Za těmito právními
výroky skrývají se neocenitelné zájmy
a prospěchy, nebo škody jednotlivých tříd
a jednotlivců. Pod dojmem a tlakem agitačního
hesla byl s kvapem přímo horečným
v době 14 dnů vypracován zákon o reformě
pozemkové. (Posl. Johanis: Jak to: agitační
heslo?) Pod dojmem agitačních hesel. (Posl.
Johanis: Tak ne z potřeby republiky?) Z potřeby
také, zajisté, ale pod dojmem agitačních
hesel byl rychle projednán. (Posl. Johanis: Celých
5 měsíců se to připravovalo!)
Ale pracovalo se na něm jenom 14 dnů, od 27. března
počínaje a sice o takové velké reformě
se jednalo, která bude vyžadovati k provedení
celá desetiletí a bude vyžadovati obrovského
aparátu technického i byrokratického. A tu
bojím se, aby tento zákon nestal se jednou historickým
dokladem politické ukvapenosti. Cílem každé
reformy má býti odstranění špatného
a zavedení lepšího. Jestliže jsme přesvědčeni
o tom, že dosavadní agrární zřízení
se stanoviska národohospodářského
a stanoviska sociálně politického jest ke
škodě celku, nuže, reformu provádějme.
Jsou-li tedy překážkou zdárného
vývoje národa latifundie, tedy je odstraňme.
Prospějeme-li státu i 13 milionům jeho obyvatelstva,
jestliže ublížíme 1500 jednotlivců,
pak se nemůžeme dozajista rozpakovati, abychom uložili
majitelům velké půdy oběť, kterou
žádá zájem širokých vrstev
lidu, zájem veřejného a všem společného
blahobytu. Obětem se uhýbat nesmí nikdo.
Náš národ trpěl po staletí, jeho
nejlepší synové přinášeli
největší oběti na životech a na
statcích, proč tedy by nemohl snad přinésti
oběti velkostatkář, oběť takovou,
která se mu uloží záborem určité
půdy, a to ještě za náhradu a za náhradu
co možná spravedlivou?
Naše strana má nejmenší
důvod, aby se zastávala latifundií a aby
hájila jejich majitele, kteří pro náš
sociálně reformní program neměli v
celku valného porozumění. Pro nás
při řešení pozemkové reformy
nemůže a nesmí záležeti na tom,
co tomu řeknou jednotlivci, nýbrž pouze na
tom, co tomu řekne obecný prospěch, výživa
lidu a křesťanská spravedlnost. (Výborně!)
Pozemková reforma jest dílem obecně prospěšným
a má jím býti také i po stránce
výživy lidu.
Dle sčítání
z r. 1910 počet obyvatelstva v Čechách obnášel
6,769.548 obyvatel, na Moravě 2,622.271 obyvatel a ve Slezsku
756.949 obyvatel, tudíž dohromady 10,148.768 obyvatel.
Spotřební dávka chlebovin, totiž pšenice
a žita, přiznána roku 1918 až 1919 množstvím
16 kg. měsíčně, čili circa
200 kg. ročně na osobu. Dle toho je pro obyvatele
Čech, Moravy a Slezska ročně zapotřebí
okrouhle 20 mil. q chlebovin. Z úhrnné plochy
rolí ve výměře 4,000.000 ha osívá
se asi 28 % pšenicí a žitem a průměrný
výnos pro jeden hektar obnáší 16 q pšenice
a 15 q žita, takže se docílí ročně
na 805.000 hektarů celkem 11,900.000 q žita a na 340.000
ha celkem 5,712.000 q pšenice, dohromady 17,626.000 q chlebovin.
Z toho odpadá na osev a zadinu asi 15 %, tedy asi 2 mil.
q, takže zbývá na výživu celkem
okrouhle 15 mil. q chlebovin proti spotřebě okrouhle
20 mil. q chlebovin, takže se jeví schodek okrouhle
5 mil. q chlebovin. Pokud nestačí dovoz ze Slovenska,
musí se tento schodek krýti dovozem z ciziny anebo
se musí pozemková reforma řešiti tak,
aby se potřeba kryla úhradou.
