Středa 16. dubna 1919

Za těmito právními výroky skrývají se neocenitelné zájmy a prospěchy, nebo škody jednotlivých tříd a jednotlivců. Pod dojmem a tlakem agitačního hesla byl s kvapem přímo horečným v době 14 dnů vypracován zákon o reformě pozemkové. (Posl. Johanis: Jak to: agitační heslo?) Pod dojmem agitačních hesel. (Posl. Johanis: Tak ne z potřeby republiky?) Z potřeby také, zajisté, ale pod dojmem agitačních hesel byl rychle projednán. (Posl. Johanis: Celých 5 měsíců se to připravovalo!) Ale pracovalo se na něm jenom 14 dnů, od 27. března počínaje a sice o takové velké reformě se jednalo, která bude vyžadovati k provedení celá desetiletí a bude vyžadovati obrovského aparátu technického i byrokratického. A tu bojím se, aby tento zákon nestal se jednou historickým dokladem politické ukvapenosti. Cílem každé reformy má býti odstranění špatného a zavedení lepšího. Jestliže jsme přesvědčeni o tom, že dosavadní agrární zřízení se stanoviska národohospodářského a stanoviska sociálně politického jest ke škodě celku, nuže, reformu provádějme. Jsou-li tedy překážkou zdárného vývoje národa latifundie, tedy je odstraňme. Prospějeme-li státu i 13 milionům jeho obyvatelstva, jestliže ublížíme 1500 jednotlivců, pak se nemůžeme dozajista rozpakovati, abychom uložili majitelům velké půdy oběť, kterou žádá zájem širokých vrstev lidu, zájem veřejného a všem společného blahobytu. Obětem se uhýbat nesmí nikdo. Náš národ trpěl po staletí, jeho nejlepší synové přinášeli největší oběti na životech a na statcích, proč tedy by nemohl snad přinésti oběti velkostatkář, oběť takovou, která se mu uloží záborem určité půdy, a to ještě za náhradu a za náhradu co možná spravedlivou?

Naše strana má nejmenší důvod, aby se zastávala latifundií a aby hájila jejich majitele, kteří pro náš sociálně reformní program neměli v celku valného porozumění. Pro nás při řešení pozemkové reformy nemůže a nesmí záležeti na tom, co tomu řeknou jednotlivci, nýbrž pouze na tom, co tomu řekne obecný prospěch, výživa lidu a křesťanská spravedlnost. (Výborně!) Pozemková reforma jest dílem obecně prospěšným a má jím býti také i po stránce výživy lidu.

Dle sčítání z r. 1910 počet obyvatelstva v Čechách obnášel 6,769.548 obyvatel, na Moravě 2,622.271 obyvatel a ve Slezsku 756.949 obyvatel, tudíž dohromady 10,148.768 obyvatel. Spotřební dávka chlebovin, totiž pšenice a žita, přiznána roku 1918 až 1919 množstvím 16 kg. měsíčně, čili circa 200 kg. ročně na osobu. Dle toho je pro obyvatele Čech, Moravy a Slezska ročně zapotřebí okrouhle 20 mil. q chlebovin. Z úhrnné plochy rolí ve výměře 4,000.000 ha osívá se asi 28 % pšenicí a žitem a průměrný výnos pro jeden hektar obnáší 16 q pšenice a 15 q žita, takže se docílí ročně na 805.000 hektarů celkem 11,900.000 q žita a na 340.000 ha celkem 5,712.000 q pšenice, dohromady 17,626.000 q chlebovin. Z toho odpadá na osev a zadinu asi 15 %, tedy asi 2 mil. q, takže zbývá na výživu celkem okrouhle 15 mil. q chlebovin proti spotřebě okrouhle 20 mil. q chlebovin, takže se jeví schodek okrouhle 5 mil. q chlebovin. Pokud nestačí dovoz ze Slovenska, musí se tento schodek krýti dovozem z ciziny anebo se musí pozemková reforma řešiti tak, aby se potřeba kryla úhradou.

Klub náš si byl dobře vědom této skutečnosti a na základě těchto fakt; jakož i na podkladě sociologických zásad strany podal návrh kol. Ševčíka a Šamalíka na vydání zákona, jímž by byl stát k provedení svého regulačního díla vyvlastňovacího zmocněn tak, že by postupně vyvlastňoval a převáděl půdu do majetku těch, kdo po půdě touží, kdo na ní chtějí pracovati a kdo k ní jeví lásku.

