Ježto tedy p. František Hartl zvolen byl jednohlasně a není proti volbě této žádné závady, předkládá zemský výbor tuto volební akta a navrhuje:
Slavný sněme račiž volbu p. Frant. Hartla za poslance obcí venkovských okresů Turnovského a Česko-Dubského za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Landtagssekretär Schmidt (liest): Es wird beantragt: der hohe Landtag wolle die Wahl des Hrn. Franz Hartl als Abgeordneten für die Landgemeinden Turnau und Böhmisch Aicha als giltig anerkennen.
Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, die mit dem Antrage einverstanden sind, die Hand zu erheben; (geschieht) er ist angenommen.
Dr. Rieger čte: K volbě poslance do sněmu pro volicí okres venkovských obcí Plzeňského, Touškovského, Stříbrského a Stodského dne 20. března odbývané, dostavilo se ze 181 po zákonu zvolených volitelů 177, z nichž jich 127 pro p. Václava Seiferta, poštmistra stodského, 45 pro p. JUDra. Adolfa Skopce z Prahy a 1 pro p. Josefa Jedličku hlasovalo.
Jest tedy p. Václav Seifert absolutní většinou hlasů zvolen. Navrhuje se tedy, aby slavný sněm ráčil volbu p. Václava Seiferta, poštmistra Stodského za poslance obcí venkovských Plzeňského, Touškovského, Stříbrského a Stodského za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Landtagssekretär Schmidt: Der Landesausschuß stellt den Antrag, der h. Landtag wolle die Wahl des Herrn Wenzel Seifert, Postmeister in Staab, für die Landgemeinden der Amtsbezirke Pilsen, Tuschkau, Mies und Staab als giltig anerkennen.
Oberstlandmarschall: Die Herren, die mit dem Antrage einverstanden sind, bitte ich die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.
Zpravodaj Dr. Rieger: Slavný sněme I K volbě poslance do sněmu, konané dne 22. března t. r. pro volební okres měst a průmyslových míst Šluknov, Ehrenberk a Hanšbach, dostavilo se z 499 k volení oprávněných voličů 182, kteří vesměs pro p. JUDr. Karla Czyhlarze, c. k. mimořádného professora na universitě pražské hlasovali.
Ježto p. JUDr. Karel Czyhlarz jednohlasně zvolen byl a volba řádně se vykonala, dovoluje zemský výbor sobě navrhnouti:
Slavný sněme račiž volbu JUDra. Karla Czyhlarze za poslance měst a průmyslových míst {Šluknov, Ehrenberg, Hanšpach za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Landtagssekretär Schmidt: Es wird beantragt, der hohe Landtag wolle die Wahl des Hrn. JUDr. Karl Czyhlarz zum Abgeordneten der Städte und Industrialorte Schluckenau, Hainspach, Chrenberg agnosziren, und denselben zum Landtage zulassen.
Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, die diese Wahl agnosziren, die Hand aufzuheben. (Geschieht. ) Ist agnoszirt.
Dr. Rieger: K volbě poslance do sněmu dne 22. března 1867 pro volební okres města České Lípy dostavilo se z 540 k volení oprávněných voličů 201, kteří vesměs pro p. JUDr. Františka Šmeykala, zemského advokáta v Praze, hlasovali.
Ježto pan JUDr. František Šmeykal jednohlasně zvolen a volba řádně se konala, dovoluje zemský výbor sobě navrhnouti:
Slavný sněme račiž volbu p. JUDr. Frant. Šmeykala za poslance města české Lípy za platnou uznati a zvoleného k sněmu připustiti.
Landtagssekretär Schmidt: Der Landesausschuß stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle die Wahl des Hrn. JUDr. Franz Schmeykal zum Abgeordneten der Stadt Böhmisch Leipa agnosziren und den Gewählten zum Landtage zulassen.
Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, die hiemit einverstanden sind, die Hand zu erheben. (Geschieht. ) Ist angenommen.
Dr. Rieger: Slavný sněme:
Volby poslanců z třídy držitelů velkých statků svazkem fideikomisním nezavazených, jež konala se dne 26., 27. a 28. března t. r., súčastnilo se ze 424 k volbě oprávněných voličů buď osobně buď. skrze plnomocníky 388. Absolutní většina hlasů jest tedy 194.
Takové většiny hlasů došli:
hlasů
Jan svob. pán Aehrenthal........................209
Kníže Karel Auersperk ...........................209
Klemens Bachofen z Echtu .....................209
Adolf hrabě Barth z Barthenheimu............209
František Becher....................................209
Hanuš Arnošt hrabě Berchem-Heimhausen... 209
František hrabě Boos-Waldek..................209
Probošt kolegialní kapitoly František Czeschik 209
Kníže Colloredo-Mannsfeld........................209
JUDr. Jan Damm.................................209
JUDr. Eduard Daubek ...........................209
Rudolf Fürstl .......................................209
Edmund hrabě Hartig..............................209
MDr. Antonín Jaksch.............................. 209
Matěj Kalina rytíř z Jäthensteina...............209
Kníže Ferdinand Kinský...........................209
Oktavian hrabě Kinský ...........................209
Bernard z Kleistu .................................209
Karel hrabě Kokořova..............................209
Karel Korb rytíř z Weidenheimu...............209
Ferdinand rytíř Kotz z Dobrže..................209
Eduard Křivanek....................................209
JUDr. Jan rytíř Limbeck ........................209
Josef Lumbe .......................................209
František svob. pán Mladota..................... 209
Rudolf hrabě Morzín ..............................209
August Müller. ......................................209
Josef Karel rytíř Peche.......... .................209
Opat kláštera premonstratského na Strahově
svob. pán Zeidler ...........................209
Bedřich svob. pán Riese-Stallburg...............209
Starohrabě Frant. Salm ...........................209
Starohrabě Louis Salm ............................209
Jan Schlöcht........................................209
JUDr. Karel ze Schlosser ........................209
Eduard kníže Schönburg...... ......................209
Adolf svob. pán Silberstein.....................209
Antonín šlechtic ze Starku... .....................209
Zdenko hrabě Sternberg...........................209
Arnošt Theumer....................................209
Osvald hrabě Thun..................................209
Sigrnund hrabě Thun..............................209
František svob. pán z Weidenheimu.... ........209
Arnošt hrabě v Waldsteinu .....................209
Karel svob. pán z Weidenheimu ...............209
Klement hrabě Zedtwitz...........................209
Probošt kapitoly Staroboleslavské Jan Padlesák 208
Kníže Adolf Auersperg................, ..........208
Jindřich rytíř Kopetz..............................208
Arnošt svob. pán Kellersperg.....................208
Krištof Kotz z Dobrže...........................208
Převor řádu rytířů Melitenských Jan Jaresch 208
Quido hrabě Thun .................................208
Karel Lud. Fischer.................................207.
Nejvíce hlasů, jež dostali kandidáti strany druhé, bylo 180 a 179. Z protokolu, který při volbě této sepsán byl, jde na jevo, že před samou volbou a mezi tím, co volba se konala, učinili se následující námitky:
1. Jeho Jasnost kníže Karel Schwarzenberg oznámil volební komisi, že dle bezpečných zpráv, jichž se mu dostalo, svob. pán Sturmfeder zemřel;
2. že Václav Stibitz dle vyjádření, jež sub. B. protokolu se přiložilo, volebního práva vzdává se a že tudíž plnomocenství, kteréž byl dříve vystavěl komitétu voličů "ústavověrných", tímto odvolal a za neplatnou prohlašuje;
3. předloženo bylo volební komisi vyjádření pana Jakuba Šmídla svob. pána Schmieden ze dne 27. března t. r., jímž tento plnomocenství, kteréž dal p. Bechrovi, za neplatné prohlašuje a volby pro přesvědčení své vzdává se. Vyjádření toto jest přiloženo k protokolu sub. C.
4. Jeho Jasnost kníže Karel Schwarzenberg oznámil, že odepřeny mu byly legitimační lístky, jichž vymáhal na základě plnomocenství paní Johanky Ginterové, pana Jos. Novotného, p. Morice Sternschusse a knížete Verianda Windischgrätze za příčinou tou, proto že již dříve byly zdviženy a žádal cís. kr. volebního komisaře za sdělení, komu legitimační lístky tyto byly odevzdány.
5. Jeho Excel. hrabě Jindřich Clam-Martinic namítal, že seznam voličů není správně zdělán a vyhradil si, že protest odůvodní.
6. Též oznámeno bylo, že vynecháni jsou v seznamu voličů manželé Seifertovi.
7. Činěna námitka proti volebnímu právu Dra. Karla Klaudyho, co držitele statku Chýně,
jelikož výtahem z desk zemských (příloha D. ) jest prokázáno, že co vlastník statku tohoto v deskách zemských zapsán jest JUDr. Edmund Claudy.
8. Jeho Excellence pan hrabě Clam-Martinic vyslovil stížnost, že odepřeny mu byly legitimační lístky, jichž domáhal se na základě plnomocenství pánů Františka Tomsy a Františka a Aloise Maislera a žádal za vysvětlení, komu tyto legitimační lístky byly vydány.
9. Hrabě Jindřich Clam-Martinic podal při odevzdání hlasu svého komisi plnomocenství knížete Verianda Windischgrätze, potom psaní od 20. března 1867 a telegram ze dne 26. března 1867, toho znění, že předložené plnomocenství jedině jest platné.
10. Kníže Jiří Lobkovic činil námitky proti vykonávání práva volebního hr. Františka Coudenhove a hr. Marie Coudenhové skrze plnomocníka Jakuba Rudolfa Gaimüllera, protože plnomocenství, dané v Paříži vyslanectvím nebylo legalisováno.
11. V lůně komise samé činěny námitky proti tomu, že svobodný pán Jan Dobřenský senior, jenž jakožto spoludržitel Chotěboře a Dobkova plnomocenství dal a tím způsobem i své právo hlasovací vykonal, ještě jakožto držitel statku Pivoně hlasoval.
12. Kníže Jiří Lobkovic popíral hlasovací právo pana Karla Ludvíka Fischra, spoludržitele Kamenné Vody, protože plnomocenství, jímž k hlasování od spoludržitele Josefa M. Fischera byl oprávněn, od tohoto spoludržitele nebylo podepsáno.
13. Dr. Obst reklamoval proti volicímu právu spoludržitelů Augustinecových, protože svobodná paní Jenny Augustinecová práva volicího nemá a spoludržitelkyně svobodná paní Bertha Augustinecová, ač plnoletá a k volbě oprávněná, v seznamu voličů zanešena není.
14. Též činěny námitky proti volicímu právu Ludvíka Oppenheimera za tou příčinou, že není občanem rakouského státu; a
15. kníže Jiří Lobkovic namítal proti odevzdání hlasu držitelů statku Pardubického, že jest pochybno, zdali ti páni, když plnomocenství podepsali, dle §. 12 řádu volení do sněmu k tomu jsou oprávněni, aby držitele statku Pardubického proti třetím osobám zastupovali a právo volicí vykonávali.
ad 1. Komise usnesla se 5 hlasy proti 2 na tom, aby se ohledně úmrtí svobodného pána Sturmfedra cis. král. místodržitelství prostřednictvím vládního komisaře požádalo za authentické zprávy, zatím aby odevzdání hlasu bylo připuštěno, platnost hlasu aby ale byla závislá na skutečném živobytí jeho.
Během hlasování oznámil vládní komisař, že jmenovaný sv. pán Sturmfeder dne 25. března 1867 zemřel a tudiž byl hlas jeho vymazán, následkem toho hlasoval pak pan Jeroným Albert, jenž
dříve v plnomocenství pana Sturmfedra byl hlasoval, se svolením komise za jiného.
ad 2. Vzato k vědomosti a nebylo plnomocenství pana Stibitze nikým prokázáno.
ad 3. Vyjádření pana Schmiedla ze Schmieden bylo vzato prozatím k vědomosti; během hlasování prokázáno plnomocenství, dané dne 28. března v 11 hodin a jednohlasně usnešeno, že odvoláním dříve datovaným později dané plnomocenství neruší se.
ad. 4. Reklamace knížete Karla Schwarzenberka stran plnomocenství paní Johanky Güintherové. Komise usnesla se na tom, aby vládní komisař požádán byl za vysvětlení, komu tyto legitimační lístky byly vydány. Vládní komisař sdělil na to komisi, že Tomsa Meisler a Novotný legitimační lístky sami vyzdvihli a že legitimační lístky knížete Windischgrätze a pana Sternschussa na základě řádných plnomocenství byly vyzdviženy; opětnému dotazu knížete Jiřího z Lobkovic dáno za odpověď, že posléz jmenované legitimační lístky vyzdviženy byly panem rytířem Josefem Pechem. Během hlasování prokázal se svobodný pán Karel Mladota legitimačním lístkem a spolu i plnomocenstvím k hlasování paní Johanky Güntherové a byl pak po porovnání obou plnomocenství k hlasování připuštěn.
Páni Meisler a Novotný vykonaly hlasovací své právo osobně beze vší závady. Stran plnomocenství p. Sternschussa usnešeno, když hrabě Hugo Nostitz plnomocenství toto při odevzdávání hlasu svého prokázal, aby rozhodnutí ve věci té prozatím bylo odloženo až do volání jmena "Sternschuss". Když pak jmeno toto bylo vyvoláno, podal pan Bachofen z Echtu spolu s legitimačním lístkem plnomocenství a v základě připsané k němu klausule za jedině platné jest uznáno.
ad 5. Námitka, kteráž byla od Jeho Excellenci p. hraběte Clama-Martinice vzhledem k všeobecné nespravedlnosti při vydávání listů volebních učiněna, byla vzata od komise jednoduše u vědomost.
ad 6. Námitka, že totiž vynecháni jsou v seznamu veličů manželé Seifertovi, vzata rovněž u vědomost.
ad 7. V základě seznamu voličů a ježto pan dr. Karel Claudy prokázal se, že k dědictví se přihlásil, neboť v deskách zemských jest zapsán Edmund Claudy, a že přihlášení toto od soudu bylo přijato, usnešeno, aby se pan dr. Karel Claudy k hlasování připustil.
ad 8. Vyřízení podotknuto již ad post. 4.; pan Tomsa Frant. zdržel se hlasování.
ad 9. Týkající se plnomocenství knížete Windischgrätze. Komise usnesla se na tom, aby rozhodnutí ve věci té odloženo bylo až k vyvolání jmena knížete Windischgrätze, čemuž hrabě Clam-Martinic odporoval, zadav proti tomu protest do protokolu.
Když svrchu dotčené jmeno bylo vyvoláno, předložil dr. Schlosser nevyplněné plnomocenství a spolu legitimační lístek, načež komise jednohlasně rozhodla se pro plnomocenství, jenž panem Jindřichem Clamem-Martinicem bylo předloženo. Dr. Schlosser postoupil hraběti Clamovi lístek legitimační a tento pak k hlasování byl připuštěn.
Co se týká článku 10., totiž plnomocenství hraběte Coudenhove z Paříže s jednoduchým podpisem zaslaného, datovaného z Paříže, uznala komise toto za platné, a sice usnešení se stalo 5. hlasy proti 2. hlasům.
Článek 11. Kníže Jiří Lobkovic oznámil, že má po ruce vynesení místodržitelského presidia, nímž v stejném případě za příčinou reklamace od pp. hrabat Otty a Rudolfa Chotků podané bylo rozhodnuto, že hrabě Otto Chotek i co samodržitel i co spoludržitel v seznamu voličů byl ponechán a navrhuje na základě toho, aby svobodný pán Dobřenský k hlasování byl připuštěn. Komise odvolala se k případu, jenž udál se při volbě předešlé, že hrabě Otto Chotek jen jednou k hlasování byl připuštěn; rozhodli 4 hlasy proti 3, že svobodného pána Dobřenského k hlasování nepřipustí.
Následující den však předložil kníže Jiří Lobkovic svrchu dotčený výnos místodržitelský, daný dne 14. března 1867 č. 1654 presid., jehož důvody přiměly členy komise, kteří dříve proti volicímu právu svob. pána Dobřenského na odpor se byly stavěly, že uznali za platné, aby týž svobodný pán Dobřenský byl připuštěn k hlasování.
ad 12. Komise rozhodla se jednohlasně, aby nebyl pan Fischer prozatím připuštěn k volení; ježto ale později při hlasování vykázal se podpisem na plnomocenství, který mu byl dříve scházel, byl pak k hlasování opět připuštěn.
Posl, Dr. Sladkovský: Dovoluji si otázku, jaký to byl podpis, jestli bratra samého aneb poručníka, poněvadž bratr není ještě plnoletý.
Dr. Rieger: Jiná námitka se stala v článku 12. proti tomu, že Karel Ludvík Fischer, jako spoludržitel Kamenné Vody chtěl hlasovat skrze plnomocenství a co spoludržitel Josefa Fischera. Podpis ale tohoto Josefa Fischera na plnomocenství scházel a protož nebyl připuštěn k hlasování, poněvadž nebylo plnomocenství úplné. Následujícího dne přinesl plnomocenství znova, na kterém bylo napsáno jméno pana J. M. Fišra, tak jest možno, že pan Fišer právě byl v Praze a plnomocenství podepsal a následkem toho bylo připuštěno.
ad. 13. Kdežto se tedy vdova po panu Augustincovi byla na plnomocenství podepsala co Jenny Augustincová a skutečně také Augustincova matka volila a pro matku se hlasovalo, však ale matka, která má pouhé doživotné právo na tomto statku, nemá žádné právo spoludržitelské. Zato se však v seznamu nachází druhá Augu-
stincová, provdaná Schmitzová, která jest v concursu a která tudiž neměla hlasovati; avšak scházela ve seznamu Berta Augustincová, která se za nezletilou pokládala, která však jest zletilá. Avšak komise uznala na tomto základě, že spoludržitelé jmenovaní plnomocenství řádně podepsali, a poněvadž v této lhůtě nebyla podána žádná reklamace, usnesla se komise na tom, aby splnomocněný k hlasování připuštěn byl.
ad. 14. Pan Oppenheimer prokázal se, že 24. března jakožto občan státu rakouského přísahu vykonal, následkem toho k hlasování připuštěn byl.
ad 15. Pan dr. Limbeck podal vysvětlení, že držitelstvo statku Pardubického jak v seznamu stálo, Pardubitzer Gutsinhabung jest jméno akcijní společnosti, kterouž řídí správní rada sídlící ve Vídni při úvěrném ústavu a tato správní rada že nerepresentuje společnost firmou, jíž podepsali 2 správní radové, jejichž jména na plnomocenství nacházejí se, to vše že jest mu známo z právních plnomocenství, kterých se mu tímže spůsobem dostalo a které soud beze všeho pozastavení přijal. V základě tohoto vysvětlení usneseno jednohlasně, aby plnomocenství bylo přijato.
Když bylo po hlasování, oznámil Jeho Ex. hrabě Richard Clam-Martinic jménem svým a soudruhů ohrazení proti spůsobu, jakým vzdělány byly veškeré seznamy voličů, jakož i proti rozhodování o reklamacích, i podal ohrazení své výboru zemskému de pr. 2. dubna.
Toto ohrazení zní následovně:
Hochlöblicher Landesausschuß!
Es haben bei der Vorbereitung zu der Wahl der Abgeordneten des Großgrundbesitzes für den böhmischen Landtag, weche. am 26., 27. und 28. März 1867 vorgenommen wurde, so viele Ordnungswidrigkeiten und nach Anficht der Gefertigten den gesetzlichen Anordnungen nicht entsprechende Vorgänge stattgefunden, daß die Gefertigten sich veranlaßt sehen, dieselben hiemit zur Kenntniß des hochlöblichen Landesausschußes zu bringen, und gestützt auf die von der Wahlkommission angemeldete Verwahrung - die Ordnungsmäßigkeit des Vorganges und somit die Gültigkeit der Wahl anzufechten.
Gegen die am 3. März kundgemachte Wählerliste, sind zahlreiche Reklamationen eingebracht, von diesen aber viele in einer Weise entschieden worden, daß dadurch wohl berechtigte Wahlrechte beeinträchtigt wurden.
Wir erlauben uns auf folgende Fälle hinzuweisen:
Die Feldegg'schen Erben Karl Ritter von Feldegg, Josef Ritter von Feldegg und Anna von Feldegg, Besitzer von Stahlec und Wollin wurden, obgleich sie laut des zulegenden Aktes für großjährig erklärt worden sind, mit ihren Ansprüchen auf das Wahlrecht abgewiesen und geltend gemach, daß nur das vollstreckte 24. Jahr das Wahl-
recht verleihe. - Mit derselben Begründung wurde Ludwig Freiherr von Dobřenský abgewiesen; vergeblich wurde Sr. Excellenz dem Hrn. Statthalter vorgestellt, daß dieses im Widerspruch mit dem klaren Wortlaute des §. 10 der Wahlordnung ist, welcher nur die Großjährigkeit im Allgemeinen als Erforderniß aufstellt; im Widerspruch mit §. 252 des allg. bürg. Gesetzbuches, welcher ausdrücklich besagt, daß die Erklärung der Volljährigkeit ganz dieselbe rechtliche Wirkung habe, wie die erreichte Volljährigkeit; im Widerspruche mit dem wählerisch feststehenden juristischen Grundsatze, daß nur dort die physische Großjährigkeit gefordert werden könne, wo ausdrücklich das vollstreckte 24. Jahr bedungen ist; im Wiederspructe endlich mit der bisherigen Gepflogenheit, indem seit dem Jahre 1861 bis zum letzten Wahlakte immer die volljährig Erklärten als Wahlberechtigte anerkannt worden sind, und das Wahlrecht faktisch ausgeübt haben.
Trotz aller dieser Einwendungen wurde die Ausschließung der oberwähnten. Wahlberechtigten aufrecht gehalten.
In unangefochtener Ausübung zweier gesonderter Wahlstimmen befanden sich bisher Graf Eugen Wratislaw, Besitzer von Kalladey und Gräsin Kokorzowa als Besitzerin von Nadějkau.
Bei Richtigkeitstellung der Wählerliste wurden dieselben aber von der. kais. Statthalterei als Mitbesitzer mit nur einer Wahlstimme angesetzt, und zwar aus dem Grund, weil ihr Besitz in der Landtafel noch nicht als getrennt eingeiragen ist.
Auf die mundlich bei Sr. Exc. dem Hrn. Statthalter durch Seine Durchlaucht den Hrn. Fürsten Karl Schwarzenherg in Gegenwart Sr. Durchl. des Fürsten Georg Lobkowitz und Sr. Exc des Grafen Clam-Martinitz gemachten Vorstellung, bei welcher sich darauf berufen, und auch von Sr Exc. dem Hrn. Statthalter anerkannt wurde, daß nicht der bücherliche sondern der saktische Besitz für die Ausübung des Wahlrechtes maßgebend sei, wurde doch schließlich von Sr. Exc. bestimmt erklärt, daß, wenn bis zum Wahltage im telegrafischen Wege von beiden Besitzern die Erklärung einlaufe, daß sie im getrennten faktischen Alleinbesitze und zmar Graf Wratislaw von Kalladey und Gräfin Kokorzowa von Nadějkau seien, Se. Exc. das getrennte Wahlrecht derselben anerkennen würde. Dieser Nachweis wurde geliefert; das Wahlrecht -aber laut Beilage 3 von Sr. Exc. doch nicht anerkannt. (Bewegung im Centrum. )
Es fehlt den Gefertigten jeder Anhaltspunkt, um zu beurteilen, auf welchem gesetzlichen Grunde Se. Exc. sich bei dieser Entscheidung, die übrigens auch in Widerspruch steht mit seiner eigenen vor Zeugen abgegebenen Erklärung, stützen mag. (Bewegung und Výborně im Centrum. )
Sie müssen nur betonen, daß diese genannten Wahlberechtigten sich nicht nur im faktisch getrennten Besitze der zwei Herrschaften befinden, sondern auch in bisher unangefochtenem Besitze des selbständigen
Wahlrechtes waren, daß es daher jedenfalls Sache derjenigen, welche ihr Recht bestreiten wollten, gewesen wäre, die dagegen sprechenden Umstände zu beweisen, was weder geschehen ist, noch überhaupt von Jemandem versucht wurde; so daß sich die Entziehung des Wahlrechtes als eine willkührliche herausstellt. Das der faktische Besitz in anderen Fällen wirklich als maßgebend angenommmen wurde, beweist zum Beispiel der Umstand, daß Dr. Karl Klaudy als wahlberechtigt anerkannt wurde, obwohl Edmund Klaudy in die Landtafel eingetragen ist (Heiterkeit im Centrum), daß zwikens die Pardubitzer Gutsinhabung, obwohl sie nicht in der Landtafel erscheint, doch als Wähler zugelassen wurde und derg. mehr.
Unter ganz eigenthümlichen Motivirungen wurden ferner laut Beilage 4, 5 und 6 die großjährigen Erben Žeiklic, die Eheleute Johann und Anna Seifert, endlich Jakob Mautner mit den Eheleuten Emanuel und Katharina Brandets mit ihren Ansprüchen auf das Wahlrecht abgewiesen.
Den Zejklicischen Erben, Besitzern des Gutes Somoraditz, wurde ungeachtet sie durch die Vorlagen der gerichtlichen Annahme ihrer unbedingten Erbserklärung ihren Besitztitel nachgewiesen hatten, das Wahlrecht wesentlich deshalb bestritten, weil nicht nachgewiesen sei, daß sie den Besitz nicht einstweilen an jemand Anderen abgetreten. (Heiterkeit. Výborně im Centrum. ) Ungeachtet nun wiederholt vorgestellt wurde, daß ein solcher negativer Beweis weder geliefert werden könne, noch gefordert werden dürfe, und die angesuchte Verkaufsbewilligung keineswegs eine Änderung im Besitze beweise, eine solche, wenn eingewendet, doch erst bewiesen werden müßte, wurde dennoch die Abweisung ausrecht erhalten.
Bei Mauthner und Brandeis, Besitzern des Gutes Mscheno, wurde, da hinsichtlich des Besitzes keine Einwendung vorgebracht werden konnte, wieder der Beweis verlangt, daß denselben alle Erfordernisse des §. 10 zustehen und sogar soweit gegangen, die ämtliche Bestätigung zu verlangen, daß ihnen kein Aussähließungsgrund nach §. 18 der Wahlordnung entgegenstehe. (Centrum: Bravo. Skandal. )
Ungeachtet auch hiegegen remonstrirt wurde unter Hinweisung darauf, daß die Erfordernisse des 8. 10 bei Obgenannten notorisch vorhanden seien, es übrigens nach §. 22 der Wahlordnung Aufgabe der k. k. Behörde sei, wenn nothwendig, diesfalls eine Constatirung eintreten zu lassen und ungeachtet insbesondere auf das Unerhörte der Forderung eines Leumundszeugnisses, oder überhaupt der Verpflichtung den Beweis der Unbescholtenheit zu führen, hingewiesen wurde; ungeachtet aller dieser Vorstellungen wurde auch hier an der Abweisung festgehalten. (Rufe: Skandal. )
Ein eigenthümliches Licht auf die Art des Vorgehens muß es werfen, daß, wie im Erlasse vom 24. März, Zahl 1290, anerkannt ist, erst in
Folge wiederholter Remonstration mittlerweile sichergestellt wurde, daß die Reklamanten in der Landtafel bereits eingetragen seien.
Die Eheleute Johann und Anna Seifert hatten nachgewiesen, daß sie das ihnen angefallene Legatsgut Biela angenommen haben, hatten ferner durch ämtliche Bestätigung des Bezirksamtes nachgewiesen, daß sie im ruhigen, faktischen Besitze des Gutes Biala seien, daß sie von demselben Steuern und öffentliche Lasten entrichten. Dennoch wurden dieselben abgewiesen unter der gewiß seltsamen Motivining, daß die Bestätigung lediglich vom politischen Bezirksamte ausgestellt sei, und daß diese blos Benützung des Gutes beweise. (Centrum: Výborně. )
Es muß hinzugefügt werden, daß auf noch vor dem Wahltage mündlich vorgebrachte Urgirung ämtlich anerkannt wurde, daß allerdings die Bedingungen der Ausübung des Wahlrechtes vorliegen, daß es aber jetzt zu spät sei. Die Reklamation war aber rechtzeitig eingebracht worden.
Wenn schon alle diese Fälle beweisen, welche Schwierigkeiten, Anstände und Verzögerungen der Durchsetzung von Reklamationen entgegen gestellt wurden, so giebt hiefür einen inbesonderen interessanten Beleg der Bescheid, in welchem das Statthalterei-Präsidium erklärt:
Die Eheleute Johann und Marie Schebek können von demselben nicht ermittelt und somit ihre Wählbarkeit nicht sicher gestellt werden. (Bravo im Centrum. ) Run ist aber Schebek eine im ganzen Lande wohlbekannte Persönlichkeit, der durch eine Reihe von Jahren Mitglied des Prager Stadtrathes und in Prag und Karolinenthal ansäßig ist. Es mögen gegen die Aufrechthaltung dieses Bescheides denn doch zu ernste Bedenken aufgestiegen sein, indem auf eine neuerliche nachdrückliche Vorstellung am Tage vor der Wahl das Wahlrecht des Genannten schließlich anerkannt wurde. Auffallend bleibt es jedoch im hohen Grade, daß, während in diesen Fällen so ungewöhnliche Anstände erhoben, und Verzögerungen bereitet wurden, in andern Fällen eine wirklich beispiellose Beschleunigung eintreten konnte, wie z. B. (Centrum: Heiterkeit) um nur einen Fall anzuführen bei Hrn. Oppenheimer, welcher erst am 24. März den Unterthanseid ablegte, also an diesem Tage erst wahlberechtigt Wurde, und schon in dem durch die Prager Zeitung vom 24. März publizirten Wählerverzeichnisse vom 21. März als wahlberechtigt angeführt wurde, (Centrum: Bravo!) also sogar bevor er noch Staatsbürger war. (Bravo!) Zurückgewiesen wurde, ferner die Reklamation der Eheleute Brabec um Wiederaufnahme in die Wählerliste aus dem Grunde, weil nach der Beendidung des Ausgleichsverfahrens über das Vermögen des Martin Brabec der Beweis der Schuldlosigkeit noch nicht geliefert fei. Es wurde aber keine Rücksicht darauf genommen, daß das Vermögen der Anna Brabec nicht im Ausgleich sich befand, daß sie somit, so lange der Anstand gegen Martin
Brabec nicht behoben ist, als alleinige Wahlberechtigte anzuführen war. Mit welcher Ungenauigkeit überhaupt die Wählerliste zusammengestellt ist und wie wenig sie der im S. 22 der Wahlordnung ausgesprochenen Pflicht der Evidenzhaltung entspricht, beweist z. B. der Umstand, daß bei der Wahlstimme "Augustinec" Anton Christof und Jenny als wahlberechtigt erklärt wurden, während einerseits die Mitbesitzerin Bertha Augustinec, inzwischen großjährig, und somit auch wahlberechtigt geworden, dennoch aber in der Wählerliste nicht aufgenommen ist und andererseits die wahlberechtigt gewesene Jenny Augustinec nicht nur unter diesem Namen, sondern als verehlichte Schmitz aufzuführen gewesen wäre, sondern auch, nachdem ihr Vermögen im Konkurse ist, gar nicht wahlberechtigt war. Diese Wahl wurde von der Wahlkommission ungeachtet der Einwendung gegen die Identität der Person, indem, wenn wirklich eine Baronin Jenny Augustinec auf der Vollmacht unterschrieben ist, dieß nur eine Substituirung des Namens der gar nicht wahlberechtigten Mutter au Stelle der Tochter sein kann, dennoch zugelassen und hat somit eine nicht Wahlberechtigte mitgestimmt, eine Wahlberechtigte aber ihr Mitwahlrecht nicht ausüben konnen. Bei der Wahlstimme Ahsbas ist auch Frau Ahsbas Johanna angeführt, obwohl die verwitwete Frau Ahsbas wieder vermählt ist, den Namen Perry führt und als Gemahlin eines Ausländers nicht wahlberechtigt ist und dergleichen mehr.
Der eigenthümlichste Vorgang aber bei Feststellung der Wählerliste war entschieden die veränderte Eintragung der Wahlstimmen der beiden Damenstifte.
Seit der ersten Anfertigung einer Wählerliste im Jahre 1861 bis zu der behufs der gegenwärtigen Landtagswahl veröffentlichten Liste waren die beiden Damenstifte einfach als Wahlberechtigte angeführt. Am 18. März l. J. beliebte es jedoch dem hohen Statthalterei-Präsidium au die Vorstehung des Hradschiner Damenstiftes folgende Verfügung zu erlassen:
K. k. Statth. -Präs. Nr. 1245.
Nachdem das Hradschiner Damenstift in Prag statutenmäßig nach Außen durch die Stiftsvorstehung unter Assistenz des zweiten Stiftshofkommissärs vertreten wird, so wird dasselbe in die Wählerliste des nicht fideikommissarischen Großgrundbesitzes in folgender Weise eingetragen: "Damenstift Hradschiner in Prag- vertreten durch die Stiftsvorstehung unter Beistimmung des zweiten Stiftshofkommissärs. " Hievon habe ich die Ehre, den hochlöblichen Damenstifts-Vorstand in die Kenntniß zu setzen.
Prag, am 18. März 1867.
Der Statthalter: Kellersperg.
An den hochlőblichen Hradschiner DamenstiftsVorstand.
Gegen tiefe Verfügung wurde von der Stiftsvorstehung in Vertretung der Rechte des DamenStiftes nachstehende Vorstellung eingebracht:
Hochlőbliches k. k. Statth. -Präsidium!
Mit geehrter Zuschrift vom 18., erhalten 20.
l. M. Z. 1245 wurde dem gefertigten DamenstiftsVorstande eröffnet, daß das Hradschiner Damenstift in die. Wählerliste in folgender Weise eingetragen werde: Damenstift Hradschiner in Prag vertreten durch die Stiftsvorstehung unter Beistimmung des
2. Stifts-Hofkommissärs.
Es ist der Stiftsvorstehung kein Fall bekannt, daß in die Wählerliste, welche doch nur ein Verzeichniß der Wahlberechtigten ist, rücksichtlich irgend einer Corporation oder Gesellschaft eine Bestimmung über die Art der Ausübung ihres Wahlrechtes aufgenommen wäre. Die Gründe, welche eine solche Ausnahmsmaßregel gegen das Hradschiner Damenstift veranlaßt haben mögen, ist Die Stiftsvorstehung zu ermessen nicht in der Lage. Sie muß daher die Beurtheilung der Opportunität derselben einem hochlőblichen Statthalterei-Präsidium anheimstellen. Insofern aber durch diesen Beisatz das Wahlrecht des Damenstiftes eine Einschränkung erleiden sollte, sieht sich die gef. Stiftsvorstehung für verpflichtet an, dagegen ihre Vorstellung hiemit anzubringen.
Die Stiftshofkommissäre sind nach unseren Statuten nicht zur Vertretung des Stiftes nach Außen bestimmt: sondern sind "damit dem Stifte nach Außen ein wirksamer Schutz gesichert bleibe" berufen. Und zwar der erste Hofkommissär zur räthlichen Assistenz, der zweite aber zur Leitung der őconomischen Geschäfte. Hieraus erhellt zur Genüge daß die Beistimmung des zweiten Hofkommissärs, welcher ausdrücklich als Stiftshofkommissär in öconomicis bezeichnet wird, bei Ausübung des Wahlrechtes nicht gefordert werden kann. (Heiterkeit im Centrum. ) Wenn aber dennoch hätte ein Zweifel darüber obwalten können, so ist die Frage positiv und authentisch gelost durch den h. Ministerrialerlaß vom 21. Dezember 1862, Z. 7204, Intimation der h. k. k. Statthalterei vom 18. Jänner 1863 Z. 1247, laut welchem die Ausübung des Wahlrechtes des Damenstiftes im Großgrundbesitze nur der Stiftsvorstehung zusteht, welche hiezu einen nach Vorschrift der Landtgswahlordnung geeigneten Bevollmächtigten abzuordnen berufen ist.
Nachdem aus Vorstehendem erhellt, daß der vom h. Statthalterei-Präsidium verfügte Beisatz in der Wählerliste:
1. überhaupt nicht in die Wählerliste gehört;
2. aber auch mit dem unbestreitbaren und von der hohen Behörde offiziell anerkannten Rechte der Stiftsvorstehung im Widerspruche steht, so bittet die gef. Stiftsvorstehung, es von demselben abkommen zu lassen. Sollte das h. Statthalterei-Präsidium darauf dennoch zu bestehen finden, so muß
sich die gef. Stiftsvorstehung alle weiteren gesetzlichen Schritte vorbehalten, um ihre und des Damenstiftes Rechte zu wahren.