str. 16. a 17. rozpočtové
zprávy. Prosím, aby tyto resoluce pod čís.
XVII. uvedené byly schváleny.
Předseda: Kdo
souhlasí s resolucemi výborovými, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Resoluce jsou schváleny.
Jest zde ještě resoluce
člena Nár. shromáždění
Gust. Navrátila.
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Resoluce ta budiž přikázána výboru
rozpočtovému.
Předseda: Kdo
souhlasí s přikázáním této
resoluce výboru rozpočtovému, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Návrh na přikázání jest přijat.
Tím jsou vyřízeny
skupiny IV. až VI. a přistupujeme ke skupině
VII., jednající o ministerstvech zemědělství,
veř. prací a zásobování
lidu, a sice k podrobné rozpravě.
Přeje p. zpravodaj slova?
Zpravodaj posl. inž. Bečka:
Nikoli.
Předseda: Uděluji
slovo prvnímu řečníku, zapsanému
v listině, a sice p. dru Rambouskovi.
Posl. dr. Rambousek: Vážené
Národní shromáždění! Úzký
vztah zemědělství a průmyslu ukázal
se nejlépe v této světové válce.
Zde byla porušena ona rovnováha, která jest
nezbytnou podmínkou produkce průmyslové,
tím, že nedostávalo se nám dostatečného
množství výrobků zemědělských.
Z toho tedy plyne pro nás poučení, že
jest rozpočet ministerstva zemědělství
jedním z velice důležitých činitelů
pro obnovení našeho příštího
státu, pro uspořádání vnitřních
poměrů ve státě, tedy i pro uspořádání
poměrů socialistických. A tu v první
řadě jest nutno, aby nastala rovnováha v
ceně potravin, které způsobily nezbytný
vzrůst cen výrobků průmyslových
a tím byl zaviněn všeobecný finanční
úpadek, jakož i poměr náš k finanční
cizině a pokles naší valuty.
Ale můžeme si dnes přiznat,
že výrobky zemědělské a výrobky
průmyslové nebyly by u nás na takové
výši cenové, kdyby nebylo právě
silných jedinců, kteří ceny neslýchaným
způsobem vyhánějí. Práce lidská
není tak placena, aby působila přílišné
zvýšení cen, ale právě silní
jedinci jsou příčinou toho, že ceny
potravin i ceny produktů zemědělských
vzrůstají. Je zde tedy na snadě a na bíledni,
že je nutno, aby nastalo jakési vyrovnání
mezi cenami produktů zemědělských
a cenami produktů průmyslových, aby přivedena
byla do našeho stavu úplná rovnováha.
Že naše zemědělství
očekávají velmi těžké
úkoly do budoucna, je na bíledni. Nic netrpělo
válkou tak, jako naše půda. Člověk
byl vyčerpáván a často odebíral
potraviny i zvířatům, orné půdě
nedostávalo se patřičné náhražky,
aby se výnos půdy udržel na tom stupni, jako
byl před válkou. Půda byla naprosto seslabena,
poněvadž nedostávalo se hnojiv, poněvadž
půdě nedostávalo se náležitého
zpracování, a tu zase vidíme, kdo tím
nejvíce trpí. Tím právě nejvíce
trpí malý rolník a baráčník,
který neměl dost prostředků a styků,
aby si mohl opatřit náhradu pro půdu úplně
vyčerpanou. (Souhlas). Tu je tedy v první řadě
nutno přikročit k zlepšení výnosu
naší půdy. A překvapilo mne, že
v rozpočtu je poukázáno na výrobu
hnojiv pouze 75.000 K. To je obnos příliš nízký,
uvážíme-li, že nemáme dnes hnojiv
přirozených, poněvadž stav dobytka klesl
na míru velmi nepatrnou.
Je tudíž nutno, aby uvolněn
byl obchod, aby se nestrašilo pořád s otázkami
valutními, aby uvolněn byl k nám dovoz umělých
hnojiv z ciziny, aby zlepšeny byly poměry půdy.
Dále považuji za velice nutno, aby také zlepšeny
byly naše sorty rostlin hospodářských,
čili aby se podporovalo větší měrou
výzkumnictví, než jak je na to pamatováno
v našem letošním rozpočtu. Příkladem
podporování výzkumnictví musí
nám býti v prvé řadě Amerika.
Tam obětují se každoročně obrovské
sumy na to, a vidíme, že hospodářský
výsledek je daleko vyšší nežli u
nás.
U nás stále kopírují
se hospodářské ústavy, ponejvíce
německé, které jsou lépe zařízeny
než u nás, ale budeme-li si všímati hospodářských
zařízení amerických a anglických,
bude náš pokrok hospodářský daleko
více vyvinut v budoucnosti, než jak je vyvinut v dobách
dnešních. Nutno však všímati si rozpočtu
také v jiném ohledu.
Republika československá
přejala velké množství úřednictva,
obzvláště na tak zvaných císařských
statcích.