Nechci činiti výtek,
ale je tu na př. otázka úpravy silnic. Máme
40.000 km silnic našich pouze v Čechách. Ty
zůstaly přes 4 roky tak, jak byly pánu Bohu
ponechány, zůstaly vydány v šanc svému
osudu. Co tu jest ještě práce, dokončení
staveb, úprava těch škod, které byly
způsobeny! A jest-li se dnes vyplácí 1 milion
korun denně na podporách, tu se táži,
co se dalo za ty peníze udělati na těch silnicích,
kdežto my jsme pomocí 1 milionu zdemoralisovali tolik
a tolik lidí a utvrdili jsme je v jejich liknavosti. Myslím,
že včasným zakročením v tomto
oboru bychom docílili toho, nač zejména musí
veřejnost klásti váhu: t. j. jisté
důvěry obyvatelstva, zejména těch
podnikatelů, ve stát a v jeho spolupůsobení.
Podnikatelé, žádáme-li
od nich, aby zahájili svou činnost, aby uvedli velký
stroj národního hospodářství
v proud, chtějí viděti, že někdo
za nimi stojí, oni musí cítit nějakou
pevnou ruku a nějaký program hospodářské
politiky. Jenom síla může buditi navzájem
zase důvěru a tuto sílu v těchto
věcech od státu musíme a můžeme
také žádati. Demobilisuje se od války
a militarismu, ale jest na čase, pomýšleti
na novou mobilisaci, mobilisaci k míru, jest na čase,
abychom stroje našeho národního hospodářství
uvedli plně v proud. Měli jsme hrdiny války,
ale myslím, že také mír chce míti
své hrdiny, hrdiny práce, kteří by
zabezpečili náš vývoj hospodářský
a náš politický klid v naší republice.
Od této osnovy neočekávám nějakého
zásadního rozřešení těchto
otázek a zlepšení, nýbrž vidím
v ní pouze palliativní prostředek na
čas a jako s takovým prostředkem můžeme
se s ní smířiti, ovšem v té
plné důvěře, že nebude nám
znovu předkládána osnova nová, jak
to bylo řečeno, kterou by toto palliativní
opatření bylo znovu prodlouženo. (Výborně.
Potlesk).
Předseda:
Dávám slovo dalšímu řečníku
v řečnické listině zapsanému
panu dru Malínskému.
Posl. dr. Malínský:
Slavné Národní shromáždění!
Pro novelu zákona, o níž
dnes jednáme, bude hlasovati i náš Československý
demokratický klub a tím i příslušníci
jeho z řad průmyslových. Hlasujeme-li
pro tento zákon přes těžké starosti,
činíme tak proto, poněvadž dnešní
doba vyžaduje, aby veškeré stranické i
třídní zájmy ustoupily zájmům
celku. Stanovisko toto jest pro nás průmyslníky
tak důležité, že chceme je zachovati a
také zachováme, i za cenu obětí sebe
větších. (Hluk.)
Předseda
(zvoní): Prosím o klid.
Posl. dr. Malínský
(pokračuje): otázka nezaměstnanosti
souvisí zajisté co nejúžeji s obtížemi,
se kterými počítati musí i počítá
průmysl. Obtíže průmyslové, jak
se v době nynější vyskytují,
jsou mnohem větší a mnohem závažnější,
než byly za války, takže některým
odvětvím hrozí ochromení když
ne naprosté zastavení. Co by takovéto zastavení
průmyslu mělo za následek v otázce
nezaměstnanosti, o tom, pánové, netřeba,
abych vám uváděl mnoho dokladů, dokazoval
to a vysvětloval.
Příčiny průmyslových
obtíží jsou velice různé. Tak
na příklad celý průmysl, který
po čas války byl zaměstnán dodávkami
vojenskými, ztratil tyto zakázky; jiný průmysl
laboruje zase nedostatkem surovin, drahotou surovin; tak na příklad
strojírny, které trpí nedostatkem uhlí,
nedostatkem železa, stěžují si v poslední
době - a to je úkaz velice závažný
a nutící k přemýšlení
- do nedostatku zakázek. Zakázky, které strojírnám
docházejí, omezují se, jak mně bylo
řečeno, na pouhé maličkosti a na pouhé
správky. Cukrovary, kterým po letošní
dobré řepové sklizni kynula kampaň,
jaké není pamětníka u nás,
byly následkem nedostatku uhlí nuceny jednou i vícekráte
přerušiti kampaň. Tím se kampaň
protáhla tak dlouho, že řepa, která
podle nařízení musila býti krechtována,
v krechtách těchto shnila, takže ten slíbený
výsledek letošní kampaně, který
sliboval nám veliké množství cukru,
které budeme moci exportovati, se velice scvrkl. O pivovarech
platí podobné, že pivovary trpí, jako
již po celou dobu války nedostatkem přídělu
ječmene, čímž jest jejich výroba
tak omezena a režie tak vysoká, že si všichni
stěžujeme na drahotu piva. Stavební živnosti
úplně spí. Bylo mně řečeno,
že možno počítati dnes jednu cihlu zastavenou
do úplně hotové stavby, připočte-li
se k tomu cena pozemku, na 5 K. (Slyšte!) Zdali za
takových poměrů možno od někoho
žádati, aby podnikl nějakou stavbu, myslím,
že netřeba dále osvětlovati. Menším
odvětvím průmyslovým jest průmysl
rukavičkářský. Ale průmysl
tento jest právě pro nás a zejména
pro Prahu průmyslem velice důležitým.
Průmysl tento vyvážel v době míru
za 17-18 milionů korun rukavic a zaměstnával
v Praze a okolí na 10.000 dělníků,
mezi tím značný počet dělnic.
Následkem dnešních cen koží stojí
výrobní cena 1 páru rukavic 30 K, kdežto
v Londýně se prodává pár rukavic
za 4-7 shillingů. A tak bych mohl uvésti ještě
celou řadu jiných průmyslových odvětví,
kde panují stejně neutěšené poměry.
Další a velmi závažnou
příčinu obtíží průmyslových
tvoří nechuť ku práci. Nechuť tato
podle mého názoru je zaviněna jednak tím,
že z vojny vracející se mužstvo po tak
dlouhém zahálení práci odvyklo a nemůže
se do ní dosud vpraviti. Dále dělníci,
kteří byli zaměstnáni při válečném
průmyslu, ti následkem vyčerpání
sil, následkem podvýživy nyní také
hledají ulehčení v tom, že si v práci
hoví.
Třetí příčinou,
řekl bych, skoro jednou z nejhlavnějších,
nechuti k práci jest vyplácení podpor nezaměstnaným.
Ačkoli toto vyplácení jsme všichni uzákoněním
dotyčného zákona uznali za nezbytně
potřebné, zákon tento má, jako všechno
na světě, svou stinnou a svou světlou stránku.
Mohly by se o tom vypravovati a vypravují se celé
anekdoty, pod jakými tituly a jakými triky si dávají
nezaměstnaní vypláceti podpory. (Slyšte!)
Já jsem dnes náhodou slyšel od jednoho průmyslníka,
který mi vypravoval, že po celý čas
války vydržoval 6-7 truhlářů,
velice zdatných, pilných a dobrých dělníků,
na kterých mu tak mnoho záleželo, že,
ač jeho závody většinou stály,
dělníky tyto platil a vydržoval. Před
nedlouhým časem přišli k němu,
prý, tito dělníci a nežádali
ho o zvýšení mzdy, nýbrž žádali
ho o dovolenou, aby jim dal několikatýdenní
dovolenou, že si požádají jako nezaměstnaní
o vyplácení podpor.
Čeliti nezaměstnanosti,
pánové, myslím, že by se dalo účinnějším
způsobem, než pouhým vyplácením
podpor: tím, kdyby se částky tyto věnovaly
konání veřejných prací, takže
by za tyto peníze aspoň zde něco trvalého
zůstalo (Tak jest!), ať by to již nebylo
dokonalé, jako se řeklo při podnikání
spodních železničních staveb, že
stavby ty po několik roků zůstanou dále
neukončeny a utrpí tím. Ale s tím
bychom nemusili počítati, jestliže by oprava
stála potom tolik a tolik tisíc, jestliže dnes
počítáme s miliony, za které se nevykoná
vlastně ničeho.
Dalším prostředkem
proti nezaměstnanosti by bylo, kdyby se uvolnily průmyslové
výrobky, které u nás máme a kterých
postrádati můžeme. (Výborně!)
Jsou na příklad v oboru textilním t. zv.
výrobky prostějovské, výrobky konfekční,
na kterých je zaměstnáno asi 30.000 dělníků.
Závody prostějovské mají značné
zásoby zboží, které by mohly vyvážeti.
Podobně se to má s t. zv. průmyslem warnsdorfským.
Výrobky tohoto průmyslu jsou u nás známy
pod jménem "cajky". Jsou to tkaniva, vyrobená
z látek podružných jakostí, která
se barví, přetisknou a která se vyvážela
již v dobách mírových do Orientu a jejichž
spotřeba tuzemská činila nejvýš
5-8 %. Tedy, jak ráčíte viděti, byl
průmysl tento zařízen vůbec jen na
export. Jak mně bylo řečeno, leží
zde v Čechách těchto warnsdorfských
výrobků za 100 milionů korun. (Slyšte!
Hlasy: A naši lidé si nemohou koupiti ani na kalhoty!)
Ani bych jim nedoporučoval, aby si to koupili, mohli bychom
toto zboží velmi dobře prodat ve vývozu.
Bude-li toto zboží ležet déle, zkazí
se. Mimo to, co se týče tohoto oboru, jest zde i
dostatek surovin k tomu. Jak jsem slyšel, leží
zde snad tisíc vagonů hadrů. Nedávno
ještě bylo do našeho státu přivezeno
200 až 300 vagonů hadrů, které by se
mohly roztrhati, setkáti a pak bychom si mohli ty "cajky",
které bychom vyvezli, vyrobiti znovu.
Dále máme průmysl
vlnařský a zboží pleteného. Zboží
tohoto leží v našem statě veliká
množství a průmyslníci naříkají,
že vývoz ztěžuje ministerstvo pro zásobování
lidu, ačkoli lid náš prý kupování
těch výrobků odmítá.
Výborný vývozní
prostředek dále by byl na př. kaolin, k jehož
výrobě nepotřebujeme žádných
pomocných prostředků a který by se
v cizozemsku velmi dobře, velmi lehce a velmi draze dal
odbýti.
Připomínám dále
vývoz strojů, zejména strojů pro cukrovary
a pivovary, které ve Francii a Belgii jsou nadobro zničeny,
takže po těch strojích panuje tam veliká
poptávka a jsou tam již prodavači. Nesmíme
obraceti své oči, jak zde bylo již řečeno,
do orientu. V Srbsku, jak mně bylo řečeno,
se nepodniká nic, nestaví nic, nekupuje nic a čeká
se, že jim vše ententa dodá zadarmo. Nepospíšíme-li
si brzy, bude Rumunsko okupováno nabídkami ententy.
Polsko, jak se dá očekávat,
soudě podle jeho dřívějších
obchodních styků s Německem, bude většinu
svých potřeb krýti z Německa, a tak
budeme-li otálet dále, přijdeme všady
pozdě. Namítne se mi snad, že z těchto
obtíží vytrhnou nás vřelé
sympatie ententy. (Smích.) Ale, pánové,
životní zkušenost učí, že
kupec na světovém trhu nebude prodávati své
suroviny lacino a kupovat hotové výrobky dráže,
nežli je může obdržeti od konkurenta, který
by mu snad byl sebe méně sympatickým. (Tak
jest.)
Budoucnost našeho průmyslu
a tím i budoucnost dělnictva a tím i budoucnost
celé naší republiky záleží
podle mého zdání na tom, budeme-li moci hodně
vyrábět, hodně dobře vyrábět
a hodně lacino vyrábět, a budeme-li moci
výrobky své vyvážeti za hranice a za
to dovážeti sen to, čeho budeme tuze mnoho
potřebovati, totiž peněz, abychom mohli zaplatiti
své dluhy.
To jsou, velectění
pánové, úvahy velice vážné
a úkoly velice těžké, které naše
vláda bude musit šťastně rozluštit,
má-li naše mladá republika obeplouti ta hrozná
úskalí, která se všech stran na ni číhají.
Aby úskalí tato šťastně obeplula,
rostla a vzkvétala, toho zajisté všichni si
přejeme. V tomto přání jsme za jedno
my zaměstnavatelé i dělníci, ale cíle
tohoto dosáhneme jen tenkráte, pakli budeme všichni
pracovati, a to velice pilně pracovati. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu se přihlásil pan
ministr veřejných prací Staněk.
Dávám mu je.
Ministr Staněk: Vážené
Národní shromáždění!
Budiž mi dovoleno, abych jen
několika slovy odpověděl na řeči
pánů kollegů, kteří zde jaksi
uznali za potřebné, poukázati na činnost
v ministerstvu veřejných prací, vytýkajíce
mu stále formalismus, kterému se prý snad
naučilo ve Vídni. Konstatuji jen, že přednosty
právě těch odborů, na něž
bylo útočeno, jsou úředníci
pražští, a to pan odborný přednosta
Janota, a pan odborný přednosta Zimler. Jeden řídí
odbor pro stavby pozemní a druhý pro stavby vodní.
Pokud já mohu konstatovat,
nepozoroval jsem u zmíněných pánů
žádného formalismu, naopak shledal jsem, že
vyřizují se věci tak rychle, jak jen možno,
bez dlouhých aktů, zejména dlouhých
písemných podání. V ministerstvu veřejných
prací připravují se nyní nejpotřebnější
práce k odstranění nezaměstnanosti
a k poskytnutí příležitosti ku práci
dělnictvu, které, jak se ze všech stran ozývá,
po ní skutečně touží, aby se
zbavilo podpor pro nezaměstnané.
V mém ministerstvu, velevážení,
bylo ihned od začátku pracováno na tom, aby
skutečně byl položen základ pro urychlené
provedení užitečných a nutných
staveb. Že takovéto větší záležitosti
se bez porad a anket neobejdou, je samozřejmé, poněvadž
jsou zde různé názory, (Posl. Pik: Interesy!)
řekněme interesy, ale jsou zde i četné
předpoklady, které bohužel musejí býti
předem zjištěny, aby se k řešení
různých úkolů mohlo přistoupiti;
to platí zejména o odstranění bytové
nouze v okolí naší Velké Prahy a vůbec
v Praze samotné. Zde chybí předpoklady detailní,
hlavně regulační plán atd. To vše
veškeré práce přípravné
zdržuje a, dokud tyto nebudou vykonány, nebude moci
jistě býti přistoupeno k řešení
této otázky. Ale já, velevážení,
nepovažuji za potřebné, abych dále pokračoval
v obhajobě svých úředníků,
kteří tyto záležitosti vedou. Přihlásil
jsem se k slovu jenom proto, abych konstatoval, - poněvadž
z řečí některých pánů
bylo alespoň poněkud cítiti, že bychom
snad určité kruhy při svolávání
porad opomíjeli a jich do porad nepřibírali
- že těch porad, které se týkaly odstranění
bytové nouze a které konány byly v ministerstvu
veřejných prací 7., 11., 21. a 25. ledna,
súčastnili se jak zástupcové dělnictva,
tak zástupci podnikatelů, architektů, stavitelů
a inženýrů a všechny ostatní příslušné
korporace, které na tom mají zájem, aby se
v otázce bytové něco stalo, a aby ta otázka
co nejrychleji byla rozluštěna. (Posl. Pik: Pane
ministře, nezapomeň na Plzeň!) Prosím,
to platí pro všechna velká města a průmyslová
střediska, poněvadž bytová nouze je
všude, a jestliže se rozluští otázka
pro Velkou Prahu, pak jistě tyto zásady, které
budou platiti pro Velkou Prahu, budou platiti pro veškerá
města, kde bytová nouze skutečně je,
hlavně pro průmyslová střediska.
Konstatuji ještě jednou,
že na této poradě byli zástupcové
- nejlepší bude, když všechny přečtu,
abych žádného nevynechal: Správní
výbor města Prahy, Jednota stavitelů, Zemský
spolek pro reformu bytovou, Technická a hospodářská
Jednota, Svaz českých bank, Svaz společností
s r. o., Svaz českých kovodělníků,
Svaz českých dřevopracovníků,
Česká obec dělnická, Ústřední
spolek úřednictva, Družstvo pro stavbu úřednických
domků, Spolek českých architektů,
Ústřední společenstvo stavitelů
a Český odbor inženýrské komory
v Praze. Při poslední anketě byli také
zástupcové Moravy a Slezska. Tím chtěl
jsem jenom dokázati, že rádi přibíráme
do těchto porad zástupce všech stavů
a všech odborů, aby tato otázka byla probrána
co nejvšestranněji a došla konečného
cíle. V anketách bylo usneseno, aby jich výsledek
byl podán ministerské radě, ministerstvu
sociální péče a ministerstvu financí.
Jest samozřejmo, jak to vysvítalo z celé
polemiky, která byla na základě různých
návrhů vyvolána, že jednotlivec bude
asi stěží letos stavěti, jednak pro
drahou práci, jednak pro drahý materiál,
který teprve bude museti býti vyroben, a pro jiné
okolnosti, které veškerou tu stavbu pro jednotlivce
by značně zdražovaly. Jest jisto, že zde
musí býti určitá pomoc státu
a určitá pomoc různých a různých
korporací, aby ke stavbě obytných budov došlo
a aby nouzi bytové mohlo býti odpomoženo. Akce
jest v takovém proudu, že ve čtvrtek na anketě,
kterou svolává magistrát města Prahy,
předložíme návrhy jednotlivých
stavitelů a architektů, kteří se odhodlali
na vlastní nebezpečí postaviti takové
domky na vzor za určité ceny. Poněvadž
nemám toho spisu po ruce, - poslal jsem ho k prozkoumaní
- konstatuji jen, že jeden nabízí výstavbu
takového domku dnes za 15.500 K, druzí chtějí
postaviti domek úplně ze dřeva asi za 25.000
K a třetí asi za 17.000 K. O tom, bude-li ta výstavba,
to uspořádání konvenovati, usoudí
znalci, kteří o té věci budou dále
rozhodovati.
Že v ministerstvu veřejných
prací, velevážení pánové,
mimo tuto akci bytovou, pracováno bylo také v jiném
směru, zejména pokud se týče staveb
silničních, je samozřejmo; tak byly vyzvány
všechny okresní výbory v království
Českém a okresní silniční výbory
na Moravě a ve Slezsku, aby zahájily veškeré
práce, které jest vůbec možno v tomto
počasí zimním prováděti, aby
počítaly se všemi subvencemi, které
starou vládou byly povoleny, zkrátka, aby využily
všeho k zaměstnání obyvatelstva již
v této roční době. (Posl. Donát:
Už se pracuje!) Kol. Donát, jako zástupce
okresu pelhřimovského, mně zde potvrdí,
že se pracuje na všech stranách. Dále
byly vyzvány všechny okresy k opravě zanedbaných
silnic.
Konečně byly vyzvány
obecní a silniční výbory, aby předložily
projekty na nové silnice, které by se hodily jako
nouzové práce. V důsledku toho došlo
velké množství žádostí za
zvýšení již povolených subvencí
i za povolení nových, kteréžto žádosti
se po stránce technické co nejrychleji vyřizují
a postupují se ministerstvu financí k rozhodnutí
po stránce finanční.
Technický výbor N.
S. zabývá se také touto záležitostí
a usnesl se, že se má především
pokračovati v započatých silnicích.
Pan ministr financí prohlásil v technickém
výboru zásadní souhlas s poskytnutím
podpory z prostředků státních, vyhradiv
si stanovení oněch objektů, jež mají
se podporovati.
Obdobné kroky staly se též
ohledně staveb vodních, kde vyzvány dotyčné
státní i zemské úřady a korporace,
aby oznámily, které ze staveb, jmenovitě
zemních prací, by se mohly ihned prováděti.
Tyto stavby však se méně hodí ku provádění
v zimě a na jaře, jednak pro mráz, a pak
pro nebezpečí velké vody. Nicméně
učiněny všechny přípravy, aby
se i s nimi mohlo započíti co nejdříve,
avšak bylo by třeba, i zde předen rozhodnouti
finanční otázku válečných
příplatků, požadovaných podnikateli
za práce již provedené, aby jednak nabyli kapitálu,
jednak i chuti k další práci. Bez těchto
příplatků by byli definitivně vyčerpáni
a pozbyli by úvěru u bank, které je financovaly.
Tyto příplatky spadají ovšem do likvidační
masy, ale při známé "rychlosti"
likvidace, která tak "rychle" pokračuje,
těžko uhodnouti, kdy se podnikatelé válečných
příplatků dočkají. Ministerstvo
veřejných prací podnikalo další
kroky, jež ani do jeho oboru nespadají. Ohledně
stavebního materiálu vyzvány tiskem všechny
cihelny, vápenice, cementárny, aby udaly, mají-li
připravený materiál k pálení,
by jim mohlo býti přiděleno uhlí po
ukončení cukerní kampaně s výhradou
vlivu státního na stanovení cen.
Dále bylo ministerstvo obchodu
upozorněno na nezbytné rozřešení
otázky směrných cen stavebních hmot,
vzdor tomu, že anketa ministerstva obchodu za tím
účelem svolaná minula se již jednou
s výsledkem. Nechci dnes zabíhati do podrobností,
poněvadž jistě se mi naskytne jindy příležitost,
abych o této otázce mohl si důkladněji
pohovořiti. Ale zmíním se zde ještě
o jiné záležitosti, to jest o otázce
uhlí, o níž chci jen několik slov říci.