Klub náš si byl dobře
vědom této skutečnosti a na základě
těchto fakt; jakož i na podkladě sociologických
zásad strany podal návrh kol. Ševčíka
a Šamalíka na vydání zákona,
jímž by byl stát k provedení svého
regulačního díla vyvlastňovacího
zmocněn tak, že by postupně vyvlastňoval
a převáděl půdu do majetku těch,
kdo po půdě touží, kdo na ní
chtějí pracovati a kdo k ní jeví lásku.
Také výbor pro pozemkovou
reformu zpočátku s tohoto stanoviska, tedy s hlediska
zákona zmocňovacího začal otázku
pozemkovou řešiti. Tímto zmocňovacím
zákonem mělo se zabrati a převésti
k uspokojení širokých vrstev lidu tolik půdy,
kolik jest jí zapotřebí. Když však
velké strany tohoto Národního shromáždění
prohlásily se pro osnovu takového zákona,
který dle projevu p. zpravodaje není ani formy zmocňovací
ani deklarační, a když v takovéto formě
spatřovali jsme možnost, srovnati s ní i své
zásady, zvláště pokud se týče
otázky náhrady a výměry, rozhodli
jsme se vzhledem k naléhavé nutnosti, pomoci malému
lidu, postupovati s ostatními stranami solidárně.
Ostatně zákon sám jest dílem kompromisu,
jak trefně naznačil ve svém úvodu
p. kol. Svozil, jest dílem ústupků
všech stran a proto nemůže ani býti sám
o sobě dílem dokonalým. Ani jedna strana
také není s touto osnovou úplně spokojena.
Doufám však, že zdokonalí
se zákon o reformě pozemkové souborem doplňovacích
zákonů již ohlášených, a
že obavy před poklesem výroby se neuskuteční,
že neutrpí zemědělská výroba
průmyslová, vývoz průmyslových
našich zemědělských výrobků
a že tím neutrpí ani celá naše
platební bilance.
Těžisko provedení spočívati
bude v rukou pozemkového úřadu a od toho
očekávám, že nedopustí, aby zájmy
celku měly utrpět. Doufejme tudíž, že
neuskuteční se ani obavy oněch národohospodářů,
kteří v rozbití nynější
soustavy různých velikostních skupin závodů
zemědělských vidí nebezpečí
pro náš mladý stát, nýbrž
že reforma, která má přinésti
povznesení těch nejutlačenějších
vrstev lidu, která má vyrovnati sociální
a hospodářské protivy, která má
odstraniti výsadu bohatých a dáti půdu
do majetku drobného lidu, že tato reforma přispěje
k prospěchu celku a k posílení mocenského
postavení naší republiky Československé.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Řečnická listina je
vyčerpána. Debata je skončena. Uděluji
slovo závěrečné panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Modráček:
Ctěná sněmovno!
Můj doslov bude velmi stručný.
(Výborně!) Myslím, že věc
byla na tolik vyjasněna, že bylo dostatečně
poukázáno na všechno, co zejména v zákoně
schází, že není potřeba, abych
se o tom já šířil. Jenom připomínám,
že jednou z nejtěžších otázek
bude rozřešení praktického použití
půdy. Pan kol. Viškovský na to již narazil
a myslí si, že je třeba proti nějakému
združstevnění vyvlastněné půdy
chrániti zemědělský lid.
Myslím, že je na velkém
omylu. Právě náš požadavek, aby
velkostatky, pokud nebudou rozparcelovány - a těch
nebude rozparcelováno jistě dosti, poněvadž
já nevím, co by si úřad pozemkový
počal s těmi ovčinci, vystavěnými
tam na polích, nevím, komu by je dal, zda nějaký
baráčník by mohl tuto věc převzíti,
a co by dělal v tom ovčinci - nemohu si představiti,
co by dělal malý parcelový osadník
s těmi těžkými branami, co jsou na dvorech,
a motorovým pluhem - to jsou všechno pro mne nejasné
věci, a myslím, že, jako zde byl kompromis,
jako si ustoupily strany navzájem, pokud se týče
použití půdy a formy hospodaření,
parcelace nebo družstev, že si tedy také všechny
strany budou musit zvoliti cestu střední, jaká
bude vyžadována skutečnými poměry
a povahou statku, který stát přejme.
