Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Dalsim recnikem je pan sen. Tschakert. Udeluji mu slovo.

Sen. Tschakert (nemecky): Damy a panove! Hospodarska politika tohoto statu, lze-li o takove vubec mluviti, je pochybena. Potrebujeme predevsim jasneho hospodarskeho planu. (Sen. dr Heller [nemecky]: Nyni prijde zase povestny hospodarsky plan! - Ruzne vykriky. - Hluk.)

Dve miliardy Kc prinesla sveho casu pujcka prace, z cehoz podle novinarskych zprav a oficielnich zprav byla jedna miliarda prostavena. Kam se podela druha miliarda, nebylo nam dosud sdeleno. (Vykriky.) Je prokazano, ze 500 milionu Kc pro tuto pujcku prace sehnaly nemecke okresy. Z techto 500 milionu plynulo do nemeckych okresu nazpet asi 45 milionu Kc. Techto 45 milionu neni ani 10 % castky, kterou sehnaly nemecke okresy pro pujcku prace. Kdyby techto zbyvajicich 450 milionu bylo plynulo nazpet do nasich nemeckych okresu, byli bychom tim mohli zmirniti znacnou merou nasi neskonalou nouzi. Techto 45 milionu slo do nemeckych krajin ve forme investic. Tu vsak bylo by se tazati, kam sly. Je prece znamo, ze I vsechny silnicni prace provadeli take v nemeckych krajinach cesti podnikatele a vy vite, ze se dan plati vzdy tam, kde podnikatel ma sve sidlo. Prospiva nam prirozene velmi malo, kdyz prace v nemeckych krajinach provadeji firmy, ktere sidli mimo nemecke uzemi. Mozno v posledni dobe pozorovati zvysenou podnikatelskou cinnost verejne ruky, okresu, obci, zemi a statu. Vite, ze zeleznice jsou pasivni, ze statni podniky, lazenske podniky atd. zadaji podpory. V Masarykove akademii prace reklo se zcela spravne: "Vetsi skodu nezli krise nadelalo zniceni podnikatelske cinnosti." Je znamo, ze bez osobni iniciativy nelze dosahnouti uspechu. (Vykriky.) Toto poznani je vsak u hospodarske politiky statu, samospravy a predevsim u stran neoblibene. Velmi jasne pisi "Narodni listy": Stat a samosprava vybiraji u nas, od statnich obcanu, ve forme dani a davek rocne asi 13 miliard Kc. Pri narodnim duchodu a.si 50 miliard je to 26%, pro dnesni dobu a mimoradne pomery velmi mnoho. Hlavni podil na davkach ma soukrome podnikatelstvo. Meli bychom se nyni domnivati, ze si statni sprava z tohoto poznani vezme pouceni posilovati soukromohospodarskou cinnost. Neni tomu tak. Naopak jde se opacnou cestou, na ukor soukromeho hospodarstvi podporuje se druzstevni hospodarska cinnost. Funkcionari stran a clenove parlamentu dostavaji dobre placena mista v soukromych podnicich, tezce vydelavaji a jsou na to jeste pojisteni na pensi a nikdy se jiz nevraceji do sveho obcanskeho povolani. (Vykriky.) Placena a uniformovana garda strany (Vykriky a smich.), sestavajici ze zamestnancu konsumnich spolku, delnickych pekaren, podniku GEC, tiskaren a samospravnych korporaci zivi se z danovych penez soukrome podnikatelske cinnosti. (Sen. Niessner [nemecky]: Ubozi podnikatele!) Ano, ubozi podnikatele! Prilisny pocet uredniku ma vinu na tom, ze se vzmahaji nezakonitosti, ze tim nescislne miliony danovych penez prichazeji na zmar a ze prace pri tom neziska, je vedlejsi veci, jen kdyz pokladna strany pri tom neutrpi skody. (Vykriky.) Ze nas neprivede zase na vysi spatna prace pri hanebnych cenach, nybrz jen radna, dobre placena prace, pochopili svobodne tvorici lide, patrne vsak nikoli smerodatna mista. Proto snizeni prilisneho poctu verejneho zamestnanectva, prevedeni zdatnych lidi do soukromeho hospodarstvi, placeni vsech verejnych a soukromych zamestnancu, aby se mohli zbaviti dluhu, a predevsim opatreni prace pro soukrome podniky, obzvlaste pro male a stredni podniky!

V teto souvislosti chci jeste poukazati na to, ze ochromeni naseho hospodarstvi hromadnym pesimismem a ztratou duvery v sebe samo, v pritomnost a budoucnost vede k tupe resignaci. Chci vas (obracen k sematorum nem. soc. dem. strany denicke a strany komunisticke) upozorniti na to, ze v Nemecku nasli velmi dobry prostredek proti tomu, je to "sila z radosti". Ostatni budete prece sami vedeti. (Vykriky.) Dluzno uciti se tam, kde mozno se uciti.

V nemeckych okrajovych a pohranicnich krajich stala se nouze nesnesitelnou. Vas pan poslanec de Witte prohlasil lonskeho roku v zahranicni debate, ze pricinou teto nouze je castecne odstrkovani Nemcu v otazce pracovniho mista a ve verejnem zivote vubec. Poslanec vladni strany tedy tim priznava, ze toto odstrkovani existuje, aniz by tato strana mohla dodnes zaznamenati nejmensiho zlepseni. (Vykriky senatoru nem. soc. dem. strany delnicke. - Sen. Kreibich [nemecky]: Co delali cesti fasiste, se kterymi jste se v Brne spolcili? Co jste vubec dosud delali? - Vykriky.) V teze debate pravil recnik jeste doslova: "Priznavame se bez vyhrady a neomezene ke statu. (Hluk-Vykriky.) Ale stat musi se take neomezene priznati k nam. Nejsme zadni premrstenci, nezadame pro sebe niceho, co stat nemuze dati take svym ceskym obcanum, ale co muze pro tyto uciniti, myslime, ze muzeme zadati take pro sebe. Nechceme jiz byti odstrkovani hospodarsky, kulturne-politicky a socialne-politicky. Nas narok na pracovni mista, na nasi skolu, na nas podil ve verejne sprave neni dosud plne honorovan:" Ackoli uzkostlive pomijeno bylo slovo "nemecky" a velmi mnoho se "mysli", vidime z techto slov, ze pani soc. demokrate nemeckeho jazyka dobre vedi, oc jde. Ale jen proboha nedavati v sazku obroci a chtit skutecne pomoci nemeckemu lidu! (Vykriky.) Take to je prispevkem k demokracii s dvojim dnem. Pomery se pri tom nezlepsily, naopak se zhorsily.

Projednavati celostatni poskozovani Nemcu nebo zpusob jednani s nimi, vedlo by prilis daleko. Chci tedy vedle ohromnych afer, jako afer uhelnych, dodavek prazcu a vranske prehrady, ukazati na nekolik pripadu v nemeckem uzemi, ktere maji dokazati, ze nemecky prumysl, nemecke remeslo a nemecky obchodnik v tomto state od mnoha let planovite jsou poskozovani. (Hluk a vykriky.) K vranske prehrade mohu jen rici, ze je to svinstvo.

Zakona o podpore stavebniho ruchu bylo zapotrebi, ale dnes trpime nadvyrobou a stedrosti let 1923 az 1924. Zvlaste rodinne domky staly stat tezke penize, ktere jen vyssim vrstvam obyvatelstva prisly k dobru. Pripominam, ze tyto rodinne domky s 80 m² obytne plochy byly zvykem. To je take dnes pricinou, proc stavebni regres je tak obtizny. Predevsim proto, ponevadz soc.-demokraticke vydelecne podniky, konsumni spolky a velkonakupny vyuzily stavebniho ruchu vydatne pro sve ucely a tak nejen danove technicky, nybrz take primo hmotne statem byly podporovany. (Hluk.) Konsumni spolky maji jiz ve vetsine vesnic vlastni, statem podporovane novostavby (Nemecke vykriky: To jsou lzi!) a take svaz GEC ma sve prodejny v novostavbach, ktere byly zrizeny se statni podporou. (Sen. dr Heller [nemecky]: Jmenovat! - Sen. Niessner [nemecky]: Kde to je? Jmenovat! - Hluk.) V Podmoklech! (Hluk a nemecke vykriky:Tak uvedte prece jmeno! Kde je to? Vy jste lhar! - Hluk.) Vzdyt jsem to prece jiz rekl, v Podmoklech, na Prikopech. (Vykriky - Hluk:)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Prosim o klid! (Hluk. - Sen. Kreibich [nemecky]: Vy jste Lhari! - Nemecke vykriky senatoru sudetskonemecke strany: Pane predsedo, slysel jste to? To si mame nechat libit? Sen. Kreibich [nemecky]: Tak s tim prece jdete do imunitniho vyboru! Musi to dokazat!! At uvede jmena! - Hluk. - Vykriky. - Sen. dr Heller [nemecky]: Reknete prece kde?)

Sen. Tschakert (pokracuje): Rekl jsem jiz ctyrikrate, v Podmoklech. (Sen. Kreibich [nemecky]: To neni pravda, uvedte kde, nebo jinak jste Lhar!) V Podmoklech na Prikopech. (Sen. dr Heller [nemecky]: Ani slovo neni pravda!- Vykriky. - Hluk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Slovo ma p. sen. Tschakert:

Sen. Tschakert (pokracuje): Tak bojuje vysoko zdaneny obchodnik bez statniho prispevku o svou existenci proti zarizenim vladnich stran, ktere vsemi statnimi prostredky jsou podporovany; statu vsak neprinaseji primereneho prijmu. Obzvlaste v nemeckych krajinach nemohou samospravne korporace sehnati zakonity dil a nedostatek hypotek zde rovnez projevuje sve ucinky. Kdyby se reservy bank vrhly do pracovniho procesu, pak bylo by lze vykonati mnohou praci a zmirniti bidu. Ve vladnim prohlaseni pred temer pul rokem byly ohlasovany miliardove investice, dodnes se nic nestalo a nemuze stati, ponevadz je zase zima prede dvermi.

Mluvilo se dnes jiz mnoho o danich. Videli jsme v okresu decinskem predpisy, ktere jsou na vysmech kazdemu vyliceni, ale take jakemukoli logickemu mysleni. Pokyn shora je zde prilis zjevny a zcela na bile dni domnenka, ze tato nesmyslna zvyseni slouziti maji jen k vyrovnani rozpoctu, ze se tim statu nepomaha, ale nepokoj vhani mezi nemecke obyvatelstvo, ktere je odsouzeno jen k placeni, je bez dalsiho jasna. Pral bych si, aby se vysoci financni hodnostari podivali jednou na bidu nemeckych malozivnostniku a aby zakazali bezvysledne zabavovani pro danove dluhy. Nebot umyslnym zproletarisovanim casti statnich obcanu dosud zadnemu statu nebylo pomozeno a take tento ucinek silne souvisi s poskozovanim nemeckeho remeslnika pri statnich dodavkach.

Zakon o opravach domu byl prohrou, nemohl projevit ucinky, ponevadz zkratka nebyl k nicemu. V zabezpeceni podpor stavebniho ruchu jsme se take nedostali kupredu. Je tomu dnes jeste tak, ze nekdo, kdo dostane do rukou penize - hypoteky beztoho nelze obdrzeti - dela s nimi co chce a pri te prilezitosti remeslnici se svymi pohledavkami propadnou.

Sestavil jsem si trochu vsechny konkursy r. 1933 v Cechach. Bylo jich 806, z toho v obvodu Chebu 158, v obvodu Liberec 251, dohromady 409, cili vice nezli polovina. Vyrovnani: v Cechach 1764 r. 1933, 359 v obvodu Chebu, 458 v obvodu Liberce, dohromady 817 cili zase skoro polovina. Od r. 1929 do 1933 3328 konkursu v Cechach, z toho v obvodu Chebu a Liberce 1662 konkursu, 9655 vyrovnani v Cechach, z toho 4553 v obvodu Chebu a Liberce, tudiz pres dobrou polovinu, ackoli podil obyvatelstva cini 32.4%.

Pri sjezdu risskeho pracovniho sourucenstvi pro nemecke poradny pro volbu povolani v Brne sdeleny byly presnejsi udaje o prumyslovych hrbitovech v severnich Cechach. Podle toho zastaveno bylo textilnich podniku v Broumove 4, ve Cvikove 8, v Rumburku 10. ve Varnsdorfu 15, v Decine, Benesove nad Ploucnici 8, v Rochlicich 3 a ve vychodnich Cechach 39. To dava dohromady jen v severnich Cechach 117 zastavenych podniku. Jine zastavene a vystehovane podniky pri tom nejsou z.pocteny. Pri techto 117 podnicich je napadne to, ze jde bez vyjimky o nemecke kraje.

V souvislosti s uvedenym je groteskni pripad, ze jako senator ceskoslovenskeho statu jsem nucen u okresu ceskolipskeho dat vykonati zajem. Okres Ceska Lipa octl se v nesnazich, jednak poklesem prijmu pro zastaveni podniku, jednak doslo neodpovednym hospodarenim svazu zemedelcu a nemeckych soc. demokratu tak daleko, ze okres ma dnes milionove dluhu - mluvi se o 8 milionech. Okres Ceska Lipa byt pry dokonce zalovan vlastni financni prokuraturou, ponevadz jisty veritel okresu postoupil sve pohledavky proti okresu tomuto uradu za sve dluhy na danich. Zaloba se provadela, nastaly nove vylohy atd. Soukromy obchodnik nebo prumyslnik, ktery svuj podnik vede tak jako tento okres Ceska Lipa, dostane se pro zavineny upadek pred soud. Jinak u nas lide, kteri pomahali zjednati takoveto pomery, byli dnes na dukaz diku za sve ciny a v uznani sve vynikajici spravni cinnosti zase jmenovani do okresniho zastupitelstva, nikoli vsak voleni. Obava, kterou okresni hejtman vyjadril vuci memu zastupci stran slozeni manifestacni prisahy jakozto znamky neschopnosti okresu platiti dluhy, pry se jiz trikrate splnila. To jsou neudrzitelne pomery, ktere konsolidovaneho pravniho statu jsou nedustojny. Odkud ma prijiti pracovni horlivost okresnich uredniku, kdyz tato bida potrva? Jak se diva poplatnik na nadrizeny svuj urad, kdyz se dovi o takovychto pomerech? Je nejvys na case, aby takoveto improvisace ustoupily konecne jednou radne hospodarske politice. Tu jest ovsem zapotrebi, aby se sudetonemeckym nouzovym krajum dostalo konecne hospodarske podpory, ktera je zachrani od nevyhnutelneho jinak upadku.

"Pritomnost" z 20. brezna 1935 pise: "Prof. Pekar je proti vsem metodam, kterych se ve starem Rakousku pouzivalo proti Cechum, ktere Cesi oznacovali za bezpravi a kterych se nyni uziva proti Nemcum. Preje si, aby pres tvrdost a prudkost zapasu mezi Nemci a Cechy zvitezil smysl pro pravo a spravedlnost, boj vsak aby veden byl uslechtile." Ve svem pojednani "Omyly a nebezpeci pozemkove reformy" prohlasuje doslova: "Nepokladam dale za to, ze poslouzime sve narodni veci, jestlize se jakkoli zastrenym lupem nebo nasilnym cinem zmocnime hospodarskych statku, ktere dosud byly v rukou narodnostniho odpurce. Muj nacionalismus vyzaduje tak sebevedome cesstvi, ze u vedomi sve sily opovrhuje prostredky lsti a lupu."

Posudte sami, jak se k tomu ma nasledujici pripad. Obdrzel jsem lonskeho roku dopis z 30. cervence 1934 od jisteho stavitele ve Velvarech. Tento stavitel nabizi mne pozemek v Decine, jenz patri jistemu obchodniku z Kralup, a zada za tento pozemek 20 Kc za ctverecny metr. Je to tyz pozemek, ktery byl vyvlastnen panstvi decinskemu za cenu 3.60 Kc za ctverecny metr. Ale ma prece samozrejme pozemkova reforma za ucel znemozniti lichvu s pudou! Zde vidite pripad, jak se lichva s pudou podporuje. 2200 zbytkovych statku korunuji socialni dilo. Jak vysoka jest castka, ktera vazne za zpola darovanymi zbytkovymi statky a mnoho-li Nemcu je na tom zucastneno? Velmi radi bychom meli odpoved na tyto otazky. Jestlize se nemuzeme sprateliti s postatnenim uhelnych dolu, pak nedeje se to nikterak proto, abychom nejak chranili uhlobarony a jim nahaneli jeste vetsi zisky, nybrz vyhradne proto, ponevadz jsme dodnes videli, kam vsechna takovato postatneni vedou, a ponevadz chceme jen chraniti sve nemecke delniky a sve nemecke pracovni misto.

Pan ministr zeleznic referoval dne 7. listopadu o zeleznicnich otazkach. Podle toho ma pocatkem roku 1936 byti verejne doprave predana novostavba nakladniho nadrazi na Zizkove. Tato novostavba provedena byla podle sdeleni pana ministra nakladem asi 100 milionu Kc. Zde jest opravnena otazka, zdali podil pri teto novostavbe zamestnanych delniku a podnikatelu odpovida danove poplatnosti nemeckych obyvatelu v Praze. Pokladam za samozrejme, ze tam nebyl zamestnan ani jediny nemecky delnik. V Prachaticich dal vladni komisar podle "Budweiser Zeitung" ze dne 2,. brezna 1935 prisny pokyn, aby pri stavbe blanicke udolni prehrady zadni Nemci nebyli vzati do prace.

Dnes doslo jiz tak daleko, ze se ceske skoly zrizuji pro hrstku deti, pri cemz naklad nehraje vubec zadnou ulohu a cetne take ceske obce nasledkem techto prepychovych staveb se octly v silnem zadluzeni. Usporna a kontrolni komise uznala, ze tento zpusob stavby skol pri nynejsim zadluzeni obci - asi 2 miliard - nemuze takto dale pokracovati. K tomu pise "Venkov": "V jiste horske obci nechali si vnutiti tak nepomerne drahy projekt, ze obec nemuze nyni nalezti prameny, aby hradila uroky a umor, takze je zde nebezpeci, ze palac bude prodan v exekuci a ze skola musi presidliti do stare budovy." List k tomu jeste pise, ze to neni ojedinely pripad. K tomu chtel bych navrhnouti, aby se take pri techto novostavbach pouzivalo klice obyvatelstva. Konkretne receno znamenalo by to, ze by se nemecke mensinove skoly v ceskem uzemi zadavaly vyhradne ceskym podnikatelum s ceskymi delniky, ceske mensinove skoly v nemeckych obcich vsak take primerenym zpusobem. To by odpovidalo zasade rovnych mezi rovnymi.

Pensijni ustav v Praze postavil obrovskou budovu, Ustredni soc. pojistovna v Praze postavila cele casti mesta. K tomu byla vypsana soutez. Ackoli do techto ustavu plyne nesmirne mnoho penez z nemeckych kraju, nepovazovalo se za vhodne soutez vypsati take nemecky a mohu vam dnes rici, ze v rozhodcim sboru nezasedal zadny Nemec a ze take zadna cena nepripadla nemeckemu architektu. Zde je zajimave citovati jednou "Montagsblatt". Vite snad vsichni, ze tento list nam neni prilis naklonen. Pres to pise: "Malo verejnych praci, ktere se dnes jeste provadeji v nemeckem uzemi, zadava se podle schematu, jez co nejhloubeji musi roztrpciti obyvatelstvo okrajoveho uzemi." Nasleduje nyni nekolik zadavek, tak v Chebu, Falknove, Lokti, Chomutove, Strekove atd. ceskym firmam. Pak se pravi: "Tento kratky prehled stavebni cinnosti mezi Chebem a ustim znamena kus narodnostniho problemu tohoto statu. Kdo dovede cisti, muze se z tohoto ukazu Henleinova hnuti nauciti vice nezli z deseti hlubokych politicko-psychologickych pojednani." Vedome poskozovani jde tak daleko, ze z 396 praci zadavanych v nemeckem uzemi bylo 332 zadano ceskym podnikatelum, i ty nejmensi remeslnicke prace. To je to rovne pravo vsem! Nas kamarad Richter v posl. snemovne jiz odsoudil tuto brozurku. Z okresu decinskeho vyjimam jen mesta Decin, Podmokly a Jilove u Podmokel. Vzorny priklad, jak se zadavaji prace, poskytuje okres decinsky. Prestavbu zamku v Decine provadela ceska firma Junek z Pardubic. Prepazka jilovskeho potoka v Martinkovicich byla zadana ceske firme Traza v Praze, rosireni povrchu hladiny provedla ceska firma Smetana v Ceske Skalici. Regulaci potoka Welsbachu provedla ceska firma Uhlir a Hahn v Decine, most pres Labe zadan byl firme skoda. Vrcholem je zadani novostavby nemecke vysoke skoly technicke v Libverde ceske firme Uhlir. Firma sla pri stavbe do vyrovnani. Prace zelezobetonarske obstarala rovnez ceska firma Fanta. Remeslnicke prace provedli vetsinou cesti remeslnici. Jen nekolik nemeckych povozniku prislo vyrovnanim podnikatele o tezce vydelane penize. Tento postup musi vzbuditi rozhorceni a je vsim jinym nezli postupem demokratickym. Pri tom prichazeji nasi nemecti podnikatele, kteri urcite jsou stejne dobrymi odborniky, na mizinu. Zbidaceni nemeckeho uzemi je prirozenym nasledkem naseho narodohospodarskeho utisku.

Chci nyni trochu dukladneji probrati jeden typicky pripad. Roku 1934 vypsala mostecka statni dulni sprava, statni dulni sprava Masarykova dolu v Brestanech prace pro novou budovu na trideni uhli tohoto dolu. Nabidek zucastnilo se mimo jine nekolik stavebnich firem z nejblizsiho okoli. Zadavaci podminky vydavala sprava zavodu, organove statni stavebni spravy. Zadalo se, aby se pripojily podklady kalkulace. Vypsani se stalo 18. cervence 1934, odevzdani nabidek dne 31. cervence 1934. Do tohoto okamziku bylo cele zelezne leseni teto stavby jiz hotovo. Vypsane zednicke a zelezobetonarske prace omezovaly se skoro vyhradne na pracovni mzdy a pobliz se nalezajici material vapna a pisku. Podnikatelska firma mela tedy dodati jen praci, dale vapno,pisek a drt pro beton. Kolektivni mzdy a 40 hodinovy tyden byly vyslovne predepsany. Vodu pro stavbu a elektricky proud mel dodati dul. Skupina domacich stavitelu podala na zaklade krajni kalkulacni base a ovladana jen myslenkou zabezpeciti domacim nezamestnanym chleba nabidku, ktera znela na 437.189 Kc. Pak prislo prekvapeni. Pri otvirani nabidek se ukazalo, ze nejlevnejsi nabidka firmy Domansky v Praze znela na 276.319 Kc, tedy oproti skupine domacich stavitelu rozdil pres 160.000 Kc. Druha nejlevnejsi nabidka firmy Nekvasil v Praze znela na 291.186 Kc. Pres rok nebylo pak nic vice slyseti. Roku 1935 zacala firma Domansky s provadenim praci. Je nepochopitelno a potrebuje vysvetleni, proc provadeni dalo na sebe tak dlouho cekati. Obchodni jednani to nikterak neni a ukazuje zase jednou nedostatek hospodareni ve statnich podnicich.

Podminky vypsani obsahovaly pod polozkou 22 zednicke prace, postaveni stenyroveho leseni kol vnejsich stran budovy, ktera na stitnich stranach je vysoka pres 20 m. Skupina domacich stavitelu pocitala za 1 m tohoto leseni 70 Kc. Firma Domansky si vsak vec velice usnadnila tim, ze misto draheho stenyroveho Ieseni jednoduse postavila zebrikove leseni, coz dosud pri takovychto stavbach podle zkusenosti, podle zakona a podle nazoru zivnostenskeho inspektoratu v Teplicich platilo za nedovolene. Ve verejnem dotazu v novinach stavitelu byl zivnostensky inspektorat v Teplicich v te pricine interpelovan, aniz vesla ve znamost nejaka odpoved. Aby se nemohlo nic zapriti, opatril jsem si nekolik fotografii tohoto leseni.

Pri vypisovani verejnych dodavek statu ma se vec nyni tak, ze muzeme nahlednouti sice do cifer nabidek, nikdy vsak do vyuctovani, ktere bezpodminecne je zajimavejsi casti obou. Bylo by bezpodminecne zajimave zvedeti, jak draho platila firma Domansky vodu pro stavbu a elektricky proud, jake mzdy i byly placeny, kdo dal dovoleni zriditi zebrikove leseni, zdali zachovany byly ctyriceti hodinovy tyden a statni podminky stavebni. Musi zde prece byti zaverecny list, stavebni denik a bezvadne vyuctovani o stavebnich pracich; ktere by bylo predloziti nemecke odborne stavebni komisi k odbornemu prezkoumani. Je primo napadne a od let jsou trpkem stiznosti na to, ze se vsechny stavebni prace statu a zeme pravidelne zadavaji pouze ceskym podnikatelum. Take pri prijimani delniku nedodrzuje se klic obyvatelstva, cimz zase nemecti podnikatele a nemecti delnici jsou poskozovani. (Sen. Kostka [nemecky] Tak je tomu take pri zadavani textilnich praci!) O tom jeste promluvim.

Mne se, uprimne receno, nedostava viry v bajecnou levnost ceskych podnikatelu. I kdyz jiz nekolik ceskych stavitelu pri statnich stavbach slo do vyrovnani a pri tom poskodilo sve nemecke dodavatele, je prece nekolik znamych, vetsinou prazskych podnikatelu, kteri pres sve verejne projevene konfekcni ceny dostavaji mnoho statnich zadavek v nemeckem uzemi. Zde bude musit jednou soukroma zkusebna kontrolovati vypisovani verejnych dodavek v nemeckych krajinach. Poukazuji zde na protestni schuzi proti firme Nekvasil a spol. na Slovanskem ostrove v Praze dne 14. prosince, pri ktere podle "Bohemie" hlavni referent obratil sve vyvody proti teto stavebni firme, ktera pry v posledni dobe od ministerstva obchodu obdrzela opravneni k provozovani asi 40 ruznych zivnosti.

K tomu jeste kapitolu o stavbe gymnasia v Duchcove. Vyjimam jen tri cislice. Byly zde 4 nabidky ve vysi od 17 do 18 mil. Kc, dale 7 nabidek ve vysi asi od 23 do 27 mil. Kc a 3 nabidky tri duchcovskych firem ve vysi asi 32 az 34 mil. Kc. Jde pri tom o ceske stavitele Jane a Minovsky, dale o narodnostne smisene konsorcium Kunert, Fiala a Krupka. Zadana byla prace druhemu nejlevnejsimu oferentu, firme Benes a spol. v Praze za 1,880.637 Kc. Lhuta dokonceni stavby mela byti 1. rijen 1924. Do novostavby bylo vsak mozno se nastehovati teprve v prosinci 1926 ackoli stavebni prace dlouho jeste nebyly hotovy: Firma Benes zatim, jak jinak nebylo lze ocekavati, ztroskotala, ale pres to provadela prace dale. Je priznacno, ze se v poslednich 10 letech nikdo nenalezl, aby poukazal na takoveto radeni, jez poskozuje stavebnictvi i stat. Nyni se zvlastni vybor prazske obchodni komory zabyva problemem ochrany proti podbizeni cen. Jestlize na konec vzdy zase stat pri takoveto obchodni nemoralnosti je poskozenym, nemuze se tomu nikdo diviti.

Co se tyce stavby statnich silnic v nemeckem uzemi, je napadne, ze se nikde nesetkavame s jmenem nektere nemecke firmy pro stavbu silnic. Tazi se pana ministra verejnych praci, kolik kilometru nebo ctverecnich metru silnicniho povrchu provedeno bylo na statnich silnicich a mnoho-li z toho postavili nemecti podnikatele. Kdyby se pri investicnich pracich zamestnavali nezamestnani te ktere krajiny, pak by se nebylo dosahlo cifry pres 400.000 nezamestnanych. Pri teto praxi pri zadavani neni divu, ze nemecke obce dnes jiz nevedi kudy kam.

Co se tyce staveb okresnich silnic, uvadim okres karlovarsky jako priklad, ponevadz se Karlovy Vary prece vzdy oznacuji jako okno republiky, takze mozno miti,za to ze jde o jeden z nejlepe dotovanych okresu. Prede mnou lezi program ze dne 24. ledna 1928, c. 124.509 -III, ze ktereho vidno, ze se zamyslene prace zapocitaly rocnim strednim nakladem 25 mil. Kc v radnem rozpoctu na 10 roku. Ukazalo se pozdeji, ze zemske subvence vubec nebylo lze obdrzeti a ze se mohlo sahnouti jen na silnicni fond. V prvych letech bylo jeste dosazeno dobrych vysledku. Samospravy jiz nemohly vydrzeti prisnych podminek. Vice nez 200 milionu na podporach bylo sice povoleno, musilo vsak zustat lezet, ponevadz ustanoveni zakona branila vydati penize. Kdyby nebyl okres sam jiz r. 1923 vlastni silou zacal s dlazdenim, cimz pres 34.000 m² dlazdene plochy bylo polozeno, byl by se uspech take v prve dobe stal pochybnym. Nyni je zde obava, ze zbyvajicich jeste 15.000 kilometru jizdni drahy pri nynejsi hospodarske situaci nebude mozno az do r. 1938 provesti. Technicky bylo by mozno ukol zdolati, ale administrativne jest okres zavisly od tretich uradu, a financne-technicky musi se pro nedostatek projektu silnicnim fondem schvalenych program vystavby povazovati za ztraceny. Melo by se tudiz pro systematicke vybudovani znacne casti silnicni site pocitati misto 5 let s 10 az 12 roky. Odstranenim vsech sterkovanych silnic v letech 1922 az 1929 bylo mezi jinym dosazeno toho, ze pocet pocatecnich 63 hlidacskych trati na 187 kilometrech silnic mohl byti zmensen na pouhych 49 hlidacu pri 2084 km silnic. Pri lehkem anebo stredne tezkem povrchu projevuji se vsak ucinky pocasi mnohem vice, takoveto povrchy nesnesou zadnych oprav, nybrz musi se po kazde obnoviti. Pres to zustava okresu sterkovanych silnic asi 165 km cili 79 % uhrnne delky silnic. Cilem byla prestavba na teto sterkovane silnici, nemohlo ho vsak byti dosazeno, jezto okresni prirazky zjevne klesaji. Nynejsi stav kdysi velice peclive udrzovanych silnic v okresu karlovarskem je padnym dukazem nedostatecneho financovani silnicniho hospodarstvi. Jsou trate, na kterych se jezdi jiz po stetu. R. 1929 bylo valcovano prumerne 154 km, od r. 1929 do 1934 rocne prumerne 6 km. Tedy sotva jedna tretina doby pred r. 1929! Bylo tudiz v poslednich peti letech valcovano o 47 km mene, jinymi slovy: Kdezto do r. 1929 kazda trat byla za 11 roku nove pokryta, trva to podle nynejsiho hospodareni 27.5 roku.

Melo by se miti za to, ze by nadrizene urady mely tolik porozumeni, aby nahledly, ze se pri takovemto hospodarstvi narodni majetek promrhava. Je znamo, ze se zmensena navsteva lazenskeho mista Karlovych Var z valne casti svaluje na katastrofalni silnicni pomery. Neni kazdemu po chuti, aby si na vzornych silnicich ceskoslovenske republiky lamal vaz. Ze se tim ztraceji nenahraditelne hodnoty, dluzno litovati, zda se vsak, ze to v nasem hospodarstvi nehraje zadnou ulohu. Je prokazano a bylo vypocitano, ze provozni uspory z menecennych vozovek na vozovky stredni ceny cini asi 15%, na vysokocennych vozovkach vsak asi 27.5%. Pocitame-li, ze auto ujede za rok 15.000 km, cini to v okresu karlovarskem pri 1.287 vozidlech za rok 19,305.000 ujetych km. Vezmeme-li provozni naklad za 1 km prumerem jen 18 Kc, cini rocni naklad pro uvedeny pocet vozidel 34,659.000 Kc. Provedou-li se jen povrchy stredni hodnoty, cini to rocni usporu pres 5 milionu na provoznich prostredcich. To jen v okresu karlovarskem. Videli jste nyni jeden nemecky okres. Mel jsem lonskeho roku prilezitost videti male ceske okresni mesto, Libochovice u Loun. Tam je doprava ovsem mnohem slabsi a byl jsem cely udiven, ze se tam stavela tezka zelezobetonova silnice. K cemu a za jakym ucelem, bylo mne ovsem nepochopitelno.

Chtel bych se jeste vratiti k osnove zakona o verejnych silnicich a cestach. Jest ho zapotrebi a kazdy se zan primlouva, vyhovuje-li zasade "rovni mezi rovnymi". § 44 hlavy V byl proti puvodnim ustanovenim stylisovan takto: "Odborne technickou sluzbu na zemskych a okresnich silnicich, s vyjimkou nizsich sluzebnich vykonu, provadeji na naklad statni spravy zemske a okresni urady. To podminuje, ze dnem vstoupeni noveho zakona v platnost vsichni zamestnanci zemskych a okresnich silnicnich sprav se prejimaji do statni sluzby." Tuto zamyslenou upravu nutno jiz z ryze vecnych duvodu bezpodminecne odmitnouti, ponevadz se silnicni agenda odnima autonomnim okresnim a zemskym spravam a prenasi zase na statni organy. Prave pokud jde o silnice, osvedcila se samosprava okresu a zemi velmi dobre, ponevadz byla v uzkem styku s uzemim ji prikazanym. To statnimu uradu takovou merou nikdy neni mozno. Vzorne pomery v silnicni agende jednotlivych okresu ne mohly zniciti ani financni obtize nasi doby a male statni podpory. Nejvetsi pochybnosti vznasime my, zastupcove sudetskych Nemcu, proti postatneni z narodnostne politickych duvodu. Nemame naprosto pochybnosti o tom, ze timto postatnenim maji byti posledni nemecti urednici vylouceni z techto autonomnich svazku, aby jako vzdy a vsude Cesi nastoupili na tato mista. Ze tim dnes jeste castecne v obcich a v krajinach usedli nemecti stavebni zivnostnici a take domaci delnici prichazeji o chleb, o tom podle dosavadnich zkusenosti nelze pochybovati.

Take vnikani velkych firem az do okresu neslouzi nikterak povzneseni domacich zivnosti. Pri teto prilezitosti chtel bych zaroven podrobiti kritice penezni hospodarstvi verejnych mist. Je prokazano a tisicerymi priklady potvrzeno, ze se platebni povinnosti vcas neplni. Tim bylo umozneno, ze take nejvetsi firmy pro stavbu silnic musily jiti do vyrovnani a do konkursu. Ztraty narodniho jmeni pro nedobytne pohledavky dodavatelu jsou ohromne. Tim povstava nekonecny sroub a vede nezvratne k rozvratu celeho statniho hospodarstvi. Nas nemecky zivotni prostor byl v poslednich 15 letech tak zmensen a zuzen, ze vetsiho natlaku jiz nesnese. Vidime take zde zase, jak systematicky se pracuje k tomu, aby posledni nemecke posice ve prospech statniho naroda prvni tridy byly ztenceny.

Lonskeho roku mel jsem prilezitost shlednouti prace na silnicni stavbe v malem venkovskem mestecku Libochovicich u Loun. Pri tom mohl jsem konstatovati, ze tam pri frekvenci 0.01, vetsinou kravskych potahu, staveny byly tezke betonove vozovky. Tento postup je, mirne receno, mrhanim danovymi penezi. Kapitolou je rozsireni silnice v Podmoklech. Tam bylo vypsani tak lehkomyslne, ze se pri teto silnici, ktera musi nesti tezke zatizeni, jako podklad pro obrubniky polozily dve vrstvy cihel, takze obec Podmokly musila zamitnouti prevzeti obrubniku, ponevadz by pri dlazdeni silnice byla prisla hloubeji nezli je zaklad techto chodnikovych obrubniku.

Chtel bych rici nekolik slov k investicim. Povazuji investice za nemoralni. Investice mohou se prece podnikati vlastne jen z vytezku prace. Neni-li zde vsak zadneho vytezku prace, pak nemohou se take delati zadne investice.

Nyni prichazime ke kapitole stavby nemocnic. V kvetnu 1935 konaly se u ministra zdravotnictvi dr Spiny porady stran programu stavby nemocnic. Bylo poukazovano na to, ze jen ve vyjimecnych pripadech povereni byvaji soukromi architekti vypracovanim stavby nemocnic, ve vetsine pripadu provadeli tyto stavby verejni urednici, predevsim zemskeho uradu, praxe to jiste malo chvalyhodna. Schopni autori meli by se hledati cestou verejne souteze, jen tim zpusobem mozno dostatecne hajiti verejne zajmy. Ackoli bylo slibeno, ze se vsechno stane, co by v kompetenci ministerstva zdravotnictvi bylo mozno, nestalo.se dodnes takrka nic.

K tomu bylo by poznamenati, ze proti vyl pracovani projektu uredniky zemskeho uradu nebylo by nic namitati v tom pripade, kdyby se dbalo zajmu zadavatelu v peneznim a umelecko-technickem smeru. Tomu je v praxi jinak. Od 15 let stavi se v republice nemocnice a mnoho navrhu pro tyto stavby dodal pan zemsky urednik inz. Thymich, tyz urednik, ktery jako referent pak podava dobrozdani o svych vlastnich navrzich a doporucuje se k provedeni. V kruzich architektu je znamo, ze na podanych navrzich soukromych architektu zada zmeny, doplnky a prepracovani tak dlouho, az takovemu architektu do jde trpelivost a on poveri Thymicha vypracovanim. Jsou zde vypovedi svedku, kteri vypovidaji, ze pan inz. Thymich pri svych slibech stavebnikum jde tak daleko, ze pro stavby jim projektovane s urcitosti slibuje subvence zeme. Muze tak velmi lehko ciniti, jezto je prednostou oddeleni, ktere rozhoduje o subvencich pro stavby nemocnic. Chtel bych se zde otazati, zdali vlada vi o techto pomerech. Pri tom budiz hned poznamenano, ze na priklad subvence pro novostavbu nemocnice v Karlovych Varech dodnes nedosla. Bylo by nyni velmi zajimave zvedeti, kolik novych nemocnic bylo v republice za poslednich 15 let postaveno a kolik projektu vypracoval urednik zemskeho uradu pan inz. Thymich jako soukromy architekt. Rovnez bylo by dobre vedeti, jake castky ma jako vedlejsi prijem k svemu platu statniho urednika z teto soukrome cinnosti. Bylo by zkoumati, zdali je pravdivym udaj, ze prace za projekt nemocnice v Karlovych Varech cini pres 200.000 Kc. To by byla jedna stranka veci. Snad muze take prislusny berni urad podati vysvetleni o tom, jake castky tento zemsky urednik odvedl na danich ze sve soukrome cinnosti. Srovnani mezi vysetrenym vedlejsim prijmem a danovou zakladnou ukazalo by snad malou diferenci. Pri tom jsou v sudetonemeckych krajinach cinni - vlastne jsou po cela leta bez prace - uznane dobri architekti, kteri se svymi rodinami jsou vydani nouzi a primo zmiraji hladem. Bud kona urednik svou sluzbu podle zakona s plnym nasazenim sve osoby a svych znalosti, anebo je cinny jako podnikatel. Dvema. panum nikdo nemuze zaroven slouziti. Trpi tim bud jedna nebo druha cinnost.

Ze tomu tak neni, dokazuje novostavba v Karlovych Varech. Bylo by velice na case vyhledati cestou verejne souteze schopne autory pro projekty nemocnic podle drive zminenych vyvodu. Pri tom bulo by dbati toho, aby k prozkoumani vysledku souteze podle mi sta novostavby pribran byl podle klice obyvatelstva primereny pocet soudcu. Jen tak bude mozno odstraniti neudrzitelne pomery, soukromym architektum opatriti praci a tim chleb a konecne udrzeti statu pramen danovych prijmu. (Sen. Kostka [nemecky]: To se nesmi zevseobecnovati, u nas tomu tak neni!) Proto se ptam, kde to bylo.

Zajimavym pripadem jsou pomery sklarstvi v Kamenickem Senove. Podle nejpresnejsich statistik o kontingentovani vyvozniho skla cini prumerna cena jednoho kilogramu rafinovaneho skla do Francie 24 Kc. Prinasi tudiz 10.000 kg kontingentu pro Francii statu na devisach asi 240.000 Kc. V techto 240.000 Kc vezi jen na platech a mzdach 142.000 Kc. Muze tedy pri 200 Kc prumerne tydenni mzdy a dodavce 10.000 kg skelne rafinady byti po cely tyden zamestnano 712 kvalifikovanych delniku. Naproti tomu ma stat od zajemcu tlaceneho skla za 10.000 kg kontingentu na devisach jen 20.000 az 30.000 Kc, takze stat nejen ztraci jen na kazdem vagone pri kontingentu tlaceneho skla 200.000 Kc na devisach, take asi 700 delniku ztraci praci a potrebuje podpory. Pro techto 700 pracovnich sil a tyden nezamestnanosti ma.stat a organisace sehnati dohromady asi 40.000 Kc. Pri vyvozu levneho tlaceneho skla se tudiz skutecne vyvazeji hotove penize. Francouzske kontingenty cini za ctvrtleti pro tuto nejdulezitejsi polozku, t. j. 350 B, asi 400.000 kg brutto. Z toho ma severoceske sklarske uzemi kol Boru a Kamenickeho Senova narok asi na 10%, jezto navrh provesti zde take interne rozdeleni podle francouzske zakladny kontingentovani 1927/28/29 nepronikl a vzata byla leta 1929/30/31. V letech 1930/31 zaplavovaly Francii predevsim tovarny na tlacene sklo, kdezto kvalitni sklo nasledkem krise slo obtizneji. Podle interniho klice rozdelovaciho bylo uzemi kol Boru a Kamenickeho Senova jiz predem silne poskozeno. Intensivni praci gremia severoceskeho sklarskeho prumyslu se sice podarilo kontingenty primerenymi reservami zvysiti, ale narokum clenskych firem daleko nebylo lze vyhoveti. Teprve 15. listopadu t. r., tedy pred zcela kratkou dobou, zaslalo ministerstvo obchodu hospodarskemu svazu sklarskeho prumyslu v Praze vynos a trva na tom, ze se kontingentu musi pouziti,skutecne v prve rade pro vyvoz hodnotneho zbozi povahy ceskeho sklarskeho umeni. Jen pripadnych zbytku techto kontingentu smi se pouziti pro mene hodnotne.a tlacene sklarske zbozi. Tento vynos byl vysledkem tvrdych zapasu svetoznameho nemeckeho sklarskeho uzemi v Cechach se sidlem v Boru a Kamenickem Senove proti jinym sklarnam pro vyrobu tlaceneho skla. Nastal dokonce groteskni pripad, ze lonskeho roku v severoceskem sklarskem uzemi byly tu z Francie dobre objednavky ve vysi 11/2 milionu, ktere nemohly byti provedeny, ponevadz na tento kontingent musilo byti vyvezeno tlacene sklo. Skoda na uslem vydelku, uslych danich a na podporach v nezamestnanosti cini pro stat a zucastnene nekolik milonu Kc. Hospodarsky svaz sklarskych prumyslniku bude se musit zabyvati

citovanym vynosem. Zde se ukaze, zdali ministerstvo obchodu je dosti silne, aby pomohlo proniknouti statni hospodarske politice, anebo zdali se urcite skupine tovarniku podari prosaditi sve zvlastni zajmy. Meli bychom miti za to, ze stat musi byci pysnym na.svetovou slavu sklarskeho zbozi z Boru a Kamenickeho Senova, ktere dobyla nemecka zdatnost. Mohu vam rici, ze nezridka jdou sklenene lustry do Australie a tam je montuji nasi nemecti delnici z Kamenickeho Senova. Bylo by tudiz neodpustitelne, kdyby tento vysoce hodnotny prumysl mel zajiti ve prospech vyroby, ktera se jako vyroba tlaceneho skla v kterekoli zemi muze provadeti bez kvalifikovanych delniku. Ze vsak take v tomto uzemi kol Boru a Kamenickeho Senova, kde vedle nemeckych pracuji take ceske sklarny, tyto ceske sklarny ku podivu jsou znacne silneji zamestnany nezli nemecke, je napadne. Prichazim take zde zase ke zjisteni, ze v celem hospodarskem zivote tohoto statu nemecky podnikatel a nemecky delnik jsou poskozovani.

Mel bych jeste nekolik malych zvlastnosti. Dodavatel cementu pro vranskou prehradu byl hokynar,obchodnik se zeleninou, ovsem byl zavren. V Cejsicich u Vimperka ma se zriditi nova skola, ackoli zde neni jedineho ceskeho ditete. Hodinar Sichrovsky je znalcem v oboru zeleznicnich prazcu, vydelava tim velmi hezke penize. Pak je tu dite, ktere se kazdeho dne jmenuje jinak. "Koncentrace vyroby", "autarkie", "decentralisace ze strategickych duvodu", "postatneni podniku pro valku dulezitych" "socialisace vyrobnich prostredku" atd. Prave jmeno zni: zkracovani nemeckeho podilu na vyrobe, lhostejno zda jde o margarin nebo lih. Mame 649 kartelovych ujednani, z toho jen 72 v potravinarskem prumyslu, Stavebni zivnosti jako zakladni zivnosti zamestnavaji nejvice lidi. Ve mestech pres 10.000 obyvatelu bylo r. 1928 10.257 novostaveb, r. 1933 vsak jen 4.196.

Panove, nas byvaly president statu rekl: Musime si uvedomiti, ze demokracie a republika musi se zakladati na mravnosti. Dale rekl: Politickou nauku poskytuje nam Amerika take o tom, ze republika a demokracie jsou federativni, je to opak evropskeho centralismu, ktery se nikde neosvedcil. Pak rekl Samosprava a pomerne zastoupeni jsou pozadavky demokracie. Nas nynejsi president statu rekl, ze ceskoslovenska vnitrni politika respektuje mensiny, jak se k tomu zavazala smlouvami.

Obdrzel jsem v poslednich dnech od svazu:prumyslniku z Bruntalu sdeleni, ktere se zabyva vojenskou dodavkou. Pisi zde: Velke souteze pro lnarsky prumysl provadi -predevsim ministerstvo narodni obrany. Nase svazove firmy, pokud vyrabeji lnene zbozi, zucastnily se pred nekolika lety takovehoto vypsani a propadly u vlady z cenovych duvodu, ackoli predlozena byla takrka minimalni kalkulace a o nejaky zisk v kalkulaci , nebylo postarano, ponevadz se vedelo, ze pri takovemto vypsani podava nabidky cela konkurence a pripadne zakazky povazovati dluzno jen za t. zv. krmivo pro tkalcovske stavy. Ceny nabidek byly podbizeny o 20%. Firmy zadaji, aby se pri textiliich ze lnene prize, pri ktere domaci surovina musi byti prevzata za v cenu pro cely stat stanovenou, kalkulace dala na podklade teto ceny prize. Zda se vsak, ze tomu tak neni. Nebot pisi, ze jejich nabidka nebrala zretele na spotrebu sily, rezii spravy, vylohy spojene se statnimi dodavkami. To je take skutecnost. Ty mnohe kolky mohou prumyslnika dohnati k zoufalstvi. Pisi na konec: Nase firmy se dohodly, ze se statnich dodavek jiz nezucastni, ponevadz vylohy pri vypsani dodavek jsou znacne a pravdepodobnost konkurovati na realnim podklade oznaciti dluzno za minimalni. Zde jako ve vsech oborech je poskozovani zrejme. Co rici tomu, ze u mestske rady v Praze nemecke nabidky jsou vylouceny, nevim. To narazi na tolik paragrafu zakona, ze jina obec, ktera by ucinila takoveto usneseni, dnes by jiz sedela ve vysetrovani. Ackoli byl podan protest, zda se, ze vec spociva na pravde.

Vidite z techto nekolika, malo prikladu, ze, poskozovani nemeckych uzemi v kazdem pripade je prokazano, ze vsak take u Nemcu stale jeste jest ochota z techto neudrzitelnych pomeru vybrednouti. Chceme spolupomahati pri prestavbe a vybudovani hospodarstvi, bude-li nam k tomu dana prilezitost. Videli jsme, ze prekladanim podniku z nemeckeho uzemi do vnitra zeme Nemci v okrajovych uzemich z valne casti byli pripraveni o vezdejsi chleb. Pozemkova reforma pripravila tisice zamestnancu o jejich pracovni misto. Predcasne pensionovani ve statnich uradech obzvlaste u zeleznic a ustanoveni novych ceskych sil zdrazilo nehospodarne tyto vylohy a zmensilo zivotni uroven restringovanych nemeckych statnich zamestnancu. Zkracovani nemeckych studujicich v socialni peci statu je rovnez symbolem odnimani prav jako zadavani statnich dodavek. 31/2 milionu Nemcu ve state nedostava se dnes pres 40.000 statnich zamestnancu, jak by jim podle klice obyvatelstva a podle ustavy pravem nalezelo. Vezmeme silene danove predpisy, zubozeny obor stavebni pro nedostatek hypotek a falesnou menovou politiku, s tim souvisici mnohe nucene spravy a soudni drazby, manifestacni prisahy a sebevrazdy jakoz i zastaveni prace naseho nejlepsiho prumyslu, pak vidime metodu. Jak daleko saha stvani, dokazali nemecti a cesti soc. demokrate dne 11. srpna 1935 v Hrensku. Pri vyletu, ktery byl podniknut ve statnich a soukromych nakladnich autech, jejichz pouzivani k doprave osob jinak uredne je zakazano, vezli s sebou vlastni vozy s pivem ze Smichova, aby obyvatele Hrenska byli potrestani za vysledek voleb. To jest jen mala episoda mezi denne se opakujicim popichovanim. Vzdy provokuji Nemci, proti cemuz o nejake provokaci s druhe strany nikdy neni nic slyseti. Duch je to, jenz si stavi telo. Dokud tento duch kraci po starych, z drivejsiho Rakousko-Uherska prevzatych cestach, nemuze nastati ozdraveni. V souvislosti s tim je zanik zbytecnych a nijakou duverou neoprenych stran. Prispevky temto nepatrnym stranam jsou vyhozene penize a slouzi jen povalecskemu zivotu jednotlivcu. Zruseni techto prispevku bylo by prvnim pozadavkem.

Hospodarska politika tohoto statu neni nicim jinym nezli vysledkem vzajemne vymeny stranickych pozadavku. Ze pri tom pozadavky, casto nalehave pozadavky statu, prichazeji zkratka, je veci samozrejmou. Pri tom zustavaji bez povsimnuti navrhy byt sebe lepe oduvodnene, neprichazeji-li z rad koalice. Nase zivotni uroven ve srovnani s predvalecnou dobou silne poklesla, kvetouci kdysi obce jdou vstric zaniku a nase remeslniky drti velkokapital a marxisticke kolektivni podniky. Musime opet dospeti tak daleko, aby statni obcan praci svych rukou sebe sama a svou rodinu mohl ziviti a satiti. Nemecky sedlak musi nadale byti schopen zdedenou pudu neztencenu predavati svym detem a nemecky delnik ma byti tak lidsky postaven, aby ale svou rodinou nehladovel a aby mu zabezpeceno bylo cloveka dustojne obydli. Socialne-politicke pozadavky sudetonemecke strany v soc.-politickem vyboru obsahuji vsechny nase pozadavky, pokud jde o pravo na zivot, o zivotni prostor a zabezpeceni nemeckeho delnika, Nasich pozadavku proti statu v ohledu kulturnim a hospodarskem do sahnouti mozno decentralisaci a dalekosahlym sebeurcenim. Oznacil prece ve svych spisech nas president Masaryk rovnez centralismus za zlo kazdeho statu. Maji-li nam sudetskym Nemcum misto samospravy vnuceni byti t. zv. uzemni tajemnici jako politicke chuvy, pak budeme pred celym vzdelanym svetem protestovati proti tomu, abychom byli staveni na stejny stupen s obyvateli Podkarpatske Rusi. Obracime se dnes proti vyslovene politice vyhladovena, ktera planovite nici nase sudetonemecke hospodarstvi a ktera se snazi odlouditi nam nase deti. Tato politika vyhladoveni projevuje jiz zcela katastrofalni ucinky v nasi mladezi. Dvacetileti jsou od skonceni sve ucebni doby, tudiz alespon od tri let bez prace a z casti moralne zchatrali. Nejen ze tito mladici od let stradaji a vedomosti v uceni nabyte zapominaji, ale bude velmi za tezko tyto lidi zvykati zase na. sporadanou praci. Vyloucenim naseho remesla z veskereho hospodarstvi klesa samocinne smysl pro kvalitni praci.

Ze nas pan predseda vlady plne pochopil tizi tohoto problemu, dokazuje jeho vyrok, ze male narody mohou viteziti pouze kvalitou. Proto musime my Nemci v tomto state co nejnalehaveji zadati, aby se nasi dorustajici mladezi dostalo jejiho zakladniho prava na zivo, k cemuz patri take prijimani do statnich uradu. Pri zadavani statnich dodavek ocekavame v budoucnosti zachovavani prav statnich obcanu, slibenych v memoiru III a stanovenych v ustave statu. Byli bychom vlade take vdecni, kdyby sveho vlivu pouzila k tomu, aby se novinam, ktere ziji jen z narodnostniho stvani, zvysil trochu zlab. Musim vam sdeliti jiste pozorovani. R. 1840 byl v nemecke obci Stolicich u Usti postaven pomnik Premysluv a v nemeckem a ceskem jazyce potomstvu hlasano, ze na tomto miste knize spatril Libusi. To bylo priblizne pred 100 lety. Nedaleko od tohoto pomniku, ktery nemecti obyvatele chovaji v ucte, vznikly po bojich o svobodu r. 1848 pomniky osvoboditele selskeho stavu z poroby a roboty - take ceskeho - lidovemu cisari Josefu II. Vsechny tyto pomniky vsak musi dnes slouziti jinemu nezli zamyslenemu ucelu. Vzdy zase tento dvoji loket. Chtel jsem tim jen ukazati, ze jest moznym spoluziti obou narodnosti, zalozene na vzajemne ucte ke kulture druheho. K tomu neni zapotrebi dale nic jineho, nezli aby vlada byla do poslednich dusledku spravedliva ke vsem skupinam lidu. (Potlesk.)