Zákon o volbách
Nový volební systém založený na proporcionálním zastoupení byl přijat po politickém převratu v listopadu 1989 v Československu před prvními volbami v červnu r. 1990. Byl téměř identický pro všechny 3 parlamenty ve federaci /Federální shromáždění, Českou národní radu, Slovenskou národní radu/. Proporcionální systém byl později značně kritizován různými politickými skupinami i prezidentem Havlem. Prezident navrhl před druhými řádnými volbami v r. 1992 nový volební systém, založený na kombinaci proporcionálního a většinového systému. Jeho návrh byl ve Federálním shromáždění odmítnut. Původní zákon o volbách byl v detailech novelizován před volbami v r. 1992. V r. 1995 byl přijat nový volební zákon o volbách do Parlamentu České republiky č. 247/1995 Sb., který obsahuje jak úpravu voleb do Poslanecké sněmovny, tak voleb do Senátu, který byl poprvé zvolen v r. 1996.
Ústavní úprava České republiky určuje, že poslanci Poslanecké sněmovny jsou voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení (čl. 18 Ústavy České republiky). Členové Senátu mají být voleni také přímou volbou podle zásad většinového systému.
Volební právo
Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Překážkou výkonu volebního práva je omezení z důvodu ochrany zdraví lidu a zbavení občana způsobilosti k právním úkonům. Volební právo mají všichni občané České republiky, bez ohledu na to, zda mají bydliště na území státu či nikoli. Pro volby do Poslanecké sněmovny je umožněno občanům volit na zastupitelských úřadech ČR. Do Senátu však mohou občané volit jen v případě, pokud se dostaví na území České republiky v den voleb.
Právo být volen
Pasivní volební právo pro Poslaneckou sněmovnu vzniká ve věku 21 let a náleží všech občanům s volebním právem aktivním. Pasivní volební právo do Senátu je od 40 let věku.
Volební kampaň
Pro volební kampaň může starosta obce vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu. Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. V den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.
Zveřejňování volebních průzkumů
V období počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování je zakázáno zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů. Zákaz zveřejňování těchto průzkumů se vztahuje jak na fyzické osoby, tak na právnické osoby provozující rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydávající tisk.
Organizace voleb
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů, popřípadě ve zvláštních seznamech voličů. Zvláštní seznam je určen pro osoby, které nemohou volit v místě svého trvalého bydliště. Zvláštní seznam je veden také při zastupitelských úřadech pro občany žijící v zahraničí. Každý volič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličů. Pro hlasování do Poslanecké sněmovny je vytvořeno 14 volebních krajů. Pro hlasování do Senátu je vytvořeno 81 volebních obvodů, v nichž se volí vždy jeden senátor. Hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích. Volby jsou řízeny Státní volební komisí. V okrscích je hlasování organizováno okrskovými volebními komisemi. Výsledky voleb zpracovává Český statistický úřad.
Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny
Politické strany odevzdají kandidátní listiny okresním úřadům v sídle volebního kraje. Kandidátní listina musí obsahovat:
- název politické strany
- jméno, věk, zaměstnání a bydliště kandidátů
- pořadí kandidátů na kandidátní listině
Nejvyšší počet kandidátů pro každý volební obvod je stanoven zákonem.
Úřad zaregistruje kandidátní listinu přinejmenším 45 dní přede dnem voleb a oznámí to politické straně. Proti nezaregistrování je možno se domáhat rozhodnutí krajského soudu.
Na kandidátní listině musí být uvedeno: název volebního kraje, název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení, jména a příjmení kandidátů, věk, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí, pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabského čísla, jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří. Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo. Kandidátní listina musí být v příslušném volebním kraji podána nejpozději 66 dnů před vyhlášeným datem konání voleb.
Kandidátní listiny pro volby do Senátu
Kandidáty do senátních voleb přihlašují politické strany u pověřeného obecního úřadu v sídle volebního kraje. V případě nezávislých kandidátů tak činí kandidát sám. Proti nezaregistrování je možno se domáhat nápravy u krajského soudu.
Všichni kandidáti musí doložit potvrzení o složení kauce ve výši 20 000 Kč, která je vratná v případě, že kandidát získal alespoň 6% z celkového počtu platných hlasů.
Povinné údaje, které musí kandidát uvést při registraci: jméno a příjmení kandidáta, věk, jeho povolání, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu, název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení, číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje, příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti, jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis. K přihlášce k registraci kandidát připojí také: doklad o státním občanství, vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo, podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu.
Den voleb
Volby do Parlamentu České republiky se konají ve dvou dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00. Druhý den voleb začíná v 8.00 a končí ve 14.00 hodin.
Volební systém do Poslanecké sněmovny
Ústava České republiky stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny, že budou probíhat podle zásad poměrného volebního systému. Území České republiky je rozděleno do 14 volebních krajů, které jsou shodné s vyššími územně samosprávnými celky. Mandáty jsou rozdělovány stranám, které na celostátní úrovni překročily hranici pěti procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů. Pro koalice politických stran platí následující pravidlo: Koalice dvou stran musí získat nejméně 10% hlasů, koalice tří stran musí získat nejméně 15% hlasů, koalice čtyř a více stran musí získat nejméně 20% hlasů Mandáty jsou ve volebních krajích stranám a koalicím, které překročily stanovenou uzavírací klauzuli, rozdělovány na základě d´Hondtova systému. Počty získaných hlasů každé strany jsou postupně děleny čísly, 1;2;3;4……n, kde n je o jednu větší, než je počet přidělovaných mandátů ve volebním kraji. Výsledky dělení všech stran a koalic jsou potom seřazeny podle velikosti až do počtu přidělovaných mandátů ve volebním kraji. Jednotlivým subjektům je potom přiděleno tolik mandátů, kolikrát se jejich výsledek objevil v porovnávané řadě.
Volební systém do Senátu
Ústava České republiky stanoví pro volby do Senátu, že budou probíhat podle zásad většinového volebního systému. Česká republika je rozdělena do 81 volebních obvodů, v každém obvodu je volen jeden senátor. Senátoři jsou voleni s využitím dvoukolového většinového systému. V prvním kole je kandidát zvolen senátorem v případě, že získal více než padesát procent z celkového počtu platných odevzdaných hlasů v daném obvodě. V případě, že žádný z kandidátů nezískal více než padesát procent, koná se za týden druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem získaných platných hlasů v prvním kole. Ve druhém kole stačí kandidátovi ke zvolení prostá většina hlasů.
Trvání mandátu
Mandát poslance trvá čtyři roky, mandát senátora je šestiletý. Poslanecká sněmovna je volena jako celek. Volby do Senátu se konají každé dva roky, přičemž vždy je volena jedna třetina senátorů. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny se konají mimořádné volby. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny nelze Senát rozpustit. Vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen. Vzdá-li se senátor mandátu nebo jeho mandát zanikne, konají se v obvodě, ve kterém byl zvolen, doplňující volby.
Ověření volebních výsledků
Podáním návrhu na neplatnost volby či voleb se může domáhat ochrany u soudu podle občanského soudního řádu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec popř. senátor volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí, o návrhu rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Ústavní soud rozhoduje v opravném prostředku proti ověření volby poslance nebo senátora příslušným orgánem komory. V nálezu rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen.