Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. Dytrych. Udeluji mu slovo.

Sen. Dytrych: Slavny senate! Projednavame letos jako jina leta formalne upraveny a v rovnovaze se nachazejici rozpocet, ktery ovsem pocita i s malym a mensim prebytkem. Zkusenosti nas ovsem uci, ze maloktereho roku se podari, abychom tento prebytek meli, ba naopak statni rozpocet konciva citelnou ztratou. Take letos byl tento rozpocet sestavovan velmi optimisticky, pocital, ze uz jsou lepsi drby, ze lid bude lepe splaceti dane a ze skutecne rozpocet bude v rovnovaze. Nevim, jestli se to podari, ponevadz i dnesni doba je zla, malo se pracuje, je malo vydelku, neni zamestnani, takze asi budeme konciti ztratou jako jina leta.

Nas venkovsky zemedelsky lid, pokud muze, rad dane plati. Mam informace od. nekolika bernich uradu v zemi Moravskoslezske, kde se tazi, kdo vlastne ma tech nedoplatku nejvice, a tu mi vzdycky byva receno, ze vsichni ostatni, jedini zemedelci skutecne plati dane velmi radi, pokud mohou. Ale ovsem tito zemedelci zadaji, aby predpisy dani byly jasne, srozumitelne a aby byly zavcas lidem posilany. Ale toho vseho, bohuzel, postrada zemedelec, takze ma vubec jakousi neduveru vuci financni a statni sprave. Danove zatizeni je velmi citelne, ponevadz se u nas zdanuje temer kazdy krok, kazdy pocin, a veru nechybi takovych slov, ze lide rikaji Radeji si lehnu, nez bych neco podnikal, ponevadz jeste jsem podnikati nezacal a uz mam dane predepsany.

Dalsi vec: Vazeni panove, jak se diva zemedelec na cele predpisovani dani? Rika: Proc to delate tak slozite a tak komplikovane, kdyz to skutecne muze byti jednodussi? Danove predpisy jsou tak komplikovane, ze skutecne zadna financni sprava se v tom sama nevyzna, a je potrebi proto vselijakych poradcu, a kdyz porada spatne dopadne, poplatnik na to doplati.

A ted si racte predstaviti, jak to vypada, kdyz takovy chudak, ktery od rana do vecera se lopoti, ma se starati, jestli takova nebo onaka davka, dan a poplatek a nevim co je zase znovu zavedeno. On to neudela nebo poda pozde prihlasku a uz to jde: urok z prodleni anebo pokuta a na konec exekuce.

Slavny senate! Toto vsecko vlastne vyvera z nedostatecne organisace bernich sprav a bernich uradu. U bernich sprav jsou urednici, ze skutecne nekdy clovek zasne, jestli ti pani delali zkousky z berni cinnosti anebo jestli pouze byli zkouseni z poctu. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Heller.) Neprijde na to, umi-li nekdo dane spocitati, ale na to, umi-li zpoplatniti cloveka, at obchodnika, zivnostnika nebo zemedelce. Ta vec neni tak jednoducha a prave proto my zemedelci uz davno volame, aby ministerstvo financi nam vyslo v tom ohledu tak daleko vstric, aby v prevazne zemedelskych oblastech byly skutecne referenti, kteri zemedelskemu podnikani rozumeji, aby nas mnohdy nesmyslne nezdanovali. (Tak jest!)

Mohlo by se, vazeni panove, rici, ze mame danove komise. Ale kdo v danove komisi byl, musi bohuzel rici, ze to bylo s touto instituci sice dobre mineno, ale ze uplne zklamala. Cas od casu se panove sejdou, donese se tam fura kont, predpisu, referent to odreferuje nebo take neco neodreferuje a en bloc se to vsechno schvali. Tim je tato demokraticka instituce, tato obcanska kontrola a revise hotova. Na co ji vlastne mame, nevim; ovsem mohlo by se take stati, ze by se ze stranickosti nekteremu poplatniku mohl,o skoditi a ze by mohl byti zkracen.

Mame u nas danove vykazy, ale kazdy, kdo je videl, musi priznati, ze se v nich vubec nikdo nevyzna. Je tam tolik rubrik, ze by to predpokladalo primo ucetnicke vzdelani a odbornou inteligenci, kdyby tomu mel nekdo rozumeti. A tak opravdu zemedelec nevi, jak na tom je. Kdyz clovek s takovym zemedelcem mluvi, slysi: "Ja mam dane zaplaceny", ale sotva zaplati, dostane za tyden nedoplatek nebo urok z prodleni nebo neco jineho. Ti lide skutecne nikdy nevedi, kdy jsou s danemi hotovi. Nedivte se proto, ze rikaji: Co se budeme shanet? Nas pan rada ma predpis, ze okres musi odvesti tolik a tolik dani, tak co se budeme shanet a pocitat? Lide tedy plati, dokud platit mohou, a pan rada ma vice dani.

Neni proto divu, ze zemedelci tolik let volaji, aby byl tento nejasny system predpisovani odstranen a zavedeny zase drivejsi dobre srozumitelne danove knizky. Prosty clovek musi vedet, na cem je, ma-li predpis na 100 Kc a zaplati 70 Kc, ze mu zbyva zaplatit jeste 30 Kc. To je prece docela jasna mluva. Mimo to myslim, ze by to bylo ve prospech statu, ponevadz by nevznikaly danove nedoplatky. Jeden z mych predrecniku se zde zminil o tom, ze se napred museji vyriditi vsechna odvolani a ze se pocita s tim, ze per saldo nedoplatky tak velke nebudou.

Pan ministr financi, pokud vim, jiz nekolik roku jak ve snemovne, tak zde v senate slibuje, ze da bernim uradum prikaz, blahovolne postupovati pri vymahani beznych dani i danovych nedoplatku, a to zvlaste u poplatniku, I kteri kolikrate zustavaji s placenim pozadu, ac za to nemohou. Pokud jde o nas zemedelce, jsme jiz 4 nebo 5 let biti, nebot kazdy rok mame ohromnou neurodu. Kdyz zemedelec naseje, ale nic nesklidi a dobytku nema dohromady co dat zrat, z ceho ma pak treba i ten maly pausal, jemu vymereny, zaplatit?

Myslim, ze to pan ministr slibuje jenom nam v Praze. Kdyz jsem pred nedavnem v jedne veci intervenoval u berniho uradu a poukazoval, ze pan ministr slibil, kdyz se naskytne takova a takova vec, ze pse ma s poplatnikem vyjednavati a dohodnouti se na splatkach, ukaze-li poplatnik dobrou vuli s tim by jiste stat mohl byti spokojen - bylo mne receno: To snad rika pan ministr vam. Pri tom mne urednik ukazal pripis zaslany bernim uradum, ve kterem byly berni urady a berni spravy rozdeleny podle toho na dobre a spatne. Dobre berni spravy tam nebyly vyjmenovany,ale spatne, ktere pry liknave vybiraji a odvadeji dane, tam byly jak v zemi Moravsko-slezske, tak Ceske a Podkarpatoruske nominativne udany. On mi rekl: Podivejte se, ja pry spatne vymaham dane. Prectete si ten posledni odstavec: "Ministerstvo financi cini osobne odpovedny pany prednosty uradu a referenty za vcasne a rychle vymahani a vydobyvani dani nejdele do konce t. r. Vsecky danove nedoplatky a bezne dane museji byti vydobyty. Jestlize se tak nestane, bude to miti vliv na kvalifikaci prednosty."

Ted, slavny senate, uvazte, ze to byl pan, ktery mel 3 leta do pense. On zacal rukama vzhuru, jak k tomu prijde, ze lide neplati, a on za 3 roky pujde do pense a bude miti po pripade o 200 az 300 Kc mene pense. Samozrejme velky rozruch, velky strach. A on si to udelal velmi pohodlne. Bez jakehokoliv dalsiho upominani rozeslal edikty drazebni.

A ted jste meli videt ten rozruch na celem okrese! To jest jeden dusledek tohoto predpisu.

V jinem okresu prijde ke mne velika deputace a rika, ze v cukrovaru velkopavlovickem v zemi Moravskoslezske berni sprava zabavila vsem reparum penize za repu. Jeden sedlak, zdal se mi poradnym clovekem, prijde a rika: "Ja nemam vubec zadne danove nedoplatky. Ja mam 1/2 roku zaplacenou danku." Tedy mel podle toho doplaceti pouze druhou polovici, to bylo nekdy v rijnu, mel tedy na to cas. Ale oni mu to zabavili s tim, ze si to napred odpocitaji a pak si on muze prijiti pro zbytek.

Kdyz poctivy rolnik, ktery plati rad, je takto primo urazen, nedivte se, ze je tu verejne rozhorceni a ze jsou stale a stale vytky ministerstvu financi.

To by byla jedna cast. Tolik jsem chtel rici k rozpoctu. Kdyby se skutecne podarilo, ze by jedenkrate komplikovanost byla odstranena, ze by referenti byli na pravem miste a knizecky byly pekne a jasne zavedeny a kdyby to nerikal pan ministr financi jenom nam v Praze, ale kdyby take kousek toho srdce ukazali berni spravci a berni urednici na venkove, pak myslim, ze by se rozpocet docela dobre hodnotil.

Zdalo by se, kdyz tu nehazim zadnymi cislicemi, ze se neprobiram rozpoctem. Nase strana bude hlasovati pro rozpocet, nase strana vi, ze stat potrebuje prijmy, nase strana vi, ze dnes je doba zla, ze mame tolik nezamestnanych, lidi hladovejicich, kteri nemohou za to, ze do te nezamestnanosti upadli. Ja rikam: Krast nesmi, z prace je propusten, chleba nema, tak je svatou povinnosti nasi, abychom se predevsim o ty chudaky, o ty drobne lidi starali. Ja vim, ze to predpoklada velikou sumu ve statnim rozpoctu. Kdybychom jeste nemeli tu sousedni risi, ktera porad cosi harasi, takze se musime take zabezpecovat, pak samozrejme by tech penez tolik zapotrebi nebylo.

My budeme pro rozpocet hlasovati, ale prosili bychom, aby jedenkrat statni sprava zaridila to, co jsem prednesl. Neni tu treba zadnych financnich nakladu, je to oduvodneno a nekolik roku slibovano, takze neni prekazek, aby se to okamzite neprovedlo.

Ale, vazeni pratele, nas clovek venkovsky neni dnes souzen a roztrpcen jen temito vecmi bernich uradu, nechci, aby si nekdo myslel, ze mu to neda spat, ale nase zemedelstvi, hlavne u nas na Morave, je velmi roztrpceno celou kontingentaci, monopoly a planovanim, jak to vsechno vypada a jak to dopadne.

Prvni planovani, resp. prvni kontingentaci jsme zavedli u repy cukrove, a to proto, ponevadz se ukazalo na mezinarodnim foru, ze pomer spotreby k vyrobe neklape, ze tu neni spravny pomer, zkratka a dobre povstavaly nadbytky vyrobku, jejichz vyrobeni stalo obrovske, miliardove jmeni, a nebylo to vlastne k nicemu, ba mnohdy se mluvilo, ze se to snad bude muset hazet do more. Tehdy se sesel cely svet v oboru cukernim a na techto poradach braly ucast ovsem take organisace reparske. Byla to t. zv. mezinarodni dohoda Chadbournova. Ceskoslovensko ucastnilo se techto porad nekolikrat a dostala take urcity kontingent vyvozniho cukru, coz nam zabezpecovalo udrzeni rady cukrovaru v provozu a priliv cizich valut, kterych potrebujeme nutne pro jine obchody. Ponevadz slo o mezinarodni dohodu, aspon ja za nasi organisaci risskeho sdruzeni reparu jsem pevne veril a predpokladal, ze vsechny cukrovary podepsaly tuto dohodu a ze take stat k tomu dal sankci, ze se tato dohoda ma provadeti.

Jaka byla dohoda mezi repari a cukrovarniky v nasem state? Byla kratka. Reklo se Kazdy repar bude miti pravo odvesti tolik cukrovky do cukrovaru, jako dodaval v triletem prumeru za leta, 1928 az 1930. Spocitalo se mnozstvi, delilo se tremi a z toho vyplyval kazdemu repari jeho kontingent. Vsichni repari s tim byli spokojeni a prvni rok to jakz takz slo. Ale druhy rok zacalo se uz pocitat jinak. Na pr. hanacke cukrovary a hanacti akcionari maji prilis mnoho akcii, ale nemaji tolik repy, aby mohli dodavati repu podle poctu akcii. Jak to praktikovali 20 nebo i 50 let? Vim, ze rada drobnych zemedelcu-reparu, domkaru sazela repu pantatovi akcionari na jeho akcie. Ted prisla kontingentace, domkari nebyli v seznamu dodavatelu repy, nybrz byl tam ten pantata akcionar, a kdyz takovy domkar prisel do cukrovaru o kontingent, rekli mu: vy zde nejste v seznamu a proto nemuzete zadnou repu siti. Nyni si predstavte rozruch, ktery se rok od roku zvetsuje, jak to venku vypada, kdyz lide maji pole a nevi, co na ne maji sazeti, ponevadz mame planovite hospodarstvi; obili take pomalu nebudou moci siti, ponevadz se rika, ze mame nadprodukci, repu by sazeli radi, ale cukrovar jim ji nevezme, nahradni plodiny se prozatim doporucuji, ale nejsou sjednany ceny za ne, a je to riskantni vec; tak co si maji ti lide pociti? Jsou vsak i jine pripady, na pr., ze se syn ozeni a dostane polovicku majetku. Otec mel kontingent na celek, ale syn jiz nedostane polovicku kontingentu, reknou, ze nebyl v seznamu a kontingent proste absorbuji cukrovary; je-li to cukrovar s politickym pribarvenim, da se kontingent prirozene tomu, komu se chce. Tato nespravedlnost se rozmohla takovou merou, ze minuly tyden nejen nasi lidovi zemedelci, nybrz i agrarni, socialisticti a hlavne drobni zemedelci podepsali memorandum a myslim, ze na 100.000 podpisu lezi dnes v Kolovratskem palaci - predsedovi vlady, aby se v teto veci jiz jedenkrat udelal poradek. (Sen. Krejci: Ten to neudela!) At to udela nebo ne - a ja verim pevne, ze min. dr Hodza, ktery casto prichazi se vznesenymi zasadami planoviteho hospodarstvi, proti cemuz se nikdy nestavime, to udela - my kazdy rozumny plan, ktery prichazi v takovych rozharanych dobach, schvalujeme. Vime, ze se bez planu nic nepostavi. V ruce to nemame, abychom to jinym zpusobem udelali, ale neobyva nic jineho, nez aby to bylo nestranne a poctive provadeno. Ti repari se spokoji, jak se to dohodne, ale nesmi se to delat jako nekde na slovacke dedine, kde sebrali nasim reparum asi 1000 metrickych centu a kdyz to bylo hotove, rekl reditel: Lidovce, ty to nedostanes, ty a ty to dostanes, to mate za to, ze jste nam rusili politickou schuzi. Tak to delati nebudeme a jsem rad, ze nemluvim pouze za lidove repare, ze mluvim i za repare jinych politickych stran, a to nejen ze zeme Moravskoslezske, nybrz i ceske a Slovenske. (Hlasy: Pozada-li vas o to?) At pozadali nebo ne, ale podepsali to. Nedelam si narok na zadny primat, ale je bolestne cisti stesky, kdyz ten clovek nevi, na koho by se obratil, kdo by mu pomohl. A protoze se letos konci dohoda Chadbournova a kontingenty se uvolni, tedy az nyni prijde at lidovec nebo socialista nebo nepohodlny mensi domovinar do cukrovaru, reknou mu, ze kontingent nedostane. Museli bychom se starat, abychom neco zaridili, aby kdo jednou koncesi dostal, mel povinnosti ke vsem a ne jen k urcitym pantatum. Musel jsem to prednesti, ponevadz navrh zakona je podan v tom smyslu v posl. snemovne a ja pevne doufam, ze jak pan predseda vlady, tak ministr zemedelstvi dr Zadina bude natolik spravedlive postupovat, ze tuto vec vyresi.

Verim v to pevne, ponevadz kdyby v tom byl jen nadech nespravedlnosti anebo sem tam nekoho jaksi jen pichli pod zebro, tu bych si rekl: Dobre, to snad, i kdyby to bolelo, cloveku nestoji za to, aby se o tom verejne mluvilo. Ale jestlize je primo zivelny odpor proti tomuto systemu, musi zde byti prednesen a vlada se musi postarat o to, aby tam zemedelci zili skutecne spokojene, svorne; beztoho maji tech mozolu, prace a starosti sami dost.

Vazeni pratele, to bylo snad to nejdulezitejsi, co jsem chtel rici, ponevadz jde o uzakoneni zasad, ktere jsme si sami dali. My mame podepsanu, natistenu dohodu, podle ktere se repny kontingent nevaze na nic nez pouze na pudu, je stanoven trilety prumer a my v tom celem navrhu zakona nic jineho nechceme. (Hlasy: Pane kolego, kdepak vezmete tu repu?) I pole jsou zde, i repa. (Hlasy: Ktere cukrovary to delaji?) Hlavne to delaji, abych to negeneralisoval, jihomoravske cukrovary. (Hlasy: Tak to nepausalisujte!) Ja mohu rici, a tim mam tu vec jeste podeprenu, ze i slezske cukrovary cestne take dodrzovaly, co podepsaly. My jsme pri te dohode na ty nesrovnalosti pamatovali a reklo se, ze pri kazdem cukrovaru se zridi mistni komise reparu a cukrovarniku, kde se tyto kontingentni veci budou resit. (Vykriky.) A kdyz jsem dostal tolik stiznosti z okoli,breclavskeho cukrovaru, napsal jsem tam, ze zadam ve smyslu toho ustanoveni, aby byla svolana takova mistni komise, a oni mne odpovedeli: Na vas dopis sdelujeme, ze mistni komisi pro kontingentaci nemuzeme svolat a nesvolame, ponevadz jsme mezinarodni dohodu vubec nepodepsali. No, tak! V hodoninskem cukrovaru je zucastnen stat (Hlasy: 28 milionu!), je tam asi 26 mil. Kc, je to pujcka, ktera byla bezvyhradne pujcena. Moc se tim neohanim. Kdyby to byl stat pujcil s jakousi vyhradou, podminkou, snad bychom se tim mohli ohanet. Je to dosti smutne, vlada jiste rozhodovala o postupu mezinarodni dohodou, stat ma jiste zastupce v te akciove spolecnosti a ten, prosim, nevedel o tom, ze tu mezinarodni dohodu, ktera byla statem schvalena, prave polostatni cukrovar nepodepsal! A to neni jenom s repou.

Pri te prilezitosti bych absolvoval hned delnictvo. A zase nejenom ti lidovi delnici, nybrz i vsichni ostatni delnici jsou vyhazovani nebo nejsou prijimani. Vazeni pratele, ti lide tam byli zapracovani 20 az 30 let, at u saturaku nebo u jine masiny, a dnes najednou prijde povel: Nesmis byt prijat! Vazeni pratele, tak si to nekomplikujme u nas, vzdyt jsme malym statem, uz to tu bylo receno, proc se mame tak mezi sebou rvat, kousat, vzdyt to neni potreba, kazdy zde mame misto. Ne chudaka vyhodit a nasadit tam po pripade i lepe situovaneho cloveka! Panove, tak to nedelejme! My zadame vice svornosti! Podivejte se, kolikrat pan president Masaryk rikal, ze cela ta krise neni ani krise hospodarska, ze je to krise mravni. Milujme se, pomahejme si! Nevrazivosti bychom krisi nerozresili. Kdyz clovek vidi takove divne, nelidske pocinani, zasne, ze to vubec muze podnikat clovek, a ja se s hnusem odvracim od takoveho, ktery si tak pocina v dobe, kdy lide skutecne nemaji co jist, cekaji na ten krejcar, v lete se jakz takz protloukali a pocitali, ze do toho cukrovaru prijdou. Ne, nema legitimaci a za branu! Predstavite si zklamani takoveho cloveka, kdyz prijde domu? Matka place, deti fnukaji, jist se chce, a tu se rekne: Ne. (Vykriky sen. Krejciho.) Takto to delat nemuzeme. Musime se skutecne vzajemne milovat a at je ten venkov jedna rodina. Ja bych si to pral. (Vykriky sen. Krejciho a Kroihera.)

Rekl bych vam pouze toto: Tyto veci, kterych by byla cela rada, pane kol. Kroihere (Mistopredseda dr Heller zvoni.), jsem nerekl proto, abych zde vyvolal hadku, ktera zde byla pred chvili. Nerad jsem se na to dival; to jsem nechtel, nybrz jsem chtel verejne na tyto pomery zalovat, aby byly uzakoneny tyto dobrovolne sjednane zasady, ktere jsme si dali sami my repari a cukrovarnici. Proc to muze podepsati a dodrzovati 99 cukrovaru a proc ty 4 nebo 6 nemuze? Musime se postarati, aby tato hruba nespravedlnost byla napravena. Totez je u delniku. Na jedne strane cosi vykladame, ze se zde harasi se statnimi zprostredkovatelnami prace. Sam jsem pro to nebyl prilis nadsen, ale budete se divit, kdyz zase ja budu pro to nadsen, ponevadz budu muset byti nadsen, nebot jinak ta nedame do poradku. Jinak ti lide budou vyhazovani a budou stati jako vrabci pred vraty. Toz proc to sami provokujeme? Neprovokujme to! Doufam, vazeni pratele, ze skutecne pan ministr zemedelstvi, o kterem vim, ze je velmi agilni pracovnik a s nimz jsem onehdy o tom mluvil, asi co nejdrive prijde se zemedelskymi komorami. Myslim, jakmile budou zemedelske komory uzakoneny, ze konecne potom budeme vsichni zemedelci. Ti nejsou jenom pri republikanske strane, mame jich cele statisice. Socialiste maji take tisice, a jine strany take. Toz myslim, az se my zemedelci vsichni sejdeme, ze se porovname. My si tam nenavolime nekoho, kdo nerozumi nasim vecem a spaciruje po Vaclavaku. Takoveho cloveka tam nevezmeme, ponevadz jakmile bychom ho tam dali, bylo by to zase takove.

Uz koncim. Jenom jeste jsem chtel rici, ze zde bylo zdurazneno --- a take nase strana skutecne vsude, kde je to mozne, to doporucuje --- aby se soukrome podnikani jak obchodu, tak zivnosti podporovalo. Slysel jsem zde - nevim, ktery pan kolega zde mluvil dlouho a obsirne - o statnich tiskarnach. Potvrzuji do posledniho pismene, co rekl, ponevadz jsem se touto otazkou rovnez zabyval a nasemu delegatu v usporne parlamentni komisi jsem odevzdal podobny material. Nac se plete stat do vseho? Na konec co z toho je? Par spravnich radovstvi a deficit. Panove, nechme to podnikani, nepletme se do toho. Meli jsme tu statni lesy a statky a ted to ma Korner. Na co to potrebujeme? Co nepotrebujeme, do toho se nepletme, pekne vrchni dozor delejme a bude to nacisto dobre.

Dale co se tyce prumyslu. Prumysl je nutno podporovat. Kdyz tak prijizdim rano o 8. hodine - konecne i zde v Praze je to na kazdem nadrazi - a vidim, jak bataliony delniku rano nastupuji do prace - a je to jen zlomek byvalych velkych mas, ktere chodily do prace - ptam se, kam jdou. Vsichni jdou do tovaren, vsichni jdou do prumyslu. Nezatezujme zbytecne rozpocet. To je vsecko takove povidani, ze nekteremu prumyslu se buhvi jak dari. Kdyz zacnete mluvit stoprocentne o prumyslovem hrbitovu, pak bude jiste za nedlouho prokazano, ze nas prumysl je mrtvy. Ale budme radi, ze aspon jeste nekdo dycha, ze jeste nekdo zamestnava. Konecne na to mame berni spravu, at ho zdani, at mame take toho, kdo plati dane. Tedy neznemoznovat mu to, hlavne co se tyce exportu. Jsme stat exportni, mame v posledni dobe, zvlaste po zavedeni dukladne racionalisace, ktera vyhodila nesporne statisice lidi na ulici, moznost tolik vyrabet, ze potrebujeme urcita odbytiste.

Na konec bych se chtel zminit o prumyslu potravinarskem. Pri ministerstvu obchodu byla zrizena spolecna paritni komise zastupcu pestitelu repy, margarinarskeho a olejarskeho prumyslu. Jsou tu urcite predpisy, jako na pr. povinnost primichavat 5% veproveho sadla do margarinu. Jsou jeste i jine predpisy. Meli jsme dojednavat cenu za repu. Loni stala u nas na Morave 225 Kc. Pestuji repku jiz asi 30 let a vim, ze je to velmi riskantni plodina. Kdyz se dostane do ni hmyz, muze se sklizet pouha slama. I kdyz je normalni sklizen, jsou z jedne miry, rekneme, ctyri stovky, pet stovek plus.slamy a plev. Tedy je to skutecne ztratova cena. Ale ten prumysl nam rikal: Tu cenu vam nedame, myji platit nemuzeme, ponevadz vy nam porad cosi dekretujete a to a ono nam predpisujete. Lide skutecne nemaji si cim omastit. Nemohou zaplatit 14 Kc za sadlo. Vidim to v zivocisnem syndikatu, ze, bohuzel, nemame dosti dobytka, musime jej dovazet. Kdyz nezamestnany dostane poukazku, co si ma za ni koupit? Snad ma 6 Kc na margarin: Ovsem v ministerstvu jsme rekli: Panove, musime se rozhodnout. Mame byt pro to kontingentovani nebo proti nemu ve vyrobe margarinarske? Reknu, ze rozhodne pri nejmensim bych trval na tom, aby zvyseni, ktere prumysl dostal, nebylo pocitano na konto pristiho roku. Co je pryc, to je pryc. (Vykriky.)

Jak mam rici svoji strane, ktera je prevazne stranou drobneho, chudobneho lidu a dnes take lidu nezamestnaneho, aby se vyroba margarinu omezovala? Cili to znamena rici tomu chudobnemu cloveku: jez tu jalovinu, a je to. Mohu to udelat? Po pravde jsem to rekl, jak jsem to citil, ze by bylo skutecne spravne, aby nebyla vyroba kontingentovana. Ale kdyz jsme jiz v te kontingentaci, ponevadz jsme v dobe planoviteho a rizeneho hospodarstvi, niceho bych proti tomu nenamital. Ale myslim, ze s dosavadnimi kontingenty a kvotami nevystacime. (Sen. Kroiher: Vystacili bychom, kdyby se nedaval margarin do masla!) Na to mame urady, ty at to stihaji.

Ale ted mne napadla jedna prihoda v zivocisnem syndikatu. Vypravel mne ji jeden zastupce zivocisneho syndikatu, ktery rekl: "Neco vam, kolego, povim. Dnes prisla si do obchodu chot p. min. rady X Y pro maslo, 10 let jiz tam chodi. Asi za hodinu prijde opet a povida: tMate jeste to maslo?T tNemam. Je pryc.T tJak jsem maslo donesla, tedy jsme je ochutnali a muz povida: To je maslo takove, ze za celych 10 let nebylo. Takove vonave, dobre, aspon kilogram tam kup, anebo dve.T Ona cosi jeste doma sukala, a nez se vypravila, rekli ji, ze maslo jiz nemaji. tAle kde ho mate?T tJak jste odesla, prisel od uradu clovek a rekl: Tady to je margarin, vsechno zabavil a jiz nemam nic, vsechno maslo bylo zabaveno.T A ta panicka s panem min. radou 10 let takoveho masla nejedli." Tolik ad illustrandum.

Nechci zdrzovati. Prohlasujeme, ze nase strana jako lidova, koalicni, ktera ma na zreteli skutecne zajmy statu, ktera vi, ze stat, ma-li existovat, potrebuje penez, bude hlasovat pro rozpocet. zadame predevsim jako zemedelci, ponevadz chceme miti poradek, aby bylo vsade setreno a pracovalo se, jak ten dobry zemedelsky clovek toho pozaduje. O vsem jsem se jiz zminil. Jsme na jedne lodi. Nedelejme to tak, aby jedni byli na palube, u sampu, a druzi u uhli. Doufam, ze se nam podari prekonat tezke doby. Nevime ovsem, kdy bude ta doba lepsi, snad za mesic, snad za rok. Ale bylo by zle, kdybychom si dnes zoufali. Proto svatou trpelivost! Opakuji, co kabeloval sveho casu president Masaryk do Ameriky, ze krisi na konec rozresi srdce. Vsechno ostatni jsou triky a podfuky a nic jineho. Neverte nikomu, to je dnes vsechno delano tak sikovne, aby lide byli oblafnuti, aby tomu nerozumeli, a dobra. (Sen. Mikulicek: Jake srdce ma nekorunovany nas Dolfuss moravsky Viktor Stoupal?) Myslim, dobre.

Vazeni pratele, my pro rozpocet hlasovat budeme, ponevadz prece jenom predpokladame, ze se pomery zlepsi a ze republika pujde do lepsich jistejsich pomeru. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Heller (zvoni): Slovo ma dale pani sen. Pfeiferova.

Sen. Pfeiferova: Vazeny senate! Pan ministr financi mluvil ve svem expose o chystanem vladnim narizeni o snizeni urokovych sazeb. Pan ministr se pri tom vsak ani slovem nezminil o chystanem §u 27, ktery narizuje peneznim ustavum snizeni platu a pensi, odbytnych svych zamestnancu pro pripad, kdyz by byla ohrozena vynosnost techto podniku. Mame zpravu, ze pod tlakem hromadnych protestu organisovanych zamestnancu hranice tohoto snizeni ma byti zvysena. Odstavec tohoto paragrafu vsak urcuje, ze po dvouletych ztratach muze se tento zasah diti bez ohledu na vysi platu. To tedy znamena nove ohrozeni beztak hladovych platu 30 tisic zamestnancu techto peneznich ustavu a znamena to pokracovanim v politice zbidacovani, ktera krisi ohromne prohloubila. Tento paragraf vsak take dava moznost zamestnavatelum, aby pouzili sluzebni pragmatiky k zhorseni kolektivni smlouvy a v pripade pensistu zhorsili nabyta prava techto lidi. Ta zaroven znamena, ze vladou ohlasena pravni jistota nema platiti pro zamestnance. Ohrozeni kolektivnich smluv se tyka vubec vsech kruhu delnictva prave v dnesni dobe, kdy drahota stoupa, kdy delnictvo vola po zvyseni mezd a kdy dokonce kolektivni smlouvy jsou zamestnavateli ohrozeny.

My co nejostreji protestujeme proti tomuto chystanemu §u 27 vladniho narizeni a ukladame delnickym vladnim stranam za povinnost, aby znemoznily tento plan vlady, a volame dale ke vsem zamestnancum, aby vstoupili do jednotneho boje (Hluk. - Vykriky sen. Mikulicka.) proti svemu zbidaceni, na obranu svych prav a vymozenosti. (Vykriky. - Hluk.)

Mistopredseda dr Heller (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Pfeiferova (pokracuje): Dnes jsou ohrozeny temer hole existence dosud zamestnaneho delnictva. Dnes podnikatele usiluji o rozdrceni delnickych smluv. Toho dukazem je vychodoceska textilni oblast. V teto oblasti plati jiz od 25. zari vladni narizeni o zavaznosti kolektivnich smluv. (Hluk. - Vykriky sen. Mikulicka. - Mistopredseda dr Heller zvoni.) My komuniste a s nami rudy svaz textilaku jsme nikdy delnictvu iluse o tomto zakonu nedelali. Naopak, my jsme rikali delnikum, ze nelze spolehati na pouhy zakon a ze jedine jednotnym, semknutym vystoupenim budou s to dosahnouti, aby zamestnavatele platili podle kolektivni smlouvy a aby delnicka prava respektovali.

Jaka je dnes skutecnost? 3 mesice temer plati zavaznost vychodoceske textilni smlouvy, ale hladove mzdy textilaku, 40 az 50 Kc tydne, ba i 35 Kc tydne trvaji dale. A marne jsou a byly dosud vsechny zasahy zastupcu koalovanych svazu, marne jsou jejich intervence v kancelarich prumyslniku. Zamestnavatele naopak jevi v dnesni dobe stoupajici drahoty, kdy delnictvo vola po zvyseni mezd, snahu mzdy dale odbouravati - a take to jiz provadeji. Aby sve plany prosadili, propousteji cast delnictva z prace, jak tomu bylo minuly tyden u fy Matous v Benesove, kde delnictvo predstoupilo pred firmu a zadalo podle smlouvy placenou mzdu, ale zamestnavatel na to odpovedel vypovedi 42 delnikum a delnicim. Delnictvo tohoto zavodu si vsak vypovedi nenechalo libit, vstoupilo jednotne do stavky a svym solidarnim postupem donutilo firmu, aby vsechny vypovedi vzala zpet. Dale je to firma Goldschmidt v laznich Belohrade, ktera jiz po radu tydnu delnictvu hrozi zavrenim zavodu a propustenim vseho osazenstva, bude-li nucena dale platiti mzdy podle smlouvy. Na zaklade jednotneho vystoupeni delnictva ustupuje vsak jiz tato firma od sveho puvodniho planu uzavriti zavod, ale aby se vyhnula zavaznosti kolektivnich smluv, pripravuje propusteni prestarlych delniku z prace. A tak bych mohla vyjmenovavati desitky a desitky pripadu z textilnich zavodu vychodnich Cech a dokazovati, ze pres to, ze mame u nas zakon, ktery chrani pracovni smlouvu, zamestnavatele-kapitaliste, jako se umeli vzdycky vyhnouti zakonum jak o povinnych danich, tak o pracovni dobe, i dnes nuti delnictvo do zlutackych, fasistickych organisaci. Nic jim nevadi zakon o teroru a take dosud zadny z podnikatelu nebyl potrestan, a i zakon o zavaznosti kolektivnich smluv zustava a zustane na papire, jestlize se delnictvo nesemkne a jestlize nenastoupi pod vedenim sjednocenych delnickych odboru boj za sve pozadavky a prava.

My jsme na zaklade teto situace nabidli druhym delnickym odborum spolecny postup a spolecny boj s rudym svazem textilaku. Dostali jsme jmenem koalovanych svazu odpoved podepsanou p. posl. Polachem, ze s nami nechteji miti nic spolecneho, nebot nam pry jde o pouhou politickou agitaci a nase snaha pry rozvraci delnicke odborove organisace. Avsak v 13 zavodech vychodnich Cech byly provedeny jednotne volby do zavodnich vyboru a tyto zavodni vybory jsou dnes dukazem, ze delnictvo chce jednotu, ze vi, ze nikoli nase snaha, nase nabidky a nase prace pro sjednoceni rozbiji a drti delnicke posice, nybrz ze je to stale ustupovani pred utoky kapitalistu.

A dale bych mohla poukazati na zavod Bartonuv v Nachode - kdysi to byla basta delnickych socialistickych odboru - na zavod Hybleruv v Benesove a jine a jine, kde meli delnici silne delnicke odborove organisace. A co je tam dnes? Dnes si tam vybudovali zamestnavatele zlutacke odbory, odborove sdruzeni, pomoci ktereho zamestnavatele zavadeji fasisticke, hitlerovske metody v zavodech, kde delnici jsou pokutovani 30 az 50 Kc, kde delnice, textilacky, svadleny jsou nuceny platit si vysivani sveho vadneho kusu, kde delnice jsou dnes terorisovany, sikanovany, kdyz promluvi se sousedkou a kdyz pri praci snedi kousek sucheho chleba. To delnictvo dnes vidi a vidi to take stovky clenu a funkcionaru koalovanych delnickych svazu, kteri se chteji s nami sjednotit, jednotne postupovat a jednotne bojovat.

Na zaklade teto situace, ktera se vyvinula ve vychodnich Cechach, kde bida a nouze v delnickych rodinach je tak uzasna, znovu, a to jmenem prumysloveho svazu textilnich delniku, jehoz jsem predsedou, apeluji na delnicke strany, na delnicke odbory, aby prestaly s politikou tridni spoluprace, aby obratily kormidlo odborove politiky, aby pochopily vcas, ze nikoliv my, kteri chceme jednotu, rozbijime jejich posice, rozbijime delnicke odbory, nybrz ze je to jejich politika ustupovani, necinnosti, vyckavani, ze je to fasismus, ze je to teror, demagogie zlutactvi, ktera jim posice podryva a tyto delnicke odbory rozbiji. (Tak jest!)

Zaroven jmenem prumysloveho svazu textilniho delnictva s tohoto mista obracim se na ministerstvo soc. pece a zadam, aby prisne zakrocilo podle vladniho narizeni proti rusitelum smlouvy a aby ucinilo vse, aby kapitaliste byli nuceni smlouvu plnit a respektovat. Bida v rodinach textilaku je proto tim vetsi, ponevadz snad neni rodiny, ktera by nemela 2 az 3 lidi bez prace; a dnes ta katastrofalni situace nezamestnanych, at odborove organisovanych nebo tech, kteri pobiraji stravovaci listky, je takova, ze nikdo, kdo to nevidel, nemuze si o tom uciniti ani predstavy. Dnes jiz davno tito nezamestnani nemaji teply obed, dnes jiz davno jejich deti nevidely kapku mleka, neznaji ani, co je to chleba s maslem. Nasledkem zhorseni gentskeho systemu z r.1933 nejen byly odborove organisovanym nezamestnanym snizeny podpory, nybrz odborove organisace byly take financne zruinovany. Rudym odborum mimo to neni vyplacen rezijni priplatek, to znamena, ze rude odbory z vlastnich prostredku si vydrzuji agendu gentskeho systemu. Prumyslovy svaz textilnich delniku ma na pr. u ministerstva soc. pece pohledavku 12 mil. Kc jenom na rezijni priplatek. (Slyste!) A tu je nutno konstatovat, ze se meri dvojim loktem. Prumyslovy svaz textilnich delniku ma o tom dukazy, ze rezijni priplatek dostavaji vsechny ostatni odbory, jenom prumyslovemu svazu textilaku, jenom revolucnim odborum jsou tyto rezijni priplatky odpirany pres to, ze vsecky revise ministerstvem provedene v tomto svazu, i revise Nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu, mely kladny vysledek pro svaz. Nezamestnani slyseli, ze ministerstvo soc. pece v techto podzimnich mesicich podalo navrh na uvolneni 54 mil. Kc na mimoradnou zimni vypomoc nezamestnanym a jejich rodinam. V tisku se ihned vypocitalo, kolik kilo mouky, cukru, tuku atd. dostanou nezamestnani, avsak jaka je skutecnost? Mluvim zde o hladovem uzemi zeleznobrodskem, kde jsou stovky a stovky nezamestnanych sklaru a textilaku. Tam panuje uzasny hlad. Tito nezamestnani nemaji co dati do ust, a totez plati o Semilsku a o t. zv. zemedelskych okresech, ve kterych ziji sta nezamestnanych prumyslovych delniku v uzasne bide. V poslednich tydnech se tito nezamestnani spojili, nastupuji k boji, ponevadz vidi, ze vse byly jen sliby a ze pomoc neprichazi. Deputaci nezamestnanych delniku rikaji pani okresni hejtmani: Jo, tam nahore se o tom mluvilo, ale my nemame zadnych smernic, take naturalie nedosly, musite cekat. (Vykriky sen. Mikulicka.) Ale naopak, misto mimoradne zimni vypomoci, ktera byla tolik slibovana, dochazi k pronikavemu oklestovani stravovaci pece. A ja protestuji s tohoto mista proti cetnickym sikanam, ktere se provadeji hlavne v poslednich tydnech. Na priklad nezamestnany delnik Stupka Alois z Jaromere, jehoz zena vydelava 30 Kc tydne - ti lide maji 3 deti - pobiral tydne 20 Kc podpory. Podpora mu byla nejen odnata, ale on byl odsouzen, aby budto vratil 480 Kc; nebo ze bude odsouzen k odpykani trestu vezenim na 24 hodiny. (Vykriky sen. Mikulicka.)

Dalsi pripad: zena harmonikare v Novem Hradku u Noveho Mesta. Jeji muz neprijde cele mesice domu a sotva se sam protluce svetem. Tato zena ma puldruheho roku stare dite, v unoru ocekava dite druhe, ale byla vyskrtnuta ze seznamu a byly ji odnaty stravovaci listky s oduvodnenim, ze jeji muz vydelava. Tedy postup okresnich uradu, sikany cetnictva v poslednich tydnech a mesicich jsou primo provokativni bez ohledu na to, ze bida je letos jeste vetsi a ze pocet nezamestnanych pres slibovane miliardy na investice kazdym tydnem a mesicem stoupa. Odvolavam se na program, pozadavky a navrhy, ktere predlozili zastupci komunisticke strany v souvislosti s projednavanim statniho rozpoctu. Upozornujeme znovu na tento fakt a zadame, aby v teto mimoradne situaci, v teto pro lid mimoradne tezke dobe byla ucinena, take mimoradna opatreni, aby byli nasyceni nezamestnani a jejich rodiny, a to na ucet milionaru, na ucet velkostatkaru a bohatych. To vyzaduje take zajem o samostatnost ceskeho naroda, nebot pripomenme si, jak ma lid chraniti demokratickou republiku, jak ma byti nadsen pro boj proti fasismu, kdyz ma hlad a kdyz vi, ze na druhe strane skladiste se lamou pod zasobami, ze bohaci a milionari i v dobe tezke krise hrabou ohromne zisky? Nyni je potrebi, aby nezamestnani spolu s delnictvem ze zavodu semkli se v jeden sik, aby co nejdrive utvorili jednotnou mohutnou frontu a sve pozadavky, svuj chleb a praci si jednotnym nastupem vybojovali. Jen to je cesta zachrany, jen ta prinese nezamestnanym a jejich rodinam chleb a praci. (Potlesk komunistickych senatoru.)