Také výbor pro pozemkovou reformu zpočátku s tohoto stanoviska, tedy s hlediska zákona zmocňovacího začal otázku pozemkovou řešiti. Tímto zmocňovacím zákonem mělo se zabrati a převésti k uspokojení širokých vrstev lidu tolik půdy, kolik jest jí zapotřebí. Když však velké strany tohoto Národního shromáždění prohlásily se pro osnovu takového zákona, který dle projevu p. zpravodaje není ani formy zmocňovací ani deklarační, a když v takovéto formě spatřovali jsme možnost, srovnati s ní i své zásady, zvláště pokud se týče otázky náhrady a výměry, rozhodli jsme se vzhledem k naléhavé nutnosti, pomoci malému lidu, postupovati s ostatními stranami solidárně. Ostatně zákon sám jest dílem kompromisu, jak trefně naznačil ve svém úvodu p. kol. Svozil, jest dílem ústupků všech stran a proto nemůže ani býti sám o sobě dílem dokonalým. Ani jedna strana také není s touto osnovou úplně spokojena.

Doufám však, že zdokonalí se zákon o reformě pozemkové souborem doplňovacích zákonů již ohlášených, a že obavy před poklesem výroby se neuskuteční, že neutrpí zemědělská výroba průmyslová, vývoz průmyslových našich zemědělských výrobků a že tím neutrpí ani celá naše platební bilance.

Těžisko provedení spočívati bude v rukou pozemkového úřadu a od toho očekávám, že nedopustí, aby zájmy celku měly utrpět. Doufejme tudíž, že neuskuteční se ani obavy oněch národohospodářů, kteří v rozbití nynější soustavy různých velikostních skupin závodů zemědělských vidí nebezpečí pro náš mladý stát, nýbrž že reforma, která má přinésti povznesení těch nejutlačenějších vrstev lidu, která má vyrovnati sociální a hospodářské protivy, která má odstraniti výsadu bohatých a dáti půdu do majetku drobného lidu, že tato reforma přispěje k prospěchu celku a k posílení mocenského postavení naší republiky Československé. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Řečnická listina je vyčerpána. Debata je skončena. Uděluji slovo závěrečné panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Modráček: Ctěná sněmovno!

Můj doslov bude velmi stručný. (Výborně!) Myslím, že věc byla na tolik vyjasněna, že bylo dostatečně poukázáno na všechno, co zejména v zákoně schází, že není potřeba, abych se o tom já šířil. Jenom připomínám, že jednou z nejtěžších otázek bude rozřešení praktického použití půdy. Pan kol. Viškovský na to již narazil a myslí si, že je třeba proti nějakému združstevnění vyvlastněné půdy chrániti zemědělský lid.

Myslím, že je na velkém omylu. Právě náš požadavek, aby velkostatky, pokud nebudou rozparcelovány - a těch nebude rozparcelováno jistě dosti, poněvadž já nevím, co by si úřad pozemkový počal s těmi ovčinci, vystavěnými tam na polích, nevím, komu by je dal, zda nějaký baráčník by mohl tuto věc převzíti, a co by dělal v tom ovčinci - nemohu si představiti, co by dělal malý parcelový osadník s těmi těžkými branami, co jsou na dvorech, a motorovým pluhem - to jsou všechno pro mne nejasné věci, a myslím, že, jako zde byl kompromis, jako si ustoupily strany navzájem, pokud se týče použití půdy a formy hospodaření, parcelace nebo družstev, že si tedy také všechny strany budou musit zvoliti cestu střední, jaká bude vyžadována skutečnými poměry a povahou statku, který stát přejme.

Ty miliony, - můžeme mluviti o stech milionech nebo miliardách v dnešní hodnotě - které jsou tam investovány, nemohou býti reformou pozemkovou zničeny. To bychom dělali špatnou reformu, kdybychom to nákupní bohatství, resp. bohatství výrobních prostředků jednoduše sprovodili se světa a nechali to rozpadnouti. Já bych doporučoval naší vládě a především našemu panu ministru zemědělství, aby v této otázce, která pánům jest nejméně jasná, v otázce družstevního hospodářství vyslala komise co nejdříve do Italie a do Rumunska, které by zkušenosti s těmi statky na místě prostudovaly. V poslední době obdržel jsem zprávu od jistého socialisty italského, který byl zde v Praze a jehož jsem se tázal na tyto věci, že statky, vzdělávané pod formou nájemních družstev hospodářských, v Italii se velice osvědčily, že velmi dobře prosperují a za války zejména že zmohutněly i finančně, a že tento způsob v ltalii se považuje za naprosto zdařilý. Já bych si přál, abychom zbytečně nediskutovali o věci, která velké většině pánů jest neznáma, a aby vládní, úřední komise přesvědčila se tam na místě o praktikování této formy hospodaření a o jejích výsledcích. Nemám úmyslu, abych doporučoval nějaké theorie, vymyšlené u zeleného stolu, nýbrž přeji si, aby půda, kterou jest vlastně republika, byla vzdělávána prostředky a způsobem skutečně vyzkoušeným a prospěšným, který nepřivodí žádného zklamání, nýbrž naopak celou reformu pozemkovou posune na zdravé a jisté koleje.

Dále toliko prosím pány pro příští diskuse, - neboť budeme míti ještě co dělat s celou kyticí zákonů specielních, které budou se musit připojiti k tomuto rámcovému zákonu, - aby jenom důkladně, když tomu chtějí, diskutovali a debatovali navzájem a jen na jedno aby při tom nezapomínali: že Rusko na reformě pozemkové ztroskotalo, a že bude nutno, abychom my se toho uvarovali (Výborně!), aby boje, které se kolem této reformy ovšem rozvinou, byly vedeny s vědomím, že uvádíme v život věc, která, kdyby byla zneužita nějakými vášnivými, stranickými zápasy, mohla by se státi příčinou velikých rozbrojů a rozplamenění materielního egoismu a snad i příčinou občanské války.

V této době jest to velice nebezpečné, zahrávati si s takovýmito věcmi a řekl byl přímo, že by strana, ať je to ta nebo ona, zapomněla své zodpovědnosti vůči republice, kdyby si nepočínala v teto věci korektně.

Já bych si přál, kdyby z bojů, které nastávají za příčinou obecních voleb a snad příštích voleb do Národního shromáždění, aby z těchto zápasů volebních tato věc byla, pokud možno, vymýtěna. (Výborně! Potlesk.)

Dále k osnově zákona podán byl jediný pozměňovací návrh, a to návrh pana kol. Duly. Návrh se týká § 3. Navrhuje tyto změny: aby v odst. b) škrtnuta byla slova: "majetek urbární a kuriální obecné kompossessioráty" a byl připojen k tomu paragrafu jako odstavec: "O majetku urbariálných obcí a kuriálných kompossessiorátech bude rozhodnuto zvláštním zákonem". Pánové jsou totiž toho mínění, že se v tomto paragrafu vylučují jisté pozemkové majetky, které ve skutečnosti aspoň v jednotlivých případech jsou majetky velikými - jsou to veliké šlechtické zádruhy - a že bude zapotřebí, aby zvláštním zákonem i tyto majetky byly podobně zabrány. Já doporučuji tento návrh ku přijetí. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa.

Hlasovat budeme tímto způsobem: Nejprve o oddílu I., který vztahuje se k §§ 1. až 8. To jsou paragrafy, obsahující vymezení předmětů záboru a právní důsledky záboru. Dám nejprve hlasovati o §§ 1. a 2., při nichž není žádný pozměňovací návrh podán, pak o § 3. s dodatkem doporučovaným p. zpravodajem, pak o §§ 4. až 8. Po té dám hlasovati o oddílu II., a sice je to náhrada za zabraný majetek, to je § 9. Potom o oddílu III., to jsou §§ 10. a 11. (o osobách, kterým lze půdu přidělit), potom o oddílu IV., obsahujícím ustanovení o příslušenství a závazcích zabraných realit, to jsou §§ 12. 13. Konečně oddílem posledním byla by ustanovení §§ 14, 15., 16., 17., 18., 19. a 20., to jsou ustanovení o úřadech, řízení a různá ustanovení výminečná, závěrečná a přechodná. Spolu s tím dal bych odhlasovati nadpis zákona. Je proti tomu nějaká námitka? (Není.) Budeme tedy hlasovati tak, jak jsem naznačil. Kdo souhlasí s §§ 1. a 2. předlohy, jak je doporučena panem zpravodajem a obsažena ve zprávě výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 1. a 2. předlohy jsou schváleny.

Kdo souhlasí s § 3. a sice s dodatečným návrhem p. kol. Duly a sice, aby v odst. b) byla vyloučena slova "Majetek urbární a kuriální obecné komposssessioráty" a na konci odstavce aby připojeno bylo: "O majetku urbariálných obcí a kuriálných kompossessiorátech bude rozhodnuto zvláštním zákonem". Kdo souhlasí s § 3. takto stylisovaným, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.) To je většina. § 3. s touto změnou je schválen.

Kdo souhlasí s §§ 4., 5., 6., 7. a 8. ve smyslu návrhu pana zpravodaje a zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 4., 5., 6., 7. a 8. jsou přijaty.

Kdo souhlasí s § 9. ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) § 9. je schválen.

Kdo souhlasí s §§ 10. a 11. ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 10. a 11. jsou schváleny.

Kdo souhlasí s §§ 12. a 13. ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 12. a 13. jsou schváleny.

Kdo souhlasí konečně s §§ 14., 15., 16., 17., 18., 19. a 20., jakož i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. §§ 14., 15.. 16., 17., 18., 19. a 20., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Přeje si p. zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Modráček: V § 4. je třeba přehoditi některé věty a sice § 4. má zníti: "Jestliže se po vyhlášení tohoto zákona soustředí ve vlastnictví jediné osoby, týchž spoluvlastníků, nerozvedených manželů neb rodičů a dětí prvého stupně ze svobodného majetku pozemkového soubor nemovitostí, který je podle §§ 2. a 3. předmětem záboru a přesahuje výměru uvedenou v § 2., stává se tento soubor majetkem zabraným."

V § 9., poslední řádka, slovo "plynoucích" navrhuji škrtnouti.

V § 10. nutno za slova "spotřebním a zemědělským" učiniti čárku před slovem "obcím."

V § 11., citaci "§ 2.", přesunouti na konec, na poslední řádce třetí strany, kde v závorce je § 2. § 14. za slovo "pozemky zabrané" na druhé řádce, čárka.

Předseda (zvoní): Slyšeli jste změny textové, navrhované panem zpravodajem. Týkají se § 4., kde slova obsažená v závorce mají býti vsunuta za slova "soustředí". V § 9. slovo "plynoucích" má býti vynecháno, v § 10. za slovem "zemědělským" má býti čárka, v paragrafu 11. v poslední řádce "§ 2.", obsazený v závorkách, má býti vsunut na konec věty a konečně v § 14. má býti za slovem "zabrané" čárka.

Kdo souhlasí se zákonem přijatým v prvém čtení - se změnami textovými právě uvedenými a doporučenými panem zpravodajem - také v druhém čtení, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina, zákon jest schválen také ve čtení druhém. (Bouřlivý potlesk. Volání: Výborně! Na zdar!)

Předseda (zvoní): Zbývá nám ještě rozhodnouti o resoluci, navržené a přijaté ve výboru. Uděluji slovo k tomu panu kolegovi Modráčkovi.

Zpravodaj pan Modráček: Navrhuji, aby v resoluci učiněna byla tato korrektura: Zde stojí "drobných, malých", má správně státi "o právu dlouhodobých drobných nájemců na výkup pozemků".

Předseda: Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s resolucí, pozměněnou ve smyslu návrhu právě uvedeného, totiž, aby místo slova "malých" stálo "nájemců", prosím, aby povstal se svého místa. (Stalo se.) To jest většina, také resoluce jest schválena.

Než přistoupíme k dalšímu odstavci denního poradu, vyžádal si slovo zástupce ministerského předsedy, pan ministr vnitra Švehla; uděluji mu je.

Zástupce ministerského předsedy ministr vnitra Švehla: Slavné Národní shromáždění!

Ve chvíli, kdy odhlasovala slavná sněmovna - mohu snad tak říci - jeden z největších zákonů nejen za dobu, co sněmujeme, ale jsem přesvědčen také i pro příště, vyprosil jsem si slovo, abych zdůraznil onu velikou důležitost, kterou do této reformy vkládáme. Splácíme zde jeden z velkých dluhů, kterými jsme byli zatíženi a jež povinni jsme byli vyrovnati: Dluh vůči národu, vůči historii. Rovněž tak vytyčujeme si jeden z velkých sociálních problémů, který nás čeká a který nám byl uložen, abychom jej rozřešili. Předloha tato obrovského významu a dosahu mohla se státi skutkem - a to můžeme s hrdostí říci - jen ve svobodné republice (Výborně!), jen dohodou všech súčastněných činitelů. Měli jsme dávno všichni bez rozdílu ve svých programech požadavek vnitřní kolonisace. Dnes naskytuje se nám možnost, abychom heslo, které jsme vyslovovali, vtělili ve skutek, a tento čin, který jsme dnes provedli, musí nás naplňovat vědomím nejen odpovědnosti, ale jisté radosti, že jsme si tuto důležitou věc sami bez jakýchkoliv cizích vzorů uložili a rozřešili (Souhlas.),což jest důkazem, že nechceme a nebudeme přenášeti cizí vzory na půdu naši, ale že sami i nejtěžší problémy, jež nás čekají, budeme řešiti dle našich potřeb a podle našich vlastních method. (Výborně!) Zákon je sociálního rázu, ale není to jediný sociální zákon naší republiky, který jsme učinili a jichž my ještě učiníme do budoucnosti. My jsme zavedli osmihodinovou pracovní dobu, stejně zákon nesmírné důležitosti. A jest snad třeba si ji připomenouti dnes, že zákon náš ve statisících výtiscích jest dnes jako prostředek propagace rozšířen ve Francii. Jistě může to býti námi konstatováno jako důkaz, že i v tomto směru kráčíme jako první a vzorný činitel mezinárodní v úpravě těchto otázek na poli mezinárodním.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP