Předseda:
Kolega dr. Bulín podal dodatečný návrh.
Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
§ 335. odst. 4. se zrušuje.
První odstavec § 337.
zní:
Tomu, kdo odvolání
ohlásil, dodati jest co nejdřív ověřený
opis naříkaného rozsudku s důvody;
odvolatel může provést odvolání
do pěti dnů po tom, co mu byl tento opis doručen,
a to, buď podáním do spisů, nebo do
protokolu (§324.)
První dva odstavce §
338. znějí:
Odpůrce odvolatelova jest
zpraviti o tom, že bylo odvolání ohlášeno.
Podání, kterým
se odvolání provádí, jest učiniti
ve dvojím vyhotovení; jedno z nich budiž dodáno
odpůrci odvolatelovu. Bylo-li odvolání provedeno
protokolem, dodá se mu opis protokolu.
Odpůrce odvolatelův
může do tří dnů po tom, co mu
bylo provedení odvolání doručeno,
odpověděti na ně buď podáním
do spisů, nebo do protokolu (§ 324).
Číslování
dalších článků se podle toho
opravuje.
Předseda:
Zahajujeme debatu. K slovu je přihlášen pan
kolega dr. Bulín. Uděluji mu slovo.
Posl. Dr. Bulín: Ctěné
Národní shromáždění!
Přes to, že běží
pouze o prozatímní opravu trestního řádu
vojenského, pokládal jsem za povinnost, abych učinil
návrh, který byl právě přečten.
Vedlo mne k tomu vědomí, založené na
velmi smutné zkušenosti, že se vojenské
soudy často snažily podle nejlepších sil,
aby tomu, kdo od nich byl odsouzen, buď znemožnily,
neb alespoň znesnadnily opravné prostředky;
oporu pro tuto snahu měly přímo v ustanoveních
vojenského řádu trestního. V §
120. vojenského řádu trestního je
vyslovena zásada, že se usnesení soudní
obviněnému prohlašují ústně
nebo písemně; jen tomu, kdo chce míti písemné
vyhotovení ústního usnesení, se takové
vyhotovení teprve na jeho žádost dá.
Ústní prohlašování stalo se pravidlem.
Hlavním důvodem této
praxe byla snaha, aby bylo co nejméně černého
na bílém, poněvadž to, co není
na papíře, se může snadno změnit
neb odvolat, a súčastněný nemůže
dáti přezkoumati, co soud skutečně
opatřil. V praxi vojenských obhájců
bylo nejtěžším ustanovení zákona,
že opravné prostředky proti rozsudkům
vojenských soudů musily býti prováděny
do 8 dnů po tom, co byl rozsudek ústně prohlášen.
Račte si připomenouti,
že mnoho rozsudků vojenských soudů bylo
vyhotoveno na celých tištěných knihách.
Upozorňuji na příklad na případ
ministerského předsedy dra Kramáře,
nebo našich brněnských studentův, odsouzených
pro velezrádu, spáchanou rozšiřováním
letáků. Bylo naprosto vyloučeno, že
by v těch 8 dnech, které uplynuly od ústního
prohlášení rozsudku, byl obhájce mohl
svědomitě vypracovati opravný prostředek,
totiž zmateční stížnost neb odvolání,
protože často obsahu písemného rozsudku
ani neznal, ani ho nedostal. Měl tedy polemisovati s něčím,
co mu bylo neznámo, a co si soud teprve upravoval podle
toho, jaký měl opravný prostředek
obžalovaného obsah.
Proto jsem si dovolil navrhnouti,
aby byl trestní vojenský řád změněn
v ten rozum, že lhůta na provedení opravných
prostředků se nepočítá ode
dne, kdy byl rozsudek prohlášen, nýbrž
ode dne, kdy byl odsouzenému písemně doručen;
neboť jen tak má obžalovaný možnost
zkoumati, čím soud odůvodnil své rozhodnutí
o trestu nebo o vině, jak počítá polehčující
a přitěžující okolnosti atd.