Ty miliony, - můžeme mluviti
o stech milionech nebo miliardách v dnešní
hodnotě - které jsou tam investovány, nemohou
býti reformou pozemkovou zničeny. To bychom dělali
špatnou reformu, kdybychom to nákupní bohatství,
resp. bohatství výrobních prostředků
jednoduše sprovodili se světa a nechali to rozpadnouti.
Já bych doporučoval naší vládě
a především našemu panu ministru zemědělství,
aby v této otázce, která pánům
jest nejméně jasná, v otázce družstevního
hospodářství vyslala komise co nejdříve
do Italie a do Rumunska, které by zkušenosti s těmi
statky na místě prostudovaly. V poslední
době obdržel jsem zprávu od jistého
socialisty italského, který byl zde v Praze a jehož
jsem se tázal na tyto věci, že statky, vzdělávané
pod formou nájemních družstev hospodářských,
v Italii se velice osvědčily, že velmi dobře
prosperují a za války zejména že zmohutněly
i finančně, a že tento způsob v ltalii
se považuje za naprosto zdařilý. Já
bych si přál, abychom zbytečně nediskutovali
o věci, která velké většině
pánů jest neznáma, a aby vládní,
úřední komise přesvědčila
se tam na místě o praktikování této
formy hospodaření a o jejích výsledcích.
Nemám úmyslu, abych doporučoval nějaké
theorie, vymyšlené u zeleného stolu, nýbrž
přeji si, aby půda, kterou jest vlastně republika,
byla vzdělávána prostředky a způsobem
skutečně vyzkoušeným a prospěšným,
který nepřivodí žádného
zklamání, nýbrž naopak celou reformu
pozemkovou posune na zdravé a jisté koleje.
Dále toliko prosím pány
pro příští diskuse, - neboť budeme
míti ještě co dělat s celou kyticí
zákonů specielních, které budou se
musit připojiti k tomuto rámcovému zákonu,
- aby jenom důkladně, když tomu chtějí,
diskutovali a debatovali navzájem a jen na jedno aby při
tom nezapomínali: že Rusko na reformě pozemkové
ztroskotalo, a že bude nutno, abychom my se toho uvarovali
(Výborně!), aby boje, které se kolem
této reformy ovšem rozvinou, byly vedeny s vědomím,
že uvádíme v život věc, která,
kdyby byla zneužita nějakými vášnivými,
stranickými zápasy, mohla by se státi příčinou
velikých rozbrojů a rozplamenění materielního
egoismu a snad i příčinou občanské
války.
V této době jest to velice
nebezpečné, zahrávati si s takovýmito
věcmi a řekl byl přímo, že by
strana, ať je to ta nebo ona, zapomněla své
zodpovědnosti vůči republice, kdyby si nepočínala
v teto věci korektně.
Já bych si přál, kdyby
z bojů, které nastávají za příčinou
obecních voleb a snad příštích
voleb do Národního shromáždění,
aby z těchto zápasů volebních tato
věc byla, pokud možno, vymýtěna. (Výborně!
Potlesk.)
Dále k osnově zákona
podán byl jediný pozměňovací
návrh, a to návrh pana kol. Duly. Návrh
se týká § 3. Navrhuje tyto změny: aby
v odst. b) škrtnuta byla slova: "majetek urbární
a kuriální obecné kompossessioráty"
a byl připojen k tomu paragrafu jako odstavec: "O
majetku urbariálných obcí a kuriálných
kompossessiorátech bude rozhodnuto zvláštním
zákonem". Pánové jsou totiž toho
mínění, že se v tomto paragrafu vylučují
jisté pozemkové majetky, které ve skutečnosti
aspoň v jednotlivých případech jsou
majetky velikými - jsou to veliké šlechtické
zádruhy - a že bude zapotřebí, aby zvláštním
zákonem i tyto majetky byly podobně zabrány.
Já doporučuji tento návrh ku přijetí.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovat
budeme tímto způsobem: Nejprve o oddílu I.,
který vztahuje se k §§ 1. až 8. To jsou
paragrafy, obsahující vymezení předmětů
záboru a právní důsledky záboru.
Dám nejprve hlasovati o §§ 1. a 2., při
nichž není žádný pozměňovací
návrh podán, pak o § 3. s dodatkem doporučovaným
p. zpravodajem, pak o §§ 4. až 8. Po té
dám hlasovati o oddílu II., a sice je to náhrada
za zabraný majetek, to je § 9. Potom o oddílu
III., to jsou §§ 10. a 11. (o osobách, kterým
lze půdu přidělit), potom o oddílu
IV., obsahujícím ustanovení o příslušenství
a závazcích zabraných realit, to jsou §§
12. 13. Konečně oddílem posledním
byla by ustanovení §§ 14, 15., 16., 17., 18.,
19. a 20., to jsou ustanovení o úřadech,
řízení a různá ustanovení
výminečná, závěrečná
a přechodná. Spolu s tím dal bych odhlasovati
nadpis zákona. Je proti tomu nějaká námitka?
(Není.) Budeme tedy hlasovati tak, jak jsem naznačil.
Kdo souhlasí s §§ 1. a 2. předlohy, jak
je doporučena panem zpravodajem a obsažena ve zprávě
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. §§ 1. a 2. předlohy
jsou schváleny.
Kdo souhlasí s § 3. a sice s
dodatečným návrhem p. kol. Duly a
sice, aby v odst. b) byla vyloučena slova "Majetek
urbární a kuriální obecné komposssessioráty"
a na konci odstavce aby připojeno bylo: "O majetku
urbariálných obcí a kuriálných
kompossessiorátech bude rozhodnuto zvláštním
zákonem". Kdo souhlasí s § 3. takto stylisovaným,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.) To je většina. § 3. s touto změnou
je schválen.
Kdo souhlasí s §§ 4., 5.,
6., 7. a 8. ve smyslu návrhu pana zpravodaje a zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. §§ 4., 5., 6., 7.
a 8. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s § 9. ve smyslu
zprávy výborové, prosím, aby povstal.
(Děje se.) § 9. je schválen.
Kdo souhlasí s §§ 10. a
11. ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
§§ 10. a 11. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s §§ 12. a
13. ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
§§ 12. a 13. jsou schváleny.
Kdo souhlasí konečně
s §§ 14., 15., 16., 17., 18., 19. a 20., jakož
i s nadpisem zákona ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
§§ 14., 15.. 16., 17., 18., 19. a 20., jakož i
nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si p. zpravodaj ke druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. Modráček:
V § 4. je třeba přehoditi některé
věty a sice § 4. má zníti: "Jestliže
se po vyhlášení tohoto zákona soustředí
ve vlastnictví jediné osoby, týchž spoluvlastníků,
nerozvedených manželů neb rodičů
a dětí prvého stupně ze svobodného
majetku pozemkového soubor nemovitostí, který
je podle §§ 2. a 3. předmětem záboru
a přesahuje výměru uvedenou v § 2.,
stává se tento soubor majetkem zabraným."
V § 9., poslední řádka,
slovo "plynoucích" navrhuji škrtnouti.
V § 10. nutno za slova "spotřebním
a zemědělským" učiniti čárku
před slovem "obcím."
V § 11., citaci "§ 2.",
přesunouti na konec, na poslední řádce
třetí strany, kde v závorce je § 2.
§ 14. za slovo "pozemky zabrané" na druhé
řádce, čárka.
Předseda
(zvoní): Slyšeli jste změny textové,
navrhované panem zpravodajem. Týkají se §
4., kde slova obsažená v závorce mají
býti vsunuta za slova "soustředí".
V § 9. slovo "plynoucích" má býti
vynecháno, v § 10. za slovem "zemědělským"
má býti čárka, v paragrafu 11. v poslední
řádce "§ 2.", obsazený v závorkách,
má býti vsunut na konec věty a konečně
v § 14. má býti za slovem "zabrané"
čárka.
Kdo souhlasí se zákonem přijatým v prvém čtení - se změnami textovými právě uvedenými a doporučenými panem zpravodajem - také v druhém čtení, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina, zákon jest schválen také ve čtení druhém. (Bouřlivý potlesk. Volání: Výborně! Na zdar!)
Předseda
(zvoní): Zbývá nám ještě
rozhodnouti o resoluci, navržené a přijaté
ve výboru. Uděluji slovo k tomu panu kolegovi Modráčkovi.
Zpravodaj pan Modráček:
Navrhuji, aby v resoluci učiněna byla tato korrektura:
Zde stojí "drobných, malých", má
správně státi "o právu dlouhodobých
drobných nájemců na výkup pozemků".
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Kdo
souhlasí s resolucí, pozměněnou ve
smyslu návrhu právě uvedeného, totiž,
aby místo slova "malých" stálo
"nájemců", prosím, aby povstal
se svého místa. (Stalo se.) To jest většina,
také resoluce jest schválena.
Než přistoupíme k dalšímu
odstavci denního poradu, vyžádal si slovo zástupce
ministerského předsedy, pan ministr vnitra Švehla;
uděluji mu je.
Zástupce ministerského předsedy
ministr vnitra Švehla: Slavné Národní
shromáždění!
Ve chvíli, kdy odhlasovala slavná
sněmovna - mohu snad tak říci - jeden z největších
zákonů nejen za dobu, co sněmujeme, ale jsem
přesvědčen také i pro příště,
vyprosil jsem si slovo, abych zdůraznil onu velikou důležitost,
kterou do této reformy vkládáme. Splácíme
zde jeden z velkých dluhů, kterými jsme byli
zatíženi a jež povinni jsme byli vyrovnati: Dluh
vůči národu, vůči historii.
Rovněž tak vytyčujeme si jeden z velkých
sociálních problémů, který
nás čeká a který nám byl uložen,
abychom jej rozřešili. Předloha tato obrovského
významu a dosahu mohla se státi skutkem - a to můžeme
s hrdostí říci - jen ve svobodné republice
(Výborně!), jen dohodou všech súčastněných
činitelů. Měli jsme dávno všichni
bez rozdílu ve svých programech požadavek vnitřní
kolonisace. Dnes naskytuje se nám možnost, abychom
heslo, které jsme vyslovovali, vtělili ve skutek,
a tento čin, který jsme dnes provedli, musí
nás naplňovat vědomím nejen odpovědnosti,
ale jisté radosti, že jsme si tuto důležitou
věc sami bez jakýchkoliv cizích vzorů
uložili a rozřešili (Souhlas.),což
jest důkazem, že nechceme a nebudeme přenášeti
cizí vzory na půdu naši, ale že sami i
nejtěžší problémy, jež nás
čekají, budeme řešiti dle našich
potřeb a podle našich vlastních method. (Výborně!)
Zákon je sociálního rázu, ale
není to jediný sociální zákon
naší republiky, který jsme učinili a
jichž my ještě učiníme do budoucnosti.
My jsme zavedli osmihodinovou pracovní dobu, stejně
zákon nesmírné důležitosti. A
jest snad třeba si ji připomenouti dnes, že
zákon náš ve statisících výtiscích
jest dnes jako prostředek propagace rozšířen
ve Francii. Jistě může to býti námi
konstatováno jako důkaz, že i v tomto směru
kráčíme jako první a vzorný
činitel mezinárodní v úpravě
těchto otázek na poli mezinárodním.