Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1935-1938 | Senat - stenoprotokoly | 14. schuze (obsah, porad, prilohy) | Ctvrtek 19. prosince 1935

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Dale ma slovo p. sen. Nemecek.

Sen. Nemecek: Pane predsedo a slavny senate! Dovolte, abych se v souvislosti s rozpoctovou debatou dotkl otazky hospodarstvi statu a jednotlivych uradu, pokud jde o tiskarny. Ucetni zaverka za r. 1934 vykazuje u Statni tiskarny v Praze velmi znacny schodek, bezmala 1 mil. Kc, a jako pricina, tohoto schodku jsou uvadeny duvody, ze je tu jednak velmi znacne zatizeni financni resultujici z odpocivnych platu, dale pak otazka uroku investicnich a za treti mzdy zamestnancu, ktere podle nazoru spravy statni tiskarny nedovoluji dostatecnou pohyblivost pro kalkulaci samu.

Pokud jde o tento treti argument, ktery jest uvaden jako pricina deficitu Statni tiskarny v Praze, chtel bych jej oznaciti za ne dosti prilehajici, ponevadz Statni tiskarna v Praze neni zatizena nijakym zvlastnim zpusobem jinym, nez jsou zatizeny vsechny ostatni soukrome podniky knihtiskarske, ba naopak Statni tiskarna v Praze jako vubec statni tiskarny poziva celou radu ulev, kterych nemaji zavody soukrome. Dalo by se proto predpokladati, ze by hospodarstvi zde mohlo byti snad priznivejsi, nez je tomu v zavodech soukromych. Chci take loyalne konstatovati, ze pricina schodku Statni tiskarny prazske nespociva naprosto snad v nedosti dobrem technickem vedeni. Je dluzno rici, ze vedeni tohoto zavodu v Praze jako v zavodech jinych je velmi dobre. Ale je tu rada jinych okolnosti, ktere po mem nazoru jako odbornika deficit Statni tiskarny v Praze zavinuji.

Panove, ceskoslovenska republika ma tolik statnich tiskaren, ze je mozno bez nadsazky rici, ze rada techto zavodu je naprosto zbytecna. Teritorium byv. Rakouska bylo mnohem vetsi a prece jen byvale Rakousko nemelo tolik statnich tiskarskych zavodu, a to proste z toho jednoducheho duvodu, ponevadz jich nepotrebovalo. My mame statni tiskarny v Praze, v Zatci, v Bratislave, v Kosicich a Uzhorode. To jsou vyslovene statni tiskarny. Ale krome toho mame jeste radu malych podruznych zavodu tiskarenskych, ktere jsou zarizeny jednak u jednotlivych zemskych uradu, jednak u jednotlivych financnich a jinych uradu, takze je mozno rici, ze celkove ma nase republika a jeji urady 26 tiskarskych zavodu.

Panove, to je pozehnani, ktere jest opravdu vice nez dostatecne a ktere se snad dalo jakztakz snest a omluvit, dokud jsme meli praci a statni tiskarny se mohly pri teto praci take obzivni. Ale vseobecna hospodarska situace zavinila, ze jako v knihtiskarnach vubec, tak i v tiskarnach statnich se v posledni dobe nejakych 2 nebo 3 roku objevuje nedostatek prace. Prave v teto dobe tezke krise jsme svedky toho, ze za ministrovani byv. ministra p. dr Spiny byla zrizena nova tiskarna pri ministerstvu zdravotnictvi, zavod, ktery pry ma obstaravati potreby csl. statnich lazni. Panove, ostatnich 26 zminenych tiskaren zapasi s nedostatkem prace, ale tady se udelal novy zavod, ktery nad to neuznava ani kolektivni smlouvu. Kdyz byl i zalozen pred 2 lety, predlozili jsme tak jako u kazdeho jineho zavodu soukromeho kolektivni smlouvu a zadali jsme o jeji uznam a provedeni, ale za cele dva roky jsme nedostali od ministerstva zdravotnictvi odpoved. A tu jsme pred otazkou, zdali takoveto hospodarstvi a takova nadprodukce zavodu tiskarskych jsou zdrave. Hospodarstvi techto statnich podniku tiskarskych vzbuzuje nas zajem nejen hlediska poplatniku, ponevadz konec koncu deficity musime hraditi zase jen my, poplatnici, ale ja si teto otazky vsimam take s jineho hlediska, totiz s hlediska delnictva, zamestnaneho v techto zavodech a v knihtiskarskych zavodech vubec.

Co se v posledni dobe deje se strany statnich tiskaren, a abych konkretne mluvil, se strany Statni tiskarny v Praze, je vec, kterou nelze prejiti mlcenim. Je to otazka nekale souteze, ktere se dopousti Statni tiskarna v Praze. (Slyste!)

V poslednich tydnech jednalo se o zadani tisku Rocenky csl. statnich drah. Tuto rocenku tiskl asi po 2 roky zavod soukromy, ktery ovsem, kdyz bylo ofertni rizeni vypsano, se tohoto rizeni take zucastnil. A ponevadz tento zavod mel velikou cast sazby jak bezne, tak i insertni stati, je privozeno, ze pri nabidce na tisk teto rocenky bral zretel k teto ok plnosti a oferoval castku, ktera jde hodne hluboko pod normalni kalkulacni cenu. A co se stalo? Jestlize soukromy majitel tiskarny, ktery mel stati vetsinu sazby, oferoval tisk 6000 vytisku jednoho archu textu za 992 Kc - kdezto normalne kalkulovana castka, cini 1234 Kc - oferovala Statni Tiskarna za 785 Kc. Tisk 6000 vytisku archu insertu, ktere drivejsi dodavatel oferoval za 1193 Kc - pri nichz normalni kalkulace cini 1418 Kc - oferovala Statni tiskarna za 896 Kc, cili Statni tiskarna oferovala oproti normalni kalkulaci v prvnim pripade o 36% a v druhem o 37%, nize, nezli by bylo mozno tiskopisy normalne nabidnouti podle kalkulace uz snizene. Tyto ceny nekryji ani zdaleka proste vyrobni nas klady, a chce-li nekdo zkoumati priciny deficitu Statni tiskarny v Praze, pak zde ma prilezitost se presvedciti, v cem ty deficity spocivaji.

Tato kapitola jest ovsem tim bolestnejsi, kdyz slysime, ze Statni tiskarne v Praze byl a dokonce dan pokyn Nejvyssim kontrolnim uradem, aby svou kalkulaci, resp. nizkym podanim se snazila ziskati tuto praci za kazdou cenu, ponevadz pry to, oc prijde tentokrate oferovanim pod vlastni vyrobni naklady, si v bude moci nahraditi v letech budoucich, kdyz ji tato prace bude opetne zadana to je, myslim, stanovisko naprosto nemozne a nepripustne a je nutno se o nem zminit, ponevadz takto Statni tiskarna a snad dokonce i Nejvyssi ucetni kontrolni urad jednati nema, a ja bych rekl take, jednati nesmi. (Souhlas.)

Ovsem my i muzeme vysvetliti situaci Statni tiskarny a jeji snahu po ziskani prace tim, ze Statni tiskarne v Praze ubyla vzata prace asi za 100.000 Kc zase jinym statnim podnikem, a to tiskarnou, ktera je rizena pri ministerstvu spravedlnosti, v trestnici na Pankraci. Na Pankraci je tiskarna, kde jsme za ministrovani pana ministra dr Meissnera dosahli sice toho, ze jako o kvalifikovane sily knihtiskarske jsou tam zamestnavany , osoby civilni, ale vsechen ostatni personal sestava z trestancu, kteri pracuji bezmala za darmo. Kdo zna zarizeni teto tiskarny a vi, jak velke oddeleni tento zavod ma, pokud jde o kniharstvi a vyrobu sacku, kdo vi, ze tam pracuji trestanci, nedivi se, kdyz se pracuje takovym zpusobem, ze soukromy podnikatel absolutne nemuze souteziti pri eventuelnim ofertnim rizeni. Ale kladte si, panove, otazku, jak je mozne, aby takovymto zpusobem mohl jeden statni podnik druhemu brati praci a tim mu vlastne zvelicovati jeho deficity. To jest jiste vec, ktera zaslouzi pozornosti, a ja z toho duvodu take tuto pozornost nejen senatu, ale doufam i prislusnych uradu, k teto veci obracim.

A nyni zde mame dalsi kapitolu, ktera se i tyka nekale souteze tiskarny zemskeho financniho reditelstvi. Tato tiskarna je pomerne velka, je dobre zarizena, ale co ucinila nedavno, je vec, kterou nemuzeme prejiti mlcenim. Ministerstvo financi vypsalo uzsi soutez na tisk 1,300.000 archu, t. zv. danovych knih, a to na. papire, ktery samo dodalo. Jeden soukromy zavod oferoval za tisk cenu 72.962 Kc, druhy soukromy zavod za 63.756 Kc, Statni tiskarna prazska oferovala cenu 60.000 Kc a tiskarna zemskeho financniho reditelstvi oferovala cenu 20.100 Kc. Timto zpusobem musily by prijiti soukrome tiskarny k bankrotu, at chteji nebo nechtej, ponevadz zde neni absolutne mozno pocitati s tim, ze by svestojne naklady byly kryty, a zemske financni reditelstvi doplati efektivne 30 az 35 tisic Kc jen na tuto jedinou praci. Snad by se mohlo rici, ze technicke zarizeni teto tiskarny je takove, ze ji tuto kalkulaci umoznilo. Jako odbornik mohu konstatovat, ze kdyby jeji zarizeni bylo sebe lepsi, je absolutne nemozno, aby odbornik mohl na tuto oferovanou castku prijiti. Tak se pracuje ke schodkum statnich podniku a kdyby mel takto postupovati soukromy zamestnavatel, proste se dostane do kriminalu pro zavinenou kridu. Statni tiskarny nebo jejich rozhodujici cinitele se ovsem do kriminalu pro zavinenou kridu nedostanou, protoze deficity jejich zaplatime my, poplatnici.

Ale tato vec ma jeste dalsi dusledky. Je samozrejme, kdyz takovym zpusobem statni podniky oferuji a ziskavaji praci, ze to vrha reflex i na podniky soukrome a tyto soukrome podniky jsou dnes ve sve snaze ziskati kousek statni prace tak daleko, ze pracuji casto daleko pod svestojne ceny. Panove, povazuji za nutne rici, ze dosavadni zpusob zadavani statnich dodavek vseobecne, a zvlaste zpusob zadavani tiskopisu pro stat, je naprosto nespravny a nezdravy, ponevadz se zde vzdycky klade vaha jenom na to, aby oferta byla co nejnizsi. Prohlasuji, ze nikdo nemuze trvale podavati takoveto ztratove nabidky, ledaze by na druhe strane stat okradal. (Tak,jest!) Na urcite tiskopisy statni se delaji oferty, pri kterych je nutno brati zretel na kvalitu papiru, ktery je pozadovan, avsak ja se obavam - a myslim, ze duvodne - ze zadny clovek na svete a zadny urad statni nikdy jeste nezkoumal, je-li kvalita papiru odvedeneho tiskopisu totozna s kvalitou papiru, ktery byl predlozen jako vzorek k teto dodavce. Dale se domnivam, ze se veci praktikuji v jednotlivych pripadech, kde se oferuje se ztratou, tak, ze pri velikych statisicovych nakladech, ktere jsou potom baleny do baliku po 1000 nebo 500 kusech, se da misto 1000 nebo 500 kusu o 50 nebo 75 vytisku do kazdeho baliku mene a tim ze se ztraty na cene nahrazuji. To jest ovsem zpusob, ktery znamena primo okradani statu, ale ktery take zaroven ukazuje, jak je nespravne, kdyz se prihlizi jen a jedine k nejnizsi nabidce, za kterou nemuze zadny solidni zavod, plnici vsude sve povinnosti, absolutne pracovat. Nedivte se, panove, ze za techto pomeru se mezi majiteli soukromych zavodu knihtiskarskych stale vic a vice ozyva pozadavek, aby statni tiskarny byly vubec zruseny. Tento pozadavek po mem skromnem nazoru nelze provesti. Stat potrebuje svych zavodu, trebaze ovsem ne tolik. Kde neni prace pro jeden zavod, tam jiste neni dukazem radneho hospodareni, kdyz existuje 26 zavodu tiskarskych a kdyz se jejich pocet pres dnesni krisi jeste zvetsuje.

Nestojim-li za pozadavkem, ktery tlumoci majitele soukromych podniku knihtiskarskych, ze by mely byti statni tiskarny zruseny, stojim zato docela rozhodne na stanovisku, ze musime i od statnich tiskaren po pravu a spravedlnosti zadati, aby praci radne kalkulovaly a aby se podrobily vsem pracovnim a vyrobnim podminkam jako kazdy jiny zavod soukromy, a to tim spise, ponevadz pozivaji danovych a jinych ulev, kterych soukromy zavod nepoziva. (Souhlas.)

Zminuji se o teto veci obsirne z toho duvodu, ponevadz v zivnosti knihtiskarske je velmi zle. Nezamestnanost je zde velmi znacna. Plnych 35% delniku je dnes bez prace, ne rok, dva, nybrz tri, ba i 4 roky (Tak jest!), jsou,bez prace, snad s jedinym kratkym prerusenim 14 dnu nebo tri tydnu, kdyz se jim dostane nejake vypomocne prace v tiskarne, ale pak zase po takove vypomoci musi rok, dva cekat, nez na ne prijde rada, aby meli prilezitost vydelat si kousek chleba. V dusledku dnesni krise se vytvareji pomery v knihtiskarnach primo katastrofalne. Stagnace obchodu, prumyslu a zivnosti prinesla s sebou skoro uplne vymreni tisku obchodnich tiskopisu, nakladatelska cinnost skoro uplne ustala, ne proto snad, ze by lide nechteli knihy kupovati, nybrz proste proto, ze v dusledku neustaleho snizovani mezd a platu zamestnancu si knihy proste koupiti nemohou. Tim se prirozene tato vec odrazi i ve smeru kulturnim v nejsirsich vrstvach pracujiciho lidu, at jde o delniky nebo uredniky.

Ale, panove, nas tizi jeste neco jineho. Co se deje v zivnosti knihtiskarske, nema snad prikladu v odborech jinych. Pres krisi, presto, ze rada zavodu knihtiskarskych jiz uplne zbankrotela, musila byt uzavrena, i zavody stare, ktere maji tradici 50. 60 let, jen tak tak se drzi. Sebevrazdy knihtiskarskych delniku jsou na dennim poradku. Za uplynule 4 mesice mame 4 sebevrazdy nezamestnanych, kteri se nemohli a nedockali prilezitosti k praci. A panove, za teto situace udeluji se zemskymi urady koncese knihtiskarske i nadale, bez ohledu na platne predpisy zivnostenskeho radu. Nezkouma se, zdali nove zavody, ktere jsou povolovany, maji nebo nemaji moznost, aby ve svem okruhu pusobnosti praci ziskaly, a v dusledku toho se pocet knihtiskarskych zavodu mnozi. Jako delnici bychom snad za normalnich pomeru mohli byti radi, ze se tu dava delnikum moznost zamestnani, ale, panove, je mozno rici, ze v 90% techto nove povolenych knihtiskarskych koncesi pracuje zamestnavatel jenom sam, mnohdy se svou rodinou, se svymi pribuznymi; delniky zadne neprijme, kolektivni smlouva a zakon jsou velke casti techto lidi naprosto neznamym pojmem. Z takovehoto rozmnozovani poctu zavodu nema veru ani stat, ani delnictvo a nema ani zivnost naprosto zadneho pozehnani. (Souhlas.) A tim se vysvetluje, proc i jako delnici se sveho hlediska se musime staveti proti nerozmyslenemu, ba nesmyslnemu rozmnozovani poctu knihtiskarskych koncesi, ponevadz z neho nema nikdo absolutne nic.

Panove, dale jsou tu rozmnozovaci stroje. Podivejte se, kam chcete, dnes v uradech, soukromych, statnich atd., jsou rozmnozovaci pristroje. Kdyby ty rozmnozovaci pristroje, ktere jsou zpravidla povolovany jenom pro vlastni potrebu toho, kdo o jejich povoleni zadal, byly skutecne omezeny jen na vlastni potrebu, snad by jeste bylo mozno tento stav prehlednouti, ale majitele techto rozmnozovacich pristroju zhusta obstaravaji soukrome zakazky jednotlivych spolku, instituci, korporaci atd. a tak prirozene ubiraji nam, delnikum knihtiskarskym, prilezitost ku praci a zamestnavatelum moznost, aby nase lidi zamestnali.

Mame tu take velmi podstatnou brzdu rozvinuti knihtiskarske zivnosti, ktera kotvi v tom, ze postovni poplatky jsou nesmirne vysoke a ze v dusledku toho i obchodnici prumyslnici, pokud by meli moznost sirok. verejnosti konsumentske neco nejakymi letaky nebo ceniky doporuciti, nemohou tak ciniti proto, ponevadz postovni poplatky jsou i tak velike, ze si za dnesnich okolnosti nemuze obchod, zivnosti a prumysl tuto reklamu dovolit. A proto by bylo i zde potrebi, aby v zajmu aspon castecneho napomozeni nasi zivnosti byly postovni poplatky zrevidovany, i a aby tak byla dana moznost existence knih: tiskarske zivnosti. Dnes dopoledne p. kol. Vlk zde mluvil o danovem utisku a jmenovite poukazoval na schema, podle ktereho jsou jednotlivym podnikum a zivnostem vymerovany dane. Takove schema danove, resp. takovy klic je vypracovan take pro knihtisk a reknu otevrene, ze ten, kdo ty predpoklady pro vydelek podniku knihtiskarskych stanovil, musil byti budto blazen, nebo clovek, ktery nema o cele veci ani poneti, ponevadz neni mozno predpokladati takovy vydelek, jaky se pri zamestnani jednoho delnika predpoklada. Dusledek toho je, ze kazdy majitel zavodu si rozmysli, aby prijal delnika a dal mu prilezitost k vydelku, ponevadz vi, ze v zapeti prijde berni urad, ktery se nepta, co vydela nebo nevydela, nybrz proste rekne: ty jsi zamestnaval tolik a tolik lidi a proto budes to a to platit. To jsou veci, ktere neni mozno prejiti mlcenim a ktere vyzaduji napravy.

Je tu take jeste kapitola dalsi: zprostredkovani tiskopisu jednotlivymi agenty na tak zvany vlastni ucet. Kdyby objednatele tiskopisu sli primo k tiskari, mohou dostati tiskopisy mnohem levneji, nezli kdyz to sveruji agentu, ktery prirozene jako zprostredkovatel musi mit pri tom take nejaky vydelek. To se nedeje, a proto nam vyrostla cela sit zprostredkovatelu, kteri ziji jen z toho, co se musi na druhe strane vziti delnikum, anebo z toho, co jde na ukor soukromeho podnikatele.

Chtel bych poukazati na dalsi velmi zavaznou vec, a to jest otazka risskonemeckeho dumpingu pri dodavce dovazenych tiskopis z Nemecka. Timto zpusobem trpi nesmirne knihtiskarska zivnost zvlaste u nas na severu. Dnes muzete dostati u knihkupcu a ruznych kolporteru modni casopisy, ruzne revue, romany - jde tu ve velke mire o t. zv. "Schund-literaturu", kterou by se jinak nas cesky nakladatel stydel vydavat - to vse muzete dnes dostati za cenu, za kterou absolutne by nemohl zadny nas knihtiskar pracovat.

Upozornili jsme na tyto veci jako organisace nekolikrate a zadali, ba prosili jsme, aby dovoz tiskopisu z Nemecka byl podroben povolovacimu rizeni. Podle nedavne statistiky se k nam dovezlo z Nemecka tiskovin, ktere bylo mozno zjistit, za 66 mil. Kc. Do toho nejsou zapocitany zasilky casopisu a ruznych tiskovin, ktere jsou pod krizovou paskou a ktere neni dosti dobre mozno registrovat. My jsme tehdy zadali, aby techto 66 mil. Kc, za ktere se sem tiskovin z Nemecka dovazi, bylo rozdeleno a aby pri dovazeni techto tiskopisu k nam byla kladena podminka, aby aspon polovicka nakladu musila byti risskonemeckymi,nakladateli tistena u nas v Ceskoslovenske republice. Mohu konstatovat, ze po dlouhem a dlouhem vyjednavani se podarilo presvedciti rozhodujici cinitele o nutnosti takoveho opatreni. Ale, bohuzel, prislo do toho pozdeji jednani s Nemeckem o novou obchodni smlouvu, a tak pravdepodobne byla tato otazka ponechana jako kompensace za veci jine, ktere snad byly jeste nalehavejsi.

Znovu zase s tohoto mista si dovoluji upozorniti na tuto dumpingovou zaplavu risskonemeckych tiskopisu a apeluji na prislusna ministerstva, aby aspon v tomto smeru hledela knihtiskarske zivnosti pomoci tim, ze by byl dovoz vazan na podminku zhotoveni urciteho kvanta tiskopisu zde v Ceskoslovensku. Jsou to take jeste stereotypni matrice, kterymi rovnez se ubira, ponevadz jsou dovazeny z ciziny, z Nemecka, prilezitost delnictvu ku praci. Panove, pokud jste zurnalisty nebo mate v tiskarne co delat, vite, co to stereotypni matrice je. Je to docela lehoucky papir, ve kterem je vymacknuta sazba, obrazek nebo neco jineho, ktery se sem proste jako obycejny tiskopis nebo vzorek bez ceny posle, zde se odleva, a kterym se uspori sta a sta delniku, kteri by meli to, co se odleva, sazet, sta kresliru, kteri by mohli kreslit obrazky, navrhovati mody atd. Zde by bylo rovnez potrebi, aby se stala urcita naprava.

Nechci zalovati, ponevadz to snad sem nepatri, na nekalou soutez, ktera v oboru knihtiskarskem panuje a ktera hrozi tu druhdy tak krasnou zivnost uplne zniciti, ale chtel bych se zminiti o nezbytne nutnem zakroku, ktereho by bylo treba, a to je prohlaseni zakonne zavaznosti kolektivnich smluv, ktere v oboru knihtiskarskem jsou s jednany. Tato zavaznost by mohla byti provedena tim spise, ponevadz bezmala 80% zavodu knihtiskarskych tyto kolektivni smlouvy uznava a onech 20%, ktere je neuznavaji, jsou prave ony, ktere nejvice spinavou konkurenci ohrozuji celou zivnost. Dale potom zadame obligatorni clenstvi jednotlivych knihtiskarskych gremii ve svazu grafickych gremii a s ohledem na tezkou situaci, ve ktere zije delnictvo knihtiskarske, zadam, aby delnictvo knihtiskarske a graficke delnictvo vubec bylo podrobeno pensijnimu pojisteni na zaklade zakona o pojisteni soukromych zamestnancu, ponevadz kategorie delnictva tak inteligentniho si jiste zaslouzi, aby podlehala tomuto pensijnimu zakonu.

Ale, panove, az dosud jsem mluvil o delnictvu knihtiskarskem. Chtel bych jen jeste rici, ze ne lepe se dari delnictvu kamenotiskarskemu, kniharskemu a pomocnemu, ktere je v tiskarnach zamestnano. I toto trpi nezamestnanosti, nouzi a bidou.

Pokud jde o druhe odvetvi techniky reprodukcni, kamenotisk, nejsou tam pomery lepsi. Nezamestnanost velika a vyvojem pomeru se i zde pomery stale zhorsuji. Chtel bych v souvislosti s tim poukazati na to, jak odboru kamenotiskarskemu skodi Vojensky zemepisny ustav, ktery se neobmezuje se svymi pracemi jenom na potreby, ktere ma stat nebo vojenska sprava, nybrz ktery - a to je mozno na zaklade vydavanych vyrocnich zprav Vojenskym zemepisnym ustavem dokazati - zhotovuje take i soukrome zakazky a tim pripravuje prirozene o ne soukrome zavody. A ponevadz jsou v Zemepisnem vojenskem ustavu zamestnani vojaci, je zase privozeno, ze z takovychto praci nema civilni delnictvo nic a nezamestnani bloudi cela leta po ulicich.

Dovolte, abych se zminil jeste o kapitole, ktera, s rozpoctem souvisi, to jest otazka verejnych nemocnic. V posledni dobe nastalo velmi znacne vzruseni, jak mezi pojistenci, kteri podlehaji nemocenskemu pojisteni, tak take mezi nositeli tohoto pojisteni, nemocenskymi pojistovnami. Nemocenske pojistovny podle zakona maji povinnost hraditi za pojistence, ktery byl do nemocnice poukazan, nemocenske za 28 dni. Kdyz uplyne techto 28 dnu, tedy bez milosti je ten pacient z nemoc. nice proste vyexpedovan, at potrebuje dalsi lecebne pece cili nic. Panove, ty priklady jsou tak kriklave, ze je nutno se o nich zminiti a je nutno zadati v tomto smeru napravu. Dokud zakon o nemocenskem pojisteni sam nemel urcita ustanoveni o techto vecech, pak jsme konec koncu nachazeli pochopitelnym, ze se tu vyskytovaly ruzne vyklady, pokud jde o leceni pojistencu nemocenskych pojistoven ve verejnych nemocnicich a o uhrade nakladu za ne po uplynuti 28 dnu leceni. Ale, panove, posledni novela o nemocenskem pojisteni prinesla nam naprosto jasno, jak tato vec se ma praktikovati, prinesla jasno v tom smeru, ze nemocenske naklady nesmeji byti vymahany na pojistencich anebo na jejich pribuznych; avsak verejne nemocnice, jako by se jich to netykalo, proste si delaji v tomto smeru, co chteji.

V posledni dobe na pr. vseobecna verejna nemocnice v Plane pozadovala nahradu osetrovacich vyloh za jistou Emmu Scheidlerovou na otci teto pojistenky. Mohlo by se rici, ze jde o jeden pripad a ze nelze tudiz generalisovat. Ale panove, tyto veci jdou dale; mnohem vetsi rozruch zpusobuje take postup nemocnic, ktere obchazeji vyslovny zakonny predpis tim, ze odmitaji prevziti leceni pojistencu, i kdyz je to nezbytne nutno, nebo odmitaji provesti lekarsky zakrok jenom proto, ponevadz se domnivaji, ze jim nikdo nebude osetrovne hraditi. Ba dokonce i v tech pripadech kde nemocenska pojistovna poukazala pojistence do nemocenskeho osetrovani nemocnicniho, nastavaji tu takove komplikace, ze je nutno nad nimi se zastaviti. Tak na pr. v pripade jiste pojistenky nemocenske pojistovny v Nove Pace se stalo, ze vseobecna nemocnice v Praze po uplynuti 28denni lhuty tuto pojistenku proste z nemocnice propustila, ackoliv tato pojistenka nebyla vylecena a ackoliv na zaklade klinickeho nalezu asistenta dr Handla byl u ni potrebny operativni zakrok a to velmi nalehave. Pojistenka byla prijata znovu teprve po velikem nalehani a po behani od certa k dablu, kdyz slozila v kancelari nemocnice castku 500 Kc.

Dale mame pripad jisteho Jana Brandejsa, pojistence okresni nemocenske pojistovny v Hradci Kralove, kde zadala okresni nemocenska pojistovna v Praze slozeni osetrovaci castky 300 Kc predem, a kdyz nemohl pojistenec tuto castku sloziti, musila ji slozit jeho matka.

U okresni nemocenske pojistovny v Lomnici n. Pop. se stalo u jiste osetrovanky, ktera byla poslana na druhou ceskou gynekologickou kliniku prof. Ostrcila v Praze, ze tato odmitla poskytnouti ji osetreni a provesti operaci, ackoliv okresni nemocenska pojistovna v Lomnici se zavazala, ze naklady s jejim osetrovanim a lecenim spojene bude platiti.

Panove, verejne nemocnice vyvolavaji velikou roztrpcenost a vzruseni ovsem take svym byrokratickym postupem; pravim vyslovne, ze pro kazdou korunu, jde o castky 4 az 5 Kc, podavaji zaloby na okresni nemocenske pojistovny. Takovymto zpusobem se cely aparat soudni zatezuje a znevazuje. Zde by bylo treba takove zakonne upravy, aby takovymito lapaliemi nebyly pojistovaci nebo jine soudy zatezovany.

Prosim, abyste jeste chvili venovali svou laskavou pozornost otazce, ve ktere 4. prosince m. r. zesnuly byv. minstr dr Lev Winter interpeloval byvaleho ministra zdravotnictvi p. dr Spinu. Tyka se to nespravne expedice leku a lekaren. To, co se v tomto smeru deje, jest opravdu hanbou. Kdyby siroke masy pojistencu - ale zvlaste pojistencu u nemocenskych pojistoven - vedely, jaky brok dostavaji casto z lekaren misto poradnych leku, pak by jeste ten zbytek duvery, ktery k nemocenskym pojistovnam, k lekarnam a k lekarum je, musel razem zmizeti. Chci loyalne konstatovati, ze se to netyka vsech lekaren, ale namatkove zkousky, ktere nechavame z Ustredniho svazu nemocenskych pojistoven cas od casu delati ukazuji, jak situace vypada.

Tak na pr. v prosinci m. r. byly ustavu pro zkoumani leciv predany nasim Svazem z obvodu nemoc. pojistovny ve vychodnich Cechach nektere vzorky leku k prozkoumani. Bylo zjisteno, ze ze tri vyzvednutych leku u jisteho magistra nevyhovoval ani jeden predpisu, podle ktereho mel byti zhotoven, z jine lekarny nevyhovovaly ze tri leku dva, ze treti lekarny ze tri leku nevyhovoval jeden. Z toho vysvita, ze jen za jeden mesic, ktery jsme namatkou vzali, z deviti leku vyhovovaly pouze tri predpisum lekaru.

V unoru 1. r. jsme dali zkoumati leky ze ctyr lekaren z obvodu jine nemoc. pojistovny, a to s temito vysledky: z lekarny jisteho magistra ze ctyr leku nevyhovoval ani jeden, z lekarny druheho magistra ze ctyr expedovanych leku nevyhovovaly tri, ze treti lekarny z peti leku nevyhovovaly tri a ze ctvrte Iekarny, z niz byly vyzvednuty leky jen proto, ze byly vyzvednuty i z druhe mistni lekarny, z peti leku jeden nevyhovoval castecne. Tedy ze tri lekaren bylo celkem expedovano 13 leku, z nichz deset nevyhovovalo predpisum lekare.

Myslim, ze o teto kapitole neni potrebi dale hovoriti. Ukazuje se zde nalehavost, aby byla zjednana naprava a aby se v tomto smeru dostalo urcite ochrany pojistencum i nemocenskych pojistovnam.

Nechci mluvit o tom mazani, ktere se predpisuje revmatikum, o mazani, do ktereho se dava denaturovany lih, lidske zdravi ohrozujici. Tyto veci jsou tak kriklave, ze by opravdu zaslouzily, aby ubyly pred nasim forem uvedeny ve znamost, ale cas kvapi a proto prominete, nebudu-li do podrobnosti zachazeti.

Chtel bych poukazati i na to, jakym zpusobem jsou zkracovany nemocenske pojistovny, pokud jde o neplaceni pojistneho. Velmi casto se poukazuje, ze nemocenske pokladny maji prilis drahy aparat a ze by bylo lepe nejakym zpusobem je likvidovat a vsechno pojistovani soustredit do jednoho ustavu. Je to vec, o ktere by se snad mohlo debatovati, lec otazka tato neni aktuelni. Podivejme se spise na to, jak jsou nemocenske pojistovny sizeny i se strany zamestnavatelu. Zde by byl opravdu svrchovany cas, aby naprava byla zjednana. Tak na pr. pojistne zadrzene zamestnavateli v nemocenskem pojisteni r. 1931 cinilo 224 mil. Kc a ve starobnim a invalidnim pojisteni 147 mil. Kc. Panove, to je za jeden jediny rok. Cela ctvrtina predepsaneho pojistneho r. 1931 zustala vezet u zamestnavatelu. Uvazime-li, ze polovina prispevku, ktere zamestnavatele neodvedli, nalezi vlastne delnikum, pak se nedomnivam, ze postup zamestnavatelu je tim odsouzeni hodnejsi, ponevadz se do velike miry podoba. zpronevere. Tato zpronevera jest umoznovana tim, ze urokova mira z techto dluznych prispevku byla mnohem nizsi nez urokova mira z vypujcek u peneznich ustavu a bank, a tak je na biledni, ze toto zadrzene pojistne bylo velmi lacinym provozovacim kapitalem pro radu podniku, ktere toto pojistne neodvedly. Doufejme, ze snad bude mozno vec ponekud zlikvidovati tim, kdyz urokova mira u bank a peneznich ustavu bude snizena, cimz to lakave zadrzovani vybranych nemocenskych prispevku se take zmensi.

Chtel bych se jeste zminiti o velmi nalehave kapitole pensijniho pojisteni lekaru, stejne tak jako o dani vydelkove, ktera je pro lekare pripravovana. Pokud jde o pensijni pojisteni lekaru, jsou zde prislusne organisace jak lekarske, tak i organisace nositelu nemocenskeho pojisteni dohodnuty a bylo by jen potrebi, aby se v teto veci stal nejaky rozhodny krok ku predu. Byly zde velike potize, jak zjistovati toho praveho zamestnavatele, kdyz lekar je zamestnan u nekolika nemocenskych pojistoven a ma krome toho jeste soukromou praxi. Ale i zde byla nalezena, urcita cesta z dosavadni neprijemne situace, ktera pro lekare jako pro svobodne povolani a stav inteligentni je take velmi nalehava prave proto, ze mame radu pripadu, kdy lekar zestarl a nema na sva stara leta naprosto nic, ponevadz si za sve praxe nemohl bezmala take nic usetrit.

A tak, panove, bych prosil, aby vsem temto otazkam byla venovana potrebna pozornost, ponevadz tu jde jiste o zalezitosti, dotykajici se velmi uzce nejsirsich vrstev pracujiciho lidu, ktere ocekavaji, ze v tomto smeru se v case co nejkratsim stane potrebna pronikava naprava.

Dekuji vam za vasi laskavou shovivavost a koncim. (Potlesk.)

Mistopredseda dr Bas (zvoni): Ke slovu je prihlasen pan sen. Reyzl. Davam mu slovo.

Sen. Reyzl (nemecky): Slavny senate! Jest jen prirozene, ze cim dele nynejsi hospodarske pomery trvaji, tim obtiznejsi jest udrzeti rovnovahu ve statnim hospodarstvi. Obtize rok od roku vzrustaji, a take u nas neni mozno udrzeti rozpocet na te vysi, jako v dobe konjunktury a v prvych letech po vypuknuti krise. Tyto obtize vzrustaly tim vice, ponevadz obcanska koalice a obcanska vlada, ktere predchazely pred krisi, neucinily nejmensiho opatreni, jez by dobam, ktere nyni prozivame, prinesly ulevu. Naopak byli jsme svedky toho, jak se po dobu obcanske vlady zakonitymi opatrenimi provadely veci, ktere veru nejsou v zajmu myslenky a take nikoli v zajmu pracujicich vrstev obyvatelstva. Nas nekdejsi boj proti zakonum obcanske koalice, proti berni reforme, zakonu o obecnich financich a z valne casti proti zakonu o stabilisacnich bilancich, prokazuje se dnes spravnym. Poukazovali jsme tehdy k tomu, ze tyto zakony poskozuji nejen Statni finance a ze se znemoznuje jakakoli zdatna cinnost v samospravnych korporacich, nybrz ze tyto zakony budou miti za nasledek neblahe ucinky po dlouha leta. Vime, ze zakon o obecnich financich, ktery jsme od te doby nekolikrate chteli zlepsiti, coz se nam vsak nepodarilo, nese valnou cast viny na tom, ze nase obce nemohou plniti primitivni ukoly, ktere se kazde obci kladou v takovychto dobach tisne. Vime take, ze danovou reformou odnaty byly statu nesmirne prijmy, ktere plynuly urcitym vrstvam obyvatelstva, z nichz stat dnes nemuze vymoci toho nejmensiho a ktere naopak v teto dobe tezke tisne kladou naroky na stat.

Predlozeny rozpocet je rozpoctem, se kterym jiste zadna strana, ktera na nem spolupracovala, uplne a zcela spokojena neni. Zadne strane a jejim pozadavkum nemuze tento statni rozpocet vyhoveti. Ale vsechna kritika t. zv. velke koalice nemuze nas prenesti pres skutecnost, ze rozpocet, ktery dela vlada, na niz vsechny vrstvy obyvatelstva jsou zucastneny, ma alespon dobry umysl vsem vyhoveti. Samozrejme je nemozno v dobe, ve ktere je nutno rozpocet sniziti z 11 na 8 miliard, uspokojiti vsechny naroky. Tak nemuzeme jakozto zastupcove pracujicich nemeckych vrstev naprosto rici, ze nas uspokojuje, co rozpoctem je stanoveno na zmirneni nouze a bidy pracujicich trid. Vime zcela dobre, ze je to prilis malo, co se v teto pricine deje, ze vsak vzhledem k okolnostem nelze bohuzel ciniti vice. V dobe obcanske koalice nejen ze nebylo nic ucineno pro tak tezke doby tisne, ale dobre socialni zakony z koalicni vlady pred obcanskou vladou byly castecne jeste zhorseny. Gentsky system nemuze dnes pozadavkum vyhoveti, je ta jen podpurny system pro normalni doby. Neni naprosto pochybnosti o tom, ze v dobe konjunktury, v dobe obcanske koalice bylo by byvalo snadno moznym zavesti pojisteni proti nezamestnanosti podle risskonemeckeho vzoru, a ze take v jinych oborech leccos mohlo byti provedeno, co by dnes statu prospelo a co by take nam jakozto clenum koalice mohlo dnes velice usnadniti sestavovani rozpoctu. V dobe, ve ktere stat jako cinitel, ktery vsem statnim obcanum ma vyhoveti, by byl povinen pecovati o to, aby take vsichni statni obcane meli potrebne zivotni zaopatreni, cini se take znacne vetsi naroky na statni prijmy. Naroky na statni prijmy lze vsak jen do jiste miry provesti, ponevadz si muzeme vypocitati na peti prstech, ze pri poctu 700.000 az 800.000 nezamestnanych a pri necinnosti celych prumyslovych odvetvi stat nemuze vybrati tolik, kolik by potreboval pro normalni hospodareni uvnitr statu. Jest ulohou prave zastupcu delnictva starati se v teto tezke dobe o to, aby stat podle moznosti pecoval o pracujici vrstvy obyvatelstva. Nepotrebuje nam nikdo rikati, ze nestaci to, co stat dnes vydava na,podporach v nezamestnanosti; to vime a snazime se poctive, abychom pokud mozno vyhoveli pozadavkum na nas kladenym. Prihledneme-li vsak k tomu, jake pozadavky se dnes kladou na stat, uvazime-li dale, ze po leta, ktera predchazela sedmi hubenym rokum, nic nebylo ucineno, pak nutno rici, ze se zastupcove pracujicich vrstev v koalici co nejvice snazili pro sve volice ze statniho rozpoctu ziskati to, ceho bylo mozno ziskati.

Snizeni rozpoctu z 11 na 8 miliard - i kdyz lonskeho roku postupne zacalo - predpoklada urcita usporna opatreni. Moznost zjednati nove prijmy je vycerpana, je nemozno pomysleti v teto dobe jeste na nove danove pokusy a nutno tudiz vyrovnani hledati v usporach. Jiz na zacatku krise pokousela se komise o to, jiti touto cestou. Sveho casu byla, tato cesta bezvyslednou a teprve po skutecnem vaznem zahajeni sve cinnosti vykonala usporna komise, ktera od nekolika let je i v cinnosti, skutecne dobrou praci. Ovsem mame za to, ze slozeni usporne komise je takove, ze nemuze pracovati v tom smyslu, jak bychom, si prali. Snahy, ktere nalezame vsude v obcanskem tabore, projevuji se take v usporne komisi, a nasi zastupcove maji plne ruce prace, aby odvratili utoky, ktere smeruji k tomu, aby se sporilo prave na socialnich vydajich, tedy na vydanich, ktera v dobach nouze v by nemela byti zkracovana, nybrz naopak zvysovana. Mame za to, ze by usporna komise. mela pred sebou jeste bohate pole cinnosti, kdyby skutecne chtela ciniti uspory. To by se muselo v prve rade stati v oboru administrativy. Je zbytecne opakovati, jak pomalu nase sprava v mnohych pripadech pracuje, jak za rizeni v uradech pochazeji jeste z prastarych dob, jak se v mnohych uradech nepouziva ani nejprimitivnejsich vymozenosti techniky a jak se zuby nehty brani tomu, aby do teto spravy vnikl novy duch. Nechci dnes mluviti. o tom, ze demokraticky duch, ktery u nas ma panovati, v uradech daleko jeste neprebyva; nechci mluviti o tom, jaky je rozdil v tom, prijde-li do berniho uradu znamy senator anebo nektery delnik. Stane se nekdy, ze prijdeme na berni urad, kde nas neznaji, a pri te prilezitosti poznavame, jak urednici s obyvatelstvem jednaji. Zde by se mely nadrizene urady snaziti, aby alespon v teto pricine pronikl duch, ktery se vsemi statnimi obcany jedna stejne. Tyto veci nejsou prave ku chvale nasi spravy a je take znamo, ze cestujici si velmi casto stezuji, ze take na nasich hranicich zdvorilost nasich uredniku ve srovnani s uredniky jinych statu velmi pokulhava.

Umysl usporne komise sporiti tam, kde je dnes sporeni nejmene na miste, by mel ustati. Vzdyt je tolik moznosti zjednodusenim spravy dociliti znacnych uspor! Nechceme vsak, aby uspornymi opatrenimi zamestnanci statu prichazeli o sva mista, kdyz jsou ve sprave moznosti, aby se tomuto moznemu zlu predeslo. Ukaze se vsak, ze cile vyrizovani v nasi sprave neprinese statu jen chvalu, ze jeho sprava je moderni, nybrz zjedna mu take vetsi prijmy. Vime z praxe, ze pomalym uradovanim na priklad bernich uradu stat mnohdy prichazi k tomu, ze vymaha sve pozadavky teprve tehdy, kdy uz od dluznika vubec nic nemuze obdrzeti, a znam na tucty pripadu, ze kdyby se byla statni sprava starala vcas, nebyla by niceho ozelela na danovych dluzich, a pricinou tohoto ubytku jest jen nedostatecna a zdlouhava prace ve statnich uradech.

Prace usporne komise dava nam castecnou zaruku toho, ze v nejblizsi dobe bude lepe, nebot usporna komise zasahovala v posledni dobe vzdy na pravem miste. Mel jsem nedavno prilezitost slyseti na jistem okresnim urade stiznost, ze pri stavbe silnice, pri ktere zaroven se stavelo nekolik mostu, byla tato stavba rozdelena ve velky pocet oddilu a ze nasledkem toho bylo nutno vraceti spisy z jednoho oddeleni do druheho. Nasledek toho byl, ze se prace nejen protahla a nemohla byti za- hajena, nybrz ze tim i povoleni subvence stalo se pochybnym.

Listujeme-li v nasem rozpoctu, narazime vzdy na polozku nedoplatku. Kdo mel prilezitost ve volebnim boji na ruznych schuzich slyseti, jak oposicni strany techto danovych nedoplatku zneuzivaly, musi si rici, ze by bylo nejvys na case, kdyby nase financni sprava konecne podnikla vazne kroky, aby vec s danovymi nedoplatky byla konecne zlikvidovana. Kazdy z nas vi, ze tato pohadkova suma 6 miliard nedoplatku ve skutecnosti neexistuje, ze z toho snad mozno povazovati jednu tretinu za skutecne dobytnou, a prece se tyto nedoplatky vlekou dale s sebou a tvori pri volebni agitaci vitany doklad pro ledabylost spravy a argument proti zucastnenym vladnim stranam. Nepotrebuji pripojovati, ze v poslednim volebnim boji nejvice bylo pouzivano hesla o 17 letech marxistickeho mizerneho hospodarstvi a ze se pri tom opetovne poukazovalo na tyto danove nedoplatky. Financni sprava mela by miti zajem na tom, aby konecne zlikvidovala tyto danove nedoplatky.

Co se tyka statniho dluhu, vetsina z nas nebyla s tim srozumena, jakym zpusobem sveho casu bylo pouzito pujcky prace. Ale pochopili jsme, ze pujcka v dobe tak tezke tisne, jakou prozivame, je necim zcela prirozenym; je mozno se priti, zdali je spravedlive nebo nespravedlive, kdyz se pujckami zatezuje nejen nynejsi, nybrz i pristi pokoleni, ale musime rici: proc my, kteri prodelavame tezkou krisi, nemame take cast tohoto bremena prevaliti na pristi pokoleni? Nejsme zadnymi prateli delani dluhu, ale prave tak jako nelze vsechno prekonati, jsou-li pomery prilis tezke, je tomu take zde tak, a proto to neni jiste nic nespravedliveho, kdyz se vec provadi tak jako dosud. Predevsim zadame, aby se vlada konecne rozhodla k sanovani samospravnych korporaci. Skoro vsichni, kdoz jsme zde shromazdeni, jsme jiste vetsinou take nejak cinni v samosprave a vime, jak tezce obecni spravy musi dnes zapasiti, aby jem vystacily. Dluhy obci neustale vzrustaji a jestlize vlada zde skutecne mocne nezasahne, pak muze vec skonciti jen velkou pohromou. Jsou obce, ktere vubec nic vice v obci nemohou narvati svym vlastnictvim, a kdyby si dnes chtely vypujciti jen nepatrny obnos, nemohly by jiz vubec zadnou pujcku obdrzeti. Jest jisto, ze by se statu v mnohem ulevilo, kdyby mu obecni spravy mohly v otazce podpory v nezamestnanosti alespon castecne prispeti a pomahati. To je dnes zcela nemozno; naopak vidime, ze skoro vsechny obecni spravy, ktere maji vazny umysl podnikati neco proti nezamestnanosti, nemohou delati nic jineho nezli volati ke statu o pomoc. A kdyz se stat k tomu rozhodne, pak vidime, ze obce v nejridsich pripadech jsou s to sehnati jen maly zlomek toho, cim by samy musely prispeti na produktivni peci o nezamestnane. A tak je u nas v severnich Cechach rada obci, kterym ministerstvo soc. pece povolilo obnosy na produktivni peci o nezamestnane, ktere vsak nemohou techto obnosu pouziti, ponevadz nemohly sehnati k tomu alikvotni cast. Budou-li obecni finance alespon tak dalece sanovany, ze obecni spravy, i kdyz jim jiz nic nezbude, budou miti alespon volnou ruku, dostane se tim statu rovnez pomoci tim, ze se mu odejme cast bremene pece o nezamestnane.

Zadame dale, aby se konecne zacalo vazne s obligatornim zprostredkovanim prace. Mame sice zakon o utisku a tento zakon je podle pismene velmi dobry, ale v praxi je nemozno ho pouzivati. A i kdyz mame jednou vylozeny pripad utisku, nemuzeme s tim nic poriditi, ponevadz delnici, kteri by se propujcili za svedky, byli by dani do klatby a vubec by nedostali zadnou praci. Tomu by se mohlo odpomoci jen tim, kdyby se vlada odhodlala - rozumim, jak je tezko tuto myslenku uskutecniti - zavesti obligatorni zprostredkovani prace a tim alespon cast teroru sprovoditi se sveta. Vim, ze se najde jeste dosti zadnich dvirek, ze to bude zakon, ktery jako vsechny jine bude mozno obchazeti, ale bude alespon zkrocena odvaha mnohych, kteri v nasich krajinach na zaklade sveho politickeho presvedceni spatne postupuji proti marxisticky orientovanemu delnictvu. Bylo by mne snadne uvesti vam radu pripadu, jichz byste se zhrozili, jak se v mnohych krajinach zachazi s nasimi delniky, kteri na sebe uvalili kletbu, ze jsou socialisty. Jest jen pozadavkem spravedlnosti, ze se v techto hospodarsky tezkych dobach nedovoluje provozovati jeste teror, aby se od kousku chleba, ktery se delniku dava vydelati, cinilo zavislym politicke smysleni.

Zadame take jinak vice pravni ochrany pro delnictvo. Pri rozpoctove debate ve vyboru uvedl jisty recnik, ze v posledni dobe bylo podano 4.200 oznameni pro falsovani potravin, a mel jiste pravdu, kdyz pripojil: Co jsou nam platna tato oznameni, zadame 4.200 odsouzeni. Ve skutecnosti je to mnohdy zjevnym skandalem, jak soudy v takovychto pripadech soudi. Jestlize se falsovatel potravin tresta bud velmi nepatrne anebo netresta vubec, pak to neni zadnym varovanim pro pristi falsovani. Totez plati o praci pres cas. Uznavame zplna snahy, ktere projevuje ministerstvo soc. pece a jez zajiste take podporuji vykonni organove ministerstva vnitra, ale dnes si zadny duvernik - a jeste mene nektery delnik - netroufa uciniti oznameni, kdyz nektery podnikatel v podniku, kde se pracuje ve smenach, od delnika zada, aby kdyz svou smenu dokonal, pracoval jeste dalsi smenu; mohl by zde, kdyby se zakony zachovavaly, nalezti praci jeste mnohy jiny delnik, ktery bohuzel proto, ze delnik je tolik vykoristovan hodinami pres cas, nemuze praci nalezti. Proti vsem predpisum, proti zakonu o pracovni dobe a proti vsem pokynum uradu provadi se toto delani hodin pres cas systematicky. cetnictvo uraduje jen na zaklade udani. Ale kdo ma podati udani? Zada-li se to primo od delnika, boji se, ze ztrati svoje misto, a dojde-li k rizeni, nelze sehnati svedky, ponevadz se kazdy, kdo nejak zavisi od podnikatele, ostycha podati svedectvi. Tak vidime, ze vsechny platne zakony a predpisy, ktere vydany byly v dobrem umyslu, prakticky zustavaji bez ucinku, ponevadz tisen doby to vsechno cini zcela jednoduse ilusornim.

Vedle zprostredkovani prace zadame take, aby urady samy bdely nad temito vecmi. Chci rici dnes jeste slovo o mzdovych pomerech. Prichazim z krajiny, kde domacky prumysl take pred krisi musel pocitati s nejbidnejsimi mzdami, ktere kdy byly. Podnikatelstvo u nas i plati dnes na, priklad, v kvetinarskem prumyslu mzdy, o nichz mozno rici, ze takove vyuzitkovani nouze presahuje vsechny hranice. Chci zde poznamenati, ze u nas pri zadavani domacke prace je zvykem, ze se lide nikdy nemohou dozvedeti, co za praci dostanou. Dostavaji mzdu vypoctenu a vyplacenu teprve pri odevzdani prace. Asi pred tremi tydny prisla ke mne jedna zena a rekla: "Prinesla jsem si pred tremi dny z Dolni Poustevny praci, nyni jsem zbozi odevzdala, pracovala jsem dva dny se svou dcerou a zde vidite, co mne z toho jeste zbylo!" Mela prave jeste 3 Kc, kdyz musela jeste zaplatiti jizdu do Dolni Poustevny a na, zpet do Sluknova. Muzete si predstaviti, jakou mzdu ti delnici maji, kdyz tato zena se svym ditetem pracovala pozde do noci a pak ji zbyly jeste 3 Kc. Podobne je tomu vesmes ve vsech podnicich. Mame tovarny, kde delnik drive vydelal 200 Kc za tyden, dnes to musi vsak jiti velmi dobre, kdyz prinese domu 60 az 70 Kc. Jsou podniky, ktere podlehaji sazbe. Ale i ponevadz kolektivni smlouva pro tuto krajinu i neni zavaznou, delaji podnikatele co chteji. Mzda truhlarskeho delnika je sta,novena 4 Kc za hodinu, delnik dostava vsak jen 1.80 az 2.20 Kc. Mame tovarny, kde se zamestnavatel odvazuje delnikovi platiti hodinovou mzdu 80 hal. az 1 Kc. Jsou to skoro vesmes podniky, jejichz vlastnici jsou dnes cleny t. zv. lidoveho sourucenstvi. Neprehanim, reknu-li, ze ti podnikatele, kteri nejsou cleny lidoveho sourucenstvi, jsou v placeni mzdy mnohem slusnejsi nezli clenove lidoveho sourucenstvi. (Ruzne vykriky.) Vim, ze se vam toto tvrzeni nehodi, i ale vysvetluje se tim skutecnost, ze pri projevech lidoveho sourucenstvi je predevsim videti podnikatele. Kdyz pri projevech vidime vece nez 300 aut podnikatelu, ukazuje nam to, ze lidove sourucenstvi je tim mistem, kde podnikatele pod zdanim lidoveho sourucenstvi nohou delnictvo bez ostychu do krve vykoristovati.

Zminil jem se jiz, ze nemame prilis velke priciny chvaliti rozpocet a ze souhlasime jen proto, ze neni jine moznosti k udrzeni rovnovahy ve statnim hospodarstvi. Take u statnich podniku prijmy stale vic a vice klesaji a take tato okolnost vyzaduje opatrneho stanoveni vydaju. Neni zde dnes nadeje, ze snad nastane doba, kdy zase pri vydajich budeme miti volnejsi ruku, abychom dosahli toho, co povazujeme za potrebne, i musime se spokojiti s tim, co mame. Je toho malo, co muzeme poskytnouti nezamestnanym, a nasi zastupcove se ve vlade snazi vyuziti kazde moznosti. Ale kdyz vidime, ze stat dnes ma vydaje, kterych nemel ani v dube konjunktury, kdyz vidime, ze dnes 170.000 lidi, kteri berou starobni duchod jen na zaklade zakona o socialnim pojisteni, vyzaduje nakladu 73 milionu, pak jiz chapeme, ze take stat to nema tak lehke, aby zde plne a zcela vyhovel svym povinnostem.

Pro nas zastupce nemeckeho delnictva je vec tim nesnadnejsi, jezto nerovnomerne rozdeleni nezamestnanosti by samozrejme melo miti za nasledek, ze by se nam v pohranicnich krajinach melo dostati vice, a my jen na zaklade sve spoluprace v koalici muzeme cesky lid presvedciti o tom, ze by bylo zapotrebi za dane hospodarske struktury brati vetsi zretel k nasim pohranicnim krajinam. Nesmi se nechati bez povsimnuti, ze by prave na hranicich, kde cizina podnika vsechno mozne, aby pomery v nasi republice vylicila jeste bezutesneji nezli jsou ve skutecnosti, take vlada mela podnikati vsechno, aby udel tamnejsich nezamestnanych pokud mozno zmirnil. Jiste je politicke ovzdusi, ve kterem dnes zijeme, takove, ze zajem o projednavani rozpoctu jest mensi nezli predesleho roku. Posledni dny daly nam take nahlednouti do zakulisi a ukazaly tak v pravem svetle reakci. Co jsme zde videli, ukazalo nam velikost nebezpeci, ktere bychom jinak nebyli snad tak lehko mohli spatriti. Na obou stranach byla zde snaha pravice ceske i nemecke, volicstvo strasiti strasidlem bolsevismu. V nemeckem uzemi se vrabec od vzniku Henleinova hnuti obchazi s argumentem, ze v prve rade je treba bojovati proti bolsevismu. Radujeme se jen, ze temto panum v poslednich hodinach sklaplo a ze se jejich nadeje stran politicke situace v nejblizsi dobe nesplnily. (Vykriky.)

Myslim, panove, ze ztroskotaly snahy a umysly, ktere chovate, totiz dospeti vyrazenim socialistickeho vlivu k moci, a mohu jen rici, ze se radujeme z toho, ze jste nedospeli k tomu, abyste svymi zasadami obstastnili ceskoslovensky lid a predevsim nemecky lid v teto zemi. Verim, ze se veci budou nyni pomalu vyvijeti v tom smeru, jak si to prejeme. Je tomu dnes v nemeckych krajinach jiz tak, ze tam zcela dobre vedi, jak daleko saha socialisticky plastik. kterym se sudetskonemecka strana zahalila, ze totiz ma jen zakryvati reakcionarske smysleni, jez v prve rade chovate proti svobodne organisovanemu delnictvu. Je vam trnem v ocich, ze delnici jako samostatny cinitel mohou zastupovati sva prava, chcete socialistickou delnickou tridu uciniti bezbrannou. Ale jiste to brzo dospeje tak daleko, ze take posledni delnik pozna, ze blbe stvani proti marxistum ma jen ten ucel, delniky co nejlepe vykoristovati.

V rozpoctovem vyboru senatu mluvil sen. Tischer o pravni jistote v republice a o tom, jake bezpravi se zde pase. Ponevadz, panove, vzdy reklamujete kulturni spolecenstvi s Treti risi. Chtel bych se vas otazati, co byste tomu rekli, kdyby si republika osvojila takove zasady pravni jistoty, ktere dnes tam naproti jsou zvykem. Vime prece, ze v Nemecku dnes vubec jiz neni zadne pravni jistoty. A je priznacne, ze vasi zastupcove zde v republice podrobuji kritice kazdou carku a kazdou tecku, ale nezkoumaji, jak se to ma s pravni jistotou v sousedni risi, u naroda, jehoz kulturniho spolecenstvi se domahate.

Jeste slovo k soc. peci. Jsme panu ministru Necasovi vdecni za to, ze povazoval za nutne navstiviti nemecke krajiny, aby se sam presvedcil o nouzi v tomto uzemi. Jsme mu vdecni za to, ze ucinil a prikazal uciniti opatreni, ktera v nejblizsi dobe budou provedena. Tato opatreni prispeji zajiste k tomu, ze zebrota, kterou lidove sourucenstvi inscenovalo zase onou "Volkshilfe", nebude miti ucinku jako pred volbami. Kdyz si panstvo na. svych 5, 6 nebo 7 milionech, ktere sehnalo, tolik zakladalo, ukaze se nyni, ze socialistickou spolupraci se ve vlade umoznilo vykonati pro delnictvo mnohem vice nezli zebrotou "Volkshilfe", ktera se z casti podarila jen tim, ze mzdy byly zkraceny. Tak jisty podnikatel ve sluknove, ktery teto "Volkshilfe" venoval 2.000 Kc, nekolik tydnu pred tim zkratil delnikum mzdu o 20%. Vypocitali jsme, ze touto srazkou, ktera rocne necini 2.000 Kc, nybrz desetkrat tolik, ziskal asi 20.000 Kc. Takoveto "Volkshilfe" muzeme se veru zrici.

Myslim, ze nemusim teprve vysloviti, ze ze vsech techto duvodu budeme hlasovati pro rozpocet a jako predesleho roku pracovati budeme k tomu, aby vycerpany byly vsechny moznosti pro podporu pracujicich vrstev lidu. (Potlesk.)