Zkrátka, má pro opravný prostředek
nějaký základ. Stávalo se také,
že rozsudek se dělal teprve tehdy, až byla zmateční
stížnost podána, a podle jejího obsahu
byly pak nedostatky rozsudku odstraněny. Bude-li návrh
přijat, tož takové zneužívání
zákona bude odstraněno.
Mimo to je v návrhu obsaženo
ustanovení, že obžalovaný nemá
jen právo žádati opis naříkaného
rozsudku, nýbrž že v těch případech,
kdy byl opravný prostředek ohlášen,
je soud první stolice povinen opis naříkaného
rozsudku odvolateli nebo stěžovateli doručiti.
Podle zákona je také
možno, že se odvolání nebo zmateční
stížnost provede protokolem; v takovém případě
odvolatel musí dostati opis protokolu, který byl
u soudu o opisovém prostředku sepsán. Podle
dosavadního zákona má odpůrce odvolatelův
právo, na odvolání odpověděti;
to platí také o zmateční stížnosti.
Vojenský soud má uvědomiti druhou stranu,
že bylo podáno odvolání nebo zmateční
stížnost; odpůrce odvolatelův může
do 3 dnů u soudu nahlédnouti do spisův a
pak na opravný prostředek odpověděti.
Při tom byly zase veliké těžkosti.
Především již
lhůta je velmi krátká; mimo to se však
velmi často stávalo, že nebylo možno referenta
do 3 dnů nalézti a do opravného prostředku
nahlédnouti. Proto má míti zákon nyní
ustanovení, že opravný prostředek do
rozsudku, ať jej podává vojenský státní
zástupce neb obžalovaný, musí býti
podán ve dvojím vyhotovení, z nichž
jedno dostane odpůrce odvolatelův. Tím se
mu ušetří mnoho času i námahy:
druhá strana má opravný prostředek
v ruce a nemusí se tedy starati, aby jeho obsah teprve
u soudu zjistila. Tím je řízení neobyčejně
zjednodušeno a výstřelky byrokratismu jsou
znemožněny.
Budou-li přijaty tyto změny,
nastane potřeba, aby byl zrušen druhý odstavec
§ 335. voj. ř. tr., který stanovil, že
se opisy rozsudků vyhotovují a doručuji stranám
jen na jejich žádost. Stane-li se to povinností
v případech, kdy byly do rozsudku ohlášeny
opravné prostředky, musí býti poslední
odstavec § 335. voj. ř. tr. zrušen.
Prosím, abyste navrhovaný
dodatek ke zprávě výboru právního
přijali. (Výborně! Potlesk!)
Předseda
(zvoní): Přeje si pan zpravodaj doslov?
Poslanec dr. Bouček:
Ne, já se přizpůsobuji úplně
návrhu pana kolegy dra Bulína.
Předseda:
Tím je debata skončena, přistoupíme
k hlasování.
Navrhuji, abychom postupovali při
hlasování takto:
Poněvadž není
žádných pozměňovacích
návrhů, je pouze návrh p. kolegy dra Bulína,
který vsunuje nové tři články.
Budeme hlasovati o skupině
článků 1. až 44. ve smyslu zprávy,
podané zpravodajem. Pak přistoupíme k hlasování
o skupině článků 45. až 47. To
jsou dodatečné návrhy p. kol. dra Bulína.
Na to budeme hlasovati o třetí skupině (starý
§ 45., nový § 48.) ze zprávy až do
článku 65. (čl. 62. ve starém znění).
Je snad proti tomuto mému
návrhu o hlasování námitka?
Není tomu tak, budeme hlasovati,
jak jsem navrhl.
Kdo hlasují pro čl.
1.-44., prosím, aby povstali.
To je většina, prohlašuji
články ty za schváleny.
Kdo schvaluje čl. 45., 46.
a 47. podle dodatečného návrhu p. kol. dra
Bulína, prosím, aby povstal.
To je většina. Články
ty jsou přijaty.
Žádám dále
pány, kteří hlasují pro čl.
48.-65. a zároveň pro nadpis a úvodní
formuli zákona, aby povstali.
To je většina. Prohlašuji
i poslední skupinu paragrafů za schválenou.
Má p. zpravodaj snad nějaké
textové změny?
Zpravodaj posl. dr. Bouček:
Nikoli.
Předseda:
Přistoupíme tedy ke druhému čtení.
Kdo souhlasí s právě
přijatým zákonem tak, jak byl přijat,
i s dodatkem p. dra Bulína i s tou změnou
čísel uvedených od §§ 48.-65. také
ve druhém čtení, prosím,
aby povstal s místa. To je většina.
Prohlašuji zákon tento
za schválený i ve druhém čtení.
Tím tento odstavec denního
pořádku je vyřízen.
Přistoupím k ukončení
schůze. Předem oznamuji, že dodatečně
omlouvá se p. kolega Čuřík,
a to také pro zítřejší, případně
pro schůzi 21. t. m.
Dnes přikazuji ústavnímu
výboru návrh pp. kolegů dra Hajna,
Bechyně, dra Hnídka, Konečného,
dra Uhlíře a Kadlčáka
na vydání zákona o úpravě platu
presidenta republiky, jakož i členů vlády.
V návrhu tom se praví:
Národní shromáždění
zmocňuje výbor ústavní a ukládá
jemu, by vypracoval bez průtahu ve věci i ve formě
osnovu zákona o úpravě platu presidenta republiky,
jakož i ministrův.
Ústavní výbor
přikročiž k úloze své bez odkladu,
tak aby předloha mohla býti ještě ve
schůzi zítřejší (páteční),
dne 20. prosince 1918 rozdána a hned ve všech čteních
projednána.
Návrh tento byl tiskem rozdán
ještě průběhem dnešní schůze.
Kdo souhlasí s tím,
aby lhůta v návrhu tomto určená byla
uložena ústavnímu výboru, nechť
povstane. To je většina.
Prohlašuji lhůtu
za přijatou.
Proto svolávám v dohodě
s panem místopředsedou ústavního výboru
výbor ústavní dnes, hned po schůzi
plenární, a to do místnosti čís.
14.
Dnes po schůzi Národního
shromáždění zasedá výbor
pro vodní hospodářství v místnosti
čís. 42 v II. poschodí.
Výbor sociálně-politický
sejde se v místnosti č. 5 v II. poschodí
zítra po plenární schůzi.
Ustavující schůze
výboru pro Velkou Prahu koná se zítra v pátek
o 10. hodine dopolední v místnosti čís.
168, II. patro.
Schůze finančního
výboru, svolaná na 20. prosince, odkládá
se na neurčito.
Navrhuji příští
schůzi na zítřek v pátek dne 20. prosince
o 11. hodině dopolední.
Na denní pořádek
navrhuji: předně věci, jež zůstaly
nevyřízeny z dnešního denního
pořádku, a to zprávu výboru sociálně-politického
o vládní osnově zákona o zřízení
Všeobecného pensijního ústavu v Praze,
tisk č. 206;
zprávu finančního
výboru o vládním návrhu rozpočtovém
pro I. pololetí 1919, tisk č. 250.
Dále, bude-li to v ústavním
výboru vyřízeno:
zprávu ústavního
výboru o platech presidenta a ministrů,
dále dodatečné
volby do výborův, a to sociálně-politického,
právního, pro změnu jednacího řádu
a mírového.
Konečně zprávu
výboru zásobovacího o zavedení jednotné
kvoty chlebovin pro všechny země československého
státu, tisk č. 252.
Jsou snad proti dnu, jakož i
proti pracovnímu programu na zítřek námitky?
Není tomu tak.
Žádám pány,
aby na půl hodiny před zítřejší
schůzí případné řečníky
k jednotlivým odstavcům denního pořádku
oznámili v mojí kanceláři.
Tím jest denní pořádek
schválen, prohlašuji schůzi dnešní
za skončenou.